Wikiverzita cswikiversity https://cs.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.20 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikiverzita Diskuse k Wikiverzitě Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Fórum Diskuse k fóru TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 20356 149403 149297 2026-09-21T17:39:47Z Dan Polansky 714 149403 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online). == Bezejmenný pojem == Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno teprve hledá. Šlo by argumentovat, že "chemický prvek s atomovým číslem tím a tím" je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce. Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova "jméno" (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné. == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] 6y7rhrc725qrg5oogii9jsffluazz3q 149404 149403 2026-09-21T17:40:30Z Dan Polansky 714 /* Bezejmenný pojem */ 149404 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online). == Bezejmenný pojem == Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že "chemický prvek s atomovým číslem tím a tím" je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce. Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova "jméno" (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné. == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] 245gqhs6avahqw5r027w9sth4bbbfzw 149406 149404 2026-09-21T18:34:19Z Dan Polansky 714 /* Bezejmenný pojem */ 149406 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online). == Bezejmenný pojem == Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že "chemický prvek s atomovým číslem tím a tím" je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova "jméno" (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné. == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] 4lz7xz0k29mbrcykq5a7cgkveu3i9mu 4 20457 149376 147297 2026-09-21T13:36:32Z Mmh 873 /* Volba uživatelského jména */ oprava tečky + probrání skrytých poznámek k zapracování 149376 wikitext text/x-wiki Uživatelské jméno slouží na Wikiverzitě (stejně jako na jiných wikiprojektech) k tomu, aby editační práce určitého uživatele mohla být tomuto uživateli přiřazena, a to jednak pro určení autorství, jednak pro přiřazení z autorství plynoucích práv a odpovědnosti, jednak pro případnou komunikaci s uživatelem, jednak pro celkový přehled o uživatelově činnosti (v dobrém i ve zlém). Uživatelské jméno zadává nový uživatel [[Nápovědapři registraci na některém z projektů Wikimedia, a jeho uživatelské jméno se tím stává platným pro všechny tyto projekty (tedy uživatelskou registrací na české Wikiverzitě získáte zároveň uživatelský účet a jméno např. na japonské Wikipedii nebo na tureckém Wikislovníku). Uživatelským jménem se nadále v historii stránek označují všechny uživatelovy editace a implicitně je jím označen jeho [[Wikiverzita:Jmenné prostory|uživatelský prostor]]. ==Volba uživatelského jména== Uživatelské jméno vás bude identifikovat na všech projektech nadace Wikimedia, na nichž se vyskytnete. Mělo by to proto být jméno, kterým vám nebude vadit se podepisovat a které nebude ostatním uživatelům vadit, když je budou číst, resp. když budou spolupracovat s někým, kdo se takto podepisuje. Výslovně zapovězena jsou: ; Jména matoucí : Jména, která navozují dojem, že označují jiného již existujícího uživatele (např. '''0ndřej Novák''' nebo '''Ondřej&nbsp;&nbsp;Novák''', pokud již existuje uživatel '''Ondřej Novák''', od jehož jména se liší jen neviditelnými nebo těžko odlišitelnými znaky), administrační funkci (např. '''Správce''' nebo '''Webmaster'''), technický prvek (např. '''Hlavní strana''' nebo '''Editovat''') apod. Pokud vaše jméno nebo obvyklou přezdívku, jimiž jste se chtěli zaregistrovat, užívá již někdo jiný, zvolte jiné ze svých oslovení (například přezdívku místo občanského jména), odlište své jméno výrazněji (například přidáním středního jména) nebo si vymyslete přezdívku zcela novou (např. '''Přítel krokodýlů''' nebo '''Čtvrtčarodějnice'''). ; Jména urážlivá : Jména svou formulací někoho výslovně urážející (např. stylem '''XY je blbec''' nebo '''Neschopná firma XY'''), jména osob a bytostí běžně považovaných za symboly zla nebo symboly posvátného, jména, která vyjadřují nebo odkazují na rasovou, etnickou, kulturní, náboženskou, sociální aj. nenávist, jména s násilným nebo sexuálním podtextem, jména vulgární či pornografická. ; Jména obsahující doménu nejvyššího řádu : Jména, v nichž je obsažena webová adresa, jsou považována za porušení mezinárodně platných pravidel nadace Wikimedia týkajících se nevyžádaných obchodních sdělení a jsou zpravidla velmi rychle blokována na celosvětové úrovni. <!-- jména, která jsou nepřehledná a dělají problém ostatním při oslovování, psaní o daném uživateli apod. Příkladem takových nevhodných jmen jsou samá čísla (např. „5487112548“) nebo neuspořádané shluky písmen (např. „opiuasererweefuis“) Pokud se vám vaše uživatelské jméno nelíbí, můžete si je nechat změnit – viz níže. Pokud k tomu nemáte zvlášť dobrý důvod, nevytvářejte pro sebe více uživatelských účtů. Skutečná jména versus přezdívky Dříve se na mnoha wiki doporučovalo používat skutečná jména místo přezdívek kvůli předpokladu, že uživatel, který se pod příspěvek podepíše svým skutečným jménem, bude spíše přispívat hodnotně než ten, který se podepisuje pouze přezdívkou. Dosavadní zkušenosti na českém internetu i české Wikipedii tento předpoklad zvláště nepodporují a komunita nemá nic ani proti jedné možnosti: pokud již máte svou stálou přezdívku jinde (ať na internetu nebo mimo něj) a chcete ji používat, je to zcela v pořádku; na druhou stranu pokud žádnou nemáte ani vás nenapadá, může být skutečné jméno nejlepším řešením. Zvažte však možný zásah do soukromí, vaše jméno bude zaznamenáváno spolu s údaji, kdy editujete a jaký článek editujete. Uživatel má proto možnost použít alternativní účet pro témata, se kterými nechce být spojován z důvodu ochrany soukromí (viz legitimní využití alternativního účtu č. 2 na Wikipedie:Loutkový účet). V této souvislosti je vhodné si uvědomit, že podle některých právních systémů je autorské dílo napsané pod pseudonymem chráněno kratší dobu než autorské dílo označené skutečným jménem autora. (U pseudonymních děl se autorská práva chrání 70 let od data zveřejnění, na rozdíl od 70 let od smrti autora u děl se známou osobou autora.) Nepoužívejte skutečná jména známých osobností (živých nebo zemřelých v nedávné minulosti). Mnoho uživatelů je pokládá za příliš rušivá a mohou žádat, abyste si je změnili. Vytvořit si uživatelské jméno známé osoby a pak provádět narušující úpravy článků jejím „jménem“ nebo ve snaze je zdiskreditovat nejspíše povede k opatřením uvedeným v sekci Nevhodná uživatelská jména. Velikost písmen v uživatelském jménu První písmeno každého uživatelského jména na Wikipedii musí být velké. Pokud si např. založíte účet s názvem „moje jméno“, bude automaticky převedeno na „Moje jméno“. Pokud je vaše uživatelské jméno složeno z více slov, budete patrně chtít použít velké první písmeno i u ostatních slov (pokud jsou to vlastní jména). Nelatinková uživatelská jména Obecně není nutné, aby jméno bylo psáno pouze česky (latinkou), ovšem každý uživatel by měl mít na paměti, že jméno psané jiným písmem (arabsky, cyrilicí, čínsky apod.) může být pro některé z ostatních uživatelů nesrozumitelné, případně mohou mít problémy s tímto jménem pracovat (ať už proto, že se špatně zobrazuje, nebo ho nedokáží napsat). Možností, jak se vyhnout těmto problémům, je užít v podpisu variantu jména užívající latinku. Nevhodná uživatelská jména Účelem uživatelských jmen je identifikovat a rozlišovat přispěvatele, což slouží ke vzájemné komunikaci a zaznamenávání editací. Uživatelské jméno není místo pro vyjádření názoru či napadání. Nikdo nemá na žádné konkrétní uživatelské jméno nárok. Ačkoliv svérázná a zajímavá uživatelská jména mohou Wikipedii obohatit, nejsou nezbytně nutná. Jako uživatelské jméno není vhodná e-mailová adresa, neboť se může stát další položkou do sbírky robotů, které po internetu sbírají adresy pro spammery a následné zasílání spamu. Podpisy Související informace naleznete také na stránce Wikipedie:Podpis. V uživatelském nastavení si můžete zvolit alternativní podpis, který se bude používat v diskusích místo vašeho uživatelského jména (podle kterého se jmenuje vaše uživatelská stránka ve jmenném prostoru Wikipedista). Všeobecně se dá říct, že se na alternativní podpis vztahují stejná pravidla jako na vlastní uživatelské jméno. Alternativní podpis může být pojat kreativněji, např. s využitím ornamentálních znaků Unicode (např. ☻♂♖♥★). Používání obrázků se v alternativním podpisu nedoporučuje z několika důvodů: zatěžují zdroje serveru, ztěžují vyhledávání a kopírování textu ze stránky, mohou odvádět pozornost od vlastní zprávy, ve většině prohlížečů způsobují problémy s rozvržením okolního textu. Nepoužívejte v podpisu blikání, většině uživatelů to je nepříjemné. Podpis lze se znalostí kódu wiki využívat i k začleňování důmyslnějších odkazů. Ve svém nastavení si můžete zvolit, že budete používat neupravený podpis, do kterého pak můžete vkládat i wikiodkazy a formátování (např. [[Wikipedista:VašeJméno|VašeJméno]] ([[Diskuse s wikipedistou:VašeJméno|diskuse]]) způsobí, že podpis bude kromě vaší uživatelské stránky vést i na vaši diskusi). Pokud tuto volbu nezaškrtnete, MediaWiki z vašeho podpisu automaticky vyrobí odkaz na vaši uživatelskou stránku. Pokud možno se však snažte udržet svůj podpis co možná nejkratší, protože dlouhé podpisy znepřehledňují zdrojový text stránek a tím ztěžují práci ostatním přispěvatelům. Změna uživatelského jména Pokud dodatečně dospějete k přesvědčení, že jste si vybrali uživatelské jméno špatně, popřípadě se najde dostatečný počet lidí, kteří je považují za nevhodné, může být změněno (se zpětnou platností). Změnit uživatelské jméno vám může libovolný globální přejmenovávač nebo stevard. Pokud si přejete změnit své uživatelské jméno, postupujte podle instrukcí na stránce Wikipedie:Změna uživatelského jména. //--> 0awclv1g3ze17tfho6uj177znedi3fc 2 20583 149366 145892 2026-09-21T12:30:18Z LucienDraco 18612 149366 wikitext text/x-wiki [[/Analýza současných diplomatických konfliktů a manévrů]] – (ve fázi rešerše) [[/Tvorba legislativy příklad č.001]] 7hrs1kxo0oh2ystpq7gppvjcenbm6de 3 20612 149414 146592 2026-09-22T04:38:13Z Dan Polansky 714 149414 wikitext text/x-wiki == Děkuji == Líbí se mi vaše zdejší činnost. Děkuji za ni. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 3. 2026, 07:13 (UTC) :Děkuji za milý komentář. [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 12. 3. 2026, 14:32 (UTC) == Použité zdroje == Dobrý den. Všiml jsem si vašich editací např. zde: [[Uživatel:LucienDraco/Blog/Praxe/Ekonomická diplomacie/Simulované vyjednávání (Workshop) 2]]. Můžete uvést zdroje, ze kterých jste materiál čerpal, ať již online či offline? Nebo to píšete po paměti? Disclaimer: tento dotaz se neopírá o mě známá pravidla Wikiverzity; opírá se o mé posouzení toho, co je akademicky dobré a patřičné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 04:38 (UTC) 7dc5v09qatb9s02bg7py83w01cje3y3 149415 149414 2026-09-22T04:38:36Z Dan Polansky 714 /* Použité zdroje */ 149415 wikitext text/x-wiki == Děkuji == Líbí se mi vaše zdejší činnost. Děkuji za ni. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 3. 2026, 07:13 (UTC) :Děkuji za milý komentář. [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 12. 3. 2026, 14:32 (UTC) == Použité zdroje == Dobrý den. Všiml jsem si vašich editací např. zde: [[Uživatel:LucienDraco/Blog/Praxe/Ekonomická diplomacie/Simulované vyjednávání (Workshop)]]. Můžete uvést zdroje, ze kterých jste materiál čerpal, ať již online či offline? Nebo to píšete po paměti? Disclaimer: tento dotaz se neopírá o mě známá pravidla Wikiverzity; opírá se o mé posouzení toho, co je akademicky dobré a patřičné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 04:38 (UTC) cqbvba4gqpxkwouznz7noci49iyr081 5 20650 149409 147299 2026-09-21T20:09:20Z Mmh 873 nová sekce /* Co všechno ještě chybí */ 149409 wikitext text/x-wiki == Doplnit == ; v zakázaných: # místo: „jména s násilným nebo sexuálním podtextem, jména vulgární či pornografická“ - „jména s ''katastrofickým'', násilným nebo sexuálním podtextem, jména vulgární či pornografická“ # jména karikující jeden jazyk jiným jazykem jako například '''йсем властэнэц''' nebo '''はんこ, うし み さこ'''<br> Doplnění navrhl: --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 4. 2026, 06:36 (UTC) :U toho podtextu bych zdůraznil něco jako „jednoznačně“, abychom se nehádali o to, co jenom ''lze'' interpretovat např. jako sexuální narážku. :A u karikatur jazyka opravdu nevím. Za sebe s tím nevidím problém, pokud to právě není nějaká jednoznačná výzva k násilí, sprosťárna, útok na jiného apod. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 08:15 (UTC) :A ještě, když přemýšlím o pořadí, tak ta jména matoucí by podle mne měla zůstat na prvním místě. Pojmenovat se '''Administrátor''' je daleko nebezpečnější než pojmenovat se '''Sráč''' nebo '''Hitler'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 13:27 (UTC) :A ještě mi pořád není jasné, co jsou to jména s katastrofickým podtextem. Můžete prosím uvést nějaké příklady? --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 13:28 (UTC) == Co všechno ještě chybí == Když pomineme dohadování, která jména máme popsat jako zapovězená, co všechno by na téhle stránce ještě mělo být? Napadá mi: * různá „měkká“ hlediska k volbě jména (např. právě k používání cizích abeced, obrázkových znaků atd.) * rady k nastavení podpisu * návod k přejmenování * možná i návod k obnově hesla, aby člověk nemusel zakládat účet pod jiným jménem Ještě něco? --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 9. 2026, 20:09 (UTC) 4gz7t6ftrawfhzpdqteokngr2luu2xy 3 20693 149471 148872 2026-09-22T09:20:52Z Dan Polansky 714 /* DoSy a přesuny */ 149471 wikitext text/x-wiki {| align=center style="background: #eef; border: 1px solid #aaa; padding: .2em; margin-bottom: 3px; font-size: 95%; width: auto;" | style="padding-right: 4px; padding-left: 4px;" | [[Image:Talk face.svg|50px|]] | <big>'''Návod k použití''' / '''How to talk in here'''</big><br> Pokud chcete něco sdělit '''vy''' '''mně''', napište mi '''sem''', odpovím vám '''tady'''.<br /> Pokud '''já''' chci něco '''vám''', napíšu vám na '''vaši''' diskusní stránku, odpovězte mi '''tam'''.<br /> <small>Píši to v množném čísle – můžete mi klidně tykat.</small> If '''you''' want to tell '''me''' something, do so '''here''' and I will reply '''here.'''<br /> If '''I''' want to tell '''you''' something, I will do that on '''your''' talk page; please reply to me '''there'''. |} == Archiv == * [[betawikiversity:User_talk:Kychot]] od 2007-05-04 * [[/2008]] * [[/2009]] * [[/2010..2025]] == Podstránky velkým písmenem == Mohu vás poprosit o vyjádření zde: : [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]] Rád bych ty podstránky nechal přesunout na první velké písmeno (např. [[Emacs/instalace]] na [[Emacs/Instalace]]) a k tomu by byl ideální výslovný souhlas jejich zakladatele a tvůrce, což jste vy. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 21. 2. 2026, 06:55 (UTC) == Březen 2026 == Založil jsem [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]], kde stížnosti se týkají i vaší osoby. Asi je fér vás na to upozornit i zde, byť je tam ping, proto tak činím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:50 (UTC) == Linux == Xubuntu je tvoje jediný distro, nebo znáš i jiný? [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 17. 3. 2026, 17:16 (UTC) :Začínal jsem na Slackware, pak Debian, pak Ubuntu, zkoušel jsem Lubuntu a zůstal na Xubuntu. Mezitím Ultrix, to byl ale profi Unix od DEC. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 17. 3. 2026, 17:30 (UTC) == You may be an eligible candidate for the U4C election == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> Greetings, The [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C)]] seeks candidates for the 2026 election. The U4C is the global committee responsible for overseeing enforcement of the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]]. Elections are held annually, if elected a committee member serves for two years. This year the U4C requires candidates to hold administrator rights on at least one wiki, which is why you are being contacted as you appear to hold this right. There are other requirements, such as candidates must be at least 18 years old and may not be employed by the Wikimedia Foundation or other related chapters and affiliates. You can find more information in the [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026#Call_for_Candidates|call for candidates on Meta-wiki]]. Additionally, the committee's working language is English; some ability to communicate in English is required. The election opens on 18 May, if you are eligible and interested you have until 10 May to submit your candidacy. There will week between for candidates to answer questions from the community. Voting takes place privately in [[m:Special:MyLanguage/SecurePoll|SecurePoll]], successful candidates must receive at least 60% support. More information is available on [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|the 2026 Elections page]], including timelines and other candidacy information. If you read over the material and consider yourself qualified, please consider submitting your name to run for the committee. If you think someone else in your community might be interested and qualified, please encourage them to run. In partnership with the U4C -- [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User_talk:Keegan (WMF)|talk]]) 28. 4. 2026, 18:30 (UTC) </div> <!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/test&oldid=30471712 --> == DOS - Emacs instalace == Pro vaši informaci: otevřel jsem DOS: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Emacs/instalace]] pro [[Emacs/instalace]] (zal. 2021). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:10 (UTC) == Archivace uživatelské diskuzní stránky == Stránka má nyní přes 250 KB, což je docela hodně. Navrhuji či prosím, abyste stránku zarchivoval, řekněme s ponecháním nedávnějších diskuzí. Jednak se velikost projeví při editování této stránky jakýmsi cukáním či divnými pauzami a jednak každá další revize stránky se ukládá nediffově (co vím), takže i tento příspěvek do databáze MediaWiki uložil dalších 250 KB. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:24 (UTC) == EMmotor == Přesunul jste stránku [[EMmotor]] sem: [[Balada o virtuální ojnici/EMmotor]], přitom je ta stránka dána v DOSu. Přijde mi nevhodné přesouvat někam stránky, kterou jsou v DOSu. Ani jste ten přesun nenavrhl někde k diskuzi. Žádám vás, abyste stránku přesunul zpět. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:45 (UTC) :Přesměrování ukazuje na původní stránku, takže Vašemu DOSu nic nebrání. Naopak, stránky které jsou v DOSu, je vhodné upravit tak, aby vyhovovaly ustáleným zvykům, ještě před skončením DOSu. A aby bylo vidět, že jsou aktivní. Zpět nic přesouvat nebudu. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:50 (UTC) :: Co má přesun společného s ustálenými zvyky? O kterých zvycích to mluvíte? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:58 (UTC) Dále z čeho jste usoudil, že stránky splňují definiční znaky ''balady''? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:47 (UTC) :Tak mě to napadlo. Nic Vám nebrání, abyste sbírku přejmenoval, pokud budete mít lepší nápad. Dosud je to v Hlavním prostoru. Až to bude v US, už do toho nebudeme moci hrabat. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:51 (UTC) :: Já se vás neptám, co vás napadlo, já se vás ptám, na základě čeho jste entitu umístil pod hlavu. Rozumíte otázce? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:58 (UTC) :::Ptal jste se, proč jsem tři diskutované stránky sjednotil do projektu [[Balada o virtuální ojnici]] a nelíbila se Vám balada. Nás ve škole učili, že např. [[w: Jiří Wolker]] ve své básnické sbírce ''Balady a romance'' hodně posunul dosud zaběhaný význam slova "balada". Vás to učili ještě také? A to už je více jak 100 let, takže jsem usoudil, že ten termín můžeme použít. Ovšem pokud se Vám víc zamlouvá výraz ''romance'', můžeme sbírku přejmenovat na ''Romance o virtuální ojnici''. A proč jsem vůbec ty tři stránky sjednotil pod společný projekt? Protože všechny tyto stránky, navrhované Vámi v DOSu, mají velmi mnoho společného. I včetně Vašich argumentů na přesun nebo smazání. Proto mi přijde zcela zbytečně redundantní diskutovat o nich odděleně, rozhodně konstruktivnější bylo by o nich diskutovat v jednom DOSu an bloc. Proto mi přijde, že to, co jsem udělal já, tj. že jsem tyto stránky sjednotil do jednoho logicky souvisejícího projektu, jste měl už předtím udělat Vy, a pak teprve vypsat DOS na celý projekt. Udělal jsem tím pádem logicky jen práci za Vás a zbytečně jsem si tím pádem přidělal práci. To, co stačilo udělat jednou, jsem kvůli Vám musel dělat třikrát. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:11 (UTC) :::: K "jsem kvůli Vám musel dělat třikrát": vůbec ne. Vůbec jste ''nemusel'' zasahovat. Stačilo přijít do těch DOSů a podpořit smazání, byť by i třikrát. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:42 (UTC) :: Ostatně polovulgárně "hrabat" do ničeho nebudeme; budeme, pokud něco, spisovně a neutrálně "zasahovat" a to nikoli do nějakého "US" nýbrž do "uživatelského prostoru", případně "uživáku". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:03 (UTC) :::Slovo ''uživák'' tady zavádíte Vy. Slyším ho od Vás poprvé v životě, tady na Wikiverzitě jsem se s ním ještě nikdy nesetkal. Je to takový slangový novotvar, který se mi vůbec nelíbí. A pokud se Vám nelíbí, že já používám všeobecně srozumitelnou zkratku US, tak zase Vy přestaňte používat ten Váš novotvar. Děkuji. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:16 (UTC) :::: Slovo "uživák" je transparentně srozumitelné, po vzoru např. "hlavák" coby hlavní nádraží jako něco hlavního. Užívat ho nemusíte; můžete užít "uživatelský jmenný prostor". Zkratka "US" je netransparentní, vycházející z ''anglického'' "user space", čili pro nezasvěceného čtenáře hůře dešifrovatelná. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:26 (UTC) A vzhledem k tomu, že jste správce (nebo nejste?): proč jste po přesunu ponechal přesměrování, když už tedy? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:01 (UTC) Ještě jinak. Po vašem přesunu vznikl z DOSové cedulky ve stránce redlink, takže už se nejde přímočaře prokliknout na DOSí diskuzi samotnou. Znovu proto nabádám/prosím/co-už-vlastně na přesun zpět. Vylepšovat stránky k nápravě závad během DOSu jistě lze, ale ne přesouvat kolem, leda by snad pro to byl nějaký výjimečný, velmi dobrý důvod, který zde ale nevidím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 07:26 (UTC) :Dobrý důvod jsem Vám vysvětlil výše. Redlinky už jsem napravil, jde to prokliknout normálně. :* [[Balada o virtuální ojnici/Virtuální Klika]] :* [[Balada o virtuální ojnici/EIMK]] :* [[Balada o virtuální ojnici/EMmotor]] :* [[Balada o virtuální ojnici/Virtuální Klika]] :Děkuji za upozornění. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 09:56 (UTC) :: Důvod jste mi nevysvětlit, nebo necitujete srozumitelně místo, kde jste mi ho vysvětlil, protože "výše" není jednoznačná specifikace věty či sekvence vět. :: Dále jste nepodal vysvětlení, proč tyto věci jsou "balady", ani není z ničeho patrné, že slovu "balada" vůbec rozumíte či v jakém ho užíváte smyslu; pro definice viz např. IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=balada]. Podle mě ASCS 1 a ASCS 2 jsou dva významy, které se na stránky nevztahují, tedy jste snad musel slovo použít ve významu nepokryté v ASCS; ve kterém významu? Čili jakou definici slova "balada" jste použil? (Že Neruda něco popletl nás nemusí zajímat; užití slova v jiném významu jedním autorem ještě daný význam neustavuje jako jeden ze slovníkových.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:17 (UTC) :::O Nerudovi jsem nepsal ani slovo. Pokud si pletete autory, tak už opravdu nemíním s Vámi diskutovat o sémantických pojmech. Děkuji za porozumění. Howgh. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:19 (UTC) :::: {{W|Balady a romance}} uvádí jako autora Nerudu; můžete prosím odkázat na dílo téhož jména, jehož autorem je Wolker? Jinak sousloví "sémantický pojem" je tak nejspíš slovní salát než co jiného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:22 (UTC) :::: Ale nechme tangentu o Nerudovi či Walkerovi stranou. Čili jakou definici slova "balada" jste použil? (S čím si zatopím v tom kotli na biomasu?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:27 (UTC) :::::Máte pravdu, ''Balady a romance'' jsou od Nerudy, popletlo se mi to, omylem jsem ji přiřkl Wolkerovi. Měl jsem zrovna na mysli ''Baladu o očích topičových'', ''Baladu o nenarozeném dítěti'' či ''Baladu o snu'' a to jsou básně z Wolkerovy sbírky [[s: Těžká hodina]]. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:37 (UTC) :::::: Chyba se snadno stane. I proto považuji váš výrok za skandálně špatný a doporučuji ho výše proškrtnout: "Pokud si pletete autory, tak už opravdu nemíním s Vámi diskutovat o sémantických pojmech". Jakou definici slova "balada" (nebo "biomasa") jste použil? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:42 (UTC) : Až teď jsem si všiml [[:Šablona:Diskuse o smazání]]: :: "Stránku můžete dále upravovat, ale až do skončení diskuse ji nepřesouvejte, neodstraňujte její obsah a ani toto upozornění." : Takže jste porušil pravidla, máme-li tak chápat text šablony. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 04:22 (UTC) ::No vidíte, člověk se furt učí. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 5. 5. 2026, 20:44 (UTC) ::: Nikoli "furt" (to je obecná čeština čili kolokviální nižší) nýbrž "pořád". Nejsem tady s vámi v hospodě mezi kamarády. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 04:34 (UTC) == Kapitalizace == Na stránce [[Emacs/Perl]] nacházím následující problémy: * "emacsu": Emacs se píše s velkým * "debian": Debian se píše s velkým * "ubuntu": Ubuntu se píše s velkým Problémy se dost možná týkají celé sady podstránek stránky [[Emacs]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 07:05 (UTC) :Díky za upozornění, provedeno: Emacs, Perl, Ubuntu: https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Emacs/Perl&diff=prev&oldid=147693 :Jen u debianu si nejsem jistý, na svém oficiálním logu má na začátku malé d: "debian": [[c: File:Debian-OpenLogo.svg]] :--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 09:13 (UTC) :: Děkuji. Pro zjištění odkazové/citační formy entity často užívám Wikidata, zde [[D:Q7715973]], odkud se čast odkazují knihovní autority, např. NK ČR AUT. Tam mají v labelu "Debian". Další zdroj je en:WP, kde píší např. "As of January 2026, the Debian community has over 1,400 active contributors [...]". A pak Debian samotný: https://www.debian.org/, mapř. "What makes Debian special". Facit: "Debian", nikoli "debian", vzdor matoucímu logu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:12 (UTC) :: Ovšem tedy ten kapitalizační zmatek správců Debianu je značný, např. "Debian is a complete Free Operating System!", což je kapitalizační karambol. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:20 (UTC) :: Změnil jsem to na "Debian", dle zdůvodnění výše. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 04:38 (UTC) == Chybná archivace == Zarchivoval jste do stránky [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010-01-24..2026-05-03]] i právě probíhající diskuze, což jistě není dobré. Navrhuji čerstvě probíhající diskuze z archivu vyjmout a vložit je sem. Problém je jistě i v názvu a koncepci toho archivu: běžné je archivovat po rocích a je to osvědčené a nikoli archiv definovat hraničními dny. Takže by více dávalo smysl např. "Diskuse s uživatelem:Kychot/Archiv/2010-2025" a rok 2026 už do toho nezahrnovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:46 (UTC) :Nerad něco edituji metodou Copy&Paste. Čistější řešení je dle mého názoru celou stránku přejmenovat, jak stojí a leží. Ale O.K., udělal jsem to dle Vaší žádosti. A že jsem archivoval uprostřed <cite>právě probíhající diskuze</cite>, to jsem netušil – měl jsem za to, že už jsem zareagoval na ''všechny'' Vaše poznámky a připomínky, že dalšího již netřeba a že naše diskuse tím pro dnešek ''skončila''. Chtěl jsem to už mít za sebou, protože ta archivace byla jedním z Vašich prvních požadavků. A je neděle a já mám v plánu dělat i jiné věci, než si ji kazit podobnými nekonečnými diskusemi. Už jsem jednou napsal ''Howgh'', tak jsem předpokládal, že pochopíte. Děkuji. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:12 (UTC) :: Však již dnes reagovat nemusíte a můžeme pokračovat zítra či pozítří. Pořád jste nevysvětlil vaši definici slova "balada". Kdybyste do věcí zbytečně neobratně nezasahoval, nebylo by potřeba nic diskutovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:31 (UTC) Zároveň nechápu, proč jste přesunul např. tuto stránku: [[Diskuse s uživatelem:Kychot/70]] (a další /N kde N je přirozené číslo); ta snad mohla zůstat, kde bylo. Šlo jen o to vytvořit archiv a do něj ''zkopírovat'' archivovanou diskuzi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:55 (UTC) :Odpověděl jsem výše: Nerad něco ''kopíruju''. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:13 (UTC) :: "Nerad" není racionální vysvětlení, pouze hedonické sebeodhalení. Kopírování je při takové archivaci osvědčené. A onen přesun, včetně podstránek, způsobil řadu nežádaných účinků, které jste si ještě neopravil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:19 (UTC) Děkuji. Můžete prosím ještě diskuze z roku 2026 přesunout z archivu [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025]] sem? Můžu to i udělat za vás, když mi dáte svolení. (Drobnost: dvě tečky jako spojení dvou roků jsou poněkud nestandardní; standarní by bylo "-". Ale to už je vážně maličkost.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:07 (UTC) :Samozřejmě jsem udělal, i když jsem se musel hodně moc přemáhat, jak jsem psal, Copy&Paste je ''krajní'' řešení. Dvě tečky za sebou jsou standardním označením intervalu snad ve většině programovacích jazyků. Hyphen "-" se používá u ISO označení data, takže kdybych napsal 2020-2025, tak by to na první pohled vypadalo, jako že tam to druhé hyphen chybí a měl být datum 2020-20-25, což je samozřejmě blbost, protože 20. měsíc nemáme. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:19 (UTC) :: Ohledně "standardním označením intervalu snad ve většině programovacích jazyků": opravdu? Kromě Perlu kterých? A toto není programovací jazyk. Mínus je osvědčený a vaše námitky nepřesvědčivé; kdyžtak se dá ještě užít en-dash. Ale jak jsem řekl, toto je maličkost; horší jsou ty nadbytečné přesuny, které jste provedl též, včetně přesunu stránky [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2008]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:22 (UTC) :: Ne, že by na tom tak záleželo, ale nepletu-li se, tak ani jeden ze čtyř lídrů v TIOBE index neužívají takto ".." a sice C, C++, Java a Python. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:27 (UTC) Můžete prosím přesunout [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025/2008]] na [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2008]], aby to dávalo větší smysl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:16 (UTC) :Přesunul jsem, ale je v tom ještě větší bordel: https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Kychot/2010-01-24..2026-05-03/2008&redirect=no V neděli prostě nemám ve zvyku pracovat a navíc se mi tu podělá celý Internet, za chvíli už nebudu mít žádnou konektivitu, musím to celé doma překopat, jedu přes LTE a musím přemístit anténu na jiné místo a tím překonfigurovat všechny Wi-Fi a twist routery a Vy mě tu nutíte do takových hovadin, jsem nervozní a tlačí mě čas a pak nemyslím, a to mám ještě dnes dodělat nějaký experiment a abstrakt na konferenci, jinak z toho bude průšvih. Přijde mi, že Vy nemáte asi co jiného na práci, než se hrabat ve VW a tak si nedovedete ani představit, že další lidé řeší i jiné věci. To, co píšete, klidně počká ten týden nebo dva. '''HOWGH'''. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:37 (UTC) :: Nepřesunul; stránka je pořád zde nepřesunutá: [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025/2008]]. :: Za vaše rozhodnutí reagovat v neděli si odpovídáte sám. Vy určujete, který den se čemu budete věnovat. Můžete například v neděli Wikiverzitu směle ignorovat a přijít sem až v pondělí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:47 (UTC) : Zkusil jsem opravit přesun např. [[Diskuse s uživatelem:Kychot/cestovatel/Girona]], ale nějak mi to nezafungovalo; tvářilo se to, že to něco přesunulo či prohodilo, ale výsledek je neuspokojivý, a nyní už mi říká, že cíl přesunu existuje. Asi to budete muset později, až budete mít čas, udělat sám s využitím vašich správcovských práv (nebo to necháte rozbité). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 05:11 (UTC) == TP-LINK Archer C2 AC900 == Založil jste čerstvě stránku [[TP-LINK Archer C2 AC900]]. Třeba je stránka v pořádku, ale mě to přijde, že si z hlavního prostoru Wikiverzity děláte osobní web host, kam si ukládáte cokoli, co se vám právě hodí. Tomu ještě více než diskutovaná stránka odpovídá [[Emacs/instalace]], kterou jsem dal do DOSu, ale i diskutovaná stránka ve mě budí pochybnosti o tom, co že je vlastně její vzdělávací účel a zda tedy vzdělávacímu účelu vyhovuje vytvořit databázi technických specifikací různých zařízení. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 04:19 (UTC) :Nedávám tam to, co se mi právě hodí, ale to, na čem právě pracuji a jaký problém řeším. To je smysl celé Wikiverzity, je to pracovní nástroj pro všechny, kteří řeší nějaké problémy a tím se učí, a nechají ostatní, aby se jim "dívali pod pokličku" a tím se také učili. Pokud máte nějaký nápad, jak mi v tom pomoci, Vaše pomoc bude vítána. Wikiverzita je především sebevzdělávacím projektem. V první řadě učíme sami sebe, abychom případně někdy mohli učit i jiné. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 5. 5. 2026, 13:48 (UTC) :: Pakliže je to především sebevzdělávací, proč je to ve wiki a online, místo lokálního souboru? Aby to bylo ve wiki a online, mělo by to mít smysl pro čtenáře, přijde mi, a proto by to mělo mít minimální kvalitu a rozsah. :: Stránka [[TP-LINK Archer C2 AC900]] mi přijde prima co do minimální kvality a rozsahu: není to takový odpadek, jakých je tu spousty. Jenom mi přijde, že to otevírá dveře k vytvoření databáze technických specifikací a k absenci mantinelů pro to, co tady vůbec může být. :: Ještě jinak. Vždyť i ten, kdo by si psal nějaký blog o čemkoli, se tím něco učí, takže by to mohlo být i tady. Někdo by se mohl učit psát pravopisně. Výsledek je jaksi ''bezbřehý'', smím-li užít Pyprilescovo oblíbené slovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 14:43 (UTC) :::A on se nikdo nemůže učit s Kychotem? Jistě že může, třeba hned. V momentě, kdyby Kychot zjistil, že mu stránku někdo edituje a že mu to vadí, tak si ji třeba přesune do užíváku. Ale já si myslím, že jemu to nevadí a počítá s tím. To že se s ním neučí zrovna někdo ve stejný okamžik, neznamená, že je to stránka jen pro něj. Tzn. na místo diskusí o existenci stránek v hlavním ns byste se měl Dane zaměřit na to jak tu stránku třeba vylepšit či organizovat. To se obvykle dělá v diskusi té stránky. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 8. 5. 2026, 11:34 (UTC) == Doplnění instalace Emacsu na Windows == Ohledně [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Emacs/instalace&diff=prev&oldid=148038 této vaší editace], kde se píše "(Doplní [[User:Dan Polansky]]": nepřijal jsem vás jako zadavatele úkolů toho, co mám kde doplnit a dopracovat. Nemám za morální ani jinou povinnost zachraňovat trapně špatnou stránku, kterou jste po sobě zanechal. Ostatně i ta sekce Linux, kterou jste tam zanechal, je podle mého posouzení/hodnocení ubohá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:01 (UTC) :Ubohý je ten, pane Dane Polanský, kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat, ale sám neprokáže něco méně ubohého. Možná je stránka ubohá, ale uvedené tři příkazové řádky jsou k instalaci [[Emacs]]u zcela postačující. Sám bych nejraději přesunul svou stránku na [[Emacs/instalace/Linux]], v tom jste mi ale zabránil tím, že jste dal tuto stránku do DOSu a jak víte, přesouvání stránky v DOSu s sebou nese jisté komplikace. Pak byste měl volné ruce k založení vlastní stránky [[Emacs/instalace/Windows]], kterou byste si mohl editovat bez trapného pocitu, že zachraňujete nějakou trapně špatnou stránku. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:47 (UTC) :: Vaše implicitní označení mé ''osoby'' jako ''ubohé'' je osobní útok. Já jsem za ubohou označil jistou stránku, nikoli vaši osobu. :: Moje stránka [[Pojem/Dan Polansky]] podle mě ubohá není. Nejsem tedy pouze kritik nýbrž i tvůrce, např. spolutvůrce FreeMindu. :: Jinak představa, že nesmím vůči stránce zvedat defekty/připomínky, a že místo toho ji mám jít opravovat, je podle mě scestná a praxe z dobře vedených organizací takovou představu nepodporuje. Je naopak typické, že jsou role autora a připomínkujícího odděleny. :: I na stránce [[Emacs/instalace/Linux]] by současný text byl zoufale špatný, podle mého posouzení. :: Já žádný zájem o založení stránky [[Emacs/instalace/Windows]] nemám; mám dojem, že online zdroje v angličtině jsou k tomu dostatečně dobré. Zájemci o Emacs nicméně mohou nahlédnout do mých poměrně osobních poznámek na stránce [[Uživatel:Dan Polansky/Emacs]], která vede i různé odkazy. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:55 (UTC) :::Já jsem Vaši osobu, pane Dane Polanský, nijak neoznačil, já jsem Vás tímto jménem oslovil. Že jste si toto oslovení vyložil jako označení, to už je ale Váš osobní problém, pane Dane Polanský. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 20. 5. 2026, 11:24 (UTC) :::: Vaše věta "Ubohý je ten, pane Dane Polanský, kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat, ale sám neprokáže něco méně ubohého." poměrně nezakrytě (byť si patrně myslíte opak a podezříváte mě z naivity ohledně lingivstické pragmatiky) odkazuje na mě ve frázi/konstrukci "Ubohý je ten [...] kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat". Samozřejmě můžete zkoušet klasickou výmluvu, že jste tím myslel někoho jiného, ale ta má velmi tenkou plauzibilitu, pakliže vůbec nějakou; pakliže jste myslel někoho jiného, pak by bylo ptořeba vysvětlit, jak se ten někdo dostal do tohoto komunikačního kontextu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 11:54 (UTC) == Nejproduktivnější hráč == Koukám tady do statistiky a jseš asi nejproduktivnější hráč. Z celkových 2163 stran, které si vytvořil máš za posledních 10 let '''1 059 364''' shlédnutí. Takže máš nejvíce vytvořených stran ze všech a největší impakt. Jen pro zajímavost, celá Wikiverzita má 10 885 049 návštěv. Tvoje top 10 jsou následující stránky: * [[Subnotebooky]]: 24 653 * [[DokuWiki]]: 22 090 * [[Hebrejština/písmo]]: 14 602 * [[MediaWiki/Instalace]]: 14 221 * [[EKG vyšetření]]: 12 762 * [[Beton]]: 11 657 * [[Distanční výuka]]: 9 949 * [[Úloha: 10 l kapalného propanu/Kolik m3 zaujme po odpaření?/Kychot]]: 9 454 * [[Hebrejština/samostudium]]: 9 322 * [[Sny/Databáze]]: 9 308 Zajímaly mne také tvoje největší propadáky: * [[Sny/Databáze/Kychot/2026-04-30]]: 10 * [[Caroso-Signal/HDMI]]: 12 * [[Odsávač pilin/Kychot/Scheppach DC 100]]: 15 * [[Debian-Med/Tille/med-doc.css]]: 17 * [[E-mailový klient/příklad 01]]: 19 * [[Protahovačka/metabo/DH 330]]: 19 * [[Domácí telefon/4 FP 211/Juandev]]: 21 * [[Kanalizace]]: 21 * [[Sonografie]]: 22 * [[Protahovačka/metabo]]: 22 Takže jak vidno všichni ten Linux chceme honit na Lenovu, nebo Dellu. Linux minibook nechme spát. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 12. 6. 2026, 15:05 (UTC) :A ještě doplním, že DokuWiki je celoprojektové top 3 za minulý rok. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 12. 6. 2026, 16:05 (UTC) == Správcovské akce == Dobrý den, dovoluji si Vás upozornit, že podle informací z [https://meta.toolforge.org/stewardry/cswikiversity?sysop=1 tohoto seznamu] jste od ledna 2022 neprovedl správcovskou akci. Vím, že seznam nezaznamenává všechny správcovské úkony (nicméně z mé zkušenosti velkou většinu ano), nicméně podle [[Wikiverzita:Pravidla_pro_správce_a_byrokraty#Odebrání_práv_v_případě_dlouhodobé_neaktivity|příslušného pravidla]] by Vám v takovém případě mohlo hrozit odebrání práv správce; přesněji tedy pokud je seznam v tomto smyslu pravdivý a žádné správcovské akce jste v posledním roce nevykonal, může o této skutečnosti kdokoliv informovat Stevardy na Meta Wiki, kteří by Vám mohli právo odebrat. Vzhledem k Vaší významné aktivitě na projektu tak pochopitelně činit nebudu, ale chci vás upozornit na toto riziko, protože čtyři a půl roku je v tomto seznamu opravdu hodně. S pozdravem --<font face="Trebuchet MS"><b>[[Uživatel:V0lkanic|<span style="color:#32CD32">V0lkanic</span>]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|<span style="color:#000000">(diskuse)</span>]]</b></font> 12. 6. 2026, 17:41 (UTC) :Tak to abych si požádal o práva, když nám tady kolego @[[Uživatel:V0lkanic|V0lkanic]] desysopsnete celý správcovský tým. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 13. 6. 2026, 08:37 (UTC) ::Kolegu desysopovat opravdu nehodlám, právě naopak korektně upozorňuju aktivního kolegu na to, že tak zřejmě může kdokoliv učinit. --<font face="Trebuchet MS"><b>[[Uživatel:V0lkanic|<span style="color:#32CD32">V0lkanic</span>]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|<span style="color:#000000">(diskuse)</span>]]</b></font> 13. 6. 2026, 09:10 (UTC) Zrovna se nám vyrojilo tolik [[:Kategorie:Stránky určené ke smazání|stránek k rychlému smazání]], že nám s Kusurijou bude trvat asi ještě nějakou dobu, než se tím probereme a všechno to smažeme. Takže prosím, Kychote, nějaké taky smaž, a to by se Ti mělo zaznamenat do správcovských úkonů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 10:19 (UTC) : Rozporoval jste smazání stránky [[Nádržkový splachovač/Juandev/Teče]], ale na mou námitku, že smazání nic/ničemu nepřekáží nikdo nereagoval. Dovolím si tedy smazat. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 25. 6. 2026, 07:36 (UTC) == Potřeba správcovských oprávnění na vaší straně == Uvedl jste ([[Diskuse s uživatelem:Juandev#Stránky k rychlému smazání]], 18. června 2026): : "[...] Nevím proč bych měl někoho blokovat atd., není k tomu důvod. Jako nejméně bolestná varianta mi bylo navrženo vymazat stránky, určené k rychlému smazání. Jak víš, já jsem ten poslední, kdo by chtěl nějaké stránky někomu mazat, protože pár let neaktivních stránek ještě nemusí nic znamenat, za pár let se jich třeba může někdo chytnout anebo se jimi nechat inspirovat, [...]". Takto to vypadá, že správcovská práva vlastně nepotřebujete? Protože nechcete ani nikoho blokovat ani nic mazat (dobře, jsou ještě jiná opravnění, např. přesun bez ponechání přesměrování)? Nebo jsem to špatně pochopil? Která správcovská práva nadále využijete, smím-li se ptát? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:26 (UTC) :Vy o to fakticky tak stojíte, abych Vás zablokoval? --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 6. 7. 2026, 12:19 (UTC) :: Proč hrozíte blokem místo toho, abyste slušně odpověl na dotazy, které přeci nejsou nijak impertinentní, frivolní apod.? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 17:45 (UTC) :::Nehrozím blokem, Vy se ptáte, já se ptám. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 6. 7. 2026, 19:48 (UTC) :::: Já se ptal první a vy jste neodpověděl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 20:47 (UTC) :::::Odpověděl jsem Vám otázkou. Mohl jste se dovtípit. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 7. 7. 2026, 03:04 (UTC) == DoSy a přesuny == Vážený kolego, pokud již nějaká stránka byla navržena na DoS, nahoře, v textu šablony visí tato část textu: ''K návrhu se můžete vyjádřit v příslušné diskusi. Stránku můžete dále upravovat, ale až do skončení diskuse '''ji nepřesouvejte''', neodstraňujte její obsah a ani toto upozornění.''. Ten zákaz přesouvání je zcela zásadní a souvisí s tím, 1) se ztratí sama šablona - ta se nepřesouvá; a 2) vznikají +/- neřešitelné problémy s archivací, zejména, pokud byla stránka (po přesunu) dále editována. 3) další problémy. Nechtěl byste po sobě vzniklé problémy po vašich přesunech stránek s DoSem nějak asanovat? Děkuji. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 12:43 (UTC) :Například: vyjměte laskavě stránku [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu]] z kategorie [[:Kategorie:Wikiverzita:Probíhající diskuse o smazání|Kategorie:Wikiverzita:'''Probíhající''' diskuse o smazání]], neboť stránka nemůže býti zároveň v této kategorii a zároveň v kategorii (správně) [[:Kategorie:Wikiverzita:Archiv diskusí o smazání]], když už ''neprobíhá''! Btw. takových obojetně zakategorizovaných stránek je Vaší vinou více, takže hodně štěstí s umravňováním. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 12:58 (UTC) :Teď fakt nevím, kde mi hlava stojí. Do konce července musím mít hotové vydání knížky. Pak se na to mrknu. Díky. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 15. 7. 2026, 13:26 (UTC) :: (S EditKonfliktem a bez ohledu na něj) A poslední: tímto nepořádkem ''blokujete ''(aby nadále nevznikalo dvojité kategorizování)'' správcům možnost'' mazat stránky, ke kterým byla navržena DoS, a které jste '''potom''' přesunul ''tak'', že revert přesunu je ztěžka uskutečnitelný (přesun z jedné úrovně na ''jinou'' úroveň). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 13:36 (UTC) ::: Pro referenci: viz též [[#EMmotor]], kde byly přesuny a DOS též diskutovány, na téže téma (nebo se nesoustředím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 09:20 (UTC) 14n55h8v8h25r5jdt54gad7jdzjd597 0 20799 149461 149272 2026-09-22T08:31:11Z Mmh 873 /* Společné pracovní odkazy */ 149461 wikitext text/x-wiki {{Info | typ = | typ2 = | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | kategorie2 = | jazyk = | jazyk2 = | jazyk3 = | úroveň = střední škola | úroveň2 = | úroveň3 = | příslušnost = Diskuse:Informatika pro kombinované lyceum }} Vítejte na společné pracovní stránce 1. ročníku Waldorfského lycea ve školním roce 2026–2027! Všechno (nebo aspoň skoro všechno), co potřebujete pro práci na Wikiverzitě v rámci předmětu Informatika, najdete v odkazech níže. ==Společné pracovní odkazy== *[[Nápověda:Jak editovat stránku|Jak editovat stránku]] *[[Nápověda:Formátování|Formátovací značky]] a [[Nápověda:Odkazy|podrobnější návod, jak dělat odkazy]] *[[Informatika pro kombinované lyceum/Pískoviště|Pískoviště, na němž si můžete pohrát s formátováním]] <!-- *[[/Přehled probraných témat|Přehled témat, která jsme již probrali]] //--> *[[Informatika pro kombinované lyceum/Skripta|Společná skripta]] (tedy ze zápisků vznikající učebnice) <!-- ===Pro práci v Prazích=== *{{W|Prahy}} — encyklopedický článek o sociální textové hře Prahy na Wikipedii *[[Prahy]] — sbírka návodů k práci se hrou Prahy *https://prahy.net/ — webové rozhraní pro připojení ke hře Prahy ([[Programování pro hračičky/Jak se připojit mezi Prahy|pro plnohodnotné připojení ale doporučujeme klienta]]) *[[Programování pro hračičky/Opičky|Opičí kurz programování]] ===Pro práci na Wikipedii=== *[[Informatika pro kombinované lyceum/Otázky a odpovědi k práci na Wikipedii|Otázky a odpovědi]] *[[Informatika pro kombinované lyceum/Pomůcky pro práci na Wikipedii|Pomůcky k práci na Wikipedii]] *[[w:Nápověda:Reference]] ====Pro doplňování zdrojů a odstraňování nejasností==== *[[w:Kategorie:Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení]] *[[w:Kategorie:Údržba:Články s nejasnými tvrzeními]] *[[w:Wikipedie:Ověřitelnost]] *[[w:Wikipedie:Uvádění zdrojů]] ====Pro přeformulovávání do encyklopedického stylu==== *[[w:Kategorie:Údržba:Články k jazykové úpravě]] *[[w:Wikipedie:Údržbové seznamy/Články obsahující subjektivní formulace]] *[[w:Wikipedie:Encyklopedický styl]] *[[w:Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům]] *[[w:Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu]] ====Pro obsahové doplňování článků==== *[[w:Wikipedie:Pahýl]] *[[w:Kategorie:Pahýly]] *[[w:Nápověda:Úvod článku]] *[[w:Wikipedie:Dokonalý článek]] *[[w:Wikipedie:Čechocentrismus]] *[[w:Kategorie:Údržba:Články ke globalizaci]] //--> ==Skupina 1== *{{Student|2026|Vojta Štrobl|}} <!-- *{{Student|2026||}} {{Student WP|WP|User|Stránka}} //--> ==Skupina 2== <!-- *{{Student|2026||}} {{Student WP|WP|User|Stránka}} //--> [[Kategorie:Informatika pro kombinované lyceum/2026| ]] 4do17hizgt6lbl60qw7y04vf34llctk 149462 149461 2026-09-22T08:32:37Z Mmh 873 /* Skupina 1 */ 149462 wikitext text/x-wiki {{Info | typ = | typ2 = | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | kategorie2 = | jazyk = | jazyk2 = | jazyk3 = | úroveň = střední škola | úroveň2 = | úroveň3 = | příslušnost = Diskuse:Informatika pro kombinované lyceum }} Vítejte na společné pracovní stránce 1. ročníku Waldorfského lycea ve školním roce 2026–2027! Všechno (nebo aspoň skoro všechno), co potřebujete pro práci na Wikiverzitě v rámci předmětu Informatika, najdete v odkazech níže. ==Společné pracovní odkazy== *[[Nápověda:Jak editovat stránku|Jak editovat stránku]] *[[Nápověda:Formátování|Formátovací značky]] a [[Nápověda:Odkazy|podrobnější návod, jak dělat odkazy]] *[[Informatika pro kombinované lyceum/Pískoviště|Pískoviště, na němž si můžete pohrát s formátováním]] <!-- *[[/Přehled probraných témat|Přehled témat, která jsme již probrali]] //--> *[[Informatika pro kombinované lyceum/Skripta|Společná skripta]] (tedy ze zápisků vznikající učebnice) <!-- ===Pro práci v Prazích=== *{{W|Prahy}} — encyklopedický článek o sociální textové hře Prahy na Wikipedii *[[Prahy]] — sbírka návodů k práci se hrou Prahy *https://prahy.net/ — webové rozhraní pro připojení ke hře Prahy ([[Programování pro hračičky/Jak se připojit mezi Prahy|pro plnohodnotné připojení ale doporučujeme klienta]]) *[[Programování pro hračičky/Opičky|Opičí kurz programování]] ===Pro práci na Wikipedii=== *[[Informatika pro kombinované lyceum/Otázky a odpovědi k práci na Wikipedii|Otázky a odpovědi]] *[[Informatika pro kombinované lyceum/Pomůcky pro práci na Wikipedii|Pomůcky k práci na Wikipedii]] *[[w:Nápověda:Reference]] ====Pro doplňování zdrojů a odstraňování nejasností==== *[[w:Kategorie:Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení]] *[[w:Kategorie:Údržba:Články s nejasnými tvrzeními]] *[[w:Wikipedie:Ověřitelnost]] *[[w:Wikipedie:Uvádění zdrojů]] ====Pro přeformulovávání do encyklopedického stylu==== *[[w:Kategorie:Údržba:Články k jazykové úpravě]] *[[w:Wikipedie:Údržbové seznamy/Články obsahující subjektivní formulace]] *[[w:Wikipedie:Encyklopedický styl]] *[[w:Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům]] *[[w:Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu]] ====Pro obsahové doplňování článků==== *[[w:Wikipedie:Pahýl]] *[[w:Kategorie:Pahýly]] *[[w:Nápověda:Úvod článku]] *[[w:Wikipedie:Dokonalý článek]] *[[w:Wikipedie:Čechocentrismus]] *[[w:Kategorie:Údržba:Články ke globalizaci]] //--> ==Skupina 1== *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026|Vojta Štrobl|}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} <!-- *{{Student|2026||}} {{Student WP|WP|User|Stránka}} //--> ==Skupina 2== <!-- *{{Student|2026||}} {{Student WP|WP|User|Stránka}} //--> [[Kategorie:Informatika pro kombinované lyceum/2026| ]] rnup5vrw5dzknho7481oikslulzopcz 149463 149462 2026-09-22T08:33:27Z Mmh 873 /* Skupina 2 */ 149463 wikitext text/x-wiki {{Info | typ = | typ2 = | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | kategorie2 = | jazyk = | jazyk2 = | jazyk3 = | úroveň = střední škola | úroveň2 = | úroveň3 = | příslušnost = Diskuse:Informatika pro kombinované lyceum }} Vítejte na společné pracovní stránce 1. ročníku Waldorfského lycea ve školním roce 2026–2027! Všechno (nebo aspoň skoro všechno), co potřebujete pro práci na Wikiverzitě v rámci předmětu Informatika, najdete v odkazech níže. ==Společné pracovní odkazy== *[[Nápověda:Jak editovat stránku|Jak editovat stránku]] *[[Nápověda:Formátování|Formátovací značky]] a [[Nápověda:Odkazy|podrobnější návod, jak dělat odkazy]] *[[Informatika pro kombinované lyceum/Pískoviště|Pískoviště, na němž si můžete pohrát s formátováním]] <!-- *[[/Přehled probraných témat|Přehled témat, která jsme již probrali]] //--> *[[Informatika pro kombinované lyceum/Skripta|Společná skripta]] (tedy ze zápisků vznikající učebnice) <!-- ===Pro práci v Prazích=== *{{W|Prahy}} — encyklopedický článek o sociální textové hře Prahy na Wikipedii *[[Prahy]] — sbírka návodů k práci se hrou Prahy *https://prahy.net/ — webové rozhraní pro připojení ke hře Prahy ([[Programování pro hračičky/Jak se připojit mezi Prahy|pro plnohodnotné připojení ale doporučujeme klienta]]) *[[Programování pro hračičky/Opičky|Opičí kurz programování]] ===Pro práci na Wikipedii=== *[[Informatika pro kombinované lyceum/Otázky a odpovědi k práci na Wikipedii|Otázky a odpovědi]] *[[Informatika pro kombinované lyceum/Pomůcky pro práci na Wikipedii|Pomůcky k práci na Wikipedii]] *[[w:Nápověda:Reference]] ====Pro doplňování zdrojů a odstraňování nejasností==== *[[w:Kategorie:Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení]] *[[w:Kategorie:Údržba:Články s nejasnými tvrzeními]] *[[w:Wikipedie:Ověřitelnost]] *[[w:Wikipedie:Uvádění zdrojů]] ====Pro přeformulovávání do encyklopedického stylu==== *[[w:Kategorie:Údržba:Články k jazykové úpravě]] *[[w:Wikipedie:Údržbové seznamy/Články obsahující subjektivní formulace]] *[[w:Wikipedie:Encyklopedický styl]] *[[w:Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům]] *[[w:Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu]] ====Pro obsahové doplňování článků==== *[[w:Wikipedie:Pahýl]] *[[w:Kategorie:Pahýly]] *[[w:Nápověda:Úvod článku]] *[[w:Wikipedie:Dokonalý článek]] *[[w:Wikipedie:Čechocentrismus]] *[[w:Kategorie:Údržba:Články ke globalizaci]] //--> ==Skupina 1== *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026|Vojta Štrobl|}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} <!-- *{{Student|2026||}} {{Student WP|WP|User|Stránka}} //--> ==Skupina 2== *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} <!-- *{{Student|2026||}} {{Student WP|WP|User|Stránka}} //--> [[Kategorie:Informatika pro kombinované lyceum/2026| ]] bjf7d7oubnlkxsij3i5rud1lbsa2pmu 149464 149463 2026-09-22T08:35:06Z Mmh 873 /* Společné pracovní odkazy */ 149464 wikitext text/x-wiki {{Info | typ = | typ2 = | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | kategorie2 = | jazyk = | jazyk2 = | jazyk3 = | úroveň = střední škola | úroveň2 = | úroveň3 = | příslušnost = Diskuse:Informatika pro kombinované lyceum }} Vítejte na společné pracovní stránce 1. ročníku Waldorfského lycea ve školním roce 2026–2027! Všechno (nebo aspoň skoro všechno), co potřebujete pro práci na Wikiverzitě v rámci předmětu Informatika, najdete v odkazech níže. ==Společné pracovní odkazy== *[[Nápověda:Jak editovat stránku|Jak editovat stránku]] *[[Nápověda:Formátování|Formátovací značky]] a [[Nápověda:Odkazy|podrobnější návod, jak dělat odkazy]] *[[Informatika pro kombinované lyceum/Pískoviště|Pískoviště, na němž si můžete pohrát s formátováním]] *[[/Přehled probraných témat|Přehled témat, která jsme již probrali]] *[[Informatika pro kombinované lyceum/Skripta|Společná skripta]] (tedy ze zápisků vznikající učebnice) <!-- ===Pro práci v Prazích=== *{{W|Prahy}} — encyklopedický článek o sociální textové hře Prahy na Wikipedii *[[Prahy]] — sbírka návodů k práci se hrou Prahy *https://prahy.net/ — webové rozhraní pro připojení ke hře Prahy ([[Programování pro hračičky/Jak se připojit mezi Prahy|pro plnohodnotné připojení ale doporučujeme klienta]]) *[[Programování pro hračičky/Opičky|Opičí kurz programování]] ===Pro práci na Wikipedii=== *[[Informatika pro kombinované lyceum/Otázky a odpovědi k práci na Wikipedii|Otázky a odpovědi]] *[[Informatika pro kombinované lyceum/Pomůcky pro práci na Wikipedii|Pomůcky k práci na Wikipedii]] *[[w:Nápověda:Reference]] ====Pro doplňování zdrojů a odstraňování nejasností==== *[[w:Kategorie:Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení]] *[[w:Kategorie:Údržba:Články s nejasnými tvrzeními]] *[[w:Wikipedie:Ověřitelnost]] *[[w:Wikipedie:Uvádění zdrojů]] ====Pro přeformulovávání do encyklopedického stylu==== *[[w:Kategorie:Údržba:Články k jazykové úpravě]] *[[w:Wikipedie:Údržbové seznamy/Články obsahující subjektivní formulace]] *[[w:Wikipedie:Encyklopedický styl]] *[[w:Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům]] *[[w:Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu]] ====Pro obsahové doplňování článků==== *[[w:Wikipedie:Pahýl]] *[[w:Kategorie:Pahýly]] *[[w:Nápověda:Úvod článku]] *[[w:Wikipedie:Dokonalý článek]] *[[w:Wikipedie:Čechocentrismus]] *[[w:Kategorie:Údržba:Články ke globalizaci]] //--> ==Skupina 1== *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026|Vojta Štrobl|}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} <!-- *{{Student|2026||}} {{Student WP|WP|User|Stránka}} //--> ==Skupina 2== *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} <!-- *{{Student|2026||}} {{Student WP|WP|User|Stránka}} //--> [[Kategorie:Informatika pro kombinované lyceum/2026| ]] bk4yt3przx1yp1mhdeeh3x7y0mwqqpd 149467 149464 2026-09-22T08:39:21Z Mmh 873 149467 wikitext text/x-wiki {{Info | typ = | typ2 = | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | kategorie2 = | jazyk = | jazyk2 = | jazyk3 = | úroveň = střední škola | úroveň2 = | úroveň3 = | příslušnost = Diskuse:Informatika pro kombinované lyceum }} Vítejte na společné pracovní stránce 1. ročníku Waldorfského lycea ve školním roce 2026–2027! Všechno (nebo aspoň skoro všechno), co potřebujete pro práci na Wikiverzitě v rámci předmětu Informatika, najdete v odkazech níže. ==Společné pracovní odkazy== *[[Nápověda:Jak editovat stránku|Jak editovat stránku]] *[[Nápověda:Formátování|Formátovací značky]] a [[Nápověda:Odkazy|podrobnější návod, jak dělat odkazy]] *[[Informatika pro kombinované lyceum/Pískoviště|Pískoviště, na němž si můžete pohrát s formátováním]] *[[/Přehled probraných témat|Přehled témat, která jsme již probrali]] *[[Informatika pro kombinované lyceum/Skripta|Společná skripta]] (tedy ze zápisků vznikající učebnice) <!-- ===Pro práci v Prazích=== *{{W|Prahy}} — encyklopedický článek o sociální textové hře Prahy na Wikipedii *[[Prahy]] — sbírka návodů k práci se hrou Prahy *https://prahy.net/ — webové rozhraní pro připojení ke hře Prahy ([[Programování pro hračičky/Jak se připojit mezi Prahy|pro plnohodnotné připojení ale doporučujeme klienta]]) *[[Programování pro hračičky/Opičky|Opičí kurz programování]] ===Pro práci na Wikipedii=== *[[Informatika pro kombinované lyceum/Otázky a odpovědi k práci na Wikipedii|Otázky a odpovědi]] *[[Informatika pro kombinované lyceum/Pomůcky pro práci na Wikipedii|Pomůcky k práci na Wikipedii]] *[[w:Nápověda:Reference]] ====Pro doplňování zdrojů a odstraňování nejasností==== *[[w:Kategorie:Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení]] *[[w:Kategorie:Údržba:Články s nejasnými tvrzeními]] *[[w:Wikipedie:Ověřitelnost]] *[[w:Wikipedie:Uvádění zdrojů]] ====Pro přeformulovávání do encyklopedického stylu==== *[[w:Kategorie:Údržba:Články k jazykové úpravě]] *[[w:Wikipedie:Údržbové seznamy/Články obsahující subjektivní formulace]] *[[w:Wikipedie:Encyklopedický styl]] *[[w:Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům]] *[[w:Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu]] ====Pro obsahové doplňování článků==== *[[w:Wikipedie:Pahýl]] *[[w:Kategorie:Pahýly]] *[[w:Nápověda:Úvod článku]] *[[w:Wikipedie:Dokonalý článek]] *[[w:Wikipedie:Čechocentrismus]] *[[w:Kategorie:Údržba:Články ke globalizaci]] //--> ==Skupina 1== *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026|Vojta Štrobl|}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} <!-- *{{Student|2026||}} {{Student WP|WP|User|Stránka}} //--> ==Skupina 2== *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} *{{Student|2026||}} <!-- *{{Student|2026||}} {{Student WP|WP|User|Stránka}} //--> [[Kategorie:Informatika pro kombinované lyceum/2026| ]] bsmwpso2ot0duslve4albpl149seh7d 2 20806 149368 149302 2026-09-21T12:56:16Z Dan Polansky 714 149368 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny. A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. pvig2ccbmbfmc12xojuuvw8cgq6t16n 149371 149368 2026-09-21T13:10:55Z Dan Polansky 714 149371 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny. A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodem vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích. A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda je bodů Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. g4g6n8ohcafispc3esfcpluw7wecv6i 149372 149371 2026-09-21T13:21:00Z Dan Polansky 714 /* Bod coby něco, co splňuje axiomy */ 149372 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny. A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodem vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda je bodů Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. k9elnn2w6seqpkl5eki1ybfqc9bnm2s 149373 149372 2026-09-21T13:21:38Z Dan Polansky 714 149373 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny. A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodem vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda je bodů Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry tti8xth13czk3ejsgfmzzx1a8t7nxsc 149374 149373 2026-09-21T13:23:18Z Dan Polansky 714 /* Bod coby něco, co splňuje axiomy */ 149374 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny. A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodem vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry gokjzet3htnqxwgf4goaeq6fkhu57tk 149375 149374 2026-09-21T13:25:18Z Dan Polansky 714 /* Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie */ 149375 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny. A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry kk8gqqyxrzsozf9fbaonm1xx50ynmt6 149388 149375 2026-09-21T16:51:19Z Dan Polansky 714 149388 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny. A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse. Pro ony R-husté body se nabídí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry 942raecxnci61g24byo9mg91uvrc2l2 149389 149388 2026-09-21T16:54:04Z Dan Polansky 714 /* Explikace bodu */ 149389 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny. A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry 5kdz08jvyee9jrgsmeew7r2skkefbh2 149390 149389 2026-09-21T16:55:15Z Dan Polansky 714 /* První poznámky */ 149390 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny. A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry 93lakljiozadcvdtloa8doc3z3zaf28 149391 149390 2026-09-21T16:55:33Z Dan Polansky 714 149391 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny. A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry == Bibliografie == * Quine, Word and Object npnfst0oef2fdo3kioaeshtp0x1k45k 149392 149391 2026-09-21T16:56:14Z Dan Polansky 714 /* Bibliografie */ 149392 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny. A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry == Bibliografie == * Quine, Word and Object * Hofstadter, GEB 3av1368wr0j4ba49nv3yyrqpc12tarl 149393 149392 2026-09-21T16:57:52Z Dan Polansky 714 /* Intuitivní definice */ 149393 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny (dnes bychom řekli ''čísla'', ale Weitz praví, že to byly Größen; musel bych vyzkoumat, jak to bylo). A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry == Bibliografie == * Quine, Word and Object * Hofstadter, GEB n6uzke00ycfbc468327ilgrz71f4cmy 149394 149393 2026-09-21T16:59:17Z Dan Polansky 714 /* Intuitivní definice */ 149394 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny (dnes bychom řekli ''čísla'', ale Weitz praví, že to byly Größen; musel bych vyzkoumat, jak to bylo). A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje; čili zatímco ono epsilon zmizelo spolu už nevím s kým a bylo nahrazeno limitistikou, moderní nestandardní analýza ukazuje, že ono epsilon nebyl pouhý ''hack''/''kludge'' ale že to lze seriózně moderně axiomatizovat. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry == Bibliografie == * Quine, Word and Object * Hofstadter, GEB appo51hqr6ru5yg82hsjnhmjzpxzbiw 149395 149394 2026-09-21T17:00:20Z Dan Polansky 714 /* Intuitivní definice */ 149395 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny (dnes bychom řekli ''čísla'', ale Weitz praví, že to byly Größen; musel bych vyzkoumat, jak to bylo). A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje; čili zatímco ono epsilon zmizelo spolu už nevím s kým a bylo nahrazeno limitistikou, moderní nestandardní analýza ukazuje, že ono epsilon nebyl pouhý ''hack''/''kludge'' ale že to lze seriózně moderně axiomatizovat. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Euklides snad říká, že bod nemá části, ale to zní poněkud fyzikálně, jako kdyby to byla nějaká části, ale bod jak ho chápu já je místo, nikoli částice. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry == Bibliografie == * Quine, Word and Object * Hofstadter, GEB 60hn6627kf4ouusc3pim6q6vg4duuaf 149396 149395 2026-09-21T17:00:36Z Dan Polansky 714 /* Intuitivní definice */ 149396 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny (dnes bychom řekli ''čísla'', ale Weitz praví, že to byly Größen; musel bych vyzkoumat, jak to bylo). A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje; čili zatímco ono epsilon zmizelo spolu už nevím s kým a bylo nahrazeno limitistikou, moderní nestandardní analýza ukazuje, že ono epsilon nebyl pouhý ''hack''/''kludge'' ale že to lze seriózně moderně axiomatizovat. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Euklides snad říká, že bod nemá části, ale to zní poněkud fyzikálně, jako kdyby to byla nějaká částice, ale bod jak ho chápu já je místo, nikoli částice. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu dvě body v rovině. Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry == Bibliografie == * Quine, Word and Object * Hofstadter, GEB 71fxr0vx0p3ccy8fr5rygsyn0pyneu7 149397 149396 2026-09-21T17:06:00Z Dan Polansky 714 /* Kde všude jsou body? */ 149397 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny (dnes bychom řekli ''čísla'', ale Weitz praví, že to byly Größen; musel bych vyzkoumat, jak to bylo). A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje; čili zatímco ono epsilon zmizelo spolu už nevím s kým a bylo nahrazeno limitistikou, moderní nestandardní analýza ukazuje, že ono epsilon nebyl pouhý ''hack''/''kludge'' ale že to lze seriózně moderně axiomatizovat. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Euklides snad říká, že bod nemá části, ale to zní poněkud fyzikálně, jako kdyby to byla nějaká částice, ale bod jak ho chápu já je místo, nikoli částice. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu tak, že mám dva body v rovině (nebo tři přímky, které ty body zadávají). Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházející měti těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry == Bibliografie == * Quine, Word and Object * Hofstadter, GEB rkei6fup0w7kenaavfabrx9046crcax 149398 149397 2026-09-21T17:06:31Z Dan Polansky 714 /* Kde všude jsou body? */ 149398 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny (dnes bychom řekli ''čísla'', ale Weitz praví, že to byly Größen; musel bych vyzkoumat, jak to bylo). A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje; čili zatímco ono epsilon zmizelo spolu už nevím s kým a bylo nahrazeno limitistikou, moderní nestandardní analýza ukazuje, že ono epsilon nebyl pouhý ''hack''/''kludge'' ale že to lze seriózně moderně axiomatizovat. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Euklides snad říká, že bod nemá části, ale to zní poněkud fyzikálně, jako kdyby to byla nějaká částice, ale bod jak ho chápu já je místo, nikoli částice. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu tak, že mám dva body v rovině (nebo tři přímky, které ty body zadávají). Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházejícími těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích, mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry == Bibliografie == * Quine, Word and Object * Hofstadter, GEB dethfkz6czgufw81is2pytm47c8stoc 149399 149398 2026-09-21T17:08:08Z Dan Polansky 714 /* Kde všude jsou body? */ 149399 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny (dnes bychom řekli ''čísla'', ale Weitz praví, že to byly Größen; musel bych vyzkoumat, jak to bylo). A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje; čili zatímco ono epsilon zmizelo spolu už nevím s kým a bylo nahrazeno limitistikou, moderní nestandardní analýza ukazuje, že ono epsilon nebyl pouhý ''hack''/''kludge'' ale že to lze seriózně moderně axiomatizovat. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Euklides snad říká, že bod nemá části, ale to zní poněkud fyzikálně, jako kdyby to byla nějaká částice, ale bod jak ho chápu já je místo, nikoli částice. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu tak, že mám dva body v rovině (nebo tři přímky, které ty body zadávají). Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházejícími těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích (sčítání, odčítání, násobení, dělení), mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry == Bibliografie == * Quine, Word and Object * Hofstadter, GEB nct0wrjymz1g0xia33k07djgflauxk6 149400 149399 2026-09-21T17:08:49Z Dan Polansky 714 /* Kde všude jsou body? */ 149400 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny (dnes bychom řekli ''čísla'', ale Weitz praví, že to byly Größen; musel bych vyzkoumat, jak to bylo). A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje; čili zatímco ono epsilon zmizelo spolu už nevím s kým a bylo nahrazeno limitistikou, moderní nestandardní analýza ukazuje, že ono epsilon nebyl pouhý ''hack''/''kludge'' ale že to lze seriózně moderně axiomatizovat. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Euklides snad říká, že bod nemá části, ale to zní poněkud fyzikálně, jako kdyby to byla nějaká částice, ale bod jak ho chápu já je místo, nikoli částice. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu tak, že mám dva body v rovině (nebo tři přímky, které ty body zadávají). Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházejícími těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích (sčítání, odčítání, násobení, dělení), mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie, s vynecháním axiomu, kterému říká axiom úplnosti, který už co jsem pochopil vynutí R * R. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Eisteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematicou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirisig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry == Bibliografie == * Quine, Word and Object * Hofstadter, GEB qho3bu4dpozy0l8v9tqdp72ry8l130c 149401 149400 2026-09-21T17:12:59Z Dan Polansky 714 překlepy apod. 149401 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraických čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intuitivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbertovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny (dnes bychom řekli ''čísla'', ale Weitz praví, že to byly Größen; musel bych vyzkoumat, jak to bylo). A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje; čili zatímco ono epsilon zmizelo spolu už nevím s kým a bylo nahrazeno limitistikou, moderní nestandardní analýza ukazuje, že ono epsilon nebyl pouhý ''hack''/''kludge'' ale že to lze seriózně moderně axiomatizovat. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Euklides snad říká, že bod nemá části, ale to zní poněkud fyzikálně, jako kdyby to byla nějaká částice, ale bod jak ho chápu já je místo, nikoli částice. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu tak, že mám dva body v rovině (nebo tři přímky, které ty body zadávají). Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházejícími těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích (sčítání, odčítání, násobení, dělení), mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie, s vynecháním axiomu, kterému říká axiom úplnosti, který už co jsem pochopil vynutí R * R. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující Euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Einsteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematickou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě Země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirsig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Též by šlo u explikace, a tento termín mám od Quina, hovořit o redukci.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry == Bibliografie == * Quine, Word and Object * Hofstadter, GEB b3kdjobll7v2ytule4dlyvkwg34g9nf 149402 149401 2026-09-21T17:13:57Z Dan Polansky 714 /* Explikace bodu */ 149402 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraických čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intuitivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbertovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny (dnes bychom řekli ''čísla'', ale Weitz praví, že to byly Größen; musel bych vyzkoumat, jak to bylo). A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje; čili zatímco ono epsilon zmizelo spolu už nevím s kým a bylo nahrazeno limitistikou, moderní nestandardní analýza ukazuje, že ono epsilon nebyl pouhý ''hack''/''kludge'' ale že to lze seriózně moderně axiomatizovat. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon. Jenže bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Euklides snad říká, že bod nemá části, ale to zní poněkud fyzikálně, jako kdyby to byla nějaká částice, ale bod jak ho chápu já je místo, nikoli částice. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu tak, že mám dva body v rovině (nebo tři přímky, které ty body zadávají). Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházejícími těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích (sčítání, odčítání, násobení, dělení), mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie, s vynecháním axiomu, kterému říká axiom úplnosti, který už co jsem pochopil vynutí R * R. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující Euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Einsteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematickou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě Země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirsig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Termín "explikace" užívá Quine; snad by též šlo hovořit o redukci místo explikace; mě napadá ještě implementace.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry == Bibliografie == * Quine, Word and Object * Hofstadter, GEB 7alka4u3q7b8zj7ya9nz9jt9enwa3q5 149405 149402 2026-09-21T18:30:32Z Dan Polansky 714 /* Intuitivní definice */ 149405 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' == Odrážková analýza == Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraických čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intuitivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbertovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) == První poznámky == Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. Následující text by měl být zčásti přístupný i řekněme gymnazistům, zato část se opírá o vysokoškolskou matematiku. == Intuitivní definice == Přemýšlel jsem, jak intuitivně nadefinovat bod v matematickém slova smyslu. Chytil jsem se (naivní?) etymologie a řekl první nástřel: bod je to, co zůstane na pracovním stole poté, co jste někam zabodli špičatý předmět, třeba kružítko. Zůstane tam dírka, přibližně kulatá. Ta má však rozměr, tolik a tolik nanometrů aj. Pakliže bych se však kamerou vzdaloval od né dírky, viděl bych ji jako čím dál menší. Dobře. Bod by mohlo být to, co vidím z té dírky poté, co se kamera vzdálila do nekonečna. Dobře. Co takto. Bod je nekonečně malé kolečko/puntík. Vzpomněl jsem si však na Weitzovo video o nestandardní analýze (čili alternativní způsob diferenciálního a integrálního počtu). Totiž Newton a Leibnitz měli jakési epsilon a to byla veličina/velikost větší než nula ale menší než konečné veličiny (dnes bychom řekli ''čísla'', ale Weitz praví, že to byly Größen; musel bych vyzkoumat, jak to bylo). A nestandardní analýza (terminus technicus) toto moderně formalizuje; čili zatímco ono epsilon zmizelo spolu už nevím s kým a bylo nahrazeno limitistikou, moderní nestandardní analýza ukazuje, že ono epsilon nebyl pouhý ''hack''/''kludge'' ale že to lze seriózně moderně axiomatizovat. No, a do té definice bodu jako nekonečně malého kolečka/puntíku by se mi mohlo připlést ono epsilon, ve smyslu, že tedy velikost bodu je epsilon a ne nula. No a bod nemá nekonečně malou velikost; buď má velikost nula nebo nemá žádnou. Snad se říká, že bod je bezrozměrný. Euklides snad říká, že bod nemá části, ale to zní poněkud fyzikálně, jako kdyby to byla nějaká částice, ale bod jak ho chápu já je místo, nikoli částice. Dobře. Ona definice se zabodnutým kružítkem váže bod na lokaci relativní vůči stolu. To je tedy bod coby lokace, nikoli bod coby bodová částice. V češtině se někdy hovoří o hmotném bodu: to je bodová částice. (Extenzi bodové částice mohou generovat odpudivé síly, tak např. Popper.) Ale o bodovou částici mě asi nejde; bod v matematice není bodová částice. I když ono je to arbitrární, možná. Když nakreslím např. úsečku, působí na mě jako jakási tyčka. Čili to pozadí by bylo jakoby prázdno, ale tam, kde je tyčka, jsou jakoby bodové částice. No dobře. V matematické teorii na tom asi stejně nesejde. Snad to mohl být Vopěnka kdo upozornil na bod coby lokaci vs. bod coby bodová částice. Tak. A je úsečka množina bodů? To je snad až moderní nazírání. Dobře, a kolik bodů je v úsečce? Dobře. Mějme rovinu. Řekl jsem, že bod dostanu tím, že někam zabodnu kružítko. A měl-li bych kružítko s nekonečně přesně špičatým hrotem, tak by se ten hrot dotkl roviny a tam by byl bod. Ale jinak: kam všude se může toto kružítko zabodnout/dotknout? Čili kde všude jsou body? Moderní odpověď by mohla být, že jsou všude tam, kde to odpovídá kartézským souřadnicím, kde jedna z nich je reálné číslo. Ale to není nutně zkraje zřejmé. Naopak mi přijde, že reálná čísla se mohou získat z geometrického náhledu na "číslo", tedy že se řekne, že jakýkoli podíl jakýchkoli délek úseček je číslo apod. == Kde všude jsou body? == Tato otázka může být nejasná. Body jsou přece všude, tedy v všude v rovině. Ale co přesně znamená "všude"? Řekl jsem, že bod je tam, kam zapíchnu speciální kružítko. Ale kam všude ho můžu zapíchnout? To mi nedává žádnou technickou charakterizaci, kde všude body jsou. Napadlo mě udělat to konstrukcí bodů pravítkem a kružítkem. A později jsem zjistil, že takto snad Hilbert konstruuje svoji Omegu. Takže. Začnu tak, že mám dva body v rovině (nebo tři přímky, které ty body zadávají). Pak řeknu, že body jsou jistě všude tam, kde je průsečík dvou "čar", což mohou být úsečky či kruhové oblouky. Tak mohu konstruovat čím dál více průsečíků a tím pádem bodů. Dobře. Nakreslím si pravítkem část přímky procházejícími těmi dvěma body. Pak mohu přenášet kružítkem vzdálenost mezi nimi (říkejme jí "jednotková") podél přímky a dostat tak něco jako celočíselné "obodování" přímky. Ve všech celočíselných bodech umím pravítkem a kružítkem zvednout kolmice. Ty mohu též celočíselně obodovat, kružítkem. Získávám potenciální celočíselné obodování mřížky po celé rovině. Pak se ukazuje, že umím i vzdálenosti dělit přirozeným číslem. A sice, mám-li obdélník např. 5 X 1, z rohů vedou úsečku, pak na jedné z kolmých úseček vynesu 1/5. To mohu dělat nejen pro 5 ale libovolné přirozené n. Nakonec jsem schopný mít body všude na mřížce s racionálními (p/q) souřadnicemi: umím geometricky dělit i násobit. Dále však si lze vzpomnenout na onoho pythagorejce, který byl údajně hozen do moře za odmocninu ze dvou. Tu lze zjevně přímočaře geometricky zkonstruovat a délkově kružítkem přenést na souřadné osy atd. Podobně jsme schopni zkonstruovat odmocninu z (1 + x*x), kde x je již zkonstruované číslo. (Zkonstruovaným číslem rozumím, že mám zkonstruované dva body této vzdálenosti, měřeno onou výchozí jednotkovou vzdáleností). A tato další operace, když aplikovaná v různých pořadích na jiných operacích (sčítání, odčítání, násobení, dělení), mi dá čemu říká Hilbert Omega. A pak praví, že Omega * Omega (dvojice čísel z Omega) je model jeho axiomů euklidovské geometrie, s vynecháním axiomu, kterému říká axiom úplnosti, který už co jsem pochopil vynutí R * R. Dobře. Vypadá to, že dvojice reálných čísel není jediná možná bodová struktura roviny vyhovující Euklidovým axiomům; lze mít i chudší, dvojice Omega * Omega. A čísel v Omega je spočetně mnoho, tedy tolik, co přirozených čísel. Reálných čísel je více než přirozených (teorie množin, mohutnost/kardinalita). Nic hustšího než dvojice rálných čísel snad již není, pakliže jsem správně pochopil Hilbertův článek. == Jsou body dvojice čísel? == Intuitivně body nejsou dvojice čísel. Dvojice čísel získáme volbou nějaké souřadné soustavy, často kartézské. Ale dvojice čísel lze vzít za ''model'' ve smyslu moderní formální logiky. Jinak řečeno, pro jisté účely je jakoby jedno, zda v oboru rozpravy jsou "sklutečné" body (co už to může být) nebo dvojice reálných čísel a sice jejich souřadnic. == Jsou reálná čísla čísla? == V jednom videu Weitz hovořil o tom, že reálným číslům se říkalo Größe (veličina? velikost?), nikoli Nummer. Jak se to překládalo do češtiny nevím. Mě přijde docela intuitivní představa, že reálná čísla jsou čísla, ve smyslu odpovědi na otázku "kolik?" Čili, kolik vody se vejde to této sklenice? Vejde se 0,5 litru. Čili i 0,5 je číslo. Více později. Je to relevantní k otázce, co je bod a k geometrii? Mě přijde, že ano. Přijde mi, že jsou to zejména geometrické délky, které generují potřebu reálných čísel. Snad jsem někde četl, že Descartesova aritmetizace geometrie (přiřazení bodům souřadnic a zacházení s křivkami jako s řešeními algebraických rovnic aj.) otevřela cestu k Newtonově mechanice. == Matematická geometrie vs. fyzikální geometrie == Četl jsem v Einsteinově knize Jak vidím svět, že staří Řekové nepojímali geometrii jako matematickou teorii oddělenou od fyzikálního prostoru. Geometrie byla teorie fyzikálního prostoru. Fyzikálnímu nzírání odpovídá moje charaterizace bodu jako něčeho, co bodnutím kružítka (nebo šídla) vytyčím na desce stolu. Ostatně snad až do Einsteina (možná s nějakou výhradou) se euklidovská geometrie považovala za teorii fyzikálního prostoru. Einstein pak uplatnil v jedné z relativit (lze zjistit v které) jinou geometrii, kterou dříve zkonstruovali jiní jako čistě matematickou konstrukci. Zúčastnění matematici byli Riemann, Lobačevskij a snad nějaký Maďar, Polyai (lze ověřit)? Zpět k fyzikálnímu bodu. Pakliže je to lokace (místo), lokace v které vztažné soustavě? Přijde mi, že identitu bodu lze dobře sledovat/trackovat relativně. Například mohu uvážit bod jako ''špička zobáku toho a toho ptáka''. Tento bod jakoby nemění identitu tím, jak se zobák hýbe. Pakliže by se však identita tohoto bodu přišpendlila řekněme k vztažné soustavě Země, pak by ona ''špička zobáku toho a toho ptáka'' neustále při letu ptáka měnila identitu, tedy by to nebyl ''tentýž'' bod. Nemá-li Einstein už žádný absolutní prostor, pak je to tak či tak relativní lokace vůči vztažné soustavě. Tady mě ještě znervózňuje pochopit, co to ta vztažná soustava vůbec je. Stůl je typicky neohebný. Ale kružítko má kloub a špičky dvou nožek mění vzdálenost. Mám ony špičky nazírat jako body s identitou dnou jako špičky nožek? To by chtělo rozmyslet. == Bod coby něco, co splňuje axiomy == Snad Poincaré hovoří o axiomech coby maskovaných definicích (mě to představil Pirsig, Zen a umění údržby motocyklu, 1974). A Hilbert má svoji axiomatizaci euklidovské geometrie, kde termíny bod, přímka (a roviny pro stereo geometrii) jsou nedefinovaná. Pak lze ve smyslu moderní formální logiky a snad "teorie modelů" jako model vzít jakoukoli množinu entit, jejíž struktura daná relacemi coby množinami uspořádaných n-tic splňuje axiomy. Ale co je to přesně bod, to tento pohled vynutit nedokáže. Tedy pakliže vezmu rovinu R-hustě zabodovanou a "skutečné" body (co už to může být) nahradím dvojicemi reálných čísel nejen v nosné množině ale i odpovídajícím způsobem i v relacích, axiomy to nepoznají a jsou zachovány. Můj dojem: celá věc nejlépe funguje, když se kombinuje intuitivní náhled s formálními axiomy a formálními otázkami. Intuitivní náhled dá první dojem, co to v principu bod vůbec je. A pak formální zkoumání může zjistit, že z tohoto intuitivního náhledu ještě nemusí plynout, zda kartézsky souřadnicově bodům odpovídá Omega x Omega či R x R. Jsou tedy axiomy maskované definice (definitions in disguise)? Omezují strukturu/vztahy, ale entitu samotnou nedefinují, přijde mi. Jak jsem uvedl, ať už je R-hustý bod cokoli, mohou ho v modelu nahradit dvojicemi z R x R. A mě intuitivně přijde, že dvojice R x R není přímo ten bod, i proto, že mi soustava souřadnic, která mi tu dvojici generuje, přijde arbitrární. Není mi např. známo, že by ve fyzikálním prostoru byla nějaká kanonická "ta pravá" soustava souřadnic. Dobře, v kontextu Země (ale zemská kulová plocha není eukl. rovina) se mohu opřít o póly jako signifikantní nearbitrární místa a z nich vystavět soustavu souřadnic. Ale z čistě geometrického hlediska, kdyby Země byla dokonale kulatá (což ale není; je to rotační elipsoid), bych coby "póly" mohl vybrat kterékoli protilehlé body. == Explikace bodu == Explikace bodu ve formální logice, např. v rámci Hilbertových axiomů, není odpověď na otázku, co bod ve skutečnosti je, nýbrž jak ho "explikovat" (reprezentovat?) v oboru rozpravy (domain of discourse, universe of discourse). Pro ony R-husté body (spíš než Omega-husté) se nabízí body coby uspořádané dvojice reálných čísel, kde nicméně co je uspořádaná dvojice a co je reálné číslo zůstává neexplikované. (Termín "explikace" užívá Quine; snad by též šlo hovořit o redukci místo explikace; mě napadá ještě implementace.) V moderní matematice se nakonec i uspořádaná dvojice a reálné číslo explikují jako množiny (jak se to dělá zde vysvětlovat asi nebudu; ostatně existuje více způsobů. V Hilbertově axiomech nejsou žádné entity pro vzdálenosti, ale je tam relace ''kongruence'' vztahující se na dvojice úseček, kde úsečka není u Hilberta primitivní termín nýbrž něco konstruované jako dvojice bodů (to může být překvapivé, ale ona je to vlastně pouze reprezentace úsečky). No a úsečky jsou ''kongruentní'', pakliže jsou stejně dlouhé. Onu relaci kongruence by pak šlo explikovat pomocí euklidovské metriky vzdálenosti, druhá odmocnina z dx * dx + dy * dy. == Odkazy == * Hilbert, anglický překlad, The Foundations of Geometry == Bibliografie == * Quine, Word and Object * Hofstadter, GEB n7mg83cm4beib4icuo8tsd5d68ucjpe 2 20807 149416 149365 2026-09-22T04:50:04Z Dan Polansky 714 149416 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí (nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace). Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď větu (ale ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. Našel jsem tentáž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 miovkuy6y6xbqh4756gx1dgw4y2i37f 149417 149416 2026-09-22T04:51:13Z Dan Polansky 714 149417 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí (nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace). Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď větu (ale ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. Našel jsem tentáž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 q2nesjokdh22yidynm0ubiqw2vx96ds 149418 149417 2026-09-22T04:52:03Z Dan Polansky 714 149418 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí (nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace). Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď větu (ale ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. Našel jsem tentáž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 4s4m7rpzfac3yt15wzw2wdawxm83x6e 149419 149418 2026-09-22T04:53:26Z Dan Polansky 714 149419 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, které tu notorietu využívá. Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí (nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace). Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď větu (ale ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. Našel jsem tentáž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 t349yb8b5gmy5bamcyc1v20lsme4gkz 149420 149419 2026-09-22T04:54:12Z Dan Polansky 714 149420 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí (nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace). Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď větu (ale ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 g7b3mtrfw8sovypviarmd7ysl0ukm1k 149421 149420 2026-09-22T04:56:46Z Dan Polansky 714 149421 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí (nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace). Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď větu (ale ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 rrqc2te7mnmv3idb4y761t2elucyf6e 149422 149421 2026-09-22T04:58:12Z Dan Polansky 714 149422 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí (nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace). Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď větu (ale ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 l429gc3xqb5fvsyvuz1fu5h4ptell4i 149423 149422 2026-09-22T04:58:56Z Dan Polansky 714 149423 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí (nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace). Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď větu (ale ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 8bf8pnz3qwfquk1pgsu0fa97okvt811 149424 149423 2026-09-22T05:00:16Z Dan Polansky 714 149424 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí (nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace). Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď větu (ale ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 o9bp4jtft0d440kwx4cvlvsvzrhx85e 149425 149424 2026-09-22T05:05:02Z Dan Polansky 714 149425 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markováná takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď větu (ale ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 i9nyerpitfgiv91r6gpc6x0c3s6qmby 149426 149425 2026-09-22T05:05:31Z Dan Polansky 714 149426 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď větu (ale ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 eira0gni0v6mrorcuspphjfx65vu7h5 149427 149426 2026-09-22T05:06:16Z Dan Polansky 714 149427 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 soj9nr6rcj11do3f0k89b6huflguxcv 149428 149427 2026-09-22T05:16:25Z Dan Polansky 714 149428 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov/>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * TBD: odkaz na autorský zákon 0ks8l7a80i9qq8u4vkvjyolt5kxocl2 149429 149428 2026-09-22T05:16:47Z Dan Polansky 714 149429 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * TBD: odkaz na autorský zákon j2vjp83ga8ddr3przz69d3bwsllp4ti 149430 149429 2026-09-22T05:18:55Z Dan Polansky 714 149430 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * TBD: odkaz na autorský zákon o0hdjrw4uai77ie8jm71eltd91z8t9c 149431 149430 2026-09-22T05:23:28Z Dan Polansky 714 149431 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon 954zycwo6u9hu5zdezm3s03y5ehgg8t 149432 149431 2026-09-22T05:26:15Z Dan Polansky 714 /* Ochrana osobnosti */ 149432 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon 925btsedkeqj9xg7yo42hpxpelh1r92 149433 149432 2026-09-22T05:26:30Z Dan Polansky 714 /* Ochrana osobnosti */ 149433 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon iy9262ykdhsm94kf5stulayyxzqggwq 149434 149433 2026-09-22T05:28:20Z Dan Polansky 714 /* Ochrana osobnosti */ 149434 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?). == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon 9uuugep4s29xvk3z7sbw7m64mz91f2u 149435 149434 2026-09-22T05:28:33Z Dan Polansky 714 /* Ochrana osobnosti */ 149435 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon rywi9aqfsiq00z5q5qn0h90vzlx0b9j 149436 149435 2026-09-22T05:31:39Z Dan Polansky 714 /* Ochrana osobnosti */ 149436 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon g7wjti1v5qnyo8hm0jqsk5rerr1fhgr 149437 149436 2026-09-22T05:43:40Z Dan Polansky 714 149437 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon 8ki3d4w7wqbgwb73dorgdp8nzrjam5g 149438 149437 2026-09-22T05:47:19Z Dan Polansky 714 149438 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon agjb3lgolrkywr5i48lz858mnr3dcrw 149439 149438 2026-09-22T05:47:53Z Dan Polansky 714 149439 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon p1hdfbq4yd47xn71jgeqxodnahjzika 149440 149439 2026-09-22T05:50:19Z Dan Polansky 714 /* Judikát */ další (text zůstává syrový, ale pro někoho to může být zajímavé? snad to učešu později) 149440 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, našel jsem toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon 1x64qn16p5oywbmo83kt2cz34iseo36 149441 149440 2026-09-22T05:52:53Z Dan Polansky 714 /* Judikát */ 149441 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon qzxdg4m4h7yjquysz0qzn4a2zzeatke 149442 149441 2026-09-22T05:55:05Z Dan Polansky 714 /* Judikát */ 149442 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon d7zv2juo3exv1yl0q9o3u9tozqtdk0t 149443 149442 2026-09-22T05:58:36Z Dan Polansky 714 /* Zásada neopisovat */ 149443 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon fe4qawl94ghzxzgsb423wwq6xkky04g 149444 149443 2026-09-22T06:00:01Z Dan Polansky 714 /* Otázky */ 149444 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz výše, ale to je ten poslední judikát. * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon gkx0v15a52i2dbfp1iusx3g94qonlfh 149445 149444 2026-09-22T06:00:19Z Dan Polansky 714 /* Otázky */ 149445 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, vizn íže, ale to je ten poslední judikát(?). * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon d123nszal836kebwpftrxbhlcjox91s 149446 149445 2026-09-22T06:03:04Z Dan Polansky 714 /* Otázky */ 149446 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon d7xdaontkarplorlzgdhissajo34g72 149447 149446 2026-09-22T06:09:46Z Dan Polansky 714 /* Judikát */ 149447 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání". Dlužno vyšetřit. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon nqmtyem92a14riayilwixm4x9my0mgi 149448 149447 2026-09-22T06:14:49Z Dan Polansky 714 /* Judikát */ 149448 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon 8635o0ujarsxfzux9yrluhepuka3lst 149449 149448 2026-09-22T06:17:41Z Dan Polansky 714 /* Judikát */ 149449 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon h18ijqwqyx59olztcton4fuydgzbt6g 149450 149449 2026-09-22T06:21:58Z Dan Polansky 714 149450 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon j4ivq8sau0z4172rvi6m80x67ege40a 149451 149450 2026-09-22T06:23:37Z Dan Polansky 714 149451 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. == EJLT == Cituji: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon b93440laa0qc8wvb2kr8zmzwk52hqxr 149452 149451 2026-09-22T06:24:49Z Dan Polansky 714 149452 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V Zibner<ref name=Zibner>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref> jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. == EJLT == Cituji: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon 9mcknn7s77q477sbm33jhefdnfuz0l5 149453 149452 2026-09-22T06:24:58Z Dan Polansky 714 /* EJLT */ 149453 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V Zibner<ref name=Zibner>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref> jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. == Zibner == Cituji: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon tsbt84k19wb5851duld0fg3vjik3hdu 149454 149453 2026-09-22T06:25:15Z Dan Polansky 714 /* Zibner */ 149454 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V Zibner<ref name=Zibner>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref> jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. == Zibner == Cituji: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? Soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? Nespletl to Zibner? == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon 07bl3rvyap6oq9jqgnudrs7e4atrq3h 149455 149454 2026-09-22T06:27:42Z Dan Polansky 714 /* Zibner */ 149455 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V Zibner<ref name=Zibner>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref> jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Ale URL mi nic rozumného nenajde. Dobře, ale díky identifikaci judikátu výše jsem našel toto: : https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. == Zibner == Cituji: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? Soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? Nespletl to Zibner? O autorovi[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886]: "JUDr. Jan Zibner - a Ph.D. student at the Institute of Law and Technology, Masaryk University, the Czech Republic Contact e-mail: jan.zibner@mail.muni.cz)." Závěr: autor je odborník, byť na úroveň PhD teprve studuje. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon ojwdea0tsvrp1pcllfgjwe9aw3yka0t 149456 149455 2026-09-22T06:30:20Z Dan Polansky 714 /* Judikát */ 149456 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V Zibner<ref name=Zibner>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref> jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Sice URL mi nic rozumného nenajdem ale identifikaci judiátu dá: "30 Cdo 60/2011". Díky tomu jsem našel: : Judikát 30 Cdo 60/2011<ref name=judikat2011>[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 30 Cdo 60/2011], zakonyprolidi.cz</ref> :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. == Zibner == Cituji: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? Soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? Nespletl to Zibner? O autorovi[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886]: "JUDr. Jan Zibner - a Ph.D. student at the Institute of Law and Technology, Masaryk University, the Czech Republic Contact e-mail: jan.zibner@mail.muni.cz)." Závěr: autor je odborník, byť na úroveň PhD teprve studuje. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon 4xp88brdoz3obhqaiijbsrk1mi09oai 149457 149456 2026-09-22T06:31:00Z Dan Polansky 714 /* Judikát */ 149457 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V Zibner<ref name=Zibner>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref> jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Sice URL mi nic rozumného nenajde, ale text výše obsahuje identifikaci judiátu. Díky tomu jsem našel: : Judikát 30 Cdo 60/2011<ref name=judikat2011>[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 30 Cdo 60/2011], zakonyprolidi.cz</ref> :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. == Zibner == Cituji: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? Soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? Nespletl to Zibner? O autorovi[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886]: "JUDr. Jan Zibner - a Ph.D. student at the Institute of Law and Technology, Masaryk University, the Czech Republic Contact e-mail: jan.zibner@mail.muni.cz)." Závěr: autor je odborník, byť na úroveň PhD teprve studuje. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon 1mcu700yq40lt6wnuup3yudpbp0d392 149458 149457 2026-09-22T06:31:34Z Dan Polansky 714 /* Judikát */ 149458 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V Zibner<ref name=Zibner>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref> jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Sice URL mi nic rozumného nenajde, ale text výše obsahuje identifikaci judiátu. Díky tomu jsem našel: : Judikát 30 Cdo 60/2011<ref name=judikat2011>[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 30 Cdo 60/2011], zakonyprolidi.cz</ref> :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. == Zibner == Cituji: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? Soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? Nespletl to Zibner? O autorovi[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886]: "JUDr. Jan Zibner - a Ph.D. student at the Institute of Law and Technology, Masaryk University, the Czech Republic Contact e-mail: jan.zibner@mail.muni.cz)." Závěr: autor je odborník, byť na úroveň PhD teprve studuje. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon 7106jzxap8khe30l33plx70unj64973 149459 149458 2026-09-22T06:35:58Z Dan Polansky 714 149459 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Později: dole jsem citoval judikát, který text cituje, takže si řekněme, že se jednalo o '„Upeč … třeba zeď“', tvrdí judikát (dvojité uvozovky jsem zkopíroval z judikátu). == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V Zibner<ref name=Zibner>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref> jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Sice URL mi nic rozumného nenajde, ale text výše obsahuje identifikaci judiátu. Díky tomu jsem našel: : Judikát 30 Cdo 60/2011<ref name=judikat2011>[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 30 Cdo 60/2011], zakonyprolidi.cz</ref> :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. == Zibner == Cituji: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? Soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? Nespletl to Zibner? O autorovi[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886]: "JUDr. Jan Zibner - a Ph.D. student at the Institute of Law and Technology, Masaryk University, the Czech Republic Contact e-mail: jan.zibner@mail.muni.cz)." Závěr: autor je odborník, byť na úroveň PhD teprve studuje. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon lwl1nwmtosilvtbyhhfbphucw56h9xh 149460 149459 2026-09-22T06:36:44Z Dan Polansky 714 /* Úvodní poznámky */ 149460 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Později: dole jsem citoval judikát, který text cituje, takže si řekněme, že se jednalo o '„Upeč … třeba zeď“', tvrdí judikát (dvojité uvozovky jsem zkopíroval z judikátu). Výhrada: výš jsem uvedl "..." za Z; mám to špatně? == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V Zibner<ref name=Zibner>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref> jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Sice URL mi nic rozumného nenajde, ale text výše obsahuje identifikaci judiátu. Díky tomu jsem našel: : Judikát 30 Cdo 60/2011<ref name=judikat2011>[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 30 Cdo 60/2011], zakonyprolidi.cz</ref> :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. == Zibner == Cituji: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? Soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? Nespletl to Zibner? O autorovi[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886]: "JUDr. Jan Zibner - a Ph.D. student at the Institute of Law and Technology, Masaryk University, the Czech Republic Contact e-mail: jan.zibner@mail.muni.cz)." Závěr: autor je odborník, byť na úroveň PhD teprve studuje. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon g4wp1gtc6ik3thj1qh7nssh9qjr76hu 149465 149460 2026-09-22T08:36:53Z Dan Polansky 714 149465 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Později: dole jsem citoval judikát, který text cituje, takže si řekněme, že se jednalo o '„Upeč … třeba zeď“', tvrdí judikát (dvojité uvozovky jsem zkopíroval z judikátu). Výhrada: výš jsem uvedl "..." za Z; mám to špatně? == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V Zibner<ref name=Zibner>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref> jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Sice URL mi nic rozumného nenajde, ale text výše obsahuje identifikaci judiátu. Díky tomu jsem našel: : Judikát 30 Cdo 60/2011<ref name=judikat2011>[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 30 Cdo 60/2011], zakonyprolidi.cz</ref> :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. == Zibner == Cituji Zibnera<ref name=Zibner/>: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? Soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? Nespletl to Zibner? O autorovi[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886]: "JUDr. Jan Zibner - a Ph.D. student at the Institute of Law and Technology, Masaryk University, the Czech Republic Contact e-mail: jan.zibner@mail.muni.cz)." Závěr: autor je odborník, byť na úroveň PhD teprve studuje. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon 1l7qq5vrq43nrnhcpszft5y7eg7cxsp 149468 149465 2026-09-22T09:11:15Z Dan Polansky 714 /* Judikát */ 149468 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Později: dole jsem citoval judikát, který text cituje, takže si řekněme, že se jednalo o '„Upeč … třeba zeď“', tvrdí judikát (dvojité uvozovky jsem zkopíroval z judikátu). Výhrada: výš jsem uvedl "..." za Z; mám to špatně? == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V Zibner<ref name=Zibner>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref> jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Sice URL mi nic rozumného nenajde, ale text výše obsahuje identifikaci judiátu. Díky tomu jsem našel: : Judikát 30 Cdo 60/2011<ref name=judikat2011>[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 30 Cdo 60/2011], zakonyprolidi.cz</ref> :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. 3) K "Soud se neztotožnil s tvrzením žalované, že [...]": soud není ten druh entity jako je tvrzení, takže se s tvrzením nemohl ''ztotožnit'', i kdyby chtěl. Tento běžný idiom je zbytný a nevidím důvod, proč by soud měl porušovat principy rozumné doslovnosti a to i na úrovni lexikální; judikát není ten druh textového artefaktu jako např. román, báseň, fejeton aj. == Zibner == Cituji Zibnera<ref name=Zibner/>: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? Soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? Nespletl to Zibner? O autorovi[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886]: "JUDr. Jan Zibner - a Ph.D. student at the Institute of Law and Technology, Masaryk University, the Czech Republic Contact e-mail: jan.zibner@mail.muni.cz)." Závěr: autor je odborník, byť na úroveň PhD teprve studuje. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon liizk9fmr4zb037y2px0ch2v45zyaxt 149469 149468 2026-09-22T09:12:08Z Dan Polansky 714 /* Judikát */ 149469 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Později: dole jsem citoval judikát, který text cituje, takže si řekněme, že se jednalo o '„Upeč … třeba zeď“', tvrdí judikát (dvojité uvozovky jsem zkopíroval z judikátu). Výhrada: výš jsem uvedl "..." za Z; mám to špatně? == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V Zibner<ref name=Zibner>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref> jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Sice URL mi nic rozumného nenajde, ale text výše obsahuje identifikaci judiátu. Díky tomu jsem našel: : Judikát 30 Cdo 60/2011<ref name=judikat2011>[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 30 Cdo 60/2011], zakonyprolidi.cz</ref> :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. 3) K "Soud se neztotožnil s tvrzením žalované, že [...]": soud není ten druh entity jako je tvrzení, takže se s tvrzením nemohl ''ztotožnit'', i kdyby chtěl. Tento běžný idiom je zbytný a nevidím důvod, proč by soud měl porušovat principy rozumné doslovnosti a to i na úrovni lexikální; judikát není ten druh textového artefaktu jako např. román, báseň, fejeton aj.; je to odborný právně technický dokument. == Zibner == Cituji Zibnera<ref name=Zibner/>: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? Soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? Nespletl to Zibner? O autorovi[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886]: "JUDr. Jan Zibner - a Ph.D. student at the Institute of Law and Technology, Masaryk University, the Czech Republic Contact e-mail: jan.zibner@mail.muni.cz)." Závěr: autor je odborník, byť na úroveň PhD teprve studuje. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon eqv2w5xqzas5d4dc1hx0j8hsa5ynw2r 149470 149469 2026-09-22T09:14:49Z Dan Polansky 714 /* Judikát */ 149470 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o soudním sporu Svěrák vs. Bauhaus (existuje i forma "Svěrák v. Bauhaus"<ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/106307/120328820.pdf?sequence=1&isAllowed=y</ref><ref>https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886</ref>). Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). == Úvodní poznámky == Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Později: dole jsem citoval judikát, který text cituje, takže si řekněme, že se jednalo o '„Upeč … třeba zeď“', tvrdí judikát (dvojité uvozovky jsem zkopíroval z judikátu). Výhrada: výš jsem uvedl "..." za Z; mám to špatně? == Otázky == * Je text rozsudku online? Ano, viz níže, ale to je ten poslední judikát(?). * Je výše míněný rozsudek k mání na nějakém jakoby oficiálnějším serveru než je zakonyprolidi.cz? (Ale nemám nutně důvod se domnívat, že tento server je nespolehlivý.) * K otázce výše: jsou i další judikáty dalších soudů online? * Co je úplný seznam všech soudních rozsudků týkajících se případu? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. * Hrají v rozsudcích o porušení autorského práva v Česku něco jako ''damages'', způsobené škody? Musel žalobce Jan Svěrák argumentovat, že mu vznikly komerčním využitím škody? * Argumentovalo se chybějící atribucí autora? To by mi přišlo zvláštní, protože právě proto, že text je notoricky známý, už nemůže ani chybějící atribuce uvést v omyl ohledně skutečného autorství; naopak je ono "X...Y Z..." jakási aluze či co, která tu notorietu využívá. * Platí následující princip? Jeden "řádek" z písně, je-li dostatečně kreativní, je chráněn autorským právem a jeho užití skrze aluzi či co bez souhlasu autora (či licensee, jako je nakladatel?) je porušení autorského práva? * Existují judikáty (texty soudních rozhodnutí), které na Svěrák vs. Bauhaus 2010 odkazují? * K otázce výše: odkazují se vůbec české judikáty na jiné judikáty? Protože, nebyl by to náběh na ''stare decisis'' a ''common law''? * Píše se česky Svěrák vs. Bauhaus, Svěrák v. Bauhaus nebo je jiná konvence pro designaci/označení tohoto soudního sporu? Inspirovat se lze v zahraničí, např. [[W:en:Roe v. Wade]]. * Mělo by smysl, abych založit článek na Wikipedii? Musel bych zjistit, co je tamní obvyklá praxe. Alespoň existuje [[W:Roe vs. Wade]]. == Zásada neopisovat == Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat/neopisovat bez patřičné indikace, že to není moje věta, a bez atribuce; lze však citovat v uvozovkách s atribucí; nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace; obecněji formulováno: každá netriviální doslovná citace musí být markována (typograficky provedena) takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná o doslovnou citaci, např. pomocí uvozovek. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď netriviálně složitou větu (ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. == Různé == Našel jsem tentýž písňový text v diplomové práci: * [https://is.muni.cz/th/vfr2f/Diplomova_prace._Regionalni_prvky_na_1._stupni_ZS..pdf Regionální prvky na 1.stupni ZŠ, Diplomová práce, Brno 2007] Text této písně lze najít v různých zpěvnících online, které podle mého porozumění porušují autorské právo, leda by získaly svolení. Spekuluji (to nevím), že Zdeňka Svěráka nepobouřilo samotné porušení autorského práva, pokud nějaké, nýbrž komerční (finančně ziskové) využití. == Ochrana osobnosti == "Svěrák podal žalobu na ochranu osobnosti [...]", tolik Novinky.cz<ref name=nov>https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zdenek-sverak-vysoudil-odskodneni-200-000-korun-40129889</ref> Zároveň však dle zdroje "Nedal totiž k tomu souhlas, čímž měl být porušen autorský zákon." Z toho plyne, že v souvislosti s porušením autorského práva lze podat ''žalobu na ochranu osobnosti''. Zajímavé; pod ochranou osobnosti jsem si představoval něco jiného. Nejsem právník. Nevím, zda ten termín "ochrana osobnosti" je užit výše správně; v autorském zákoně ho nenacházím. Nacházím nicméně termín "osobnostní práva" ve vztau k par 11 zákona. Cituji ze zákona, co by mohlo být relevantní: : "Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil." Žalobce mohl argumentovat, že došlo k užití způsobem snižujícím hodnotu díla; to by se muselo vyšetřit studiem textu judikátu. Poněkud na tangentě cituji autorský zákon více k osobnostním právům: : "Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní." No to je zajímavé. Takže po smrti autora nikdo nesmí užít dílo způsobem ''snižujícím jeho hodnotu''. Z toho plyne, že tento zákon nějakým způsobem konstruuje, co je ''hodnota'' (value? Wert?), či konstrukci předpokládá. Zde se patrně obecně nejedná o ''komerční hodnotu''; dílo po 70 letech po smrti autora již může využít kdokoli, pokud tomu rozumím. Zajímavé == Judikát == V Zibner<ref name=Zibner>[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886 Artificial Intelligence: A Creative Player in the Game of Copyright], Jan Zibner</ref> jsem našel toto: : "[Czech Supreme Court, in Czech] Svěrák v. Bauhaus, file 30 Cdo 60/2011 [online]. Available from: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B0AE57C736FB1861C1257A4E00687D92?openDocument&Highlight=0" Sice URL mi nic rozumného nenajde, ale text výše obsahuje identifikaci judiátu. Díky tomu jsem našel: : Judikát 30 Cdo 60/2011<ref name=judikat2011>[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 30 Cdo 60/2011], zakonyprolidi.cz</ref> :: '[...] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. prosince 2005 pod č.j. 23C 22/2005-58 uložil žalované zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč a současně uveřejnit na vlastní náklad formou tiskové inzerce v jednom celostátním deníku omluvu ve znění:“Omluva. Na velkoplošné venkovní tiskové reklamě naší společnosti jsme k podpoře prodeje míchačky stavebních hmot v měsíci září 2004 užili slovní spojení „Upeč … třeba zeď“. Tímto jednáním jsme neoprávněně změnili a užili část verše textu písně „Dej cihlu k cihle“, který zní „Upeč třeba chleba, postav třeba zeď“. [...]' K tomu: 1) Nedokážu pochopit, jak došlo k ''změně verše'', pakliže zápis "..." je standardní/běžný způsob indikace vypuštění části textu. I když jsem z anglofonního světa zvyklý na "[...]", kde hranaté závorky indikují, že ty tři tečky v originále nejsou. Ale musel bych vyšetřit, zda se to užívá i v češtině; já to uživám, jak vidno výše. 2) Nevěděl jsem, že titul písně je "Dej cihlu k cihle"; myslel jsem, že je to "Dělání"<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000608-televizni-pisnicky-a-songy/204542156110001/cast/523962/</ref>. Dlužno vyšetřit. K časové souslednosti: judikát https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/30-cdo-60-2011 má v identifikaci rok 2011 a píše se tam "Usnesení NS ze dne 29.03.2012". Zato odkazy dole jsou z roku 2010. 3) K "Soud se neztotožnil s tvrzením žalované, že [...]": soud není ten druh entity jako je tvrzení, takže se s tvrzením nemohl ''ztotožnit'', i kdyby chtěl. Tento běžný idiom je zbytný a nevidím důvod, proč by soud měl porušovat principy rozumné doslovnosti a to i na úrovni lexikální; judikát není ten druh textového artefaktu jako např. román, báseň, fejeton aj.; je to odborný právně technický dokument. 4) K "Zásada nedotknutelnosti díla znamená, že nikdo nesmí bez souhlasu autora dílo užívat nebo je dokonce měnit." Aha. Tak to už je jaksi ideál nejen jaksi nás, u nás u soudu, ale i diváka (self-ref). == Zibner == Cituji Zibnera<ref name=Zibner/>: : "In the Czech Republic there is infamous case Svěrák v. Bauhaus, file no. 30 Cdo 60/2011, where the court instead of its own interpretation of uniqueness copied the parts of commentary literature." Co prosím? Soud doslova ''zkopíroval'' části literatury? Soud, který soudil autorské právo? Nespletl to Zibner? O autorovi[https://ejlt.org/index.php/ejlt/article/view/662/886]: "JUDr. Jan Zibner - a Ph.D. student at the Institute of Law and Technology, Masaryk University, the Czech Republic Contact e-mail: jan.zibner@mail.muni.cz)." Závěr: autor je odborník, byť na úroveň PhD teprve studuje. == Reference == <references /> == Odkazy == * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 * https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/spor-sveraka-s-firmou-bauhaus-rozhodne-soud-v-cervenci-182611, 22. června 2009 * https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/181331/120442021.pdf?sequence=1&isAllowed=y * [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121/2015-01-01 Zákon č. 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz - autorský zákon 8b3ylswif4liwr5xh3sn8mhu0j8ta7k 2 20808 149367 2026-09-21T12:56:14Z LucienDraco 18612 založena nová stránka s textem „== Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl náro…“ 149367 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' V běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? 44na64w2pjraa2bpnf4c5t4q5z7vxom 149369 149367 2026-09-21T13:01:06Z LucienDraco 18612 149369 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' V běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? Zákon musí být použitelný i v situaci, kdy se dvě strany neshodnou. * Zákon říká: „Každý zaměstnavatel musí vyplatit mzdu do 10. dne.“ * Zaměstnanec: „Ty jsi můj zaměstnavatel, takže mi dlužíš mzdu.“ * Firma: „Nejsem tvůj zaměstnavatel. Jsi zaměstnanec agentury.“ Obě strany se přou od definice pojmů. Soud tedy potřebuje nějaké kritérium, podle kterého rozhodne. 2sx3479e01xbyn2kd7wz9urlbekv9un 149370 149369 2026-09-21T13:07:43Z LucienDraco 18612 149370 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' V běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? Zákon musí být použitelný i v situaci, kdy se dvě strany neshodnou. * Zákon říká: „Každý zaměstnavatel musí vyplatit mzdu do 10. dne.“ * Zaměstnanec: „Ty jsi můj zaměstnavatel, takže mi dlužíš mzdu.“ * Firma: „Nejsem tvůj zaměstnavatel. Jsi zaměstnanec agentury.“ Obě strany se přou od definice pojmů. Soud tedy potřebuje nějaké kritérium, podle kterého rozhodne. === Nedefinovaný pojem === Nedefinovaný pojem umožňuje účelové výklady práva a povinností. * Řekněme, že zákon stanoví: Každý provozovatel zařízení musí vést evidenci. * Firma může tvrdit: „Zařízení nevlastníme, pouze ho spravujeme. Nejsme tedy provozovatel.“ * Jiná firma může tvrdit: „Zařízení pouze technicky obsluhujeme. Provozovatelem je vlastník.“ * Vlastník zase: „My zařízení nevlastníme? Máme ho pouze pronajaté.“ To je jeden z důvodů, proč je při tvorbě právních předpisů důležité určit rozsah pojmu. 6x8lxlqs0f2oapbq00m54bax55dgpvf 149377 149370 2026-09-21T13:37:28Z LucienDraco 18612 149377 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' V běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? Zákon musí být použitelný i v situaci, kdy se dvě strany neshodnou. * Zákon říká: „Každý zaměstnavatel musí vyplatit mzdu do 10. dne.“ * Zaměstnanec: „Ty jsi můj zaměstnavatel, takže mi dlužíš mzdu.“ * Firma: „Nejsem tvůj zaměstnavatel. Jsi zaměstnanec agentury.“ Obě strany se přou od definice pojmů. Soud tedy potřebuje nějaké kritérium, podle kterého rozhodne. === Nedefinovaný pojem === Nedefinovaný pojem umožňuje účelové výklady práva a povinností. * Řekněme, že zákon stanoví: Každý provozovatel zařízení musí vést evidenci. * Firma může tvrdit: „Zařízení nevlastníme, pouze ho spravujeme. Nejsme tedy provozovatel.“ * Jiná firma může tvrdit: „Zařízení pouze technicky obsluhujeme. Provozovatelem je vlastník.“ * Vlastník zase: „My zařízení nevlastníme? Máme ho pouze pronajaté.“ To je jeden z důvodů, proč je při tvorbě právních předpisů důležité určit rozsah pojmu. Subjekt, kterému hrozí povinnost nebo sankce, může mít motivaci vyložit nejasný pojem způsobem, který ho z působnosti normy vyjme. Proto při tvorbě legislativy nejde pouze o to, jestli tomu rozumí běžný člověk, ale jestli dokážou dvě rozumné strany z této formulace dospět k odlišným závěrům? Kde přesně končí působnost této normy? Může někdo tvrdit, že se na něj norma nevztahuje? Podle čeho případně soud rozhodne? Zajímavý legislativní problém k nastudování: Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Znamená to: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem? Kdy je částka považována za vyplacenou: Mzda je vyplacena dnem připsání příslušné částky na účet zaměstnance? Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? Co potom? Možnosti jsou například: připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Ale zákon může mít obecné ustanovení, které tento problém řeší pro všechny lhůty a různé druhy lhůty. Pak ho netřeba opakovat, ale pouze se odkazovat. 063ni75os4iixhjughey3gbvfrokfgp 149378 149377 2026-09-21T13:55:29Z LucienDraco 18612 149378 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' Běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? Zákon musí být použitelný i v situaci, kdy se dvě strany neshodnou. * Zákon říká: „Každý zaměstnavatel musí vyplatit mzdu do 10. dne.“ * Zaměstnanec: „Ty jsi můj zaměstnavatel, takže mi dlužíš mzdu.“ * Firma: „Nejsem tvůj zaměstnavatel. Jsi zaměstnanec agentury.“ Obě strany se přou od definice pojmů. Soud tedy potřebuje nějaké kritérium, podle kterého rozhodne. === Nedefinovaný pojem === Nedefinovaný pojem umožňuje účelové výklady práva a povinností. * Řekněme, že zákon stanoví: Každý provozovatel zařízení musí vést evidenci. * Firma může tvrdit: „Zařízení nevlastníme, pouze ho spravujeme. Nejsme tedy provozovatel.“ * Jiná firma může tvrdit: „Zařízení pouze technicky obsluhujeme. Provozovatelem je vlastník.“ * Vlastník zase: „My zařízení nevlastníme? Máme ho pouze pronajaté.“ To je jeden z důvodů, proč je při tvorbě právních předpisů důležité určit rozsah pojmu. Subjekt, kterému hrozí povinnost nebo sankce, může mít motivaci vyložit nejasný pojem způsobem, který ho z působnosti normy vyjme. Proto při tvorbě legislativy nejde pouze o to, jestli tomu rozumí běžný člověk, ale jestli dokážou dvě rozumné strany z této formulace dospět k odlišným závěrům? Kde přesně končí působnost této normy? Může někdo tvrdit, že se na něj norma nevztahuje? Podle čeho případně soud rozhodne? Zajímavý legislativní problém k nastudování: Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Znamená to: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem? Kdy je částka považována za vyplacenou: Mzda je vyplacena dnem připsání příslušné částky na účet zaměstnance? Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? Co potom? Možnosti jsou například: připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Ale zákon může mít obecné ustanovení, které tento problém řeší pro všechny lhůty a různé druhy lhůty. Pak ho netřeba opakovat, ale pouze se odkazovat. === Rozsah pojmů pro konstruování pravidel === Dostatečně definované pojmy jsou pouze jednou částí problému. Právní norma může být formulována jasně a výstižně a přesto zůstat neúplná. Například: „Majitel psa musí psa zabezpečit.“ Každému slovu pravděpodobně rozumíme. Přesto není jasné téměř nic podstatného. * Kdo je '''majitel'''? * Kdo je '''pes''' pro účely zákona? * Co znamená '''zabezpečit'''? * Před čím musí být pes zabezpečen? * Kde musí být zabezpečen? * Kdy musí být zabezpečen? * Jaká úroveň zabezpečení je dostatečná? * Platí povinnost vždy, nebo pouze za určitých okolností? * Kdo posoudí, zda byl pes zabezpečen dostatečně? * Co když pes uteče přesto, že vlastník provedl všechna rozumná opatření? * Jaký následek nastane při porušení povinnosti? Problém je v tom, že právní norma musí vytvořit dostatečně určitý vztah mezi '''skutkovou situací, osobou, povinností a právním následkem'''. === Základní stavební prvky právní normy === Pro praktickou tvorbu legislativy je užitečné rozdělit normu na několik otázek: '''1. Koho se norma týká?''' Určuje adresáta právní normy. Například: * „Vlastník psa...“ * „Provozovatel zařízení...“ * „Obec...“ * „Správní orgán...“ * „Každá fyzická osoba...“ * „Zaměstnavatel...“ Nestačí pouze určit název subjektu. Je nutné vědět, podle čeho se pozná, že konkrétní osoba nebo instituce do této kategorie patří. '''2. Kdy se norma použije?''' s3heq9kaoog9h2fhygj56lhmn4dp4vp 149379 149378 2026-09-21T13:58:09Z LucienDraco 18612 /* Základní stavební prvky právní normy */ 149379 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' Běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? Zákon musí být použitelný i v situaci, kdy se dvě strany neshodnou. * Zákon říká: „Každý zaměstnavatel musí vyplatit mzdu do 10. dne.“ * Zaměstnanec: „Ty jsi můj zaměstnavatel, takže mi dlužíš mzdu.“ * Firma: „Nejsem tvůj zaměstnavatel. Jsi zaměstnanec agentury.“ Obě strany se přou od definice pojmů. Soud tedy potřebuje nějaké kritérium, podle kterého rozhodne. === Nedefinovaný pojem === Nedefinovaný pojem umožňuje účelové výklady práva a povinností. * Řekněme, že zákon stanoví: Každý provozovatel zařízení musí vést evidenci. * Firma může tvrdit: „Zařízení nevlastníme, pouze ho spravujeme. Nejsme tedy provozovatel.“ * Jiná firma může tvrdit: „Zařízení pouze technicky obsluhujeme. Provozovatelem je vlastník.“ * Vlastník zase: „My zařízení nevlastníme? Máme ho pouze pronajaté.“ To je jeden z důvodů, proč je při tvorbě právních předpisů důležité určit rozsah pojmu. Subjekt, kterému hrozí povinnost nebo sankce, může mít motivaci vyložit nejasný pojem způsobem, který ho z působnosti normy vyjme. Proto při tvorbě legislativy nejde pouze o to, jestli tomu rozumí běžný člověk, ale jestli dokážou dvě rozumné strany z této formulace dospět k odlišným závěrům? Kde přesně končí působnost této normy? Může někdo tvrdit, že se na něj norma nevztahuje? Podle čeho případně soud rozhodne? Zajímavý legislativní problém k nastudování: Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Znamená to: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem? Kdy je částka považována za vyplacenou: Mzda je vyplacena dnem připsání příslušné částky na účet zaměstnance? Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? Co potom? Možnosti jsou například: připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Ale zákon může mít obecné ustanovení, které tento problém řeší pro všechny lhůty a různé druhy lhůty. Pak ho netřeba opakovat, ale pouze se odkazovat. === Rozsah pojmů pro konstruování pravidel === Dostatečně definované pojmy jsou pouze jednou částí problému. Právní norma může být formulována jasně a výstižně a přesto zůstat neúplná. Například: „Majitel psa musí psa zabezpečit.“ Každému slovu pravděpodobně rozumíme. Přesto není jasné téměř nic podstatného. * Kdo je '''majitel'''? * Kdo je '''pes''' pro účely zákona? * Co znamená '''zabezpečit'''? * Před čím musí být pes zabezpečen? * Kde musí být zabezpečen? * Kdy musí být zabezpečen? * Jaká úroveň zabezpečení je dostatečná? * Platí povinnost vždy, nebo pouze za určitých okolností? * Kdo posoudí, zda byl pes zabezpečen dostatečně? * Co když pes uteče přesto, že vlastník provedl všechna rozumná opatření? * Jaký následek nastane při porušení povinnosti? Problém je v tom, že právní norma musí vytvořit dostatečně určitý vztah mezi '''skutkovou situací, osobou, povinností a právním následkem'''. === Základní stavební prvky právní normy === Pro praktickou tvorbu legislativy je užitečné rozdělit normu na několik otázek: '''1. Koho se norma týká?''' Určuje adresáta právní normy. Například: * „Vlastník psa...“ * „Provozovatel zařízení...“ * „Obec...“ * „Správní orgán...“ * „Každá fyzická osoba...“ * „Zaměstnavatel...“ Nestačí pouze určit název subjektu. Je nutné vědět, podle čeho se pozná, že konkrétní osoba nebo instituce do této kategorie patří. '''2. Kdy se norma použije?''' To je podmínka použití normy. Například: * „Pokud pes opustí prostor určený k jeho držení...“ * „Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr...“ * „Je-li zařízení uvedeno do provozu...“ Norma tedy nemusí platit neustále. Může se aktivovat až tehdy, když nastane určitá skutečnost. sfkc9eof0832h1q6s51qn0h42n48j5n 149380 149379 2026-09-21T14:05:13Z LucienDraco 18612 /* Základní stavební prvky právní normy */ 149380 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' Běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? Zákon musí být použitelný i v situaci, kdy se dvě strany neshodnou. * Zákon říká: „Každý zaměstnavatel musí vyplatit mzdu do 10. dne.“ * Zaměstnanec: „Ty jsi můj zaměstnavatel, takže mi dlužíš mzdu.“ * Firma: „Nejsem tvůj zaměstnavatel. Jsi zaměstnanec agentury.“ Obě strany se přou od definice pojmů. Soud tedy potřebuje nějaké kritérium, podle kterého rozhodne. === Nedefinovaný pojem === Nedefinovaný pojem umožňuje účelové výklady práva a povinností. * Řekněme, že zákon stanoví: Každý provozovatel zařízení musí vést evidenci. * Firma může tvrdit: „Zařízení nevlastníme, pouze ho spravujeme. Nejsme tedy provozovatel.“ * Jiná firma může tvrdit: „Zařízení pouze technicky obsluhujeme. Provozovatelem je vlastník.“ * Vlastník zase: „My zařízení nevlastníme? Máme ho pouze pronajaté.“ To je jeden z důvodů, proč je při tvorbě právních předpisů důležité určit rozsah pojmu. Subjekt, kterému hrozí povinnost nebo sankce, může mít motivaci vyložit nejasný pojem způsobem, který ho z působnosti normy vyjme. Proto při tvorbě legislativy nejde pouze o to, jestli tomu rozumí běžný člověk, ale jestli dokážou dvě rozumné strany z této formulace dospět k odlišným závěrům? Kde přesně končí působnost této normy? Může někdo tvrdit, že se na něj norma nevztahuje? Podle čeho případně soud rozhodne? Zajímavý legislativní problém k nastudování: Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Znamená to: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem? Kdy je částka považována za vyplacenou: Mzda je vyplacena dnem připsání příslušné částky na účet zaměstnance? Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? Co potom? Možnosti jsou například: připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Ale zákon může mít obecné ustanovení, které tento problém řeší pro všechny lhůty a různé druhy lhůty. Pak ho netřeba opakovat, ale pouze se odkazovat. === Rozsah pojmů pro konstruování pravidel === Dostatečně definované pojmy jsou pouze jednou částí problému. Právní norma může být formulována jasně a výstižně a přesto zůstat neúplná. Například: „Majitel psa musí psa zabezpečit.“ Každému slovu pravděpodobně rozumíme. Přesto není jasné téměř nic podstatného. * Kdo je '''majitel'''? * Kdo je '''pes''' pro účely zákona? * Co znamená '''zabezpečit'''? * Před čím musí být pes zabezpečen? * Kde musí být zabezpečen? * Kdy musí být zabezpečen? * Jaká úroveň zabezpečení je dostatečná? * Platí povinnost vždy, nebo pouze za určitých okolností? * Kdo posoudí, zda byl pes zabezpečen dostatečně? * Co když pes uteče přesto, že vlastník provedl všechna rozumná opatření? * Jaký následek nastane při porušení povinnosti? Problém je v tom, že právní norma musí vytvořit dostatečně určitý vztah mezi '''skutkovou situací, osobou, povinností a právním následkem'''. === Základní stavební prvky právní normy === Pro praktickou tvorbu legislativy je užitečné rozdělit normu na několik otázek: '''1. Koho se norma týká?''' Určuje adresáta právní normy. Například: * „Vlastník psa...“ * „Provozovatel zařízení...“ * „Obec...“ * „Správní orgán...“ * „Každá fyzická osoba...“ * „Zaměstnavatel...“ Nestačí pouze určit název subjektu. Je nutné vědět, podle čeho se pozná, že konkrétní osoba nebo instituce do této kategorie patří. '''2. Kdy se norma použije?''' To je podmínka použití normy. Například: * „Pokud pes opustí prostor určený k jeho držení...“ * „Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr...“ * „Je-li zařízení uvedeno do provozu...“ Norma tedy nemusí platit neustále. Může se aktivovat až tehdy, když nastane určitá skutečnost. '''3. Co má adresát udělat?''' To je vlastní povinnost nebo oprávnění. Například: * „je povinen oznámit...“ * „nesmí vstoupit...“ * „může požádat...“ * „je oprávněn požadovat...“ * „musí vést evidenci...“ Je důležité rozlišovat mezi tím, co je zakázáno, co je povinné a co je pouze dovoleno. '''4. Jakým způsobem má být jednání provedeno?''' Nestačí říci pouze, že se něco musí stát. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci.“ Může následovat řada dalších otázek: * V jaké podobě? * Elektronicky, nebo písemně? * Jaké údaje musí obsahovat? * Jak často se musí aktualizovat? * Jak dlouho musí být uchována? * Kdo do ní smí nahlížet? * Musí být evidence dostupná kontrolnímu orgánu? O jaký jde kontrolní orgán? * Co se stane při ztrátě evidence? Jedna věta tedy nestačí na celou skupinu navazujících ustanovení. === Norma nemusí všechno definovat na jednom místě === ej10uknm19imhfrofr9emsz5kiyk5qo 149381 149380 2026-09-21T14:17:36Z LucienDraco 18612 /* Norma nemusí všechno definovat na jednom místě */ 149381 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' Běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? Zákon musí být použitelný i v situaci, kdy se dvě strany neshodnou. * Zákon říká: „Každý zaměstnavatel musí vyplatit mzdu do 10. dne.“ * Zaměstnanec: „Ty jsi můj zaměstnavatel, takže mi dlužíš mzdu.“ * Firma: „Nejsem tvůj zaměstnavatel. Jsi zaměstnanec agentury.“ Obě strany se přou od definice pojmů. Soud tedy potřebuje nějaké kritérium, podle kterého rozhodne. === Nedefinovaný pojem === Nedefinovaný pojem umožňuje účelové výklady práva a povinností. * Řekněme, že zákon stanoví: Každý provozovatel zařízení musí vést evidenci. * Firma může tvrdit: „Zařízení nevlastníme, pouze ho spravujeme. Nejsme tedy provozovatel.“ * Jiná firma může tvrdit: „Zařízení pouze technicky obsluhujeme. Provozovatelem je vlastník.“ * Vlastník zase: „My zařízení nevlastníme? Máme ho pouze pronajaté.“ To je jeden z důvodů, proč je při tvorbě právních předpisů důležité určit rozsah pojmu. Subjekt, kterému hrozí povinnost nebo sankce, může mít motivaci vyložit nejasný pojem způsobem, který ho z působnosti normy vyjme. Proto při tvorbě legislativy nejde pouze o to, jestli tomu rozumí běžný člověk, ale jestli dokážou dvě rozumné strany z této formulace dospět k odlišným závěrům? Kde přesně končí působnost této normy? Může někdo tvrdit, že se na něj norma nevztahuje? Podle čeho případně soud rozhodne? Zajímavý legislativní problém k nastudování: Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Znamená to: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem? Kdy je částka považována za vyplacenou: Mzda je vyplacena dnem připsání příslušné částky na účet zaměstnance? Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? Co potom? Možnosti jsou například: připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Ale zákon může mít obecné ustanovení, které tento problém řeší pro všechny lhůty a různé druhy lhůty. Pak ho netřeba opakovat, ale pouze se odkazovat. === Rozsah pojmů pro konstruování pravidel === Dostatečně definované pojmy jsou pouze jednou částí problému. Právní norma může být formulována jasně a výstižně a přesto zůstat neúplná. Například: „Majitel psa musí psa zabezpečit.“ Každému slovu pravděpodobně rozumíme. Přesto není jasné téměř nic podstatného. * Kdo je '''majitel'''? * Kdo je '''pes''' pro účely zákona? * Co znamená '''zabezpečit'''? * Před čím musí být pes zabezpečen? * Kde musí být zabezpečen? * Kdy musí být zabezpečen? * Jaká úroveň zabezpečení je dostatečná? * Platí povinnost vždy, nebo pouze za určitých okolností? * Kdo posoudí, zda byl pes zabezpečen dostatečně? * Co když pes uteče přesto, že vlastník provedl všechna rozumná opatření? * Jaký následek nastane při porušení povinnosti? Problém je v tom, že právní norma musí vytvořit dostatečně určitý vztah mezi '''skutkovou situací, osobou, povinností a právním následkem'''. === Základní stavební prvky právní normy === Pro praktickou tvorbu legislativy je užitečné rozdělit normu na několik otázek: '''1. Koho se norma týká?''' Určuje adresáta právní normy. Například: * „Vlastník psa...“ * „Provozovatel zařízení...“ * „Obec...“ * „Správní orgán...“ * „Každá fyzická osoba...“ * „Zaměstnavatel...“ Nestačí pouze určit název subjektu. Je nutné vědět, podle čeho se pozná, že konkrétní osoba nebo instituce do této kategorie patří. '''2. Kdy se norma použije?''' To je podmínka použití normy. Například: * „Pokud pes opustí prostor určený k jeho držení...“ * „Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr...“ * „Je-li zařízení uvedeno do provozu...“ Norma tedy nemusí platit neustále. Může se aktivovat až tehdy, když nastane určitá skutečnost. '''3. Co má adresát udělat?''' To je vlastní povinnost nebo oprávnění. Například: * „je povinen oznámit...“ * „nesmí vstoupit...“ * „může požádat...“ * „je oprávněn požadovat...“ * „musí vést evidenci...“ Je důležité rozlišovat mezi tím, co je zakázáno, co je povinné a co je pouze dovoleno. '''4. Jakým způsobem má být jednání provedeno?''' Nestačí říci pouze, že se něco musí stát. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci.“ Může následovat řada dalších otázek: * V jaké podobě? * Elektronicky, nebo písemně? * Jaké údaje musí obsahovat? * Jak často se musí aktualizovat? * Jak dlouho musí být uchována? * Kdo do ní smí nahlížet? * Musí být evidence dostupná kontrolnímu orgánu? O jaký jde kontrolní orgán? * Co se stane při ztrátě evidence? Jedna věta tedy nestačí na celou skupinu navazujících ustanovení. === Norma nemusí všechno definovat na jednom místě === Právní předpis může být vystavěn jako systém. Například: * § 5 = Provozovatel zařízení je povinen vést evidenci. * § 6 = Evidence obsahuje... * § 7 = Provozovatel uchovává evidenci po dobu... * § 8 = Evidence se vede v elektronické podobě. * § 9 = Povinnost podle § 5 se nevztahuje na... '''Úplnost normy neznamená, že všechny informace musí být v jedné větě, v jednom paragrafu ani na jednom místě. Znamená, že celý právní systém poskytuje informace potřebné k jejímu použití.''' Proto je při posuzování ustanovení nutné rozlišovat: * co musí být uvedeno přímo, * co může být stanoveno v jiném ustanovení, * co už upravuje obecná část zákona, * co stanoví jiný právní předpis, * a co lze ponechat na výkladu bez toho, aby vznikla nepřijatelná nejistota. === Odkaz na jiné ustanovení === Legislativa často využívá odkazy. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci podle § 12.“ Tím se ustanovení zkrátí, ale zároveň vzniká závislost založená na propojených částí. Při čtení § 8 už nestačí znát pouze § 8. Čtenář musí otevřít § 12. To vytváří další legislativní otázky: * Odkazuje ustanovení na správný paragraf? (většinou se odhalí během procesu připomínkování) * Odkazuje na správný odstavec? * Je odkaz dostatečně přesný a výstižný a funkční? * Nevede odkaz do kruhu? * Nezmění se význam ustanovení po pozdější novele? * Je čtenář schopen sledovat všechny relevantní odkazy? Právní předpis je také '''síť vzájemných odkazů a závislostí'''. sb86ev545zdh2k1i951hacd83ei3ys8 149382 149381 2026-09-21T14:31:25Z LucienDraco 18612 149382 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' Běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? Zákon musí být použitelný i v situaci, kdy se dvě strany neshodnou. * Zákon říká: „Každý zaměstnavatel musí vyplatit mzdu do 10. dne.“ * Zaměstnanec: „Ty jsi můj zaměstnavatel, takže mi dlužíš mzdu.“ * Firma: „Nejsem tvůj zaměstnavatel. Jsi zaměstnanec agentury.“ Obě strany se přou od definice pojmů. Soud tedy potřebuje nějaké kritérium, podle kterého rozhodne. === Nedefinovaný pojem === Nedefinovaný pojem umožňuje účelové výklady práva a povinností. * Řekněme, že zákon stanoví: Každý provozovatel zařízení musí vést evidenci. * Firma může tvrdit: „Zařízení nevlastníme, pouze ho spravujeme. Nejsme tedy provozovatel.“ * Jiná firma může tvrdit: „Zařízení pouze technicky obsluhujeme. Provozovatelem je vlastník.“ * Vlastník zase: „My zařízení nevlastníme? Máme ho pouze pronajaté.“ To je jeden z důvodů, proč je při tvorbě právních předpisů důležité určit rozsah pojmu. Subjekt, kterému hrozí povinnost nebo sankce, může mít motivaci vyložit nejasný pojem způsobem, který ho z působnosti normy vyjme. Proto při tvorbě legislativy nejde pouze o to, jestli tomu rozumí běžný člověk, ale jestli dokážou dvě rozumné strany z této formulace dospět k odlišným závěrům? Kde přesně končí působnost této normy? Může někdo tvrdit, že se na něj norma nevztahuje? Podle čeho případně soud rozhodne? Zajímavý legislativní problém k nastudování: Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Znamená to: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem? Kdy je částka považována za vyplacenou: Mzda je vyplacena dnem připsání příslušné částky na účet zaměstnance? Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? Co potom? Možnosti jsou například: připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Ale zákon může mít obecné ustanovení, které tento problém řeší pro všechny lhůty a různé druhy lhůty. Pak ho netřeba opakovat, ale pouze se odkazovat. === Rozsah pojmů pro konstruování pravidel === Dostatečně definované pojmy jsou pouze jednou částí problému. Právní norma může být formulována jasně a výstižně a přesto zůstat neúplná. Například: „Majitel psa musí psa zabezpečit.“ Každému slovu pravděpodobně rozumíme. Přesto není jasné téměř nic podstatného. * Kdo je '''majitel'''? * Kdo je '''pes''' pro účely zákona? * Co znamená '''zabezpečit'''? * Před čím musí být pes zabezpečen? * Kde musí být zabezpečen? * Kdy musí být zabezpečen? * Jaká úroveň zabezpečení je dostatečná? * Platí povinnost vždy, nebo pouze za určitých okolností? * Kdo posoudí, zda byl pes zabezpečen dostatečně? * Co když pes uteče přesto, že vlastník provedl všechna rozumná opatření? * Jaký následek nastane při porušení povinnosti? Problém je v tom, že právní norma musí vytvořit dostatečně určitý vztah mezi '''skutkovou situací, osobou, povinností a právním následkem'''. === Základní stavební prvky právní normy === Pro praktickou tvorbu legislativy je užitečné rozdělit normu na několik otázek: '''1. Koho se norma týká?''' Určuje adresáta právní normy. Například: * „Vlastník psa...“ * „Provozovatel zařízení...“ * „Obec...“ * „Správní orgán...“ * „Každá fyzická osoba...“ * „Zaměstnavatel...“ Nestačí pouze určit název subjektu. Je nutné vědět, podle čeho se pozná, že konkrétní osoba nebo instituce do této kategorie patří. '''2. Kdy se norma použije?''' To je podmínka použití normy. Například: * „Pokud pes opustí prostor určený k jeho držení...“ * „Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr...“ * „Je-li zařízení uvedeno do provozu...“ Norma tedy nemusí platit neustále. Může se aktivovat až tehdy, když nastane určitá skutečnost. '''3. Co má adresát udělat?''' To je vlastní povinnost nebo oprávnění. Například: * „je povinen oznámit...“ * „nesmí vstoupit...“ * „může požádat...“ * „je oprávněn požadovat...“ * „musí vést evidenci...“ Je důležité rozlišovat mezi tím, co je zakázáno, co je povinné a co je pouze dovoleno. '''4. Jakým způsobem má být jednání provedeno?''' Nestačí říci pouze, že se něco musí stát. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci.“ Může následovat řada dalších otázek: * V jaké podobě? * Elektronicky, nebo písemně? * Jaké údaje musí obsahovat? * Jak často se musí aktualizovat? * Jak dlouho musí být uchována? * Kdo do ní smí nahlížet? * Musí být evidence dostupná kontrolnímu orgánu? O jaký jde kontrolní orgán? * Co se stane při ztrátě evidence? Jedna věta tedy nestačí na celou skupinu navazujících ustanovení. === Norma nemusí všechno definovat na jednom místě === Právní předpis může být vystavěn jako systém. Například: * § 5 = Provozovatel zařízení je povinen vést evidenci. * § 6 = Evidence obsahuje... * § 7 = Provozovatel uchovává evidenci po dobu... * § 8 = Evidence se vede v elektronické podobě. * § 9 = Povinnost podle § 5 se nevztahuje na... '''Úplnost normy neznamená, že všechny informace musí být v jedné větě, v jednom paragrafu ani na jednom místě. Znamená, že celý právní systém poskytuje informace potřebné k jejímu použití.''' Proto je při posuzování ustanovení nutné rozlišovat: * co musí být uvedeno přímo, * co může být stanoveno v jiném ustanovení, * co už upravuje obecná část zákona, * co stanoví jiný právní předpis, * a co lze ponechat na výkladu bez toho, aby vznikla nepřijatelná nejistota. === Odkaz na jiné ustanovení === Legislativa často využívá odkazy. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci podle § 12.“ Tím se ustanovení zkrátí, ale zároveň vzniká závislost založená na propojených částí. Při čtení § 8 už nestačí znát pouze § 8. Čtenář musí otevřít § 12. To vytváří další legislativní otázky: * Odkazuje ustanovení na správný paragraf? (většinou se odhalí během procesu připomínkování) * Odkazuje na správný odstavec? * Je odkaz dostatečně přesný a výstižný a funkční? * Nevede odkaz do kruhu? * Nezmění se význam ustanovení po pozdější novele? * Je čtenář schopen sledovat všechny relevantní odkazy? Právní předpis je také '''síť vzájemných odkazů a závislostí'''. === Kruhové odkazování v právní úpravě === Příklad: * § 10 = „Provozovatel musí splnit požadavky podle § 11.“ * § 11 = „Provozovatel musí splnit požadavky podle § 10.“ Formálně jsme vytvořili odkaz, ale nedostali jsme skutečné a použitelné pravidlo, protože se točíme v kruhu. Podobný problém může vzniknout i méně nápadně za použití výjimek. * § 10 stanoví povinnost podle § 11. * § 11 stanoví výjimku podle § 10. Výsledkem může být norma, jejíž použití závisí samo na sobě. Nejlépe je to ukázat na uměle vytvořeném zákoně, kde je kruhová závislost skutečně vidět. '''Příklad''' '''§ 10 Povinnost evidence''' * (1) Provozovatel zařízení je povinen vést evidenci podle § 11. * (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele, na kterého se vztahuje výjimka podle § 11. '''§ 11 Výjimka z povinnosti evidence''' * (1) Povinnost podle § 10 se nevztahuje na provozovatele malého zařízení. * (2) Malým zařízením je zařízení, které splňuje podmínky stanovené v § 10. A teď máme problém. Chceme zjistit, jestli se například Petr, provozovatel malého zařízení, musí řídit § 10. * Začneme u § 10: Provozovatel je povinen vést evidenci podle § 11. * Podíváme se tedy do § 11: Povinnost podle § 10 se nevztahuje na provozovatele malého zařízení. * Musíme tedy zjistit, co je malé zařízení. * § 11 říká: Malým zařízením je zařízení, které splňuje podmínky stanovené v § 10. * Vracíme se tedy do § 10. * Jenže § 10 nám říká, že povinnost podle něj závisí na § 11. psd9p4kotca0c3j30augsddhw28k4d3 149383 149382 2026-09-21T14:44:08Z LucienDraco 18612 149383 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' Běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? Zákon musí být použitelný i v situaci, kdy se dvě strany neshodnou. * Zákon říká: „Každý zaměstnavatel musí vyplatit mzdu do 10. dne.“ * Zaměstnanec: „Ty jsi můj zaměstnavatel, takže mi dlužíš mzdu.“ * Firma: „Nejsem tvůj zaměstnavatel. Jsi zaměstnanec agentury.“ Obě strany se přou od definice pojmů. Soud tedy potřebuje nějaké kritérium, podle kterého rozhodne. === Nedefinovaný pojem === Nedefinovaný pojem umožňuje účelové výklady práva a povinností. * Řekněme, že zákon stanoví: Každý provozovatel zařízení musí vést evidenci. * Firma může tvrdit: „Zařízení nevlastníme, pouze ho spravujeme. Nejsme tedy provozovatel.“ * Jiná firma může tvrdit: „Zařízení pouze technicky obsluhujeme. Provozovatelem je vlastník.“ * Vlastník zase: „My zařízení nevlastníme? Máme ho pouze pronajaté.“ To je jeden z důvodů, proč je při tvorbě právních předpisů důležité určit rozsah pojmu. Subjekt, kterému hrozí povinnost nebo sankce, může mít motivaci vyložit nejasný pojem způsobem, který ho z působnosti normy vyjme. Proto při tvorbě legislativy nejde pouze o to, jestli tomu rozumí běžný člověk, ale jestli dokážou dvě rozumné strany z této formulace dospět k odlišným závěrům? Kde přesně končí působnost této normy? Může někdo tvrdit, že se na něj norma nevztahuje? Podle čeho případně soud rozhodne? Zajímavý legislativní problém k nastudování: Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Znamená to: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem? Kdy je částka považována za vyplacenou: Mzda je vyplacena dnem připsání příslušné částky na účet zaměstnance? Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? Co potom? Možnosti jsou například: připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Ale zákon může mít obecné ustanovení, které tento problém řeší pro všechny lhůty a různé druhy lhůty. Pak ho netřeba opakovat, ale pouze se odkazovat. === Rozsah pojmů pro konstruování pravidel === Dostatečně definované pojmy jsou pouze jednou částí problému. Právní norma může být formulována jasně a výstižně a přesto zůstat neúplná. Například: „Majitel psa musí psa zabezpečit.“ Každému slovu pravděpodobně rozumíme. Přesto není jasné téměř nic podstatného. * Kdo je '''majitel'''? * Kdo je '''pes''' pro účely zákona? * Co znamená '''zabezpečit'''? * Před čím musí být pes zabezpečen? * Kde musí být zabezpečen? * Kdy musí být zabezpečen? * Jaká úroveň zabezpečení je dostatečná? * Platí povinnost vždy, nebo pouze za určitých okolností? * Kdo posoudí, zda byl pes zabezpečen dostatečně? * Co když pes uteče přesto, že vlastník provedl všechna rozumná opatření? * Jaký následek nastane při porušení povinnosti? Problém je v tom, že právní norma musí vytvořit dostatečně určitý vztah mezi '''skutkovou situací, osobou, povinností a právním následkem'''. === Základní stavební prvky právní normy === Pro praktickou tvorbu legislativy je užitečné rozdělit normu na několik otázek: '''1. Koho se norma týká?''' Určuje adresáta právní normy. Například: * „Vlastník psa...“ * „Provozovatel zařízení...“ * „Obec...“ * „Správní orgán...“ * „Každá fyzická osoba...“ * „Zaměstnavatel...“ Nestačí pouze určit název subjektu. Je nutné vědět, podle čeho se pozná, že konkrétní osoba nebo instituce do této kategorie patří. '''2. Kdy se norma použije?''' To je podmínka použití normy. Například: * „Pokud pes opustí prostor určený k jeho držení...“ * „Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr...“ * „Je-li zařízení uvedeno do provozu...“ Norma tedy nemusí platit neustále. Může se aktivovat až tehdy, když nastane určitá skutečnost. '''3. Co má adresát udělat?''' To je vlastní povinnost nebo oprávnění. Například: * „je povinen oznámit...“ * „nesmí vstoupit...“ * „může požádat...“ * „je oprávněn požadovat...“ * „musí vést evidenci...“ Je důležité rozlišovat mezi tím, co je zakázáno, co je povinné a co je pouze dovoleno. '''4. Jakým způsobem má být jednání provedeno?''' Nestačí říci pouze, že se něco musí stát. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci.“ Může následovat řada dalších otázek: * V jaké podobě? * Elektronicky, nebo písemně? * Jaké údaje musí obsahovat? * Jak často se musí aktualizovat? * Jak dlouho musí být uchována? * Kdo do ní smí nahlížet? * Musí být evidence dostupná kontrolnímu orgánu? O jaký jde kontrolní orgán? * Co se stane při ztrátě evidence? Jedna věta tedy nestačí na celou skupinu navazujících ustanovení. === Norma nemusí všechno definovat na jednom místě === Právní předpis může být vystavěn jako systém. Například: * § 5 = Provozovatel zařízení je povinen vést evidenci. * § 6 = Evidence obsahuje... * § 7 = Provozovatel uchovává evidenci po dobu... * § 8 = Evidence se vede v elektronické podobě. * § 9 = Povinnost podle § 5 se nevztahuje na... '''Úplnost normy neznamená, že všechny informace musí být v jedné větě, v jednom paragrafu ani na jednom místě. Znamená, že celý právní systém poskytuje informace potřebné k jejímu použití.''' Proto je při posuzování ustanovení nutné rozlišovat: * co musí být uvedeno přímo, * co může být stanoveno v jiném ustanovení, * co už upravuje obecná část zákona, * co stanoví jiný právní předpis, * a co lze ponechat na výkladu bez toho, aby vznikla nepřijatelná nejistota. === Odkaz na jiné ustanovení === Legislativa často využívá odkazy. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci podle § 12.“ Tím se ustanovení zkrátí, ale zároveň vzniká závislost založená na propojených částí. Při čtení § 8 už nestačí znát pouze § 8. Čtenář musí otevřít § 12. To vytváří další legislativní otázky: * Odkazuje ustanovení na správný paragraf? (většinou se odhalí během procesu připomínkování) * Odkazuje na správný odstavec? * Je odkaz dostatečně přesný a výstižný a funkční? * Nevede odkaz do kruhu? * Nezmění se význam ustanovení po pozdější novele? * Je čtenář schopen sledovat všechny relevantní odkazy? Právní předpis je také '''síť vzájemných odkazů a závislostí'''. === Kruhové odkazování v právní úpravě === Příklad: * § 10 = „Provozovatel musí splnit požadavky podle § 11.“ * § 11 = „Provozovatel musí splnit požadavky podle § 10.“ Formálně jsme vytvořili odkaz, ale nedostali jsme skutečné a použitelné pravidlo, protože se točíme v kruhu. Podobný problém může vzniknout i méně nápadně za použití výjimek. * § 10 stanoví povinnost podle § 11. * § 11 stanoví výjimku podle § 10. Výsledkem může být norma, jejíž použití závisí samo na sobě. Nejlépe je to ukázat na uměle vytvořeném zákoně, kde je kruhová závislost skutečně vidět. '''Příklad''' '''§ 10 Povinnost evidence''' * (1) Provozovatel zařízení je povinen vést evidenci podle § 11. * (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele, na kterého se vztahuje výjimka podle § 11. '''§ 11 Výjimka z povinnosti evidence''' * (1) Povinnost podle § 10 se nevztahuje na provozovatele malého zařízení. * (2) Malým zařízením je zařízení, které splňuje podmínky stanovené v § 10. A teď máme problém. Chceme zjistit, jestli se například Petr, provozovatel malého zařízení, musí řídit § 10. * Začneme u § 10: Provozovatel je povinen vést evidenci podle § 11. * Podíváme se tedy do § 11: Povinnost podle § 10 se nevztahuje na provozovatele malého zařízení. * Musíme tedy zjistit, co je malé zařízení. * § 11 říká: Malým zařízením je zařízení, které splňuje podmínky stanovené v § 10. * Vracíme se tedy do § 10. * Jenže § 10 nám říká, že povinnost podle něj závisí na § 11. == Jak se právní norma používá? == === Výklad právní normy === Ani dobře napsaná právní norma se v praxi nepoužívá tak, že ji pouze přečteme a tím automaticky získáme odpověď. Právní předpis je napsán pomocí slov, vět, paragrafů, článků, odstavců, odkazů, výjimek a dalších pravidel. Aby bylo možné konkrétní případ podle tohoto předpisu rozhodnout, je nutné určit, '''co přesně jednotlivá ustanovení znamenají a jak se mají použít'''. Tento proces označujeme jako '''výklad právní normy'''. === Aplikace normy na konkrétní případ === === Hraniční případy === === Konflikt více právních norem === === Výjimka, zvláštní pravidlo a obecné pravidlo === === Co když zákon na případ nemyslí? === === Nejasnost a více možných výkladů === === Rozhodování podle právní normy === === Právní následek === tk1608hx31ub3u2klrhb18yphrbqdfx 149384 149383 2026-09-21T15:27:29Z LucienDraco 18612 /* Výklad právní normy */ 149384 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' Běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? Zákon musí být použitelný i v situaci, kdy se dvě strany neshodnou. * Zákon říká: „Každý zaměstnavatel musí vyplatit mzdu do 10. dne.“ * Zaměstnanec: „Ty jsi můj zaměstnavatel, takže mi dlužíš mzdu.“ * Firma: „Nejsem tvůj zaměstnavatel. Jsi zaměstnanec agentury.“ Obě strany se přou od definice pojmů. Soud tedy potřebuje nějaké kritérium, podle kterého rozhodne. === Nedefinovaný pojem === Nedefinovaný pojem umožňuje účelové výklady práva a povinností. * Řekněme, že zákon stanoví: Každý provozovatel zařízení musí vést evidenci. * Firma může tvrdit: „Zařízení nevlastníme, pouze ho spravujeme. Nejsme tedy provozovatel.“ * Jiná firma může tvrdit: „Zařízení pouze technicky obsluhujeme. Provozovatelem je vlastník.“ * Vlastník zase: „My zařízení nevlastníme? Máme ho pouze pronajaté.“ To je jeden z důvodů, proč je při tvorbě právních předpisů důležité určit rozsah pojmu. Subjekt, kterému hrozí povinnost nebo sankce, může mít motivaci vyložit nejasný pojem způsobem, který ho z působnosti normy vyjme. Proto při tvorbě legislativy nejde pouze o to, jestli tomu rozumí běžný člověk, ale jestli dokážou dvě rozumné strany z této formulace dospět k odlišným závěrům? Kde přesně končí působnost této normy? Může někdo tvrdit, že se na něj norma nevztahuje? Podle čeho případně soud rozhodne? Zajímavý legislativní problém k nastudování: Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Znamená to: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem? Kdy je částka považována za vyplacenou: Mzda je vyplacena dnem připsání příslušné částky na účet zaměstnance? Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? Co potom? Možnosti jsou například: připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Ale zákon může mít obecné ustanovení, které tento problém řeší pro všechny lhůty a různé druhy lhůty. Pak ho netřeba opakovat, ale pouze se odkazovat. === Rozsah pojmů pro konstruování pravidel === Dostatečně definované pojmy jsou pouze jednou částí problému. Právní norma může být formulována jasně a výstižně a přesto zůstat neúplná. Například: „Majitel psa musí psa zabezpečit.“ Každému slovu pravděpodobně rozumíme. Přesto není jasné téměř nic podstatného. * Kdo je '''majitel'''? * Kdo je '''pes''' pro účely zákona? * Co znamená '''zabezpečit'''? * Před čím musí být pes zabezpečen? * Kde musí být zabezpečen? * Kdy musí být zabezpečen? * Jaká úroveň zabezpečení je dostatečná? * Platí povinnost vždy, nebo pouze za určitých okolností? * Kdo posoudí, zda byl pes zabezpečen dostatečně? * Co když pes uteče přesto, že vlastník provedl všechna rozumná opatření? * Jaký následek nastane při porušení povinnosti? Problém je v tom, že právní norma musí vytvořit dostatečně určitý vztah mezi '''skutkovou situací, osobou, povinností a právním následkem'''. === Základní stavební prvky právní normy === Pro praktickou tvorbu legislativy je užitečné rozdělit normu na několik otázek: '''1. Koho se norma týká?''' Určuje adresáta právní normy. Například: * „Vlastník psa...“ * „Provozovatel zařízení...“ * „Obec...“ * „Správní orgán...“ * „Každá fyzická osoba...“ * „Zaměstnavatel...“ Nestačí pouze určit název subjektu. Je nutné vědět, podle čeho se pozná, že konkrétní osoba nebo instituce do této kategorie patří. '''2. Kdy se norma použije?''' To je podmínka použití normy. Například: * „Pokud pes opustí prostor určený k jeho držení...“ * „Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr...“ * „Je-li zařízení uvedeno do provozu...“ Norma tedy nemusí platit neustále. Může se aktivovat až tehdy, když nastane určitá skutečnost. '''3. Co má adresát udělat?''' To je vlastní povinnost nebo oprávnění. Například: * „je povinen oznámit...“ * „nesmí vstoupit...“ * „může požádat...“ * „je oprávněn požadovat...“ * „musí vést evidenci...“ Je důležité rozlišovat mezi tím, co je zakázáno, co je povinné a co je pouze dovoleno. '''4. Jakým způsobem má být jednání provedeno?''' Nestačí říci pouze, že se něco musí stát. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci.“ Může následovat řada dalších otázek: * V jaké podobě? * Elektronicky, nebo písemně? * Jaké údaje musí obsahovat? * Jak často se musí aktualizovat? * Jak dlouho musí být uchována? * Kdo do ní smí nahlížet? * Musí být evidence dostupná kontrolnímu orgánu? O jaký jde kontrolní orgán? * Co se stane při ztrátě evidence? Jedna věta tedy nestačí na celou skupinu navazujících ustanovení. === Norma nemusí všechno definovat na jednom místě === Právní předpis může být vystavěn jako systém. Například: * § 5 = Provozovatel zařízení je povinen vést evidenci. * § 6 = Evidence obsahuje... * § 7 = Provozovatel uchovává evidenci po dobu... * § 8 = Evidence se vede v elektronické podobě. * § 9 = Povinnost podle § 5 se nevztahuje na... '''Úplnost normy neznamená, že všechny informace musí být v jedné větě, v jednom paragrafu ani na jednom místě. Znamená, že celý právní systém poskytuje informace potřebné k jejímu použití.''' Proto je při posuzování ustanovení nutné rozlišovat: * co musí být uvedeno přímo, * co může být stanoveno v jiném ustanovení, * co už upravuje obecná část zákona, * co stanoví jiný právní předpis, * a co lze ponechat na výkladu bez toho, aby vznikla nepřijatelná nejistota. === Odkaz na jiné ustanovení === Legislativa často využívá odkazy. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci podle § 12.“ Tím se ustanovení zkrátí, ale zároveň vzniká závislost založená na propojených částí. Při čtení § 8 už nestačí znát pouze § 8. Čtenář musí otevřít § 12. To vytváří další legislativní otázky: * Odkazuje ustanovení na správný paragraf? (většinou se odhalí během procesu připomínkování) * Odkazuje na správný odstavec? * Je odkaz dostatečně přesný a výstižný a funkční? * Nevede odkaz do kruhu? * Nezmění se význam ustanovení po pozdější novele? * Je čtenář schopen sledovat všechny relevantní odkazy? Právní předpis je také '''síť vzájemných odkazů a závislostí'''. === Kruhové odkazování v právní úpravě === Příklad: * § 10 = „Provozovatel musí splnit požadavky podle § 11.“ * § 11 = „Provozovatel musí splnit požadavky podle § 10.“ Formálně jsme vytvořili odkaz, ale nedostali jsme skutečné a použitelné pravidlo, protože se točíme v kruhu. Podobný problém může vzniknout i méně nápadně za použití výjimek. * § 10 stanoví povinnost podle § 11. * § 11 stanoví výjimku podle § 10. Výsledkem může být norma, jejíž použití závisí samo na sobě. Nejlépe je to ukázat na uměle vytvořeném zákoně, kde je kruhová závislost skutečně vidět. '''Příklad''' '''§ 10 Povinnost evidence''' * (1) Provozovatel zařízení je povinen vést evidenci podle § 11. * (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele, na kterého se vztahuje výjimka podle § 11. '''§ 11 Výjimka z povinnosti evidence''' * (1) Povinnost podle § 10 se nevztahuje na provozovatele malého zařízení. * (2) Malým zařízením je zařízení, které splňuje podmínky stanovené v § 10. A teď máme problém. Chceme zjistit, jestli se například Petr, provozovatel malého zařízení, musí řídit § 10. * Začneme u § 10: Provozovatel je povinen vést evidenci podle § 11. * Podíváme se tedy do § 11: Povinnost podle § 10 se nevztahuje na provozovatele malého zařízení. * Musíme tedy zjistit, co je malé zařízení. * § 11 říká: Malým zařízením je zařízení, které splňuje podmínky stanovené v § 10. * Vracíme se tedy do § 10. * Jenže § 10 nám říká, že povinnost podle něj závisí na § 11. == Jak se právní norma používá? == === Výklad právní normy === Ani dobře napsaná právní norma se v praxi nepoužívá tak, že ji pouze přečteme a tím automaticky získáme odpověď. Právní předpis je napsán pomocí slov, vět, paragrafů, článků, odstavců, odkazů, výjimek a dalších pravidel. Aby bylo možné konkrétní případ podle tohoto předpisu rozhodnout, je nutné určit, '''co přesně jednotlivá ustanovení znamenají a jak se mají použít'''. Tento proces označujeme jako '''výklad právní normy'''. ==== Pojem interpretace ==== '''1. Vymezení pojmu''' * Obecný význam: Výklad, vysvětlení (textu), objasnění smyslu. Výrazy výklad a interpretace lze používat jako synonymní (promiskue). * Právní význam: Vyjasňování významu a smyslu právních norem (zjištění, co právní text obsahuje). * Podstata interpretace: Stanovení znaků, které musí skutkový stav/děj splňovat, aby ho bylo možné subsumovat (podřadit) pod rozsah právní normy. '''2. Interpretace vs. Právní kvalifikace''' * Právní kvalifikace: Poznání a určení znaků konkrétního skutkového stavu nebo děje (teoreticky odlišitelné od interpretace). * Subsumkce (podřazování): *# Pod hypotézu normy: Zjišťujeme, zda jsou splněny podmínky pro použití dispozice. *# Pod dispozici normy: Určujeme, zda bylo pravidlo chování dodrženo, či nikoliv. *# Pod sankci: Zjišťujeme, zda na skutkový stav dopadá sankce (např. trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby). '''3. Vztah interpretace a právní argumentace''' * Interpretace = poznání toho, co je „po právu“ (nalezení práva). Je předpokladem argumentace. * Právní argumentace = přesvědčování o právním názoru nebo dokazování jeho správnosti. * Logická posloupnost: Teprve po nalezení práva interpretací mohu svůj závěr obhajovat a dokazovat před ostatními. '''4. Fáze procesu realizace práva''' # Popsání (zjištění) skutkového stavu nebo děje. # Právní kvalifikace skutkového stavu. # Vyhledání příslušné právní normy. # Interpretace právní normy. # Podřazení skutkového stavu pod rozsah právní normy. # Přijetí aktu aplikace práva (rozhodnutí) / učinění právního úkonu. '''Důležité:''' Zjišťování skutkového stavu nelze provádět bez znalosti právního řádu. Interpret musí dopředu vědět, které skutečnosti jsou právně relevantní a které nikoliv. === Aplikace normy na konkrétní případ === === Hraniční případy === === Konflikt více právních norem === === Výjimka, zvláštní pravidlo a obecné pravidlo === === Co když zákon na případ nemyslí? === === Nejasnost a více možných výkladů === === Rozhodování podle právní normy === === Právní následek === 8kg2wzc7yij99llu26e0r9api59emd3 149385 149384 2026-09-21T15:38:48Z LucienDraco 18612 /* Výklad právní normy */ 149385 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' Běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? Zákon musí být použitelný i v situaci, kdy se dvě strany neshodnou. * Zákon říká: „Každý zaměstnavatel musí vyplatit mzdu do 10. dne.“ * Zaměstnanec: „Ty jsi můj zaměstnavatel, takže mi dlužíš mzdu.“ * Firma: „Nejsem tvůj zaměstnavatel. Jsi zaměstnanec agentury.“ Obě strany se přou od definice pojmů. Soud tedy potřebuje nějaké kritérium, podle kterého rozhodne. === Nedefinovaný pojem === Nedefinovaný pojem umožňuje účelové výklady práva a povinností. * Řekněme, že zákon stanoví: Každý provozovatel zařízení musí vést evidenci. * Firma může tvrdit: „Zařízení nevlastníme, pouze ho spravujeme. Nejsme tedy provozovatel.“ * Jiná firma může tvrdit: „Zařízení pouze technicky obsluhujeme. Provozovatelem je vlastník.“ * Vlastník zase: „My zařízení nevlastníme? Máme ho pouze pronajaté.“ To je jeden z důvodů, proč je při tvorbě právních předpisů důležité určit rozsah pojmu. Subjekt, kterému hrozí povinnost nebo sankce, může mít motivaci vyložit nejasný pojem způsobem, který ho z působnosti normy vyjme. Proto při tvorbě legislativy nejde pouze o to, jestli tomu rozumí běžný člověk, ale jestli dokážou dvě rozumné strany z této formulace dospět k odlišným závěrům? Kde přesně končí působnost této normy? Může někdo tvrdit, že se na něj norma nevztahuje? Podle čeho případně soud rozhodne? Zajímavý legislativní problém k nastudování: Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Znamená to: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem? Kdy je částka považována za vyplacenou: Mzda je vyplacena dnem připsání příslušné částky na účet zaměstnance? Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? Co potom? Možnosti jsou například: připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Ale zákon může mít obecné ustanovení, které tento problém řeší pro všechny lhůty a různé druhy lhůty. Pak ho netřeba opakovat, ale pouze se odkazovat. === Rozsah pojmů pro konstruování pravidel === Dostatečně definované pojmy jsou pouze jednou částí problému. Právní norma může být formulována jasně a výstižně a přesto zůstat neúplná. Například: „Majitel psa musí psa zabezpečit.“ Každému slovu pravděpodobně rozumíme. Přesto není jasné téměř nic podstatného. * Kdo je '''majitel'''? * Kdo je '''pes''' pro účely zákona? * Co znamená '''zabezpečit'''? * Před čím musí být pes zabezpečen? * Kde musí být zabezpečen? * Kdy musí být zabezpečen? * Jaká úroveň zabezpečení je dostatečná? * Platí povinnost vždy, nebo pouze za určitých okolností? * Kdo posoudí, zda byl pes zabezpečen dostatečně? * Co když pes uteče přesto, že vlastník provedl všechna rozumná opatření? * Jaký následek nastane při porušení povinnosti? Problém je v tom, že právní norma musí vytvořit dostatečně určitý vztah mezi '''skutkovou situací, osobou, povinností a právním následkem'''. === Základní stavební prvky právní normy === Pro praktickou tvorbu legislativy je užitečné rozdělit normu na několik otázek: '''1. Koho se norma týká?''' Určuje adresáta právní normy. Například: * „Vlastník psa...“ * „Provozovatel zařízení...“ * „Obec...“ * „Správní orgán...“ * „Každá fyzická osoba...“ * „Zaměstnavatel...“ Nestačí pouze určit název subjektu. Je nutné vědět, podle čeho se pozná, že konkrétní osoba nebo instituce do této kategorie patří. '''2. Kdy se norma použije?''' To je podmínka použití normy. Například: * „Pokud pes opustí prostor určený k jeho držení...“ * „Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr...“ * „Je-li zařízení uvedeno do provozu...“ Norma tedy nemusí platit neustále. Může se aktivovat až tehdy, když nastane určitá skutečnost. '''3. Co má adresát udělat?''' To je vlastní povinnost nebo oprávnění. Například: * „je povinen oznámit...“ * „nesmí vstoupit...“ * „může požádat...“ * „je oprávněn požadovat...“ * „musí vést evidenci...“ Je důležité rozlišovat mezi tím, co je zakázáno, co je povinné a co je pouze dovoleno. '''4. Jakým způsobem má být jednání provedeno?''' Nestačí říci pouze, že se něco musí stát. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci.“ Může následovat řada dalších otázek: * V jaké podobě? * Elektronicky, nebo písemně? * Jaké údaje musí obsahovat? * Jak často se musí aktualizovat? * Jak dlouho musí být uchována? * Kdo do ní smí nahlížet? * Musí být evidence dostupná kontrolnímu orgánu? O jaký jde kontrolní orgán? * Co se stane při ztrátě evidence? Jedna věta tedy nestačí na celou skupinu navazujících ustanovení. === Norma nemusí všechno definovat na jednom místě === Právní předpis může být vystavěn jako systém. Například: * § 5 = Provozovatel zařízení je povinen vést evidenci. * § 6 = Evidence obsahuje... * § 7 = Provozovatel uchovává evidenci po dobu... * § 8 = Evidence se vede v elektronické podobě. * § 9 = Povinnost podle § 5 se nevztahuje na... '''Úplnost normy neznamená, že všechny informace musí být v jedné větě, v jednom paragrafu ani na jednom místě. Znamená, že celý právní systém poskytuje informace potřebné k jejímu použití.''' Proto je při posuzování ustanovení nutné rozlišovat: * co musí být uvedeno přímo, * co může být stanoveno v jiném ustanovení, * co už upravuje obecná část zákona, * co stanoví jiný právní předpis, * a co lze ponechat na výkladu bez toho, aby vznikla nepřijatelná nejistota. === Odkaz na jiné ustanovení === Legislativa často využívá odkazy. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci podle § 12.“ Tím se ustanovení zkrátí, ale zároveň vzniká závislost založená na propojených částí. Při čtení § 8 už nestačí znát pouze § 8. Čtenář musí otevřít § 12. To vytváří další legislativní otázky: * Odkazuje ustanovení na správný paragraf? (většinou se odhalí během procesu připomínkování) * Odkazuje na správný odstavec? * Je odkaz dostatečně přesný a výstižný a funkční? * Nevede odkaz do kruhu? * Nezmění se význam ustanovení po pozdější novele? * Je čtenář schopen sledovat všechny relevantní odkazy? Právní předpis je také '''síť vzájemných odkazů a závislostí'''. === Kruhové odkazování v právní úpravě === Příklad: * § 10 = „Provozovatel musí splnit požadavky podle § 11.“ * § 11 = „Provozovatel musí splnit požadavky podle § 10.“ Formálně jsme vytvořili odkaz, ale nedostali jsme skutečné a použitelné pravidlo, protože se točíme v kruhu. Podobný problém může vzniknout i méně nápadně za použití výjimek. * § 10 stanoví povinnost podle § 11. * § 11 stanoví výjimku podle § 10. Výsledkem může být norma, jejíž použití závisí samo na sobě. Nejlépe je to ukázat na uměle vytvořeném zákoně, kde je kruhová závislost skutečně vidět. '''Příklad''' '''§ 10 Povinnost evidence''' * (1) Provozovatel zařízení je povinen vést evidenci podle § 11. * (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele, na kterého se vztahuje výjimka podle § 11. '''§ 11 Výjimka z povinnosti evidence''' * (1) Povinnost podle § 10 se nevztahuje na provozovatele malého zařízení. * (2) Malým zařízením je zařízení, které splňuje podmínky stanovené v § 10. A teď máme problém. Chceme zjistit, jestli se například Petr, provozovatel malého zařízení, musí řídit § 10. * Začneme u § 10: Provozovatel je povinen vést evidenci podle § 11. * Podíváme se tedy do § 11: Povinnost podle § 10 se nevztahuje na provozovatele malého zařízení. * Musíme tedy zjistit, co je malé zařízení. * § 11 říká: Malým zařízením je zařízení, které splňuje podmínky stanovené v § 10. * Vracíme se tedy do § 10. * Jenže § 10 nám říká, že povinnost podle něj závisí na § 11. == Jak se právní norma používá? == === Výklad právní normy === Ani dobře napsaná právní norma se v praxi nepoužívá tak, že ji pouze přečteme a tím automaticky získáme odpověď. Právní předpis je napsán pomocí slov, vět, paragrafů, článků, odstavců, odkazů, výjimek a dalších pravidel. Aby bylo možné konkrétní případ podle tohoto předpisu rozhodnout, je nutné určit, '''co přesně jednotlivá ustanovení znamenají a jak se mají použít'''. Tento proces označujeme jako '''výklad právní normy'''. ==== Pojem interpretace ==== '''1. Vymezení pojmu''' * Obecný význam: Výklad, vysvětlení (textu), objasnění smyslu. Výrazy výklad a interpretace lze používat jako synonymní (promiskue). * Právní význam: Vyjasňování významu a smyslu právních norem (zjištění, co právní text obsahuje). * Podstata interpretace: Stanovení znaků, které musí skutkový stav/děj splňovat, aby ho bylo možné subsumovat (podřadit) pod rozsah právní normy. '''2. Interpretace vs. Právní kvalifikace''' * Právní kvalifikace: Poznání a určení znaků konkrétního skutkového stavu nebo děje (teoreticky odlišitelné od interpretace). * Subsumkce (podřazování): *# Pod hypotézu normy: Zjišťujeme, zda jsou splněny podmínky pro použití dispozice. *# Pod dispozici normy: Určujeme, zda bylo pravidlo chování dodrženo, či nikoliv. *# Pod sankci: Zjišťujeme, zda na skutkový stav dopadá sankce (např. trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby). '''3. Vztah interpretace a právní argumentace''' * Interpretace = poznání toho, co je „po právu“ (nalezení práva). Je předpokladem argumentace. * Právní argumentace = přesvědčování o právním názoru nebo dokazování jeho správnosti. * Logická posloupnost: Teprve po nalezení práva interpretací mohu svůj závěr obhajovat a dokazovat před ostatními. '''4. Fáze procesu realizace práva''' # Popsání (zjištění) skutkového stavu nebo děje. # Právní kvalifikace skutkového stavu. # Vyhledání příslušné právní normy. # Interpretace právní normy. # Podřazení skutkového stavu pod rozsah právní normy. # Přijetí aktu aplikace práva (rozhodnutí) / učinění právního úkonu. '''Důležité:''' Zjišťování skutkového stavu nelze provádět bez znalosti právního řádu. Interpret musí dopředu vědět, které skutečnosti jsou právně relevantní a které nikoliv. ==== Subjekt interpretace ==== '''1. Kdo je subjektem?''' * Definice: Ten, kdo provádí interpretaci; v právu jde o entitu s právní subjektivitou (způsobilostí k právům a povinnostem). * Kategorie subjektů: ** Fyzické osoby. ** Právnické osoby (vč. státu a samosprávných jednotek v soukromém právu – formou korporací/fundací). * Způsobilost fyzické osoby k interpretaci: ** Za právnické osoby jedná zmocněná fyzická osoba. ** Sám za sebe může interpretovat každý, kdo dosáhl potřebné rozumové a volní vyspělosti. ** Kritéria volní a rozumové vyspělosti plně korespondují se svéprávností (způsobilostí k právním úkonům). Interpretace je vůbec nejnáročnější fází realizace práva na lidské schopnosti. '''2. Závaznost interpretačních závěrů: Soukromé vs. Veřejné právo''' * Soukromé právo ** Kdo provádí / jak vznikají práva: Fyzické a právnické osoby (korporace, nadace). Práva a povinnosti vznikají právními úkony (metoda rovnosti / autonomie vůle). ** Závaznost interpretace: Závazné primárně pro toho, kdo ji učinil (v rozsahu, v jakém tím chce být vázán). ** Omezení: *** Nesmí být v rozporu s objektivním právem (např. pozdějším soudním rozhodnutím). *** Jiný subjekt může být vázán pouze tehdy, pokud s tím projeví výslovnou vůli. * Veřejné právo ** Kdo provádí / jak vznikají práva: Stát (orgány moci zákonodárné, výkonné, soudní), samosprávy, mezinárodní organizace a ES/EU (ESD, ESLP). Práva a povinnosti vznikají akty aplikace práva. ** Závaznost interpretace: Závazné jak pro orgány veřejné moci, tak pro adresáty veřejnoprávního působení. * Výjimky a specifika v soukromém/pracovním právu: ** Vnitřní předpisy zaměstnavatele: Oslabují jednostrannost, zavazují zaměstnance i dotčené osoby (interní/externí dopad). '''3. Závaznost interpretace ve veřejné správě a soudních rozhodnutích''' * Vázanost orgánů veřejné moci: Jsou vázány vlastními interními předpisy navenek, pouze pokud jejich dodržování zakládá ustálenou rozhodovací praxi (svévolné porušení = rozpor s materiálním právním státem). * Právní povaha soudních rozsudků: ** Jednotlivý rozsudek v kontinentálním právu není pramenem práva. ** Ustálená rozhodovací praxe (obsahová a časová souhlasnost): Rozhodování v rozporu s ní je v rozporu s rovností v právech (čl. 1 Listiny základních práv a svobod). ** Odchýlení se od ustálené praxe: Orgán se může odchýlit pouze řádným zdůvodněním – a to buď odlišným skutkovým stavem / společenskými podmínkami, nebo změnou právních předpisů (pak nejde o porušení praxe, ale o posun za jiného stavu). === Aplikace normy na konkrétní případ === === Hraniční případy === === Konflikt více právních norem === === Výjimka, zvláštní pravidlo a obecné pravidlo === === Co když zákon na případ nemyslí? === === Nejasnost a více možných výkladů === === Rozhodování podle právní normy === === Právní následek === 7rlgzvrlrg8dolmn7rex4kqmvxv898w 149386 149385 2026-09-21T16:39:36Z LucienDraco 18612 /* Výklad právní normy */ 149386 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' Běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? Zákon musí být použitelný i v situaci, kdy se dvě strany neshodnou. * Zákon říká: „Každý zaměstnavatel musí vyplatit mzdu do 10. dne.“ * Zaměstnanec: „Ty jsi můj zaměstnavatel, takže mi dlužíš mzdu.“ * Firma: „Nejsem tvůj zaměstnavatel. Jsi zaměstnanec agentury.“ Obě strany se přou od definice pojmů. Soud tedy potřebuje nějaké kritérium, podle kterého rozhodne. === Nedefinovaný pojem === Nedefinovaný pojem umožňuje účelové výklady práva a povinností. * Řekněme, že zákon stanoví: Každý provozovatel zařízení musí vést evidenci. * Firma může tvrdit: „Zařízení nevlastníme, pouze ho spravujeme. Nejsme tedy provozovatel.“ * Jiná firma může tvrdit: „Zařízení pouze technicky obsluhujeme. Provozovatelem je vlastník.“ * Vlastník zase: „My zařízení nevlastníme? Máme ho pouze pronajaté.“ To je jeden z důvodů, proč je při tvorbě právních předpisů důležité určit rozsah pojmu. Subjekt, kterému hrozí povinnost nebo sankce, může mít motivaci vyložit nejasný pojem způsobem, který ho z působnosti normy vyjme. Proto při tvorbě legislativy nejde pouze o to, jestli tomu rozumí běžný člověk, ale jestli dokážou dvě rozumné strany z této formulace dospět k odlišným závěrům? Kde přesně končí působnost této normy? Může někdo tvrdit, že se na něj norma nevztahuje? Podle čeho případně soud rozhodne? Zajímavý legislativní problém k nastudování: Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Znamená to: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem? Kdy je částka považována za vyplacenou: Mzda je vyplacena dnem připsání příslušné částky na účet zaměstnance? Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? Co potom? Možnosti jsou například: připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Ale zákon může mít obecné ustanovení, které tento problém řeší pro všechny lhůty a různé druhy lhůty. Pak ho netřeba opakovat, ale pouze se odkazovat. === Rozsah pojmů pro konstruování pravidel === Dostatečně definované pojmy jsou pouze jednou částí problému. Právní norma může být formulována jasně a výstižně a přesto zůstat neúplná. Například: „Majitel psa musí psa zabezpečit.“ Každému slovu pravděpodobně rozumíme. Přesto není jasné téměř nic podstatného. * Kdo je '''majitel'''? * Kdo je '''pes''' pro účely zákona? * Co znamená '''zabezpečit'''? * Před čím musí být pes zabezpečen? * Kde musí být zabezpečen? * Kdy musí být zabezpečen? * Jaká úroveň zabezpečení je dostatečná? * Platí povinnost vždy, nebo pouze za určitých okolností? * Kdo posoudí, zda byl pes zabezpečen dostatečně? * Co když pes uteče přesto, že vlastník provedl všechna rozumná opatření? * Jaký následek nastane při porušení povinnosti? Problém je v tom, že právní norma musí vytvořit dostatečně určitý vztah mezi '''skutkovou situací, osobou, povinností a právním následkem'''. === Základní stavební prvky právní normy === Pro praktickou tvorbu legislativy je užitečné rozdělit normu na několik otázek: '''1. Koho se norma týká?''' Určuje adresáta právní normy. Například: * „Vlastník psa...“ * „Provozovatel zařízení...“ * „Obec...“ * „Správní orgán...“ * „Každá fyzická osoba...“ * „Zaměstnavatel...“ Nestačí pouze určit název subjektu. Je nutné vědět, podle čeho se pozná, že konkrétní osoba nebo instituce do této kategorie patří. '''2. Kdy se norma použije?''' To je podmínka použití normy. Například: * „Pokud pes opustí prostor určený k jeho držení...“ * „Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr...“ * „Je-li zařízení uvedeno do provozu...“ Norma tedy nemusí platit neustále. Může se aktivovat až tehdy, když nastane určitá skutečnost. '''3. Co má adresát udělat?''' To je vlastní povinnost nebo oprávnění. Například: * „je povinen oznámit...“ * „nesmí vstoupit...“ * „může požádat...“ * „je oprávněn požadovat...“ * „musí vést evidenci...“ Je důležité rozlišovat mezi tím, co je zakázáno, co je povinné a co je pouze dovoleno. '''4. Jakým způsobem má být jednání provedeno?''' Nestačí říci pouze, že se něco musí stát. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci.“ Může následovat řada dalších otázek: * V jaké podobě? * Elektronicky, nebo písemně? * Jaké údaje musí obsahovat? * Jak často se musí aktualizovat? * Jak dlouho musí být uchována? * Kdo do ní smí nahlížet? * Musí být evidence dostupná kontrolnímu orgánu? O jaký jde kontrolní orgán? * Co se stane při ztrátě evidence? Jedna věta tedy nestačí na celou skupinu navazujících ustanovení. === Norma nemusí všechno definovat na jednom místě === Právní předpis může být vystavěn jako systém. Například: * § 5 = Provozovatel zařízení je povinen vést evidenci. * § 6 = Evidence obsahuje... * § 7 = Provozovatel uchovává evidenci po dobu... * § 8 = Evidence se vede v elektronické podobě. * § 9 = Povinnost podle § 5 se nevztahuje na... '''Úplnost normy neznamená, že všechny informace musí být v jedné větě, v jednom paragrafu ani na jednom místě. Znamená, že celý právní systém poskytuje informace potřebné k jejímu použití.''' Proto je při posuzování ustanovení nutné rozlišovat: * co musí být uvedeno přímo, * co může být stanoveno v jiném ustanovení, * co už upravuje obecná část zákona, * co stanoví jiný právní předpis, * a co lze ponechat na výkladu bez toho, aby vznikla nepřijatelná nejistota. === Odkaz na jiné ustanovení === Legislativa často využívá odkazy. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci podle § 12.“ Tím se ustanovení zkrátí, ale zároveň vzniká závislost založená na propojených částí. Při čtení § 8 už nestačí znát pouze § 8. Čtenář musí otevřít § 12. To vytváří další legislativní otázky: * Odkazuje ustanovení na správný paragraf? (většinou se odhalí během procesu připomínkování) * Odkazuje na správný odstavec? * Je odkaz dostatečně přesný a výstižný a funkční? * Nevede odkaz do kruhu? * Nezmění se význam ustanovení po pozdější novele? * Je čtenář schopen sledovat všechny relevantní odkazy? Právní předpis je také '''síť vzájemných odkazů a závislostí'''. === Kruhové odkazování v právní úpravě === Příklad: * § 10 = „Provozovatel musí splnit požadavky podle § 11.“ * § 11 = „Provozovatel musí splnit požadavky podle § 10.“ Formálně jsme vytvořili odkaz, ale nedostali jsme skutečné a použitelné pravidlo, protože se točíme v kruhu. Podobný problém může vzniknout i méně nápadně za použití výjimek. * § 10 stanoví povinnost podle § 11. * § 11 stanoví výjimku podle § 10. Výsledkem může být norma, jejíž použití závisí samo na sobě. Nejlépe je to ukázat na uměle vytvořeném zákoně, kde je kruhová závislost skutečně vidět. '''Příklad''' '''§ 10 Povinnost evidence''' * (1) Provozovatel zařízení je povinen vést evidenci podle § 11. * (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele, na kterého se vztahuje výjimka podle § 11. '''§ 11 Výjimka z povinnosti evidence''' * (1) Povinnost podle § 10 se nevztahuje na provozovatele malého zařízení. * (2) Malým zařízením je zařízení, které splňuje podmínky stanovené v § 10. A teď máme problém. Chceme zjistit, jestli se například Petr, provozovatel malého zařízení, musí řídit § 10. * Začneme u § 10: Provozovatel je povinen vést evidenci podle § 11. * Podíváme se tedy do § 11: Povinnost podle § 10 se nevztahuje na provozovatele malého zařízení. * Musíme tedy zjistit, co je malé zařízení. * § 11 říká: Malým zařízením je zařízení, které splňuje podmínky stanovené v § 10. * Vracíme se tedy do § 10. * Jenže § 10 nám říká, že povinnost podle něj závisí na § 11. == Jak se právní norma používá? == === Výklad právní normy === Ani dobře napsaná právní norma se v praxi nepoužívá tak, že ji pouze přečteme a tím automaticky získáme odpověď. Právní předpis je napsán pomocí slov, vět, paragrafů, článků, odstavců, odkazů, výjimek a dalších pravidel. Aby bylo možné konkrétní případ podle tohoto předpisu rozhodnout, je nutné určit, '''co přesně jednotlivá ustanovení znamenají a jak se mají použít'''. Tento proces označujeme jako '''výklad právní normy'''. ==== Pojem interpretace ==== '''1. Vymezení pojmu''' * Obecný význam: Výklad, vysvětlení (textu), objasnění smyslu. Výrazy výklad a interpretace lze používat jako synonymní (promiskue). * Právní význam: Vyjasňování významu a smyslu právních norem (zjištění, co právní text obsahuje). * Podstata interpretace: Stanovení znaků, které musí skutkový stav/děj splňovat, aby ho bylo možné subsumovat (podřadit) pod rozsah právní normy. '''2. Interpretace vs. Právní kvalifikace''' * Právní kvalifikace: Poznání a určení znaků konkrétního skutkového stavu nebo děje (teoreticky odlišitelné od interpretace). * Subsumkce (podřazování): *# Pod hypotézu normy: Zjišťujeme, zda jsou splněny podmínky pro použití dispozice. *# Pod dispozici normy: Určujeme, zda bylo pravidlo chování dodrženo, či nikoliv. *# Pod sankci: Zjišťujeme, zda na skutkový stav dopadá sankce (např. trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby). '''3. Vztah interpretace a právní argumentace''' * Interpretace = poznání toho, co je „po právu“ (nalezení práva). Je předpokladem argumentace. * Právní argumentace = přesvědčování o právním názoru nebo dokazování jeho správnosti. * Logická posloupnost: Teprve po nalezení práva interpretací mohu svůj závěr obhajovat a dokazovat před ostatními. '''4. Fáze procesu realizace práva''' # Popsání (zjištění) skutkového stavu nebo děje. # Právní kvalifikace skutkového stavu. # Vyhledání příslušné právní normy. # Interpretace právní normy. # Podřazení skutkového stavu pod rozsah právní normy. # Přijetí aktu aplikace práva (rozhodnutí) / učinění právního úkonu. '''Důležité:''' Zjišťování skutkového stavu nelze provádět bez znalosti právního řádu. Interpret musí dopředu vědět, které skutečnosti jsou právně relevantní a které nikoliv. ==== Subjekt interpretace ==== '''1. Kdo je subjektem?''' * Definice: Ten, kdo provádí interpretaci; v právu jde o entitu s právní subjektivitou (způsobilostí k právům a povinnostem). * Kategorie subjektů: ** Fyzické osoby. ** Právnické osoby (vč. státu a samosprávných jednotek v soukromém právu – formou korporací/fundací). * Způsobilost fyzické osoby k interpretaci: ** Za právnické osoby jedná zmocněná fyzická osoba. ** Sám za sebe může interpretovat každý, kdo dosáhl potřebné rozumové a volní vyspělosti. ** Kritéria volní a rozumové vyspělosti plně korespondují se svéprávností (způsobilostí k právním úkonům). Interpretace je vůbec nejnáročnější fází realizace práva na lidské schopnosti. '''2. Závaznost interpretačních závěrů: Soukromé vs. Veřejné právo''' * Soukromé právo ** Kdo provádí / jak vznikají práva: Fyzické a právnické osoby (korporace, nadace). Práva a povinnosti vznikají právními úkony (metoda rovnosti / autonomie vůle). ** Závaznost interpretace: Závazné primárně pro toho, kdo ji učinil (v rozsahu, v jakém tím chce být vázán). ** Omezení: *** Nesmí být v rozporu s objektivním právem (např. pozdějším soudním rozhodnutím). *** Jiný subjekt může být vázán pouze tehdy, pokud s tím projeví výslovnou vůli. * Veřejné právo ** Kdo provádí / jak vznikají práva: Stát (orgány moci zákonodárné, výkonné, soudní), samosprávy, mezinárodní organizace a ES/EU (ESD, ESLP). Práva a povinnosti vznikají akty aplikace práva. ** Závaznost interpretace: Závazné jak pro orgány veřejné moci, tak pro adresáty veřejnoprávního působení. * Výjimky a specifika v soukromém/pracovním právu: ** Vnitřní předpisy zaměstnavatele: Oslabují jednostrannost, zavazují zaměstnance i dotčené osoby (interní/externí dopad). '''3. Závaznost interpretace ve veřejné správě a soudních rozhodnutích''' * Vázanost orgánů veřejné moci: Jsou vázány vlastními interními předpisy navenek, pouze pokud jejich dodržování zakládá ustálenou rozhodovací praxi (svévolné porušení = rozpor s materiálním právním státem). * Právní povaha soudních rozsudků: ** Jednotlivý rozsudek v kontinentálním právu není pramenem práva. ** Ustálená rozhodovací praxe (obsahová a časová souhlasnost): Rozhodování v rozporu s ní je v rozporu s rovností v právech (čl. 1 Listiny základních práv a svobod). ** Odchýlení se od ustálené praxe: Orgán se může odchýlit pouze řádným zdůvodněním – a to buď odlišným skutkovým stavem / společenskými podmínkami, nebo změnou právních předpisů (pak nejde o porušení praxe, ale o posun za jiného stavu). ==== Předmět interpretace ==== * Vymezení okruhu zájmu (zúžení): ** V teoretické rovině lze vykládat různé právní jevy (právní akty, právní úkony, smlouvy, právní zvyklosti nebo právní vědomí). ** Pro účely studia a této práce je předmět zúžen výhradně na výklad právních předpisů, resp. právních norem v nich obsažených. * Definice právní normy v kontextu interpretace: ** Co to je: Obecné, formálně závazné pravidlo chování, které je autoritativně zformulováno zákonodárcem (státem stanovené nebo uznané). ** Zásadní metodologické rozlišení: Právní norma je předmětem interpretace, nikoliv jejím výsledkem (výsledkem je až tzv. interpretační závěr neboli zjištěný smysl a význam normy). * Širší předmět: ** Předmětem výkladu není pouze izolovaná právní norma (např. konkrétní paragraf), ale právní předpis jako celek (jako nosič právních norem). ** Proč je to důležité: Souvisí to se sestavovanou (systematickou) metodou výkladu. Systematika, struktura zákona, vzájemné uspořádání ustanovení a zařazení normy do právního odvětví či institutu hrají klíčovou roli při odhalování správného smyslu normy. * Doplňující teoretický kontext a fakta: ** Normativní text vs. právní norma: Text právního předpisu (to, co je napsáno ve Sbírce zákonů) a samotná právní norma nemusí mít poměr 1:1. Jedna právní norma může být složena z prvků nacházejících se v různých ustanoveních, článcích nebo dokonce různých zákonech (tzv. fragmentární povaha norem). ** Jazyková (verbální) část: Předmětem výkladu je primárně jazykový projev zákonodárce. Protože však přirozený jazyk bývá neurčitý, polysemní (mnohovýznamový) a vágní, je interpretace nezbytná k překonání mezer a nejasností v textu. ==== Rozdíly v interpretaci podle druhů práva (právní odvětví) ==== * Soukromé vs. Veřejné právo (Základ) ** Soukromé právo: *** Základní princip: "'''Co není zakázáno, je dovoleno'''" (autonomie vůle, rovnost subjektů). *** Specifika interpretace: Výklad bývá méně dogmatický a více zaměřený na vůli stran (např. při výkladu smluv se zkoumá, co strany skutečně zamýšlely, nikoli jen doslovný text, pokud je projevem jejich svobodné vůle). Uplatňuje se zde zásada pacta sunt servanda (smlouvy se musí dodržovat). ** Veřejné právo: *** Základní princip: "'''Lze činit jen to, co zákon výslovně dovoluje'''" (princip legality pro státní orgány, čl. 2 odst. 3 Listiny). *** Specifika interpretace: Výklad orgánů veřejné moci (správní orgány, soudy) musí být přísně vázán mezemi zákona. Je zde menší prostor pro volnost a analogii, zejména v oblastech, kde by to mohlo zasáhnout do základních práv občanů. * Trestní právo (Nejpřísnější režim interpretace) ** Zásada legální licenčnosti a legality: Trestní odpovědnost a tresty lze ukládat pouze na základě zákona (nullum crimen, nulla poena sine lege). ** Zákaz analogie v neprospěch pachatele (analogia legis / iuris mala partem): Trestní právo nepřipouští rozšiřující (extenzivní) výklad k tíži obviněného. Pokud zákon určitou skutkovou podstatu nepokrývá, nelze ji "dopočítat" analogií. Naopak restriktivní (zužující) výklad nebo analogie ve prospěch obviněného přípustná je. ** Pravidlo in dubio mitius (v pochybnostech mírněji) / in dubio pro reo: Při nejasnostech ve výkladu normy či důkazech se volí výklad příznivější pro pachatele. * Správní právo ** Specifika: Často operuje s tzv. neurčitými právními pojmy (např. „veřejný zájem“, „nebezpečí z prodlení“, „přiměřené období“). ** Výklad a správní uvážení (diskrece): Interpret musí nejprve vyložit obsah neurčitého pojmu (zde má určitý prostor pro interpretaci) a následně se rozhodnout, zda využije správní uvážení, které je však vždy přezkoumatelné soudy. * Ústavní právo ** Specifika: Normy jsou formulovány velmi obecně, abstraktně a obsahují principy a hodnoty (demokratický právní stát, ochrana lidských práv). ** Metody výkladu: Běžná jazyková (gramatická) metoda zde často selhává. Klíčovou roli hraje teleologický výklad (výklad dle smyslu a účelu ústavy) a konformní výklad (výklad celého právního řádu v souladu s ústavou a ústavním pořádkem). V českém prostředí má obrovskou váhu judikatura Ústavního soudu, která dotváří ústavní normy. * Mezinárodní a evropské právo ** Specifika: Odlišná dogmatika a tradice (zejména unijní právo a judikatura Evropského soudního dvora). ** Autonomní výklad: Pojmy v unijním právu se nevykládají podle vnitrostátního práva jednotlivých států, ale autonomně s ohledem na cíl a smysl unijních předpisů. Využívá se silně teleologický a systematický výklad napříč celou Evropskou unií (princip eurokonformního výkladu – vnitrostátní právo se musí vykládat tak, aby bylo co nejvíce v souladu s unijním právem). === Aplikace normy na konkrétní případ === === Hraniční případy === === Konflikt více právních norem === === Výjimka, zvláštní pravidlo a obecné pravidlo === === Co když zákon na případ nemyslí? === === Nejasnost a více možných výkladů === === Rozhodování podle právní normy === === Právní následek === m4yxskzm8fc7hmqj12bpchgdolu7l9p 149387 149386 2026-09-21T16:48:34Z LucienDraco 18612 149387 wikitext text/x-wiki == Co dělá legislativa? == '''Vysvětlení lze zjednodušit na:''' Kdo → za jakých podmínek → co smí/musí/nesmí → vůči komu → kdy → s jakým následkem. '''Modelový příklad č.001:''' Každý zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit mzdu nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce. Struktura: * '''kdo:''' zaměstnavatel * '''podmínka:''' existuje pracovněprávní vztah a zaměstnanci vznikl nárok na mzdu * '''povinnost:''' vyplatit mzdu * '''komu:''' zaměstnanci * '''lhůta:''' nejpozději do 10. dne následujícího měsíce * '''následek:''' pokud povinnost nesplní, nastupují právní následky podle dalších ustanovení Dobrá legislativa je formální konstrukce pravidel pro chování lidí a institucí. '''Otázky:''' Má tento příklad nějaké slabiny? V čem je nedokonalý? Obsahuje všechny nutné informace? '''Odpověď:''' Ano. Jako jednoduchá modelová právní norma je věta poměrně dobře sestavená, ale jako skutečné ustanovení zákona má několik významných nedostatků. Není z textu jasné: Kdo je pro účely tohoto zákona '''zaměstnavatel'''? Vztahuje se to na fyzické i právnické osoby? Co když má zaměstnavatel více zaměstnanců? Co když zaměstnanec pracuje na nějakém jiném typu pracovního vztahu? Komu se má platit? Zda jde o zaměstnance, kterému mzda náleží, zda musí být stále zaměstnancem v den výplaty, co se stane při skončení pracovního poměru. Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Vyplatit lze mnoha způsoby: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem. Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? „'''Následující měsíc'''“ nás nutí položit otázku: následující po čem? Následující po měsíci, za který mzda náleží? To člověk obvykle pochopí, ale v případě sporu vzniká možnost vlastní interpretace. Co je vlastně '''mzda'''? Norma předpokládá, že víme, co je mzda. Jenomže to může být: základní mzda, prémie, příplatky, náhrada mzdy, odměny, jiné peněžité plnění. Co když zaměstnanec během měsíce nepracoval celý měsíc? Například: Zaměstnanec pracoval od 1. do 15. září a potom pracovní poměr skončil. '''Otázky:''' Proč musí být jasně definováno co je to zaměstnanec a zaměstnavatel? '''Odpověď:''' Běžně si pod zaměstnavatelem představíme člověka nebo firmu, pro kterou pracujeme. Jenže právní spor často vznikne u netypického případu. * Představ si například: Petr pracuje pro firmu, ale formálně je zaměstnán agenturou. Kdo je zaměstnavatel? * Petr pracuje pro svého otce, který podniká jako fyzická osoba. Je otec zaměstnavatelem? * Petr pracuje na základě smlouvy, která se podobá pracovní smlouvě, ale právně jí není. Je druhá strana zaměstnavatelem? Zákon musí být použitelný i v situaci, kdy se dvě strany neshodnou. * Zákon říká: „Každý zaměstnavatel musí vyplatit mzdu do 10. dne.“ * Zaměstnanec: „Ty jsi můj zaměstnavatel, takže mi dlužíš mzdu.“ * Firma: „Nejsem tvůj zaměstnavatel. Jsi zaměstnanec agentury.“ Obě strany se přou od definice pojmů. Soud tedy potřebuje nějaké kritérium, podle kterého rozhodne. === Nedefinovaný pojem === Nedefinovaný pojem umožňuje účelové výklady práva a povinností. * Řekněme, že zákon stanoví: Každý provozovatel zařízení musí vést evidenci. * Firma může tvrdit: „Zařízení nevlastníme, pouze ho spravujeme. Nejsme tedy provozovatel.“ * Jiná firma může tvrdit: „Zařízení pouze technicky obsluhujeme. Provozovatelem je vlastník.“ * Vlastník zase: „My zařízení nevlastníme? Máme ho pouze pronajaté.“ To je jeden z důvodů, proč je při tvorbě právních předpisů důležité určit rozsah pojmu. Subjekt, kterému hrozí povinnost nebo sankce, může mít motivaci vyložit nejasný pojem způsobem, který ho z působnosti normy vyjme. Proto při tvorbě legislativy nejde pouze o to, jestli tomu rozumí běžný člověk, ale jestli dokážou dvě rozumné strany z této formulace dospět k odlišným závěrům? Kde přesně končí působnost této normy? Může někdo tvrdit, že se na něj norma nevztahuje? Podle čeho případně soud rozhodne? Zajímavý legislativní problém k nastudování: Co přesně znamená '''vyplatit mzdu'''? Znamená to: peníze fyzicky předat, odeslat je na účet, připsat je na účet zaměstnance, zpřístupnit je zaměstnanci jiným způsobem? Kdy je částka považována za vyplacenou: Mzda je vyplacena dnem připsání příslušné částky na účet zaměstnance? Co když je 10. den sobota, neděle nebo svátek? Co potom? Možnosti jsou například: připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Ale zákon může mít obecné ustanovení, které tento problém řeší pro všechny lhůty a různé druhy lhůty. Pak ho netřeba opakovat, ale pouze se odkazovat. === Rozsah pojmů pro konstruování pravidel === Dostatečně definované pojmy jsou pouze jednou částí problému. Právní norma může být formulována jasně a výstižně a přesto zůstat neúplná. Například: „Majitel psa musí psa zabezpečit.“ Každému slovu pravděpodobně rozumíme. Přesto není jasné téměř nic podstatného. * Kdo je '''majitel'''? * Kdo je '''pes''' pro účely zákona? * Co znamená '''zabezpečit'''? * Před čím musí být pes zabezpečen? * Kde musí být zabezpečen? * Kdy musí být zabezpečen? * Jaká úroveň zabezpečení je dostatečná? * Platí povinnost vždy, nebo pouze za určitých okolností? * Kdo posoudí, zda byl pes zabezpečen dostatečně? * Co když pes uteče přesto, že vlastník provedl všechna rozumná opatření? * Jaký následek nastane při porušení povinnosti? Problém je v tom, že právní norma musí vytvořit dostatečně určitý vztah mezi '''skutkovou situací, osobou, povinností a právním následkem'''. === Základní stavební prvky právní normy === Pro praktickou tvorbu legislativy je užitečné rozdělit normu na několik otázek: '''1. Koho se norma týká?''' Určuje adresáta právní normy. Například: * „Vlastník psa...“ * „Provozovatel zařízení...“ * „Obec...“ * „Správní orgán...“ * „Každá fyzická osoba...“ * „Zaměstnavatel...“ Nestačí pouze určit název subjektu. Je nutné vědět, podle čeho se pozná, že konkrétní osoba nebo instituce do této kategorie patří. '''2. Kdy se norma použije?''' To je podmínka použití normy. Například: * „Pokud pes opustí prostor určený k jeho držení...“ * „Jestliže zaměstnanec ukončí pracovní poměr...“ * „Je-li zařízení uvedeno do provozu...“ Norma tedy nemusí platit neustále. Může se aktivovat až tehdy, když nastane určitá skutečnost. '''3. Co má adresát udělat?''' To je vlastní povinnost nebo oprávnění. Například: * „je povinen oznámit...“ * „nesmí vstoupit...“ * „může požádat...“ * „je oprávněn požadovat...“ * „musí vést evidenci...“ Je důležité rozlišovat mezi tím, co je zakázáno, co je povinné a co je pouze dovoleno. '''4. Jakým způsobem má být jednání provedeno?''' Nestačí říci pouze, že se něco musí stát. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci.“ Může následovat řada dalších otázek: * V jaké podobě? * Elektronicky, nebo písemně? * Jaké údaje musí obsahovat? * Jak často se musí aktualizovat? * Jak dlouho musí být uchována? * Kdo do ní smí nahlížet? * Musí být evidence dostupná kontrolnímu orgánu? O jaký jde kontrolní orgán? * Co se stane při ztrátě evidence? Jedna věta tedy nestačí na celou skupinu navazujících ustanovení. === Norma nemusí všechno definovat na jednom místě === Právní předpis může být vystavěn jako systém. Například: * § 5 = Provozovatel zařízení je povinen vést evidenci. * § 6 = Evidence obsahuje... * § 7 = Provozovatel uchovává evidenci po dobu... * § 8 = Evidence se vede v elektronické podobě. * § 9 = Povinnost podle § 5 se nevztahuje na... '''Úplnost normy neznamená, že všechny informace musí být v jedné větě, v jednom paragrafu ani na jednom místě. Znamená, že celý právní systém poskytuje informace potřebné k jejímu použití.''' Proto je při posuzování ustanovení nutné rozlišovat: * co musí být uvedeno přímo, * co může být stanoveno v jiném ustanovení, * co už upravuje obecná část zákona, * co stanoví jiný právní předpis, * a co lze ponechat na výkladu bez toho, aby vznikla nepřijatelná nejistota. === Odkaz na jiné ustanovení === Legislativa často využívá odkazy. Například: „Provozovatel je povinen vést evidenci podle § 12.“ Tím se ustanovení zkrátí, ale zároveň vzniká závislost založená na propojených částí. Při čtení § 8 už nestačí znát pouze § 8. Čtenář musí otevřít § 12. To vytváří další legislativní otázky: * Odkazuje ustanovení na správný paragraf? (většinou se odhalí během procesu připomínkování) * Odkazuje na správný odstavec? * Je odkaz dostatečně přesný a výstižný a funkční? * Nevede odkaz do kruhu? * Nezmění se význam ustanovení po pozdější novele? * Je čtenář schopen sledovat všechny relevantní odkazy? Právní předpis je také '''síť vzájemných odkazů a závislostí'''. === Kruhové odkazování v právní úpravě === Příklad: * § 10 = „Provozovatel musí splnit požadavky podle § 11.“ * § 11 = „Provozovatel musí splnit požadavky podle § 10.“ Formálně jsme vytvořili odkaz, ale nedostali jsme skutečné a použitelné pravidlo, protože se točíme v kruhu. Podobný problém může vzniknout i méně nápadně za použití výjimek. * § 10 stanoví povinnost podle § 11. * § 11 stanoví výjimku podle § 10. Výsledkem může být norma, jejíž použití závisí samo na sobě. Nejlépe je to ukázat na uměle vytvořeném zákoně, kde je kruhová závislost skutečně vidět. '''Příklad''' '''§ 10 Povinnost evidence''' * (1) Provozovatel zařízení je povinen vést evidenci podle § 11. * (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele, na kterého se vztahuje výjimka podle § 11. '''§ 11 Výjimka z povinnosti evidence''' * (1) Povinnost podle § 10 se nevztahuje na provozovatele malého zařízení. * (2) Malým zařízením je zařízení, které splňuje podmínky stanovené v § 10. A teď máme problém. Chceme zjistit, jestli se například Petr, provozovatel malého zařízení, musí řídit § 10. * Začneme u § 10: Provozovatel je povinen vést evidenci podle § 11. * Podíváme se tedy do § 11: Povinnost podle § 10 se nevztahuje na provozovatele malého zařízení. * Musíme tedy zjistit, co je malé zařízení. * § 11 říká: Malým zařízením je zařízení, které splňuje podmínky stanovené v § 10. * Vracíme se tedy do § 10. * Jenže § 10 nám říká, že povinnost podle něj závisí na § 11. == Jak se právní norma používá? == === Výklad právní normy === Ani dobře napsaná právní norma se v praxi nepoužívá tak, že ji pouze přečteme a tím automaticky získáme odpověď. Právní předpis je napsán pomocí slov, vět, paragrafů, článků, odstavců, odkazů, výjimek a dalších pravidel. Aby bylo možné konkrétní případ podle tohoto předpisu rozhodnout, je nutné určit, '''co přesně jednotlivá ustanovení znamenají a jak se mají použít'''. Tento proces označujeme jako '''výklad právní normy'''. ==== Pojem interpretace ==== '''1. Vymezení pojmu''' * Obecný význam: Výklad, vysvětlení (textu), objasnění smyslu. Výrazy výklad a interpretace lze používat jako synonymní (promiskue). * Právní význam: Vyjasňování významu a smyslu právních norem (zjištění, co právní text obsahuje). * Podstata interpretace: Stanovení znaků, které musí skutkový stav/děj splňovat, aby ho bylo možné subsumovat (podřadit) pod rozsah právní normy. '''2. Interpretace vs. Právní kvalifikace''' * Právní kvalifikace: Poznání a určení znaků konkrétního skutkového stavu nebo děje (teoreticky odlišitelné od interpretace). * Subsumkce (podřazování): *# Pod hypotézu normy: Zjišťujeme, zda jsou splněny podmínky pro použití dispozice. *# Pod dispozici normy: Určujeme, zda bylo pravidlo chování dodrženo, či nikoliv. *# Pod sankci: Zjišťujeme, zda na skutkový stav dopadá sankce (např. trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby). '''3. Vztah interpretace a právní argumentace''' * Interpretace = poznání toho, co je „po právu“ (nalezení práva). Je předpokladem argumentace. * Právní argumentace = přesvědčování o právním názoru nebo dokazování jeho správnosti. * Logická posloupnost: Teprve po nalezení práva interpretací mohu svůj závěr obhajovat a dokazovat před ostatními. '''4. Fáze procesu realizace práva''' # Popsání (zjištění) skutkového stavu nebo děje. # Právní kvalifikace skutkového stavu. # Vyhledání příslušné právní normy. # Interpretace právní normy. # Podřazení skutkového stavu pod rozsah právní normy. # Přijetí aktu aplikace práva (rozhodnutí) / učinění právního úkonu. '''Důležité:''' Zjišťování skutkového stavu nelze provádět bez znalosti právního řádu. Interpret musí dopředu vědět, které skutečnosti jsou právně relevantní a které nikoliv. ==== Subjekt interpretace ==== '''1. Kdo je subjektem?''' * Definice: Ten, kdo provádí interpretaci; v právu jde o entitu s právní subjektivitou (způsobilostí k právům a povinnostem). * Kategorie subjektů: ** Fyzické osoby. ** Právnické osoby (vč. státu a samosprávných jednotek v soukromém právu – formou korporací/fundací). * Způsobilost fyzické osoby k interpretaci: ** Za právnické osoby jedná zmocněná fyzická osoba. ** Sám za sebe může interpretovat každý, kdo dosáhl potřebné rozumové a volní vyspělosti. ** Kritéria volní a rozumové vyspělosti plně korespondují se svéprávností (způsobilostí k právním úkonům). Interpretace je vůbec nejnáročnější fází realizace práva na lidské schopnosti. '''2. Závaznost interpretačních závěrů: Soukromé vs. Veřejné právo''' * Soukromé právo ** Kdo provádí / jak vznikají práva: Fyzické a právnické osoby (korporace, nadace). Práva a povinnosti vznikají právními úkony (metoda rovnosti / autonomie vůle). ** Závaznost interpretace: Závazné primárně pro toho, kdo ji učinil (v rozsahu, v jakém tím chce být vázán). ** Omezení: *** Nesmí být v rozporu s objektivním právem (např. pozdějším soudním rozhodnutím). *** Jiný subjekt může být vázán pouze tehdy, pokud s tím projeví výslovnou vůli. * Veřejné právo ** Kdo provádí / jak vznikají práva: Stát (orgány moci zákonodárné, výkonné, soudní), samosprávy, mezinárodní organizace a ES/EU (ESD, ESLP). Práva a povinnosti vznikají akty aplikace práva. ** Závaznost interpretace: Závazné jak pro orgány veřejné moci, tak pro adresáty veřejnoprávního působení. * Výjimky a specifika v soukromém/pracovním právu: ** Vnitřní předpisy zaměstnavatele: Oslabují jednostrannost, zavazují zaměstnance i dotčené osoby (interní/externí dopad). '''3. Závaznost interpretace ve veřejné správě a soudních rozhodnutích''' * Vázanost orgánů veřejné moci: Jsou vázány vlastními interními předpisy navenek, pouze pokud jejich dodržování zakládá ustálenou rozhodovací praxi (svévolné porušení = rozpor s materiálním právním státem). * Právní povaha soudních rozsudků: ** Jednotlivý rozsudek v kontinentálním právu není pramenem práva. ** Ustálená rozhodovací praxe (obsahová a časová souhlasnost): Rozhodování v rozporu s ní je v rozporu s rovností v právech (čl. 1 Listiny základních práv a svobod). ** Odchýlení se od ustálené praxe: Orgán se může odchýlit pouze řádným zdůvodněním – a to buď odlišným skutkovým stavem / společenskými podmínkami, nebo změnou právních předpisů (pak nejde o porušení praxe, ale o posun za jiného stavu). ==== Předmět interpretace ==== * Vymezení okruhu zájmu (zúžení): ** V teoretické rovině lze vykládat různé právní jevy (právní akty, právní úkony, smlouvy, právní zvyklosti nebo právní vědomí). ** Pro účely studia a této práce je předmět zúžen výhradně na výklad právních předpisů, resp. právních norem v nich obsažených. * Definice právní normy v kontextu interpretace: ** Co to je: Obecné, formálně závazné pravidlo chování, které je autoritativně zformulováno zákonodárcem (státem stanovené nebo uznané). ** Zásadní metodologické rozlišení: Právní norma je předmětem interpretace, nikoliv jejím výsledkem (výsledkem je až tzv. interpretační závěr neboli zjištěný smysl a význam normy). * Širší předmět: ** Předmětem výkladu není pouze izolovaná právní norma (např. konkrétní paragraf), ale právní předpis jako celek (jako nosič právních norem). ** Proč je to důležité: Souvisí to se sestavovanou (systematickou) metodou výkladu. Systematika, struktura zákona, vzájemné uspořádání ustanovení a zařazení normy do právního odvětví či institutu hrají klíčovou roli při odhalování správného smyslu normy. * Doplňující teoretický kontext a fakta: ** Normativní text vs. právní norma: Text právního předpisu (to, co je napsáno ve Sbírce zákonů) a samotná právní norma nemusí mít poměr 1:1. Jedna právní norma může být složena z prvků nacházejících se v různých ustanoveních, článcích nebo dokonce různých zákonech (tzv. fragmentární povaha norem). ** Jazyková (verbální) část: Předmětem výkladu je primárně jazykový projev zákonodárce. Protože však přirozený jazyk bývá neurčitý, polysemní (mnohovýznamový) a vágní, je interpretace nezbytná k překonání mezer a nejasností v textu. ==== Rozdíly v interpretaci podle druhů práva (právní odvětví) ==== * Soukromé vs. Veřejné právo (Základ) ** Soukromé právo: *** Základní princip: "'''Co není zakázáno, je dovoleno'''" (autonomie vůle, rovnost subjektů). *** Specifika interpretace: Výklad bývá méně dogmatický a více zaměřený na vůli stran (např. při výkladu smluv se zkoumá, co strany skutečně zamýšlely, nikoli jen doslovný text, pokud je projevem jejich svobodné vůle). Uplatňuje se zde zásada pacta sunt servanda (smlouvy se musí dodržovat). ** Veřejné právo: *** Základní princip: "'''Lze činit jen to, co zákon výslovně dovoluje'''" (princip legality pro státní orgány, čl. 2 odst. 3 Listiny). *** Specifika interpretace: Výklad orgánů veřejné moci (správní orgány, soudy) musí být přísně vázán mezemi zákona. Je zde menší prostor pro volnost a analogii, zejména v oblastech, kde by to mohlo zasáhnout do základních práv občanů. * Trestní právo (Nejpřísnější režim interpretace) ** Zásada legální licenčnosti a legality: Trestní odpovědnost a tresty lze ukládat pouze na základě zákona (nullum crimen, nulla poena sine lege). ** Zákaz analogie v neprospěch pachatele (analogia legis / iuris mala partem): Trestní právo nepřipouští rozšiřující (extenzivní) výklad k tíži obviněného. Pokud zákon určitou skutkovou podstatu nepokrývá, nelze ji "dopočítat" analogií. Naopak restriktivní (zužující) výklad nebo analogie ve prospěch obviněného přípustná je. ** Pravidlo in dubio mitius (v pochybnostech mírněji) / in dubio pro reo: Při nejasnostech ve výkladu normy či důkazech se volí výklad příznivější pro pachatele. * Správní právo ** Specifika: Často operuje s tzv. neurčitými právními pojmy (např. „veřejný zájem“, „nebezpečí z prodlení“, „přiměřené období“). ** Výklad a správní uvážení (diskrece): Interpret musí nejprve vyložit obsah neurčitého pojmu (zde má určitý prostor pro interpretaci) a následně se rozhodnout, zda využije správní uvážení, které je však vždy přezkoumatelné soudy. * Ústavní právo ** Specifika: Normy jsou formulovány velmi obecně, abstraktně a obsahují principy a hodnoty (demokratický právní stát, ochrana lidských práv). ** Metody výkladu: Běžná jazyková (gramatická) metoda zde často selhává. Klíčovou roli hraje teleologický výklad (výklad dle smyslu a účelu ústavy) a konformní výklad (výklad celého právního řádu v souladu s ústavou a ústavním pořádkem). V českém prostředí má obrovskou váhu judikatura Ústavního soudu, která dotváří ústavní normy. * Mezinárodní a evropské právo ** Specifika: Odlišná dogmatika a tradice (zejména unijní právo a judikatura Evropského soudního dvora). ** Autonomní výklad: Pojmy v unijním právu se nevykládají podle vnitrostátního práva jednotlivých států, ale autonomně s ohledem na cíl a smysl unijních předpisů. Využívá se silně teleologický a systematický výklad napříč celou Evropskou unií (princip eurokonformního výkladu – vnitrostátní právo se musí vykládat tak, aby bylo co nejvíce v souladu s unijním právem). === Aplikace normy na konkrétní případ === * Vymezení pojmu aplikace práva: ** Co to je: Proces, ve kterém orgány veřejné moci (nebo jiné subjekty) podřazují konkrétní skutkový stav (reálnou událost ze života) pod obecnou právní normu a autoritativně rozhodují o právech a povinnostech. ** Rozdíl oproti prostému výkladu: Zatímco interpretace končí zjištěním významu a smyslu normy (výkladem textu), aplikace je praktickým použitím tohoto závěru na reálnou situaci za účelem vyřešení právního případu (vydání individuálního právního aktu – rozhodnutí). * Tři základní kroky aplikačního sylogismu: ** 1. Větší premisa (Major): Právní norma (obecné pravidlo chování zjištěné interpretací, např. „Každý zaměstnavatel je povinen vyplatit mzdu do 10. dne“). ** 2. Menší premisa (Minor): Skutkový stav (konkrétní zjištěná událost, např. „Firma X nevyplatila zaměstnanci Y mzdu do 10. dne“). ** 3. Závěr (Subsumkce a rozhodnutí): Podřazení skutku pod normu a výsledek (např. „Firma X porušila zákonnou povinnost a vztahuje se na ni sankce“). * Fáze procesu aplikace práva: ** 1. Zjištění skutkového stavu (Skutková podstata): *** Shromažďování důkazů, výslechy svědků, listinné důkazy. *** Cílem je zjistit objektivní pravdu o tom, co se stalo, bez důvodných pochybností. *** Zásada předvědění: Zjišťování skutkového stavu nelze provádět naslepo; aplikující orgán musí předem znát právo, aby věděl, které skutkové okolnosti jsou pro případ právně relevantní (podstatné) a které ne. ** 2. Právní kvalifikace skutku: *** Přiřazení zjištěného skutkového stavu k odpovídající právní normě. *** Odpověď na otázku: „Jaké znaky má tento konkrétní skutkový stav a jaká norma na něj dopadá?“ ** 3. Výklad (Interpretace) aplikované normy: *** Pokud text nese pochybnosti, orgán aplikující právo provede výklad (jazykový, logický, systematický, teleologický), aby ujasnil rozsah a dopad normy na tento specifický případ. ** 4. Vydání aktu aplikace práva (Rozhodnutí): *** Oficiální výsledek celého procesu (např. rozsudek, platební rozkaz, správní rozhodnutí), kterým seautoritativně stanoví práva nebo povinnosti konkrétním subjektům. * Specifika a úskalí při aplikaci na konkrétní případ: ** Individuálnost případu: Žádná dvě lidská jednání nejsou naprosto totožná. Aplikující orgán musí posoudit, zda mírné odchylky v reálném skutkovém ději ještě spadají pod rozsah abstraktní hypotézy normy, nebo zda jde o situaci, kterou zákon vůbec neupravuje (tzv. mezera v právu). ** Role diskrece (správního/soudního uvážení): V některých případech norma neukazuje jediné pevné řešení, ale dává orgánu prostor pro uvážení (např. „soud může uložit pokutu až do výše...“). Aplikace pak vyžaduje nejen logickou subsumkci, ale i hodnotové a spravedlivé zhodnocení okolností případu. ** Závaznost výsledku: Na rozdíl od soukromé interpretace (která zavazuje jen toho, kdo ji učinil, v rozsahu jeho vůle) je akt aplikace práva vydaný oprávněným orgánem státu autoritativní a obecně závazný (pro strany sporu, případně erga omnes – vůči všem). === Hraniční případy === === Konflikt více právních norem === === Výjimka, zvláštní pravidlo a obecné pravidlo === === Co když zákon na případ nemyslí? === === Nejasnost a více možných výkladů === === Rozhodování podle právní normy === === Právní následek === b4gabkobnumg5olsd13jlc50i9mne3l 2 20809 149407 2026-09-21T18:57:59Z LucienDraco 18612 založena nová stránka s textem „[[/Ekonomická diplomacie/Simulované vyjednávání (Workshop)]]“ 149407 wikitext text/x-wiki [[/Ekonomická diplomacie/Simulované vyjednávání (Workshop)]] jhql2noai0nbi13y9ae02umt37d4e73 2 20810 149408 2026-09-21T19:10:09Z LucienDraco 18612 založena nová stránka s textem „Tento text zachycuje průběh a praktické postřehy ze simulovaného workshopu zaměřeného na ekonomickou diplomacii, vyjednávání pod tlakem a krizový management v mezinárodním obchodu. == Výchozí situace a rozdělení rolí == Cvičení přímo, žádná zdlouhavá teorie o exportu, ale rovnou ostré zadání. Naší úlohou bylo vyjednat s protistranou (vládní komisí) export českých technologií do Asie. * Naše pozice: Tým české…“ 149408 wikitext text/x-wiki Tento text zachycuje průběh a praktické postřehy ze simulovaného workshopu zaměřeného na ekonomickou diplomacii, vyjednávání pod tlakem a krizový management v mezinárodním obchodu. == Výchozí situace a rozdělení rolí == Cvičení přímo, žádná zdlouhavá teorie o exportu, ale rovnou ostré zadání. Naší úlohou bylo vyjednat s protistranou (vládní komisí) export českých technologií do Asie. * Naše pozice: Tým české diplomacie/firmy. Měli jsme silný technologický produkt, ale nevýhodu v podobě časového tlaku a nutnosti získat místní schválení. * Protistrana: Vládní regulátoři hájící lokální trh, kteří chtěli maximální podíl a byli ochotni nás dusit byrokracií. == Průběh vyjednávání a taktické momenty == lcno4cpt6k1i0wsl2z191tpdkvjk1ol 149410 149408 2026-09-21T20:26:07Z LucienDraco 18612 149410 wikitext text/x-wiki Tento text zachycuje průběh a praktické postřehy ze simulovaného workshopu zaměřeného na ekonomickou diplomacii, vyjednávání pod tlakem a krizový management v mezinárodním obchodu. == Výchozí situace a rozdělení rolí == Cvičení přímo, žádná zdlouhavá teorie o exportu, ale rovnou ostré zadání. Naší úlohou bylo vyjednat s protistranou (vládní komisí) export českých technologií do Asie. * Naše pozice: Tým české diplomacie/firmy. Měli jsme silný technologický produkt, ale nevýhodu v podobě časového tlaku a nutnosti získat místní schválení. ** Cílový trh a teritoria: Jednání probíhala s ohledem na specifika asijského trhu, konkrétně s důrazem na administrativní a legislativní překážky v oblasti Tchaj-peje. ** Předmět transakce: Export specifických technologických celků (v textu dříve specifikovaných jako drony a technologie pro záchranáře) určených pro modernizaci lokálního sektoru. ** Ochrana know-how: Snaha udržet kontrolu nad technologickým náskokem a chránit duševní vlastnictví před vynuceným sdílením. * Protistrana: Vládní regulátoři hájící lokální trh, kteří chtěli maximální podíl a byli ochotni nás dusit byrokracií. ** Počáteční požadavky protistrany: Požadavek na minimálně 30% majetkový či provozní podíl místní strany na projektu a striktní licenční podmínky vůči zahraničnímu subjektu. ** Struktura financování a kompenzací: Tlak na vytvoření společného podniku (joint venture) a povinnost reinvestovat část zisku zpět do místního dodavatelského řetězce. ** Přenos technologií: Podmínka částečného zpřístupnění zdrojových kódů a technických specifikací místním inženýrům za účelem zajištění údržby bez závislosti na české straně. ** Legislativní a bezpečnostní normy: Nutnost doložit místní homologace, environmentální atesty a odlišné bezpečnostní standardy specifické pro daný region. == Průběh vyjednávání a taktické momenty == ogahd9vler1re5mewlh5p57r0zas35b 149411 149410 2026-09-21T20:38:18Z LucienDraco 18612 /* Průběh vyjednávání a taktické momenty */ 149411 wikitext text/x-wiki Tento text zachycuje průběh a praktické postřehy ze simulovaného workshopu zaměřeného na ekonomickou diplomacii, vyjednávání pod tlakem a krizový management v mezinárodním obchodu. == Výchozí situace a rozdělení rolí == Cvičení přímo, žádná zdlouhavá teorie o exportu, ale rovnou ostré zadání. Naší úlohou bylo vyjednat s protistranou (vládní komisí) export českých technologií do Asie. * Naše pozice: Tým české diplomacie/firmy. Měli jsme silný technologický produkt, ale nevýhodu v podobě časového tlaku a nutnosti získat místní schválení. ** Cílový trh a teritoria: Jednání probíhala s ohledem na specifika asijského trhu, konkrétně s důrazem na administrativní a legislativní překážky v oblasti Tchaj-peje. ** Předmět transakce: Export specifických technologických celků (v textu dříve specifikovaných jako drony a technologie pro záchranáře) určených pro modernizaci lokálního sektoru. ** Ochrana know-how: Snaha udržet kontrolu nad technologickým náskokem a chránit duševní vlastnictví před vynuceným sdílením. * Protistrana: Vládní regulátoři hájící lokální trh, kteří chtěli maximální podíl a byli ochotni nás dusit byrokracií. ** Počáteční požadavky protistrany: Požadavek na minimálně 30% majetkový či provozní podíl místní strany na projektu a striktní licenční podmínky vůči zahraničnímu subjektu. ** Struktura financování a kompenzací: Tlak na vytvoření společného podniku (joint venture) a povinnost reinvestovat část zisku zpět do místního dodavatelského řetězce. ** Přenos technologií: Podmínka částečného zpřístupnění zdrojových kódů a technických specifikací místním inženýrům za účelem zajištění údržby bez závislosti na české straně. ** Legislativní a bezpečnostní normy: Nutnost doložit místní homologace, environmentální atesty a odlišné bezpečnostní standardy specifické pro daný region. == Průběh vyjednávání a taktické momenty == Při samotném jednání rozhodovala psychologie a reakce na chování obou stran. * Chyba na začátku: Příliš brzy jsme dali najevo, že na kontraktu opravdu moc spěcháme. Protistrana to okamžitě vycítila a začala přitvrzovat v podmínkách. ** Ztráta vyjednávací výhody (BATNA): Ukázání vlastní netrpělivosti a závislosti na rychlém uzavření obchodu okamžitě oslabilo naši pozici; protistrana pochopila, že si nemůžeme dovolit jen tak odejít. ** Psychologický tlak a nátlak na čas: Protistrana začala vědomě natahovat proces schvalování, vyžadovat dodatečná kolová jednání a hrát o čas s vědomím, že tlačíme na termíny dokončení Q3. ** Signály slabosti v řeči těla a rétorice: Otevřené vyjádření obav z nedodržení plánu dalo protistraně signál, že jsme ochotni ustoupit z klíčových technických požadavků výměnou za rychlost. ** Okamžité eskalování požadavků: V reakci na naši odhalenou netrpělivost protistrana přitvrdila a navýšila požadovaný podíl v projektu a začala vyhrožovat upřednostněním německé nebo domácí konkurence. * Hledání lepší páky: Zjistili jsme, že musíme opustit čistě cenová jednání a nabídnout jim přidanou hodnotu, která se hodí i politicky (např. ekologický přínos a pracovní místa pro jejich region). ** Přechod od pozic k zájmům: Přestat se handrkovat o marže a cenu komponent a zaměření se na hlubší strategické potřeby protistrany (lokální zaměstnanost a regionální rozvoj). ** Propojení byznysu s politickým kreditem: Nabídnutí argumentů, které místní vládní komise mohla využít jako vlastní politický úspěch před voliči (prezentace projektu jako ekologické modernizace a vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst). ** Taktika postupných ústupků: Místo celkového tlaku na podpis velké dohody jsme rozdělili jednání na menší dílčí kroky (nejdřív schválení pilotního provozu, následné rozšíření), čímž jsme odbourali strach regulátorů z celkové závislosti. ** Využití informací a kompenzačních balíčků: Kompenzace tvrdých licenčních podmínek nabídkou nadstandardního servisu, lokálního zaškolení personálu a garantovaného snížení emisí v provozu, což pro ně mělo vyšší hodnotu než samotná pořizovací cena zařízení. mpku85k2x31ko5xpr9j04z67zd49lbu 149412 149411 2026-09-21T21:06:42Z LucienDraco 18612 149412 wikitext text/x-wiki Tento text zachycuje průběh a praktické postřehy ze simulovaného workshopu zaměřeného na ekonomickou diplomacii, vyjednávání pod tlakem a krizový management v mezinárodním obchodu. == Výchozí situace a rozdělení rolí == Cvičení přímo, žádná zdlouhavá teorie o exportu, ale rovnou ostré zadání. Naší úlohou bylo vyjednat s protistranou (vládní komisí) export českých technologií do Asie. * Naše pozice: Tým české diplomacie/firmy. Měli jsme silný technologický produkt, ale nevýhodu v podobě časového tlaku a nutnosti získat místní schválení. ** Cílový trh a teritoria: Jednání probíhala s ohledem na specifika asijského trhu, konkrétně s důrazem na administrativní a legislativní překážky v oblasti Tchaj-peje. ** Předmět transakce: Export specifických technologických celků (v textu dříve specifikovaných jako drony a technologie pro záchranáře) určených pro modernizaci lokálního sektoru. ** Ochrana know-how: Snaha udržet kontrolu nad technologickým náskokem a chránit duševní vlastnictví před vynuceným sdílením. * Protistrana: Vládní regulátoři hájící lokální trh, kteří chtěli maximální podíl a byli ochotni nás dusit byrokracií. ** Počáteční požadavky protistrany: Požadavek na minimálně 30% majetkový či provozní podíl místní strany na projektu a striktní licenční podmínky vůči zahraničnímu subjektu. ** Struktura financování a kompenzací: Tlak na vytvoření společného podniku (joint venture) a povinnost reinvestovat část zisku zpět do místního dodavatelského řetězce. ** Přenos technologií: Podmínka částečného zpřístupnění zdrojových kódů a technických specifikací místním inženýrům za účelem zajištění údržby bez závislosti na české straně. ** Legislativní a bezpečnostní normy: Nutnost doložit místní homologace, environmentální atesty a odlišné bezpečnostní standardy specifické pro daný region. == Průběh vyjednávání a taktické momenty == Při samotném jednání rozhodovala psychologie a reakce na chování obou stran. * Chyba na začátku: Příliš brzy jsme dali najevo, že na kontraktu opravdu moc spěcháme. Protistrana to okamžitě vycítila a začala přitvrzovat v podmínkách. ** Ztráta vyjednávací výhody (BATNA): Ukázání vlastní netrpělivosti a závislosti na rychlém uzavření obchodu okamžitě oslabilo naši pozici; protistrana pochopila, že si nemůžeme dovolit jen tak odejít. ** Psychologický tlak a nátlak na čas: Protistrana začala vědomě natahovat proces schvalování, vyžadovat dodatečná kolová jednání a hrát o čas s vědomím, že tlačíme na termíny dokončení Q3. ** Signály slabosti v řeči těla a rétorice: Otevřené vyjádření obav z nedodržení plánu dalo protistraně signál, že jsme ochotni ustoupit z klíčových technických požadavků výměnou za rychlost. ** Okamžité eskalování požadavků: V reakci na naši odhalenou netrpělivost protistrana přitvrdila a navýšila požadovaný podíl v projektu a začala vyhrožovat upřednostněním německé nebo domácí konkurence. * Hledání lepší páky: Zjistili jsme, že musíme opustit čistě cenová jednání a nabídnout jim přidanou hodnotu, která se hodí i politicky (např. ekologický přínos a pracovní místa pro jejich region). ** Přechod od pozic k zájmům: Přestat se handrkovat o marže a cenu komponent a zaměření se na hlubší strategické potřeby protistrany (lokální zaměstnanost a regionální rozvoj). ** Propojení byznysu s politickým kreditem: Nabídnutí argumentů, které místní vládní komise mohla využít jako vlastní politický úspěch před voliči (prezentace projektu jako ekologické modernizace a vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst). ** Taktika postupných ústupků: Místo celkového tlaku na podpis velké dohody jsme rozdělili jednání na menší dílčí kroky (nejdřív schválení pilotního provozu, následné rozšíření), čímž jsme odbourali strach regulátorů z celkové závislosti. ** Využití informací a kompenzačních balíčků: Kompenzace tvrdých licenčních podmínek nabídkou nadstandardního servisu, lokálního zaškolení personálu a garantovaného snížení emisí v provozu, což pro ně mělo vyšší hodnotu než samotná pořizovací cena zařízení. == Kritická fáze == Zhruba v polovině cvičení přišel zásadní a dramatický zvrat. Simulovaná zpráva o změně politické situace a výměně ministra v zemi, kam jsme chtěli exportovat. Dosavadní dohody rázem padly. Cílem bylo prokázání schopnosti okamžité improvizace pod stresem. Museli jsme rychle překopat strategii a jednat s novým vedením, které bylo vůči západním firmám skeptičtější. * Nové stanovisko: Nový ministr a jeho aparát prosazovali doktrínu '''technologické soběstačnosti''' a argumentovali tím, že klíčová infrastruktura a záchranářské drony nesmí záviset na cizím know-how, což kompletně podminovalo náš původní prodejní argument. * Odhalená motivace nové garnitury: Během zjišťování stanovisek protistrany vyšlo najevo, že nový resort chce skrze kauzu předchozího vedení ukázat voličům sílu, a proto vyžaduje mnohem přísnější audit a exemplární přehodnocení všech zahraničních kontraktů. * Zjištěný nedostatek informací: Rychlou analýzou prostředí jsme zjistili, že nový náměstek pro průmysl má vazby na domácí konkurenční subjekty, což vysvětlovalo jejich náhlý protekcionistický postoj a snahu náš projekt záměrně zdržet. * Nový argumentační obrat: Museli jsme opustit argumentaci o kvalitě produktů a přidané hodnotě a postavit novou strategii na stanovisku, že naše drony fungují jako platforma, na kterou se mohou napojit lokální subdodavatelé, čímž získá místní průmysl zakázky za miliony. * Argument suverenity: V reakci na jejich obavy z úniku citlivých dat ze záchranářských operací jsme museli operativně formulovat stanovisko plné suverenity a nabídnout kompletní lokální hostování systémů a správu dat výhradně jejich inženýry. * Reakce na tvrdé ultimátum: Protistrana vznesla nové stanovisko v podobě ultimáta (kratší lhůta na testování a nutnost akceptovat jejich státní certifikaci bez výjimek), na což náš tým musel reagovat okamžitým rozdělením rizik a nabídkou záruk za nedodržení termínů. * Opuštění slabých pozic v argumentaci: Zjistili jsme, že původní argumenty o ekologickém přínosu nového ministra vůbec nezajímají; jeho prioritou byla geostrategická kontrola a eliminace rizika sankcí ze strany třetích mocností. * Využití páky ekonomického tlaku z jejich strany: Nový tým argumentoval tím, že pokud nepřistoupíme na jejich přísnější podmínky joint venture (společný podnik, forma obchodní spolupráce), okamžitě otevřou výběrové řízení pro asijské nebo německé dodavatele, kteří jsou ochotni akceptovat poloviční marže. * Nový postoj našeho týmu: museli pod masivním časovým a politickým tlakem ostře definovat nepřekročitelné meze a nutné ústupky. Jako absolutní červenou linii, při jejímž narušení bychom od jednacího stolu okamžitě odešli, jsme stanovili kompletní předání zdrojových kódů a ztrátu kontroly nad primární duševní vlastnickou strukturou firmou vyvinutého softwaru, což by ohrozilo naši globální konkurenceschopnost a bezpečnostní certifikace v EU. Na druhou stranu jsme v rámci rizikového manažerského rozhodnutí museli přehodnotit naše dosavadní pozice a identifikovat oblasti, od kterých jsme byli nuceni upustit: akceptovali jsme navýšení formálního podílu lokálního partnera ve společném podniku z původně zamýšlených nula procent až na krizově tolerovaných dvacet pět procent, svolili jsme k povinnému reinvestování části marží do lokálního subdodavatelského řetězce a přistoupili jsme na zkrácení záručních lhůt výměnou za to, že nová vládní garnitura upustí od požadavku na exkluzivní licenční monopol třetích stran. hnvw3c6sv4t0cg6o52nelwzj4rl6pqe 149413 149412 2026-09-21T21:30:11Z LucienDraco 18612 149413 wikitext text/x-wiki Tento text zachycuje průběh a praktické postřehy ze simulovaného workshopu zaměřeného na ekonomickou diplomacii, vyjednávání pod tlakem a krizový management v mezinárodním obchodu. == Výchozí situace a rozdělení rolí == Cvičení přímo, žádná zdlouhavá teorie o exportu, ale rovnou ostré zadání. Naší úlohou bylo vyjednat s protistranou (vládní komisí) export českých technologií do Asie. * Naše pozice: Tým české diplomacie/firmy. Měli jsme silný technologický produkt, ale nevýhodu v podobě časového tlaku a nutnosti získat místní schválení. ** Cílový trh a teritoria: Jednání probíhala s ohledem na specifika asijského trhu, konkrétně s důrazem na administrativní a legislativní překážky v oblasti Tchaj-peje. ** Předmět transakce: Export specifických technologických celků (v textu dříve specifikovaných jako drony a technologie pro záchranáře) určených pro modernizaci lokálního sektoru. ** Ochrana know-how: Snaha udržet kontrolu nad technologickým náskokem a chránit duševní vlastnictví před vynuceným sdílením. * Protistrana: Vládní regulátoři hájící lokální trh, kteří chtěli maximální podíl a byli ochotni nás dusit byrokracií. ** Počáteční požadavky protistrany: Požadavek na minimálně 30% majetkový či provozní podíl místní strany na projektu a striktní licenční podmínky vůči zahraničnímu subjektu. ** Struktura financování a kompenzací: Tlak na vytvoření společného podniku (joint venture) a povinnost reinvestovat část zisku zpět do místního dodavatelského řetězce. ** Přenos technologií: Podmínka částečného zpřístupnění zdrojových kódů a technických specifikací místním inženýrům za účelem zajištění údržby bez závislosti na české straně. ** Legislativní a bezpečnostní normy: Nutnost doložit místní homologace, environmentální atesty a odlišné bezpečnostní standardy specifické pro daný region. == Průběh vyjednávání a taktické momenty == Při samotném jednání rozhodovala psychologie a reakce na chování obou stran. * Chyba na začátku: Příliš brzy jsme dali najevo, že na kontraktu opravdu moc spěcháme. Protistrana to okamžitě vycítila a začala přitvrzovat v podmínkách. ** Ztráta vyjednávací výhody (BATNA): Ukázání vlastní netrpělivosti a závislosti na rychlém uzavření obchodu okamžitě oslabilo naši pozici; protistrana pochopila, že si nemůžeme dovolit jen tak odejít. ** Psychologický tlak a nátlak na čas: Protistrana začala vědomě natahovat proces schvalování, vyžadovat dodatečná kolová jednání a hrát o čas s vědomím, že tlačíme na termíny dokončení Q3. ** Signály slabosti v řeči těla a rétorice: Otevřené vyjádření obav z nedodržení plánu dalo protistraně signál, že jsme ochotni ustoupit z klíčových technických požadavků výměnou za rychlost. ** Okamžité eskalování požadavků: V reakci na naši odhalenou netrpělivost protistrana přitvrdila a navýšila požadovaný podíl v projektu a začala vyhrožovat upřednostněním německé nebo domácí konkurence. * Hledání lepší páky: Zjistili jsme, že musíme opustit čistě cenová jednání a nabídnout jim přidanou hodnotu, která se hodí i politicky (např. ekologický přínos a pracovní místa pro jejich region). ** Přechod od pozic k zájmům: Přestat se handrkovat o marže a cenu komponent a zaměření se na hlubší strategické potřeby protistrany (lokální zaměstnanost a regionální rozvoj). ** Propojení byznysu s politickým kreditem: Nabídnutí argumentů, které místní vládní komise mohla využít jako vlastní politický úspěch před voliči (prezentace projektu jako ekologické modernizace a vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst). ** Taktika postupných ústupků: Místo celkového tlaku na podpis velké dohody jsme rozdělili jednání na menší dílčí kroky (nejdřív schválení pilotního provozu, následné rozšíření), čímž jsme odbourali strach regulátorů z celkové závislosti. ** Využití informací a kompenzačních balíčků: Kompenzace tvrdých licenčních podmínek nabídkou nadstandardního servisu, lokálního zaškolení personálu a garantovaného snížení emisí v provozu, což pro ně mělo vyšší hodnotu než samotná pořizovací cena zařízení. == Kritická fáze == Zhruba v polovině cvičení přišel zásadní a dramatický zvrat. Simulovaná zpráva o změně politické situace a výměně ministra v zemi, kam jsme chtěli exportovat. Dosavadní dohody rázem padly. Cílem bylo prokázání schopnosti okamžité improvizace pod stresem. Museli jsme rychle překopat strategii a jednat s novým vedením, které bylo vůči západním firmám skeptičtější. * Nové stanovisko: Nový ministr a jeho aparát prosazovali doktrínu '''technologické soběstačnosti''' a argumentovali tím, že klíčová infrastruktura a záchranářské drony nesmí záviset na cizím know-how, což kompletně podminovalo náš původní prodejní argument. * Odhalená motivace nové garnitury: Během zjišťování stanovisek protistrany vyšlo najevo, že nový resort chce skrze kauzu předchozího vedení ukázat voličům sílu, a proto vyžaduje mnohem přísnější audit a exemplární přehodnocení všech zahraničních kontraktů. * Zjištěný nedostatek informací: Rychlou analýzou prostředí jsme zjistili, že nový náměstek pro průmysl má vazby na domácí konkurenční subjekty, což vysvětlovalo jejich náhlý protekcionistický postoj a snahu náš projekt záměrně zdržet. * Nový argumentační obrat: Museli jsme opustit argumentaci o kvalitě produktů a přidané hodnotě a postavit novou strategii na stanovisku, že naše drony fungují jako platforma, na kterou se mohou napojit lokální subdodavatelé, čímž získá místní průmysl zakázky za miliony. * Argument suverenity: V reakci na jejich obavy z úniku citlivých dat ze záchranářských operací jsme museli operativně formulovat stanovisko plné suverenity a nabídnout kompletní lokální hostování systémů a správu dat výhradně jejich inženýry. * Reakce na tvrdé ultimátum: Protistrana vznesla nové stanovisko v podobě ultimáta (kratší lhůta na testování a nutnost akceptovat jejich státní certifikaci bez výjimek), na což náš tým musel reagovat okamžitým rozdělením rizik a nabídkou záruk za nedodržení termínů. * Opuštění slabých pozic v argumentaci: Zjistili jsme, že původní argumenty o ekologickém přínosu nového ministra vůbec nezajímají; jeho prioritou byla geostrategická kontrola a eliminace rizika sankcí ze strany třetích mocností. * Využití páky ekonomického tlaku z jejich strany: Nový tým argumentoval tím, že pokud nepřistoupíme na jejich přísnější podmínky joint venture (společný podnik, forma obchodní spolupráce), okamžitě otevřou výběrové řízení pro asijské nebo německé dodavatele, kteří jsou ochotni akceptovat poloviční marže. * Nový postoj našeho týmu: museli pod masivním časovým a politickým tlakem ostře definovat nepřekročitelné meze a nutné ústupky. Jako absolutní červenou linii, při jejímž narušení bychom od jednacího stolu okamžitě odešli, jsme stanovili kompletní předání zdrojových kódů a ztrátu kontroly nad primární duševní vlastnickou strukturou firmou vyvinutého softwaru, což by ohrozilo naši globální konkurenceschopnost a bezpečnostní certifikace v EU. Na druhou stranu jsme v rámci rizikového manažerského rozhodnutí museli přehodnotit naše dosavadní pozice a identifikovat oblasti, od kterých jsme byli nuceni upustit: akceptovali jsme navýšení formálního podílu lokálního partnera ve společném podniku z původně zamýšlených nula procent až na krizově tolerovaných dvacet pět procent, svolili jsme k povinnému reinvestování části marží do lokálního subdodavatelského řetězce a přistoupili jsme na zkrácení záručních lhůt výměnou za to, že nová vládní garnitura upustí od požadavku na exkluzivní licenční monopol třetích stran. == Závěrečná zpětná vazba a hlavní poučení (Reflexe) == Závěrečný rozbor ukázal silné a slabé stránky našeho týmu a přinesl klíčová systémová zjištění: * Vyjednávání není o tom se hádat vyhrát za každou cenu, ale o pochopení slabých stránek protistrany a udržení vlastní pozice bez paniky pod silným stresem. ** Zjištění, že snaha verbálně přemluvit nebo přehádat protistranu vede k eskalaci konfliktu, vzniku obrané pozice a zatvrzení pozic, nikoliv k dohodě. ** Systematická identifikace skutečných motivací, interních politických tlaků a časových či ekonomických restrikcí na straně protistrany, lze úspěšně využít jako vyjednávací páku. ** Význam zvládání stresu, potlačení paniky pod vnějším nátlakem a zachování profesionálního poker-face, což zabraňuje vysílání signálů slabosti. ** Schopnost nenechat se vyprovokovat agresivní rétorikou regulátorů a soustředit se výhradně na tvrdá data a strukturální vyjednávací parametry. * Pozor na ukvapené ústupky: Jakmile člověk pod tlakem poleví v klíčovém bodě, ztrácí respekt a druhá strana toho hned využije k dalšímu tlaku. ** Psychologický efekt, kdy protistrana vnímá jakýkoliv nečekaný nebo vynucený ústupek jako projev slabosti, což okamžitě generuje požadavek na další, ještě tvrdší kompromisy. ** Jakmile tým jednou prolomí své vlastní vyhlášené červené vlajky pod psychologickým nátlakem, ztrácí u jednacího stolu respekt a protistrana přestává brát jeho argumenty vážně. ** Nebezpečí jednostranných úlev (např. v ceně nebo licenčních podmínkách), aniž by za ně byla okamžitě vyjednána odpovídající protihodnota v politické či právní rovině. ** Zjištění, že každý ústupek musí být striktně podmíněn a vykoupen ekvivalentním krokem protistrany, aby nedošlo k fatální nerovnováze sil. * Zážitek mi ukázal, že ekonomická diplomacie je z velké části o psychologii moci, čtení signálů a rychlém přizpůsobení se nečekaným geopolitickým zvratům. ** Uvědomění si, že mezinárodní obchod není čistě ekonomické v podobě nákladů a přínosů, ale arénou, kde se střetávají politické zájmy, lobby a hrubá mocenská převaha státních struktur. ** Důležitost vnímání neverbálních projevů, nervozity, náhlých změn v rétorice protistrany a schopnosti odhalit skryté motivy skryté za formální diplomatickou zdvořilostí. ** Zjištění, že moderní diplomat a ekonomický vyjednavač musí disponovat vysokou mírou krizové adaptability, protože statické plány a dogmatická příprava v reálném prostředí měnících se podmínek selhávají. * Psychologie dominance a mocenská dynamika: ** Dominance ve vyjednávání nespočívá v hrubé síle nebo agresi, ale ve schopnosti mít vývoj situace pod kontrolou. Tedy v tom, kdo definuje pravidla hry, kritéria úspěchu a primární témata diskuze. Kdo ovládá psychologické pole a nutí druhou stranu reagovat na své teritorium. ** Skutečná dominance se projevuje věcným klidem, nízkou frekvencí mluvy, uvolněným držením těla a absolutní absencí nutnosti se ospravedlňovat. Každé zbytečné vysvětlování vlastní pozice nebo unáhlené ujišťování protistrany podvědomě signalizuje submisi a oslabuje status. * Psychologie nátlaku: ** Nátlakové techniky stojí na kognitivním zkreslení, kdy lidský mozek pociťuje strach ze ztráty zhruba dvakrát intenzivněji než radost ze stejného zisku. Protistrana tento mechanismus zneužívá k vyvolání paniky a umělému vytváření pocitu, že pokud okamžitě neustoupíte, o vše přijdete. ** Záměrné vyvolávání stresu skrze nerealistické termíny, nečekané změny a příval komplexních podmínek. Cílem nátlaku je vyčerpat mentální kapacitu protistrany, přinutit ji k unáhleným závěrům a zlomit její vyjednávací disciplínu. ** Schopnost rozpoznat nátlakový vzorce jako divadlo, vědomě zpomalit tempo jednání („když tlačí oni, já zpomalím“), odmítnout hrát podle jejich časového harmonogramu a vrátit diskuzi k chladným, objektivním faktům. * Dynamika silných a slabých pozic: ** BATNA (Best Alternative to a Negotiated Agreement) jako skutečný zdroj moci: Reálná síla ve vyjednávání neodpovídá rétorice ani velikosti subjektu, ale kvalitě a atraktivitě alternativy pro případ, že k žádné dohodě nedojde. Kdo má silnou BATNA, vyjednává s chladnou hlavou; kdo ji nemá, podléhá strachu z neúspěchu. ** I slabší strana může zcela změnit dynamiku, pokud dokáže maskovat své slabiny, vyvolat u silnějšího hráče pochybnosti o jeho vlastních nákladech a maximalizovat vnímanou hodnotu svých aktiv. ** Silná pozice s sebou nese psychologické riziko pro protistranu, protože silnější hráč často podléhá pýše, ignoruje signály z terénu, špatně čte záměry druhé strany a dělá fatální chyby z podcenění. Znalost tohoto psychologického jevu umožňuje slabšímu týmu trpělivě vyčkat na moment, kdy arogantní protistrana zakopne. 8prrjwdbv1exobaiha7v8ifpjomt323 149472 149413 2026-09-22T11:25:06Z LucienDraco 18612 149472 wikitext text/x-wiki Tento text zachycuje průběh a praktické postřehy ze simulovaného workshopu zaměřeného na ekonomickou diplomacii, vyjednávání pod tlakem a krizový management v mezinárodním obchodu. == Výchozí situace a rozdělení rolí == Cvičení přímo, žádná zdlouhavá teorie o exportu, ale rovnou ostré zadání. Naší úlohou bylo vyjednat s protistranou (vládní komisí) export českých technologií do Asie. * Naše pozice: Tým české diplomacie/firmy. Měli jsme silný technologický produkt, ale nevýhodu v podobě časového tlaku a nutnosti získat místní schválení. ** Cílový trh a teritoria: Jednání probíhala s ohledem na specifika asijského trhu, konkrétně s důrazem na administrativní a legislativní překážky v oblasti Tchaj-peje. ** Předmět transakce: Export specifických technologických celků (v textu dříve specifikovaných jako drony a technologie pro záchranáře) určených pro modernizaci lokálního sektoru. ** Ochrana know-how: Snaha udržet kontrolu nad technologickým náskokem a chránit duševní vlastnictví před vynuceným sdílením. * Protistrana: Vládní regulátoři hájící lokální trh, kteří chtěli maximální podíl a byli ochotni nás dusit byrokracií. ** Počáteční požadavky protistrany: Požadavek na minimálně 30% majetkový či provozní podíl místní strany na projektu a striktní licenční podmínky vůči zahraničnímu subjektu. ** Struktura financování a kompenzací: Tlak na vytvoření společného podniku (joint venture) a povinnost reinvestovat část zisku zpět do místního dodavatelského řetězce. ** Přenos technologií: Podmínka částečného zpřístupnění zdrojových kódů a technických specifikací místním inženýrům za účelem zajištění údržby bez závislosti na české straně. ** Legislativní a bezpečnostní normy: Nutnost doložit místní homologace, environmentální atesty a odlišné bezpečnostní standardy specifické pro daný region. == Průběh vyjednávání a taktické momenty == Při samotném jednání rozhodovala psychologie a reakce na chování obou stran. * Chyba na začátku: Příliš brzy jsme dali najevo, že na kontraktu opravdu moc spěcháme. Protistrana to okamžitě vycítila a začala přitvrzovat v podmínkách. ** Ztráta vyjednávací výhody (BATNA): Ukázání vlastní netrpělivosti a závislosti na rychlém uzavření obchodu okamžitě oslabilo naši pozici; protistrana pochopila, že si nemůžeme dovolit jen tak odejít. ** Psychologický tlak a nátlak na čas: Protistrana začala vědomě natahovat proces schvalování, vyžadovat dodatečná kolová jednání a hrát o čas s vědomím, že tlačíme na termíny dokončení Q3. ** Signály slabosti v řeči těla a rétorice: Otevřené vyjádření obav z nedodržení plánu dalo protistraně signál, že jsme ochotni ustoupit z klíčových technických požadavků výměnou za rychlost. ** Okamžité eskalování požadavků: V reakci na naši odhalenou netrpělivost protistrana přitvrdila a navýšila požadovaný podíl v projektu a začala vyhrožovat upřednostněním německé nebo domácí konkurence. * Hledání lepší páky: Zjistili jsme, že musíme opustit čistě cenová jednání a nabídnout jim přidanou hodnotu, která se hodí i politicky (např. ekologický přínos a pracovní místa pro jejich region). ** Přechod od pozic k zájmům: Přestat se handrkovat o marže a cenu komponent a zaměření se na hlubší strategické potřeby protistrany (lokální zaměstnanost a regionální rozvoj). ** Propojení byznysu s politickým kreditem: Nabídnutí argumentů, které místní vládní komise mohla využít jako vlastní politický úspěch před voliči (prezentace projektu jako ekologické modernizace a vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst). ** Taktika postupných ústupků: Místo celkového tlaku na podpis velké dohody jsme rozdělili jednání na menší dílčí kroky (nejdřív schválení pilotního provozu, následné rozšíření), čímž jsme odbourali strach regulátorů z celkové závislosti. ** Využití informací a kompenzačních balíčků: Kompenzace tvrdých licenčních podmínek nabídkou nadstandardního servisu, lokálního zaškolení personálu a garantovaného snížení emisí v provozu, což pro ně mělo vyšší hodnotu než samotná pořizovací cena zařízení. == Kritická fáze == Zhruba v polovině cvičení přišel zásadní a dramatický zvrat. Simulovaná zpráva o změně politické situace a výměně ministra v zemi, kam jsme chtěli exportovat. Dosavadní dohody rázem padly. Cílem bylo prokázání schopnosti okamžité improvizace pod stresem. Museli jsme rychle překopat strategii a jednat s novým vedením, které bylo vůči západním firmám skeptičtější. * Nové stanovisko: Nový ministr a jeho aparát prosazovali doktrínu '''technologické soběstačnosti''' a argumentovali tím, že klíčová infrastruktura a záchranářské drony nesmí záviset na cizím know-how, což kompletně podminovalo náš původní prodejní argument. * Odhalená motivace nové garnitury: Během zjišťování stanovisek protistrany vyšlo najevo, že nový resort chce skrze kauzu předchozího vedení ukázat voličům sílu, a proto vyžaduje mnohem přísnější audit a exemplární přehodnocení všech zahraničních kontraktů. * Zjištěný nedostatek informací: Rychlou analýzou prostředí jsme zjistili, že nový náměstek pro průmysl má vazby na domácí konkurenční subjekty, což vysvětlovalo jejich náhlý protekcionistický postoj a snahu náš projekt záměrně zdržet. * Nový argumentační obrat: Museli jsme opustit argumentaci o kvalitě produktů a přidané hodnotě a postavit novou strategii na stanovisku, že naše drony fungují jako platforma, na kterou se mohou napojit lokální subdodavatelé, čímž získá místní průmysl zakázky za miliony. * Argument suverenity: V reakci na jejich obavy z úniku citlivých dat ze záchranářských operací jsme museli operativně formulovat stanovisko plné suverenity a nabídnout kompletní lokální hostování systémů a správu dat výhradně jejich inženýry. * Reakce na tvrdé ultimátum: Protistrana vznesla nové stanovisko v podobě ultimáta (kratší lhůta na testování a nutnost akceptovat jejich státní certifikaci bez výjimek), na což náš tým musel reagovat okamžitým rozdělením rizik a nabídkou záruk za nedodržení termínů. * Opuštění slabých pozic v argumentaci: Zjistili jsme, že původní argumenty o ekologickém přínosu nového ministra vůbec nezajímají; jeho prioritou byla geostrategická kontrola a eliminace rizika sankcí ze strany třetích mocností. * Využití páky ekonomického tlaku z jejich strany: Nový tým argumentoval tím, že pokud nepřistoupíme na jejich přísnější podmínky joint venture (společný podnik, forma obchodní spolupráce), okamžitě otevřou výběrové řízení pro asijské nebo německé dodavatele, kteří jsou ochotni akceptovat poloviční marže. * Nový postoj našeho týmu: museli pod masivním časovým a politickým tlakem ostře definovat nepřekročitelné meze a nutné ústupky. Jako absolutní červenou linii, při jejímž narušení bychom od jednacího stolu okamžitě odešli, jsme stanovili kompletní předání zdrojových kódů a ztrátu kontroly nad primární duševní vlastnickou strukturou firmou vyvinutého softwaru, což by ohrozilo naši globální konkurenceschopnost a bezpečnostní certifikace v EU. Na druhou stranu jsme v rámci rizikového manažerského rozhodnutí museli přehodnotit naše dosavadní pozice a identifikovat oblasti, od kterých jsme byli nuceni upustit: akceptovali jsme navýšení formálního podílu lokálního partnera ve společném podniku z původně zamýšlených nula procent až na krizově tolerovaných dvacet pět procent, svolili jsme k povinnému reinvestování části marží do lokálního subdodavatelského řetězce a přistoupili jsme na zkrácení záručních lhůt výměnou za to, že nová vládní garnitura upustí od požadavku na exkluzivní licenční monopol třetích stran. == Závěrečná zpětná vazba a hlavní poučení (Reflexe) == Závěrečný rozbor ukázal silné a slabé stránky našeho týmu a přinesl klíčová systémová zjištění: * Vyjednávání není o tom se hádat vyhrát za každou cenu, ale o pochopení slabých stránek protistrany a udržení vlastní pozice bez paniky pod silným stresem. ** Zjištění, že snaha verbálně přemluvit nebo přehádat protistranu vede k eskalaci konfliktu, vzniku obrané pozice a zatvrzení pozic, nikoliv k dohodě. ** Systematická identifikace skutečných motivací, interních politických tlaků a časových či ekonomických restrikcí na straně protistrany, lze úspěšně využít jako vyjednávací páku. ** Význam zvládání stresu, potlačení paniky pod vnějším nátlakem a zachování profesionálního poker-face, což zabraňuje vysílání signálů slabosti. ** Schopnost nenechat se vyprovokovat agresivní rétorikou regulátorů a soustředit se výhradně na tvrdá data a strukturální vyjednávací parametry. * Pozor na ukvapené ústupky: Jakmile člověk pod tlakem poleví v klíčovém bodě, ztrácí respekt a druhá strana toho hned využije k dalšímu tlaku. ** Psychologický efekt, kdy protistrana vnímá jakýkoliv nečekaný nebo vynucený ústupek jako projev slabosti, což okamžitě generuje požadavek na další, ještě tvrdší kompromisy. ** Jakmile tým jednou prolomí své vlastní vyhlášené červené vlajky pod psychologickým nátlakem, ztrácí u jednacího stolu respekt a protistrana přestává brát jeho argumenty vážně. ** Nebezpečí jednostranných úlev (např. v ceně nebo licenčních podmínkách), aniž by za ně byla okamžitě vyjednána odpovídající protihodnota v politické či právní rovině. ** Zjištění, že každý ústupek musí být striktně podmíněn a vykoupen ekvivalentním krokem protistrany, aby nedošlo k fatální nerovnováze sil. * Zážitek mi ukázal, že ekonomická diplomacie je z velké části o psychologii moci, čtení signálů a rychlém přizpůsobení se nečekaným geopolitickým zvratům. ** Uvědomění si, že mezinárodní obchod není čistě ekonomické v podobě nákladů a přínosů, ale arénou, kde se střetávají politické zájmy, lobby a hrubá mocenská převaha státních struktur. ** Důležitost vnímání neverbálních projevů, nervozity, náhlých změn v rétorice protistrany a schopnosti odhalit skryté motivy skryté za formální diplomatickou zdvořilostí. ** Zjištění, že moderní diplomat a ekonomický vyjednavač musí disponovat vysokou mírou krizové adaptability, protože statické plány a dogmatická příprava v reálném prostředí měnících se podmínek selhávají. * Psychologie dominance a mocenská dynamika: ** Dominance ve vyjednávání nespočívá v hrubé síle nebo agresi, ale ve schopnosti mít vývoj situace pod kontrolou. Tedy v tom, kdo definuje pravidla hry, kritéria úspěchu a primární témata diskuze. Kdo ovládá psychologické pole a nutí druhou stranu reagovat na své teritorium. ** Skutečná dominance se projevuje věcným klidem, nízkou frekvencí mluvy, uvolněným držením těla a absolutní absencí nutnosti se ospravedlňovat. Každé zbytečné vysvětlování vlastní pozice nebo unáhlené ujišťování protistrany podvědomě signalizuje submisi a oslabuje status. * Psychologie nátlaku: ** Nátlakové techniky stojí na kognitivním zkreslení, kdy lidský mozek pociťuje strach ze ztráty zhruba dvakrát intenzivněji než radost ze stejného zisku. Protistrana tento mechanismus zneužívá k vyvolání paniky a umělému vytváření pocitu, že pokud okamžitě neustoupíte, o vše přijdete. ** Záměrné vyvolávání stresu skrze nerealistické termíny, nečekané změny a příval komplexních podmínek. Cílem nátlaku je vyčerpat mentální kapacitu protistrany, přinutit ji k unáhleným závěrům a zlomit její vyjednávací disciplínu. ** Schopnost rozpoznat nátlakový vzorce jako divadlo, vědomě zpomalit tempo jednání („když tlačí oni, já zpomalím“), odmítnout hrát podle jejich časového harmonogramu a vrátit diskuzi k chladným, objektivním faktům. * Dynamika silných a slabých pozic: ** BATNA (Best Alternative to a Negotiated Agreement) jako skutečný zdroj moci: Reálná síla ve vyjednávání neodpovídá rétorice ani velikosti subjektu, ale kvalitě a atraktivitě alternativy pro případ, že k žádné dohodě nedojde. Kdo má silnou BATNA, vyjednává s chladnou hlavou; kdo ji nemá, podléhá strachu z neúspěchu. ** I slabší strana může zcela změnit dynamiku, pokud dokáže maskovat své slabiny, vyvolat u silnějšího hráče pochybnosti o jeho vlastních nákladech a maximalizovat vnímanou hodnotu svých aktiv. ** Silná pozice s sebou nese psychologické riziko pro protistranu, protože silnější hráč často podléhá pýše, ignoruje signály z terénu, špatně čte záměry druhé strany a dělá fatální chyby z podcenění. Znalost tohoto psychologického jevu umožňuje slabšímu týmu trpělivě vyčkat na moment, kdy arogantní protistrana zakopne. == Odborný kontext a interpretace zkušenosti == === BATNA === BATNA je zkratka anglického výrazu Best Alternative to a Negotiated Agreement, tedy nejlepší alternativa k vyjednávané dohodě. Pojem označuje nejvýhodnější postup, který má vyjednávající strana k dispozici v případě, že současné jednání skončí bez dohody. Koncept zavedli '''Roger Fisher, William Ury a Bruce Patton''' v rámci přístupu známého jako principielní vyjednávání, který rozpracovali v knize Getting to Yes. BATNA umožňuje posuzovat nabídku protistrany nikoli izolovaně, ale ve srovnání s tím, co může vyjednávající strana získat mimo právě probíhající jednání. Tvrzení, že se jedná o nejlepší alternativu a klíčový pilíř vyjednávání, se opírá o následující argumenty: # Ochrana před špatnými rozhodnutími (Stanovení spodní hranice) #* Bez jasně definované BATNA vyjednavači často podléhají emocím, nátlaku protistrany nebo strachu z neúspěchu. BATNA funguje jako spodní hranice (tzv. bod odporu). #* Pokud je předložená nabídka u vyjednávacího stolu horší než vaše BATNA, můžete a měli byste jednání opustit. Přijetí horší nabídky by totiž znamenalo, že si pohoršíte oproti tomu, čeho byste dosáhli bez dohody. # Zdroj vyjednávací moci a sebedůvěry #* Síla ve vyjednávání se neodvíjí od toho, jak silně můžete argumentovat nebo jakou máte nátlakovou pozici, ale od toho, jak atraktivní máte alternativu mimo původní nabídku. # Objektivní testování hodnoty dohody #* Lidé mají tendenci posuzovat nabídky subjektivně v závislosti na tom, jak dlouho už jednání trvá a kolik úsilí do něj investovali. #* BATNA poskytuje studené, racionální a nezávislé kritérium. Nutí vyjednavače porovnávat reálný přínos smlouvy s reálnou alternativou namísto toho, aby se nechal opojit iluzí, že „nějaká dohoda je lepší než žádná“. Autoři v Getting to Yes zdůrazňují, že cílem vyjednávání není dosáhnout dohody za každou cenu, ale dosáhnout lepšího výsledku, než jakého by člověk dosáhl bez ní. A právě k tomu slouží nejlepší alternativa (BATNA) === Pozice a zájmy === === Časový tlak ve vyjednávání === === Problém první nabídky === === Averze ke ztrátě === 0shsvp53dfyv7rhy1usyt49z3oiypwg 149473 149472 2026-09-22T11:37:16Z LucienDraco 18612 /* BATNA */ 149473 wikitext text/x-wiki Tento text zachycuje průběh a praktické postřehy ze simulovaného workshopu zaměřeného na ekonomickou diplomacii, vyjednávání pod tlakem a krizový management v mezinárodním obchodu. == Výchozí situace a rozdělení rolí == Cvičení přímo, žádná zdlouhavá teorie o exportu, ale rovnou ostré zadání. Naší úlohou bylo vyjednat s protistranou (vládní komisí) export českých technologií do Asie. * Naše pozice: Tým české diplomacie/firmy. Měli jsme silný technologický produkt, ale nevýhodu v podobě časového tlaku a nutnosti získat místní schválení. ** Cílový trh a teritoria: Jednání probíhala s ohledem na specifika asijského trhu, konkrétně s důrazem na administrativní a legislativní překážky v oblasti Tchaj-peje. ** Předmět transakce: Export specifických technologických celků (v textu dříve specifikovaných jako drony a technologie pro záchranáře) určených pro modernizaci lokálního sektoru. ** Ochrana know-how: Snaha udržet kontrolu nad technologickým náskokem a chránit duševní vlastnictví před vynuceným sdílením. * Protistrana: Vládní regulátoři hájící lokální trh, kteří chtěli maximální podíl a byli ochotni nás dusit byrokracií. ** Počáteční požadavky protistrany: Požadavek na minimálně 30% majetkový či provozní podíl místní strany na projektu a striktní licenční podmínky vůči zahraničnímu subjektu. ** Struktura financování a kompenzací: Tlak na vytvoření společného podniku (joint venture) a povinnost reinvestovat část zisku zpět do místního dodavatelského řetězce. ** Přenos technologií: Podmínka částečného zpřístupnění zdrojových kódů a technických specifikací místním inženýrům za účelem zajištění údržby bez závislosti na české straně. ** Legislativní a bezpečnostní normy: Nutnost doložit místní homologace, environmentální atesty a odlišné bezpečnostní standardy specifické pro daný region. == Průběh vyjednávání a taktické momenty == Při samotném jednání rozhodovala psychologie a reakce na chování obou stran. * Chyba na začátku: Příliš brzy jsme dali najevo, že na kontraktu opravdu moc spěcháme. Protistrana to okamžitě vycítila a začala přitvrzovat v podmínkách. ** Ztráta vyjednávací výhody (BATNA): Ukázání vlastní netrpělivosti a závislosti na rychlém uzavření obchodu okamžitě oslabilo naši pozici; protistrana pochopila, že si nemůžeme dovolit jen tak odejít. ** Psychologický tlak a nátlak na čas: Protistrana začala vědomě natahovat proces schvalování, vyžadovat dodatečná kolová jednání a hrát o čas s vědomím, že tlačíme na termíny dokončení Q3. ** Signály slabosti v řeči těla a rétorice: Otevřené vyjádření obav z nedodržení plánu dalo protistraně signál, že jsme ochotni ustoupit z klíčových technických požadavků výměnou za rychlost. ** Okamžité eskalování požadavků: V reakci na naši odhalenou netrpělivost protistrana přitvrdila a navýšila požadovaný podíl v projektu a začala vyhrožovat upřednostněním německé nebo domácí konkurence. * Hledání lepší páky: Zjistili jsme, že musíme opustit čistě cenová jednání a nabídnout jim přidanou hodnotu, která se hodí i politicky (např. ekologický přínos a pracovní místa pro jejich region). ** Přechod od pozic k zájmům: Přestat se handrkovat o marže a cenu komponent a zaměření se na hlubší strategické potřeby protistrany (lokální zaměstnanost a regionální rozvoj). ** Propojení byznysu s politickým kreditem: Nabídnutí argumentů, které místní vládní komise mohla využít jako vlastní politický úspěch před voliči (prezentace projektu jako ekologické modernizace a vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst). ** Taktika postupných ústupků: Místo celkového tlaku na podpis velké dohody jsme rozdělili jednání na menší dílčí kroky (nejdřív schválení pilotního provozu, následné rozšíření), čímž jsme odbourali strach regulátorů z celkové závislosti. ** Využití informací a kompenzačních balíčků: Kompenzace tvrdých licenčních podmínek nabídkou nadstandardního servisu, lokálního zaškolení personálu a garantovaného snížení emisí v provozu, což pro ně mělo vyšší hodnotu než samotná pořizovací cena zařízení. == Kritická fáze == Zhruba v polovině cvičení přišel zásadní a dramatický zvrat. Simulovaná zpráva o změně politické situace a výměně ministra v zemi, kam jsme chtěli exportovat. Dosavadní dohody rázem padly. Cílem bylo prokázání schopnosti okamžité improvizace pod stresem. Museli jsme rychle překopat strategii a jednat s novým vedením, které bylo vůči západním firmám skeptičtější. * Nové stanovisko: Nový ministr a jeho aparát prosazovali doktrínu '''technologické soběstačnosti''' a argumentovali tím, že klíčová infrastruktura a záchranářské drony nesmí záviset na cizím know-how, což kompletně podminovalo náš původní prodejní argument. * Odhalená motivace nové garnitury: Během zjišťování stanovisek protistrany vyšlo najevo, že nový resort chce skrze kauzu předchozího vedení ukázat voličům sílu, a proto vyžaduje mnohem přísnější audit a exemplární přehodnocení všech zahraničních kontraktů. * Zjištěný nedostatek informací: Rychlou analýzou prostředí jsme zjistili, že nový náměstek pro průmysl má vazby na domácí konkurenční subjekty, což vysvětlovalo jejich náhlý protekcionistický postoj a snahu náš projekt záměrně zdržet. * Nový argumentační obrat: Museli jsme opustit argumentaci o kvalitě produktů a přidané hodnotě a postavit novou strategii na stanovisku, že naše drony fungují jako platforma, na kterou se mohou napojit lokální subdodavatelé, čímž získá místní průmysl zakázky za miliony. * Argument suverenity: V reakci na jejich obavy z úniku citlivých dat ze záchranářských operací jsme museli operativně formulovat stanovisko plné suverenity a nabídnout kompletní lokální hostování systémů a správu dat výhradně jejich inženýry. * Reakce na tvrdé ultimátum: Protistrana vznesla nové stanovisko v podobě ultimáta (kratší lhůta na testování a nutnost akceptovat jejich státní certifikaci bez výjimek), na což náš tým musel reagovat okamžitým rozdělením rizik a nabídkou záruk za nedodržení termínů. * Opuštění slabých pozic v argumentaci: Zjistili jsme, že původní argumenty o ekologickém přínosu nového ministra vůbec nezajímají; jeho prioritou byla geostrategická kontrola a eliminace rizika sankcí ze strany třetích mocností. * Využití páky ekonomického tlaku z jejich strany: Nový tým argumentoval tím, že pokud nepřistoupíme na jejich přísnější podmínky joint venture (společný podnik, forma obchodní spolupráce), okamžitě otevřou výběrové řízení pro asijské nebo německé dodavatele, kteří jsou ochotni akceptovat poloviční marže. * Nový postoj našeho týmu: museli pod masivním časovým a politickým tlakem ostře definovat nepřekročitelné meze a nutné ústupky. Jako absolutní červenou linii, při jejímž narušení bychom od jednacího stolu okamžitě odešli, jsme stanovili kompletní předání zdrojových kódů a ztrátu kontroly nad primární duševní vlastnickou strukturou firmou vyvinutého softwaru, což by ohrozilo naši globální konkurenceschopnost a bezpečnostní certifikace v EU. Na druhou stranu jsme v rámci rizikového manažerského rozhodnutí museli přehodnotit naše dosavadní pozice a identifikovat oblasti, od kterých jsme byli nuceni upustit: akceptovali jsme navýšení formálního podílu lokálního partnera ve společném podniku z původně zamýšlených nula procent až na krizově tolerovaných dvacet pět procent, svolili jsme k povinnému reinvestování části marží do lokálního subdodavatelského řetězce a přistoupili jsme na zkrácení záručních lhůt výměnou za to, že nová vládní garnitura upustí od požadavku na exkluzivní licenční monopol třetích stran. == Závěrečná zpětná vazba a hlavní poučení (Reflexe) == Závěrečný rozbor ukázal silné a slabé stránky našeho týmu a přinesl klíčová systémová zjištění: * Vyjednávání není o tom se hádat vyhrát za každou cenu, ale o pochopení slabých stránek protistrany a udržení vlastní pozice bez paniky pod silným stresem. ** Zjištění, že snaha verbálně přemluvit nebo přehádat protistranu vede k eskalaci konfliktu, vzniku obrané pozice a zatvrzení pozic, nikoliv k dohodě. ** Systematická identifikace skutečných motivací, interních politických tlaků a časových či ekonomických restrikcí na straně protistrany, lze úspěšně využít jako vyjednávací páku. ** Význam zvládání stresu, potlačení paniky pod vnějším nátlakem a zachování profesionálního poker-face, což zabraňuje vysílání signálů slabosti. ** Schopnost nenechat se vyprovokovat agresivní rétorikou regulátorů a soustředit se výhradně na tvrdá data a strukturální vyjednávací parametry. * Pozor na ukvapené ústupky: Jakmile člověk pod tlakem poleví v klíčovém bodě, ztrácí respekt a druhá strana toho hned využije k dalšímu tlaku. ** Psychologický efekt, kdy protistrana vnímá jakýkoliv nečekaný nebo vynucený ústupek jako projev slabosti, což okamžitě generuje požadavek na další, ještě tvrdší kompromisy. ** Jakmile tým jednou prolomí své vlastní vyhlášené červené vlajky pod psychologickým nátlakem, ztrácí u jednacího stolu respekt a protistrana přestává brát jeho argumenty vážně. ** Nebezpečí jednostranných úlev (např. v ceně nebo licenčních podmínkách), aniž by za ně byla okamžitě vyjednána odpovídající protihodnota v politické či právní rovině. ** Zjištění, že každý ústupek musí být striktně podmíněn a vykoupen ekvivalentním krokem protistrany, aby nedošlo k fatální nerovnováze sil. * Zážitek mi ukázal, že ekonomická diplomacie je z velké části o psychologii moci, čtení signálů a rychlém přizpůsobení se nečekaným geopolitickým zvratům. ** Uvědomění si, že mezinárodní obchod není čistě ekonomické v podobě nákladů a přínosů, ale arénou, kde se střetávají politické zájmy, lobby a hrubá mocenská převaha státních struktur. ** Důležitost vnímání neverbálních projevů, nervozity, náhlých změn v rétorice protistrany a schopnosti odhalit skryté motivy skryté za formální diplomatickou zdvořilostí. ** Zjištění, že moderní diplomat a ekonomický vyjednavač musí disponovat vysokou mírou krizové adaptability, protože statické plány a dogmatická příprava v reálném prostředí měnících se podmínek selhávají. * Psychologie dominance a mocenská dynamika: ** Dominance ve vyjednávání nespočívá v hrubé síle nebo agresi, ale ve schopnosti mít vývoj situace pod kontrolou. Tedy v tom, kdo definuje pravidla hry, kritéria úspěchu a primární témata diskuze. Kdo ovládá psychologické pole a nutí druhou stranu reagovat na své teritorium. ** Skutečná dominance se projevuje věcným klidem, nízkou frekvencí mluvy, uvolněným držením těla a absolutní absencí nutnosti se ospravedlňovat. Každé zbytečné vysvětlování vlastní pozice nebo unáhlené ujišťování protistrany podvědomě signalizuje submisi a oslabuje status. * Psychologie nátlaku: ** Nátlakové techniky stojí na kognitivním zkreslení, kdy lidský mozek pociťuje strach ze ztráty zhruba dvakrát intenzivněji než radost ze stejného zisku. Protistrana tento mechanismus zneužívá k vyvolání paniky a umělému vytváření pocitu, že pokud okamžitě neustoupíte, o vše přijdete. ** Záměrné vyvolávání stresu skrze nerealistické termíny, nečekané změny a příval komplexních podmínek. Cílem nátlaku je vyčerpat mentální kapacitu protistrany, přinutit ji k unáhleným závěrům a zlomit její vyjednávací disciplínu. ** Schopnost rozpoznat nátlakový vzorce jako divadlo, vědomě zpomalit tempo jednání („když tlačí oni, já zpomalím“), odmítnout hrát podle jejich časového harmonogramu a vrátit diskuzi k chladným, objektivním faktům. * Dynamika silných a slabých pozic: ** BATNA (Best Alternative to a Negotiated Agreement) jako skutečný zdroj moci: Reálná síla ve vyjednávání neodpovídá rétorice ani velikosti subjektu, ale kvalitě a atraktivitě alternativy pro případ, že k žádné dohodě nedojde. Kdo má silnou BATNA, vyjednává s chladnou hlavou; kdo ji nemá, podléhá strachu z neúspěchu. ** I slabší strana může zcela změnit dynamiku, pokud dokáže maskovat své slabiny, vyvolat u silnějšího hráče pochybnosti o jeho vlastních nákladech a maximalizovat vnímanou hodnotu svých aktiv. ** Silná pozice s sebou nese psychologické riziko pro protistranu, protože silnější hráč často podléhá pýše, ignoruje signály z terénu, špatně čte záměry druhé strany a dělá fatální chyby z podcenění. Znalost tohoto psychologického jevu umožňuje slabšímu týmu trpělivě vyčkat na moment, kdy arogantní protistrana zakopne. == Odborný kontext a interpretace zkušenosti == === BATNA === BATNA je zkratka anglického výrazu Best Alternative to a Negotiated Agreement, tedy nejlepší alternativa k vyjednávané dohodě. Pojem označuje nejvýhodnější postup, který má vyjednávající strana k dispozici v případě, že současné jednání skončí bez dohody. Koncept zavedli '''Roger Fisher, William Ury a Bruce Patton''' v rámci přístupu známého jako principielní vyjednávání, který rozpracovali v knize Getting to Yes. BATNA umožňuje posuzovat nabídku protistrany nikoli izolovaně, ale ve srovnání s tím, co může vyjednávající strana získat mimo právě probíhající jednání. Tvrzení, že se jedná o nejlepší alternativu a klíčový pilíř vyjednávání, se opírá o následující argumenty: # Ochrana před špatnými rozhodnutími (Stanovení spodní hranice) #* Bez jasně definované BATNA vyjednavači často podléhají emocím, nátlaku protistrany nebo strachu z neúspěchu. BATNA funguje jako spodní hranice (tzv. bod odporu). #* Pokud je předložená nabídka u vyjednávacího stolu horší než vaše BATNA, můžete a měli byste jednání opustit. Přijetí horší nabídky by totiž znamenalo, že si pohoršíte oproti tomu, čeho byste dosáhli bez dohody. # Zdroj vyjednávací moci a sebedůvěry #* Síla ve vyjednávání se neodvíjí od toho, jak silně můžete argumentovat nebo jakou máte nátlakovou pozici, ale od toho, jak atraktivní máte alternativu mimo původní nabídku. # Objektivní testování hodnoty dohody #* Lidé mají tendenci posuzovat nabídky subjektivně v závislosti na tom, jak dlouho už jednání trvá a kolik úsilí do něj investovali. #* BATNA poskytuje studené, racionální a nezávislé kritérium. Nutí vyjednavače porovnávat reálný přínos smlouvy s reálnou alternativou namísto toho, aby se nechal opojit iluzí, že „nějaká dohoda je lepší než žádná“. Autoři v Getting to Yes zdůrazňují, že cílem vyjednávání není dosáhnout dohody za každou cenu, ale dosáhnout lepšího výsledku, než jakého by člověk dosáhl bez ní. A právě k tomu slouží nejlepší alternativa (BATNA). Význam BATNA spočívá především v možnosti odmítnout dohodu, která je horší než dostupná alternativa. Pokud má například firma možnost uzavřít obdobný obchod s jiným odběratelem, není odkázána na jediného partnera. Její vyjednávací pozice proto může být silnější než pozice firmy, která jinou možnost nemá. BATNA současně není totéž co požadovaný výsledek jednání. Požadavek představuje to, čeho chce strana dosáhnout v probíhající dohodě, zatímco BATNA představuje její alternativu v případě, že dohoda nevznikne. Tento princip přitom zdaleka neplatí jen v byznysu, ale skvěle ilustruje i obecnou sociální dynamiku. Možnost odmítnout dohodu totiž nestojí ani zdaleka na silných slovech, nýbrž na reálné '''nezávislosti na výsledku'''. Podobně jako v osobním životě při randění platí, že člověk s jinými možnostmi v záloze, tedy s takzvaným nastavením hojnosti, přichází k jednacímu stolu s přirozeným klidem a sebedůvěrou. Naopak ten, kdo je na jediném výstupu závislý a nemá kam ustoupit, podléhá strachu, zbytečně polevuje ze svých standardů a ztrácí vyjednávací páky. Síla pozice se tak vždy odvíjí od toho, jaké alternativní kroky můžete podniknout v okamžiku, kdy řeknete definitivní „ne“. Pro praktické vyjednávání je proto důležité svou BATNA předem identifikovat a pokud možno ji zlepšovat. Silná alternativa může zvýšit pravděpodobnost pro odmítnutí nevýhodných podmínek a snížit závislost na výsledku konkrétního jednání. Současně však BATNA není jediným zdrojem vyjednávací síly. Výsledek mohou ovlivňovat také informace, časové podmínky, zájmy stran, vztahy mezi účastníky, dostupné zdroje nebo schopnost vytvářet hodnotu. Aktivní zkvalitňování vaší BATNA před každým důležitým jednáním vyžaduje cílené budování alternativ, které vám zajistí pevnou pozici. Prvním krokem je neustálé studování trhu nebo hledání dalších potenciálních partnerů dříve, než vůbec začnete jednat, což vám zajistí dostatečný výběr. Druhým krokem je systematické rozvíjení vlastních dovedností, zdrojů a schopností, díky nimž se stanete méně zranitelnými a závislými na jednom konkrétním výstupu. Třetím krokem je včasné testování zájmu jiných stran, které vám poskytne reálnou zpětnou vazbu o tom, jak silnou pozici ve skutečnosti máte. Čtvrtým krokem je neustálá investice do vlastních projektů a vztahů, které fungují jako přirozená pojistka a zvyšují vaši hodnotu v očích ostatních. Každá takto připravená záložní možnost vám dodá vnitřní klid a umožní vám jednat s mnohem větší suverenitou. === Pozice a zájmy === === Časový tlak ve vyjednávání === === Problém první nabídky === === Averze ke ztrátě === cwrblfe4airsmh5j3d6n74j6610qivi 149474 149473 2026-09-22T11:49:14Z LucienDraco 18612 /* Odborný kontext a interpretace zkušenosti */ 149474 wikitext text/x-wiki Tento text zachycuje průběh a praktické postřehy ze simulovaného workshopu zaměřeného na ekonomickou diplomacii, vyjednávání pod tlakem a krizový management v mezinárodním obchodu. == Výchozí situace a rozdělení rolí == Cvičení přímo, žádná zdlouhavá teorie o exportu, ale rovnou ostré zadání. Naší úlohou bylo vyjednat s protistranou (vládní komisí) export českých technologií do Asie. * Naše pozice: Tým české diplomacie/firmy. Měli jsme silný technologický produkt, ale nevýhodu v podobě časového tlaku a nutnosti získat místní schválení. ** Cílový trh a teritoria: Jednání probíhala s ohledem na specifika asijského trhu, konkrétně s důrazem na administrativní a legislativní překážky v oblasti Tchaj-peje. ** Předmět transakce: Export specifických technologických celků (v textu dříve specifikovaných jako drony a technologie pro záchranáře) určených pro modernizaci lokálního sektoru. ** Ochrana know-how: Snaha udržet kontrolu nad technologickým náskokem a chránit duševní vlastnictví před vynuceným sdílením. * Protistrana: Vládní regulátoři hájící lokální trh, kteří chtěli maximální podíl a byli ochotni nás dusit byrokracií. ** Počáteční požadavky protistrany: Požadavek na minimálně 30% majetkový či provozní podíl místní strany na projektu a striktní licenční podmínky vůči zahraničnímu subjektu. ** Struktura financování a kompenzací: Tlak na vytvoření společného podniku (joint venture) a povinnost reinvestovat část zisku zpět do místního dodavatelského řetězce. ** Přenos technologií: Podmínka částečného zpřístupnění zdrojových kódů a technických specifikací místním inženýrům za účelem zajištění údržby bez závislosti na české straně. ** Legislativní a bezpečnostní normy: Nutnost doložit místní homologace, environmentální atesty a odlišné bezpečnostní standardy specifické pro daný region. == Průběh vyjednávání a taktické momenty == Při samotném jednání rozhodovala psychologie a reakce na chování obou stran. * Chyba na začátku: Příliš brzy jsme dali najevo, že na kontraktu opravdu moc spěcháme. Protistrana to okamžitě vycítila a začala přitvrzovat v podmínkách. ** Ztráta vyjednávací výhody (BATNA): Ukázání vlastní netrpělivosti a závislosti na rychlém uzavření obchodu okamžitě oslabilo naši pozici; protistrana pochopila, že si nemůžeme dovolit jen tak odejít. ** Psychologický tlak a nátlak na čas: Protistrana začala vědomě natahovat proces schvalování, vyžadovat dodatečná kolová jednání a hrát o čas s vědomím, že tlačíme na termíny dokončení Q3. ** Signály slabosti v řeči těla a rétorice: Otevřené vyjádření obav z nedodržení plánu dalo protistraně signál, že jsme ochotni ustoupit z klíčových technických požadavků výměnou za rychlost. ** Okamžité eskalování požadavků: V reakci na naši odhalenou netrpělivost protistrana přitvrdila a navýšila požadovaný podíl v projektu a začala vyhrožovat upřednostněním německé nebo domácí konkurence. * Hledání lepší páky: Zjistili jsme, že musíme opustit čistě cenová jednání a nabídnout jim přidanou hodnotu, která se hodí i politicky (např. ekologický přínos a pracovní místa pro jejich region). ** Přechod od pozic k zájmům: Přestat se handrkovat o marže a cenu komponent a zaměření se na hlubší strategické potřeby protistrany (lokální zaměstnanost a regionální rozvoj). ** Propojení byznysu s politickým kreditem: Nabídnutí argumentů, které místní vládní komise mohla využít jako vlastní politický úspěch před voliči (prezentace projektu jako ekologické modernizace a vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst). ** Taktika postupných ústupků: Místo celkového tlaku na podpis velké dohody jsme rozdělili jednání na menší dílčí kroky (nejdřív schválení pilotního provozu, následné rozšíření), čímž jsme odbourali strach regulátorů z celkové závislosti. ** Využití informací a kompenzačních balíčků: Kompenzace tvrdých licenčních podmínek nabídkou nadstandardního servisu, lokálního zaškolení personálu a garantovaného snížení emisí v provozu, což pro ně mělo vyšší hodnotu než samotná pořizovací cena zařízení. == Kritická fáze == Zhruba v polovině cvičení přišel zásadní a dramatický zvrat. Simulovaná zpráva o změně politické situace a výměně ministra v zemi, kam jsme chtěli exportovat. Dosavadní dohody rázem padly. Cílem bylo prokázání schopnosti okamžité improvizace pod stresem. Museli jsme rychle překopat strategii a jednat s novým vedením, které bylo vůči západním firmám skeptičtější. * Nové stanovisko: Nový ministr a jeho aparát prosazovali doktrínu '''technologické soběstačnosti''' a argumentovali tím, že klíčová infrastruktura a záchranářské drony nesmí záviset na cizím know-how, což kompletně podminovalo náš původní prodejní argument. * Odhalená motivace nové garnitury: Během zjišťování stanovisek protistrany vyšlo najevo, že nový resort chce skrze kauzu předchozího vedení ukázat voličům sílu, a proto vyžaduje mnohem přísnější audit a exemplární přehodnocení všech zahraničních kontraktů. * Zjištěný nedostatek informací: Rychlou analýzou prostředí jsme zjistili, že nový náměstek pro průmysl má vazby na domácí konkurenční subjekty, což vysvětlovalo jejich náhlý protekcionistický postoj a snahu náš projekt záměrně zdržet. * Nový argumentační obrat: Museli jsme opustit argumentaci o kvalitě produktů a přidané hodnotě a postavit novou strategii na stanovisku, že naše drony fungují jako platforma, na kterou se mohou napojit lokální subdodavatelé, čímž získá místní průmysl zakázky za miliony. * Argument suverenity: V reakci na jejich obavy z úniku citlivých dat ze záchranářských operací jsme museli operativně formulovat stanovisko plné suverenity a nabídnout kompletní lokální hostování systémů a správu dat výhradně jejich inženýry. * Reakce na tvrdé ultimátum: Protistrana vznesla nové stanovisko v podobě ultimáta (kratší lhůta na testování a nutnost akceptovat jejich státní certifikaci bez výjimek), na což náš tým musel reagovat okamžitým rozdělením rizik a nabídkou záruk za nedodržení termínů. * Opuštění slabých pozic v argumentaci: Zjistili jsme, že původní argumenty o ekologickém přínosu nového ministra vůbec nezajímají; jeho prioritou byla geostrategická kontrola a eliminace rizika sankcí ze strany třetích mocností. * Využití páky ekonomického tlaku z jejich strany: Nový tým argumentoval tím, že pokud nepřistoupíme na jejich přísnější podmínky joint venture (společný podnik, forma obchodní spolupráce), okamžitě otevřou výběrové řízení pro asijské nebo německé dodavatele, kteří jsou ochotni akceptovat poloviční marže. * Nový postoj našeho týmu: museli pod masivním časovým a politickým tlakem ostře definovat nepřekročitelné meze a nutné ústupky. Jako absolutní červenou linii, při jejímž narušení bychom od jednacího stolu okamžitě odešli, jsme stanovili kompletní předání zdrojových kódů a ztrátu kontroly nad primární duševní vlastnickou strukturou firmou vyvinutého softwaru, což by ohrozilo naši globální konkurenceschopnost a bezpečnostní certifikace v EU. Na druhou stranu jsme v rámci rizikového manažerského rozhodnutí museli přehodnotit naše dosavadní pozice a identifikovat oblasti, od kterých jsme byli nuceni upustit: akceptovali jsme navýšení formálního podílu lokálního partnera ve společném podniku z původně zamýšlených nula procent až na krizově tolerovaných dvacet pět procent, svolili jsme k povinnému reinvestování části marží do lokálního subdodavatelského řetězce a přistoupili jsme na zkrácení záručních lhůt výměnou za to, že nová vládní garnitura upustí od požadavku na exkluzivní licenční monopol třetích stran. == Závěrečná zpětná vazba a hlavní poučení (Reflexe) == Závěrečný rozbor ukázal silné a slabé stránky našeho týmu a přinesl klíčová systémová zjištění: * Vyjednávání není o tom se hádat vyhrát za každou cenu, ale o pochopení slabých stránek protistrany a udržení vlastní pozice bez paniky pod silným stresem. ** Zjištění, že snaha verbálně přemluvit nebo přehádat protistranu vede k eskalaci konfliktu, vzniku obrané pozice a zatvrzení pozic, nikoliv k dohodě. ** Systematická identifikace skutečných motivací, interních politických tlaků a časových či ekonomických restrikcí na straně protistrany, lze úspěšně využít jako vyjednávací páku. ** Význam zvládání stresu, potlačení paniky pod vnějším nátlakem a zachování profesionálního poker-face, což zabraňuje vysílání signálů slabosti. ** Schopnost nenechat se vyprovokovat agresivní rétorikou regulátorů a soustředit se výhradně na tvrdá data a strukturální vyjednávací parametry. * Pozor na ukvapené ústupky: Jakmile člověk pod tlakem poleví v klíčovém bodě, ztrácí respekt a druhá strana toho hned využije k dalšímu tlaku. ** Psychologický efekt, kdy protistrana vnímá jakýkoliv nečekaný nebo vynucený ústupek jako projev slabosti, což okamžitě generuje požadavek na další, ještě tvrdší kompromisy. ** Jakmile tým jednou prolomí své vlastní vyhlášené červené vlajky pod psychologickým nátlakem, ztrácí u jednacího stolu respekt a protistrana přestává brát jeho argumenty vážně. ** Nebezpečí jednostranných úlev (např. v ceně nebo licenčních podmínkách), aniž by za ně byla okamžitě vyjednána odpovídající protihodnota v politické či právní rovině. ** Zjištění, že každý ústupek musí být striktně podmíněn a vykoupen ekvivalentním krokem protistrany, aby nedošlo k fatální nerovnováze sil. * Zážitek mi ukázal, že ekonomická diplomacie je z velké části o psychologii moci, čtení signálů a rychlém přizpůsobení se nečekaným geopolitickým zvratům. ** Uvědomění si, že mezinárodní obchod není čistě ekonomické v podobě nákladů a přínosů, ale arénou, kde se střetávají politické zájmy, lobby a hrubá mocenská převaha státních struktur. ** Důležitost vnímání neverbálních projevů, nervozity, náhlých změn v rétorice protistrany a schopnosti odhalit skryté motivy skryté za formální diplomatickou zdvořilostí. ** Zjištění, že moderní diplomat a ekonomický vyjednavač musí disponovat vysokou mírou krizové adaptability, protože statické plány a dogmatická příprava v reálném prostředí měnících se podmínek selhávají. * Psychologie dominance a mocenská dynamika: ** Dominance ve vyjednávání nespočívá v hrubé síle nebo agresi, ale ve schopnosti mít vývoj situace pod kontrolou. Tedy v tom, kdo definuje pravidla hry, kritéria úspěchu a primární témata diskuze. Kdo ovládá psychologické pole a nutí druhou stranu reagovat na své teritorium. ** Skutečná dominance se projevuje věcným klidem, nízkou frekvencí mluvy, uvolněným držením těla a absolutní absencí nutnosti se ospravedlňovat. Každé zbytečné vysvětlování vlastní pozice nebo unáhlené ujišťování protistrany podvědomě signalizuje submisi a oslabuje status. * Psychologie nátlaku: ** Nátlakové techniky stojí na kognitivním zkreslení, kdy lidský mozek pociťuje strach ze ztráty zhruba dvakrát intenzivněji než radost ze stejného zisku. Protistrana tento mechanismus zneužívá k vyvolání paniky a umělému vytváření pocitu, že pokud okamžitě neustoupíte, o vše přijdete. ** Záměrné vyvolávání stresu skrze nerealistické termíny, nečekané změny a příval komplexních podmínek. Cílem nátlaku je vyčerpat mentální kapacitu protistrany, přinutit ji k unáhleným závěrům a zlomit její vyjednávací disciplínu. ** Schopnost rozpoznat nátlakový vzorce jako divadlo, vědomě zpomalit tempo jednání („když tlačí oni, já zpomalím“), odmítnout hrát podle jejich časového harmonogramu a vrátit diskuzi k chladným, objektivním faktům. * Dynamika silných a slabých pozic: ** BATNA (Best Alternative to a Negotiated Agreement) jako skutečný zdroj moci: Reálná síla ve vyjednávání neodpovídá rétorice ani velikosti subjektu, ale kvalitě a atraktivitě alternativy pro případ, že k žádné dohodě nedojde. Kdo má silnou BATNA, vyjednává s chladnou hlavou; kdo ji nemá, podléhá strachu z neúspěchu. ** I slabší strana může zcela změnit dynamiku, pokud dokáže maskovat své slabiny, vyvolat u silnějšího hráče pochybnosti o jeho vlastních nákladech a maximalizovat vnímanou hodnotu svých aktiv. ** Silná pozice s sebou nese psychologické riziko pro protistranu, protože silnější hráč často podléhá pýše, ignoruje signály z terénu, špatně čte záměry druhé strany a dělá fatální chyby z podcenění. Znalost tohoto psychologického jevu umožňuje slabšímu týmu trpělivě vyčkat na moment, kdy arogantní protistrana zakopne. == Odborný kontext a interpretace zkušenosti == ''Z mojí zkušenosti o vyjednávání:'' Vyjednávání stojí na schopnosti proniknout pod povrch a odhalit, co druhá strana doopravdy chce a potřebuje. Většina lidí totiž na začátku předkládá jen umělé pózy a nafouknuté požadavky, které slouží jako kouřová clona. Tvým úkolem je s chladnou hlavou rozlišit prázdná gesta od skutečných motivací a zjistit, jaká má dotyčný reálná omezení. Musíš přesně vědět, kam až je schopný v ústupcích zajít a co pro něj představuje nepřekročitelnou hranici. Úplně stejně hledej sám v sobě, , protože bez dokonalého přehledu o vlastních limitech a prioritách tě protistrana snadno ukecá. Vyjednávání je v jádru hra na odkrývání karet, kde vyhrává ten, kdo dřív pochopí skutečné mantinely obou stran. === BATNA === BATNA je zkratka anglického výrazu Best Alternative to a Negotiated Agreement, tedy nejlepší alternativa k vyjednávané dohodě. Pojem označuje nejvýhodnější postup, který má vyjednávající strana k dispozici v případě, že současné jednání skončí bez dohody. Koncept zavedli '''Roger Fisher, William Ury a Bruce Patton''' v rámci přístupu známého jako principielní vyjednávání, který rozpracovali v knize Getting to Yes. BATNA umožňuje posuzovat nabídku protistrany nikoli izolovaně, ale ve srovnání s tím, co může vyjednávající strana získat mimo právě probíhající jednání. Tvrzení, že se jedná o nejlepší alternativu a klíčový pilíř vyjednávání, se opírá o následující argumenty: # Ochrana před špatnými rozhodnutími (Stanovení spodní hranice) #* Bez jasně definované BATNA vyjednavači často podléhají emocím, nátlaku protistrany nebo strachu z neúspěchu. BATNA funguje jako spodní hranice (tzv. bod odporu). #* Pokud je předložená nabídka u vyjednávacího stolu horší než vaše BATNA, můžete a měli byste jednání opustit. Přijetí horší nabídky by totiž znamenalo, že si pohoršíte oproti tomu, čeho byste dosáhli bez dohody. # Zdroj vyjednávací moci a sebedůvěry #* Síla ve vyjednávání se neodvíjí od toho, jak silně můžete argumentovat nebo jakou máte nátlakovou pozici, ale od toho, jak atraktivní máte alternativu mimo původní nabídku. # Objektivní testování hodnoty dohody #* Lidé mají tendenci posuzovat nabídky subjektivně v závislosti na tom, jak dlouho už jednání trvá a kolik úsilí do něj investovali. #* BATNA poskytuje studené, racionální a nezávislé kritérium. Nutí vyjednavače porovnávat reálný přínos smlouvy s reálnou alternativou namísto toho, aby se nechal opojit iluzí, že „nějaká dohoda je lepší než žádná“. Autoři v Getting to Yes zdůrazňují, že cílem vyjednávání není dosáhnout dohody za každou cenu, ale dosáhnout lepšího výsledku, než jakého by člověk dosáhl bez ní. A právě k tomu slouží nejlepší alternativa (BATNA). Význam BATNA spočívá především v možnosti odmítnout dohodu, která je horší než dostupná alternativa. Pokud má například firma možnost uzavřít obdobný obchod s jiným odběratelem, není odkázána na jediného partnera. Její vyjednávací pozice proto může být silnější než pozice firmy, která jinou možnost nemá. BATNA současně není totéž co požadovaný výsledek jednání. Požadavek představuje to, čeho chce strana dosáhnout v probíhající dohodě, zatímco BATNA představuje její alternativu v případě, že dohoda nevznikne. Tento princip přitom zdaleka neplatí jen v byznysu, ale skvěle ilustruje i obecnou sociální dynamiku. Možnost odmítnout dohodu totiž nestojí ani zdaleka na silných slovech, nýbrž na reálné '''nezávislosti na výsledku'''. Podobně jako v osobním životě při randění platí, že člověk s jinými možnostmi v záloze, tedy s takzvaným nastavením hojnosti, přichází k jednacímu stolu s přirozeným klidem a sebedůvěrou. Naopak ten, kdo je na jediném výstupu závislý a nemá kam ustoupit, podléhá strachu, zbytečně polevuje ze svých standardů a ztrácí vyjednávací páky. Síla pozice se tak vždy odvíjí od toho, jaké alternativní kroky můžete podniknout v okamžiku, kdy řeknete definitivní „ne“. Pro praktické vyjednávání je proto důležité svou BATNA předem identifikovat a pokud možno ji zlepšovat. Silná alternativa může zvýšit pravděpodobnost pro odmítnutí nevýhodných podmínek a snížit závislost na výsledku konkrétního jednání. Současně však BATNA není jediným zdrojem vyjednávací síly. Výsledek mohou ovlivňovat také informace, časové podmínky, zájmy stran, vztahy mezi účastníky, dostupné zdroje nebo schopnost vytvářet hodnotu. Aktivní zkvalitňování vaší BATNA před každým důležitým jednáním vyžaduje cílené budování alternativ, které vám zajistí pevnou pozici. Prvním krokem je neustálé studování trhu nebo hledání dalších potenciálních partnerů dříve, než vůbec začnete jednat, což vám zajistí dostatečný výběr. Druhým krokem je systematické rozvíjení vlastních dovedností, zdrojů a schopností, díky nimž se stanete méně zranitelnými a závislými na jednom konkrétním výstupu. Třetím krokem je včasné testování zájmu jiných stran, které vám poskytne reálnou zpětnou vazbu o tom, jak silnou pozici ve skutečnosti máte. Čtvrtým krokem je neustálá investice do vlastních projektů a vztahů, které fungují jako přirozená pojistka a zvyšují vaši hodnotu v očích ostatních. Každá takto připravená záložní možnost vám dodá vnitřní klid a umožní vám jednat s mnohem větší suverenitou. === Pozice a zájmy === === Časový tlak ve vyjednávání === === Problém první nabídky === === Averze ke ztrátě === of8wb60ecad77xoqmfbtn2k1afbvcb6 149475 149474 2026-09-22T11:51:53Z LucienDraco 18612 /* BATNA */ 149475 wikitext text/x-wiki Tento text zachycuje průběh a praktické postřehy ze simulovaného workshopu zaměřeného na ekonomickou diplomacii, vyjednávání pod tlakem a krizový management v mezinárodním obchodu. == Výchozí situace a rozdělení rolí == Cvičení přímo, žádná zdlouhavá teorie o exportu, ale rovnou ostré zadání. Naší úlohou bylo vyjednat s protistranou (vládní komisí) export českých technologií do Asie. * Naše pozice: Tým české diplomacie/firmy. Měli jsme silný technologický produkt, ale nevýhodu v podobě časového tlaku a nutnosti získat místní schválení. ** Cílový trh a teritoria: Jednání probíhala s ohledem na specifika asijského trhu, konkrétně s důrazem na administrativní a legislativní překážky v oblasti Tchaj-peje. ** Předmět transakce: Export specifických technologických celků (v textu dříve specifikovaných jako drony a technologie pro záchranáře) určených pro modernizaci lokálního sektoru. ** Ochrana know-how: Snaha udržet kontrolu nad technologickým náskokem a chránit duševní vlastnictví před vynuceným sdílením. * Protistrana: Vládní regulátoři hájící lokální trh, kteří chtěli maximální podíl a byli ochotni nás dusit byrokracií. ** Počáteční požadavky protistrany: Požadavek na minimálně 30% majetkový či provozní podíl místní strany na projektu a striktní licenční podmínky vůči zahraničnímu subjektu. ** Struktura financování a kompenzací: Tlak na vytvoření společného podniku (joint venture) a povinnost reinvestovat část zisku zpět do místního dodavatelského řetězce. ** Přenos technologií: Podmínka částečného zpřístupnění zdrojových kódů a technických specifikací místním inženýrům za účelem zajištění údržby bez závislosti na české straně. ** Legislativní a bezpečnostní normy: Nutnost doložit místní homologace, environmentální atesty a odlišné bezpečnostní standardy specifické pro daný region. == Průběh vyjednávání a taktické momenty == Při samotném jednání rozhodovala psychologie a reakce na chování obou stran. * Chyba na začátku: Příliš brzy jsme dali najevo, že na kontraktu opravdu moc spěcháme. Protistrana to okamžitě vycítila a začala přitvrzovat v podmínkách. ** Ztráta vyjednávací výhody (BATNA): Ukázání vlastní netrpělivosti a závislosti na rychlém uzavření obchodu okamžitě oslabilo naši pozici; protistrana pochopila, že si nemůžeme dovolit jen tak odejít. ** Psychologický tlak a nátlak na čas: Protistrana začala vědomě natahovat proces schvalování, vyžadovat dodatečná kolová jednání a hrát o čas s vědomím, že tlačíme na termíny dokončení Q3. ** Signály slabosti v řeči těla a rétorice: Otevřené vyjádření obav z nedodržení plánu dalo protistraně signál, že jsme ochotni ustoupit z klíčových technických požadavků výměnou za rychlost. ** Okamžité eskalování požadavků: V reakci na naši odhalenou netrpělivost protistrana přitvrdila a navýšila požadovaný podíl v projektu a začala vyhrožovat upřednostněním německé nebo domácí konkurence. * Hledání lepší páky: Zjistili jsme, že musíme opustit čistě cenová jednání a nabídnout jim přidanou hodnotu, která se hodí i politicky (např. ekologický přínos a pracovní místa pro jejich region). ** Přechod od pozic k zájmům: Přestat se handrkovat o marže a cenu komponent a zaměření se na hlubší strategické potřeby protistrany (lokální zaměstnanost a regionální rozvoj). ** Propojení byznysu s politickým kreditem: Nabídnutí argumentů, které místní vládní komise mohla využít jako vlastní politický úspěch před voliči (prezentace projektu jako ekologické modernizace a vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst). ** Taktika postupných ústupků: Místo celkového tlaku na podpis velké dohody jsme rozdělili jednání na menší dílčí kroky (nejdřív schválení pilotního provozu, následné rozšíření), čímž jsme odbourali strach regulátorů z celkové závislosti. ** Využití informací a kompenzačních balíčků: Kompenzace tvrdých licenčních podmínek nabídkou nadstandardního servisu, lokálního zaškolení personálu a garantovaného snížení emisí v provozu, což pro ně mělo vyšší hodnotu než samotná pořizovací cena zařízení. == Kritická fáze == Zhruba v polovině cvičení přišel zásadní a dramatický zvrat. Simulovaná zpráva o změně politické situace a výměně ministra v zemi, kam jsme chtěli exportovat. Dosavadní dohody rázem padly. Cílem bylo prokázání schopnosti okamžité improvizace pod stresem. Museli jsme rychle překopat strategii a jednat s novým vedením, které bylo vůči západním firmám skeptičtější. * Nové stanovisko: Nový ministr a jeho aparát prosazovali doktrínu '''technologické soběstačnosti''' a argumentovali tím, že klíčová infrastruktura a záchranářské drony nesmí záviset na cizím know-how, což kompletně podminovalo náš původní prodejní argument. * Odhalená motivace nové garnitury: Během zjišťování stanovisek protistrany vyšlo najevo, že nový resort chce skrze kauzu předchozího vedení ukázat voličům sílu, a proto vyžaduje mnohem přísnější audit a exemplární přehodnocení všech zahraničních kontraktů. * Zjištěný nedostatek informací: Rychlou analýzou prostředí jsme zjistili, že nový náměstek pro průmysl má vazby na domácí konkurenční subjekty, což vysvětlovalo jejich náhlý protekcionistický postoj a snahu náš projekt záměrně zdržet. * Nový argumentační obrat: Museli jsme opustit argumentaci o kvalitě produktů a přidané hodnotě a postavit novou strategii na stanovisku, že naše drony fungují jako platforma, na kterou se mohou napojit lokální subdodavatelé, čímž získá místní průmysl zakázky za miliony. * Argument suverenity: V reakci na jejich obavy z úniku citlivých dat ze záchranářských operací jsme museli operativně formulovat stanovisko plné suverenity a nabídnout kompletní lokální hostování systémů a správu dat výhradně jejich inženýry. * Reakce na tvrdé ultimátum: Protistrana vznesla nové stanovisko v podobě ultimáta (kratší lhůta na testování a nutnost akceptovat jejich státní certifikaci bez výjimek), na což náš tým musel reagovat okamžitým rozdělením rizik a nabídkou záruk za nedodržení termínů. * Opuštění slabých pozic v argumentaci: Zjistili jsme, že původní argumenty o ekologickém přínosu nového ministra vůbec nezajímají; jeho prioritou byla geostrategická kontrola a eliminace rizika sankcí ze strany třetích mocností. * Využití páky ekonomického tlaku z jejich strany: Nový tým argumentoval tím, že pokud nepřistoupíme na jejich přísnější podmínky joint venture (společný podnik, forma obchodní spolupráce), okamžitě otevřou výběrové řízení pro asijské nebo německé dodavatele, kteří jsou ochotni akceptovat poloviční marže. * Nový postoj našeho týmu: museli pod masivním časovým a politickým tlakem ostře definovat nepřekročitelné meze a nutné ústupky. Jako absolutní červenou linii, při jejímž narušení bychom od jednacího stolu okamžitě odešli, jsme stanovili kompletní předání zdrojových kódů a ztrátu kontroly nad primární duševní vlastnickou strukturou firmou vyvinutého softwaru, což by ohrozilo naši globální konkurenceschopnost a bezpečnostní certifikace v EU. Na druhou stranu jsme v rámci rizikového manažerského rozhodnutí museli přehodnotit naše dosavadní pozice a identifikovat oblasti, od kterých jsme byli nuceni upustit: akceptovali jsme navýšení formálního podílu lokálního partnera ve společném podniku z původně zamýšlených nula procent až na krizově tolerovaných dvacet pět procent, svolili jsme k povinnému reinvestování části marží do lokálního subdodavatelského řetězce a přistoupili jsme na zkrácení záručních lhůt výměnou za to, že nová vládní garnitura upustí od požadavku na exkluzivní licenční monopol třetích stran. == Závěrečná zpětná vazba a hlavní poučení (Reflexe) == Závěrečný rozbor ukázal silné a slabé stránky našeho týmu a přinesl klíčová systémová zjištění: * Vyjednávání není o tom se hádat vyhrát za každou cenu, ale o pochopení slabých stránek protistrany a udržení vlastní pozice bez paniky pod silným stresem. ** Zjištění, že snaha verbálně přemluvit nebo přehádat protistranu vede k eskalaci konfliktu, vzniku obrané pozice a zatvrzení pozic, nikoliv k dohodě. ** Systematická identifikace skutečných motivací, interních politických tlaků a časových či ekonomických restrikcí na straně protistrany, lze úspěšně využít jako vyjednávací páku. ** Význam zvládání stresu, potlačení paniky pod vnějším nátlakem a zachování profesionálního poker-face, což zabraňuje vysílání signálů slabosti. ** Schopnost nenechat se vyprovokovat agresivní rétorikou regulátorů a soustředit se výhradně na tvrdá data a strukturální vyjednávací parametry. * Pozor na ukvapené ústupky: Jakmile člověk pod tlakem poleví v klíčovém bodě, ztrácí respekt a druhá strana toho hned využije k dalšímu tlaku. ** Psychologický efekt, kdy protistrana vnímá jakýkoliv nečekaný nebo vynucený ústupek jako projev slabosti, což okamžitě generuje požadavek na další, ještě tvrdší kompromisy. ** Jakmile tým jednou prolomí své vlastní vyhlášené červené vlajky pod psychologickým nátlakem, ztrácí u jednacího stolu respekt a protistrana přestává brát jeho argumenty vážně. ** Nebezpečí jednostranných úlev (např. v ceně nebo licenčních podmínkách), aniž by za ně byla okamžitě vyjednána odpovídající protihodnota v politické či právní rovině. ** Zjištění, že každý ústupek musí být striktně podmíněn a vykoupen ekvivalentním krokem protistrany, aby nedošlo k fatální nerovnováze sil. * Zážitek mi ukázal, že ekonomická diplomacie je z velké části o psychologii moci, čtení signálů a rychlém přizpůsobení se nečekaným geopolitickým zvratům. ** Uvědomění si, že mezinárodní obchod není čistě ekonomické v podobě nákladů a přínosů, ale arénou, kde se střetávají politické zájmy, lobby a hrubá mocenská převaha státních struktur. ** Důležitost vnímání neverbálních projevů, nervozity, náhlých změn v rétorice protistrany a schopnosti odhalit skryté motivy skryté za formální diplomatickou zdvořilostí. ** Zjištění, že moderní diplomat a ekonomický vyjednavač musí disponovat vysokou mírou krizové adaptability, protože statické plány a dogmatická příprava v reálném prostředí měnících se podmínek selhávají. * Psychologie dominance a mocenská dynamika: ** Dominance ve vyjednávání nespočívá v hrubé síle nebo agresi, ale ve schopnosti mít vývoj situace pod kontrolou. Tedy v tom, kdo definuje pravidla hry, kritéria úspěchu a primární témata diskuze. Kdo ovládá psychologické pole a nutí druhou stranu reagovat na své teritorium. ** Skutečná dominance se projevuje věcným klidem, nízkou frekvencí mluvy, uvolněným držením těla a absolutní absencí nutnosti se ospravedlňovat. Každé zbytečné vysvětlování vlastní pozice nebo unáhlené ujišťování protistrany podvědomě signalizuje submisi a oslabuje status. * Psychologie nátlaku: ** Nátlakové techniky stojí na kognitivním zkreslení, kdy lidský mozek pociťuje strach ze ztráty zhruba dvakrát intenzivněji než radost ze stejného zisku. Protistrana tento mechanismus zneužívá k vyvolání paniky a umělému vytváření pocitu, že pokud okamžitě neustoupíte, o vše přijdete. ** Záměrné vyvolávání stresu skrze nerealistické termíny, nečekané změny a příval komplexních podmínek. Cílem nátlaku je vyčerpat mentální kapacitu protistrany, přinutit ji k unáhleným závěrům a zlomit její vyjednávací disciplínu. ** Schopnost rozpoznat nátlakový vzorce jako divadlo, vědomě zpomalit tempo jednání („když tlačí oni, já zpomalím“), odmítnout hrát podle jejich časového harmonogramu a vrátit diskuzi k chladným, objektivním faktům. * Dynamika silných a slabých pozic: ** BATNA (Best Alternative to a Negotiated Agreement) jako skutečný zdroj moci: Reálná síla ve vyjednávání neodpovídá rétorice ani velikosti subjektu, ale kvalitě a atraktivitě alternativy pro případ, že k žádné dohodě nedojde. Kdo má silnou BATNA, vyjednává s chladnou hlavou; kdo ji nemá, podléhá strachu z neúspěchu. ** I slabší strana může zcela změnit dynamiku, pokud dokáže maskovat své slabiny, vyvolat u silnějšího hráče pochybnosti o jeho vlastních nákladech a maximalizovat vnímanou hodnotu svých aktiv. ** Silná pozice s sebou nese psychologické riziko pro protistranu, protože silnější hráč často podléhá pýše, ignoruje signály z terénu, špatně čte záměry druhé strany a dělá fatální chyby z podcenění. Znalost tohoto psychologického jevu umožňuje slabšímu týmu trpělivě vyčkat na moment, kdy arogantní protistrana zakopne. == Odborný kontext a interpretace zkušenosti == ''Z mojí zkušenosti o vyjednávání:'' Vyjednávání stojí na schopnosti proniknout pod povrch a odhalit, co druhá strana doopravdy chce a potřebuje. Většina lidí totiž na začátku předkládá jen umělé pózy a nafouknuté požadavky, které slouží jako kouřová clona. Tvým úkolem je s chladnou hlavou rozlišit prázdná gesta od skutečných motivací a zjistit, jaká má dotyčný reálná omezení. Musíš přesně vědět, kam až je schopný v ústupcích zajít a co pro něj představuje nepřekročitelnou hranici. Úplně stejně hledej sám v sobě, , protože bez dokonalého přehledu o vlastních limitech a prioritách tě protistrana snadno ukecá. Vyjednávání je v jádru hra na odkrývání karet, kde vyhrává ten, kdo dřív pochopí skutečné mantinely obou stran. === BATNA === BATNA je zkratka anglického výrazu Best Alternative to a Negotiated Agreement, tedy nejlepší alternativa k vyjednávané dohodě. Pojem označuje nejvýhodnější postup, který má vyjednávající strana k dispozici v případě, že současné jednání skončí bez dohody. Koncept zavedli '''Roger Fisher, William Ury a Bruce Patton''' v rámci přístupu známého jako principielní vyjednávání, který rozpracovali v knize Getting to Yes. BATNA umožňuje posuzovat nabídku protistrany nikoli izolovaně, ale ve srovnání s tím, co může vyjednávající strana získat mimo právě probíhající jednání. Tvrzení, že se jedná o nejlepší alternativu a klíčový pilíř vyjednávání, se opírá o následující argumenty: # Ochrana před špatnými rozhodnutími (Stanovení spodní hranice) #* Bez jasně definované BATNA vyjednavači často podléhají emocím, nátlaku protistrany nebo strachu z neúspěchu. BATNA funguje jako spodní hranice (tzv. bod odporu). #* Pokud je předložená nabídka u vyjednávacího stolu horší než vaše BATNA, můžete a měli byste jednání opustit. Přijetí horší nabídky by totiž znamenalo, že si pohoršíte oproti tomu, čeho byste dosáhli bez dohody. # Zdroj vyjednávací moci a sebedůvěry #* Síla ve vyjednávání se neodvíjí od toho, jak silně můžete argumentovat nebo jakou máte nátlakovou pozici, ale od toho, jak atraktivní máte alternativu mimo původní nabídku. # Objektivní testování hodnoty dohody #* Lidé mají tendenci posuzovat nabídky subjektivně v závislosti na tom, jak dlouho už jednání trvá a kolik úsilí do něj investovali. #* BATNA poskytuje studené, racionální a nezávislé kritérium. Nutí vyjednavače porovnávat reálný přínos smlouvy s reálnou alternativou namísto toho, aby se nechal opojit iluzí, že „nějaká dohoda je lepší než žádná“. Autoři v Getting to Yes zdůrazňují, že cílem vyjednávání není dosáhnout dohody za každou cenu, ale dosáhnout lepšího výsledku, než jakého by člověk dosáhl bez ní. A právě k tomu slouží nejlepší alternativa (BATNA). Význam BATNA spočívá především v možnosti odmítnout dohodu, která je horší než dostupná alternativa. Pokud má například firma možnost uzavřít obdobný obchod s jiným odběratelem, není odkázána na jediného partnera. Její vyjednávací pozice proto může být silnější než pozice firmy, která jinou možnost nemá. BATNA současně není totéž co požadovaný výsledek jednání. Požadavek představuje to, čeho chce strana dosáhnout v probíhající dohodě, zatímco BATNA představuje její alternativu v případě, že dohoda nevznikne. Tento princip přitom zdaleka neplatí jen v byznysu, ale skvěle ilustruje i obecnou sociální dynamiku. Možnost odmítnout dohodu totiž nestojí ani zdaleka na silných slovech, nýbrž na reálné '''nezávislosti na výsledku'''. Podobně jako v osobním životě při randění platí, že člověk s jinými možnostmi v záloze, tedy s takzvaným nastavením hojnosti, přichází k jednacímu stolu s přirozeným klidem a sebedůvěrou. Naopak ten, kdo je na jediném výstupu závislý a nemá kam ustoupit, podléhá strachu, zbytečně polevuje ze svých standardů a ztrácí vyjednávací páky. Síla pozice se tak vždy odvíjí od toho, jaké alternativní kroky můžete podniknout v okamžiku, kdy řeknete definitivní „ne“. Pro praktické vyjednávání je proto důležité svou BATNA předem identifikovat a pokud možno ji zlepšovat. Silná alternativa může zvýšit pravděpodobnost pro odmítnutí nevýhodných podmínek a snížit závislost na výsledku konkrétního jednání. Současně však BATNA není jediným zdrojem vyjednávací síly. Výsledek mohou ovlivňovat také informace, časové podmínky, zájmy stran, vztahy mezi účastníky, dostupné zdroje nebo schopnost vytvářet hodnotu. Aktivní zkvalitňování vaší BATNA před každým důležitým jednáním vyžaduje cílené budování alternativ, které vám zajistí pevnou pozici. Prvním krokem je neustálé studování trhu nebo hledání dalších potenciálních partnerů dříve, než vůbec začnete jednat, což vám zajistí dostatečný výběr. Druhým krokem je systematické rozvíjení vlastních dovedností, zdrojů a schopností, díky nimž se stanete méně zranitelnými a závislými na jednom konkrétním výstupu. Třetím krokem je včasné testování zájmu jiných stran, které vám poskytne reálnou zpětnou vazbu o tom, jak silnou pozici ve skutečnosti máte. Čtvrtým krokem je neustálá investice do vlastních projektů a vztahů, které fungují jako přirozená pojistka a zvyšují vaši hodnotu v očích ostatních. Každá takto připravená záložní možnost vám dodá vnitřní klid a umožní vám jednat s mnohem větší suverenitou. V případě popisovaného workshopu je tento koncept důležitý zejména proto, že časová naléhavost na straně našeho týmu zvyšovala závislost na dosažení dohody. Pokud protistrana pochopí, že druhá strana má omezenou možnost jednání opustit, získává důležitou informaci o její skutečné vyjednávací situaci. Zkušenost ze simulace tak ukázala praktický význam rozdílu mezi tím, co chce vyjednávající strana získat, a tím, co je skutečně schopna udělat, pokud dohody nedosáhne. === Pozice a zájmy === === Časový tlak ve vyjednávání === === Problém první nabídky === === Averze ke ztrátě === 4pha6eai8ie4x1of79e0gis4932arq1 0 20811 149466 2026-09-22T08:38:58Z Mmh 873 založení 149466 wikitext text/x-wiki {{Info | typ = | typ2 = | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | kategorie2 = | jazyk = | jazyk2 = | jazyk3 = | úroveň = střední škola | úroveň2 = | úroveň3 = | příslušnost = Diskuse:Informatika pro kombinované lyceum }} Tato stránka podává přehled, která témata již byla probrána, takže byste o nich měli mít dostatečný přehled k tomu, abyste na nich mohli pracovat v našich společných [[Informatika pro kombinované lyceum/Skripta|skriptech]], nebo aby se mohla objevit v nějakém testu. ==Dosud probraná témata== * [[Informatika pro kombinované lyceum/Schéma počítače|Součásti počítače, schéma počítače]] <!-- * Vývoj výpočetní techniky :*[[Informatika pro kombinované lyceum/Formalizace a digitalizace|Vývoj záznamu informace, vývoj záznamu pracovního postupu, digitalizace]] //--> *[[Informatika pro kombinované lyceum/Dvojková soustava|Dvojková soustava]] <!-- :*[[Informatika pro kombinované lyceum/Zpětná vazba|Zpětná vazba]] :* Logické obvody ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Logické obvody I|Co jsou to logické obvody]] ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Logické obvody II|Jak z logických obvodů vznikne počítač]] ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Hra s logickými obvody|Hraní s logickými obvody ve hře Prahy]] :*[[Informatika pro kombinované lyceum/Programovatelnost|Programovatelnost]] :*[[Informatika pro kombinované lyceum/Dějinné mezníky vývoje počítačů|Dějinné mezníky vývoje počítačů]] :*[[Informatika pro kombinované lyceum/Vývoj technologie ukládání informace|Vývoj technologie ukládání informace]] :*[[Informatika pro kombinované lyceum/Vývoj technologie zobrazování informace|Vývoj technologie zobrazování informace]] * [[Informatika pro kombinované lyceum/Možnosti a omezení výpočetní techniky|Možnosti a omezení výpočetní techniky]] * Program a proces ** [[Informatika pro kombinované lyceum/Druhy programů|Druhy programů (BIOS/UEFI, operační systém, uživatelské aplikace)]] ** [[Informatika pro kombinované lyceum/Operační systém|Co je to operační systém?]] ** [[Informatika pro kombinované lyceum/Druhy programů|Co se děje při zapnutí počítače? Co se děje při spuštění programu?]] * Uložení dat v počítači ** [[Informatika pro kombinované lyceum/Uložení dat v souborech|Souborový systém]] ** [[Informatika pro kombinované lyceum/Uložení dat v souborech|Druhy souborů (programové soubory, uživatelské soubory, zástupci, složky)]] ** [[Informatika pro kombinované lyceum/Binární uložení dat|Velikost souborů, bit, bajt, desítkové a binární předpony]] ** [[Informatika pro kombinované lyceum/Vlastnosti souboru|Další vlastnosti souborů (atributy, čas, práva)]] * Práce s textem ** [[Informatika pro kombinované lyceum/Logické členění textu|Struktura sdělení (logické členění textu do oněch 5 bodů)]] ** [[Informatika pro kombinované lyceum/Druhy textových souborů|Druhy textových souborů (prostý text, značkový formát, aplikační formát)]] ** Práce s textovým editorem/procesorem ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Textový procesor|Co je to textový editor/procesor, příklady, možnosti a omezení]] ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Struktura textového dokumentu|Struktura textového dokumentu (znak, odstavec, stránka, vložené objekty)]] ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Styly odstavce v textovém dokumentu|Styly odstavce]] ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Styly znaku v textovém dokumentu|Styly znaku]] ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Styly stránky v textovém dokumentu|Styly stránky]] ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Obrázky v textovém dokumentu|Obrázky]] ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Tabulky v textovém dokumentu|Tabulky]] ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Aktivní pole v textovém dokumentu|Aktivní pole]] ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Obsah a rejstřík v textovém dokumentu|Obsah a rejstřík]] ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Makra v textovém dokumentu|Makra]] ::*[[Informatika pro kombinované lyceum/Export z textového dokumentu|Exportní formáty (zejména PDF)]] * [[Informatika pro kombinované lyceum/Typografie|Typografie, správná sazba českého textu]] * Algoritmy ** co je to algoritmus? ** aspoň jeden příklad algoritmu (například některý z těch řadicích) ** prvky algoritmu (krok, složený příkaz, skok, cyklus pro prvky množiny a s podmínkou, podmíněné větvení, volání podprogramu, rekurze; proměnné a konstanty) * Multimediální prezentace (co to je, zásady tvorby) * Počítačové sítě ** [[Informatika pro kombinované lyceum/LAN a WAN|Základní rozdělení počítačových sítí (LAN a WAN, jejich rozdílnost)]] :* [[Informatika pro kombinované lyceum/Vrstvy sítě|Vrstvový model počítačové sítě]] ::* [[Informatika pro kombinované lyceum/Fyzická vrstva sítě|Fyzická vrstva]] ::* [[Informatika pro kombinované lyceum/Spojová vrstva sítě|Linková/spojová vrstva (kontrolní součet, komunikační protokol, Ethernet)]] ::* [[Informatika pro kombinované lyceum/Síťová vrstva sítě|Síťová vrstva (IP, IP adresa, IPv4 a IPv6, doména n-tého řádu)]] ::* [[Informatika pro kombinované lyceum/Transportní vrstva sítě|Transportní vrstva (síťový port, kontrolovaný a nekontrolovaný přenos, TCP, UDP)]] ::* [[Informatika pro kombinované lyceum/Relační vrstva sítě|Relační vrstva (autentifikace)]] ::* [[Informatika pro kombinované lyceum/Prezentační vrstva sítě|Prezentační vrstva (MIME, kódování znaků)]] ::* [[Informatika pro kombinované lyceum/Aplikační vrstva sítě|Aplikační vrstva (HTTP, HTTPS, SMTP, POP/IMAP)]] :* [[Informatika pro kombinované lyceum/URL|URL]] * Internet :* [[Informatika pro kombinované lyceum/Co najdeme na internetu|Co všechno najdeme na internetu? (různé typy obsahů, služeb, aplikací)]] ::* [[Informatika pro kombinované lyceum/Webové portály a vyhledávače|Portály a vyhledávače (příklady s recenzemi)]] ::* [[Informatika pro kombinované lyceum/Úložiště informací na internetu|Úložiště informací (příklady s recenzemi)]] ::* [[Informatika pro kombinované lyceum/Webová rozhraní newebových služeb|Webová rozhraní newebových služeb (příklady s recenzemi)]] ::* [[Informatika pro kombinované lyceum/Komunikační služby na internetu|Komunikační služby (příklady s recenzemi)]] ::* [[Informatika pro kombinované lyceum/Uživatelské aplikace na internetu|Uživatelské aplikace (příklady s recenzemi)]] :* [[Informatika pro kombinované lyceum/Elektronická pošta|E-mail (na co dbát při posílání, jak přibližně funguje)]] ::* [[Informatika pro kombinované lyceum/Hlavička zprávy elektronické pošty|Hlavička e-mailu (co tam najdeme, jak tomu rozumět)]] * Autorská práva a licence (softvér, multimédia) ** [[Informatika pro kombinované lyceum/Softvérové licence|Softvérové licence]] //--> <!-- Kategorie = zařazení stránky do celku Wikiverzity (nechat na konci stránky): //--> [[Kategorie:Informatika pro kombinované lyceum/2025|Přehled probraných témat]] faxstrfmovih5bm2gnmicvsqxdu9w9n