Wikiverzita:Nástěnka správců

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikiverzita</sitename>
    <dbname>cswikiversity</dbname>
    <base>https://cs.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.47.0-wmf.21</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikiverzita</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikiverzitě</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Fórum</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k fóru</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Wikiverzita:Nástěnka správců</title>
    <ns>4</ns>
    <id>644</id>
    <revision>
      <id>149894</id>
      <parentid>149274</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:17:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>+Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost (2)</comment>
      <origin>149894</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20693" sha1="93dqbwqnvmilo7tm3desh1wml5d9xy5" xml:space="preserve">{{Nobots}}__NEWSECTIONLINK__
&lt;div class=&quot;toccolours plainlinks&quot;&gt;
''Tato stránka je určena k řešení konkrétních problémů, které mohou řešit jen správci díky svým technickým oprávněním. Tato stránka NESLOUŽÍ k volné debatě.

Prosíme, chovejte se tu dle následujících pravidel:
# Pokud něco žádáte od [[:Kategorie:Správci|správců]], napište sem ([{{fullurl:Wikiverzita:Nástěnka správců|action=edit&amp;section=new}} jako novou sekci]) stručně, co žádáte.
# Uveďte odkazy, na základě čeho to žádáte.
# Nedebatujte o dalším. Některý ze správců Vám zde odpoví a zajistí případné řešení problému.
# Pokud s jeho řešením nesouhlasíte, napište to sem a požádejte další správce o vyjádření.
# Nevíte-li, zda na řešení vašeho problému jsou nutná správcovská práva, zkuste se zeptat na stránce [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusní prostor]].
&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; margin: 0 0 1em 1em;&quot;&gt;
* [[/Archiv 2008]]
* [[/Archiv 2009]]
* [[/Archiv 2010]]
* [[/Archiv 2011]]
* [[/Archiv 2012]]
* [[/Archiv 2013]]
* [[/Archiv 2014]]
* [[/Archiv 2015]]
* [[/Archiv 2016]]
* [[/Archiv 2017]]
* [[/Archiv 2018]]
* [[/Archiv 2019]]
* [[/Archiv 2020–2025]]
&lt;/div&gt;
[[Kategorie:Wikiverzita]]
[[Kategorie:Správci|Nástěnka]]
&lt;!--SEM VLOŽTE PŘÍSPĚVEK--&gt;

== Žádost o smazání ==

Podává kolega na stránce Diskuse k [[Diskuse k Wikiverzitě:Hlavní strana#Uživatel:Jakubsterba144]]. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 4. 10. 2025, 18:18 (UTC)
:Skryto několik revizí. Pro adminy zůstává viditelné. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 16. 4. 2026, 06:41 (UTC)

== Dan Polansky ==

Chtěl bych správce upozornit na nevhodné chování uživatele Dan Polansky, který [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Dan_Polansky&amp;target=Dan+Polansky&amp;limit=1000 má minimum příspěvků v hlavním jmeném prostoru], respetive počet příspěvků je vyšší, ale jen opticky, protože nepoužívá náhled a často ukládá, což znepřehledňuje diskuse a zaplavuje poslední změny i historie článků. Na to, že by mněl používat náhled, nebo si text připravit v externím editoru a pak ho uložit [[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky#Nevyužívání náhledu|jsem ho upozornil]], ovšem moji vítku odmítl a vyzval mne. 

Vydupává si změny pravidel na místech, kde se řeší až dopady pravidel, někdy si vydupává odpovědi na to co si může sám najít a celkově tak zatěžuje editorskou základnu Wikiverzity, zpochybňuje zavedená pravidla. Zde bych chtěl ještě podotknout, že [[Speciální:Centrální ověření/Dan Polansky|za ty dlouhé roky co působí na projektech Wikimedia]] si mohl všimnout jak to na projektech Wikimedia chodí (například na anglické Wikiverzitě působil roky a rok tam byl i správce). Často jeho reakce, ale vypadají, že se s fungováním projektu najednou seznamuje právě teď a že nezná obecné principy fungování, které jsou napříč projekty velmi podobné.

Vzhledem k tomu, že se Dan Polansky chová napříč projekty podobně, dovolím si sem překopírovat překlad analýzy jeho diskusního stylu, kterou jsem [[:en:Wikiversity:Community Review/Dan Polansky#Discussions|publikoval v žádosti o komentař]] k jeho působení, kterou na anglické Wikiverzitě otevřel byrokrat ''mikeu'': &quot;Danův přístup k diskusím je problematický, protože opakovaně odvádí pozornost od řešení samotného problému a místo toho vytváří kruhové debaty o vedlejších tématech, jako je identita, gramatika nebo procedurální detaily. V jedné diskusi oznámí, že se již nebude vyjadřovat, ale přesto se do diskuse znovu zapojuje, což narušuje jasnost a zvyšuje napětí.[1] Místo spolupráce na řešení má tendenci k mikromanagementu a zpochybňování legitimity příspěvků nebo procesů ostatních, což vede k tomu, že se konverzace stávají spíše kontradiktorními a vyčerpávajícími než konstruktivními. Tento nekonzistentní, odmítavý a konfrontační styl je obzvláště znepokojivý pro někoho v kurátorské roli,[2] kde se očekává zdvořilost, jasnost a podpora.&quot;

Poznámky:
#Na cs.wv se to projevuje třeba tak, že na jedné straně odmítá s uživatelem diskutovat &quot;[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Dan_Polansky&amp;oldid=146565#Nevyu%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_n%C3%A1hledu Nemám obecně problém řešit věci na mé diskuzní stránce, nikoli však s vámi osobně]&quot; na straně druhé toho samého uživatele urguje [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Juandev&amp;diff=prev&amp;oldid=146649 k urgentní odpovědi druhý den].
#Dan Polansky byl na anglické Wikiverzitě Kurátor což je typ správce.
[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 16. 3. 2026, 09:19 (UTC)

: Místo v hlavním jmenném prostoru publikuji v ''uživatelském'', protože to jsou moje analýzy, nad kterými mám editorskou kontrolu. Je to ''learning by doing'', učení se praktikováním. Je naděje, že z výsledku bude mít prospěch i někdo jiný, např. z tohoto: [[Uživatel:Dan Polansky/Bezpodmínečný zákaz lhaní]]; takových analýz tam mám řadu (jejich seznam se automaticky vypisuje na stránce [[Uživatel:Dan Polansky]] a jjeich počet je řádově 20). Je to moje naplňování smyslu Wikiverzity jako edukační platformy. Jak naplňuje smysl Juandev vidno například zde: [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]] - to je v hlaváku, ale nemá to tam podle mě co dělat; a není to stránka svou kvalitou výjimečná, čili kdo si nahodile prohlédne stránky Juandeva, měl by stránek podobné kvality najít řadu. Na okraj, v &quot;hlaváku&quot; jsem zkraje přesto něco založil, např. [[Pojem/Dan Polansky]]; přijde mi, že to není vůbec špatné, ale pochvalu jsem za to od nikoho nedostal.
: Nějaké pomluvy ze strany Juandeva (čili tím citovaným textem cituje Juandev sám sebe v překladu z angličtiny do češtiny) bez důkazů by neměly být brány až tak vážně. Až doručí Juandev něco jako alespoň trochu ucházejí substanciaci, pak by teprve bylo možné se nějak rozumně vyjádřit. Ostatně to působí, jako kdyby tento text od Juandeva vyprodukovalo nepřiznaně GenAI. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 3. 2026, 14:22 (UTC)
: Apropó: kdyby se projekt/editoři rozhodli, že mám radši přesunout např. [[Uživatel:Dan Polansky/Co je anglicky city]] na [[Co je anglicky city/Dan Polansky]] či [[Co je anglicky city (Dan Polansky)]], nemám s tím žádný zásadní problém, jenom mi současný stav přijde lepší už jen proto, že je z názvu/cesty jasné, co je jméno uživatele a co je jiná komponenta stránky; sdružit lze takové stránky v uživáku lze pořád pomocí kategorií. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 3. 2026, 07:34 (UTC)
::[[Soubor:Symbol delete vote.svg|20px]] Odmítnuto. Přímý zásah do práv uživatele [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] (zatím) není nutný (zatím ani vhodný ani potřebný). Jeho připomínky jsou hodny zvážení, pokud on vezme v potaz úroveň aktivity (neaktivity) zdejších kolegů a nebude vynucovat rychlost (vy)řešení nad míru možností kolegů s rozhodujícím vlivem, pak bude spolupráce na jejich řešení přínosem pro Wikiverzitu. Zatahování kontroverzí z jiných projektů pro tento případ není příhodné. (Ani kauzu J. W., že?) --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 16. 4. 2026, 08:04 (UTC) P. S. Juane, kterého [[:wikt:Vítku|Vítka]] zde zmiňujete/oslovujete, a v jaké souvislosti? --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 16. 4. 2026, 08:11 (UTC)
:::Příště můžu napsat žádost anglicky, pokud Vám to vadí. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 26. 4. 2026, 14:51 (UTC)
:::: @[[Uživatel:Juandev|Juandev]]: Příště smíte použít nějaký nástroj, který ohlídá vaše četné překlepy a chyby (které jak známo např. od Garyho Provosta hodně lidí iritují), např. Gemini, což si ani nežádá instalaci. Vložil jsem do Gemini toto: &quot;Prosím o kontrolu překlepů apod. Na to, že by mněl používat náhled, nebo si text připravit v externím editoru a pak ho uložit jsem ho upozornil, ovšem moji vítku odmítl a vyzval mne&quot;. A našel mi nejen &quot;vítku&quot; ale i &quot;mněl&quot;. Do nástroje byste pochopitelně vložil celý příspěvek, který plánujete odeslat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 06:29 (UTC)
:::::Vážení @[[Uživatel:Juandev|Juandev]] a @[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]].
:::::Vaše dva monology jsem objevil až teď a ... no, nechápu to, možná ani nechci. Moje oslovení nebylo formální, opravdu si práce Vás obou vážím. Každý z Vás udělal pro wikiprojekty mnoho dobrého, něco z toho mi též bylo ku prospěchu. Vašemu sporu proto rozumím – [https://hy.wiktionary.org/wiki/%D5%BD%D5%AF%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%A2%D5%A5%D5%B5 nějak takto]. Vemte to, prosím, jen jako poznámku nezúčastněného kolemjdoucího, který sám neví, proč se xakru cpe mezi dva mlýnské kameny a jitří rány, které už snad zarůstají.
:::::Jestli tedy mohu vyjádřit svůj názor a pocit z této &quot;diskuse&quot; (na který se mě ovšemže nikdo neptal): Nechali jste to vyhnít, sláva a díky za to! Svět je krásné místo. Petr Říha, Hradec Králové ([[Diskuse s uživatelem:Riha|diskuse]]) 22. 5. 2026, 13:15 (UTC)
:::::: DFTT. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 13:27 (UTC)

== Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost ==
Prosím o blok mého účtu na vlastní žádost, do posledního (31.) července 2026, čili na o něco více než dva měsíce. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 21. 5. 2026, 06:01 (UTC)

Měním požadavek na blok ze všech prostorů kromě uživatelského. Může být klidně i na dva měsíce a nikoli přesně do 31. července: Rationale/zdůvodnění: nebudu mít možnost diskutovat s pípy, čéčkami a íčky a flagovat problémy a to pro mé zájmy bude lepší. Bude to horší pro zájmy Wikiverzity, ale to není můj problém; nikdo mě za to neplatí. Pořád tím doručím materiálie pro svobodnou licencí, ze kterých může mít prospěch i jiná osoba než já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:55 (UTC)

: Není důvod Vás blokovat. Pokud nechcete do 31. července na Wikiverzitu chodit, je ve Vaší svobodné moci to nedělat. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 22. 5. 2026, 20:22 (UTC)
:: Česká Wikiverzita nemá pravidla o blokování; jeden návrh pravidel je zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Blokování]]. Výrok výše tedy netrasuje do žádného pravidla, neopírá se o žádné pravidlo, neopírá se ani o pravidlo v přípravě a je projevem správcovské libovůle/diskrece. To není nutně nic tak špatného, za nepřítomnosti pravidel o blokování, ale znamená to, že jiný správce může žádost vyhodnotit jinak.
:: Pakliže by správce Kusurija byl ochoten mé žádosti vyhovět, byl bych vědčen. Pakliže by něčemu pomohlo, že bych udělal rešerži, jak postupují jiné wiki, snad ji udělám (možná ji udělám tak či tak). Co si pamatuji, v anglickém Wikislovníku takovým žádostem bylo několikrát vyhověno, někdy dokonce i žádosti o blok do odvolání (jakoby nekonečný), což už mi přijde problematické.
:: Také se může stát, že se pořádně naštvu a řeknu něco, za co už blok padne. Tím si ublížím. A tomu bych se rád vyhnul. Výroků, které odráží mé upřímné přesvědčení a byly by na blok, možná i indef, je celá řada. Stačí, abych tady začal rozmazávat některé zlé lidi z jiných wiki, a nějaký blok (až indef) mě nejspíš nemine. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 5. 2026, 04:45 (UTC)

Znovu žádám o vyhovění mé žádosti, třeba i ve variantě, že budu zablokován přesně na dva měsíce a nikoli do jistého data (nyní by to bylo do konce srpna). Nemám ani nic proti tomu, aby byl zablokován pouze uživatelský účet a nikoli IP adresa. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:56 (UTC)

:Jak jsem říkal, necítím se oprávněn Vás blokovat. I když se podívám na Váš návrh, který spočívá v odkazu na pravidla české Wikipedie, tak nenalézám tento případ. Naopak, kdybych Vás bez jasného důvodu zablokoval, mohl byste si na mne stěžovat jako na správce, který zneužívá svých pravomocí. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 6. 2026, 14:18 (UTC)
:: Česká Wikiverzita pravidla blokování nemá (nebo má? kde?), takže tato neexistující pravidla ani nemůžete coby správce porušit (pravidla české Wikipedie se na českou Wikiverzitu přímo nevztahují, nebo pakliže se nějak vztahují, prosím vás coby správce o jasné potvrzení tohoto). A těžko si mohu stěžovat na to, že jste vyhověl mé vlastní žádosti, tím spíše, že je žádost časově omezená (kdyby byla žádost o blok nekonečný/do odvolání, rozpaky bych chápal).
:: Cíl mé žádosti je odpočinout si od české Wikiverzity coby potenciálně či skutečně adiktivní platformy; druhotný efekt je, že bude česká Wikiverzita mít nějaký čas klid/pokoj ode mne, což mi přijde také prima. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:02 (UTC)

:::Ale vždyť od Wikiverzity si můžete odpočinout, i když Vás nezablokuji. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 7. 2026, 18:04 (UTC)

Správce [[User:Kusurija|Kusurija]] mě před cca 14 dny zablokoval na 14 dní, za což mu znovu děkuji. Byl byste Kusurijo tak hodný, a zablokoval mě na dalších 14 dní? Přece jenom 14 dní na odpočinek je málo. (Dokážu pochopit, že by někdo nebyl ochotný zablokovat mě třeba na 2 měsíce, protože při odvykání od adikce, je-li ta silná, mohou vznikout různě závažné abstinenční příznaky a někdo by dokonce mohl tvrdit, že tak dlouhá doba je již nebezpečná. I když já bych zase tvrdil, že osoba s tvrdou závislostí/adikcí na editování wiki si může najít jinou wiki. Nevím. Jak říkám, dokážu nahlédnout i tento argument jako nikoli zcela neplauzibilní.) Do shrnutí blokace bych prosil &quot;blok na vlastní žádost&quot; bez zmínky prevence adikce; o prevenci tady nejde a spíše je tu podezření, že adikce již vznikla. Bylo by možné uvést &quot;Blok na vlastní žádost (pro ošetření adikce)&quot;, ale podle mě to není potřeba a každý by měl mít ''právo'' na rozumně krátký blok na vlastní žádost bez udání důvodu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 07:18 (UTC)
:Zkuste vlastní vůli. Krom toho, vyskytly se záležitosti, se kterými byste mohl vypomoci (já mám problém s formulací (návrhů) pravidel, které by bylo záhodno uvést v platnost. Hlavní problém spočívá v tom, že nemám právnické znalosti a můj zápal pro spravedlnost a čestnost vs chabá znalost právničiny je dost nebezpečná kombinace). Myslím si, že byste měl na to, mi nějak podstatněji pomoci v tomto. Budu Vaši činnost sledovat a pokud se Vaše problémy stanou zřetelnými, domluvíme se později. Byl bych spíše pro to, abyste trénoval svoji vůli: tak, jako je zřejmé, že netrénované svaly chřadnou, podobně je to i s vůlí. Časem se Vám to povede a obejdete se bez berliček. Já Vašim schopnostem věřím, věřte jim i Vy sám. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 08:12 (UTC)
:: Dobře. Deklaruji zde vůli needitovat českou Wikiverzitu do 31. srpna 2026, čili na něco přes další měsíc. Podezírám však, že tuto deklaraci poruším; uvidíme. Jinak s vámi souhlasím, že netrénované volní/voluntární svaly chřadnou (klasická Coveyovská metafora), ale to mi nepřijde zdaleka jako dostatečný důvod ignorovat zjištění oboru adiktologie ve smyslu užívání tvrdých překážek namísto pouze sebedisciplíny. Apropó, učinil jsem čerstvé updaty zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Blok na vlastní žádost]]; dále věc Kusurija (vy) se mnou diskutoval ještě zde: [[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky#Blokování &quot;ad hoc&quot;]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 08:36 (UTC)
::: Vyrovnání abstinenčních příznaků chápu; nepoužívejte nadále nadbytečné a nebo nepromyšlené editace. Zlomte vaz, Vy to zvládnete. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 09:06 (UTC)
:::: K &quot;nepoužívejte nadále nadbytečné a nebo nepromyšlené editace&quot;: teď tedy zírám! Jednak žádné ''nadbytečné'' (ve smyslu nepotřebné) editace nečiním. Nepromyšlené (či příliš zbrklé), jistě; potom je musím doupravit; ale díky tomu je kvalita mých příspěvků relativně často po opakovaných úpravách o tolik lepší než na začátku a troufnu si říct i o tolik lepší, než kvalita příspěvků řady jiných uživatelů.
:::: Existuje-li nějaké pravidlo, které mi opakované dílčí editace zakazuje, snad se podřídím nebo učiním nějaké zásadnější rozhodnutí ohledně frekvence a míry účasti v české Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 11:22 (UTC)
::::: Ne, to je v souvislosti s Vaší žádostí o blok. Zkusil jsem na to jít jinak. Vy vůli máte, jen jste líný ji používat. Tak jsem Vás k tomu chtěl popostrčit. Použití nadstardních práv ad hoc. Na každou blbost nejde vytvářet pravidlo, tím spíše, že daleko důležitější pravidla ještě nemáme v cajku. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 13:14 (UTC)
:::::: Postoj vyjádřený větou &quot;Na každou blbost nejde vytvářet pravidlo, tím spíše, že daleko důležitější pravidla ještě nemáme v cajku.&quot; považuji zejména po špatných zkušenostech s podregulovanými wiki, zejména Wikiverzit ale i jinde, za od základu chybný.
:::::: Pakliže česká Wikiverzita neumožní blok na vlastní žádost, jedno z mnou zvažovaných řešení je ji již více needitovat; to by bylo moje svobodné užití vůle ve směru, že si jsem vědom toho, čemu snad Aristoteles říkal inkontinence čili volní slabost a užiji ty zbytky vůle, které mi zbývají, k tomu, abych svou slabost ošetřil. Bude to jako alkoholik, který se už alkoholu radši ani netkne. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 9. 2026, 09:57 (UTC)

::::::: Ale vždyť to je přesně to, co požadujete, ne? Tím je snad jasné, že je zbytečné, abychom Vás blokovali; umíte přestat psát sám, i když zablokován nejste. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 16. 9. 2026, 21:39 (UTC)

== Stránka na smazání ==

[[Wikiverzita:Pískoviště/Wikiverzita:Pískoviště1|Tato stránka]] se asi může smazat jako test anonyma v roce 2017. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 16:43 (UTC)

:Ano, smazáno. Pískovištní podstránky se určitě mohou mazat (je to pískoviště), tedy můžeš tam kdykoli dát i žádost o smazání bez udání důvodu. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 6. 2026, 03:45 (UTC)

== Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost (2) ==
Žádám blok svého účtu na dva týdny, na vlastní žádost. Prosím, zda by se toho mohl ujmout správce Kusurija; že správce Mmh hodnotou a vhodnost tohoto ještě nedocenil již víme. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:16 (UTC)</text>
      <sha1>93dqbwqnvmilo7tm3desh1wml5d9xy5</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149895</id>
      <parentid>149894</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:19:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost */</comment>
      <origin>149895</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="21135" sha1="431u0mebqkdnm56tho5m4hfxx6q3pon" xml:space="preserve">{{Nobots}}__NEWSECTIONLINK__
&lt;div class=&quot;toccolours plainlinks&quot;&gt;
''Tato stránka je určena k řešení konkrétních problémů, které mohou řešit jen správci díky svým technickým oprávněním. Tato stránka NESLOUŽÍ k volné debatě.

Prosíme, chovejte se tu dle následujících pravidel:
# Pokud něco žádáte od [[:Kategorie:Správci|správců]], napište sem ([{{fullurl:Wikiverzita:Nástěnka správců|action=edit&amp;section=new}} jako novou sekci]) stručně, co žádáte.
# Uveďte odkazy, na základě čeho to žádáte.
# Nedebatujte o dalším. Některý ze správců Vám zde odpoví a zajistí případné řešení problému.
# Pokud s jeho řešením nesouhlasíte, napište to sem a požádejte další správce o vyjádření.
# Nevíte-li, zda na řešení vašeho problému jsou nutná správcovská práva, zkuste se zeptat na stránce [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusní prostor]].
&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; margin: 0 0 1em 1em;&quot;&gt;
* [[/Archiv 2008]]
* [[/Archiv 2009]]
* [[/Archiv 2010]]
* [[/Archiv 2011]]
* [[/Archiv 2012]]
* [[/Archiv 2013]]
* [[/Archiv 2014]]
* [[/Archiv 2015]]
* [[/Archiv 2016]]
* [[/Archiv 2017]]
* [[/Archiv 2018]]
* [[/Archiv 2019]]
* [[/Archiv 2020–2025]]
&lt;/div&gt;
[[Kategorie:Wikiverzita]]
[[Kategorie:Správci|Nástěnka]]
&lt;!--SEM VLOŽTE PŘÍSPĚVEK--&gt;

== Žádost o smazání ==

Podává kolega na stránce Diskuse k [[Diskuse k Wikiverzitě:Hlavní strana#Uživatel:Jakubsterba144]]. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 4. 10. 2025, 18:18 (UTC)
:Skryto několik revizí. Pro adminy zůstává viditelné. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 16. 4. 2026, 06:41 (UTC)

== Dan Polansky ==

Chtěl bych správce upozornit na nevhodné chování uživatele Dan Polansky, který [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Dan_Polansky&amp;target=Dan+Polansky&amp;limit=1000 má minimum příspěvků v hlavním jmeném prostoru], respetive počet příspěvků je vyšší, ale jen opticky, protože nepoužívá náhled a často ukládá, což znepřehledňuje diskuse a zaplavuje poslední změny i historie článků. Na to, že by mněl používat náhled, nebo si text připravit v externím editoru a pak ho uložit [[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky#Nevyužívání náhledu|jsem ho upozornil]], ovšem moji vítku odmítl a vyzval mne. 

Vydupává si změny pravidel na místech, kde se řeší až dopady pravidel, někdy si vydupává odpovědi na to co si může sám najít a celkově tak zatěžuje editorskou základnu Wikiverzity, zpochybňuje zavedená pravidla. Zde bych chtěl ještě podotknout, že [[Speciální:Centrální ověření/Dan Polansky|za ty dlouhé roky co působí na projektech Wikimedia]] si mohl všimnout jak to na projektech Wikimedia chodí (například na anglické Wikiverzitě působil roky a rok tam byl i správce). Často jeho reakce, ale vypadají, že se s fungováním projektu najednou seznamuje právě teď a že nezná obecné principy fungování, které jsou napříč projekty velmi podobné.

Vzhledem k tomu, že se Dan Polansky chová napříč projekty podobně, dovolím si sem překopírovat překlad analýzy jeho diskusního stylu, kterou jsem [[:en:Wikiversity:Community Review/Dan Polansky#Discussions|publikoval v žádosti o komentař]] k jeho působení, kterou na anglické Wikiverzitě otevřel byrokrat ''mikeu'': &quot;Danův přístup k diskusím je problematický, protože opakovaně odvádí pozornost od řešení samotného problému a místo toho vytváří kruhové debaty o vedlejších tématech, jako je identita, gramatika nebo procedurální detaily. V jedné diskusi oznámí, že se již nebude vyjadřovat, ale přesto se do diskuse znovu zapojuje, což narušuje jasnost a zvyšuje napětí.[1] Místo spolupráce na řešení má tendenci k mikromanagementu a zpochybňování legitimity příspěvků nebo procesů ostatních, což vede k tomu, že se konverzace stávají spíše kontradiktorními a vyčerpávajícími než konstruktivními. Tento nekonzistentní, odmítavý a konfrontační styl je obzvláště znepokojivý pro někoho v kurátorské roli,[2] kde se očekává zdvořilost, jasnost a podpora.&quot;

Poznámky:
#Na cs.wv se to projevuje třeba tak, že na jedné straně odmítá s uživatelem diskutovat &quot;[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Dan_Polansky&amp;oldid=146565#Nevyu%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_n%C3%A1hledu Nemám obecně problém řešit věci na mé diskuzní stránce, nikoli však s vámi osobně]&quot; na straně druhé toho samého uživatele urguje [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Juandev&amp;diff=prev&amp;oldid=146649 k urgentní odpovědi druhý den].
#Dan Polansky byl na anglické Wikiverzitě Kurátor což je typ správce.
[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 16. 3. 2026, 09:19 (UTC)

: Místo v hlavním jmenném prostoru publikuji v ''uživatelském'', protože to jsou moje analýzy, nad kterými mám editorskou kontrolu. Je to ''learning by doing'', učení se praktikováním. Je naděje, že z výsledku bude mít prospěch i někdo jiný, např. z tohoto: [[Uživatel:Dan Polansky/Bezpodmínečný zákaz lhaní]]; takových analýz tam mám řadu (jejich seznam se automaticky vypisuje na stránce [[Uživatel:Dan Polansky]] a jjeich počet je řádově 20). Je to moje naplňování smyslu Wikiverzity jako edukační platformy. Jak naplňuje smysl Juandev vidno například zde: [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]] - to je v hlaváku, ale nemá to tam podle mě co dělat; a není to stránka svou kvalitou výjimečná, čili kdo si nahodile prohlédne stránky Juandeva, měl by stránek podobné kvality najít řadu. Na okraj, v &quot;hlaváku&quot; jsem zkraje přesto něco založil, např. [[Pojem/Dan Polansky]]; přijde mi, že to není vůbec špatné, ale pochvalu jsem za to od nikoho nedostal.
: Nějaké pomluvy ze strany Juandeva (čili tím citovaným textem cituje Juandev sám sebe v překladu z angličtiny do češtiny) bez důkazů by neměly být brány až tak vážně. Až doručí Juandev něco jako alespoň trochu ucházejí substanciaci, pak by teprve bylo možné se nějak rozumně vyjádřit. Ostatně to působí, jako kdyby tento text od Juandeva vyprodukovalo nepřiznaně GenAI. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 3. 2026, 14:22 (UTC)
: Apropó: kdyby se projekt/editoři rozhodli, že mám radši přesunout např. [[Uživatel:Dan Polansky/Co je anglicky city]] na [[Co je anglicky city/Dan Polansky]] či [[Co je anglicky city (Dan Polansky)]], nemám s tím žádný zásadní problém, jenom mi současný stav přijde lepší už jen proto, že je z názvu/cesty jasné, co je jméno uživatele a co je jiná komponenta stránky; sdružit lze takové stránky v uživáku lze pořád pomocí kategorií. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 3. 2026, 07:34 (UTC)
::[[Soubor:Symbol delete vote.svg|20px]] Odmítnuto. Přímý zásah do práv uživatele [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] (zatím) není nutný (zatím ani vhodný ani potřebný). Jeho připomínky jsou hodny zvážení, pokud on vezme v potaz úroveň aktivity (neaktivity) zdejších kolegů a nebude vynucovat rychlost (vy)řešení nad míru možností kolegů s rozhodujícím vlivem, pak bude spolupráce na jejich řešení přínosem pro Wikiverzitu. Zatahování kontroverzí z jiných projektů pro tento případ není příhodné. (Ani kauzu J. W., že?) --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 16. 4. 2026, 08:04 (UTC) P. S. Juane, kterého [[:wikt:Vítku|Vítka]] zde zmiňujete/oslovujete, a v jaké souvislosti? --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 16. 4. 2026, 08:11 (UTC)
:::Příště můžu napsat žádost anglicky, pokud Vám to vadí. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 26. 4. 2026, 14:51 (UTC)
:::: @[[Uživatel:Juandev|Juandev]]: Příště smíte použít nějaký nástroj, který ohlídá vaše četné překlepy a chyby (které jak známo např. od Garyho Provosta hodně lidí iritují), např. Gemini, což si ani nežádá instalaci. Vložil jsem do Gemini toto: &quot;Prosím o kontrolu překlepů apod. Na to, že by mněl používat náhled, nebo si text připravit v externím editoru a pak ho uložit jsem ho upozornil, ovšem moji vítku odmítl a vyzval mne&quot;. A našel mi nejen &quot;vítku&quot; ale i &quot;mněl&quot;. Do nástroje byste pochopitelně vložil celý příspěvek, který plánujete odeslat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 06:29 (UTC)
:::::Vážení @[[Uživatel:Juandev|Juandev]] a @[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]].
:::::Vaše dva monology jsem objevil až teď a ... no, nechápu to, možná ani nechci. Moje oslovení nebylo formální, opravdu si práce Vás obou vážím. Každý z Vás udělal pro wikiprojekty mnoho dobrého, něco z toho mi též bylo ku prospěchu. Vašemu sporu proto rozumím – [https://hy.wiktionary.org/wiki/%D5%BD%D5%AF%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%A2%D5%A5%D5%B5 nějak takto]. Vemte to, prosím, jen jako poznámku nezúčastněného kolemjdoucího, který sám neví, proč se xakru cpe mezi dva mlýnské kameny a jitří rány, které už snad zarůstají.
:::::Jestli tedy mohu vyjádřit svůj názor a pocit z této &quot;diskuse&quot; (na který se mě ovšemže nikdo neptal): Nechali jste to vyhnít, sláva a díky za to! Svět je krásné místo. Petr Říha, Hradec Králové ([[Diskuse s uživatelem:Riha|diskuse]]) 22. 5. 2026, 13:15 (UTC)
:::::: DFTT. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 13:27 (UTC)

== Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost ==
Prosím o blok mého účtu na vlastní žádost, do posledního (31.) července 2026, čili na o něco více než dva měsíce. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 21. 5. 2026, 06:01 (UTC)

Měním požadavek na blok ze všech prostorů kromě uživatelského. Může být klidně i na dva měsíce a nikoli přesně do 31. července: Rationale/zdůvodnění: nebudu mít možnost diskutovat s pípy, čéčkami a íčky a flagovat problémy a to pro mé zájmy bude lepší. Bude to horší pro zájmy Wikiverzity, ale to není můj problém; nikdo mě za to neplatí. Pořád tím doručím materiálie pro svobodnou licencí, ze kterých může mít prospěch i jiná osoba než já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:55 (UTC)

: Není důvod Vás blokovat. Pokud nechcete do 31. července na Wikiverzitu chodit, je ve Vaší svobodné moci to nedělat. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 22. 5. 2026, 20:22 (UTC)
:: Česká Wikiverzita nemá pravidla o blokování; jeden návrh pravidel je zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Blokování]]. Výrok výše tedy netrasuje do žádného pravidla, neopírá se o žádné pravidlo, neopírá se ani o pravidlo v přípravě a je projevem správcovské libovůle/diskrece. To není nutně nic tak špatného, za nepřítomnosti pravidel o blokování, ale znamená to, že jiný správce může žádost vyhodnotit jinak.
:: Pakliže by správce Kusurija byl ochoten mé žádosti vyhovět, byl bych vědčen. Pakliže by něčemu pomohlo, že bych udělal rešerži, jak postupují jiné wiki, snad ji udělám (možná ji udělám tak či tak). Co si pamatuji, v anglickém Wikislovníku takovým žádostem bylo několikrát vyhověno, někdy dokonce i žádosti o blok do odvolání (jakoby nekonečný), což už mi přijde problematické.
:: Také se může stát, že se pořádně naštvu a řeknu něco, za co už blok padne. Tím si ublížím. A tomu bych se rád vyhnul. Výroků, které odráží mé upřímné přesvědčení a byly by na blok, možná i indef, je celá řada. Stačí, abych tady začal rozmazávat některé zlé lidi z jiných wiki, a nějaký blok (až indef) mě nejspíš nemine. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 5. 2026, 04:45 (UTC)

Znovu žádám o vyhovění mé žádosti, třeba i ve variantě, že budu zablokován přesně na dva měsíce a nikoli do jistého data (nyní by to bylo do konce srpna). Nemám ani nic proti tomu, aby byl zablokován pouze uživatelský účet a nikoli IP adresa. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:56 (UTC)

:Jak jsem říkal, necítím se oprávněn Vás blokovat. I když se podívám na Váš návrh, který spočívá v odkazu na pravidla české Wikipedie, tak nenalézám tento případ. Naopak, kdybych Vás bez jasného důvodu zablokoval, mohl byste si na mne stěžovat jako na správce, který zneužívá svých pravomocí. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 6. 2026, 14:18 (UTC)
:: Česká Wikiverzita pravidla blokování nemá (nebo má? kde?), takže tato neexistující pravidla ani nemůžete coby správce porušit (pravidla české Wikipedie se na českou Wikiverzitu přímo nevztahují, nebo pakliže se nějak vztahují, prosím vás coby správce o jasné potvrzení tohoto). A těžko si mohu stěžovat na to, že jste vyhověl mé vlastní žádosti, tím spíše, že je žádost časově omezená (kdyby byla žádost o blok nekonečný/do odvolání, rozpaky bych chápal).
:: Cíl mé žádosti je odpočinout si od české Wikiverzity coby potenciálně či skutečně adiktivní platformy; druhotný efekt je, že bude česká Wikiverzita mít nějaký čas klid/pokoj ode mne, což mi přijde také prima. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:02 (UTC)

:::Ale vždyť od Wikiverzity si můžete odpočinout, i když Vás nezablokuji. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 7. 2026, 18:04 (UTC)

Správce [[User:Kusurija|Kusurija]] mě před cca 14 dny zablokoval na 14 dní, za což mu znovu děkuji. Byl byste Kusurijo tak hodný, a zablokoval mě na dalších 14 dní? Přece jenom 14 dní na odpočinek je málo. (Dokážu pochopit, že by někdo nebyl ochotný zablokovat mě třeba na 2 měsíce, protože při odvykání od adikce, je-li ta silná, mohou vznikout různě závažné abstinenční příznaky a někdo by dokonce mohl tvrdit, že tak dlouhá doba je již nebezpečná. I když já bych zase tvrdil, že osoba s tvrdou závislostí/adikcí na editování wiki si může najít jinou wiki. Nevím. Jak říkám, dokážu nahlédnout i tento argument jako nikoli zcela neplauzibilní.) Do shrnutí blokace bych prosil &quot;blok na vlastní žádost&quot; bez zmínky prevence adikce; o prevenci tady nejde a spíše je tu podezření, že adikce již vznikla. Bylo by možné uvést &quot;Blok na vlastní žádost (pro ošetření adikce)&quot;, ale podle mě to není potřeba a každý by měl mít ''právo'' na rozumně krátký blok na vlastní žádost bez udání důvodu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 07:18 (UTC)
:Zkuste vlastní vůli. Krom toho, vyskytly se záležitosti, se kterými byste mohl vypomoci (já mám problém s formulací (návrhů) pravidel, které by bylo záhodno uvést v platnost. Hlavní problém spočívá v tom, že nemám právnické znalosti a můj zápal pro spravedlnost a čestnost vs chabá znalost právničiny je dost nebezpečná kombinace). Myslím si, že byste měl na to, mi nějak podstatněji pomoci v tomto. Budu Vaši činnost sledovat a pokud se Vaše problémy stanou zřetelnými, domluvíme se později. Byl bych spíše pro to, abyste trénoval svoji vůli: tak, jako je zřejmé, že netrénované svaly chřadnou, podobně je to i s vůlí. Časem se Vám to povede a obejdete se bez berliček. Já Vašim schopnostem věřím, věřte jim i Vy sám. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 08:12 (UTC)
:: Dobře. Deklaruji zde vůli needitovat českou Wikiverzitu do 31. srpna 2026, čili na něco přes další měsíc. Podezírám však, že tuto deklaraci poruším; uvidíme. Jinak s vámi souhlasím, že netrénované volní/voluntární svaly chřadnou (klasická Coveyovská metafora), ale to mi nepřijde zdaleka jako dostatečný důvod ignorovat zjištění oboru adiktologie ve smyslu užívání tvrdých překážek namísto pouze sebedisciplíny. Apropó, učinil jsem čerstvé updaty zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Blok na vlastní žádost]]; dále věc Kusurija (vy) se mnou diskutoval ještě zde: [[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky#Blokování &quot;ad hoc&quot;]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 08:36 (UTC)
::: Vyrovnání abstinenčních příznaků chápu; nepoužívejte nadále nadbytečné a nebo nepromyšlené editace. Zlomte vaz, Vy to zvládnete. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 09:06 (UTC)
:::: K &quot;nepoužívejte nadále nadbytečné a nebo nepromyšlené editace&quot;: teď tedy zírám! Jednak žádné ''nadbytečné'' (ve smyslu nepotřebné) editace nečiním. Nepromyšlené (či příliš zbrklé), jistě; potom je musím doupravit; ale díky tomu je kvalita mých příspěvků relativně často po opakovaných úpravách o tolik lepší než na začátku a troufnu si říct i o tolik lepší, než kvalita příspěvků řady jiných uživatelů.
:::: Existuje-li nějaké pravidlo, které mi opakované dílčí editace zakazuje, snad se podřídím nebo učiním nějaké zásadnější rozhodnutí ohledně frekvence a míry účasti v české Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 11:22 (UTC)
::::: Ne, to je v souvislosti s Vaší žádostí o blok. Zkusil jsem na to jít jinak. Vy vůli máte, jen jste líný ji používat. Tak jsem Vás k tomu chtěl popostrčit. Použití nadstardních práv ad hoc. Na každou blbost nejde vytvářet pravidlo, tím spíše, že daleko důležitější pravidla ještě nemáme v cajku. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 13:14 (UTC)
:::::: Postoj vyjádřený větou &quot;Na každou blbost nejde vytvářet pravidlo, tím spíše, že daleko důležitější pravidla ještě nemáme v cajku.&quot; považuji zejména po špatných zkušenostech s podregulovanými wiki, zejména Wikiverzit ale i jinde, za od základu chybný.
:::::: Pakliže česká Wikiverzita neumožní blok na vlastní žádost, jedno z mnou zvažovaných řešení je ji již více needitovat; to by bylo moje svobodné užití vůle ve směru, že si jsem vědom toho, čemu snad Aristoteles říkal inkontinence čili volní slabost a užiji ty zbytky vůle, které mi zbývají, k tomu, abych svou slabost ošetřil. Bude to jako alkoholik, který se už alkoholu radši ani netkne. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 9. 2026, 09:57 (UTC)

::::::: Ale vždyť to je přesně to, co požadujete, ne? Tím je snad jasné, že je zbytečné, abychom Vás blokovali; umíte přestat psát sám, i když zablokován nejste. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 16. 9. 2026, 21:39 (UTC)
:::::::: Výrazem &quot;ešení je ji již více needitovat&quot; jsem zamýšlel &quot;ešení je ji již více needitova do nekonečna/do odvolání apod.&quot;; to je něco jiného, než si objednat blok na dva týdny, dva měsíce apod. Snad to mohlo být patrné z tohoto: &quot;Bude to jako alkoholik, který se už alkoholu radši ani netkne.&quot; --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:19 (UTC)

== Stránka na smazání ==

[[Wikiverzita:Pískoviště/Wikiverzita:Pískoviště1|Tato stránka]] se asi může smazat jako test anonyma v roce 2017. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 16:43 (UTC)

:Ano, smazáno. Pískovištní podstránky se určitě mohou mazat (je to pískoviště), tedy můžeš tam kdykoli dát i žádost o smazání bez udání důvodu. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 6. 2026, 03:45 (UTC)

== Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost (2) ==
Žádám blok svého účtu na dva týdny, na vlastní žádost. Prosím, zda by se toho mohl ujmout správce Kusurija; že správce Mmh hodnotou a vhodnost tohoto ještě nedocenil již víme. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:16 (UTC)</text>
      <sha1>431u0mebqkdnm56tho5m4hfxx6q3pon</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149896</id>
      <parentid>149895</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:19:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost */</comment>
      <origin>149896</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="21140" sha1="dj309csr10dwwadtalf9bj8b4sbz428" xml:space="preserve">{{Nobots}}__NEWSECTIONLINK__
&lt;div class=&quot;toccolours plainlinks&quot;&gt;
''Tato stránka je určena k řešení konkrétních problémů, které mohou řešit jen správci díky svým technickým oprávněním. Tato stránka NESLOUŽÍ k volné debatě.

Prosíme, chovejte se tu dle následujících pravidel:
# Pokud něco žádáte od [[:Kategorie:Správci|správců]], napište sem ([{{fullurl:Wikiverzita:Nástěnka správců|action=edit&amp;section=new}} jako novou sekci]) stručně, co žádáte.
# Uveďte odkazy, na základě čeho to žádáte.
# Nedebatujte o dalším. Některý ze správců Vám zde odpoví a zajistí případné řešení problému.
# Pokud s jeho řešením nesouhlasíte, napište to sem a požádejte další správce o vyjádření.
# Nevíte-li, zda na řešení vašeho problému jsou nutná správcovská práva, zkuste se zeptat na stránce [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusní prostor]].
&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; margin: 0 0 1em 1em;&quot;&gt;
* [[/Archiv 2008]]
* [[/Archiv 2009]]
* [[/Archiv 2010]]
* [[/Archiv 2011]]
* [[/Archiv 2012]]
* [[/Archiv 2013]]
* [[/Archiv 2014]]
* [[/Archiv 2015]]
* [[/Archiv 2016]]
* [[/Archiv 2017]]
* [[/Archiv 2018]]
* [[/Archiv 2019]]
* [[/Archiv 2020–2025]]
&lt;/div&gt;
[[Kategorie:Wikiverzita]]
[[Kategorie:Správci|Nástěnka]]
&lt;!--SEM VLOŽTE PŘÍSPĚVEK--&gt;

== Žádost o smazání ==

Podává kolega na stránce Diskuse k [[Diskuse k Wikiverzitě:Hlavní strana#Uživatel:Jakubsterba144]]. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 4. 10. 2025, 18:18 (UTC)
:Skryto několik revizí. Pro adminy zůstává viditelné. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 16. 4. 2026, 06:41 (UTC)

== Dan Polansky ==

Chtěl bych správce upozornit na nevhodné chování uživatele Dan Polansky, který [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Dan_Polansky&amp;target=Dan+Polansky&amp;limit=1000 má minimum příspěvků v hlavním jmeném prostoru], respetive počet příspěvků je vyšší, ale jen opticky, protože nepoužívá náhled a často ukládá, což znepřehledňuje diskuse a zaplavuje poslední změny i historie článků. Na to, že by mněl používat náhled, nebo si text připravit v externím editoru a pak ho uložit [[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky#Nevyužívání náhledu|jsem ho upozornil]], ovšem moji vítku odmítl a vyzval mne. 

Vydupává si změny pravidel na místech, kde se řeší až dopady pravidel, někdy si vydupává odpovědi na to co si může sám najít a celkově tak zatěžuje editorskou základnu Wikiverzity, zpochybňuje zavedená pravidla. Zde bych chtěl ještě podotknout, že [[Speciální:Centrální ověření/Dan Polansky|za ty dlouhé roky co působí na projektech Wikimedia]] si mohl všimnout jak to na projektech Wikimedia chodí (například na anglické Wikiverzitě působil roky a rok tam byl i správce). Často jeho reakce, ale vypadají, že se s fungováním projektu najednou seznamuje právě teď a že nezná obecné principy fungování, které jsou napříč projekty velmi podobné.

Vzhledem k tomu, že se Dan Polansky chová napříč projekty podobně, dovolím si sem překopírovat překlad analýzy jeho diskusního stylu, kterou jsem [[:en:Wikiversity:Community Review/Dan Polansky#Discussions|publikoval v žádosti o komentař]] k jeho působení, kterou na anglické Wikiverzitě otevřel byrokrat ''mikeu'': &quot;Danův přístup k diskusím je problematický, protože opakovaně odvádí pozornost od řešení samotného problému a místo toho vytváří kruhové debaty o vedlejších tématech, jako je identita, gramatika nebo procedurální detaily. V jedné diskusi oznámí, že se již nebude vyjadřovat, ale přesto se do diskuse znovu zapojuje, což narušuje jasnost a zvyšuje napětí.[1] Místo spolupráce na řešení má tendenci k mikromanagementu a zpochybňování legitimity příspěvků nebo procesů ostatních, což vede k tomu, že se konverzace stávají spíše kontradiktorními a vyčerpávajícími než konstruktivními. Tento nekonzistentní, odmítavý a konfrontační styl je obzvláště znepokojivý pro někoho v kurátorské roli,[2] kde se očekává zdvořilost, jasnost a podpora.&quot;

Poznámky:
#Na cs.wv se to projevuje třeba tak, že na jedné straně odmítá s uživatelem diskutovat &quot;[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Dan_Polansky&amp;oldid=146565#Nevyu%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_n%C3%A1hledu Nemám obecně problém řešit věci na mé diskuzní stránce, nikoli však s vámi osobně]&quot; na straně druhé toho samého uživatele urguje [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Juandev&amp;diff=prev&amp;oldid=146649 k urgentní odpovědi druhý den].
#Dan Polansky byl na anglické Wikiverzitě Kurátor což je typ správce.
[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 16. 3. 2026, 09:19 (UTC)

: Místo v hlavním jmenném prostoru publikuji v ''uživatelském'', protože to jsou moje analýzy, nad kterými mám editorskou kontrolu. Je to ''learning by doing'', učení se praktikováním. Je naděje, že z výsledku bude mít prospěch i někdo jiný, např. z tohoto: [[Uživatel:Dan Polansky/Bezpodmínečný zákaz lhaní]]; takových analýz tam mám řadu (jejich seznam se automaticky vypisuje na stránce [[Uživatel:Dan Polansky]] a jjeich počet je řádově 20). Je to moje naplňování smyslu Wikiverzity jako edukační platformy. Jak naplňuje smysl Juandev vidno například zde: [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]] - to je v hlaváku, ale nemá to tam podle mě co dělat; a není to stránka svou kvalitou výjimečná, čili kdo si nahodile prohlédne stránky Juandeva, měl by stránek podobné kvality najít řadu. Na okraj, v &quot;hlaváku&quot; jsem zkraje přesto něco založil, např. [[Pojem/Dan Polansky]]; přijde mi, že to není vůbec špatné, ale pochvalu jsem za to od nikoho nedostal.
: Nějaké pomluvy ze strany Juandeva (čili tím citovaným textem cituje Juandev sám sebe v překladu z angličtiny do češtiny) bez důkazů by neměly být brány až tak vážně. Až doručí Juandev něco jako alespoň trochu ucházejí substanciaci, pak by teprve bylo možné se nějak rozumně vyjádřit. Ostatně to působí, jako kdyby tento text od Juandeva vyprodukovalo nepřiznaně GenAI. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 3. 2026, 14:22 (UTC)
: Apropó: kdyby se projekt/editoři rozhodli, že mám radši přesunout např. [[Uživatel:Dan Polansky/Co je anglicky city]] na [[Co je anglicky city/Dan Polansky]] či [[Co je anglicky city (Dan Polansky)]], nemám s tím žádný zásadní problém, jenom mi současný stav přijde lepší už jen proto, že je z názvu/cesty jasné, co je jméno uživatele a co je jiná komponenta stránky; sdružit lze takové stránky v uživáku lze pořád pomocí kategorií. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 3. 2026, 07:34 (UTC)
::[[Soubor:Symbol delete vote.svg|20px]] Odmítnuto. Přímý zásah do práv uživatele [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] (zatím) není nutný (zatím ani vhodný ani potřebný). Jeho připomínky jsou hodny zvážení, pokud on vezme v potaz úroveň aktivity (neaktivity) zdejších kolegů a nebude vynucovat rychlost (vy)řešení nad míru možností kolegů s rozhodujícím vlivem, pak bude spolupráce na jejich řešení přínosem pro Wikiverzitu. Zatahování kontroverzí z jiných projektů pro tento případ není příhodné. (Ani kauzu J. W., že?) --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 16. 4. 2026, 08:04 (UTC) P. S. Juane, kterého [[:wikt:Vítku|Vítka]] zde zmiňujete/oslovujete, a v jaké souvislosti? --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 16. 4. 2026, 08:11 (UTC)
:::Příště můžu napsat žádost anglicky, pokud Vám to vadí. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 26. 4. 2026, 14:51 (UTC)
:::: @[[Uživatel:Juandev|Juandev]]: Příště smíte použít nějaký nástroj, který ohlídá vaše četné překlepy a chyby (které jak známo např. od Garyho Provosta hodně lidí iritují), např. Gemini, což si ani nežádá instalaci. Vložil jsem do Gemini toto: &quot;Prosím o kontrolu překlepů apod. Na to, že by mněl používat náhled, nebo si text připravit v externím editoru a pak ho uložit jsem ho upozornil, ovšem moji vítku odmítl a vyzval mne&quot;. A našel mi nejen &quot;vítku&quot; ale i &quot;mněl&quot;. Do nástroje byste pochopitelně vložil celý příspěvek, který plánujete odeslat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 06:29 (UTC)
:::::Vážení @[[Uživatel:Juandev|Juandev]] a @[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]].
:::::Vaše dva monology jsem objevil až teď a ... no, nechápu to, možná ani nechci. Moje oslovení nebylo formální, opravdu si práce Vás obou vážím. Každý z Vás udělal pro wikiprojekty mnoho dobrého, něco z toho mi též bylo ku prospěchu. Vašemu sporu proto rozumím – [https://hy.wiktionary.org/wiki/%D5%BD%D5%AF%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%A2%D5%A5%D5%B5 nějak takto]. Vemte to, prosím, jen jako poznámku nezúčastněného kolemjdoucího, který sám neví, proč se xakru cpe mezi dva mlýnské kameny a jitří rány, které už snad zarůstají.
:::::Jestli tedy mohu vyjádřit svůj názor a pocit z této &quot;diskuse&quot; (na který se mě ovšemže nikdo neptal): Nechali jste to vyhnít, sláva a díky za to! Svět je krásné místo. Petr Říha, Hradec Králové ([[Diskuse s uživatelem:Riha|diskuse]]) 22. 5. 2026, 13:15 (UTC)
:::::: DFTT. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 13:27 (UTC)

== Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost ==
Prosím o blok mého účtu na vlastní žádost, do posledního (31.) července 2026, čili na o něco více než dva měsíce. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 21. 5. 2026, 06:01 (UTC)

Měním požadavek na blok ze všech prostorů kromě uživatelského. Může být klidně i na dva měsíce a nikoli přesně do 31. července: Rationale/zdůvodnění: nebudu mít možnost diskutovat s pípy, čéčkami a íčky a flagovat problémy a to pro mé zájmy bude lepší. Bude to horší pro zájmy Wikiverzity, ale to není můj problém; nikdo mě za to neplatí. Pořád tím doručím materiálie pro svobodnou licencí, ze kterých může mít prospěch i jiná osoba než já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:55 (UTC)

: Není důvod Vás blokovat. Pokud nechcete do 31. července na Wikiverzitu chodit, je ve Vaší svobodné moci to nedělat. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 22. 5. 2026, 20:22 (UTC)
:: Česká Wikiverzita nemá pravidla o blokování; jeden návrh pravidel je zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Blokování]]. Výrok výše tedy netrasuje do žádného pravidla, neopírá se o žádné pravidlo, neopírá se ani o pravidlo v přípravě a je projevem správcovské libovůle/diskrece. To není nutně nic tak špatného, za nepřítomnosti pravidel o blokování, ale znamená to, že jiný správce může žádost vyhodnotit jinak.
:: Pakliže by správce Kusurija byl ochoten mé žádosti vyhovět, byl bych vědčen. Pakliže by něčemu pomohlo, že bych udělal rešerži, jak postupují jiné wiki, snad ji udělám (možná ji udělám tak či tak). Co si pamatuji, v anglickém Wikislovníku takovým žádostem bylo několikrát vyhověno, někdy dokonce i žádosti o blok do odvolání (jakoby nekonečný), což už mi přijde problematické.
:: Také se může stát, že se pořádně naštvu a řeknu něco, za co už blok padne. Tím si ublížím. A tomu bych se rád vyhnul. Výroků, které odráží mé upřímné přesvědčení a byly by na blok, možná i indef, je celá řada. Stačí, abych tady začal rozmazávat některé zlé lidi z jiných wiki, a nějaký blok (až indef) mě nejspíš nemine. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 5. 2026, 04:45 (UTC)

Znovu žádám o vyhovění mé žádosti, třeba i ve variantě, že budu zablokován přesně na dva měsíce a nikoli do jistého data (nyní by to bylo do konce srpna). Nemám ani nic proti tomu, aby byl zablokován pouze uživatelský účet a nikoli IP adresa. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:56 (UTC)

:Jak jsem říkal, necítím se oprávněn Vás blokovat. I když se podívám na Váš návrh, který spočívá v odkazu na pravidla české Wikipedie, tak nenalézám tento případ. Naopak, kdybych Vás bez jasného důvodu zablokoval, mohl byste si na mne stěžovat jako na správce, který zneužívá svých pravomocí. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 6. 2026, 14:18 (UTC)
:: Česká Wikiverzita pravidla blokování nemá (nebo má? kde?), takže tato neexistující pravidla ani nemůžete coby správce porušit (pravidla české Wikipedie se na českou Wikiverzitu přímo nevztahují, nebo pakliže se nějak vztahují, prosím vás coby správce o jasné potvrzení tohoto). A těžko si mohu stěžovat na to, že jste vyhověl mé vlastní žádosti, tím spíše, že je žádost časově omezená (kdyby byla žádost o blok nekonečný/do odvolání, rozpaky bych chápal).
:: Cíl mé žádosti je odpočinout si od české Wikiverzity coby potenciálně či skutečně adiktivní platformy; druhotný efekt je, že bude česká Wikiverzita mít nějaký čas klid/pokoj ode mne, což mi přijde také prima. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:02 (UTC)

:::Ale vždyť od Wikiverzity si můžete odpočinout, i když Vás nezablokuji. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 7. 2026, 18:04 (UTC)

Správce [[User:Kusurija|Kusurija]] mě před cca 14 dny zablokoval na 14 dní, za což mu znovu děkuji. Byl byste Kusurijo tak hodný, a zablokoval mě na dalších 14 dní? Přece jenom 14 dní na odpočinek je málo. (Dokážu pochopit, že by někdo nebyl ochotný zablokovat mě třeba na 2 měsíce, protože při odvykání od adikce, je-li ta silná, mohou vznikout různě závažné abstinenční příznaky a někdo by dokonce mohl tvrdit, že tak dlouhá doba je již nebezpečná. I když já bych zase tvrdil, že osoba s tvrdou závislostí/adikcí na editování wiki si může najít jinou wiki. Nevím. Jak říkám, dokážu nahlédnout i tento argument jako nikoli zcela neplauzibilní.) Do shrnutí blokace bych prosil &quot;blok na vlastní žádost&quot; bez zmínky prevence adikce; o prevenci tady nejde a spíše je tu podezření, že adikce již vznikla. Bylo by možné uvést &quot;Blok na vlastní žádost (pro ošetření adikce)&quot;, ale podle mě to není potřeba a každý by měl mít ''právo'' na rozumně krátký blok na vlastní žádost bez udání důvodu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 07:18 (UTC)
:Zkuste vlastní vůli. Krom toho, vyskytly se záležitosti, se kterými byste mohl vypomoci (já mám problém s formulací (návrhů) pravidel, které by bylo záhodno uvést v platnost. Hlavní problém spočívá v tom, že nemám právnické znalosti a můj zápal pro spravedlnost a čestnost vs chabá znalost právničiny je dost nebezpečná kombinace). Myslím si, že byste měl na to, mi nějak podstatněji pomoci v tomto. Budu Vaši činnost sledovat a pokud se Vaše problémy stanou zřetelnými, domluvíme se později. Byl bych spíše pro to, abyste trénoval svoji vůli: tak, jako je zřejmé, že netrénované svaly chřadnou, podobně je to i s vůlí. Časem se Vám to povede a obejdete se bez berliček. Já Vašim schopnostem věřím, věřte jim i Vy sám. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 08:12 (UTC)
:: Dobře. Deklaruji zde vůli needitovat českou Wikiverzitu do 31. srpna 2026, čili na něco přes další měsíc. Podezírám však, že tuto deklaraci poruším; uvidíme. Jinak s vámi souhlasím, že netrénované volní/voluntární svaly chřadnou (klasická Coveyovská metafora), ale to mi nepřijde zdaleka jako dostatečný důvod ignorovat zjištění oboru adiktologie ve smyslu užívání tvrdých překážek namísto pouze sebedisciplíny. Apropó, učinil jsem čerstvé updaty zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Blok na vlastní žádost]]; dále věc Kusurija (vy) se mnou diskutoval ještě zde: [[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky#Blokování &quot;ad hoc&quot;]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 08:36 (UTC)
::: Vyrovnání abstinenčních příznaků chápu; nepoužívejte nadále nadbytečné a nebo nepromyšlené editace. Zlomte vaz, Vy to zvládnete. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 09:06 (UTC)
:::: K &quot;nepoužívejte nadále nadbytečné a nebo nepromyšlené editace&quot;: teď tedy zírám! Jednak žádné ''nadbytečné'' (ve smyslu nepotřebné) editace nečiním. Nepromyšlené (či příliš zbrklé), jistě; potom je musím doupravit; ale díky tomu je kvalita mých příspěvků relativně často po opakovaných úpravách o tolik lepší než na začátku a troufnu si říct i o tolik lepší, než kvalita příspěvků řady jiných uživatelů.
:::: Existuje-li nějaké pravidlo, které mi opakované dílčí editace zakazuje, snad se podřídím nebo učiním nějaké zásadnější rozhodnutí ohledně frekvence a míry účasti v české Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 11:22 (UTC)
::::: Ne, to je v souvislosti s Vaší žádostí o blok. Zkusil jsem na to jít jinak. Vy vůli máte, jen jste líný ji používat. Tak jsem Vás k tomu chtěl popostrčit. Použití nadstardních práv ad hoc. Na každou blbost nejde vytvářet pravidlo, tím spíše, že daleko důležitější pravidla ještě nemáme v cajku. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 13:14 (UTC)
:::::: Postoj vyjádřený větou &quot;Na každou blbost nejde vytvářet pravidlo, tím spíše, že daleko důležitější pravidla ještě nemáme v cajku.&quot; považuji zejména po špatných zkušenostech s podregulovanými wiki, zejména Wikiverzit ale i jinde, za od základu chybný.
:::::: Pakliže česká Wikiverzita neumožní blok na vlastní žádost, jedno z mnou zvažovaných řešení je ji již více needitovat; to by bylo moje svobodné užití vůle ve směru, že si jsem vědom toho, čemu snad Aristoteles říkal inkontinence čili volní slabost a užiji ty zbytky vůle, které mi zbývají, k tomu, abych svou slabost ošetřil. Bude to jako alkoholik, který se už alkoholu radši ani netkne. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 9. 2026, 09:57 (UTC)

::::::: Ale vždyť to je přesně to, co požadujete, ne? Tím je snad jasné, že je zbytečné, abychom Vás blokovali; umíte přestat psát sám, i když zablokován nejste. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 16. 9. 2026, 21:39 (UTC)
:::::::: Výrazem &quot;řešení je ji již více needitovat&quot; jsem zamýšlel &quot;řešení je ji již více needitovat do nekonečna/do odvolání apod.&quot;; to je něco jiného, než si objednat blok na dva týdny, dva měsíce apod. Snad to mohlo být patrné z tohoto: &quot;Bude to jako alkoholik, který se už alkoholu radši ani netkne.&quot; --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:19 (UTC)

== Stránka na smazání ==

[[Wikiverzita:Pískoviště/Wikiverzita:Pískoviště1|Tato stránka]] se asi může smazat jako test anonyma v roce 2017. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 16:43 (UTC)

:Ano, smazáno. Pískovištní podstránky se určitě mohou mazat (je to pískoviště), tedy můžeš tam kdykoli dát i žádost o smazání bez udání důvodu. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 6. 2026, 03:45 (UTC)

== Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost (2) ==
Žádám blok svého účtu na dva týdny, na vlastní žádost. Prosím, zda by se toho mohl ujmout správce Kusurija; že správce Mmh hodnotou a vhodnost tohoto ještě nedocenil již víme. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:16 (UTC)</text>
      <sha1>dj309csr10dwwadtalf9bj8b4sbz428</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiverzita:Diskusní prostor</title>
    <ns>4</ns>
    <id>4472</id>
    <revision>
      <id>149883</id>
      <parentid>149263</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:05:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>+Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé iínteligence</comment>
      <origin>149883</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="115223" sha1="f3z8cvj2omy0cf8fnhohsrgsgdj2q78" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikiverzita]]&lt;!--
--&gt;&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; margin: 0 0 1em 1em; width: 16em;&quot;&gt;
Starší diskuse naleznete v archivu:
* [[/Archiv 1 (z Wikipedie)|Přípravná diskuse k založení (31. říjen 2006 – 5. únor 2007)]]
* [[/Archiv 2 (z Bety)|Diskuse z období inkubace (květen 2007 – květen 2008)]]
* [[/Archiv 2008]]
* [[/Archiv 2009]]
* [[/Archiv 2010]]
* [[/Archiv 2011]]
* [[/Archiv 2012]]
* [[/Archiv 2013]]
* [[/Archiv 2014]] 
* [[/Archiv 2015]]
* [[/Archiv 2016]] 
* [[/Archiv 2017]] 
* [[/Archiv 2018]]
* [[/Archiv 2019]]
* [[/Archiv 2020]]
* [[/Archiv 2021]]
* [[/Archiv 2022]]
* [[/Archiv 2023]]
* [[/Archiv 2024]]
* [[/Archiv 2025]]
&lt;/div&gt;
__NEWSECTIONLINK__
&lt;div class=&quot;toccolours plainlinks&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
'''Zde můžete diskutovat o radostech a strastech české Wikiverzity.'''

'''[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&amp;section=new}} Přidat nové téma]'''

S technickými dotazy a problémy jste zváni [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)|do technického oddělení diskuse]].

Reálná setkání uživatelů Wikiverzity se plánují a domlouvají na stránce [[Wikiverzita:Reálná setkání]].

&lt;inputbox&gt;
type=search
searchbuttonlabel=Hledat v archivech
namespaces=Wikiverzita**
prefix=Wikiverzita:Diskusní prostor
width=15
break=no
&lt;/inputbox&gt;

&lt;/div&gt;

== Thank You for Last Year – Join Wiki Loves Ramadan 2026 ==

Dear Wikimedia communities,

We hope you are doing well, and we wish you a happy New Year.

''Last year, we captured light. This year, we’ll capture legacy.''

In 2025, communities around the world shared the glow of Ramadan nights and the warmth of collective iftars. In 2026, ''Wiki Loves Ramadan'' is expanding, bringing more stories, more cultures, and deeper global connections across Wikimedia projects.

We invite you to explore the ''Wiki Loves Ramadan 2026'' [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026|Meta page]] to learn how you can participate and [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026/Participating communities|sign up]] your community.

📷 ''Photo campaign on '' [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan 2026|Wikimedia Commons]]

If you have questions about the project, please refer to the FAQs:  
* [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan/FAQ/|Meta-Wiki]]
* [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan/FAQ|Wikimedia Commons]]

''Early registration for updates is now open via the '''[[m:Special:RegisterForEvent/2710|Event page]]'''''

''Stay connected and receive updates:''  
* [https://t.me/WikiLovesRamadan Telegram channel]  
* [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/wikilovesramadan.lists.wikimedia.org/ Mailing list]

We look forward to collaborating with you and your community.


'''The Wiki Loves Ramadan 2026 Organizing Team''' 16. 1. 2026, 19:45 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29879549 --&gt;

== Annual review of the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
I am writing to you to let you know the annual review period for the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines is open now. You can make suggestions for changes through 9 February 2026. This is the first step of several to be taken for the annual review. [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Annual review/2026|Read more information and find a conversation to join on the UCoC page on Meta]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review was planned and implemented by the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|you may review the U4C Charter]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Please share this information with other members in your community wherever else might be appropriate.
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
-- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]])
&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

19. 1. 2026, 21:02 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=29905753 --&gt;

== Import šablony W pro odkaz na Wikipedii ==
V anglické Wikiverzitě rád užívám šablonu W. Ta umožní napsat např. &quot;W|Článek&quot; (obaleno patřičným druhem závorek) a vytvoří se odkaz na Wikipedii, ovšem bez ukázaného W. Wikidata: [[D:Q17590394]]; podle něj podobnou šablonu má řada projektů v jiných jazycích, ale žádný český. Písmenko &quot;W&quot; mi i pro češtinu přijde vhodné; W jako Wikipedie.

Mohli bychom šablonu importovat. Nebo bych ji mohl i zpaměti napsat; je to triviální, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:39 (UTC)

Takhle: když se dívám např. do https://en.wikinews.org/w/index.php?title=Template:W&amp;action=edit, tak poskytnout plnou funkci s rlůznými parametry zase tak triviální není. A že by ten šabloní kód plný závorek byl nějak supr čitelný, to mi tedy nepřijde (to je obecně problém šablon, oproti Lua modulům). Pakliže budeme chtít plnou verzi se všemi fíčurami, bude vhodné do češtiny lokalizovat názvy parametrů a kategorií. Minimální funkce by byla ta, kterou jsem právě popsal, ta je bez kategorie a parametr je číslovaný a nikoli pojmenovaný. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:44 (UTC)

:Jak na to koukám (byl jsem více než týden pracovně pryč a mimo Wikiverzitu), samotný mechanický import by nestačil, bylo by potřeba tam předělat více věcí. Proto by mi připadalo lepší tu šablonu podle té anglické tady na místě postupně vytvořit, tedy postupně překopírovat, přeložit a případně lokalizovaně umístit všechny její části včetně dokumentace. Nemáte chuť to udělat? --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 2. 2026, 19:49 (UTC)
:: Děkuji. Dobrá, založím šablonu v tom minimálním rozsahu, který podle mě činí jádro její užitečnosti (heslo: MVP). Zde: [[Šablona:W]]; test: {{W|Karl Popper}}. Kdyby to někdo ještě nějak zásadně rozporoval (proč?), pořád to lze smazat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:32 (UTC)
::: Díky. Ten popis by bylo lepší přesunout na dokumentační podstránku, ale to se může udělat příležitostně později (spousta šablon nemá solidní popis, natož na dokumentační podstránce). A samozřejmě, každá nová věc by se měla hned vložit do nějaké kategorie, to jsem tedy nyní udělal. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 2. 2026, 00:02 (UTC)

== Návrh na přesun do uživatelského prostoru - Emacs konfigurace ==
Navrhuji přesunout stránku [[Emacs/konfigurace]] do uživatelského prostoru. Alternativou by bylo do názvu stránky umístit jméno autora, [[User:Kychot|Kychota]], tedy např. &quot;Emacs/Konfigurace/Kychot&quot; nebo za mě i &quot;Konfigurace Emacsu (Kychot)&quot;.

Zdůvodnění: Z názvu stránky &quot;Emacs/konfigurace&quot; bych čekal (a snad nejen já), že bude obecně o konfiguraci textového editoru Emacs. Místo toho tam nacházím materiál, který ani není uvozen větami určujícími scope/rozsah, snad něco jako konfigurační soubor jednoho člověka. Toto podle mého posouzení není dost dobré pro hlavní jmenný prostor.

Pakliže mám podobné návrhy směřovat do procesu dání na smazání (což mi dává docela smysl), mohu tak učinit, pakliže k tomu budu vyzván. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 06:40 (UTC)

: Provedeno, druhá z navrhovaných variant, jak je to na WV běžné: [[Emacs/konfigurace#Příklady konfiguračních souborů různých uživatelů]], [[Emacs/konfigurace/Kychot]]. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 4. 2. 2026, 14:58 (UTC)
:: [[User:Kychot|Kychot]]: Děkuji. Když nad tím přemýšlím, vlastně stačilo přidat nad příklad uvozovací větu: &quot;Následuje příklad konfiguračního souboru, uživatele Kychota&quot;, bez založení podstránky. Tím by bylo jasné, na co se čtenář dívá.
:: Stránka [[Emacs/konfigurace/Kychot]] nyní pořád přijde docela málo hodnotná (na hlavní jmenný prostor), z pohledu spotřebitele/třetí strany. Hodnotu stránky by výrazně zvýšily: 1) externí odkazy na co nejlepší relevantní zdroje, ideálně v češtině ale třeba i angličtině; 2) alespoň nějaké české vysvětlivky. Ale to bych vlastně mohl přidat i já, kdyby se mi chtělo (dlouhá léta jsem užíval XEmacs, než jsem přešel na SlickEdit, Notepad++ a nakonec dokonce Beyond Compare coby editor). A možná že vysvětlení již i podá GenAI (a neudělá u toho chybu?). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:10 (UTC)
:Buď smazat nebo ponechat. Wikiverzita je komunitní projekt určený pro veřejnost. Wikiverzita není soukromý hostovací server, takže v uživatelském ns by mělo být minimum stránek. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:19 (UTC)
:: Výrok výše je hodnotící názor/postoj Juandeva, nikoliv ověřitelný fakt, tím spíše že užívá deontickou modalitu (&quot;by mělo&quot;) netrasující do zdroje. Anglická Wikiverzita toho má v uživatelském prostoru mnoho; dokonce anglická Wikipedie tam toho má mnoho. V anglické Wikiverzitě jsem argumentoval, proč je ''learning by doing'' čili ''učení se praktikováním'' v uživáku prima; tam jsem i citoval Dava Braunschweiga.
:: Nevidím důvod, proč by materiál, který sice slouží jeho autorovi pro ''learning by doing''/učení se praktikováním, ale pro ostatní je spíše nevyužitelný či je o využitelnosti pochybnost, nemohl být v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 3. 2026, 12:53 (UTC)

== Podstránky velkým písmenem ==
Navrhuji vytvářet podstránky velkým písmenem. Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.

Důsledek:
* [[Emacs/instalace]] se přesune na [[Emacs/Instalace]]
* [[Emacs/tutoriál]] se přesune na [[Emacs/Tutoriál]]
* Podobně pro jiné podstránky v [[Emacs]].

Ping: [[User:Kychot]], jenž tyto stránky založil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:04 (UTC)

: Před pár lety o tom tady proběhla diskuse a závěr byl, že velká písmena jen v těch případech, kdy k tomu bude nějaký smysluplný důvod. Zrovna v tomto případě ho tu ale nevidím. Zkuste to dohledat. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 21. 2. 2026, 20:29 (UTC)
:: 1) Obecně má lepší šanci diskuzi dohledat ten, kdo se jí účastnil, s využitím své paměti. Proto vás prosím, abyste se pokusil diskuzi dohledat vy.
:: 2) Vygeneroval jsem si pseudonáhodný sample/vzorek stránek použitím funkce [[Speciální:Náhodná stránka]]. Prvních 10 stránek: [[Italština/Materiály/Slovesa, tabulka (it x cs) 10 (b)]], [[Číselné soustavy/Unikátní prvočísla: l = 46]], [[JavaScript/Kenjiro995/Číselné proměnné]], [[Sluneční soustava/Země je kulatá/Sluneční soustava - přehled/Neptun/Měsíce]], [[Záloha metadat/Kychot/GoFlex/udisks]], [[Flask/Grinberg/01 - Nazdárek!]], [[Sny/Databáze/Kychot/2024-06-13]], [[Ubuntu/KDE]], [[Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly/Dobešová]], [[PKR/Colchicum autumnale/Záznamy]]. Podle tohoto náhodného vzorku to nevypadá, že by tu převládla malá písmena.
:: 3) Ještě se mohu podívat do jinojazyčných projektů; anglická Wikiverzita začíná podstránky velkým písmenem.
:: 4) Stránka [[Wikiverzita:Název stránky]] (jež nemá žádný oficiální status pravidel, žádnou ceduli apod.) vede jako příklady podstránek [[Latina/Lexikální témata/Škola]], [[Latina pro začátečníky/2012/Domácí úkol 3]] a [[Litevština/Přízvukování sloves]]. Zde žádný příklad s první pímenem malým pro podstránku nenacházím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:28 (UTC)
::: [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] má pravdu (s tím výskytem na Wikiverzitě). Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem (nejedná se o slovníkové heslo na Wikislovníku. Možná by se dalo vzít do úvahy »nějaký« &lt;nowiki&gt;[[Projekt/Podstránka/i-Phone]]&lt;/nowiki&gt;, kde to i-Phone má být s malým i. Jinak asi ne. Já bych byl také pro přejmenování těch [[Uživatel:Kychot|Kychot]]ových stránek. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 22. 2. 2026, 20:43 (UTC)
:::==== [[Wikiverzita:Podstránky]] ====
:::Zde se nikde explicitně neuvádí, jestli podstránky psát s velkým počátečním písmenem či nikoli. Ale z uvedených příkladů to celkem jasně vyplývá:
:::* Pivovar/Primátor/Weizenbier – zde jsou velká písmena z důvodu, že se jedná o vlastní jména (dle pravopisu češtiny)
:::* Cesta z A/do B/nejkratší/Kychot – zde je velkým písmenem pouze Kychot jakožto username, jinak malá písmena
:::* Cesta z A/Kychot/do A/nejdelší – opět to samé, pokud podstránka není vlastním jménem, není důvod začínat ji malým písmenem
:::Pokud bychom všechny podstránky začínali malým písmenem, setřeli bychom rozdíl mezi obecnými a vlastními jmény.
:::==== [[Diskuse:Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly]] ====
:::Opět v příkladech malá písmena.
:::==== [[Fórum:Práce na Wikipedii]] ====
:::* Jak se vkládá podstránka ? Normálně: /podstránka.
:::Opět s malým písmenem, není-li jiný důvod
:::==== [[Linux/Jádro/Chyby/ehci hcd/diary/2006-02-09.Thu]] ====
:::Vidíme, některé podstránky velkým písmenem, některé malým. Nedělal bych z toho žádné závazné pravidlo. Zkrátka jsme na Wikiverzitě, kde je na zodpovědnosti každého autora, co je v kterém případě vhodnější. Například kdybychom v daném případě přepsali všechna počáteční písmena na velká, dostali bychom název podstránky Linux/Jádro/Chyby/Ehci hcd/Diary/2006-02-09.Thu  A už tu je chyba, protože ehci hc se zkrátka píše malými písmeny.
:::==== [[Varhany/realizace]] ====
:::==== [[Pivovar/degustátor/Kychot]] ====
:::Třeba tady by mi připadala podstránka [[Pivovar/Degustátor/Kychot]] vyloženě trapná a matoucí – jakoby &quot;Degustátor&quot; byl nějak oficiální titul či co.
:::==== [[Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate/Dokumentace]] ====
:::Takových podobných tu máme hromadu, tak jen například:
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/string/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/time/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Sorters/rank/Dokumentace]]
:::... atd. atd.
:::==== Závěr ====
:::Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla. Opakuji, předpokládám, že na Wikiverzitu píšou dostatečně soudní autoři, který jsou schopni si sami rozhodnout, kdy je příhodnější psát tu kterou podstránku velkým a kdy malým počátečním písmenem. Děkuji za pochopení.
:::Mimo jiné: Píšete: &lt;cite&gt;Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.&lt;/cite&gt; Což je v podstatě omyl. V některých případech to tak může být, ale v jiných nemusí. Čistě technicky vzato, &quot;podstránky&quot; s jejich lomítky jsou součástí názvu stejně jako u &quot;normální&quot; stránky a stejně tak je s nimi i zacházeno. Takže bych např. mohl mít stránku &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží v Praze pro osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. No ale když budu chtít mít stránky i pro jiná města a jiný druh dopravy, pak bude výhodné tuto stránku rozepsat pomocí podstránek na &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/v Praze pro/osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Se všemi velkými počátečními písmeny by to pak vypadalo jako &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/V Praze pro/Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Ta lomítka v názvu stránky si klidně mohu odmyslet (nahradit je zase mezerami, kvůli srozumitelnosti) a pak dostanu &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží V Praze pro Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. A tady už mi vynikne, že psát předložku či obecné jméno s velkým písmenem působí dost divně. A o názvu stránky také rozhoduje její autor.
:::A anglickou Wikiverzitou tu prosím neargumentujte. V angličtině či &quot;američtině&quot; se s velkými písmeneny píše kde co.
:::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 17:53 (UTC)
::::Tak například zde jsou písmena a..w v názvech podstránek použita jako označování odrážek, kde bývá zvykem používat spíše malá písmena než velká. Ale rozhodně bych to nenazval kapitolami či podkapitolami!
::::* [[:Kategorie:Mocnina 95]]
::::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:11 (UTC)
:::: Zde zase ve velkém počtu příkladů jsou součástí názvu jména souborů. Pokud jsou jména souborů psána s počátečním malým písmenem, pak jejich kapitalizace by způsobila zmatek, neboť v unixových systémech ''záleží'' na velikosti písmen v názvech:
:::: * [[:Kategorie:Projekt: Hesla Jednoty bratrské]]
:::: --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:22 (UTC)
::::: Zatím stručně: 5) v něčem máte pravdu; možná odpovím později.
::::: 6) &quot;Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla.&quot;: prosbu zamítám, příkazy osob mě nenadřízených nepřijímám (jsem svobodný liberální subjekt nebo se tak alespoň nazírám). Unifikace za vzniku sdílených konvencích je na wiki, kde jsem působil, běžná, i v anglické Wikiverzitě, a nevidím, čemu by měla škodit v české Wikiverzitě. Bude-li konsenzus, můžeme ustavit konvenci; nebude-li, tak to holt zůstane každý pes jiná ves. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:07 (UTC)
:Já si myslím, že je to asi jedno. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:18 (UTC)
:: Výrok výše neobsahuje žádný, ani náznakový, pokus o zdůvodnění. Má-li být konsenzus určován na základě argumentů a argumentace a jejich síly a nikoli pouze numericky (sčítáním hlasů či postojů), takový výrok je dlužno odmítnout a z diskuze jakoby vyloučit. Přitom účastník diskuze nemusí argument konstruovat sám; stačí, když odkáže na argumenty zkonstruované někým jiným, např. &quot;dle argumentace uživatele Pepa Zdepa&quot; (to jméno je možná od D.). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:20 (UTC)
::: (hodně dlouho po EditKonfliktu, kvůli kterému jsem komplet přišel o text editace): Měním názor, inspirován příspěvky [[Uživatel:Kychot|kolegy Kychota]] na „Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem“ (+), pokud se jako samostatná stránka tváří. Každá stránka, mající svoje podstránky by měla obsahovat alespoň text, ze kterého je patrné, k čemu slouží. Horizontálně může být (pokud to logika/architektura projektu vyžaduje) libovolné množství podstránek, řetězení podstránek vertikálně (do hloubky) je lépe pokud možno omezit (což Kychotův výklad/příklad ne zcela respektuje; z důvodů technických i z důvodu přehlednosti). [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]], Kychot - přestřelka ohledně unifikujících pravidel: Nějaká pravidla jsou společná pro všechny projekty Wikimedia, a to jak striktní (například Copyvio), tak méně striktní, ale velmi záhodná dodržovat (například Wikietiketa), jiná pravidla jsou specifická pro určitý typ wikiprojektů (Wikislovníkářské názvy hesel s počátečním malým písmenem). Kychot si neuvědomil na koho se obrací (otázka: musel? třeba neměl čas se seznámit s hodnotovou orientací D. Polanského a použil styl jinde běžný (co je běžné, nemusí být ideální), D. Polanský nenazřel, že člověku, neobeznámeného s jeho postoji, může jeho replika vyznít nepříjemně). Takže, pokud na pravidle shledáváte nějaké závady, je možné buď vyvolat diskusi/hlasování o změně pravidla na Vaši verzi ''podle předem prodiskutovaného návrhu'', nebo založit hlasování o změně statusu toho pravidla. V žádném případě není možné (na žádném projektu Wikimedia) pravidlo prostě zrušit. Stejně jako jiné pravidlo bez souhlasu komunity ustanovit či zásadně změnit. Pravidla ze samého počátku cs.Wikiverzity se mohla formovat ještě ve Wikiinkubátoru, případně přímými osobními konzultacemi, a proto může být jejich historie nedohledatelná bez použití velmi speciálních nástrojů. Neideální stav; nutnost jeho změny je otázná, pokud považujete za nutnou, je možné vyvolat hlasování o ponechání v platnosti v takovém statusu nebo tak, jak jsem navrhl nahoře. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:05 (UTC)
:::: O tom co je nebo není ''pravidlo'' a jak opravdová ''pravidla'' vznikají, schvalují se, činí vysledovatelnými k diskuzi apod. je již diskuze [[#Pravidla Wikiverzity]] níže. Opakovat zde mé argumenty k tomuto tam učiněné by bylo nenápomocné. Zde se můžeme soustředit na to, zda ono ať již pravidlo či kvazipravidlo či pravidlo-v-přípravě  [[Wikiverzita:Název stránky]] indikuje jasně malé písmeno na začátku pro podstránky; já upozornil, že tak nečiní, vyjmenováním příkladů z ní, jež jsou ostatně uvedeny ihned na začátku. Kychot se opřel o jinou stránku a sice [[Wikiverzita:Podstránky]]. Tyto stránky jsou v diskuzované věci vůči sobě ''nekonzistentní'', stejně jako je ''nekonzistentní'' praxe v hlavním jmenném prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:23 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Čím více se rozhlížím po české Wikiverzitě, tím více získávám dojem, že by velká část jejího hlavního jmenného prostoru patřila přesunout do uživatelského prostoru či smazat, coby nezpůsobilá přispět netriviálně k edukaci (vzdělání) čtenáře. Můj první dojem je, že situace je následkem činnosti především dvou uživatelů, [[User:Juandev]] a [[User:Kychot]]. Mohli bychom zahájit proces tohoto přesunu skrze process dání na smazání (DOS) či podobný, nicméně to bude značné množství práce a navíc dle zkušenosti lze očekávat odpor těchto dvou aktérů. Vzhledem k velkému rozsahu by mi přišlo i myslitelné např. sumárně vše, co vložil Kychot, přesunout do uživatelského prostoru a naopak po jedné (on a case to case basis) dovolovat návrat do hlavního jmenného prostoru. Takové opatření (executive order, executive measure) by se nějak muselo odhlasovat či schválit.

Kdo by o to usilovat, např. já, by snadno mohl přijít k úhoně v podobně bloků za osobní útoky, nepodpoře &quot;vědy a vzdělávání&quot; apod. Tak se vlastně již i stalo; moje první intervence v tomto směru ohledně uživatele [[User:Juandev]] v české Wikiverzitě podle mého odhadu přispěly k jeho rušivému působení v anglické Wikiverzitě, i díky čemuž byla zastavena moje úspěšná čistící činnost tam.

Závěr je celkem jasný: musím odmítnout odpovědnost za další zvedání do očí bijících problémů české Wikiverzity ohledně uživatečnosti a přijatelnosti stávajícího obsahu. Nejlepší naděje pro českou Wikiverzitu je, že sem přijde později dostatek lidí, kteří Juandeva a Kychota přehlasují. Koncept vzdělávacího learning-by-doing (učení se děláním či cvičením, nikoli memorováním polopochopených či nepochopených vět) projektu postaveného na stejné softwarové technice jako má Wikipedie mi pořád přijde nosný, způsobilý sloužit zejména pro učení ''learning by doing'', učení se děláním (pozdravy Pirsigovi ZMM 1974 a americkému managementu) [věta je poněkud repetitivní].

Ještě coby částečná substanciace některé funkcí &quot;Náhodná stránka&quot; nalezené problematické stránky (což však může snadno provést každý):
* [[Zvire-0.01.el]]: co že má demonstrovat tento údajný demonstrační program? Úvodní věta nedostatečně charakterizuje stránku a její rozsah.
* [[Projekt: Křesťanské zpěvníky]]: jaký je vzdělávací účel tohoto &quot;projektu&quot;? Stránka praví: &quot;Projekt: Křesťanské zpěvníky si klade za úkol zmapovat všelijaké zpěvníky křesťanských písní a v nich obsažené písně s konečným cílem vytvořit srovnávací databázi, využitelnou např. v projektu: Hesla Jednoty bratrské.&quot; Takže lze na Wikiverzitě pořizovat &quot;databáze&quot; (katalogy) ledasčeho?
* [[Tcl/Otázky a odpovědi]]: málo obsažná stránka (malý počet otázek) neobsahující nic, co jeden nenajde v manuálu?
* [[VUT/FSI]], [[VUT/FSI/VEA]]: není uvedeno co je &quot;FSI&quot;, stránky málo obsažné (Fakulta Strojního Inženýrství (FSI) - nutno se doproklikat (zkusmo)...)
* [[LionWiki]], [[LionWiki/Studium/Juandev]]: téměř nic tam, dvě řešené otázky
* [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]: parodie? Povlečení páchne po houbách. Řešení: vyprat, usušit a pořádně vyvětrat.
* [[Nádržkový splachovač/Juandev/Teče]]: další parodie, s ještě méně obsahem, s prázdnými oddíly řešení a výsledky?
* [[Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu]]: podobně jako položka výše
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:32 (UTC)

:Někomu se podoba stránek líbí, jinému ne. Na Wikiverzitě by mělo jít především o vzdělávací a výzkumný potenciál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 16:46 (UTC)

Téma zde bylo již patrně diskutováno. Chtěl bych vyvořit co nejúplnější seznam odkazů, ale chybí mi energie. Něco do začátku:
* [[Wikiverzita:Diskusní_prostor/Archiv_2011]]: &quot;[...] A to ani nemluvím o tom, jakou nebetyčnou ostudu má Wikiverzita pod silným letitým nánosem Juanových blogísků (mimochodem, když jsem se ptal několika uživatelů z jiných Wikiverzit na tento typ stránek, reakcí byl většinou záchvat smíchu a po něm odpověď, že to sem samozřejmě nepatří) u externích subjektů. Jeden příklad za všechny - jedna škola měla zájem poměrně extenzivně používat Wikiverzitu v rámci své výuky. S tím, že by výsledky té práce potom putovaly na sesterské projekty. No, pak si prošli místní obsah a řekli mi, že nejsou blázni, aby se blamovali participací na něčem tak groteskním jako je česká Wikiverzita. [...] bsahovým věcem, koncepci, vizi apod. se vyjádřím později, mj. na základě toho, jak se tato diskuse bude dále vyvíjet. — Danny B. 11. 4. 2011, 00:51 (UTC)&quot;
* [[Diskuse_s_uživatelem:Milda#Na barvičky jsou styly]]: &quot;Víš co, Kychote, peskuj si prvně toho nebo ty z vás, kteří z tohoto projektu udělali neskutečný svinčík, který nemá se vzděláváním nic společného, a když se jednomu šlápne na kuří oko, začne přes open proxy z loutkových účtů šířit pomlouvy. A pokud tento projekt považuješ za váš (pokud předpokládám správně, že tím myslíš tvůj a Juanův), přestěhujte si ho taky na vlastní webový prostor. --Milda (diskuse) 15. 11. 2012, 21:13 (UTC)&quot;
* [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Kychot/Praga_RND/Autobus/Hurv%C3%ADnek&amp;diff=prev&amp;oldid=44483]: &quot;Milda přesunul stránku Praga RND/Autobus/Hurvínek na Uživatel:Kychot/Hurvínek: popis soukromého vozidla (viz diskusi); pokud se vrátí socialismus a bude vozidlo znárodněno a ve prospěch komunity bude majiteli zabavena i tato stránka&quot;
* [[Wikiverzita:Nástěnka_správců/Archiv_2012#Budoucnost_Wikiverzity]]
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor/Archiv_2013#Žádost o práva správce/Request for admin rights]]: několik uživatelů si stěžuje na špatný stav Wikiverzity
* ''Přidáno později'': [[Diskuse s uživatelem:Sančo Panza#Cíle Wikiverzity]]: &quot;[...]  Má představa Wikiverzity slouží čtenářům, učitelům, studentům jako zdroj při studiu, výuce. Nikoli, jak je tomu nyní, že slouží několika individuím jako poznámkový blok a stupínek pro sebeprezentaci, zatímco jakýkoli použitelný obsah je nedohledatelný. [...] Sančo Panza&quot;. Srpen 2014.

Pokračování snad bude.

Z ekonomického hlediska se domnívám, že bude ''pravděpodobně možné'' (ale to jsem formálně technicky nesubstancioval) podložit nekonečný blok jak Juandeva tak Kychota, přičemž by pro začátek stačil zákaz zakládání nových stránek v hlavním jmenném prostoru, tedy že by zakládání nových stránek v jejich uživatelském prostoru zase tolik nevadilo. Dokud však tito pravděpodobní formálně-neustavení dlouhodobí narušitelé, kvazinarušitelé či něco podobného (možná i vzdáleně podobného?) budou moci neplodně vstupovat do diskuzí, problém bude obtížné vyřešit.

Pořád si myslím, že by profesionální edukátoři/vzdělávači/učitelé neudělali chybu, kdyby zkusili Wikiverzitu použít a jakoby mocensky &quot;převzít&quot;. K tomu stačí se zapojit, zkraje se trochu zastydět za participaci na smetišti (nebo co bych tam mírně nadsazeně či metaforicky či poeticky nazval) a později argumentovat a hlasovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:16 (UTC)

:Nevím, zda to přichází jako kletba s křestním jménem, ale tyhle diskuse jsme si tu už svého času prodělali. Wikiverzita není Wikipedie ani Wikiknihy ani Wikislovník atd. Je to vzdělávací prostor, velká společná dílna. Je vhodné se snažit o to, abychom tu udrželi nějaký dílenský pořádek, ale principiálně mimo je ukazovat na sousední ponk, kde někdo cvičně hobluje mástev, a chtít ho vykázat jen proto, že mástev není k ničemu užitečná. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 3. 2026, 18:37 (UTC)
:: Děkuji. Podle mě by ''hlavní jmenný prostor'' měl obsahovat pouze to, co může být ''užitečné třetí osobě'', jiné osobě než vkladateli. Pakliže je to užitečné ''pouze tvůrci'' coby prostor pro learning by doing/učení se praktikováním, mělo by to být v uživatelském prostoru (&quot;User:...&quot;, &quot;Uživatel:...&quot;).
:: Za vašeho přístupu nevidím žádný regulativ pro hlavní jmenný prostor. To si tam pak může někdo dumpnout cokoli -- což někteří patrně i činí -- a pak to prohlásit za pracoviště ve stylu Wikiverzity.
:: Pakliže příkladové stránky, na které jsem poukázal (např. [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]?), podporujete pro hlavní jmenný prostor, pak jste bohužel součástí problému a nikoli součástí jeho řešení. Tím spíše je vhodný můj nadpis &quot;Vyloučení odpovědnosti&quot;; tady proti většině nenadělám nic. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]
:: Apropó, takto moje mysl na první pokus parsuje cestu &quot;Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách&quot;: Problém s textilem: Juandev voní po houbách. Ehm. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:40 (UTC)
:: Ostatně: [[Textil]]: &quot;Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o textilu, využitelných pro vzdělávání a výzkum.&quot; Jediný podobsah: [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. To mi chce jako někdo vážně tvrdit, že [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]] je stránka &quot;využitel[ná] pro vzdělávání a výzkum&quot;? To je jako co, Monty Python? Létající cirkus? Cimrmani? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:54 (UTC)
:: No co.  Otevřel jsem DOS: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. Uvidíme, co se bude dít. Podobě špatné stránky byly v minulosti v české Wikiverzitě již přesunuty mimo hlavní jmenný prostor; třeba se to podaří i teď. Pakliže se přesun mimo &quot;hlavák&quot; nezdaří, pak bude také jasné, v jakém zoufalém stavu je administrativně česká Wikiverzita. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 06:44 (UTC)

:Prosím, přečtěte si pro začátek [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]] a [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]].
:Nemá smysl tady ztrácet čas nějakou debatou, dokud si neujasníme základní rámec Wikiverzity, resp. dokud si ho neujasníte Vy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:31 (UTC)
:: První, čeho si všímám, je, že tyto stránky nemají žádné trasování do diskuze a žádnou šablonu označující status. Tedy to formálně vzato nejsou pravidla.
:: Dobře, mohu se podívat do historie stránek, kdo je napsal.
::* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]: první obsah [[User:Juandev]] v roce 2008, o hodně později rozšířil [[User:Mmh]], zvlášť v roce 2019
::* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]: první obsah [[User: Kychot]] v roce 2011, o později rozšířil [[User:Mmh]] a [[User:Juandev]]
:: Z hlediska autority tyto stránky tedy mají váhu jen malou: nelze nijak ověřit, že jsou to rozumná pravidla schválená rozumnými lidi, případně lidmi, kterým byla nadací svěřena autorita.
:: Další postup by byl předstírat pro účel analýzy, že stránky váhu mají, a zkoumat, co z toho plyne. To možná udělám později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:39 (UTC)
:: Cituji úvod z [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]:
::: &quot;Na Wikiverzitu patří texty, obrázky a další materiály, které nějakým způsobem slouží výzkumu, vzdělávání, výchově.&quot;
::: &quot;Neexistuje (a ani nemůže existovat) ideální vzor toho, jak by měla stránka na Wikiverzitě vypadat. Mohou tu být stránky s nejrozličnější strukturou a nejrůznějšího rozsahu, pokud je to pro jejich účel smysluplné. Mohou tu být stránky, které mají smysl samy o sobě, i stránky, které mají smysl jen jako součást velkého projektu sestávajícího ze stovek nebo tisíců stránek.&quot;
:: Tento vágní podle-mě-blábol nemůže sloužit jako efektivní pravidlo či regulativ pro správu projektu. Je tam ''nějakým způsobem''; to je nesmyslně inkluzivní, podle mého posouzení.
:: Citoval jsem pouze úvod stránky; přečtením zbytku stránky jsem však nenašel nic konkretizujícího natolik, abych slevil ze svého hodnocení stránky pod hlavou &quot;vágní blábol&quot;.
:: Pakliže by se mělo administrovat podle tohoto blábolu, asi by se musela ponechat i stránka [[Uživatel:Juandev/Problémy/Kov/Repase dvířek elektroskříně]], protože ta nějakým způsobem skutečně slouží ''výzkumu'' a sice ''výzkumu'' (ne)způsobilosti wiki editorů, pokud ničeho jiného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:12 (UTC)

:Máte dvě možnosti: buď konstruktivně navrhnete nějakou změnu, tedy třeba změnu té či oné formulace, vymazání nebo přidání nějakého odstavce atd., anebo se smíříte s tím, co tu platí. (Třetí možnost je destruktivní kverulování, které si následně vynutí administrátorský zásah, proto to jako možnost nenabízím.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:05 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==

Pravidla soužití na Wikiverzitě, kterou je možno přirovnat k velké dílně, kde různí lidé pracují na úplně rozdílných věcech, jsou zachycena na stránkách jmenného prostoru [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Str%C3%A1nky_podle_za%C4%8D%C3%A1tku?prefix=&amp;namespace=4 Wikiverzita]. Všechna vznikala z diskusí aktivních uživatelů buď zde, nebo v diskusích k jednotlivým stránkám, někdy v uživatelských prostorech, kde navrhovatel stránku vypracovával, než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné. 

Pokud se někomu tato pravidla nelíbí, tak může zahájit diskusi k jejich změně. Pokud se mu podaří přesvědčit ostatní o svých návrzích, můžeme pravidla přeformulovat. Pokud však nějaký návrh podporu nenalézá, je namístě se ho nesnažit dále prosazovat. Tím navrhovatel jen zdržuje sebe i ostatní od smysluplnější práce. Úplně mimo je pak snažit se prosazovat své neúspěšné návrhy zpochybňováním legitimity dosavadních pravidel. To už není jen otravování ostatních, to už je vandalismus, který může vést k administrátorskému zásahu.

Takže, ještě jednou: chcete-li nějaké pravidlo změnit, naformulujte jasný návrh a napište ho buď sem, nebo na diskusní stránku k příslušnému pravidlu, počkejte na vyjádření dalších aktuálně aktivních uživatelů, a pak se smiřte s výsledkem. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:01 (UTC)
: Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces a určit, které konkrétní osoby pravidlo schválily. Vše ostatní je tak nanejvýš kvazipravidlo.
: Zejména mohu jen těžko uznat za závazná pravidla tyto dosti špatné stránky:
:* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]
:* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]
: Ve wiki je dosti obvyklé některé stránky označit šablonou jako ''návrh pravidla'' (anglicky ''draft''); a to by pro tyto stránky bylo v pořádku. To jsou běžné postupy na wiki, nic, co bych si vymyslel já. V případě pochybnosti mohu ukázat jak z českého Wikislovníku, tak z české Wikipedie ale nakonec i anglické Wikiverzity, že se pojem pouhého návrhu či draftu a odpovídající označení šablonou používá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:09 (UTC)
: Ještě k faktické správnosti řečeného. Bylo tam řečeno &quot;než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné&quot;: např. v historii https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiverzita:Nej%C4%8Dast%C4%9Bji_kladen%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;action=history žádný přesun nevidím. Nevidím tedy, že by text nejrpve vznikal např. v uživatelském prostoru a teprve poté byl na základě dohody přesunut do prostoru Wikislovník. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:14 (UTC)
: Ještě: v anglickém Wikislovníku musí všechna pravidla projít formálním hlasováním a tak i všechny jejich změny. To je za mě zlatý standard, podle mého posouzení. Ještě lepší je request for comments, kde hrají roli více argumenty a ne pouze počet hlasů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:17 (UTC)
:Určitě, to je určitě nejlepší řešení @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. Zatím jsou to ale takové široké diskuse, kde kolega zpochybňuje úplně všechno, ale nanavrhuje jasná konkrétní řešení. Trochu mne zaráží jeho obraty typu ''&quot;Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces&quot;''. To je jako kdyby si diktoval vlastní pravidla a to, že celá Wikiverzita musí skákat tak jak on píská. Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává. Některé stránky jsou označené jako pravidlo, jiné ne. Tak to funguje i na české Wikipedii. Jenom zmíním, že takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a kolega je tam pro podobné chování jaké předvádí tady na Wikiverzitě blokován. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 17:19 (UTC)
:: Klasický popperovský metodický individualismu odmítá rozpravu o konstruovaných agregátech (komunita, společnost aj.) či ji alespoň problematizuje. A to mi přijde rozumné. Čili větu &quot;Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává&quot; je odmítnout kvůli terminologii a nahradit případně větou &quot;Pravidlo je přeci to co si určili editoři a co editoři dlouhodobě uznávají&quot;. To je velmi nápomocné, neboť to směřuje pozornost k oněm ''editorům''. Jistě je možné, že pravidla určili editoři. Kteří editoři určili co za pravidlo? Na to se přece ptám. Ptám se: kdo všechno konkrétně podepsal stránku tu a tu za pravidlo? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:30 (UTC)
:: Ohledně: &quot;[...] takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a [...]&quot;: to je možné. Můžete prosím odkázat na ta konkrétní pravidla, ať se můžeme podívat, o co se jedná? Přece jenom někoho z něčeho obvinit a neuvést podrobnosti, důkazy a doklady, když přitom musí být přece známy, není tak úplně pěkné, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:39 (UTC)
:: Abych se alespoň trochu přesvědčil, že neležím zcela mimo, poptal jsem se svého nového kamaráda Gemini. Je to supr kámoš, jenom občas něco pořádně doplete. Je potřeba to brát s rezervou. Dobře. Povídá: 'V diskusích na platformách typu Wikipedie nebo Wikiverzita se často objevuje argumentační klam založený na anonymní autoritě (&quot;komunita rozhodla&quot;). Váš požadavek na konkrétní doklady k oněm smazaným pravidlům na anglické Wikiverzitě je naprosto legitimní z několika důvodů: [...]
:: 'Jak postupovat v diskusi dál?'
:: 'Pokud protistrana odmítá nebo není schopna dodat konkrétní odkazy, doporučuji trvat na své metodologické pozici:'
::: 'Požadujte jména a data: &quot;Pokud tvrdíte, že komunita pravidlo schválila, uveďte prosím odkaz na konkrétní hlasování nebo konsenzuální diskusi, kde je patrný souhlas identifikovatelných osob.'
::: 'Rozlište zvyk a pravidlo: Často se za &quot;pravidlo&quot; vydává pouhý zvyk (descriptive rule), který ale nikdy neprošel formálním procesem (prescriptive rule). Metodologický individualismus nám pomáhá vidět, že &quot;zvyk&quot; je jen souhrn individuálních akcí, nikoliv závazná norma.'
:: Mě to jako že dává perfektní smysl. Ale třeba Gemini dělá pouze mirroring. Je to ošemetné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:00 (UTC)

Opravdu si to tady nemůžeme rozbourat tím, že postupně vytvořená a zapsaná pravidla (tedy formulace toho, jak to má být, umístěné v prostoru &lt;code&gt;Wikiverzita:&lt;/code&gt;) začneme zpochybňovat. To, že někdo vyžaduje nějaké doklady dávných procesů, je jeho osobní problém, který by neměl přenášet na ostatní. Jak jsem již napsal, pak se z toho stává vandalismus, tedy destruktivní činnost, která musí být administrativně omezena. Tedy opakuji: '''Pokud se někomu nějaké pravidlo nelíbí, pak může naformulovat návrh změny (nebo i zrušení) a předložit ho k diskusi.''' --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:02 (UTC)
: {{Ping|Mmh}} Beru na vědomí váš přístup a vaše výroky výše vcelku. Jak poznám, že je stránka v prostoru Wikislovník: pravidlem ve vašem slova smyslu? Můžete alespoň vytvořit kategorii pro pravidla, např. [[:Kategorie:Pravidla]], a stránky, které jsou podle vás pravidly, do ní umístit? (Bylo by lepší i vytvořit označující šablonu, jakou mají jiné wiki, ale pro začátek by stačila ta kategorie.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:05 (UTC)
:Jsou pravidla přijatá a pravidla zvyková. A i zvykové právo má jistou váhu. V ideálně byrokratickém světě se nejdřív stanoví pravidla a teprve poté tvoří obsah. Ve skutečnosti se však spíše na základě zvyku při tvorbě obsahu sepíše nějaký návod, a teprve později se v případě potřeby kodifikuje jako pravidlo či upraví.
:Ale s tím, že česká Wikiverzita je spíše soukromý blogísek a málo seriózní projekt lze jen souhlasit. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:52 (UTC)
:: Zvykové právo je snad něco jiného než psané pravidlo. Diskuze výše začala mými dotazy na to, kde byly schváleny stránky, o nichž mi bylo řečeno, že jsou to pravidla, za pravidla. Bavíme se o textech, o psaných věcech. Nebo existují snad nějaká ''psaná zvyková pravidla''? Myslel bych si, že zvykový znamená nepsaný. Srovnej též [[S:Ottův slovník naučný/Obyčejové právo]], byť to může být zastaralé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 10:38 (UTC)

Pravidla Wikiverzity vznikala od jejího založení průběžně, jak se na nich zúčastnění uživatelé domlouvali. Tyto diskuse jsou rozptýleny různě po diskusních stránkách a zde v Diskusním prostoru (potažmo v archivu). Pokud někdo toužíte si to dohledávat, dohledávejte si to, nic vám v tom nebrání. Ale pokud si to sami dohledávat nechcete, tak to také po nikom jiném nepožadujte. Kdyby třeba takový Dan Polansky místo kverulování v této diskusi naformuloval pozitivní návrh změny nějakého pravidla, mohlo být už dávno změněno. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 3. 2026, 17:17 (UTC)
: Já po vás teď jenom chci, abyste mi řekl, které stránky jsou pravidla. Stačí je tak označit tím, že je vložíte po kategorie, jak jsem navrhl výše. To můžete udělat i po částech, to znamená že stránky podle nejlepšího vědomí označíte v prvním kole a když si později všimnete další stránky, která je podle vás ve skutečnosti pravidlo, můžete ji tak později dooznačit.
: To není nějaká moje svévole. Opravdu nevím, podle čeho poznat, co je pravidlo. Řada jiných wiki to má jasně označené, dle odkazů [[Uživatel:Dan Polansky/Tvorba pravidel na wiki]] a dle [[D:Q5624367]].
: A nebo pakliže vám to, co po vás žádám, přijde jako příliš mnoho práce pro vás, pak žádám, abych kategorii [[:Kategorie:Pravidla]] směl založit sám a sám směl začít na základě vašich již učiněných výroků přidávat stránky do této kategorie (i druzí monou pomoci s identifikací pravidel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:15 (UTC)

== Přesuny do uživatelského prostoru místo smazání obecně ==
Jinde (v anglické Wikiverzitě, ve vlákně, které otevřel Juandev) jsem argumentoval, že přesuny do uživatelského prostoru (kvazismazání) místo smazání obecně jsou dobrý nápad. Naprosto radikálně zvyšují auditovatelnost projektu. Mohu být učiněny rychleji, protože kdo by je chtěl rozporovat si může prohlédnout, co bylo kvazismazáno. Autor stránek je pak dále může vylepšovat a třeba i dostat do stavu, kdy bude možné je přesunout zpět do hlaváku. (Anglicky snad nejsen &quot;quasi-deletion&quot; ale i &quot;soft-delete&quot;.)

Juandev toto rozporoval a nejspíš bude znovu. Sám přitom má v uživáku spoustu stránek, které tam v minulosti byly přesunuty namísto smazání. Co ho vedlo ke změně postoje (je to změna postoje?) nevím. Třeba jsem pouze něco nepochopil. (Jeho stránky v uživáku jsou z části vyjmenované zde: [[:Kategorie:Juandev]]. Příkladem je [[Uživatel:Juandev/Problémy/Ležatá kanalizace/Neodtéká]]. Jiný příklad má diskuzní stránku, kde Kychot píše &quot;Nemazat&quot;, [[:Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv/Údržba skleníku (Juandev)]].)

Návrhy na přesun do uživatelského prostoru (kvazismazání) mají být podle mě realizovány skrze DOS nebo speedy kvazismazání. V okamžiku návrhu se totiž neví, zda autor nakonec nebude chtít stránku smazat zcela. Smazat ji i bez autora mohou chtít i ostatní editoři v případě, že je neobyčejně nenápomocná, byť si myslím, že je obecně lepší kvazismazání a že by mělo probíjat poměrně svižně pro materiály nezpůsobilé či sníženě způsobilé  služit jinému než autorovi.

Připomínám, že naprostým smazání se místo v databázi neušetří; ono naprosté smazání je jen skrytí před zraky nepovolaných (tedy např. správci si mohou prohlížet i smazané stránky, co rozumím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 3. 2026, 08:21 (UTC)

:Rychlé smazání je něco jiného, to je odstranění škodlivého nebo zjevně bez projektové intence vytvořeného obsahu. V diskusi o smazání jde zase o komunitní domluvu, zda nějaký obsah, který není na rychlé smazání, má být zcela znepřístupněn v rámci Wikiverzity, což je logicky zdlouhavý proces. Občas může DoS skončit rozhodnutím, že stránka se místo smazání přesune do uživatelského prostoru, ale primárně je tam ta intence smazání.
:Na přesun do uživatelského prostoru máme zatím možný tento postup:
:* Pokud stránka přísluší jednomu uživateli nebo jasně vymezené skupině, pak je kontaktovat a domluvit se s nimi na souhlasu s přesunem, či přímo na tom, že stránku přesunou.
:* Pokud stránka sice nemá označenu příslušnost, ale obsahově ji vytvářel jen jeden autor, je možno se domluvit přímo s ním.
:* Pokud dotyční uživatelé nejsou k nalezení, pak dát na stránku šablonu {{tl|přesunout}}, v diskusi to zdůvodnit a nějakou dobu počkat na případná vyjádření k tomu. Není-li nikdo proti (což zahrnuje i případ, že se nikdo neozval), možno přesunout.
:Případ, kdy autor s přesunem nesouhlasí, se dá řešit jen tím posledně jmenovaným způsobem. 
:Co bychom případně mohli udělat, je vytvořit šablonu speciálně pro přesun do uživatelského prostoru. Pokud by si to přálo více lidí, naklonoval bych tu přesunovou a příslušně ji upravil. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 10:55 (UTC)
:: Věci by se podle mě měly dělat co nejjednoduššeji. Jednodušší je připustit proces DOS i pro přesuny do uživáku, s mým zdůvodněním, že ty jsou bez toho jedním z možných výstupů z DOSu. Pakliže by se užil speciální proces pro přesun do uživáku, pak tam naopak snadno vznikne přání autora stránku smazat. Oddělení do dvou procesů mi nedává smysl. Můj návrh přitom není těžké zdokumentovat, tak, aby se pak paždý rychle zorientoval. Lze například vytvořit stránku [[Wikiverzita:Přesun do uživatelského prostoru]] a tam uvést DOS jako proces, a nebo lze z této hlavy vytvořit přesměrování na místo, které dokumentaci obsahuje, např. [[Wikiverzita:DOS]] (zatím redlink; chtělo by to vytvořit).
:: Ještě k onomu námětu domlouvat se s uživateli: přesun do uživatelského prostoru, mimo hlavní prostor, bude často proti vůli uživatele. Co bude proti vůli je opuštění hlavního jmenného prostoru; naopak pakliže by on trval na smazání, pak tomu lze často vyhovět. Tedy nevidím jako produktivní indikovat pokusy o domluvu jako první krok; tím naopak vznikne vyhnutelné procesní zpoždění/''process delay''. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:59 (UTC)

== Zákaz či omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity ==
V anglické Wikiverzitě jsem marně navrhl zásadní omezení pro vkládání výstupu z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.) do hlavního jmenného prostoru. Můj návrh dovoloval vkládání výstupu z GenAI pouze pro omezené účely, jako je zkoumání chování GenAI samotného.

Je dost možné, že zde nezmohu nic, ale pro formu. Pakliže se s tím nic neudělá, budou se v české Wikiverzitě vršit stránky jako je tato: [[Teorie topologického rezonančního fraktálního kontinua (TRFC)]]. Stránka má na pohled GenAI &quot;wibe&quot;; působí jako z GenAI. Představa, že by někdo z nás dokázal rozeznat, co je tam fyzikálně špatně, je podle mě dosti naivní (jsem studovaný počítačový vědec/informatik, nikoli fyzik); na druhé stráně ono údajné &quot;sjednocení kvantové mechaniky, obecné relativity a taxonomie elementárních částic&quot; by nejspíš byl masivní průlom? Přinejmenším lze namítnout, že stránka pro onu alternativní teorii neposkytuje žádný rozumný rozbor či interrogaci, takže v této podobě je to z akademického hlediska na vyhození. Přitom je tvorba takových stránek ''low-effort'', vyžadující značně malé úsilí. Čili i bez GenAI by někdo mohl vkládat dubiózní stránky z fyziky, kterým snad ani nesluší říkat pseudověda, protože nesplňují pomalu ani ono zdání žádané prefixem ''pseudo-'', ale s pomocí GenAI to lze provádět ve velkém.

Odkázaný článek referecuje https://zenodo.org, což je však co chápu jakási sebepublikační platforma. Budou podle mě přibývat pokusy lidí, kteří produkují velmi dubiózní publikace, tyto zviditelňovat zakládáním stránek v české Wikiverzitě; tento jev jsem zaznamenal v anglické Wikiverzitě, kde jsem coby kurátor několik takových stránek odklidil z hlavního jmenného prostoru, než jsem byl zablokován. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:44 (UTC)

Apropó, z německé Wikiversity, [[:de:Wikiversity:Was Wikiversity nicht ist]], ovšem vloženo [https://de.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiversity:Was_Wikiversity_nicht_ist&amp;oldid=1056296 až v roce 2025 bez trasování do diskuze]:
: &quot;Wikiversity ist kein Raum für erzeugte Texte durch eine Form von künstlicher Intelligenz.&quot;
Alespoň někdo to vidí podobně, jako já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:38 (UTC)

Aha. A ten zákaz lze pro začátek přijmout pouze na rok, aby jsme se tím vyhnuli obavě z pravidlové setrvačnosti či obtížnější vratnosti, kde je často mnohem snazší nějaké pravidlo schválit než se ho potom zbavit či ho opravit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 07:45 (UTC)

:{{ping|Dan Polansky}} Byl byste schopen navrhnout formulaci pravidla? Ideálně jako podstránku ve svém uživatelském prostoru, u níž o tom můžeme podiskutovat a v diskusi schválit přesunutí na nějaké '''Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty''' nebo tak něco. Klidně můžete hned do textu zabudovat nějaké časové omezení. (Jinak, tu odkazovanou stránku jsem smazal jakožto '''Experimenty'''. Bylo to od uživatele, který zde jinak není činný, vypadalo to jako pokus o spam, ale protože zatím ojedinělý, beru to jako experiment.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 3. 4. 2026, 21:08 (UTC)
:: {{Ping|Mmh}} Vytvopřil jsem návrh zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. Na připomínky budu reagovat jejich diskutováním a případným zapracováním. Jako místo připomínek lze užít tamní diskuzní stránku ale i toto vlákno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:20 (UTC)
:: Název stránky &quot;Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty&quot; mi přijde nevhodný; ostatně ten text vkládají lidé, nikoli roboti. Navíc by roboti ovládaní lidmi mohli dělat užitečnou práci, např. opravovat lintovací chyby. Jako titulek jsem navrhl toto: &quot;Wikiverzita: Omezení vkládání výstupu z GenAI&quot;. Slovo &quot;omezení&quot; indikuje, že se nejedná nutně o úplný zákaz. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:22 (UTC)

== Uzavření Wikinews ==
Skrze banner mi vyskočilo toto:
: [[meta: Wikimedia Foundation Board noticeboard#Board of Trustees Approves Closure of Wikinews]], 30. března 2026
Jsem překvapen. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:50 (UTC)

Pro zajímavost, diskutovalo se již dříve:
* [[Meta: Proposals for closing projects/Closure of English Wikinews]], listopad 2012
* [[Meta: Talk:Proposals for closing projects/Archive 2#Close Wikinews completely, all languages?]], březen 2013
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 20:48 (UTC)

== Diskuse o Wikiverzitě na Wikipedii ==

Viz: [[:w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu|w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu]] [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 2. 4. 2026, 08:23 (UTC)

== Action Required: Update templates/modules for electoral maps (Migrating from P1846 to P14226) ==

Hello everyone,

This is a notice regarding an ongoing data migration on Wikidata that may affect your election-related templates and Lua modules (such as &lt;code&gt;Module:Itemgroup/list&lt;/code&gt;).

'''The Change:'''&lt;br /&gt;
Currently, many templates pull electoral maps from Wikidata using the property [[:d:Property:P1846|P1846]], combined with the qualifier [[:d:Property:P180|P180]]: [[:d:Q19571328|Q19571328]]. 

We are migrating this data (across roughly 4,000 items) to a newly created, dedicated property: '''[[:d:Property:P14226|P14226]]'''.

'''What You Need To Do:'''&lt;br /&gt;
To ensure your templates and infoboxes do not break or lose their maps, please update your local code to fetch data from [[:d:Property:P14226|P14226]] instead of the old [[:d:Property:P1846|P1846]] + [[:d:Property:P180|P180]] structure. A [[m:Wikidata/Property Migration: P1846 to P14226/List|list of pages]] was generated using Wikimedia Global Search.

'''Deadline:'''&lt;br /&gt;
We are temporarily retaining the old data on [[:d:Property:P1846|P1846]] to allow for a smooth transition. However, to complete the data cleanup on Wikidata, the old [[:d:Property:P1846|P1846]] statements will be removed after '''May 1, 2026'''. Please update your modules and templates before this date to prevent any disruption to your wiki's election articles.

Let us know if you have any questions or need assistance with the query logic. Thank you for your help! [[User:ZI Jony|ZI Jony]] using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 3. 4. 2026, 17:11 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29941252 --&gt;

== Nová stránka Wikiverzita Blokování ==
Navrhuji vytvořit stránku '''Wikiverzita:Blokování''' s následujícím textem:

&lt;pre&gt;
Česká Wikiverzita nemá žádná schválená pravidla pro blokování. Na této stránce by pravidla postupně měla vzniknout.

Nepřítomnost závazných pravidel nebrání správcům v různých případech blokovat: od blokování pro nepřítomnost závazných pravidel zcela upustit dost dobře nelze.

Za nepřítomnosti pravidel se česká Wikiverzita může orientovat na českou Wikipedii, avšak s tím, že její pravidla pro českou Wikiverzitu nejsou závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;

Alternativou by bylo převzít text z Wikipedie beze změn, ale to se mi nezamlouvá; jsou tam nedostatky.

Odkaz: [[W: Wikipedie:Blokování]]. Podobný text jsem vložil sem: [[Wikt: Wikislovník:Blokování]].

Prosím o podporu, případně připomínky s návrhy na změnu textu.

Nebo stručněji:
&lt;pre&gt;
Správci české Wikiverzity se při blokování mohou orientovat na pravidla blokování české Wikipedie; ta však nejsou pro českou Wikiverzitu závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;
Proč vlastně ne.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:47 (UTC)

I went ahead/šel jsem dopředu a stránku založil, nicméně s textem &quot;Tato stránka je návrh, jenž zatím nebyl schválen.&quot; Tím je pro čtenáře jasné, že je to má zatím neschválená iniciativa. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 05:23 (UTC)

:Tak hlavně by to chtělo zakategorizovat. Todle torzo je ale zbytečné. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 17. 4. 2026, 21:05 (UTC)
:: Stránka v této byť by i minimální podobě není zbytečná: bez ní se neví/není dáno textově na vědomí, podle čeho správci blokují. Se stránkou se ví, že se správci při blokování inspirují českou Wikipedií (nebo se na ni orientují), ale že nemají povinnost ji brát jako závazné pravidlo, čili že se smí od ní odchýlit. To sice může být něco jako pro někoho trivální implicitní/nevyřčené kmenové vědění (&quot;tribal knowledge&quot;), ale to obecně nově příchozí na českou Wikiverzitu nemůže vědět (někteří to vytuší, ale ne všichni). Ostatně se mohu ptát: inspirují se zde správci spíše českou Wikipedií nebo anglickou Wikiverzitou? Mohu odhadovat, že radši jdou na český projekt, ale zase anglická Wikiverzita je zaměřením podobnější, ne-li shodná. Také by mohli chtít jít na anglickou Wikipedii s tím, že je to ještě větší a potenciálně lépe kodifikovaný projekt. Takhle je to jasně řečeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 04:22 (UTC)
:: Co se kategorizace týče, navrhuji umístit stránku do [[:Kategorie:Pravidla]], kterou je teprve potřeba založit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 06:12 (UTC)

Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita. Vytvořte něco ve svém uživatelském prostoru, kde to můžeme na diskusní stránce probrat, a pak to přesuneme na koncové umístění. Stránku jsem nyní přesunul na [[Uživatel:Dan Polansky/Blokování]], tam to proberme (tedy více tam v diskusi). 

Co se týče kategorií, tak ta navržená je zbytečná, protože dubluje prostor Wikiverzita. O tom ale napíšu samostatnou sekci, aby to nebylo nepřehledné. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 12:55 (UTC)
: Ohledně &quot;Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita.&quot; Když s praxí vytváření ''návrhů pravidel'' (nikoli ''pravidel'') v prostoru Wikislovník nesouhlasíte, prosím, mohu vyhovět, ale je to praxe běžná např. v anglické Wikiverzitě i českém Wikislovníku; stránka se patřičně označí jako ''návrh'', což jsem učinil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:14 (UTC)

== Přehledné uspořádání pravidel Wikiverzity ==

Pravidla Wikiverzity vznikala za pochodu v diskusích mezi v danou chvíli aktivními uživateli a byla postupně shromažďována na stránkách jmenného prostoru Wikiverzita. Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo. Svého času tu Danny založil kategorii [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]], na kterou jsme ale utěšeně zapomněli a nepoužívali ji — protože z výše uvedeného důvodu nebyla zapotřebí. Navrhuji proto tuhle kategorii (v níž je jen pár z mnoha pravidel) zrušit, a místo toho na stále chybějící stránce [[Wikiverzita:Pravidla]] popsat, jak to tady s pravidly funguje.

Krom zmíněné kategorie tu máme kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou nyní nově založil Kusurija. Taková kategorie mít může, ale myslím, že nikdy by neměla být na hotových stránkách prostoru Wikiverzita, nýbrž v uživatelských prostorech či na jiných místech, kde společně pravidla vytváříme: pak by taková kategorie i usnadnila dohledání rozpracovaných textů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 13:21 (UTC)

:Já plně souhlasím @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 26. 4. 2026, 17:12 (UTC)
: Naprosto nesouhlasím s &quot;Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo&quot;: to mi přijde zjevně nefunkční, nesmyslné, nepraktické, snad bych i řekl katastrofálně špatný plán; nevím o jiné wiki, která by takto postupovala (ale nějaké asi budou, dle položky Wikidata dále); dospělé wiki mají na pravidla kategorii (dle např. [[D:Q4582366]]). Naopak navrhuji kategorii Kategorie:Pravidla Wikiverzity ponechat a naplnit; jisté položky tam již jsou. Pakliže se domníváte, že všechny stránky, které jsou v současnosti v prostoru Wikiverzita a něco na pohled předepisují, jsou pravidly, navrhuji, abyste je umístil do oné kategorie; to není mnoho práce. To nám umožní se pak podívat, zda by přece jen některá z těch stránek neměla mít status jiný než pravidlo a stránku z kategorie vyjmout. Musí být jasně označené, co je pravidlo a co není, a kritérium &quot;co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; není jednoznačně přímočaře rozhodnutelné, narozdíl od přítomnosti stránky v kategorii.
: Kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou založil {{Ping|Kusurija}}, považuji za dobrou věc; děkuji!
: Ostatně pod kritérium &quot;jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; spadá i ''nápověda'', což není ''pravidlo''. Pravidla se vynucují; nápověda nikoli.
: Historii oné kategorie jsem nyní zachytil v [https://web.archive.org/web/20260430083210/https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Kategorie:Pravidla_Wikiverzity&amp;action=history Wayback Machine]. Založil ji Danny B. v roce 2015; dále ji v říjnu 2019 Mmh přesunul/přejmenoval z Kategorie:Wikiverzita:Pravidla na Kategorie:Pravidla Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:34 (UTC)
: Jedna z nezmíněných výhod užití MediaWiki-kategorie je, že můžeme provést review některých z těch &quot;pravidel&quot; a zjistit, že jsou tak špatná, že bude potřeba je ''demotovat'' (ponížit?) na slabší status, což může být ''doporučení'', ''pravidlo v přípravě'' a pod. K tomu potřebujeme nějakou strukturovanou metodou označování statusu, ať již skrze kategorii ve smyslu MediaWiki nebo skrze šablonu (často užívané na dospělých/vyspělých wiki). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:49 (UTC)
:Dobrý nápad.
:Tak v užíváku si člověk může připravit pravidlo, ale není lepší ho pak dát do ns Wikiverzita, když chce o něm diskutovat s jinými a nechat jiného ho upravovat. Třeba by se to mohlo řešit na substránce [[Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Foo]] @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] aby to nezaplevelovalo hlavní uzel a po případném schválení to přesunout. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:04 (UTC)
:: O co je lepší &quot;Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Uživatel1&quot; než &quot;Uživatel:Uživatel1/Titulek pravidla v návrhu&quot;? To první nedává jasně znát, že LUživatel1 je jméno uživatele, zatímco druhé ano; to je tedy výhody toho druhého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:55 (UTC)

== Request for comment (global AI policy) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies for writing in English. {{int:Please-translate}}
A [[:m:Requests for comment/Artificial intelligence policy|request for comment]] is currently being held to decide on a global AI policy. {{int:Feedback-thanks-title}}
[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 26. 4. 2026, 00:58 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30424282 --&gt;

== Můj blog ve Wikiverzitě ==
Založil jsem a používal toto: [[Uživatel:Dan Polansky/Blog]]. Blog je jednak vzdělávací (například jsem tam veřejně zkoumal/odhadoval délky řek) a jednak vztažený k Wikiverzitě na meta úrovni, např. že je archivována ve Wayback Machine a že lze archivaci i triggerovat/nakopnout/spustit.

Pakliže můj blog a jeho vedení něčemu odporuje či existuje konsenzus, že v něm pokračovat nemám, rád bych to věděl. Blog je v kategorii: [[:Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]; tam se kromě mého blogu jinak nachází jen jednotlivé blogové příspěvky od Juandeva, co vidím.

Protože se proti užívání uživáku vyjádřil Juandev (byť ho sám zatím užívá), pinguji ho: {{Ping|Juandev}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 07:36 (UTC)

:Mne přijde, že vy na to nazíráte černá-bílá. Ano vyjádřil jsem se proti zakládání či přesunům stránek do užíváku, ale to neznamená, že tam nic nesmí být. Vycházím z poslání Wikiverzity, že jsme projekt pro všechny tudíž by mělo být maximum v hlavním ns. V užíváku mají smysl stránky, do kterých uživatel nechce, aby mu ostatní zasahovali. Spor se tedy v historii vedl zvláště o užitek - Danny B. a spol. a vy jste navrhovali mnoho stránek přesunout do osobního ns. To je ten moment se kterým nesouhlasím a který vytváří z Wikiverzity blogspot nebo soukromý hosting na serverech WMF. Pokud se komunita usnese, že nějaká stránka nemá být v hlavním ns, pak ji má smazat. Je to standardní procedura aplikovaná roky napříč projekty.
:Co se týče Vašeho blogu tak já nevím, já si ho neprohlížel. Pokud nechcete, aby Vám do něj ostatní zasahovali, tak ho klidně mějte v užíváku. Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního. Už před léty díky @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] Wikiverzita přišla s [[Wikiverzita:Příslušnost|příslušností]]. Příslušnost není o vlastnictví stránek jak ho známe z Wikipedie, ale postaveno na potřebě udržení nastavené metodiky. Tzn. pokud chcete veřejný blog, ale chcete udržet nějakou formu, tak ty stránky otagujete například příslušností uživatelskou na místo všeobecnou.
:Já sem se ale díval na [https://xtools.wmcloud.org/ec/cs.wikiversity.org/Dan%20Polansky statistiku Vaší editace jmenný prostorů] a vy máte '''v hlavním jmenném prostoru jen 9 % '''(a to je to ještě možná zkreslené tím, že nepoužíváte náhled a často ukládáte), zatímco ns user tvoří přes polovinu vašich editací na wv. Neříkám, že je to špatně, dovedu si představit prospěšné scénáře, ale je to varovný signál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:00 (UTC)
:: Dobře, můžete nadraftovat návrh pravidla, který by moje editování uživatelského prostoru omezil? (Mě to vůbec nepřijde jako varovný signál.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:52 (UTC)
:: Ohledně 2) &quot;Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního.&quot;: to plyne z jakého pravidla či usnesení? Či je to vaše usnesení, který jste učinil sám, jako autokrat? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 13:19 (UTC)

== Užití české Wikiverzity pro komerční propagaci ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Jeden by si mohl myslet, že česká Wikiverzita je příliš malý rybníček, aby někomu stálo za to ji nefariózně/nekale využívat ke komerční propagaci. Ale patrně tomu tak není: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Pr%C3%A1ce_na_Wikipedii%2FU%C4%8Debn%C3%AD_texty&amp;diff=148105&amp;oldid=116833 zde je pokus o komerční propagaci] Vhodný je blok uživatele, nejspíš. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:13 (UTC)

:Mohl jste rovnou revertovat, to asi není třeba řešit z celou komunitou. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:41 (UTC)

== Možný GenAI šrot ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Stránka [[Asymetrické ochromení státních institucí prostřednictvím digitálních aktiv: Případová studie Bitcoinové kauzy (2025)]] na mě působí jako GenAI šrot/GenAI slop. Správci mohou zvážit, zda proti ní zasáhnout. Pravidlo zatím nemáme; jedno v přípravě je zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:16 (UTC)

== Volte nyní ve volbách U4C v roce 2026 ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
Oprávnění voliči jsou vyzváni k účasti ve volbách do [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Koordinačního výboru pro univerzální kodex chování]] v roce 2026. Více informací – včetně kontroly způsobilosti, informací o procesu hlasování, informací o kandidátech a odkazu na hlasování – je k dispozici na Meta na [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|informační stránce o volbách 2026]]. Hlasování končí 2. června 2026 v [https://zonestamp.toolforge.org/1780358400 00:00 UTC].

Pokud je váš účet způsobilý, prosím, hlasujte. Výsledky budou k dispozici do 14. června 2026. -- Ve spolupráci s U4C,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 27. 5. 2026, 17:15 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Ohlasy na Wikiverzitu ==

Chtěl bych komunitě připomenout stránku [[Wikiverzita:Ohlasy na Wikiverzitu]], která má za cíl sbírat výrazné zmínky o české Wikiverzitě. Sám jsem o ni dnes zakop a jak si na nějakou zmínku vzpomenu tak ji tam doplním. Je to vlastně jedna z nejdůležitějích stránek potrhávající identitu Wikiverzity v českém prostoru. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:39 (UTC)
: Děkuji za upozornění. Na stránce jsem našel m.j. toto: &quot;V roce 2010 vyšla publikace Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi v nakladatelství ComputerMedia, která obsahuje celou kapitolu o Wikiverzitě, kterou sepsal Juandev.&quot; Když jde o onu publikaci ''Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi'', jste autor pouze kapitoly o Wikiverzitě a ničeho jiného? Nebo jste se podílel i na jiných kapitolách? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:46 (UTC)

== Zbavení práv importéra ==

Navrhuji, aby byl [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] zbaven práv importéra. Jednak z důvodu, že [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=&amp;page=&amp;excludetempacct=1&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;wpfilters%5B%5D=newusers&amp;wpFormIdentifier=logeventslist importovat mohou správci a činí tak] ([https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=Danny+B.&amp;page=&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;subtype=&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;excludetempacct=1 Danny B. ta práva použil naposledy před 6 lety]), za druhé z důvodu, že tato práva neobdržel po souhlasu komunity. Zatímco nynější správci byly komunitně zvoleni, Danny B. toto právo získal k přesunu Wikiverzity z inkubátoru a měl je podle tehdejších globálních pravidel po skončení přesunů vrátit (tak že požádá stewardy o odebrání). To však neučinil.

''Technická: v případě konsenzu se podá žádost na Metě, je tam někde na to transparentní stránka.'' [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 15:36 (UTC)

:Je nějaký pozitivní důvod, proč mu ta práva odebírat? Pokud je stále správcem na některých jiných wikiprojektech (neověřoval jsem), pak má pořád smysl, aby sem importoval stránky nehodící se např. na Wikiknihy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 6. 2026, 03:30 (UTC)
::Nevím co je to pozitivní důvod. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 9. 6. 2026, 10:24 (UTC)
:::Důvod založený na existenci argumentů pro zbavení práv importéra, tedy nejenom na absenci argumentů proti zbavení práv importéra. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 6. 2026, 21:06 (UTC)

== RFC about AI-generated content in Wikimedia Commons ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Apologies for writing in English, please help translate this message to your language. You are invited to participate in a [[c:Commons:Requests for comment/Policy update for AI content|request for comment on Wikimedia Commons about a policy update for AI content]]. This may affect files that are uploaded to Wikimedia Commons for use on this project. Thank you. [[m:User:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[m:User talk:Codename Noreste|diskuse]])&lt;/bdi&gt; 23. 6. 2026, 17:12 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Meze využívání uživatelského prostoru ==
Ze stránky [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Příprava na státnice (Juandev)]], poslední editace  22.06.2026, 00:48 {{Ping|Mmh}}. 
==== Diskuse o smazání ====

* Jde o stránku s charakterem osobního blogu. Byť autor v diskusi píše, že to mínil i pro jiné uživatele, ze stránky samotné (ani názvu) to tak rozhodně nevypadá, a sám autor na to 17 let nesáhl. Nabídl jsem mu přesun do uživatelského prostoru, tam to nechce, tedy navrhuji '''smazat'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 17. 5. 2026, 16:15 (UTC)
*: Při přísné terminologii se nejedná o ''blog'' nýbrž o ''blogový příspěvek'' (blog je kolekce příspěvků). Že by takto nějak ale vypadaly normální blogové příspěvky, to mi tedy nepřijde. Takže bych to ani pod hlavu ''blogový příspěvek'' nezařadil. Ale to je na okraj; na výsledek to nemá vliv. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 5. 2026, 14:02 (UTC)
* '''Smazat''' nebo '''přesunout do uživáku''', dle preference autora: stránka má mizivou hodnotu pro kohokoli jiného než autora. Viz též [https://web.archive.org/web/20260501063957/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) Wayback Machine]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 06:29 (UTC)
* Můžem '''smazat''', ted nemám čas to upravit.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 31. 5. 2026, 18:35 (UTC)
* I když autor souhlasí se smazáním (z důvodu jeho časové tísně), tak u stránky je zajímavá [[Diskuse:Příprava na státnice (Juandev)|diskuse]]. A na tuto diskusi mnohokrát narážel např. [[User:Dan Polansky]], když napadal Juana na jeho diskusní stránce [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Imitace Blogspotu]], [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Vkládání do uživatelského prostoru]] atd. Bylo by škoda o ní přijít, protože obsahuje takovéto odkazy [[Speciální:Co_odkazuje_na/Wikiverzita:Diskuse_o_smazání/Příprava_na_státnice_(Juandev)]] Co s tím? Vypadá to, že se jedná o celoverzitní problém, že někteří uživatelé si do Userspace píší, co je napadne. Neměli bychom to nějak začít řešit? Tím pádem jsem pro '''Ponechat''', protože to může sloužit jako vzorová stránka pro další diskusi na toto téma. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 18. 6. 2026, 08:29 (UTC)
*:Pokud bychom měli o něčem principiálním diskutovat, pojďme s tím do [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusního prostoru]], ať je to skutečně centrálně nalezitelné atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 6. 2026, 21:47 (UTC)
* Malá technická poznámka: technicky je možné při mazání obsahové stránky ponechat její (osiřelou) diskusi (když je na ni odkazováno). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 18. 6. 2026, 10:21 (UTC)

Pro záznam přenesl --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 25. 6. 2026, 08:05 (UTC)

: Argument uživatele s přezdívkou Kychot je lichý, neboť 1) stránka je k mání v Wayback Machine: https://web.archive.org/web/20200920020038/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev); 2) stránku by pro účel odkazování též šlo přemístit do uživatelského prostoru. Protože důvody pro smazání/přesun do &quot;uživáku&quot; trvají a důvod proti byl vyvrácen, pořád podporuji a navrhuji buď smazání či¨přesun do uživatelského prostoru, v každém případě přesun mimo hlavní jmenný prostor (&quot;hlavák&quot;). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:27 (UTC)
: Aha, téma je &quot;Meze využívání uživatelského prostoru&quot;. K tomuto tématu nikdo návrh zatím nepodal. Ode mně návrh:
:: (1) &quot;Uživatel smí užívat svůj uživatelský prostor do té míry/rozsahu, do jaké to plní vzdělávací účel, včetně ''learning by doing''/učení se praktikováním, tedy například k pocvičení editace v prostředí wiki či napsání referencovaného článku, nicméně pouze v souladu s [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs podmínkami použití].&quot;
: Ano, je to velmi obecné a vágní. Ale taková zatím (kvazi)pravidla české Wikiverzity často jsou. Je to první iterace; další lze vytvořit později. Můžete přidal jiné návrhy, ideálně číslované po vzoru výše. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 14:58 (UTC)
::Nevidím dost dobrý důvod pro vytváření pravidel &quot;na každou blbost&quot;, /tím spíše na Wikiverzitě/ (studentíci gymnázia na taková budou kašlat), nb. když jsou na řadě důležitější (nějaká témata bych měl nadhodit; snad později). Btw., D Polansky, můžete mě odkázat na nějakou Wikiverzitu, kde je právě toto kodifikováno? [[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:25 (UTC)
::: Pravidla na &quot;každou blbost&quot; zajišťují něco jako ''právní jistotu''. Mnoho lidí odmítne pracovat/být činný v prostředí, kde jsou nedostatečně či vysloveně závadně nastavena pravidla; to je otázka jejich sebeúcty.
::: K vaší otázce: zda je toto podobně kodifikováno v jiné Wikiverzitě nevím. Mohl bych se to pokusit zjistit. Musel bych projít pravidla anglické, ale i německé, španělské a aj. Wikiverzity a to je hodně úsilí. Mohl bych se poptat Gemini, ale to je nespolehlivé (třeba by to našel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:49 (UTC)
::: Našel jsem toto (Gemini mě navedl falešně, ale jako nakopnutí to posloužilo): [[:en:Wikiversity:Namespaces#User:]]; tam nějaká pravidla/principy jsou. Cituji principy k nynější verzi:
&lt;pre&gt;
===User:===
{{shortcut|WV:NS/U}}
The [[w:User page|user namespace]] (prefix ''User:'') is a namespace with [[WV:User page|pages]] for learning about [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|Wikiversity participants]] and for sharing personal education experiences, for example containing bookmarks to favorite pages. If you see in the [[Special:RecentChanges|RecentChanges]] list that the user named &quot;Jimbo&quot; has updated some pages, this user name is a link not to Jimbo but to [[User:Jimbo]]. (See [[Special:Listusers]]).

In the User space, subpages may be created on which the user prepares projects for the main namespace, or to a reasonable extent, their own notes, which by their nature do not belong in the visible and widely editable public namespace.

On the subpages of the user namespace, users also have pages of a technical nature (e.g., pages with the extensions *.css or *.js) that modify the appearance and functionality of MediaWiki.

In view of the above, other users do not tend to interfere with pages in the user namespace, because it could disrupt the work of the person concerned. Interference is possible only in cases where the pages violate Wikiversity's policy (for example, they store texts that violate copyright, or the pages are offensive in nature), or they are invited to do so by the user. Reverts are possible if someone else is performing significant changes to someone's user space or spamming it.
&lt;/pre&gt;

Gemini to výše přeložil následovně:
&lt;pre&gt;
=== Uživatel: ===
{{shortcut|WV:NS/U}}
[[w:User page|Uživatelský jmenný prostor]] (s předponou Uživatel:) je jmenný prostor obsahující [[WV:User page|stránky]] určené k seznamování se s [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|účastníky Wikiverzity]] a ke sdílení osobních zkušeností se vzděláváním, které mohou obsahovat například záložky na oblíbené stránky. Pokud v seznamu [[Special:RecentChanges|Posledních změn]] uvidíte, že uživatel jménem „Jimbo“ aktualizoval nějaké stránky, toto uživatelské jméno je odkazem nikoli na samotného Jimba, ale na stránku [[User:Jimbo]]. (Viz [[Special:Listusers]]).

V uživatelském prostoru lze vytvářet podstránky, na kterých si uživatel připravuje projekty pro hlavní jmenný prostor, nebo v přiměřené míře také vlastní poznámky, které svou povahou nepatří do viditelného a široce editovatelného veřejného jmenného prostoru.

Na podstránkách uživatelského jmenného prostoru mají uživatelé také stránky technického charakteru (např. stránky s příponami *.css nebo *.js), které upravují vzhled a funkce systému MediaWiki.

S ohledem na výše uvedené nemají ostatní uživatelé tendenci do stránek v uživatelském jmenném prostoru zasahovat, protože by to mohlo narušit práci dotyčné osoby. Zásah je možný pouze v případech, kdy stránky porušují pravidla Wikiverzity (například obsahují texty porušující autorská práva nebo mají urážlivý charakter), případně pokud k tomu uživatel sám vyzve. Reverty (navrácení změn) jsou možné v situaci, kdy někdo jiný provádí v uživatelském prostoru dané osoby významné změny nebo jej spamuje.
&lt;/pre&gt;

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:57 (UTC)

Ohledně:
: &quot;studentíci gymnázia na taková budou kašlat&quot;
Lidé, kteří budou porušovat závazná pravidla, budou/majít být opakovaně blokováni; že jsou studenti gymnázia jim nedává žádnou výjimku. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:06 (UTC)

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Deployment of Legal and Safety Contacts Link in the Footer of Your Wiki&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;Message&quot;/&gt;
'''Legal &amp; Safety Contacts'''

Hello community, the Wikimedia Foundation has provided a [[wmf:Special:MyLanguage/Legal:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contact Information|single legal and safety contact page]], to be linked in the footer of your wiki, to ensure access to accurate legal information. This is a regulatory requirement. We have already rolled out links to English, German, Italian, Spanish and other wikis and we will deploy to your wiki soon. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_Legal_and_Safety_Contacts_FAQ|Please read more on the project page]] and leave any comments in this thread or on the [[m:Special:MyLanguage/Talk:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contacts FAQ|talk page]].

&lt;section end=&quot;Message&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;

-- [[User:Sannita (WMF)|User:Sannita (WMF)]] ([[User talk:Sannita (WMF)|talk]]) 25. 6. 2026, 13:31 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Sannita (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Sannita_(WMF)/Mass_sending_test&amp;oldid=30731267 --&gt;

== Návrh pravidla - minimální věk editora ==
Navrhuji následující pravidlo:
: (1) Osoba věku nižšího než 15 let nesmí editovat českou Wikiverzitu. Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat. Jakmile se však nějakým způsobem ověří, že věk editora je menší než 15 let, editor má být správcem upozorněn, že nesmí editovat, a pakliže po upozornění bude pokračovat v editaci za věku menšího než 15 let, účet editora má být zablokován.

Nevím, zda jsou editoři české Wikiverzity jakoby způsobilí takové pravidlo přijmout či zda by to musela udělat nadace. Ale přijde mi to jako dobré pravidlo, z důvodů, které považuji za zřejmé, ale přesto je snad později vyartikujuli (uvidíme). Do [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs ''Terms of use''/podmínek užití] jsem se díval pouze letmo/narychlo a nenacházím nic, co by návrhu pravidla (1) odporovalo; ale třeba jsem pouze nedával pozor a dosti jsem spěchal (někdo pomůže s ověřením?).

Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let; všechna jsou řízená stejnou podkládající filozofií určení oné věkové hranice. Ovšem pro Česko ona podkládající filozofie ukazuje na 15 let. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:10 (UTC)

:Ten návrh tak, jak je teď, má podle mě zásadní trhliny. Formulace „jakmile se nějakým způsobem ověří“ je naprosto nešťastná, neříká totiž nic o tom, jak by mělo takové ověřování probíhat. Nepíše se v něm nic o tom, jestli nějaký podobný postup ověřování už existuje, ani jak funguje, nehledě na to, že se v návrhu přímo píše: „Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat.“ Z toho plyne libovolné (tedy nepovinné) rozhodování správců a kádrování uživatelů, což je přesný opak toho, jak by komunita měla fungovat. Chybí mi tu jakékoli vysvětlení, proč je tohle plošné omezení potřeba. V návrhu se tvrdí: „Ale přijde mi to jako dobré pravidlo z důvodů, které považuji za zřejmé.“ Mně to ale vůbec zřejmé nepřipadá. Nemám ani páru a nenapadá mě důvod, proč by se to mělo zavádět. Domnívám se, že naopak vysvětlení důvodů a motivací je pro takový návrh naprosto zásadní. Nejenže díky tomu lze návrh lépe a přesněji vypracovat do smysluplného řešení, ale lze se tím také do budoucna vyhnout některým problémům a nedorozuměním. Z právního hlediska to nemusí být nutně problém. Pokud by soukromý subjekt (jako je Wikimedia Foundation nebo konkrétně Wikiverzita či komunita na Wikiverzitě) svévolně někoho vyloučil, např. kvůli věku, obvykle to není považováno za porušení lidských práv, pokud k tomu existuje legitimní důvod (např. ochrana osobních údajů dětí, právní odpovědnost provozovatele, kvalita obsahu). Jenomže právě proto považuji za nezbytné tyto důvody a motivace vypsat a diskutovat o nich. Chcete zavést pravidlo? Tak se nebojte napsat proč, ať se předejde problémům. [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 29. 6. 2026, 12:53 (UTC)

:Dalším zásadním problémem návrhu je podle mne skutečnost, že zrovna Wikiverzita se využívá i ve výuce na základních školách. Některé kurzy jsou tu přímo na ZŠ zaměřeny. Proč by se to mělo najednou omezovat? Pokud nějaké důvody považujete za zřejmé, tak je napište. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 6. 2026, 14:27 (UTC)
:: Napíši pouze rychlou a o to spíše méně kvalitní/validní odpověď. Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla. Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají. Ve Spojeném království/Velké británii/U.K. je čerstvě zakázáno, aby děti pod 16 let editovaly sociální sítě, nepletu-li se (nebo podobně; něco též v Austrálii). Takto to nařídit zákonem je sice nejspíš dost problematické kvůli povinnému zjišťování věku uživatelů internetu (což je hrubý zásah do soukromí, nejspíš), ale princip to špatný není: děti pod 15 či 16 let na sociální sítě či kvazi-sociální sítě (nebo semi- aj.) nepatří, z důvodů, které budou k nalezení v politických diskuzích v U.K./Británii ale nejspíš i Austrálii. Čili není-li úkol státu problém internetové adikce (včetně editovací adikce na wiki) řešit cestou zákonného nařízení/zákazu (stát má i jiné prostředky), pak je to ale dost dobře úkol rodičů dotyčných a provozovatelů sociálních sítí (a kvazi-X ak.) Dobře. Jak jsem avizoval, toto je pouze na rychlo; k tématu lze akademickým způsobem vypracoval solidní materiál. K tomu se možná dostanu, nicméně za to mě nikdo neplatí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:47 (UTC)
:: Ještě cituji sebe odjinud: &quot;Alternativa pro učitele: nainstalovat si MediaWiki v místní školní síti (není to tak těžké) a umožnit dětem editovat tam, ale nevystavovat děti na [veřejném] internetu. Editovat MediaWiki se tím naučí také.&quot;
:: --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 09:23 (UTC)
:::Srovnávat Wikiverzitu se sociálními sítěmi je fakticky chybné tvrzení. Sociální sítě jsou postaveny na určitých typech algoritmů, nekonečném feedu a monetizaci pozornosti, které vyvolávají závislost. Wikiverzita není v žádném případě na úrovni TikToku nebo Instagramu ani počítačových her. Smyslem práce na Wikiverzitě je spolupráce s komunitou a vzdělávání se. Argumentace legislativou v UK nebo Austrálii je v tomto kontextu irelevantní. Tyto zákony cílí na komerční platformy, které masivně těží osobní data nezletilých a používají predátorské algoritmy. Wikiverzita není komerční subjekt, netěží data a nemá žádné algoritmy podobného typu jako TikTok. Aplikovat restrikce určené pro TikTok na neziskový vzdělávací projekt je nepochopením podstaty právní regulace internetu. Nehledě na to, že jako důvod je uváděn osobní názor: „Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla.“ Stejně tak škodlivost je v diskusi uvedena pouze jako názor a tvrzení bez dalšího vysvětlení: „Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají.“ [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:14 (UTC)
:::: Nepokusil jsem se nijak o srovnání míry adiktivnosti editování wiki s konkrétními sociálními sítěmi. Uvedl jsem pouze, že podle mého posouzení a zkušenosti je editování wiki adiktivní a zmíněný charakter má ''do značné míry''. Mechanismy mi vybrainstormoval Gemini ihned (před časem; nyní po paměti): sledování posledních změn (do jisté míry podobné feedu), skórování počtem založených článků, počtem editací, počtem dobrých článků aj., získávání sociálního ranku (správce, byrokrat aj.), vytváření sociálních vztahů (přátelských a nepřátelských), engagement prostřednictvím diskuzí aj. Stejně je to beztoho dosti zřejmé; stačí se zamyslet pro ty, kteří mají relevantní zkušenost, což já rozhodně jsem. Co je ''smyslem'' dané entity (Wikipedie, Wikiversit)  je docela jedno; důležité je, jak se daná entita ''ve skutečnosti chová''. Nejsou důležité proklamace nýbrž psychosociální skutečnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:23 (UTC)
:::: Ohledně &quot;Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla&quot;: tedy aby to bylo v jedné větě a nikoli v několika za sebou jdoucích větách: &quot;Wikiverzita by se (podle mě) v režimu editace na ZŠ užívat neměla, protože je to do značné míry adiktivní sociální síť a děti na ZŠ by neměly editovat ani se nijak účastnit adiktivní sociální sítě, i proto, že velká většina je věku menšího než 15 let&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:26 (UTC)
:::::Rád bych si ujasnil, zda správně rozumím logice vašeho návrhu, abychom se při diskusi vyhnuli nedorozuměním. Souhlasíte, že nelze srovnávat, ani se nesnažíte srovnávat Wikiverzitu s úrovní TikToku, Instagramu a podobných aplikací. Tudíž je automaticky legislativa v UK nebo Austrálii v tomto kontextu irelevantní. Považujete za nepodstatné, k čemu byla Wikiverzita/Wikipedie oficiálně určena (vzdělávání, tvorba obsahu). Rozhodující je pro vás výhradně „psychosociální skutečnost“, tedy to, že uživatelé mohou projekt vnímat jako sociální síť, což dle vás automaticky přebíjí jeho primární účel. Za adiktivní mechanismy považujete běžné editační nástroje (sledování posledních změn, počty editací, uživatelská práva, diskuse). Tyto nástroje kladete na roveň algoritmickým feedům komerčních sociálních sítí, které jsou navrženy pro pasivní monetizaci pozornosti.  Váš návrh na plošný zákaz editace pro osoby mladší 15 let nestojí na datech o reálném dopadu na konkrétní uživatele, ale na vašem subjektivním posouzení, že editování wiki je adiktivní činnost, která je pro děti nevhodná, podobně jako participace na komerčních sociálních sítích. A nemáte žádným způsobem vypracováno, jak toto pravidlo bude fungovat, jak bude kontrolováno a vymáháno. Používáte formulaci „jakmile se nějakým způsobem ověří“ a současně tvrdíte, že „správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat“. Dále si nejste jistý, jaká hranice věku by to měla být: „nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let.“ Rozumím tomu správně? [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:19 (UTC)
:::::: Rozumím tomu správně, že po mě chcete, abych upřesnil význam výroků &quot;Navrhuji [...] Osoba věku nižšího než 15 let [...]&quot; a &quot;Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let [...]&quot;? Je pro vás na těch výrocích něco nesrozumitelného, víceznačného, zmatečného? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:49 (UTC)

== Ukončení činnosti na projektu ==

[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy&amp;page=&amp;subtype=&amp;tagfilter=&amp;type=delete&amp;user=Mmh&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;wpdate=2026-06-18&amp;day=18&amp;month=6&amp;year=2026&amp;offset=&amp;limit=100 Trochu jsem si tady po sobě uklidil] a oznamuji ukončení své činnosti na české Wikiverzitě.

=== Důvody ===
Jedním z hlavních důvodů je ten, že necítím v českém prostředí reciprocitu. Když si čtu informace na Wikipedii, tak beru, a proto mi přijde smysluplné i něco dát a tu a tam napsat článek nebo nahrát fotku (čtu na anglické, přidávám do české). Když se ptám v diskusním fóru nějaké aplikace, jak vyřešit svůj problém, tak beru a přijde mi smysluplné si projít ostatní dotazy a pokud znám odpověď, tak některé zodpovědět. To je podle mne mechanismus, který dobrovolné projekty udržuje při životě.

Bohužel jsem na české Wikiverzitě pod tlakem kritiky, osobních útoků a pronásledování. Ať už to byly spory o moji činnost orientačně v letech 2012–2014, nebo [[Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv diskusí/2|nedávné interakce s Dannem Polansky]], komunita podle mého názoru nedokáže zajistit důstojné prostředí pro práci (z poslední doby [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Dan Polansky|viz]], a ukázka toho jak se podobné obtěžování [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:Contributions/Dan_Polansky řeší] jinde). Editoři, kteří tady [[:en:User:Juandev/Userviews 2015-2026#Views by users (not bots) on various projects|založili 3 stránky]] v hlavním jmenném prostoru, se navážejí do editorů, kteří mají osobní zkušenost s výukou a jsou hlavními spoluautory projektu (v mém případě to je nějakých 1300 stránek).

=== Moje projekty ===
Stránky, které jsem založil, si postupně přestěhuji na jiné wiki platformy či Zenodo. Může se stát, že když narazím na některé ve špatném stavu, tak je označím k rychlému smazání. Neznamená to ale, že bych se do projektu vracel. Pokud navrhnete některé moje stránky do diskuse ke smazání, můžete mne sice informovat, ale já se již těchto diskusí účastnit nebudu.

=== Poděkování za spolupráci ===
I když byla činnost na české Wikiverzitě náročná, rád bych zde poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Kychot|Kychot]], který pomáhal v počátečních fázích Wikiverzity a vytvořil pro mne hodnotnou databázi [[Sny/Databáze|Sny]], která může přispět k poznání lidské psychiky. 

Dále bych rád poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Mmh|Mmh]], který významným způsobem přispěl ke zpřehlednění Wikiverzity návrhem lepšího strukturování a třídění jejího obsahu (šablona {{tl|Info}} a související).

Stejně tak děkuji za spolupráci dalším výše nejmenovaným kolegům, se kterými jsem měl v průběhu let produktivní interakce při tvorbě vzdělávacích a výzkumných projektů.

=== Závěr ===
Závěrem přeji české Wikiverzitě, aby i nadále byla užitečným projektem v oblasti vzdělávání a výzkumu a nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání (tj. svoboda způsobu vzdělávání a učení).

(částečně opraveno editorem GPT) [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 1. 7. 2026, 07:24 (UTC)
: K příspěvku výše jsem se rozhodl zatím blížeji/podrobněji nevyjadřovat; možná později. Mé chybějící rozporování případných nepravd či polopravd nechť není chápáno jako můj tichý/nevyřčený souhlas. Možná není zcela irelevantní, že mé žádosti zatím nebylo vyhověno, z důvodů, které mě nepřesvědčují:  [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost]], první podání žádosti 22. května 2026, zopakování žádosti 26. června 2026. Jako jsem já mohl mít dva měsíce klid/odpočinek od české Wikiverzity coby potenciálně adiktivního přitahováku, tak ale podobně mohla česká Wikiverzita (i Juandev) mít klid ode mne. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:56 (UTC)
: Ale jedno mi nedá: &quot;[...] nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání [...]&quot;: doufám, že česká Wikiverzita žádnou takovou dominantní úlohu nemá; protože kdyby ji měla, to by bylo neobyčejně tristní. Takovou dominantní úlohu má podle mě Wikipedie: nejen že nabízí články pod svobodnou licencí, ale i učí ostatní, jak dělat změny, jak je popisovat, jak o nich diskutovat, jak vytvářet pravidla a diskutovat o nich, aj., etc., et cetera pé pé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:30 (UTC)
:: Já bych chtěl [[Uživatel:Juandev|Juanovi]] poděkovat za kardinální fakt spolu'''založení''' wikiprojektu jako takového a spoluúčasti na jeho udržení při životě - tak dlouhou dobu. Už jen to vyvolává úctu (třeba i s ohledem na to, že jsem já nedokázal litevskou obdobu udržet vůbec při existenci byť i jen v betaverzi na inkubátoru). Nu což, že se Vám osobně nepříliš dařilo ve spolupráci s kolegy (asi jste našel lepší využití svého času a schopností jinde) a v dotahování vlastních nakousnutých věcí do něčeho smysluplnějšího nijak neubírá na váze Vašich zásluh o tento wikiprojekt. Přeji mnoho štěstí a úspěchů na jiných projektech i v osobním životě. Kdo chce vidět, vidí, kdo nechce, štengruje... --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 9. 7. 2026, 13:20 (UTC)

:::Děkuji [[Uživatel:Kusurija|Kusurijovi]], že napsal toto poděkování, jako spolusprávce se k němu (i ke všem vyjádřeným přáním) připojuji. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 7. 2026, 18:07 (UTC)
:::: Výroky váše mám tendenci klasifikovat jako A&amp;A. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 11:44 (UTC)

== Opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání ==
Upozorňuji ve veřejném fóru v prostoru Wikiverzita, že jinde probíhá diskuze na téma opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání:
: [[Diskuse s uživatelem:Mmh/Návrhy/Opuštěné stránky]]
Téma je jistě důležité pro celý projekt a nikoli pouze pro vybrané uživatele. Radši bych diskuzi pokračoval zde, ale pakliže někdo chce tam, tak řekněme i tam.

Zde alespoň ocituji Kusurijův první nedávný výrok a dám mu číslo:
: (1a) Opuštěná stránka, o jejíž kvalitě a užitečnosti nikdo nezapochyboval (v kladném smyslu) by měla zůstat zachována. 
Ano, mám sklon souhlasit, i když přesná formulace by si možná žádala ještě vyladění, jako že stránka musí být relevantní pro projekt Wikiverzity (což by se mohlo rozumět samo sebou, ale ono někdy je lépe být explicitní).

Zkusme jinak:
: (1b) Opuštěnost stránky není žádný ''postačující'' důvod pro její smazání, a to ani skrze diskuzi o smazání (DoS).

Jiná/další možná politika/pravidlo:
: (2) Opuštěnou stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem může správce smazat skrze rychlosmaz.

A k tomu alternativa:
: (3) Stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem, byť by byla opuštěná, lze smazat pouze skrze diskuzi o smazání (DoS), nikoli skrze rychlosmaz.
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:03 (UTC)
:: Ad 2) i 3): Možno sloučit (s vypuštěním slova &quot;pouze&quot; v 3)). Koment: Nelze omezovat nikoho v uplatnění názoru, že záležitost (stránka) vyžaduje DoS a ne rychlosmaz (kromě případů trollingu jakože spam/vandalizmus projednávejte DoSem apod.). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:59 (UTC)

== Request for comment (the future of Abstract Wikipedia) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies if this has not yet been translated into your wiki's language. {{int:Please-translate}}
You are invited to voice your opinions in a [[:m:Requests for comment/The future of Abstract Wikipedia|request for comment about the future of Abstract Wikipedia]]. {{Int:Feedback-thanks-title}}
[[:m:User:Kowal2701|Kowal2701]] ([[:m:User talk:Kowal2701|talk]])  24. 7. 2026, 12:25 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:DreamRimmer@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Drobné úpravy do Wikiverzita:Rychlé smazání ==

Jak teď tu a tam diskutujeme o pravidlech, narazil jsem na dvě drobnosti, které bych navrhoval upravit na stránce [[Wikiverzita:Rychlé smazání]], viz [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Příslušnost u žádosti o smazání]] a [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Zmínka alternativy (DOS) hned na začátek]]. Prosím, máte-li k tomu nějaké připomínky, vyjádřete se k tomu. Nepřevládne-li vůle opačná, tak úpravu cca za měsíc provedu. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 7. 2026, 13:31 (UTC)

== Přepnutí serverů – vaše wiki bude zanedlouho nakrátko pouze pro čtení ==
&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] přepne provoz mezi svými datovými centry. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2026-09-23|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2026-09-23T14:00|en}} {{#time:H:i e|2026-09-23T14:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. Tento banner zůstane zobrazen až do konce této operace. 
Můžete pomoci [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special%3ATranslate&amp;group=Centralnotice-tgroup-read_only_banner&amp;task=view&amp;language=&amp;filter=&amp;action=translate přeložit nebo upravit] tento text.

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

* Editace budou vypnuté nejvýše hodinu dne {{#time:j. xg Y (l)|2026-09-23|cs}}.
* Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

* Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud ho operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen. Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. 

'''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

[[m:user:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] 15. 9. 2026, 12:58 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=30513874 --&gt;

== Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé iínteligence ==
Navrhuji toto doporučení (nikoli zatím závazné pravidlo; navrhl bych, nechť vyprší 24. září 2027, ale tento přístup se zatím nesetkal s pochopením, proto tento návrh nečiním):
: ''Vloží-li někdo do hlavního jmenného prostoru výstup z generativní umělé inteligence, jako je např. ChatGPT, Gemini, Claude, Copilot, Grok a LLaMA (anglicky GenAI), pak musí postupovat tak, aby čtenář snadno (včetně bez zkoumání historie revizí) poznal, které části textu jsou výstupem z GenAI a z kterého GenAI.''
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:05 (UTC)</text>
      <sha1>f3z8cvj2omy0cf8fnhohsrgsgdj2q78</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149884</id>
      <parentid>149883</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:06:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé iínteligence */</comment>
      <origin>149884</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="115221" sha1="233227prubrmpa1b3cd24muhj4q5r1k" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikiverzita]]&lt;!--
--&gt;&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; margin: 0 0 1em 1em; width: 16em;&quot;&gt;
Starší diskuse naleznete v archivu:
* [[/Archiv 1 (z Wikipedie)|Přípravná diskuse k založení (31. říjen 2006 – 5. únor 2007)]]
* [[/Archiv 2 (z Bety)|Diskuse z období inkubace (květen 2007 – květen 2008)]]
* [[/Archiv 2008]]
* [[/Archiv 2009]]
* [[/Archiv 2010]]
* [[/Archiv 2011]]
* [[/Archiv 2012]]
* [[/Archiv 2013]]
* [[/Archiv 2014]] 
* [[/Archiv 2015]]
* [[/Archiv 2016]] 
* [[/Archiv 2017]] 
* [[/Archiv 2018]]
* [[/Archiv 2019]]
* [[/Archiv 2020]]
* [[/Archiv 2021]]
* [[/Archiv 2022]]
* [[/Archiv 2023]]
* [[/Archiv 2024]]
* [[/Archiv 2025]]
&lt;/div&gt;
__NEWSECTIONLINK__
&lt;div class=&quot;toccolours plainlinks&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
'''Zde můžete diskutovat o radostech a strastech české Wikiverzity.'''

'''[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&amp;section=new}} Přidat nové téma]'''

S technickými dotazy a problémy jste zváni [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)|do technického oddělení diskuse]].

Reálná setkání uživatelů Wikiverzity se plánují a domlouvají na stránce [[Wikiverzita:Reálná setkání]].

&lt;inputbox&gt;
type=search
searchbuttonlabel=Hledat v archivech
namespaces=Wikiverzita**
prefix=Wikiverzita:Diskusní prostor
width=15
break=no
&lt;/inputbox&gt;

&lt;/div&gt;

== Thank You for Last Year – Join Wiki Loves Ramadan 2026 ==

Dear Wikimedia communities,

We hope you are doing well, and we wish you a happy New Year.

''Last year, we captured light. This year, we’ll capture legacy.''

In 2025, communities around the world shared the glow of Ramadan nights and the warmth of collective iftars. In 2026, ''Wiki Loves Ramadan'' is expanding, bringing more stories, more cultures, and deeper global connections across Wikimedia projects.

We invite you to explore the ''Wiki Loves Ramadan 2026'' [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026|Meta page]] to learn how you can participate and [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026/Participating communities|sign up]] your community.

📷 ''Photo campaign on '' [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan 2026|Wikimedia Commons]]

If you have questions about the project, please refer to the FAQs:  
* [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan/FAQ/|Meta-Wiki]]
* [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan/FAQ|Wikimedia Commons]]

''Early registration for updates is now open via the '''[[m:Special:RegisterForEvent/2710|Event page]]'''''

''Stay connected and receive updates:''  
* [https://t.me/WikiLovesRamadan Telegram channel]  
* [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/wikilovesramadan.lists.wikimedia.org/ Mailing list]

We look forward to collaborating with you and your community.


'''The Wiki Loves Ramadan 2026 Organizing Team''' 16. 1. 2026, 19:45 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29879549 --&gt;

== Annual review of the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
I am writing to you to let you know the annual review period for the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines is open now. You can make suggestions for changes through 9 February 2026. This is the first step of several to be taken for the annual review. [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Annual review/2026|Read more information and find a conversation to join on the UCoC page on Meta]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review was planned and implemented by the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|you may review the U4C Charter]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Please share this information with other members in your community wherever else might be appropriate.
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
-- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]])
&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

19. 1. 2026, 21:02 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=29905753 --&gt;

== Import šablony W pro odkaz na Wikipedii ==
V anglické Wikiverzitě rád užívám šablonu W. Ta umožní napsat např. &quot;W|Článek&quot; (obaleno patřičným druhem závorek) a vytvoří se odkaz na Wikipedii, ovšem bez ukázaného W. Wikidata: [[D:Q17590394]]; podle něj podobnou šablonu má řada projektů v jiných jazycích, ale žádný český. Písmenko &quot;W&quot; mi i pro češtinu přijde vhodné; W jako Wikipedie.

Mohli bychom šablonu importovat. Nebo bych ji mohl i zpaměti napsat; je to triviální, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:39 (UTC)

Takhle: když se dívám např. do https://en.wikinews.org/w/index.php?title=Template:W&amp;action=edit, tak poskytnout plnou funkci s rlůznými parametry zase tak triviální není. A že by ten šabloní kód plný závorek byl nějak supr čitelný, to mi tedy nepřijde (to je obecně problém šablon, oproti Lua modulům). Pakliže budeme chtít plnou verzi se všemi fíčurami, bude vhodné do češtiny lokalizovat názvy parametrů a kategorií. Minimální funkce by byla ta, kterou jsem právě popsal, ta je bez kategorie a parametr je číslovaný a nikoli pojmenovaný. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:44 (UTC)

:Jak na to koukám (byl jsem více než týden pracovně pryč a mimo Wikiverzitu), samotný mechanický import by nestačil, bylo by potřeba tam předělat více věcí. Proto by mi připadalo lepší tu šablonu podle té anglické tady na místě postupně vytvořit, tedy postupně překopírovat, přeložit a případně lokalizovaně umístit všechny její části včetně dokumentace. Nemáte chuť to udělat? --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 2. 2026, 19:49 (UTC)
:: Děkuji. Dobrá, založím šablonu v tom minimálním rozsahu, který podle mě činí jádro její užitečnosti (heslo: MVP). Zde: [[Šablona:W]]; test: {{W|Karl Popper}}. Kdyby to někdo ještě nějak zásadně rozporoval (proč?), pořád to lze smazat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:32 (UTC)
::: Díky. Ten popis by bylo lepší přesunout na dokumentační podstránku, ale to se může udělat příležitostně později (spousta šablon nemá solidní popis, natož na dokumentační podstránce). A samozřejmě, každá nová věc by se měla hned vložit do nějaké kategorie, to jsem tedy nyní udělal. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 2. 2026, 00:02 (UTC)

== Návrh na přesun do uživatelského prostoru - Emacs konfigurace ==
Navrhuji přesunout stránku [[Emacs/konfigurace]] do uživatelského prostoru. Alternativou by bylo do názvu stránky umístit jméno autora, [[User:Kychot|Kychota]], tedy např. &quot;Emacs/Konfigurace/Kychot&quot; nebo za mě i &quot;Konfigurace Emacsu (Kychot)&quot;.

Zdůvodnění: Z názvu stránky &quot;Emacs/konfigurace&quot; bych čekal (a snad nejen já), že bude obecně o konfiguraci textového editoru Emacs. Místo toho tam nacházím materiál, který ani není uvozen větami určujícími scope/rozsah, snad něco jako konfigurační soubor jednoho člověka. Toto podle mého posouzení není dost dobré pro hlavní jmenný prostor.

Pakliže mám podobné návrhy směřovat do procesu dání na smazání (což mi dává docela smysl), mohu tak učinit, pakliže k tomu budu vyzván. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 06:40 (UTC)

: Provedeno, druhá z navrhovaných variant, jak je to na WV běžné: [[Emacs/konfigurace#Příklady konfiguračních souborů různých uživatelů]], [[Emacs/konfigurace/Kychot]]. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 4. 2. 2026, 14:58 (UTC)
:: [[User:Kychot|Kychot]]: Děkuji. Když nad tím přemýšlím, vlastně stačilo přidat nad příklad uvozovací větu: &quot;Následuje příklad konfiguračního souboru, uživatele Kychota&quot;, bez založení podstránky. Tím by bylo jasné, na co se čtenář dívá.
:: Stránka [[Emacs/konfigurace/Kychot]] nyní pořád přijde docela málo hodnotná (na hlavní jmenný prostor), z pohledu spotřebitele/třetí strany. Hodnotu stránky by výrazně zvýšily: 1) externí odkazy na co nejlepší relevantní zdroje, ideálně v češtině ale třeba i angličtině; 2) alespoň nějaké české vysvětlivky. Ale to bych vlastně mohl přidat i já, kdyby se mi chtělo (dlouhá léta jsem užíval XEmacs, než jsem přešel na SlickEdit, Notepad++ a nakonec dokonce Beyond Compare coby editor). A možná že vysvětlení již i podá GenAI (a neudělá u toho chybu?). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:10 (UTC)
:Buď smazat nebo ponechat. Wikiverzita je komunitní projekt určený pro veřejnost. Wikiverzita není soukromý hostovací server, takže v uživatelském ns by mělo být minimum stránek. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:19 (UTC)
:: Výrok výše je hodnotící názor/postoj Juandeva, nikoliv ověřitelný fakt, tím spíše že užívá deontickou modalitu (&quot;by mělo&quot;) netrasující do zdroje. Anglická Wikiverzita toho má v uživatelském prostoru mnoho; dokonce anglická Wikipedie tam toho má mnoho. V anglické Wikiverzitě jsem argumentoval, proč je ''learning by doing'' čili ''učení se praktikováním'' v uživáku prima; tam jsem i citoval Dava Braunschweiga.
:: Nevidím důvod, proč by materiál, který sice slouží jeho autorovi pro ''learning by doing''/učení se praktikováním, ale pro ostatní je spíše nevyužitelný či je o využitelnosti pochybnost, nemohl být v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 3. 2026, 12:53 (UTC)

== Podstránky velkým písmenem ==
Navrhuji vytvářet podstránky velkým písmenem. Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.

Důsledek:
* [[Emacs/instalace]] se přesune na [[Emacs/Instalace]]
* [[Emacs/tutoriál]] se přesune na [[Emacs/Tutoriál]]
* Podobně pro jiné podstránky v [[Emacs]].

Ping: [[User:Kychot]], jenž tyto stránky založil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:04 (UTC)

: Před pár lety o tom tady proběhla diskuse a závěr byl, že velká písmena jen v těch případech, kdy k tomu bude nějaký smysluplný důvod. Zrovna v tomto případě ho tu ale nevidím. Zkuste to dohledat. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 21. 2. 2026, 20:29 (UTC)
:: 1) Obecně má lepší šanci diskuzi dohledat ten, kdo se jí účastnil, s využitím své paměti. Proto vás prosím, abyste se pokusil diskuzi dohledat vy.
:: 2) Vygeneroval jsem si pseudonáhodný sample/vzorek stránek použitím funkce [[Speciální:Náhodná stránka]]. Prvních 10 stránek: [[Italština/Materiály/Slovesa, tabulka (it x cs) 10 (b)]], [[Číselné soustavy/Unikátní prvočísla: l = 46]], [[JavaScript/Kenjiro995/Číselné proměnné]], [[Sluneční soustava/Země je kulatá/Sluneční soustava - přehled/Neptun/Měsíce]], [[Záloha metadat/Kychot/GoFlex/udisks]], [[Flask/Grinberg/01 - Nazdárek!]], [[Sny/Databáze/Kychot/2024-06-13]], [[Ubuntu/KDE]], [[Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly/Dobešová]], [[PKR/Colchicum autumnale/Záznamy]]. Podle tohoto náhodného vzorku to nevypadá, že by tu převládla malá písmena.
:: 3) Ještě se mohu podívat do jinojazyčných projektů; anglická Wikiverzita začíná podstránky velkým písmenem.
:: 4) Stránka [[Wikiverzita:Název stránky]] (jež nemá žádný oficiální status pravidel, žádnou ceduli apod.) vede jako příklady podstránek [[Latina/Lexikální témata/Škola]], [[Latina pro začátečníky/2012/Domácí úkol 3]] a [[Litevština/Přízvukování sloves]]. Zde žádný příklad s první pímenem malým pro podstránku nenacházím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:28 (UTC)
::: [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] má pravdu (s tím výskytem na Wikiverzitě). Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem (nejedná se o slovníkové heslo na Wikislovníku. Možná by se dalo vzít do úvahy »nějaký« &lt;nowiki&gt;[[Projekt/Podstránka/i-Phone]]&lt;/nowiki&gt;, kde to i-Phone má být s malým i. Jinak asi ne. Já bych byl také pro přejmenování těch [[Uživatel:Kychot|Kychot]]ových stránek. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 22. 2. 2026, 20:43 (UTC)
:::==== [[Wikiverzita:Podstránky]] ====
:::Zde se nikde explicitně neuvádí, jestli podstránky psát s velkým počátečním písmenem či nikoli. Ale z uvedených příkladů to celkem jasně vyplývá:
:::* Pivovar/Primátor/Weizenbier – zde jsou velká písmena z důvodu, že se jedná o vlastní jména (dle pravopisu češtiny)
:::* Cesta z A/do B/nejkratší/Kychot – zde je velkým písmenem pouze Kychot jakožto username, jinak malá písmena
:::* Cesta z A/Kychot/do A/nejdelší – opět to samé, pokud podstránka není vlastním jménem, není důvod začínat ji malým písmenem
:::Pokud bychom všechny podstránky začínali malým písmenem, setřeli bychom rozdíl mezi obecnými a vlastními jmény.
:::==== [[Diskuse:Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly]] ====
:::Opět v příkladech malá písmena.
:::==== [[Fórum:Práce na Wikipedii]] ====
:::* Jak se vkládá podstránka ? Normálně: /podstránka.
:::Opět s malým písmenem, není-li jiný důvod
:::==== [[Linux/Jádro/Chyby/ehci hcd/diary/2006-02-09.Thu]] ====
:::Vidíme, některé podstránky velkým písmenem, některé malým. Nedělal bych z toho žádné závazné pravidlo. Zkrátka jsme na Wikiverzitě, kde je na zodpovědnosti každého autora, co je v kterém případě vhodnější. Například kdybychom v daném případě přepsali všechna počáteční písmena na velká, dostali bychom název podstránky Linux/Jádro/Chyby/Ehci hcd/Diary/2006-02-09.Thu  A už tu je chyba, protože ehci hc se zkrátka píše malými písmeny.
:::==== [[Varhany/realizace]] ====
:::==== [[Pivovar/degustátor/Kychot]] ====
:::Třeba tady by mi připadala podstránka [[Pivovar/Degustátor/Kychot]] vyloženě trapná a matoucí – jakoby &quot;Degustátor&quot; byl nějak oficiální titul či co.
:::==== [[Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate/Dokumentace]] ====
:::Takových podobných tu máme hromadu, tak jen například:
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/string/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/time/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Sorters/rank/Dokumentace]]
:::... atd. atd.
:::==== Závěr ====
:::Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla. Opakuji, předpokládám, že na Wikiverzitu píšou dostatečně soudní autoři, který jsou schopni si sami rozhodnout, kdy je příhodnější psát tu kterou podstránku velkým a kdy malým počátečním písmenem. Děkuji za pochopení.
:::Mimo jiné: Píšete: &lt;cite&gt;Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.&lt;/cite&gt; Což je v podstatě omyl. V některých případech to tak může být, ale v jiných nemusí. Čistě technicky vzato, &quot;podstránky&quot; s jejich lomítky jsou součástí názvu stejně jako u &quot;normální&quot; stránky a stejně tak je s nimi i zacházeno. Takže bych např. mohl mít stránku &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží v Praze pro osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. No ale když budu chtít mít stránky i pro jiná města a jiný druh dopravy, pak bude výhodné tuto stránku rozepsat pomocí podstránek na &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/v Praze pro/osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Se všemi velkými počátečními písmeny by to pak vypadalo jako &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/V Praze pro/Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Ta lomítka v názvu stránky si klidně mohu odmyslet (nahradit je zase mezerami, kvůli srozumitelnosti) a pak dostanu &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží V Praze pro Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. A tady už mi vynikne, že psát předložku či obecné jméno s velkým písmenem působí dost divně. A o názvu stránky také rozhoduje její autor.
:::A anglickou Wikiverzitou tu prosím neargumentujte. V angličtině či &quot;američtině&quot; se s velkými písmeneny píše kde co.
:::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 17:53 (UTC)
::::Tak například zde jsou písmena a..w v názvech podstránek použita jako označování odrážek, kde bývá zvykem používat spíše malá písmena než velká. Ale rozhodně bych to nenazval kapitolami či podkapitolami!
::::* [[:Kategorie:Mocnina 95]]
::::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:11 (UTC)
:::: Zde zase ve velkém počtu příkladů jsou součástí názvu jména souborů. Pokud jsou jména souborů psána s počátečním malým písmenem, pak jejich kapitalizace by způsobila zmatek, neboť v unixových systémech ''záleží'' na velikosti písmen v názvech:
:::: * [[:Kategorie:Projekt: Hesla Jednoty bratrské]]
:::: --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:22 (UTC)
::::: Zatím stručně: 5) v něčem máte pravdu; možná odpovím později.
::::: 6) &quot;Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla.&quot;: prosbu zamítám, příkazy osob mě nenadřízených nepřijímám (jsem svobodný liberální subjekt nebo se tak alespoň nazírám). Unifikace za vzniku sdílených konvencích je na wiki, kde jsem působil, běžná, i v anglické Wikiverzitě, a nevidím, čemu by měla škodit v české Wikiverzitě. Bude-li konsenzus, můžeme ustavit konvenci; nebude-li, tak to holt zůstane každý pes jiná ves. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:07 (UTC)
:Já si myslím, že je to asi jedno. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:18 (UTC)
:: Výrok výše neobsahuje žádný, ani náznakový, pokus o zdůvodnění. Má-li být konsenzus určován na základě argumentů a argumentace a jejich síly a nikoli pouze numericky (sčítáním hlasů či postojů), takový výrok je dlužno odmítnout a z diskuze jakoby vyloučit. Přitom účastník diskuze nemusí argument konstruovat sám; stačí, když odkáže na argumenty zkonstruované někým jiným, např. &quot;dle argumentace uživatele Pepa Zdepa&quot; (to jméno je možná od D.). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:20 (UTC)
::: (hodně dlouho po EditKonfliktu, kvůli kterému jsem komplet přišel o text editace): Měním názor, inspirován příspěvky [[Uživatel:Kychot|kolegy Kychota]] na „Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem“ (+), pokud se jako samostatná stránka tváří. Každá stránka, mající svoje podstránky by měla obsahovat alespoň text, ze kterého je patrné, k čemu slouží. Horizontálně může být (pokud to logika/architektura projektu vyžaduje) libovolné množství podstránek, řetězení podstránek vertikálně (do hloubky) je lépe pokud možno omezit (což Kychotův výklad/příklad ne zcela respektuje; z důvodů technických i z důvodu přehlednosti). [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]], Kychot - přestřelka ohledně unifikujících pravidel: Nějaká pravidla jsou společná pro všechny projekty Wikimedia, a to jak striktní (například Copyvio), tak méně striktní, ale velmi záhodná dodržovat (například Wikietiketa), jiná pravidla jsou specifická pro určitý typ wikiprojektů (Wikislovníkářské názvy hesel s počátečním malým písmenem). Kychot si neuvědomil na koho se obrací (otázka: musel? třeba neměl čas se seznámit s hodnotovou orientací D. Polanského a použil styl jinde běžný (co je běžné, nemusí být ideální), D. Polanský nenazřel, že člověku, neobeznámeného s jeho postoji, může jeho replika vyznít nepříjemně). Takže, pokud na pravidle shledáváte nějaké závady, je možné buď vyvolat diskusi/hlasování o změně pravidla na Vaši verzi ''podle předem prodiskutovaného návrhu'', nebo založit hlasování o změně statusu toho pravidla. V žádném případě není možné (na žádném projektu Wikimedia) pravidlo prostě zrušit. Stejně jako jiné pravidlo bez souhlasu komunity ustanovit či zásadně změnit. Pravidla ze samého počátku cs.Wikiverzity se mohla formovat ještě ve Wikiinkubátoru, případně přímými osobními konzultacemi, a proto může být jejich historie nedohledatelná bez použití velmi speciálních nástrojů. Neideální stav; nutnost jeho změny je otázná, pokud považujete za nutnou, je možné vyvolat hlasování o ponechání v platnosti v takovém statusu nebo tak, jak jsem navrhl nahoře. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:05 (UTC)
:::: O tom co je nebo není ''pravidlo'' a jak opravdová ''pravidla'' vznikají, schvalují se, činí vysledovatelnými k diskuzi apod. je již diskuze [[#Pravidla Wikiverzity]] níže. Opakovat zde mé argumenty k tomuto tam učiněné by bylo nenápomocné. Zde se můžeme soustředit na to, zda ono ať již pravidlo či kvazipravidlo či pravidlo-v-přípravě  [[Wikiverzita:Název stránky]] indikuje jasně malé písmeno na začátku pro podstránky; já upozornil, že tak nečiní, vyjmenováním příkladů z ní, jež jsou ostatně uvedeny ihned na začátku. Kychot se opřel o jinou stránku a sice [[Wikiverzita:Podstránky]]. Tyto stránky jsou v diskuzované věci vůči sobě ''nekonzistentní'', stejně jako je ''nekonzistentní'' praxe v hlavním jmenném prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:23 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Čím více se rozhlížím po české Wikiverzitě, tím více získávám dojem, že by velká část jejího hlavního jmenného prostoru patřila přesunout do uživatelského prostoru či smazat, coby nezpůsobilá přispět netriviálně k edukaci (vzdělání) čtenáře. Můj první dojem je, že situace je následkem činnosti především dvou uživatelů, [[User:Juandev]] a [[User:Kychot]]. Mohli bychom zahájit proces tohoto přesunu skrze process dání na smazání (DOS) či podobný, nicméně to bude značné množství práce a navíc dle zkušenosti lze očekávat odpor těchto dvou aktérů. Vzhledem k velkému rozsahu by mi přišlo i myslitelné např. sumárně vše, co vložil Kychot, přesunout do uživatelského prostoru a naopak po jedné (on a case to case basis) dovolovat návrat do hlavního jmenného prostoru. Takové opatření (executive order, executive measure) by se nějak muselo odhlasovat či schválit.

Kdo by o to usilovat, např. já, by snadno mohl přijít k úhoně v podobně bloků za osobní útoky, nepodpoře &quot;vědy a vzdělávání&quot; apod. Tak se vlastně již i stalo; moje první intervence v tomto směru ohledně uživatele [[User:Juandev]] v české Wikiverzitě podle mého odhadu přispěly k jeho rušivému působení v anglické Wikiverzitě, i díky čemuž byla zastavena moje úspěšná čistící činnost tam.

Závěr je celkem jasný: musím odmítnout odpovědnost za další zvedání do očí bijících problémů české Wikiverzity ohledně uživatečnosti a přijatelnosti stávajícího obsahu. Nejlepší naděje pro českou Wikiverzitu je, že sem přijde později dostatek lidí, kteří Juandeva a Kychota přehlasují. Koncept vzdělávacího learning-by-doing (učení se děláním či cvičením, nikoli memorováním polopochopených či nepochopených vět) projektu postaveného na stejné softwarové technice jako má Wikipedie mi pořád přijde nosný, způsobilý sloužit zejména pro učení ''learning by doing'', učení se děláním (pozdravy Pirsigovi ZMM 1974 a americkému managementu) [věta je poněkud repetitivní].

Ještě coby částečná substanciace některé funkcí &quot;Náhodná stránka&quot; nalezené problematické stránky (což však může snadno provést každý):
* [[Zvire-0.01.el]]: co že má demonstrovat tento údajný demonstrační program? Úvodní věta nedostatečně charakterizuje stránku a její rozsah.
* [[Projekt: Křesťanské zpěvníky]]: jaký je vzdělávací účel tohoto &quot;projektu&quot;? Stránka praví: &quot;Projekt: Křesťanské zpěvníky si klade za úkol zmapovat všelijaké zpěvníky křesťanských písní a v nich obsažené písně s konečným cílem vytvořit srovnávací databázi, využitelnou např. v projektu: Hesla Jednoty bratrské.&quot; Takže lze na Wikiverzitě pořizovat &quot;databáze&quot; (katalogy) ledasčeho?
* [[Tcl/Otázky a odpovědi]]: málo obsažná stránka (malý počet otázek) neobsahující nic, co jeden nenajde v manuálu?
* [[VUT/FSI]], [[VUT/FSI/VEA]]: není uvedeno co je &quot;FSI&quot;, stránky málo obsažné (Fakulta Strojního Inženýrství (FSI) - nutno se doproklikat (zkusmo)...)
* [[LionWiki]], [[LionWiki/Studium/Juandev]]: téměř nic tam, dvě řešené otázky
* [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]: parodie? Povlečení páchne po houbách. Řešení: vyprat, usušit a pořádně vyvětrat.
* [[Nádržkový splachovač/Juandev/Teče]]: další parodie, s ještě méně obsahem, s prázdnými oddíly řešení a výsledky?
* [[Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu]]: podobně jako položka výše
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:32 (UTC)

:Někomu se podoba stránek líbí, jinému ne. Na Wikiverzitě by mělo jít především o vzdělávací a výzkumný potenciál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 16:46 (UTC)

Téma zde bylo již patrně diskutováno. Chtěl bych vyvořit co nejúplnější seznam odkazů, ale chybí mi energie. Něco do začátku:
* [[Wikiverzita:Diskusní_prostor/Archiv_2011]]: &quot;[...] A to ani nemluvím o tom, jakou nebetyčnou ostudu má Wikiverzita pod silným letitým nánosem Juanových blogísků (mimochodem, když jsem se ptal několika uživatelů z jiných Wikiverzit na tento typ stránek, reakcí byl většinou záchvat smíchu a po něm odpověď, že to sem samozřejmě nepatří) u externích subjektů. Jeden příklad za všechny - jedna škola měla zájem poměrně extenzivně používat Wikiverzitu v rámci své výuky. S tím, že by výsledky té práce potom putovaly na sesterské projekty. No, pak si prošli místní obsah a řekli mi, že nejsou blázni, aby se blamovali participací na něčem tak groteskním jako je česká Wikiverzita. [...] bsahovým věcem, koncepci, vizi apod. se vyjádřím později, mj. na základě toho, jak se tato diskuse bude dále vyvíjet. — Danny B. 11. 4. 2011, 00:51 (UTC)&quot;
* [[Diskuse_s_uživatelem:Milda#Na barvičky jsou styly]]: &quot;Víš co, Kychote, peskuj si prvně toho nebo ty z vás, kteří z tohoto projektu udělali neskutečný svinčík, který nemá se vzděláváním nic společného, a když se jednomu šlápne na kuří oko, začne přes open proxy z loutkových účtů šířit pomlouvy. A pokud tento projekt považuješ za váš (pokud předpokládám správně, že tím myslíš tvůj a Juanův), přestěhujte si ho taky na vlastní webový prostor. --Milda (diskuse) 15. 11. 2012, 21:13 (UTC)&quot;
* [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Kychot/Praga_RND/Autobus/Hurv%C3%ADnek&amp;diff=prev&amp;oldid=44483]: &quot;Milda přesunul stránku Praga RND/Autobus/Hurvínek na Uživatel:Kychot/Hurvínek: popis soukromého vozidla (viz diskusi); pokud se vrátí socialismus a bude vozidlo znárodněno a ve prospěch komunity bude majiteli zabavena i tato stránka&quot;
* [[Wikiverzita:Nástěnka_správců/Archiv_2012#Budoucnost_Wikiverzity]]
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor/Archiv_2013#Žádost o práva správce/Request for admin rights]]: několik uživatelů si stěžuje na špatný stav Wikiverzity
* ''Přidáno později'': [[Diskuse s uživatelem:Sančo Panza#Cíle Wikiverzity]]: &quot;[...]  Má představa Wikiverzity slouží čtenářům, učitelům, studentům jako zdroj při studiu, výuce. Nikoli, jak je tomu nyní, že slouží několika individuím jako poznámkový blok a stupínek pro sebeprezentaci, zatímco jakýkoli použitelný obsah je nedohledatelný. [...] Sančo Panza&quot;. Srpen 2014.

Pokračování snad bude.

Z ekonomického hlediska se domnívám, že bude ''pravděpodobně možné'' (ale to jsem formálně technicky nesubstancioval) podložit nekonečný blok jak Juandeva tak Kychota, přičemž by pro začátek stačil zákaz zakládání nových stránek v hlavním jmenném prostoru, tedy že by zakládání nových stránek v jejich uživatelském prostoru zase tolik nevadilo. Dokud však tito pravděpodobní formálně-neustavení dlouhodobí narušitelé, kvazinarušitelé či něco podobného (možná i vzdáleně podobného?) budou moci neplodně vstupovat do diskuzí, problém bude obtížné vyřešit.

Pořád si myslím, že by profesionální edukátoři/vzdělávači/učitelé neudělali chybu, kdyby zkusili Wikiverzitu použít a jakoby mocensky &quot;převzít&quot;. K tomu stačí se zapojit, zkraje se trochu zastydět za participaci na smetišti (nebo co bych tam mírně nadsazeně či metaforicky či poeticky nazval) a později argumentovat a hlasovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:16 (UTC)

:Nevím, zda to přichází jako kletba s křestním jménem, ale tyhle diskuse jsme si tu už svého času prodělali. Wikiverzita není Wikipedie ani Wikiknihy ani Wikislovník atd. Je to vzdělávací prostor, velká společná dílna. Je vhodné se snažit o to, abychom tu udrželi nějaký dílenský pořádek, ale principiálně mimo je ukazovat na sousední ponk, kde někdo cvičně hobluje mástev, a chtít ho vykázat jen proto, že mástev není k ničemu užitečná. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 3. 2026, 18:37 (UTC)
:: Děkuji. Podle mě by ''hlavní jmenný prostor'' měl obsahovat pouze to, co může být ''užitečné třetí osobě'', jiné osobě než vkladateli. Pakliže je to užitečné ''pouze tvůrci'' coby prostor pro learning by doing/učení se praktikováním, mělo by to být v uživatelském prostoru (&quot;User:...&quot;, &quot;Uživatel:...&quot;).
:: Za vašeho přístupu nevidím žádný regulativ pro hlavní jmenný prostor. To si tam pak může někdo dumpnout cokoli -- což někteří patrně i činí -- a pak to prohlásit za pracoviště ve stylu Wikiverzity.
:: Pakliže příkladové stránky, na které jsem poukázal (např. [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]?), podporujete pro hlavní jmenný prostor, pak jste bohužel součástí problému a nikoli součástí jeho řešení. Tím spíše je vhodný můj nadpis &quot;Vyloučení odpovědnosti&quot;; tady proti většině nenadělám nic. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]
:: Apropó, takto moje mysl na první pokus parsuje cestu &quot;Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách&quot;: Problém s textilem: Juandev voní po houbách. Ehm. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:40 (UTC)
:: Ostatně: [[Textil]]: &quot;Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o textilu, využitelných pro vzdělávání a výzkum.&quot; Jediný podobsah: [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. To mi chce jako někdo vážně tvrdit, že [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]] je stránka &quot;využitel[ná] pro vzdělávání a výzkum&quot;? To je jako co, Monty Python? Létající cirkus? Cimrmani? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:54 (UTC)
:: No co.  Otevřel jsem DOS: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. Uvidíme, co se bude dít. Podobě špatné stránky byly v minulosti v české Wikiverzitě již přesunuty mimo hlavní jmenný prostor; třeba se to podaří i teď. Pakliže se přesun mimo &quot;hlavák&quot; nezdaří, pak bude také jasné, v jakém zoufalém stavu je administrativně česká Wikiverzita. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 06:44 (UTC)

:Prosím, přečtěte si pro začátek [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]] a [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]].
:Nemá smysl tady ztrácet čas nějakou debatou, dokud si neujasníme základní rámec Wikiverzity, resp. dokud si ho neujasníte Vy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:31 (UTC)
:: První, čeho si všímám, je, že tyto stránky nemají žádné trasování do diskuze a žádnou šablonu označující status. Tedy to formálně vzato nejsou pravidla.
:: Dobře, mohu se podívat do historie stránek, kdo je napsal.
::* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]: první obsah [[User:Juandev]] v roce 2008, o hodně později rozšířil [[User:Mmh]], zvlášť v roce 2019
::* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]: první obsah [[User: Kychot]] v roce 2011, o později rozšířil [[User:Mmh]] a [[User:Juandev]]
:: Z hlediska autority tyto stránky tedy mají váhu jen malou: nelze nijak ověřit, že jsou to rozumná pravidla schválená rozumnými lidi, případně lidmi, kterým byla nadací svěřena autorita.
:: Další postup by byl předstírat pro účel analýzy, že stránky váhu mají, a zkoumat, co z toho plyne. To možná udělám později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:39 (UTC)
:: Cituji úvod z [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]:
::: &quot;Na Wikiverzitu patří texty, obrázky a další materiály, které nějakým způsobem slouží výzkumu, vzdělávání, výchově.&quot;
::: &quot;Neexistuje (a ani nemůže existovat) ideální vzor toho, jak by měla stránka na Wikiverzitě vypadat. Mohou tu být stránky s nejrozličnější strukturou a nejrůznějšího rozsahu, pokud je to pro jejich účel smysluplné. Mohou tu být stránky, které mají smysl samy o sobě, i stránky, které mají smysl jen jako součást velkého projektu sestávajícího ze stovek nebo tisíců stránek.&quot;
:: Tento vágní podle-mě-blábol nemůže sloužit jako efektivní pravidlo či regulativ pro správu projektu. Je tam ''nějakým způsobem''; to je nesmyslně inkluzivní, podle mého posouzení.
:: Citoval jsem pouze úvod stránky; přečtením zbytku stránky jsem však nenašel nic konkretizujícího natolik, abych slevil ze svého hodnocení stránky pod hlavou &quot;vágní blábol&quot;.
:: Pakliže by se mělo administrovat podle tohoto blábolu, asi by se musela ponechat i stránka [[Uživatel:Juandev/Problémy/Kov/Repase dvířek elektroskříně]], protože ta nějakým způsobem skutečně slouží ''výzkumu'' a sice ''výzkumu'' (ne)způsobilosti wiki editorů, pokud ničeho jiného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:12 (UTC)

:Máte dvě možnosti: buď konstruktivně navrhnete nějakou změnu, tedy třeba změnu té či oné formulace, vymazání nebo přidání nějakého odstavce atd., anebo se smíříte s tím, co tu platí. (Třetí možnost je destruktivní kverulování, které si následně vynutí administrátorský zásah, proto to jako možnost nenabízím.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:05 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==

Pravidla soužití na Wikiverzitě, kterou je možno přirovnat k velké dílně, kde různí lidé pracují na úplně rozdílných věcech, jsou zachycena na stránkách jmenného prostoru [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Str%C3%A1nky_podle_za%C4%8D%C3%A1tku?prefix=&amp;namespace=4 Wikiverzita]. Všechna vznikala z diskusí aktivních uživatelů buď zde, nebo v diskusích k jednotlivým stránkám, někdy v uživatelských prostorech, kde navrhovatel stránku vypracovával, než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné. 

Pokud se někomu tato pravidla nelíbí, tak může zahájit diskusi k jejich změně. Pokud se mu podaří přesvědčit ostatní o svých návrzích, můžeme pravidla přeformulovat. Pokud však nějaký návrh podporu nenalézá, je namístě se ho nesnažit dále prosazovat. Tím navrhovatel jen zdržuje sebe i ostatní od smysluplnější práce. Úplně mimo je pak snažit se prosazovat své neúspěšné návrhy zpochybňováním legitimity dosavadních pravidel. To už není jen otravování ostatních, to už je vandalismus, který může vést k administrátorskému zásahu.

Takže, ještě jednou: chcete-li nějaké pravidlo změnit, naformulujte jasný návrh a napište ho buď sem, nebo na diskusní stránku k příslušnému pravidlu, počkejte na vyjádření dalších aktuálně aktivních uživatelů, a pak se smiřte s výsledkem. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:01 (UTC)
: Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces a určit, které konkrétní osoby pravidlo schválily. Vše ostatní je tak nanejvýš kvazipravidlo.
: Zejména mohu jen těžko uznat za závazná pravidla tyto dosti špatné stránky:
:* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]
:* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]
: Ve wiki je dosti obvyklé některé stránky označit šablonou jako ''návrh pravidla'' (anglicky ''draft''); a to by pro tyto stránky bylo v pořádku. To jsou běžné postupy na wiki, nic, co bych si vymyslel já. V případě pochybnosti mohu ukázat jak z českého Wikislovníku, tak z české Wikipedie ale nakonec i anglické Wikiverzity, že se pojem pouhého návrhu či draftu a odpovídající označení šablonou používá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:09 (UTC)
: Ještě k faktické správnosti řečeného. Bylo tam řečeno &quot;než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné&quot;: např. v historii https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiverzita:Nej%C4%8Dast%C4%9Bji_kladen%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;action=history žádný přesun nevidím. Nevidím tedy, že by text nejrpve vznikal např. v uživatelském prostoru a teprve poté byl na základě dohody přesunut do prostoru Wikislovník. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:14 (UTC)
: Ještě: v anglickém Wikislovníku musí všechna pravidla projít formálním hlasováním a tak i všechny jejich změny. To je za mě zlatý standard, podle mého posouzení. Ještě lepší je request for comments, kde hrají roli více argumenty a ne pouze počet hlasů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:17 (UTC)
:Určitě, to je určitě nejlepší řešení @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. Zatím jsou to ale takové široké diskuse, kde kolega zpochybňuje úplně všechno, ale nanavrhuje jasná konkrétní řešení. Trochu mne zaráží jeho obraty typu ''&quot;Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces&quot;''. To je jako kdyby si diktoval vlastní pravidla a to, že celá Wikiverzita musí skákat tak jak on píská. Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává. Některé stránky jsou označené jako pravidlo, jiné ne. Tak to funguje i na české Wikipedii. Jenom zmíním, že takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a kolega je tam pro podobné chování jaké předvádí tady na Wikiverzitě blokován. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 17:19 (UTC)
:: Klasický popperovský metodický individualismu odmítá rozpravu o konstruovaných agregátech (komunita, společnost aj.) či ji alespoň problematizuje. A to mi přijde rozumné. Čili větu &quot;Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává&quot; je odmítnout kvůli terminologii a nahradit případně větou &quot;Pravidlo je přeci to co si určili editoři a co editoři dlouhodobě uznávají&quot;. To je velmi nápomocné, neboť to směřuje pozornost k oněm ''editorům''. Jistě je možné, že pravidla určili editoři. Kteří editoři určili co za pravidlo? Na to se přece ptám. Ptám se: kdo všechno konkrétně podepsal stránku tu a tu za pravidlo? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:30 (UTC)
:: Ohledně: &quot;[...] takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a [...]&quot;: to je možné. Můžete prosím odkázat na ta konkrétní pravidla, ať se můžeme podívat, o co se jedná? Přece jenom někoho z něčeho obvinit a neuvést podrobnosti, důkazy a doklady, když přitom musí být přece známy, není tak úplně pěkné, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:39 (UTC)
:: Abych se alespoň trochu přesvědčil, že neležím zcela mimo, poptal jsem se svého nového kamaráda Gemini. Je to supr kámoš, jenom občas něco pořádně doplete. Je potřeba to brát s rezervou. Dobře. Povídá: 'V diskusích na platformách typu Wikipedie nebo Wikiverzita se často objevuje argumentační klam založený na anonymní autoritě (&quot;komunita rozhodla&quot;). Váš požadavek na konkrétní doklady k oněm smazaným pravidlům na anglické Wikiverzitě je naprosto legitimní z několika důvodů: [...]
:: 'Jak postupovat v diskusi dál?'
:: 'Pokud protistrana odmítá nebo není schopna dodat konkrétní odkazy, doporučuji trvat na své metodologické pozici:'
::: 'Požadujte jména a data: &quot;Pokud tvrdíte, že komunita pravidlo schválila, uveďte prosím odkaz na konkrétní hlasování nebo konsenzuální diskusi, kde je patrný souhlas identifikovatelných osob.'
::: 'Rozlište zvyk a pravidlo: Často se za &quot;pravidlo&quot; vydává pouhý zvyk (descriptive rule), který ale nikdy neprošel formálním procesem (prescriptive rule). Metodologický individualismus nám pomáhá vidět, že &quot;zvyk&quot; je jen souhrn individuálních akcí, nikoliv závazná norma.'
:: Mě to jako že dává perfektní smysl. Ale třeba Gemini dělá pouze mirroring. Je to ošemetné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:00 (UTC)

Opravdu si to tady nemůžeme rozbourat tím, že postupně vytvořená a zapsaná pravidla (tedy formulace toho, jak to má být, umístěné v prostoru &lt;code&gt;Wikiverzita:&lt;/code&gt;) začneme zpochybňovat. To, že někdo vyžaduje nějaké doklady dávných procesů, je jeho osobní problém, který by neměl přenášet na ostatní. Jak jsem již napsal, pak se z toho stává vandalismus, tedy destruktivní činnost, která musí být administrativně omezena. Tedy opakuji: '''Pokud se někomu nějaké pravidlo nelíbí, pak může naformulovat návrh změny (nebo i zrušení) a předložit ho k diskusi.''' --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:02 (UTC)
: {{Ping|Mmh}} Beru na vědomí váš přístup a vaše výroky výše vcelku. Jak poznám, že je stránka v prostoru Wikislovník: pravidlem ve vašem slova smyslu? Můžete alespoň vytvořit kategorii pro pravidla, např. [[:Kategorie:Pravidla]], a stránky, které jsou podle vás pravidly, do ní umístit? (Bylo by lepší i vytvořit označující šablonu, jakou mají jiné wiki, ale pro začátek by stačila ta kategorie.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:05 (UTC)
:Jsou pravidla přijatá a pravidla zvyková. A i zvykové právo má jistou váhu. V ideálně byrokratickém světě se nejdřív stanoví pravidla a teprve poté tvoří obsah. Ve skutečnosti se však spíše na základě zvyku při tvorbě obsahu sepíše nějaký návod, a teprve později se v případě potřeby kodifikuje jako pravidlo či upraví.
:Ale s tím, že česká Wikiverzita je spíše soukromý blogísek a málo seriózní projekt lze jen souhlasit. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:52 (UTC)
:: Zvykové právo je snad něco jiného než psané pravidlo. Diskuze výše začala mými dotazy na to, kde byly schváleny stránky, o nichž mi bylo řečeno, že jsou to pravidla, za pravidla. Bavíme se o textech, o psaných věcech. Nebo existují snad nějaká ''psaná zvyková pravidla''? Myslel bych si, že zvykový znamená nepsaný. Srovnej též [[S:Ottův slovník naučný/Obyčejové právo]], byť to může být zastaralé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 10:38 (UTC)

Pravidla Wikiverzity vznikala od jejího založení průběžně, jak se na nich zúčastnění uživatelé domlouvali. Tyto diskuse jsou rozptýleny různě po diskusních stránkách a zde v Diskusním prostoru (potažmo v archivu). Pokud někdo toužíte si to dohledávat, dohledávejte si to, nic vám v tom nebrání. Ale pokud si to sami dohledávat nechcete, tak to také po nikom jiném nepožadujte. Kdyby třeba takový Dan Polansky místo kverulování v této diskusi naformuloval pozitivní návrh změny nějakého pravidla, mohlo být už dávno změněno. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 3. 2026, 17:17 (UTC)
: Já po vás teď jenom chci, abyste mi řekl, které stránky jsou pravidla. Stačí je tak označit tím, že je vložíte po kategorie, jak jsem navrhl výše. To můžete udělat i po částech, to znamená že stránky podle nejlepšího vědomí označíte v prvním kole a když si později všimnete další stránky, která je podle vás ve skutečnosti pravidlo, můžete ji tak později dooznačit.
: To není nějaká moje svévole. Opravdu nevím, podle čeho poznat, co je pravidlo. Řada jiných wiki to má jasně označené, dle odkazů [[Uživatel:Dan Polansky/Tvorba pravidel na wiki]] a dle [[D:Q5624367]].
: A nebo pakliže vám to, co po vás žádám, přijde jako příliš mnoho práce pro vás, pak žádám, abych kategorii [[:Kategorie:Pravidla]] směl založit sám a sám směl začít na základě vašich již učiněných výroků přidávat stránky do této kategorie (i druzí monou pomoci s identifikací pravidel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:15 (UTC)

== Přesuny do uživatelského prostoru místo smazání obecně ==
Jinde (v anglické Wikiverzitě, ve vlákně, které otevřel Juandev) jsem argumentoval, že přesuny do uživatelského prostoru (kvazismazání) místo smazání obecně jsou dobrý nápad. Naprosto radikálně zvyšují auditovatelnost projektu. Mohu být učiněny rychleji, protože kdo by je chtěl rozporovat si může prohlédnout, co bylo kvazismazáno. Autor stránek je pak dále může vylepšovat a třeba i dostat do stavu, kdy bude možné je přesunout zpět do hlaváku. (Anglicky snad nejsen &quot;quasi-deletion&quot; ale i &quot;soft-delete&quot;.)

Juandev toto rozporoval a nejspíš bude znovu. Sám přitom má v uživáku spoustu stránek, které tam v minulosti byly přesunuty namísto smazání. Co ho vedlo ke změně postoje (je to změna postoje?) nevím. Třeba jsem pouze něco nepochopil. (Jeho stránky v uživáku jsou z části vyjmenované zde: [[:Kategorie:Juandev]]. Příkladem je [[Uživatel:Juandev/Problémy/Ležatá kanalizace/Neodtéká]]. Jiný příklad má diskuzní stránku, kde Kychot píše &quot;Nemazat&quot;, [[:Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv/Údržba skleníku (Juandev)]].)

Návrhy na přesun do uživatelského prostoru (kvazismazání) mají být podle mě realizovány skrze DOS nebo speedy kvazismazání. V okamžiku návrhu se totiž neví, zda autor nakonec nebude chtít stránku smazat zcela. Smazat ji i bez autora mohou chtít i ostatní editoři v případě, že je neobyčejně nenápomocná, byť si myslím, že je obecně lepší kvazismazání a že by mělo probíjat poměrně svižně pro materiály nezpůsobilé či sníženě způsobilé  služit jinému než autorovi.

Připomínám, že naprostým smazání se místo v databázi neušetří; ono naprosté smazání je jen skrytí před zraky nepovolaných (tedy např. správci si mohou prohlížet i smazané stránky, co rozumím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 3. 2026, 08:21 (UTC)

:Rychlé smazání je něco jiného, to je odstranění škodlivého nebo zjevně bez projektové intence vytvořeného obsahu. V diskusi o smazání jde zase o komunitní domluvu, zda nějaký obsah, který není na rychlé smazání, má být zcela znepřístupněn v rámci Wikiverzity, což je logicky zdlouhavý proces. Občas může DoS skončit rozhodnutím, že stránka se místo smazání přesune do uživatelského prostoru, ale primárně je tam ta intence smazání.
:Na přesun do uživatelského prostoru máme zatím možný tento postup:
:* Pokud stránka přísluší jednomu uživateli nebo jasně vymezené skupině, pak je kontaktovat a domluvit se s nimi na souhlasu s přesunem, či přímo na tom, že stránku přesunou.
:* Pokud stránka sice nemá označenu příslušnost, ale obsahově ji vytvářel jen jeden autor, je možno se domluvit přímo s ním.
:* Pokud dotyční uživatelé nejsou k nalezení, pak dát na stránku šablonu {{tl|přesunout}}, v diskusi to zdůvodnit a nějakou dobu počkat na případná vyjádření k tomu. Není-li nikdo proti (což zahrnuje i případ, že se nikdo neozval), možno přesunout.
:Případ, kdy autor s přesunem nesouhlasí, se dá řešit jen tím posledně jmenovaným způsobem. 
:Co bychom případně mohli udělat, je vytvořit šablonu speciálně pro přesun do uživatelského prostoru. Pokud by si to přálo více lidí, naklonoval bych tu přesunovou a příslušně ji upravil. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 10:55 (UTC)
:: Věci by se podle mě měly dělat co nejjednoduššeji. Jednodušší je připustit proces DOS i pro přesuny do uživáku, s mým zdůvodněním, že ty jsou bez toho jedním z možných výstupů z DOSu. Pakliže by se užil speciální proces pro přesun do uživáku, pak tam naopak snadno vznikne přání autora stránku smazat. Oddělení do dvou procesů mi nedává smysl. Můj návrh přitom není těžké zdokumentovat, tak, aby se pak paždý rychle zorientoval. Lze například vytvořit stránku [[Wikiverzita:Přesun do uživatelského prostoru]] a tam uvést DOS jako proces, a nebo lze z této hlavy vytvořit přesměrování na místo, které dokumentaci obsahuje, např. [[Wikiverzita:DOS]] (zatím redlink; chtělo by to vytvořit).
:: Ještě k onomu námětu domlouvat se s uživateli: přesun do uživatelského prostoru, mimo hlavní prostor, bude často proti vůli uživatele. Co bude proti vůli je opuštění hlavního jmenného prostoru; naopak pakliže by on trval na smazání, pak tomu lze často vyhovět. Tedy nevidím jako produktivní indikovat pokusy o domluvu jako první krok; tím naopak vznikne vyhnutelné procesní zpoždění/''process delay''. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:59 (UTC)

== Zákaz či omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity ==
V anglické Wikiverzitě jsem marně navrhl zásadní omezení pro vkládání výstupu z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.) do hlavního jmenného prostoru. Můj návrh dovoloval vkládání výstupu z GenAI pouze pro omezené účely, jako je zkoumání chování GenAI samotného.

Je dost možné, že zde nezmohu nic, ale pro formu. Pakliže se s tím nic neudělá, budou se v české Wikiverzitě vršit stránky jako je tato: [[Teorie topologického rezonančního fraktálního kontinua (TRFC)]]. Stránka má na pohled GenAI &quot;wibe&quot;; působí jako z GenAI. Představa, že by někdo z nás dokázal rozeznat, co je tam fyzikálně špatně, je podle mě dosti naivní (jsem studovaný počítačový vědec/informatik, nikoli fyzik); na druhé stráně ono údajné &quot;sjednocení kvantové mechaniky, obecné relativity a taxonomie elementárních částic&quot; by nejspíš byl masivní průlom? Přinejmenším lze namítnout, že stránka pro onu alternativní teorii neposkytuje žádný rozumný rozbor či interrogaci, takže v této podobě je to z akademického hlediska na vyhození. Přitom je tvorba takových stránek ''low-effort'', vyžadující značně malé úsilí. Čili i bez GenAI by někdo mohl vkládat dubiózní stránky z fyziky, kterým snad ani nesluší říkat pseudověda, protože nesplňují pomalu ani ono zdání žádané prefixem ''pseudo-'', ale s pomocí GenAI to lze provádět ve velkém.

Odkázaný článek referecuje https://zenodo.org, což je však co chápu jakási sebepublikační platforma. Budou podle mě přibývat pokusy lidí, kteří produkují velmi dubiózní publikace, tyto zviditelňovat zakládáním stránek v české Wikiverzitě; tento jev jsem zaznamenal v anglické Wikiverzitě, kde jsem coby kurátor několik takových stránek odklidil z hlavního jmenného prostoru, než jsem byl zablokován. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:44 (UTC)

Apropó, z německé Wikiversity, [[:de:Wikiversity:Was Wikiversity nicht ist]], ovšem vloženo [https://de.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiversity:Was_Wikiversity_nicht_ist&amp;oldid=1056296 až v roce 2025 bez trasování do diskuze]:
: &quot;Wikiversity ist kein Raum für erzeugte Texte durch eine Form von künstlicher Intelligenz.&quot;
Alespoň někdo to vidí podobně, jako já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:38 (UTC)

Aha. A ten zákaz lze pro začátek přijmout pouze na rok, aby jsme se tím vyhnuli obavě z pravidlové setrvačnosti či obtížnější vratnosti, kde je často mnohem snazší nějaké pravidlo schválit než se ho potom zbavit či ho opravit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 07:45 (UTC)

:{{ping|Dan Polansky}} Byl byste schopen navrhnout formulaci pravidla? Ideálně jako podstránku ve svém uživatelském prostoru, u níž o tom můžeme podiskutovat a v diskusi schválit přesunutí na nějaké '''Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty''' nebo tak něco. Klidně můžete hned do textu zabudovat nějaké časové omezení. (Jinak, tu odkazovanou stránku jsem smazal jakožto '''Experimenty'''. Bylo to od uživatele, který zde jinak není činný, vypadalo to jako pokus o spam, ale protože zatím ojedinělý, beru to jako experiment.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 3. 4. 2026, 21:08 (UTC)
:: {{Ping|Mmh}} Vytvopřil jsem návrh zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. Na připomínky budu reagovat jejich diskutováním a případným zapracováním. Jako místo připomínek lze užít tamní diskuzní stránku ale i toto vlákno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:20 (UTC)
:: Název stránky &quot;Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty&quot; mi přijde nevhodný; ostatně ten text vkládají lidé, nikoli roboti. Navíc by roboti ovládaní lidmi mohli dělat užitečnou práci, např. opravovat lintovací chyby. Jako titulek jsem navrhl toto: &quot;Wikiverzita: Omezení vkládání výstupu z GenAI&quot;. Slovo &quot;omezení&quot; indikuje, že se nejedná nutně o úplný zákaz. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:22 (UTC)

== Uzavření Wikinews ==
Skrze banner mi vyskočilo toto:
: [[meta: Wikimedia Foundation Board noticeboard#Board of Trustees Approves Closure of Wikinews]], 30. března 2026
Jsem překvapen. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:50 (UTC)

Pro zajímavost, diskutovalo se již dříve:
* [[Meta: Proposals for closing projects/Closure of English Wikinews]], listopad 2012
* [[Meta: Talk:Proposals for closing projects/Archive 2#Close Wikinews completely, all languages?]], březen 2013
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 20:48 (UTC)

== Diskuse o Wikiverzitě na Wikipedii ==

Viz: [[:w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu|w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu]] [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 2. 4. 2026, 08:23 (UTC)

== Action Required: Update templates/modules for electoral maps (Migrating from P1846 to P14226) ==

Hello everyone,

This is a notice regarding an ongoing data migration on Wikidata that may affect your election-related templates and Lua modules (such as &lt;code&gt;Module:Itemgroup/list&lt;/code&gt;).

'''The Change:'''&lt;br /&gt;
Currently, many templates pull electoral maps from Wikidata using the property [[:d:Property:P1846|P1846]], combined with the qualifier [[:d:Property:P180|P180]]: [[:d:Q19571328|Q19571328]]. 

We are migrating this data (across roughly 4,000 items) to a newly created, dedicated property: '''[[:d:Property:P14226|P14226]]'''.

'''What You Need To Do:'''&lt;br /&gt;
To ensure your templates and infoboxes do not break or lose their maps, please update your local code to fetch data from [[:d:Property:P14226|P14226]] instead of the old [[:d:Property:P1846|P1846]] + [[:d:Property:P180|P180]] structure. A [[m:Wikidata/Property Migration: P1846 to P14226/List|list of pages]] was generated using Wikimedia Global Search.

'''Deadline:'''&lt;br /&gt;
We are temporarily retaining the old data on [[:d:Property:P1846|P1846]] to allow for a smooth transition. However, to complete the data cleanup on Wikidata, the old [[:d:Property:P1846|P1846]] statements will be removed after '''May 1, 2026'''. Please update your modules and templates before this date to prevent any disruption to your wiki's election articles.

Let us know if you have any questions or need assistance with the query logic. Thank you for your help! [[User:ZI Jony|ZI Jony]] using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 3. 4. 2026, 17:11 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29941252 --&gt;

== Nová stránka Wikiverzita Blokování ==
Navrhuji vytvořit stránku '''Wikiverzita:Blokování''' s následujícím textem:

&lt;pre&gt;
Česká Wikiverzita nemá žádná schválená pravidla pro blokování. Na této stránce by pravidla postupně měla vzniknout.

Nepřítomnost závazných pravidel nebrání správcům v různých případech blokovat: od blokování pro nepřítomnost závazných pravidel zcela upustit dost dobře nelze.

Za nepřítomnosti pravidel se česká Wikiverzita může orientovat na českou Wikipedii, avšak s tím, že její pravidla pro českou Wikiverzitu nejsou závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;

Alternativou by bylo převzít text z Wikipedie beze změn, ale to se mi nezamlouvá; jsou tam nedostatky.

Odkaz: [[W: Wikipedie:Blokování]]. Podobný text jsem vložil sem: [[Wikt: Wikislovník:Blokování]].

Prosím o podporu, případně připomínky s návrhy na změnu textu.

Nebo stručněji:
&lt;pre&gt;
Správci české Wikiverzity se při blokování mohou orientovat na pravidla blokování české Wikipedie; ta však nejsou pro českou Wikiverzitu závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;
Proč vlastně ne.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:47 (UTC)

I went ahead/šel jsem dopředu a stránku založil, nicméně s textem &quot;Tato stránka je návrh, jenž zatím nebyl schválen.&quot; Tím je pro čtenáře jasné, že je to má zatím neschválená iniciativa. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 05:23 (UTC)

:Tak hlavně by to chtělo zakategorizovat. Todle torzo je ale zbytečné. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 17. 4. 2026, 21:05 (UTC)
:: Stránka v této byť by i minimální podobě není zbytečná: bez ní se neví/není dáno textově na vědomí, podle čeho správci blokují. Se stránkou se ví, že se správci při blokování inspirují českou Wikipedií (nebo se na ni orientují), ale že nemají povinnost ji brát jako závazné pravidlo, čili že se smí od ní odchýlit. To sice může být něco jako pro někoho trivální implicitní/nevyřčené kmenové vědění (&quot;tribal knowledge&quot;), ale to obecně nově příchozí na českou Wikiverzitu nemůže vědět (někteří to vytuší, ale ne všichni). Ostatně se mohu ptát: inspirují se zde správci spíše českou Wikipedií nebo anglickou Wikiverzitou? Mohu odhadovat, že radši jdou na český projekt, ale zase anglická Wikiverzita je zaměřením podobnější, ne-li shodná. Také by mohli chtít jít na anglickou Wikipedii s tím, že je to ještě větší a potenciálně lépe kodifikovaný projekt. Takhle je to jasně řečeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 04:22 (UTC)
:: Co se kategorizace týče, navrhuji umístit stránku do [[:Kategorie:Pravidla]], kterou je teprve potřeba založit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 06:12 (UTC)

Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita. Vytvořte něco ve svém uživatelském prostoru, kde to můžeme na diskusní stránce probrat, a pak to přesuneme na koncové umístění. Stránku jsem nyní přesunul na [[Uživatel:Dan Polansky/Blokování]], tam to proberme (tedy více tam v diskusi). 

Co se týče kategorií, tak ta navržená je zbytečná, protože dubluje prostor Wikiverzita. O tom ale napíšu samostatnou sekci, aby to nebylo nepřehledné. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 12:55 (UTC)
: Ohledně &quot;Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita.&quot; Když s praxí vytváření ''návrhů pravidel'' (nikoli ''pravidel'') v prostoru Wikislovník nesouhlasíte, prosím, mohu vyhovět, ale je to praxe běžná např. v anglické Wikiverzitě i českém Wikislovníku; stránka se patřičně označí jako ''návrh'', což jsem učinil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:14 (UTC)

== Přehledné uspořádání pravidel Wikiverzity ==

Pravidla Wikiverzity vznikala za pochodu v diskusích mezi v danou chvíli aktivními uživateli a byla postupně shromažďována na stránkách jmenného prostoru Wikiverzita. Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo. Svého času tu Danny založil kategorii [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]], na kterou jsme ale utěšeně zapomněli a nepoužívali ji — protože z výše uvedeného důvodu nebyla zapotřebí. Navrhuji proto tuhle kategorii (v níž je jen pár z mnoha pravidel) zrušit, a místo toho na stále chybějící stránce [[Wikiverzita:Pravidla]] popsat, jak to tady s pravidly funguje.

Krom zmíněné kategorie tu máme kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou nyní nově založil Kusurija. Taková kategorie mít může, ale myslím, že nikdy by neměla být na hotových stránkách prostoru Wikiverzita, nýbrž v uživatelských prostorech či na jiných místech, kde společně pravidla vytváříme: pak by taková kategorie i usnadnila dohledání rozpracovaných textů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 13:21 (UTC)

:Já plně souhlasím @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 26. 4. 2026, 17:12 (UTC)
: Naprosto nesouhlasím s &quot;Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo&quot;: to mi přijde zjevně nefunkční, nesmyslné, nepraktické, snad bych i řekl katastrofálně špatný plán; nevím o jiné wiki, která by takto postupovala (ale nějaké asi budou, dle položky Wikidata dále); dospělé wiki mají na pravidla kategorii (dle např. [[D:Q4582366]]). Naopak navrhuji kategorii Kategorie:Pravidla Wikiverzity ponechat a naplnit; jisté položky tam již jsou. Pakliže se domníváte, že všechny stránky, které jsou v současnosti v prostoru Wikiverzita a něco na pohled předepisují, jsou pravidly, navrhuji, abyste je umístil do oné kategorie; to není mnoho práce. To nám umožní se pak podívat, zda by přece jen některá z těch stránek neměla mít status jiný než pravidlo a stránku z kategorie vyjmout. Musí být jasně označené, co je pravidlo a co není, a kritérium &quot;co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; není jednoznačně přímočaře rozhodnutelné, narozdíl od přítomnosti stránky v kategorii.
: Kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou založil {{Ping|Kusurija}}, považuji za dobrou věc; děkuji!
: Ostatně pod kritérium &quot;jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; spadá i ''nápověda'', což není ''pravidlo''. Pravidla se vynucují; nápověda nikoli.
: Historii oné kategorie jsem nyní zachytil v [https://web.archive.org/web/20260430083210/https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Kategorie:Pravidla_Wikiverzity&amp;action=history Wayback Machine]. Založil ji Danny B. v roce 2015; dále ji v říjnu 2019 Mmh přesunul/přejmenoval z Kategorie:Wikiverzita:Pravidla na Kategorie:Pravidla Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:34 (UTC)
: Jedna z nezmíněných výhod užití MediaWiki-kategorie je, že můžeme provést review některých z těch &quot;pravidel&quot; a zjistit, že jsou tak špatná, že bude potřeba je ''demotovat'' (ponížit?) na slabší status, což může být ''doporučení'', ''pravidlo v přípravě'' a pod. K tomu potřebujeme nějakou strukturovanou metodou označování statusu, ať již skrze kategorii ve smyslu MediaWiki nebo skrze šablonu (často užívané na dospělých/vyspělých wiki). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:49 (UTC)
:Dobrý nápad.
:Tak v užíváku si člověk může připravit pravidlo, ale není lepší ho pak dát do ns Wikiverzita, když chce o něm diskutovat s jinými a nechat jiného ho upravovat. Třeba by se to mohlo řešit na substránce [[Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Foo]] @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] aby to nezaplevelovalo hlavní uzel a po případném schválení to přesunout. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:04 (UTC)
:: O co je lepší &quot;Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Uživatel1&quot; než &quot;Uživatel:Uživatel1/Titulek pravidla v návrhu&quot;? To první nedává jasně znát, že LUživatel1 je jméno uživatele, zatímco druhé ano; to je tedy výhody toho druhého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:55 (UTC)

== Request for comment (global AI policy) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies for writing in English. {{int:Please-translate}}
A [[:m:Requests for comment/Artificial intelligence policy|request for comment]] is currently being held to decide on a global AI policy. {{int:Feedback-thanks-title}}
[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 26. 4. 2026, 00:58 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30424282 --&gt;

== Můj blog ve Wikiverzitě ==
Založil jsem a používal toto: [[Uživatel:Dan Polansky/Blog]]. Blog je jednak vzdělávací (například jsem tam veřejně zkoumal/odhadoval délky řek) a jednak vztažený k Wikiverzitě na meta úrovni, např. že je archivována ve Wayback Machine a že lze archivaci i triggerovat/nakopnout/spustit.

Pakliže můj blog a jeho vedení něčemu odporuje či existuje konsenzus, že v něm pokračovat nemám, rád bych to věděl. Blog je v kategorii: [[:Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]; tam se kromě mého blogu jinak nachází jen jednotlivé blogové příspěvky od Juandeva, co vidím.

Protože se proti užívání uživáku vyjádřil Juandev (byť ho sám zatím užívá), pinguji ho: {{Ping|Juandev}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 07:36 (UTC)

:Mne přijde, že vy na to nazíráte černá-bílá. Ano vyjádřil jsem se proti zakládání či přesunům stránek do užíváku, ale to neznamená, že tam nic nesmí být. Vycházím z poslání Wikiverzity, že jsme projekt pro všechny tudíž by mělo být maximum v hlavním ns. V užíváku mají smysl stránky, do kterých uživatel nechce, aby mu ostatní zasahovali. Spor se tedy v historii vedl zvláště o užitek - Danny B. a spol. a vy jste navrhovali mnoho stránek přesunout do osobního ns. To je ten moment se kterým nesouhlasím a který vytváří z Wikiverzity blogspot nebo soukromý hosting na serverech WMF. Pokud se komunita usnese, že nějaká stránka nemá být v hlavním ns, pak ji má smazat. Je to standardní procedura aplikovaná roky napříč projekty.
:Co se týče Vašeho blogu tak já nevím, já si ho neprohlížel. Pokud nechcete, aby Vám do něj ostatní zasahovali, tak ho klidně mějte v užíváku. Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního. Už před léty díky @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] Wikiverzita přišla s [[Wikiverzita:Příslušnost|příslušností]]. Příslušnost není o vlastnictví stránek jak ho známe z Wikipedie, ale postaveno na potřebě udržení nastavené metodiky. Tzn. pokud chcete veřejný blog, ale chcete udržet nějakou formu, tak ty stránky otagujete například příslušností uživatelskou na místo všeobecnou.
:Já sem se ale díval na [https://xtools.wmcloud.org/ec/cs.wikiversity.org/Dan%20Polansky statistiku Vaší editace jmenný prostorů] a vy máte '''v hlavním jmenném prostoru jen 9 % '''(a to je to ještě možná zkreslené tím, že nepoužíváte náhled a často ukládáte), zatímco ns user tvoří přes polovinu vašich editací na wv. Neříkám, že je to špatně, dovedu si představit prospěšné scénáře, ale je to varovný signál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:00 (UTC)
:: Dobře, můžete nadraftovat návrh pravidla, který by moje editování uživatelského prostoru omezil? (Mě to vůbec nepřijde jako varovný signál.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:52 (UTC)
:: Ohledně 2) &quot;Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního.&quot;: to plyne z jakého pravidla či usnesení? Či je to vaše usnesení, který jste učinil sám, jako autokrat? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 13:19 (UTC)

== Užití české Wikiverzity pro komerční propagaci ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Jeden by si mohl myslet, že česká Wikiverzita je příliš malý rybníček, aby někomu stálo za to ji nefariózně/nekale využívat ke komerční propagaci. Ale patrně tomu tak není: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Pr%C3%A1ce_na_Wikipedii%2FU%C4%8Debn%C3%AD_texty&amp;diff=148105&amp;oldid=116833 zde je pokus o komerční propagaci] Vhodný je blok uživatele, nejspíš. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:13 (UTC)

:Mohl jste rovnou revertovat, to asi není třeba řešit z celou komunitou. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:41 (UTC)

== Možný GenAI šrot ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Stránka [[Asymetrické ochromení státních institucí prostřednictvím digitálních aktiv: Případová studie Bitcoinové kauzy (2025)]] na mě působí jako GenAI šrot/GenAI slop. Správci mohou zvážit, zda proti ní zasáhnout. Pravidlo zatím nemáme; jedno v přípravě je zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:16 (UTC)

== Volte nyní ve volbách U4C v roce 2026 ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
Oprávnění voliči jsou vyzváni k účasti ve volbách do [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Koordinačního výboru pro univerzální kodex chování]] v roce 2026. Více informací – včetně kontroly způsobilosti, informací o procesu hlasování, informací o kandidátech a odkazu na hlasování – je k dispozici na Meta na [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|informační stránce o volbách 2026]]. Hlasování končí 2. června 2026 v [https://zonestamp.toolforge.org/1780358400 00:00 UTC].

Pokud je váš účet způsobilý, prosím, hlasujte. Výsledky budou k dispozici do 14. června 2026. -- Ve spolupráci s U4C,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 27. 5. 2026, 17:15 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Ohlasy na Wikiverzitu ==

Chtěl bych komunitě připomenout stránku [[Wikiverzita:Ohlasy na Wikiverzitu]], která má za cíl sbírat výrazné zmínky o české Wikiverzitě. Sám jsem o ni dnes zakop a jak si na nějakou zmínku vzpomenu tak ji tam doplním. Je to vlastně jedna z nejdůležitějích stránek potrhávající identitu Wikiverzity v českém prostoru. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:39 (UTC)
: Děkuji za upozornění. Na stránce jsem našel m.j. toto: &quot;V roce 2010 vyšla publikace Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi v nakladatelství ComputerMedia, která obsahuje celou kapitolu o Wikiverzitě, kterou sepsal Juandev.&quot; Když jde o onu publikaci ''Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi'', jste autor pouze kapitoly o Wikiverzitě a ničeho jiného? Nebo jste se podílel i na jiných kapitolách? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:46 (UTC)

== Zbavení práv importéra ==

Navrhuji, aby byl [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] zbaven práv importéra. Jednak z důvodu, že [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=&amp;page=&amp;excludetempacct=1&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;wpfilters%5B%5D=newusers&amp;wpFormIdentifier=logeventslist importovat mohou správci a činí tak] ([https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=Danny+B.&amp;page=&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;subtype=&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;excludetempacct=1 Danny B. ta práva použil naposledy před 6 lety]), za druhé z důvodu, že tato práva neobdržel po souhlasu komunity. Zatímco nynější správci byly komunitně zvoleni, Danny B. toto právo získal k přesunu Wikiverzity z inkubátoru a měl je podle tehdejších globálních pravidel po skončení přesunů vrátit (tak že požádá stewardy o odebrání). To však neučinil.

''Technická: v případě konsenzu se podá žádost na Metě, je tam někde na to transparentní stránka.'' [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 15:36 (UTC)

:Je nějaký pozitivní důvod, proč mu ta práva odebírat? Pokud je stále správcem na některých jiných wikiprojektech (neověřoval jsem), pak má pořád smysl, aby sem importoval stránky nehodící se např. na Wikiknihy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 6. 2026, 03:30 (UTC)
::Nevím co je to pozitivní důvod. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 9. 6. 2026, 10:24 (UTC)
:::Důvod založený na existenci argumentů pro zbavení práv importéra, tedy nejenom na absenci argumentů proti zbavení práv importéra. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 6. 2026, 21:06 (UTC)

== RFC about AI-generated content in Wikimedia Commons ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Apologies for writing in English, please help translate this message to your language. You are invited to participate in a [[c:Commons:Requests for comment/Policy update for AI content|request for comment on Wikimedia Commons about a policy update for AI content]]. This may affect files that are uploaded to Wikimedia Commons for use on this project. Thank you. [[m:User:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[m:User talk:Codename Noreste|diskuse]])&lt;/bdi&gt; 23. 6. 2026, 17:12 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Meze využívání uživatelského prostoru ==
Ze stránky [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Příprava na státnice (Juandev)]], poslední editace  22.06.2026, 00:48 {{Ping|Mmh}}. 
==== Diskuse o smazání ====

* Jde o stránku s charakterem osobního blogu. Byť autor v diskusi píše, že to mínil i pro jiné uživatele, ze stránky samotné (ani názvu) to tak rozhodně nevypadá, a sám autor na to 17 let nesáhl. Nabídl jsem mu přesun do uživatelského prostoru, tam to nechce, tedy navrhuji '''smazat'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 17. 5. 2026, 16:15 (UTC)
*: Při přísné terminologii se nejedná o ''blog'' nýbrž o ''blogový příspěvek'' (blog je kolekce příspěvků). Že by takto nějak ale vypadaly normální blogové příspěvky, to mi tedy nepřijde. Takže bych to ani pod hlavu ''blogový příspěvek'' nezařadil. Ale to je na okraj; na výsledek to nemá vliv. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 5. 2026, 14:02 (UTC)
* '''Smazat''' nebo '''přesunout do uživáku''', dle preference autora: stránka má mizivou hodnotu pro kohokoli jiného než autora. Viz též [https://web.archive.org/web/20260501063957/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) Wayback Machine]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 06:29 (UTC)
* Můžem '''smazat''', ted nemám čas to upravit.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 31. 5. 2026, 18:35 (UTC)
* I když autor souhlasí se smazáním (z důvodu jeho časové tísně), tak u stránky je zajímavá [[Diskuse:Příprava na státnice (Juandev)|diskuse]]. A na tuto diskusi mnohokrát narážel např. [[User:Dan Polansky]], když napadal Juana na jeho diskusní stránce [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Imitace Blogspotu]], [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Vkládání do uživatelského prostoru]] atd. Bylo by škoda o ní přijít, protože obsahuje takovéto odkazy [[Speciální:Co_odkazuje_na/Wikiverzita:Diskuse_o_smazání/Příprava_na_státnice_(Juandev)]] Co s tím? Vypadá to, že se jedná o celoverzitní problém, že někteří uživatelé si do Userspace píší, co je napadne. Neměli bychom to nějak začít řešit? Tím pádem jsem pro '''Ponechat''', protože to může sloužit jako vzorová stránka pro další diskusi na toto téma. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 18. 6. 2026, 08:29 (UTC)
*:Pokud bychom měli o něčem principiálním diskutovat, pojďme s tím do [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusního prostoru]], ať je to skutečně centrálně nalezitelné atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 6. 2026, 21:47 (UTC)
* Malá technická poznámka: technicky je možné při mazání obsahové stránky ponechat její (osiřelou) diskusi (když je na ni odkazováno). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 18. 6. 2026, 10:21 (UTC)

Pro záznam přenesl --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 25. 6. 2026, 08:05 (UTC)

: Argument uživatele s přezdívkou Kychot je lichý, neboť 1) stránka je k mání v Wayback Machine: https://web.archive.org/web/20200920020038/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev); 2) stránku by pro účel odkazování též šlo přemístit do uživatelského prostoru. Protože důvody pro smazání/přesun do &quot;uživáku&quot; trvají a důvod proti byl vyvrácen, pořád podporuji a navrhuji buď smazání či¨přesun do uživatelského prostoru, v každém případě přesun mimo hlavní jmenný prostor (&quot;hlavák&quot;). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:27 (UTC)
: Aha, téma je &quot;Meze využívání uživatelského prostoru&quot;. K tomuto tématu nikdo návrh zatím nepodal. Ode mně návrh:
:: (1) &quot;Uživatel smí užívat svůj uživatelský prostor do té míry/rozsahu, do jaké to plní vzdělávací účel, včetně ''learning by doing''/učení se praktikováním, tedy například k pocvičení editace v prostředí wiki či napsání referencovaného článku, nicméně pouze v souladu s [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs podmínkami použití].&quot;
: Ano, je to velmi obecné a vágní. Ale taková zatím (kvazi)pravidla české Wikiverzity často jsou. Je to první iterace; další lze vytvořit později. Můžete přidal jiné návrhy, ideálně číslované po vzoru výše. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 14:58 (UTC)
::Nevidím dost dobrý důvod pro vytváření pravidel &quot;na každou blbost&quot;, /tím spíše na Wikiverzitě/ (studentíci gymnázia na taková budou kašlat), nb. když jsou na řadě důležitější (nějaká témata bych měl nadhodit; snad později). Btw., D Polansky, můžete mě odkázat na nějakou Wikiverzitu, kde je právě toto kodifikováno? [[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:25 (UTC)
::: Pravidla na &quot;každou blbost&quot; zajišťují něco jako ''právní jistotu''. Mnoho lidí odmítne pracovat/být činný v prostředí, kde jsou nedostatečně či vysloveně závadně nastavena pravidla; to je otázka jejich sebeúcty.
::: K vaší otázce: zda je toto podobně kodifikováno v jiné Wikiverzitě nevím. Mohl bych se to pokusit zjistit. Musel bych projít pravidla anglické, ale i německé, španělské a aj. Wikiverzity a to je hodně úsilí. Mohl bych se poptat Gemini, ale to je nespolehlivé (třeba by to našel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:49 (UTC)
::: Našel jsem toto (Gemini mě navedl falešně, ale jako nakopnutí to posloužilo): [[:en:Wikiversity:Namespaces#User:]]; tam nějaká pravidla/principy jsou. Cituji principy k nynější verzi:
&lt;pre&gt;
===User:===
{{shortcut|WV:NS/U}}
The [[w:User page|user namespace]] (prefix ''User:'') is a namespace with [[WV:User page|pages]] for learning about [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|Wikiversity participants]] and for sharing personal education experiences, for example containing bookmarks to favorite pages. If you see in the [[Special:RecentChanges|RecentChanges]] list that the user named &quot;Jimbo&quot; has updated some pages, this user name is a link not to Jimbo but to [[User:Jimbo]]. (See [[Special:Listusers]]).

In the User space, subpages may be created on which the user prepares projects for the main namespace, or to a reasonable extent, their own notes, which by their nature do not belong in the visible and widely editable public namespace.

On the subpages of the user namespace, users also have pages of a technical nature (e.g., pages with the extensions *.css or *.js) that modify the appearance and functionality of MediaWiki.

In view of the above, other users do not tend to interfere with pages in the user namespace, because it could disrupt the work of the person concerned. Interference is possible only in cases where the pages violate Wikiversity's policy (for example, they store texts that violate copyright, or the pages are offensive in nature), or they are invited to do so by the user. Reverts are possible if someone else is performing significant changes to someone's user space or spamming it.
&lt;/pre&gt;

Gemini to výše přeložil následovně:
&lt;pre&gt;
=== Uživatel: ===
{{shortcut|WV:NS/U}}
[[w:User page|Uživatelský jmenný prostor]] (s předponou Uživatel:) je jmenný prostor obsahující [[WV:User page|stránky]] určené k seznamování se s [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|účastníky Wikiverzity]] a ke sdílení osobních zkušeností se vzděláváním, které mohou obsahovat například záložky na oblíbené stránky. Pokud v seznamu [[Special:RecentChanges|Posledních změn]] uvidíte, že uživatel jménem „Jimbo“ aktualizoval nějaké stránky, toto uživatelské jméno je odkazem nikoli na samotného Jimba, ale na stránku [[User:Jimbo]]. (Viz [[Special:Listusers]]).

V uživatelském prostoru lze vytvářet podstránky, na kterých si uživatel připravuje projekty pro hlavní jmenný prostor, nebo v přiměřené míře také vlastní poznámky, které svou povahou nepatří do viditelného a široce editovatelného veřejného jmenného prostoru.

Na podstránkách uživatelského jmenného prostoru mají uživatelé také stránky technického charakteru (např. stránky s příponami *.css nebo *.js), které upravují vzhled a funkce systému MediaWiki.

S ohledem na výše uvedené nemají ostatní uživatelé tendenci do stránek v uživatelském jmenném prostoru zasahovat, protože by to mohlo narušit práci dotyčné osoby. Zásah je možný pouze v případech, kdy stránky porušují pravidla Wikiverzity (například obsahují texty porušující autorská práva nebo mají urážlivý charakter), případně pokud k tomu uživatel sám vyzve. Reverty (navrácení změn) jsou možné v situaci, kdy někdo jiný provádí v uživatelském prostoru dané osoby významné změny nebo jej spamuje.
&lt;/pre&gt;

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:57 (UTC)

Ohledně:
: &quot;studentíci gymnázia na taková budou kašlat&quot;
Lidé, kteří budou porušovat závazná pravidla, budou/majít být opakovaně blokováni; že jsou studenti gymnázia jim nedává žádnou výjimku. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:06 (UTC)

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Deployment of Legal and Safety Contacts Link in the Footer of Your Wiki&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;Message&quot;/&gt;
'''Legal &amp; Safety Contacts'''

Hello community, the Wikimedia Foundation has provided a [[wmf:Special:MyLanguage/Legal:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contact Information|single legal and safety contact page]], to be linked in the footer of your wiki, to ensure access to accurate legal information. This is a regulatory requirement. We have already rolled out links to English, German, Italian, Spanish and other wikis and we will deploy to your wiki soon. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_Legal_and_Safety_Contacts_FAQ|Please read more on the project page]] and leave any comments in this thread or on the [[m:Special:MyLanguage/Talk:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contacts FAQ|talk page]].

&lt;section end=&quot;Message&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;

-- [[User:Sannita (WMF)|User:Sannita (WMF)]] ([[User talk:Sannita (WMF)|talk]]) 25. 6. 2026, 13:31 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Sannita (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Sannita_(WMF)/Mass_sending_test&amp;oldid=30731267 --&gt;

== Návrh pravidla - minimální věk editora ==
Navrhuji následující pravidlo:
: (1) Osoba věku nižšího než 15 let nesmí editovat českou Wikiverzitu. Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat. Jakmile se však nějakým způsobem ověří, že věk editora je menší než 15 let, editor má být správcem upozorněn, že nesmí editovat, a pakliže po upozornění bude pokračovat v editaci za věku menšího než 15 let, účet editora má být zablokován.

Nevím, zda jsou editoři české Wikiverzity jakoby způsobilí takové pravidlo přijmout či zda by to musela udělat nadace. Ale přijde mi to jako dobré pravidlo, z důvodů, které považuji za zřejmé, ale přesto je snad později vyartikujuli (uvidíme). Do [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs ''Terms of use''/podmínek užití] jsem se díval pouze letmo/narychlo a nenacházím nic, co by návrhu pravidla (1) odporovalo; ale třeba jsem pouze nedával pozor a dosti jsem spěchal (někdo pomůže s ověřením?).

Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let; všechna jsou řízená stejnou podkládající filozofií určení oné věkové hranice. Ovšem pro Česko ona podkládající filozofie ukazuje na 15 let. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:10 (UTC)

:Ten návrh tak, jak je teď, má podle mě zásadní trhliny. Formulace „jakmile se nějakým způsobem ověří“ je naprosto nešťastná, neříká totiž nic o tom, jak by mělo takové ověřování probíhat. Nepíše se v něm nic o tom, jestli nějaký podobný postup ověřování už existuje, ani jak funguje, nehledě na to, že se v návrhu přímo píše: „Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat.“ Z toho plyne libovolné (tedy nepovinné) rozhodování správců a kádrování uživatelů, což je přesný opak toho, jak by komunita měla fungovat. Chybí mi tu jakékoli vysvětlení, proč je tohle plošné omezení potřeba. V návrhu se tvrdí: „Ale přijde mi to jako dobré pravidlo z důvodů, které považuji za zřejmé.“ Mně to ale vůbec zřejmé nepřipadá. Nemám ani páru a nenapadá mě důvod, proč by se to mělo zavádět. Domnívám se, že naopak vysvětlení důvodů a motivací je pro takový návrh naprosto zásadní. Nejenže díky tomu lze návrh lépe a přesněji vypracovat do smysluplného řešení, ale lze se tím také do budoucna vyhnout některým problémům a nedorozuměním. Z právního hlediska to nemusí být nutně problém. Pokud by soukromý subjekt (jako je Wikimedia Foundation nebo konkrétně Wikiverzita či komunita na Wikiverzitě) svévolně někoho vyloučil, např. kvůli věku, obvykle to není považováno za porušení lidských práv, pokud k tomu existuje legitimní důvod (např. ochrana osobních údajů dětí, právní odpovědnost provozovatele, kvalita obsahu). Jenomže právě proto považuji za nezbytné tyto důvody a motivace vypsat a diskutovat o nich. Chcete zavést pravidlo? Tak se nebojte napsat proč, ať se předejde problémům. [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 29. 6. 2026, 12:53 (UTC)

:Dalším zásadním problémem návrhu je podle mne skutečnost, že zrovna Wikiverzita se využívá i ve výuce na základních školách. Některé kurzy jsou tu přímo na ZŠ zaměřeny. Proč by se to mělo najednou omezovat? Pokud nějaké důvody považujete za zřejmé, tak je napište. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 6. 2026, 14:27 (UTC)
:: Napíši pouze rychlou a o to spíše méně kvalitní/validní odpověď. Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla. Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají. Ve Spojeném království/Velké británii/U.K. je čerstvě zakázáno, aby děti pod 16 let editovaly sociální sítě, nepletu-li se (nebo podobně; něco též v Austrálii). Takto to nařídit zákonem je sice nejspíš dost problematické kvůli povinnému zjišťování věku uživatelů internetu (což je hrubý zásah do soukromí, nejspíš), ale princip to špatný není: děti pod 15 či 16 let na sociální sítě či kvazi-sociální sítě (nebo semi- aj.) nepatří, z důvodů, které budou k nalezení v politických diskuzích v U.K./Británii ale nejspíš i Austrálii. Čili není-li úkol státu problém internetové adikce (včetně editovací adikce na wiki) řešit cestou zákonného nařízení/zákazu (stát má i jiné prostředky), pak je to ale dost dobře úkol rodičů dotyčných a provozovatelů sociálních sítí (a kvazi-X ak.) Dobře. Jak jsem avizoval, toto je pouze na rychlo; k tématu lze akademickým způsobem vypracoval solidní materiál. K tomu se možná dostanu, nicméně za to mě nikdo neplatí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:47 (UTC)
:: Ještě cituji sebe odjinud: &quot;Alternativa pro učitele: nainstalovat si MediaWiki v místní školní síti (není to tak těžké) a umožnit dětem editovat tam, ale nevystavovat děti na [veřejném] internetu. Editovat MediaWiki se tím naučí také.&quot;
:: --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 09:23 (UTC)
:::Srovnávat Wikiverzitu se sociálními sítěmi je fakticky chybné tvrzení. Sociální sítě jsou postaveny na určitých typech algoritmů, nekonečném feedu a monetizaci pozornosti, které vyvolávají závislost. Wikiverzita není v žádném případě na úrovni TikToku nebo Instagramu ani počítačových her. Smyslem práce na Wikiverzitě je spolupráce s komunitou a vzdělávání se. Argumentace legislativou v UK nebo Austrálii je v tomto kontextu irelevantní. Tyto zákony cílí na komerční platformy, které masivně těží osobní data nezletilých a používají predátorské algoritmy. Wikiverzita není komerční subjekt, netěží data a nemá žádné algoritmy podobného typu jako TikTok. Aplikovat restrikce určené pro TikTok na neziskový vzdělávací projekt je nepochopením podstaty právní regulace internetu. Nehledě na to, že jako důvod je uváděn osobní názor: „Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla.“ Stejně tak škodlivost je v diskusi uvedena pouze jako názor a tvrzení bez dalšího vysvětlení: „Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají.“ [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:14 (UTC)
:::: Nepokusil jsem se nijak o srovnání míry adiktivnosti editování wiki s konkrétními sociálními sítěmi. Uvedl jsem pouze, že podle mého posouzení a zkušenosti je editování wiki adiktivní a zmíněný charakter má ''do značné míry''. Mechanismy mi vybrainstormoval Gemini ihned (před časem; nyní po paměti): sledování posledních změn (do jisté míry podobné feedu), skórování počtem založených článků, počtem editací, počtem dobrých článků aj., získávání sociálního ranku (správce, byrokrat aj.), vytváření sociálních vztahů (přátelských a nepřátelských), engagement prostřednictvím diskuzí aj. Stejně je to beztoho dosti zřejmé; stačí se zamyslet pro ty, kteří mají relevantní zkušenost, což já rozhodně jsem. Co je ''smyslem'' dané entity (Wikipedie, Wikiversit)  je docela jedno; důležité je, jak se daná entita ''ve skutečnosti chová''. Nejsou důležité proklamace nýbrž psychosociální skutečnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:23 (UTC)
:::: Ohledně &quot;Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla&quot;: tedy aby to bylo v jedné větě a nikoli v několika za sebou jdoucích větách: &quot;Wikiverzita by se (podle mě) v režimu editace na ZŠ užívat neměla, protože je to do značné míry adiktivní sociální síť a děti na ZŠ by neměly editovat ani se nijak účastnit adiktivní sociální sítě, i proto, že velká většina je věku menšího než 15 let&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:26 (UTC)
:::::Rád bych si ujasnil, zda správně rozumím logice vašeho návrhu, abychom se při diskusi vyhnuli nedorozuměním. Souhlasíte, že nelze srovnávat, ani se nesnažíte srovnávat Wikiverzitu s úrovní TikToku, Instagramu a podobných aplikací. Tudíž je automaticky legislativa v UK nebo Austrálii v tomto kontextu irelevantní. Považujete za nepodstatné, k čemu byla Wikiverzita/Wikipedie oficiálně určena (vzdělávání, tvorba obsahu). Rozhodující je pro vás výhradně „psychosociální skutečnost“, tedy to, že uživatelé mohou projekt vnímat jako sociální síť, což dle vás automaticky přebíjí jeho primární účel. Za adiktivní mechanismy považujete běžné editační nástroje (sledování posledních změn, počty editací, uživatelská práva, diskuse). Tyto nástroje kladete na roveň algoritmickým feedům komerčních sociálních sítí, které jsou navrženy pro pasivní monetizaci pozornosti.  Váš návrh na plošný zákaz editace pro osoby mladší 15 let nestojí na datech o reálném dopadu na konkrétní uživatele, ale na vašem subjektivním posouzení, že editování wiki je adiktivní činnost, která je pro děti nevhodná, podobně jako participace na komerčních sociálních sítích. A nemáte žádným způsobem vypracováno, jak toto pravidlo bude fungovat, jak bude kontrolováno a vymáháno. Používáte formulaci „jakmile se nějakým způsobem ověří“ a současně tvrdíte, že „správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat“. Dále si nejste jistý, jaká hranice věku by to měla být: „nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let.“ Rozumím tomu správně? [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:19 (UTC)
:::::: Rozumím tomu správně, že po mě chcete, abych upřesnil význam výroků &quot;Navrhuji [...] Osoba věku nižšího než 15 let [...]&quot; a &quot;Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let [...]&quot;? Je pro vás na těch výrocích něco nesrozumitelného, víceznačného, zmatečného? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:49 (UTC)

== Ukončení činnosti na projektu ==

[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy&amp;page=&amp;subtype=&amp;tagfilter=&amp;type=delete&amp;user=Mmh&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;wpdate=2026-06-18&amp;day=18&amp;month=6&amp;year=2026&amp;offset=&amp;limit=100 Trochu jsem si tady po sobě uklidil] a oznamuji ukončení své činnosti na české Wikiverzitě.

=== Důvody ===
Jedním z hlavních důvodů je ten, že necítím v českém prostředí reciprocitu. Když si čtu informace na Wikipedii, tak beru, a proto mi přijde smysluplné i něco dát a tu a tam napsat článek nebo nahrát fotku (čtu na anglické, přidávám do české). Když se ptám v diskusním fóru nějaké aplikace, jak vyřešit svůj problém, tak beru a přijde mi smysluplné si projít ostatní dotazy a pokud znám odpověď, tak některé zodpovědět. To je podle mne mechanismus, který dobrovolné projekty udržuje při životě.

Bohužel jsem na české Wikiverzitě pod tlakem kritiky, osobních útoků a pronásledování. Ať už to byly spory o moji činnost orientačně v letech 2012–2014, nebo [[Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv diskusí/2|nedávné interakce s Dannem Polansky]], komunita podle mého názoru nedokáže zajistit důstojné prostředí pro práci (z poslední doby [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Dan Polansky|viz]], a ukázka toho jak se podobné obtěžování [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:Contributions/Dan_Polansky řeší] jinde). Editoři, kteří tady [[:en:User:Juandev/Userviews 2015-2026#Views by users (not bots) on various projects|založili 3 stránky]] v hlavním jmenném prostoru, se navážejí do editorů, kteří mají osobní zkušenost s výukou a jsou hlavními spoluautory projektu (v mém případě to je nějakých 1300 stránek).

=== Moje projekty ===
Stránky, které jsem založil, si postupně přestěhuji na jiné wiki platformy či Zenodo. Může se stát, že když narazím na některé ve špatném stavu, tak je označím k rychlému smazání. Neznamená to ale, že bych se do projektu vracel. Pokud navrhnete některé moje stránky do diskuse ke smazání, můžete mne sice informovat, ale já se již těchto diskusí účastnit nebudu.

=== Poděkování za spolupráci ===
I když byla činnost na české Wikiverzitě náročná, rád bych zde poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Kychot|Kychot]], který pomáhal v počátečních fázích Wikiverzity a vytvořil pro mne hodnotnou databázi [[Sny/Databáze|Sny]], která může přispět k poznání lidské psychiky. 

Dále bych rád poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Mmh|Mmh]], který významným způsobem přispěl ke zpřehlednění Wikiverzity návrhem lepšího strukturování a třídění jejího obsahu (šablona {{tl|Info}} a související).

Stejně tak děkuji za spolupráci dalším výše nejmenovaným kolegům, se kterými jsem měl v průběhu let produktivní interakce při tvorbě vzdělávacích a výzkumných projektů.

=== Závěr ===
Závěrem přeji české Wikiverzitě, aby i nadále byla užitečným projektem v oblasti vzdělávání a výzkumu a nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání (tj. svoboda způsobu vzdělávání a učení).

(částečně opraveno editorem GPT) [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 1. 7. 2026, 07:24 (UTC)
: K příspěvku výše jsem se rozhodl zatím blížeji/podrobněji nevyjadřovat; možná později. Mé chybějící rozporování případných nepravd či polopravd nechť není chápáno jako můj tichý/nevyřčený souhlas. Možná není zcela irelevantní, že mé žádosti zatím nebylo vyhověno, z důvodů, které mě nepřesvědčují:  [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost]], první podání žádosti 22. května 2026, zopakování žádosti 26. června 2026. Jako jsem já mohl mít dva měsíce klid/odpočinek od české Wikiverzity coby potenciálně adiktivního přitahováku, tak ale podobně mohla česká Wikiverzita (i Juandev) mít klid ode mne. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:56 (UTC)
: Ale jedno mi nedá: &quot;[...] nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání [...]&quot;: doufám, že česká Wikiverzita žádnou takovou dominantní úlohu nemá; protože kdyby ji měla, to by bylo neobyčejně tristní. Takovou dominantní úlohu má podle mě Wikipedie: nejen že nabízí články pod svobodnou licencí, ale i učí ostatní, jak dělat změny, jak je popisovat, jak o nich diskutovat, jak vytvářet pravidla a diskutovat o nich, aj., etc., et cetera pé pé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:30 (UTC)
:: Já bych chtěl [[Uživatel:Juandev|Juanovi]] poděkovat za kardinální fakt spolu'''založení''' wikiprojektu jako takového a spoluúčasti na jeho udržení při životě - tak dlouhou dobu. Už jen to vyvolává úctu (třeba i s ohledem na to, že jsem já nedokázal litevskou obdobu udržet vůbec při existenci byť i jen v betaverzi na inkubátoru). Nu což, že se Vám osobně nepříliš dařilo ve spolupráci s kolegy (asi jste našel lepší využití svého času a schopností jinde) a v dotahování vlastních nakousnutých věcí do něčeho smysluplnějšího nijak neubírá na váze Vašich zásluh o tento wikiprojekt. Přeji mnoho štěstí a úspěchů na jiných projektech i v osobním životě. Kdo chce vidět, vidí, kdo nechce, štengruje... --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 9. 7. 2026, 13:20 (UTC)

:::Děkuji [[Uživatel:Kusurija|Kusurijovi]], že napsal toto poděkování, jako spolusprávce se k němu (i ke všem vyjádřeným přáním) připojuji. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 7. 2026, 18:07 (UTC)
:::: Výroky váše mám tendenci klasifikovat jako A&amp;A. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 11:44 (UTC)

== Opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání ==
Upozorňuji ve veřejném fóru v prostoru Wikiverzita, že jinde probíhá diskuze na téma opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání:
: [[Diskuse s uživatelem:Mmh/Návrhy/Opuštěné stránky]]
Téma je jistě důležité pro celý projekt a nikoli pouze pro vybrané uživatele. Radši bych diskuzi pokračoval zde, ale pakliže někdo chce tam, tak řekněme i tam.

Zde alespoň ocituji Kusurijův první nedávný výrok a dám mu číslo:
: (1a) Opuštěná stránka, o jejíž kvalitě a užitečnosti nikdo nezapochyboval (v kladném smyslu) by měla zůstat zachována. 
Ano, mám sklon souhlasit, i když přesná formulace by si možná žádala ještě vyladění, jako že stránka musí být relevantní pro projekt Wikiverzity (což by se mohlo rozumět samo sebou, ale ono někdy je lépe být explicitní).

Zkusme jinak:
: (1b) Opuštěnost stránky není žádný ''postačující'' důvod pro její smazání, a to ani skrze diskuzi o smazání (DoS).

Jiná/další možná politika/pravidlo:
: (2) Opuštěnou stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem může správce smazat skrze rychlosmaz.

A k tomu alternativa:
: (3) Stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem, byť by byla opuštěná, lze smazat pouze skrze diskuzi o smazání (DoS), nikoli skrze rychlosmaz.
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:03 (UTC)
:: Ad 2) i 3): Možno sloučit (s vypuštěním slova &quot;pouze&quot; v 3)). Koment: Nelze omezovat nikoho v uplatnění názoru, že záležitost (stránka) vyžaduje DoS a ne rychlosmaz (kromě případů trollingu jakože spam/vandalizmus projednávejte DoSem apod.). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:59 (UTC)

== Request for comment (the future of Abstract Wikipedia) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies if this has not yet been translated into your wiki's language. {{int:Please-translate}}
You are invited to voice your opinions in a [[:m:Requests for comment/The future of Abstract Wikipedia|request for comment about the future of Abstract Wikipedia]]. {{Int:Feedback-thanks-title}}
[[:m:User:Kowal2701|Kowal2701]] ([[:m:User talk:Kowal2701|talk]])  24. 7. 2026, 12:25 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:DreamRimmer@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Drobné úpravy do Wikiverzita:Rychlé smazání ==

Jak teď tu a tam diskutujeme o pravidlech, narazil jsem na dvě drobnosti, které bych navrhoval upravit na stránce [[Wikiverzita:Rychlé smazání]], viz [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Příslušnost u žádosti o smazání]] a [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Zmínka alternativy (DOS) hned na začátek]]. Prosím, máte-li k tomu nějaké připomínky, vyjádřete se k tomu. Nepřevládne-li vůle opačná, tak úpravu cca za měsíc provedu. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 7. 2026, 13:31 (UTC)

== Přepnutí serverů – vaše wiki bude zanedlouho nakrátko pouze pro čtení ==
&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] přepne provoz mezi svými datovými centry. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2026-09-23|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2026-09-23T14:00|en}} {{#time:H:i e|2026-09-23T14:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. Tento banner zůstane zobrazen až do konce této operace. 
Můžete pomoci [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special%3ATranslate&amp;group=Centralnotice-tgroup-read_only_banner&amp;task=view&amp;language=&amp;filter=&amp;action=translate přeložit nebo upravit] tento text.

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

* Editace budou vypnuté nejvýše hodinu dne {{#time:j. xg Y (l)|2026-09-23|cs}}.
* Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

* Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud ho operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen. Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. 

'''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

[[m:user:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] 15. 9. 2026, 12:58 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=30513874 --&gt;

== Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence ==
Navrhuji toto doporučení (nikoli zatím závazné pravidlo; navrhl bych, nechť vyprší 24. září 2027, ale tento přístup se zatím nesetkal s pochopením, proto tento návrh nečiním):
: ''Vloží-li někdo do hlavního jmenného prostoru výstup z generativní umělé inteligence, jako je např. ChatGPT, Gemini, Claude, Copilot, Grok a LLaMA (anglicky GenAI), pak musí postupovat tak, aby čtenář snadno (včetně bez zkoumání historie revizí) poznal, které části textu jsou výstupem z GenAI a z kterého GenAI.''
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:06 (UTC)</text>
      <sha1>233227prubrmpa1b3cd24muhj4q5r1k</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149885</id>
      <parentid>149884</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:08:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence */</comment>
      <origin>149885</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="115578" sha1="6l4d6qzk1ru4xggfiqknq9tdbizf5lr" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikiverzita]]&lt;!--
--&gt;&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; margin: 0 0 1em 1em; width: 16em;&quot;&gt;
Starší diskuse naleznete v archivu:
* [[/Archiv 1 (z Wikipedie)|Přípravná diskuse k založení (31. říjen 2006 – 5. únor 2007)]]
* [[/Archiv 2 (z Bety)|Diskuse z období inkubace (květen 2007 – květen 2008)]]
* [[/Archiv 2008]]
* [[/Archiv 2009]]
* [[/Archiv 2010]]
* [[/Archiv 2011]]
* [[/Archiv 2012]]
* [[/Archiv 2013]]
* [[/Archiv 2014]] 
* [[/Archiv 2015]]
* [[/Archiv 2016]] 
* [[/Archiv 2017]] 
* [[/Archiv 2018]]
* [[/Archiv 2019]]
* [[/Archiv 2020]]
* [[/Archiv 2021]]
* [[/Archiv 2022]]
* [[/Archiv 2023]]
* [[/Archiv 2024]]
* [[/Archiv 2025]]
&lt;/div&gt;
__NEWSECTIONLINK__
&lt;div class=&quot;toccolours plainlinks&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
'''Zde můžete diskutovat o radostech a strastech české Wikiverzity.'''

'''[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&amp;section=new}} Přidat nové téma]'''

S technickými dotazy a problémy jste zváni [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)|do technického oddělení diskuse]].

Reálná setkání uživatelů Wikiverzity se plánují a domlouvají na stránce [[Wikiverzita:Reálná setkání]].

&lt;inputbox&gt;
type=search
searchbuttonlabel=Hledat v archivech
namespaces=Wikiverzita**
prefix=Wikiverzita:Diskusní prostor
width=15
break=no
&lt;/inputbox&gt;

&lt;/div&gt;

== Thank You for Last Year – Join Wiki Loves Ramadan 2026 ==

Dear Wikimedia communities,

We hope you are doing well, and we wish you a happy New Year.

''Last year, we captured light. This year, we’ll capture legacy.''

In 2025, communities around the world shared the glow of Ramadan nights and the warmth of collective iftars. In 2026, ''Wiki Loves Ramadan'' is expanding, bringing more stories, more cultures, and deeper global connections across Wikimedia projects.

We invite you to explore the ''Wiki Loves Ramadan 2026'' [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026|Meta page]] to learn how you can participate and [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026/Participating communities|sign up]] your community.

📷 ''Photo campaign on '' [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan 2026|Wikimedia Commons]]

If you have questions about the project, please refer to the FAQs:  
* [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan/FAQ/|Meta-Wiki]]
* [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan/FAQ|Wikimedia Commons]]

''Early registration for updates is now open via the '''[[m:Special:RegisterForEvent/2710|Event page]]'''''

''Stay connected and receive updates:''  
* [https://t.me/WikiLovesRamadan Telegram channel]  
* [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/wikilovesramadan.lists.wikimedia.org/ Mailing list]

We look forward to collaborating with you and your community.


'''The Wiki Loves Ramadan 2026 Organizing Team''' 16. 1. 2026, 19:45 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29879549 --&gt;

== Annual review of the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
I am writing to you to let you know the annual review period for the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines is open now. You can make suggestions for changes through 9 February 2026. This is the first step of several to be taken for the annual review. [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Annual review/2026|Read more information and find a conversation to join on the UCoC page on Meta]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review was planned and implemented by the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|you may review the U4C Charter]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Please share this information with other members in your community wherever else might be appropriate.
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
-- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]])
&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

19. 1. 2026, 21:02 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=29905753 --&gt;

== Import šablony W pro odkaz na Wikipedii ==
V anglické Wikiverzitě rád užívám šablonu W. Ta umožní napsat např. &quot;W|Článek&quot; (obaleno patřičným druhem závorek) a vytvoří se odkaz na Wikipedii, ovšem bez ukázaného W. Wikidata: [[D:Q17590394]]; podle něj podobnou šablonu má řada projektů v jiných jazycích, ale žádný český. Písmenko &quot;W&quot; mi i pro češtinu přijde vhodné; W jako Wikipedie.

Mohli bychom šablonu importovat. Nebo bych ji mohl i zpaměti napsat; je to triviální, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:39 (UTC)

Takhle: když se dívám např. do https://en.wikinews.org/w/index.php?title=Template:W&amp;action=edit, tak poskytnout plnou funkci s rlůznými parametry zase tak triviální není. A že by ten šabloní kód plný závorek byl nějak supr čitelný, to mi tedy nepřijde (to je obecně problém šablon, oproti Lua modulům). Pakliže budeme chtít plnou verzi se všemi fíčurami, bude vhodné do češtiny lokalizovat názvy parametrů a kategorií. Minimální funkce by byla ta, kterou jsem právě popsal, ta je bez kategorie a parametr je číslovaný a nikoli pojmenovaný. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:44 (UTC)

:Jak na to koukám (byl jsem více než týden pracovně pryč a mimo Wikiverzitu), samotný mechanický import by nestačil, bylo by potřeba tam předělat více věcí. Proto by mi připadalo lepší tu šablonu podle té anglické tady na místě postupně vytvořit, tedy postupně překopírovat, přeložit a případně lokalizovaně umístit všechny její části včetně dokumentace. Nemáte chuť to udělat? --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 2. 2026, 19:49 (UTC)
:: Děkuji. Dobrá, založím šablonu v tom minimálním rozsahu, který podle mě činí jádro její užitečnosti (heslo: MVP). Zde: [[Šablona:W]]; test: {{W|Karl Popper}}. Kdyby to někdo ještě nějak zásadně rozporoval (proč?), pořád to lze smazat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:32 (UTC)
::: Díky. Ten popis by bylo lepší přesunout na dokumentační podstránku, ale to se může udělat příležitostně později (spousta šablon nemá solidní popis, natož na dokumentační podstránce). A samozřejmě, každá nová věc by se měla hned vložit do nějaké kategorie, to jsem tedy nyní udělal. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 2. 2026, 00:02 (UTC)

== Návrh na přesun do uživatelského prostoru - Emacs konfigurace ==
Navrhuji přesunout stránku [[Emacs/konfigurace]] do uživatelského prostoru. Alternativou by bylo do názvu stránky umístit jméno autora, [[User:Kychot|Kychota]], tedy např. &quot;Emacs/Konfigurace/Kychot&quot; nebo za mě i &quot;Konfigurace Emacsu (Kychot)&quot;.

Zdůvodnění: Z názvu stránky &quot;Emacs/konfigurace&quot; bych čekal (a snad nejen já), že bude obecně o konfiguraci textového editoru Emacs. Místo toho tam nacházím materiál, který ani není uvozen větami určujícími scope/rozsah, snad něco jako konfigurační soubor jednoho člověka. Toto podle mého posouzení není dost dobré pro hlavní jmenný prostor.

Pakliže mám podobné návrhy směřovat do procesu dání na smazání (což mi dává docela smysl), mohu tak učinit, pakliže k tomu budu vyzván. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 06:40 (UTC)

: Provedeno, druhá z navrhovaných variant, jak je to na WV běžné: [[Emacs/konfigurace#Příklady konfiguračních souborů různých uživatelů]], [[Emacs/konfigurace/Kychot]]. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 4. 2. 2026, 14:58 (UTC)
:: [[User:Kychot|Kychot]]: Děkuji. Když nad tím přemýšlím, vlastně stačilo přidat nad příklad uvozovací větu: &quot;Následuje příklad konfiguračního souboru, uživatele Kychota&quot;, bez založení podstránky. Tím by bylo jasné, na co se čtenář dívá.
:: Stránka [[Emacs/konfigurace/Kychot]] nyní pořád přijde docela málo hodnotná (na hlavní jmenný prostor), z pohledu spotřebitele/třetí strany. Hodnotu stránky by výrazně zvýšily: 1) externí odkazy na co nejlepší relevantní zdroje, ideálně v češtině ale třeba i angličtině; 2) alespoň nějaké české vysvětlivky. Ale to bych vlastně mohl přidat i já, kdyby se mi chtělo (dlouhá léta jsem užíval XEmacs, než jsem přešel na SlickEdit, Notepad++ a nakonec dokonce Beyond Compare coby editor). A možná že vysvětlení již i podá GenAI (a neudělá u toho chybu?). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:10 (UTC)
:Buď smazat nebo ponechat. Wikiverzita je komunitní projekt určený pro veřejnost. Wikiverzita není soukromý hostovací server, takže v uživatelském ns by mělo být minimum stránek. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:19 (UTC)
:: Výrok výše je hodnotící názor/postoj Juandeva, nikoliv ověřitelný fakt, tím spíše že užívá deontickou modalitu (&quot;by mělo&quot;) netrasující do zdroje. Anglická Wikiverzita toho má v uživatelském prostoru mnoho; dokonce anglická Wikipedie tam toho má mnoho. V anglické Wikiverzitě jsem argumentoval, proč je ''learning by doing'' čili ''učení se praktikováním'' v uživáku prima; tam jsem i citoval Dava Braunschweiga.
:: Nevidím důvod, proč by materiál, který sice slouží jeho autorovi pro ''learning by doing''/učení se praktikováním, ale pro ostatní je spíše nevyužitelný či je o využitelnosti pochybnost, nemohl být v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 3. 2026, 12:53 (UTC)

== Podstránky velkým písmenem ==
Navrhuji vytvářet podstránky velkým písmenem. Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.

Důsledek:
* [[Emacs/instalace]] se přesune na [[Emacs/Instalace]]
* [[Emacs/tutoriál]] se přesune na [[Emacs/Tutoriál]]
* Podobně pro jiné podstránky v [[Emacs]].

Ping: [[User:Kychot]], jenž tyto stránky založil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:04 (UTC)

: Před pár lety o tom tady proběhla diskuse a závěr byl, že velká písmena jen v těch případech, kdy k tomu bude nějaký smysluplný důvod. Zrovna v tomto případě ho tu ale nevidím. Zkuste to dohledat. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 21. 2. 2026, 20:29 (UTC)
:: 1) Obecně má lepší šanci diskuzi dohledat ten, kdo se jí účastnil, s využitím své paměti. Proto vás prosím, abyste se pokusil diskuzi dohledat vy.
:: 2) Vygeneroval jsem si pseudonáhodný sample/vzorek stránek použitím funkce [[Speciální:Náhodná stránka]]. Prvních 10 stránek: [[Italština/Materiály/Slovesa, tabulka (it x cs) 10 (b)]], [[Číselné soustavy/Unikátní prvočísla: l = 46]], [[JavaScript/Kenjiro995/Číselné proměnné]], [[Sluneční soustava/Země je kulatá/Sluneční soustava - přehled/Neptun/Měsíce]], [[Záloha metadat/Kychot/GoFlex/udisks]], [[Flask/Grinberg/01 - Nazdárek!]], [[Sny/Databáze/Kychot/2024-06-13]], [[Ubuntu/KDE]], [[Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly/Dobešová]], [[PKR/Colchicum autumnale/Záznamy]]. Podle tohoto náhodného vzorku to nevypadá, že by tu převládla malá písmena.
:: 3) Ještě se mohu podívat do jinojazyčných projektů; anglická Wikiverzita začíná podstránky velkým písmenem.
:: 4) Stránka [[Wikiverzita:Název stránky]] (jež nemá žádný oficiální status pravidel, žádnou ceduli apod.) vede jako příklady podstránek [[Latina/Lexikální témata/Škola]], [[Latina pro začátečníky/2012/Domácí úkol 3]] a [[Litevština/Přízvukování sloves]]. Zde žádný příklad s první pímenem malým pro podstránku nenacházím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:28 (UTC)
::: [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] má pravdu (s tím výskytem na Wikiverzitě). Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem (nejedná se o slovníkové heslo na Wikislovníku. Možná by se dalo vzít do úvahy »nějaký« &lt;nowiki&gt;[[Projekt/Podstránka/i-Phone]]&lt;/nowiki&gt;, kde to i-Phone má být s malým i. Jinak asi ne. Já bych byl také pro přejmenování těch [[Uživatel:Kychot|Kychot]]ových stránek. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 22. 2. 2026, 20:43 (UTC)
:::==== [[Wikiverzita:Podstránky]] ====
:::Zde se nikde explicitně neuvádí, jestli podstránky psát s velkým počátečním písmenem či nikoli. Ale z uvedených příkladů to celkem jasně vyplývá:
:::* Pivovar/Primátor/Weizenbier – zde jsou velká písmena z důvodu, že se jedná o vlastní jména (dle pravopisu češtiny)
:::* Cesta z A/do B/nejkratší/Kychot – zde je velkým písmenem pouze Kychot jakožto username, jinak malá písmena
:::* Cesta z A/Kychot/do A/nejdelší – opět to samé, pokud podstránka není vlastním jménem, není důvod začínat ji malým písmenem
:::Pokud bychom všechny podstránky začínali malým písmenem, setřeli bychom rozdíl mezi obecnými a vlastními jmény.
:::==== [[Diskuse:Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly]] ====
:::Opět v příkladech malá písmena.
:::==== [[Fórum:Práce na Wikipedii]] ====
:::* Jak se vkládá podstránka ? Normálně: /podstránka.
:::Opět s malým písmenem, není-li jiný důvod
:::==== [[Linux/Jádro/Chyby/ehci hcd/diary/2006-02-09.Thu]] ====
:::Vidíme, některé podstránky velkým písmenem, některé malým. Nedělal bych z toho žádné závazné pravidlo. Zkrátka jsme na Wikiverzitě, kde je na zodpovědnosti každého autora, co je v kterém případě vhodnější. Například kdybychom v daném případě přepsali všechna počáteční písmena na velká, dostali bychom název podstránky Linux/Jádro/Chyby/Ehci hcd/Diary/2006-02-09.Thu  A už tu je chyba, protože ehci hc se zkrátka píše malými písmeny.
:::==== [[Varhany/realizace]] ====
:::==== [[Pivovar/degustátor/Kychot]] ====
:::Třeba tady by mi připadala podstránka [[Pivovar/Degustátor/Kychot]] vyloženě trapná a matoucí – jakoby &quot;Degustátor&quot; byl nějak oficiální titul či co.
:::==== [[Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate/Dokumentace]] ====
:::Takových podobných tu máme hromadu, tak jen například:
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/string/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/time/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Sorters/rank/Dokumentace]]
:::... atd. atd.
:::==== Závěr ====
:::Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla. Opakuji, předpokládám, že na Wikiverzitu píšou dostatečně soudní autoři, který jsou schopni si sami rozhodnout, kdy je příhodnější psát tu kterou podstránku velkým a kdy malým počátečním písmenem. Děkuji za pochopení.
:::Mimo jiné: Píšete: &lt;cite&gt;Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.&lt;/cite&gt; Což je v podstatě omyl. V některých případech to tak může být, ale v jiných nemusí. Čistě technicky vzato, &quot;podstránky&quot; s jejich lomítky jsou součástí názvu stejně jako u &quot;normální&quot; stránky a stejně tak je s nimi i zacházeno. Takže bych např. mohl mít stránku &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží v Praze pro osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. No ale když budu chtít mít stránky i pro jiná města a jiný druh dopravy, pak bude výhodné tuto stránku rozepsat pomocí podstránek na &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/v Praze pro/osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Se všemi velkými počátečními písmeny by to pak vypadalo jako &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/V Praze pro/Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Ta lomítka v názvu stránky si klidně mohu odmyslet (nahradit je zase mezerami, kvůli srozumitelnosti) a pak dostanu &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží V Praze pro Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. A tady už mi vynikne, že psát předložku či obecné jméno s velkým písmenem působí dost divně. A o názvu stránky také rozhoduje její autor.
:::A anglickou Wikiverzitou tu prosím neargumentujte. V angličtině či &quot;američtině&quot; se s velkými písmeneny píše kde co.
:::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 17:53 (UTC)
::::Tak například zde jsou písmena a..w v názvech podstránek použita jako označování odrážek, kde bývá zvykem používat spíše malá písmena než velká. Ale rozhodně bych to nenazval kapitolami či podkapitolami!
::::* [[:Kategorie:Mocnina 95]]
::::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:11 (UTC)
:::: Zde zase ve velkém počtu příkladů jsou součástí názvu jména souborů. Pokud jsou jména souborů psána s počátečním malým písmenem, pak jejich kapitalizace by způsobila zmatek, neboť v unixových systémech ''záleží'' na velikosti písmen v názvech:
:::: * [[:Kategorie:Projekt: Hesla Jednoty bratrské]]
:::: --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:22 (UTC)
::::: Zatím stručně: 5) v něčem máte pravdu; možná odpovím později.
::::: 6) &quot;Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla.&quot;: prosbu zamítám, příkazy osob mě nenadřízených nepřijímám (jsem svobodný liberální subjekt nebo se tak alespoň nazírám). Unifikace za vzniku sdílených konvencích je na wiki, kde jsem působil, běžná, i v anglické Wikiverzitě, a nevidím, čemu by měla škodit v české Wikiverzitě. Bude-li konsenzus, můžeme ustavit konvenci; nebude-li, tak to holt zůstane každý pes jiná ves. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:07 (UTC)
:Já si myslím, že je to asi jedno. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:18 (UTC)
:: Výrok výše neobsahuje žádný, ani náznakový, pokus o zdůvodnění. Má-li být konsenzus určován na základě argumentů a argumentace a jejich síly a nikoli pouze numericky (sčítáním hlasů či postojů), takový výrok je dlužno odmítnout a z diskuze jakoby vyloučit. Přitom účastník diskuze nemusí argument konstruovat sám; stačí, když odkáže na argumenty zkonstruované někým jiným, např. &quot;dle argumentace uživatele Pepa Zdepa&quot; (to jméno je možná od D.). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:20 (UTC)
::: (hodně dlouho po EditKonfliktu, kvůli kterému jsem komplet přišel o text editace): Měním názor, inspirován příspěvky [[Uživatel:Kychot|kolegy Kychota]] na „Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem“ (+), pokud se jako samostatná stránka tváří. Každá stránka, mající svoje podstránky by měla obsahovat alespoň text, ze kterého je patrné, k čemu slouží. Horizontálně může být (pokud to logika/architektura projektu vyžaduje) libovolné množství podstránek, řetězení podstránek vertikálně (do hloubky) je lépe pokud možno omezit (což Kychotův výklad/příklad ne zcela respektuje; z důvodů technických i z důvodu přehlednosti). [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]], Kychot - přestřelka ohledně unifikujících pravidel: Nějaká pravidla jsou společná pro všechny projekty Wikimedia, a to jak striktní (například Copyvio), tak méně striktní, ale velmi záhodná dodržovat (například Wikietiketa), jiná pravidla jsou specifická pro určitý typ wikiprojektů (Wikislovníkářské názvy hesel s počátečním malým písmenem). Kychot si neuvědomil na koho se obrací (otázka: musel? třeba neměl čas se seznámit s hodnotovou orientací D. Polanského a použil styl jinde běžný (co je běžné, nemusí být ideální), D. Polanský nenazřel, že člověku, neobeznámeného s jeho postoji, může jeho replika vyznít nepříjemně). Takže, pokud na pravidle shledáváte nějaké závady, je možné buď vyvolat diskusi/hlasování o změně pravidla na Vaši verzi ''podle předem prodiskutovaného návrhu'', nebo založit hlasování o změně statusu toho pravidla. V žádném případě není možné (na žádném projektu Wikimedia) pravidlo prostě zrušit. Stejně jako jiné pravidlo bez souhlasu komunity ustanovit či zásadně změnit. Pravidla ze samého počátku cs.Wikiverzity se mohla formovat ještě ve Wikiinkubátoru, případně přímými osobními konzultacemi, a proto může být jejich historie nedohledatelná bez použití velmi speciálních nástrojů. Neideální stav; nutnost jeho změny je otázná, pokud považujete za nutnou, je možné vyvolat hlasování o ponechání v platnosti v takovém statusu nebo tak, jak jsem navrhl nahoře. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:05 (UTC)
:::: O tom co je nebo není ''pravidlo'' a jak opravdová ''pravidla'' vznikají, schvalují se, činí vysledovatelnými k diskuzi apod. je již diskuze [[#Pravidla Wikiverzity]] níže. Opakovat zde mé argumenty k tomuto tam učiněné by bylo nenápomocné. Zde se můžeme soustředit na to, zda ono ať již pravidlo či kvazipravidlo či pravidlo-v-přípravě  [[Wikiverzita:Název stránky]] indikuje jasně malé písmeno na začátku pro podstránky; já upozornil, že tak nečiní, vyjmenováním příkladů z ní, jež jsou ostatně uvedeny ihned na začátku. Kychot se opřel o jinou stránku a sice [[Wikiverzita:Podstránky]]. Tyto stránky jsou v diskuzované věci vůči sobě ''nekonzistentní'', stejně jako je ''nekonzistentní'' praxe v hlavním jmenném prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:23 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Čím více se rozhlížím po české Wikiverzitě, tím více získávám dojem, že by velká část jejího hlavního jmenného prostoru patřila přesunout do uživatelského prostoru či smazat, coby nezpůsobilá přispět netriviálně k edukaci (vzdělání) čtenáře. Můj první dojem je, že situace je následkem činnosti především dvou uživatelů, [[User:Juandev]] a [[User:Kychot]]. Mohli bychom zahájit proces tohoto přesunu skrze process dání na smazání (DOS) či podobný, nicméně to bude značné množství práce a navíc dle zkušenosti lze očekávat odpor těchto dvou aktérů. Vzhledem k velkému rozsahu by mi přišlo i myslitelné např. sumárně vše, co vložil Kychot, přesunout do uživatelského prostoru a naopak po jedné (on a case to case basis) dovolovat návrat do hlavního jmenného prostoru. Takové opatření (executive order, executive measure) by se nějak muselo odhlasovat či schválit.

Kdo by o to usilovat, např. já, by snadno mohl přijít k úhoně v podobně bloků za osobní útoky, nepodpoře &quot;vědy a vzdělávání&quot; apod. Tak se vlastně již i stalo; moje první intervence v tomto směru ohledně uživatele [[User:Juandev]] v české Wikiverzitě podle mého odhadu přispěly k jeho rušivému působení v anglické Wikiverzitě, i díky čemuž byla zastavena moje úspěšná čistící činnost tam.

Závěr je celkem jasný: musím odmítnout odpovědnost za další zvedání do očí bijících problémů české Wikiverzity ohledně uživatečnosti a přijatelnosti stávajícího obsahu. Nejlepší naděje pro českou Wikiverzitu je, že sem přijde později dostatek lidí, kteří Juandeva a Kychota přehlasují. Koncept vzdělávacího learning-by-doing (učení se děláním či cvičením, nikoli memorováním polopochopených či nepochopených vět) projektu postaveného na stejné softwarové technice jako má Wikipedie mi pořád přijde nosný, způsobilý sloužit zejména pro učení ''learning by doing'', učení se děláním (pozdravy Pirsigovi ZMM 1974 a americkému managementu) [věta je poněkud repetitivní].

Ještě coby částečná substanciace některé funkcí &quot;Náhodná stránka&quot; nalezené problematické stránky (což však může snadno provést každý):
* [[Zvire-0.01.el]]: co že má demonstrovat tento údajný demonstrační program? Úvodní věta nedostatečně charakterizuje stránku a její rozsah.
* [[Projekt: Křesťanské zpěvníky]]: jaký je vzdělávací účel tohoto &quot;projektu&quot;? Stránka praví: &quot;Projekt: Křesťanské zpěvníky si klade za úkol zmapovat všelijaké zpěvníky křesťanských písní a v nich obsažené písně s konečným cílem vytvořit srovnávací databázi, využitelnou např. v projektu: Hesla Jednoty bratrské.&quot; Takže lze na Wikiverzitě pořizovat &quot;databáze&quot; (katalogy) ledasčeho?
* [[Tcl/Otázky a odpovědi]]: málo obsažná stránka (malý počet otázek) neobsahující nic, co jeden nenajde v manuálu?
* [[VUT/FSI]], [[VUT/FSI/VEA]]: není uvedeno co je &quot;FSI&quot;, stránky málo obsažné (Fakulta Strojního Inženýrství (FSI) - nutno se doproklikat (zkusmo)...)
* [[LionWiki]], [[LionWiki/Studium/Juandev]]: téměř nic tam, dvě řešené otázky
* [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]: parodie? Povlečení páchne po houbách. Řešení: vyprat, usušit a pořádně vyvětrat.
* [[Nádržkový splachovač/Juandev/Teče]]: další parodie, s ještě méně obsahem, s prázdnými oddíly řešení a výsledky?
* [[Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu]]: podobně jako položka výše
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:32 (UTC)

:Někomu se podoba stránek líbí, jinému ne. Na Wikiverzitě by mělo jít především o vzdělávací a výzkumný potenciál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 16:46 (UTC)

Téma zde bylo již patrně diskutováno. Chtěl bych vyvořit co nejúplnější seznam odkazů, ale chybí mi energie. Něco do začátku:
* [[Wikiverzita:Diskusní_prostor/Archiv_2011]]: &quot;[...] A to ani nemluvím o tom, jakou nebetyčnou ostudu má Wikiverzita pod silným letitým nánosem Juanových blogísků (mimochodem, když jsem se ptal několika uživatelů z jiných Wikiverzit na tento typ stránek, reakcí byl většinou záchvat smíchu a po něm odpověď, že to sem samozřejmě nepatří) u externích subjektů. Jeden příklad za všechny - jedna škola měla zájem poměrně extenzivně používat Wikiverzitu v rámci své výuky. S tím, že by výsledky té práce potom putovaly na sesterské projekty. No, pak si prošli místní obsah a řekli mi, že nejsou blázni, aby se blamovali participací na něčem tak groteskním jako je česká Wikiverzita. [...] bsahovým věcem, koncepci, vizi apod. se vyjádřím později, mj. na základě toho, jak se tato diskuse bude dále vyvíjet. — Danny B. 11. 4. 2011, 00:51 (UTC)&quot;
* [[Diskuse_s_uživatelem:Milda#Na barvičky jsou styly]]: &quot;Víš co, Kychote, peskuj si prvně toho nebo ty z vás, kteří z tohoto projektu udělali neskutečný svinčík, který nemá se vzděláváním nic společného, a když se jednomu šlápne na kuří oko, začne přes open proxy z loutkových účtů šířit pomlouvy. A pokud tento projekt považuješ za váš (pokud předpokládám správně, že tím myslíš tvůj a Juanův), přestěhujte si ho taky na vlastní webový prostor. --Milda (diskuse) 15. 11. 2012, 21:13 (UTC)&quot;
* [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Kychot/Praga_RND/Autobus/Hurv%C3%ADnek&amp;diff=prev&amp;oldid=44483]: &quot;Milda přesunul stránku Praga RND/Autobus/Hurvínek na Uživatel:Kychot/Hurvínek: popis soukromého vozidla (viz diskusi); pokud se vrátí socialismus a bude vozidlo znárodněno a ve prospěch komunity bude majiteli zabavena i tato stránka&quot;
* [[Wikiverzita:Nástěnka_správců/Archiv_2012#Budoucnost_Wikiverzity]]
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor/Archiv_2013#Žádost o práva správce/Request for admin rights]]: několik uživatelů si stěžuje na špatný stav Wikiverzity
* ''Přidáno později'': [[Diskuse s uživatelem:Sančo Panza#Cíle Wikiverzity]]: &quot;[...]  Má představa Wikiverzity slouží čtenářům, učitelům, studentům jako zdroj při studiu, výuce. Nikoli, jak je tomu nyní, že slouží několika individuím jako poznámkový blok a stupínek pro sebeprezentaci, zatímco jakýkoli použitelný obsah je nedohledatelný. [...] Sančo Panza&quot;. Srpen 2014.

Pokračování snad bude.

Z ekonomického hlediska se domnívám, že bude ''pravděpodobně možné'' (ale to jsem formálně technicky nesubstancioval) podložit nekonečný blok jak Juandeva tak Kychota, přičemž by pro začátek stačil zákaz zakládání nových stránek v hlavním jmenném prostoru, tedy že by zakládání nových stránek v jejich uživatelském prostoru zase tolik nevadilo. Dokud však tito pravděpodobní formálně-neustavení dlouhodobí narušitelé, kvazinarušitelé či něco podobného (možná i vzdáleně podobného?) budou moci neplodně vstupovat do diskuzí, problém bude obtížné vyřešit.

Pořád si myslím, že by profesionální edukátoři/vzdělávači/učitelé neudělali chybu, kdyby zkusili Wikiverzitu použít a jakoby mocensky &quot;převzít&quot;. K tomu stačí se zapojit, zkraje se trochu zastydět za participaci na smetišti (nebo co bych tam mírně nadsazeně či metaforicky či poeticky nazval) a později argumentovat a hlasovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:16 (UTC)

:Nevím, zda to přichází jako kletba s křestním jménem, ale tyhle diskuse jsme si tu už svého času prodělali. Wikiverzita není Wikipedie ani Wikiknihy ani Wikislovník atd. Je to vzdělávací prostor, velká společná dílna. Je vhodné se snažit o to, abychom tu udrželi nějaký dílenský pořádek, ale principiálně mimo je ukazovat na sousední ponk, kde někdo cvičně hobluje mástev, a chtít ho vykázat jen proto, že mástev není k ničemu užitečná. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 3. 2026, 18:37 (UTC)
:: Děkuji. Podle mě by ''hlavní jmenný prostor'' měl obsahovat pouze to, co může být ''užitečné třetí osobě'', jiné osobě než vkladateli. Pakliže je to užitečné ''pouze tvůrci'' coby prostor pro learning by doing/učení se praktikováním, mělo by to být v uživatelském prostoru (&quot;User:...&quot;, &quot;Uživatel:...&quot;).
:: Za vašeho přístupu nevidím žádný regulativ pro hlavní jmenný prostor. To si tam pak může někdo dumpnout cokoli -- což někteří patrně i činí -- a pak to prohlásit za pracoviště ve stylu Wikiverzity.
:: Pakliže příkladové stránky, na které jsem poukázal (např. [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]?), podporujete pro hlavní jmenný prostor, pak jste bohužel součástí problému a nikoli součástí jeho řešení. Tím spíše je vhodný můj nadpis &quot;Vyloučení odpovědnosti&quot;; tady proti většině nenadělám nic. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]
:: Apropó, takto moje mysl na první pokus parsuje cestu &quot;Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách&quot;: Problém s textilem: Juandev voní po houbách. Ehm. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:40 (UTC)
:: Ostatně: [[Textil]]: &quot;Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o textilu, využitelných pro vzdělávání a výzkum.&quot; Jediný podobsah: [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. To mi chce jako někdo vážně tvrdit, že [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]] je stránka &quot;využitel[ná] pro vzdělávání a výzkum&quot;? To je jako co, Monty Python? Létající cirkus? Cimrmani? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:54 (UTC)
:: No co.  Otevřel jsem DOS: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. Uvidíme, co se bude dít. Podobě špatné stránky byly v minulosti v české Wikiverzitě již přesunuty mimo hlavní jmenný prostor; třeba se to podaří i teď. Pakliže se přesun mimo &quot;hlavák&quot; nezdaří, pak bude také jasné, v jakém zoufalém stavu je administrativně česká Wikiverzita. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 06:44 (UTC)

:Prosím, přečtěte si pro začátek [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]] a [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]].
:Nemá smysl tady ztrácet čas nějakou debatou, dokud si neujasníme základní rámec Wikiverzity, resp. dokud si ho neujasníte Vy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:31 (UTC)
:: První, čeho si všímám, je, že tyto stránky nemají žádné trasování do diskuze a žádnou šablonu označující status. Tedy to formálně vzato nejsou pravidla.
:: Dobře, mohu se podívat do historie stránek, kdo je napsal.
::* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]: první obsah [[User:Juandev]] v roce 2008, o hodně později rozšířil [[User:Mmh]], zvlášť v roce 2019
::* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]: první obsah [[User: Kychot]] v roce 2011, o později rozšířil [[User:Mmh]] a [[User:Juandev]]
:: Z hlediska autority tyto stránky tedy mají váhu jen malou: nelze nijak ověřit, že jsou to rozumná pravidla schválená rozumnými lidi, případně lidmi, kterým byla nadací svěřena autorita.
:: Další postup by byl předstírat pro účel analýzy, že stránky váhu mají, a zkoumat, co z toho plyne. To možná udělám později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:39 (UTC)
:: Cituji úvod z [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]:
::: &quot;Na Wikiverzitu patří texty, obrázky a další materiály, které nějakým způsobem slouží výzkumu, vzdělávání, výchově.&quot;
::: &quot;Neexistuje (a ani nemůže existovat) ideální vzor toho, jak by měla stránka na Wikiverzitě vypadat. Mohou tu být stránky s nejrozličnější strukturou a nejrůznějšího rozsahu, pokud je to pro jejich účel smysluplné. Mohou tu být stránky, které mají smysl samy o sobě, i stránky, které mají smysl jen jako součást velkého projektu sestávajícího ze stovek nebo tisíců stránek.&quot;
:: Tento vágní podle-mě-blábol nemůže sloužit jako efektivní pravidlo či regulativ pro správu projektu. Je tam ''nějakým způsobem''; to je nesmyslně inkluzivní, podle mého posouzení.
:: Citoval jsem pouze úvod stránky; přečtením zbytku stránky jsem však nenašel nic konkretizujícího natolik, abych slevil ze svého hodnocení stránky pod hlavou &quot;vágní blábol&quot;.
:: Pakliže by se mělo administrovat podle tohoto blábolu, asi by se musela ponechat i stránka [[Uživatel:Juandev/Problémy/Kov/Repase dvířek elektroskříně]], protože ta nějakým způsobem skutečně slouží ''výzkumu'' a sice ''výzkumu'' (ne)způsobilosti wiki editorů, pokud ničeho jiného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:12 (UTC)

:Máte dvě možnosti: buď konstruktivně navrhnete nějakou změnu, tedy třeba změnu té či oné formulace, vymazání nebo přidání nějakého odstavce atd., anebo se smíříte s tím, co tu platí. (Třetí možnost je destruktivní kverulování, které si následně vynutí administrátorský zásah, proto to jako možnost nenabízím.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:05 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==

Pravidla soužití na Wikiverzitě, kterou je možno přirovnat k velké dílně, kde různí lidé pracují na úplně rozdílných věcech, jsou zachycena na stránkách jmenného prostoru [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Str%C3%A1nky_podle_za%C4%8D%C3%A1tku?prefix=&amp;namespace=4 Wikiverzita]. Všechna vznikala z diskusí aktivních uživatelů buď zde, nebo v diskusích k jednotlivým stránkám, někdy v uživatelských prostorech, kde navrhovatel stránku vypracovával, než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné. 

Pokud se někomu tato pravidla nelíbí, tak může zahájit diskusi k jejich změně. Pokud se mu podaří přesvědčit ostatní o svých návrzích, můžeme pravidla přeformulovat. Pokud však nějaký návrh podporu nenalézá, je namístě se ho nesnažit dále prosazovat. Tím navrhovatel jen zdržuje sebe i ostatní od smysluplnější práce. Úplně mimo je pak snažit se prosazovat své neúspěšné návrhy zpochybňováním legitimity dosavadních pravidel. To už není jen otravování ostatních, to už je vandalismus, který může vést k administrátorskému zásahu.

Takže, ještě jednou: chcete-li nějaké pravidlo změnit, naformulujte jasný návrh a napište ho buď sem, nebo na diskusní stránku k příslušnému pravidlu, počkejte na vyjádření dalších aktuálně aktivních uživatelů, a pak se smiřte s výsledkem. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:01 (UTC)
: Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces a určit, které konkrétní osoby pravidlo schválily. Vše ostatní je tak nanejvýš kvazipravidlo.
: Zejména mohu jen těžko uznat za závazná pravidla tyto dosti špatné stránky:
:* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]
:* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]
: Ve wiki je dosti obvyklé některé stránky označit šablonou jako ''návrh pravidla'' (anglicky ''draft''); a to by pro tyto stránky bylo v pořádku. To jsou běžné postupy na wiki, nic, co bych si vymyslel já. V případě pochybnosti mohu ukázat jak z českého Wikislovníku, tak z české Wikipedie ale nakonec i anglické Wikiverzity, že se pojem pouhého návrhu či draftu a odpovídající označení šablonou používá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:09 (UTC)
: Ještě k faktické správnosti řečeného. Bylo tam řečeno &quot;než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné&quot;: např. v historii https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiverzita:Nej%C4%8Dast%C4%9Bji_kladen%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;action=history žádný přesun nevidím. Nevidím tedy, že by text nejrpve vznikal např. v uživatelském prostoru a teprve poté byl na základě dohody přesunut do prostoru Wikislovník. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:14 (UTC)
: Ještě: v anglickém Wikislovníku musí všechna pravidla projít formálním hlasováním a tak i všechny jejich změny. To je za mě zlatý standard, podle mého posouzení. Ještě lepší je request for comments, kde hrají roli více argumenty a ne pouze počet hlasů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:17 (UTC)
:Určitě, to je určitě nejlepší řešení @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. Zatím jsou to ale takové široké diskuse, kde kolega zpochybňuje úplně všechno, ale nanavrhuje jasná konkrétní řešení. Trochu mne zaráží jeho obraty typu ''&quot;Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces&quot;''. To je jako kdyby si diktoval vlastní pravidla a to, že celá Wikiverzita musí skákat tak jak on píská. Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává. Některé stránky jsou označené jako pravidlo, jiné ne. Tak to funguje i na české Wikipedii. Jenom zmíním, že takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a kolega je tam pro podobné chování jaké předvádí tady na Wikiverzitě blokován. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 17:19 (UTC)
:: Klasický popperovský metodický individualismu odmítá rozpravu o konstruovaných agregátech (komunita, společnost aj.) či ji alespoň problematizuje. A to mi přijde rozumné. Čili větu &quot;Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává&quot; je odmítnout kvůli terminologii a nahradit případně větou &quot;Pravidlo je přeci to co si určili editoři a co editoři dlouhodobě uznávají&quot;. To je velmi nápomocné, neboť to směřuje pozornost k oněm ''editorům''. Jistě je možné, že pravidla určili editoři. Kteří editoři určili co za pravidlo? Na to se přece ptám. Ptám se: kdo všechno konkrétně podepsal stránku tu a tu za pravidlo? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:30 (UTC)
:: Ohledně: &quot;[...] takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a [...]&quot;: to je možné. Můžete prosím odkázat na ta konkrétní pravidla, ať se můžeme podívat, o co se jedná? Přece jenom někoho z něčeho obvinit a neuvést podrobnosti, důkazy a doklady, když přitom musí být přece známy, není tak úplně pěkné, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:39 (UTC)
:: Abych se alespoň trochu přesvědčil, že neležím zcela mimo, poptal jsem se svého nového kamaráda Gemini. Je to supr kámoš, jenom občas něco pořádně doplete. Je potřeba to brát s rezervou. Dobře. Povídá: 'V diskusích na platformách typu Wikipedie nebo Wikiverzita se často objevuje argumentační klam založený na anonymní autoritě (&quot;komunita rozhodla&quot;). Váš požadavek na konkrétní doklady k oněm smazaným pravidlům na anglické Wikiverzitě je naprosto legitimní z několika důvodů: [...]
:: 'Jak postupovat v diskusi dál?'
:: 'Pokud protistrana odmítá nebo není schopna dodat konkrétní odkazy, doporučuji trvat na své metodologické pozici:'
::: 'Požadujte jména a data: &quot;Pokud tvrdíte, že komunita pravidlo schválila, uveďte prosím odkaz na konkrétní hlasování nebo konsenzuální diskusi, kde je patrný souhlas identifikovatelných osob.'
::: 'Rozlište zvyk a pravidlo: Často se za &quot;pravidlo&quot; vydává pouhý zvyk (descriptive rule), který ale nikdy neprošel formálním procesem (prescriptive rule). Metodologický individualismus nám pomáhá vidět, že &quot;zvyk&quot; je jen souhrn individuálních akcí, nikoliv závazná norma.'
:: Mě to jako že dává perfektní smysl. Ale třeba Gemini dělá pouze mirroring. Je to ošemetné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:00 (UTC)

Opravdu si to tady nemůžeme rozbourat tím, že postupně vytvořená a zapsaná pravidla (tedy formulace toho, jak to má být, umístěné v prostoru &lt;code&gt;Wikiverzita:&lt;/code&gt;) začneme zpochybňovat. To, že někdo vyžaduje nějaké doklady dávných procesů, je jeho osobní problém, který by neměl přenášet na ostatní. Jak jsem již napsal, pak se z toho stává vandalismus, tedy destruktivní činnost, která musí být administrativně omezena. Tedy opakuji: '''Pokud se někomu nějaké pravidlo nelíbí, pak může naformulovat návrh změny (nebo i zrušení) a předložit ho k diskusi.''' --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:02 (UTC)
: {{Ping|Mmh}} Beru na vědomí váš přístup a vaše výroky výše vcelku. Jak poznám, že je stránka v prostoru Wikislovník: pravidlem ve vašem slova smyslu? Můžete alespoň vytvořit kategorii pro pravidla, např. [[:Kategorie:Pravidla]], a stránky, které jsou podle vás pravidly, do ní umístit? (Bylo by lepší i vytvořit označující šablonu, jakou mají jiné wiki, ale pro začátek by stačila ta kategorie.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:05 (UTC)
:Jsou pravidla přijatá a pravidla zvyková. A i zvykové právo má jistou váhu. V ideálně byrokratickém světě se nejdřív stanoví pravidla a teprve poté tvoří obsah. Ve skutečnosti se však spíše na základě zvyku při tvorbě obsahu sepíše nějaký návod, a teprve později se v případě potřeby kodifikuje jako pravidlo či upraví.
:Ale s tím, že česká Wikiverzita je spíše soukromý blogísek a málo seriózní projekt lze jen souhlasit. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:52 (UTC)
:: Zvykové právo je snad něco jiného než psané pravidlo. Diskuze výše začala mými dotazy na to, kde byly schváleny stránky, o nichž mi bylo řečeno, že jsou to pravidla, za pravidla. Bavíme se o textech, o psaných věcech. Nebo existují snad nějaká ''psaná zvyková pravidla''? Myslel bych si, že zvykový znamená nepsaný. Srovnej též [[S:Ottův slovník naučný/Obyčejové právo]], byť to může být zastaralé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 10:38 (UTC)

Pravidla Wikiverzity vznikala od jejího založení průběžně, jak se na nich zúčastnění uživatelé domlouvali. Tyto diskuse jsou rozptýleny různě po diskusních stránkách a zde v Diskusním prostoru (potažmo v archivu). Pokud někdo toužíte si to dohledávat, dohledávejte si to, nic vám v tom nebrání. Ale pokud si to sami dohledávat nechcete, tak to také po nikom jiném nepožadujte. Kdyby třeba takový Dan Polansky místo kverulování v této diskusi naformuloval pozitivní návrh změny nějakého pravidla, mohlo být už dávno změněno. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 3. 2026, 17:17 (UTC)
: Já po vás teď jenom chci, abyste mi řekl, které stránky jsou pravidla. Stačí je tak označit tím, že je vložíte po kategorie, jak jsem navrhl výše. To můžete udělat i po částech, to znamená že stránky podle nejlepšího vědomí označíte v prvním kole a když si později všimnete další stránky, která je podle vás ve skutečnosti pravidlo, můžete ji tak později dooznačit.
: To není nějaká moje svévole. Opravdu nevím, podle čeho poznat, co je pravidlo. Řada jiných wiki to má jasně označené, dle odkazů [[Uživatel:Dan Polansky/Tvorba pravidel na wiki]] a dle [[D:Q5624367]].
: A nebo pakliže vám to, co po vás žádám, přijde jako příliš mnoho práce pro vás, pak žádám, abych kategorii [[:Kategorie:Pravidla]] směl založit sám a sám směl začít na základě vašich již učiněných výroků přidávat stránky do této kategorie (i druzí monou pomoci s identifikací pravidel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:15 (UTC)

== Přesuny do uživatelského prostoru místo smazání obecně ==
Jinde (v anglické Wikiverzitě, ve vlákně, které otevřel Juandev) jsem argumentoval, že přesuny do uživatelského prostoru (kvazismazání) místo smazání obecně jsou dobrý nápad. Naprosto radikálně zvyšují auditovatelnost projektu. Mohu být učiněny rychleji, protože kdo by je chtěl rozporovat si může prohlédnout, co bylo kvazismazáno. Autor stránek je pak dále může vylepšovat a třeba i dostat do stavu, kdy bude možné je přesunout zpět do hlaváku. (Anglicky snad nejsen &quot;quasi-deletion&quot; ale i &quot;soft-delete&quot;.)

Juandev toto rozporoval a nejspíš bude znovu. Sám přitom má v uživáku spoustu stránek, které tam v minulosti byly přesunuty namísto smazání. Co ho vedlo ke změně postoje (je to změna postoje?) nevím. Třeba jsem pouze něco nepochopil. (Jeho stránky v uživáku jsou z části vyjmenované zde: [[:Kategorie:Juandev]]. Příkladem je [[Uživatel:Juandev/Problémy/Ležatá kanalizace/Neodtéká]]. Jiný příklad má diskuzní stránku, kde Kychot píše &quot;Nemazat&quot;, [[:Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv/Údržba skleníku (Juandev)]].)

Návrhy na přesun do uživatelského prostoru (kvazismazání) mají být podle mě realizovány skrze DOS nebo speedy kvazismazání. V okamžiku návrhu se totiž neví, zda autor nakonec nebude chtít stránku smazat zcela. Smazat ji i bez autora mohou chtít i ostatní editoři v případě, že je neobyčejně nenápomocná, byť si myslím, že je obecně lepší kvazismazání a že by mělo probíjat poměrně svižně pro materiály nezpůsobilé či sníženě způsobilé  služit jinému než autorovi.

Připomínám, že naprostým smazání se místo v databázi neušetří; ono naprosté smazání je jen skrytí před zraky nepovolaných (tedy např. správci si mohou prohlížet i smazané stránky, co rozumím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 3. 2026, 08:21 (UTC)

:Rychlé smazání je něco jiného, to je odstranění škodlivého nebo zjevně bez projektové intence vytvořeného obsahu. V diskusi o smazání jde zase o komunitní domluvu, zda nějaký obsah, který není na rychlé smazání, má být zcela znepřístupněn v rámci Wikiverzity, což je logicky zdlouhavý proces. Občas může DoS skončit rozhodnutím, že stránka se místo smazání přesune do uživatelského prostoru, ale primárně je tam ta intence smazání.
:Na přesun do uživatelského prostoru máme zatím možný tento postup:
:* Pokud stránka přísluší jednomu uživateli nebo jasně vymezené skupině, pak je kontaktovat a domluvit se s nimi na souhlasu s přesunem, či přímo na tom, že stránku přesunou.
:* Pokud stránka sice nemá označenu příslušnost, ale obsahově ji vytvářel jen jeden autor, je možno se domluvit přímo s ním.
:* Pokud dotyční uživatelé nejsou k nalezení, pak dát na stránku šablonu {{tl|přesunout}}, v diskusi to zdůvodnit a nějakou dobu počkat na případná vyjádření k tomu. Není-li nikdo proti (což zahrnuje i případ, že se nikdo neozval), možno přesunout.
:Případ, kdy autor s přesunem nesouhlasí, se dá řešit jen tím posledně jmenovaným způsobem. 
:Co bychom případně mohli udělat, je vytvořit šablonu speciálně pro přesun do uživatelského prostoru. Pokud by si to přálo více lidí, naklonoval bych tu přesunovou a příslušně ji upravil. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 10:55 (UTC)
:: Věci by se podle mě měly dělat co nejjednoduššeji. Jednodušší je připustit proces DOS i pro přesuny do uživáku, s mým zdůvodněním, že ty jsou bez toho jedním z možných výstupů z DOSu. Pakliže by se užil speciální proces pro přesun do uživáku, pak tam naopak snadno vznikne přání autora stránku smazat. Oddělení do dvou procesů mi nedává smysl. Můj návrh přitom není těžké zdokumentovat, tak, aby se pak paždý rychle zorientoval. Lze například vytvořit stránku [[Wikiverzita:Přesun do uživatelského prostoru]] a tam uvést DOS jako proces, a nebo lze z této hlavy vytvořit přesměrování na místo, které dokumentaci obsahuje, např. [[Wikiverzita:DOS]] (zatím redlink; chtělo by to vytvořit).
:: Ještě k onomu námětu domlouvat se s uživateli: přesun do uživatelského prostoru, mimo hlavní prostor, bude často proti vůli uživatele. Co bude proti vůli je opuštění hlavního jmenného prostoru; naopak pakliže by on trval na smazání, pak tomu lze často vyhovět. Tedy nevidím jako produktivní indikovat pokusy o domluvu jako první krok; tím naopak vznikne vyhnutelné procesní zpoždění/''process delay''. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:59 (UTC)

== Zákaz či omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity ==
V anglické Wikiverzitě jsem marně navrhl zásadní omezení pro vkládání výstupu z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.) do hlavního jmenného prostoru. Můj návrh dovoloval vkládání výstupu z GenAI pouze pro omezené účely, jako je zkoumání chování GenAI samotného.

Je dost možné, že zde nezmohu nic, ale pro formu. Pakliže se s tím nic neudělá, budou se v české Wikiverzitě vršit stránky jako je tato: [[Teorie topologického rezonančního fraktálního kontinua (TRFC)]]. Stránka má na pohled GenAI &quot;wibe&quot;; působí jako z GenAI. Představa, že by někdo z nás dokázal rozeznat, co je tam fyzikálně špatně, je podle mě dosti naivní (jsem studovaný počítačový vědec/informatik, nikoli fyzik); na druhé stráně ono údajné &quot;sjednocení kvantové mechaniky, obecné relativity a taxonomie elementárních částic&quot; by nejspíš byl masivní průlom? Přinejmenším lze namítnout, že stránka pro onu alternativní teorii neposkytuje žádný rozumný rozbor či interrogaci, takže v této podobě je to z akademického hlediska na vyhození. Přitom je tvorba takových stránek ''low-effort'', vyžadující značně malé úsilí. Čili i bez GenAI by někdo mohl vkládat dubiózní stránky z fyziky, kterým snad ani nesluší říkat pseudověda, protože nesplňují pomalu ani ono zdání žádané prefixem ''pseudo-'', ale s pomocí GenAI to lze provádět ve velkém.

Odkázaný článek referecuje https://zenodo.org, což je však co chápu jakási sebepublikační platforma. Budou podle mě přibývat pokusy lidí, kteří produkují velmi dubiózní publikace, tyto zviditelňovat zakládáním stránek v české Wikiverzitě; tento jev jsem zaznamenal v anglické Wikiverzitě, kde jsem coby kurátor několik takových stránek odklidil z hlavního jmenného prostoru, než jsem byl zablokován. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:44 (UTC)

Apropó, z německé Wikiversity, [[:de:Wikiversity:Was Wikiversity nicht ist]], ovšem vloženo [https://de.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiversity:Was_Wikiversity_nicht_ist&amp;oldid=1056296 až v roce 2025 bez trasování do diskuze]:
: &quot;Wikiversity ist kein Raum für erzeugte Texte durch eine Form von künstlicher Intelligenz.&quot;
Alespoň někdo to vidí podobně, jako já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:38 (UTC)

Aha. A ten zákaz lze pro začátek přijmout pouze na rok, aby jsme se tím vyhnuli obavě z pravidlové setrvačnosti či obtížnější vratnosti, kde je často mnohem snazší nějaké pravidlo schválit než se ho potom zbavit či ho opravit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 07:45 (UTC)

:{{ping|Dan Polansky}} Byl byste schopen navrhnout formulaci pravidla? Ideálně jako podstránku ve svém uživatelském prostoru, u níž o tom můžeme podiskutovat a v diskusi schválit přesunutí na nějaké '''Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty''' nebo tak něco. Klidně můžete hned do textu zabudovat nějaké časové omezení. (Jinak, tu odkazovanou stránku jsem smazal jakožto '''Experimenty'''. Bylo to od uživatele, který zde jinak není činný, vypadalo to jako pokus o spam, ale protože zatím ojedinělý, beru to jako experiment.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 3. 4. 2026, 21:08 (UTC)
:: {{Ping|Mmh}} Vytvopřil jsem návrh zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. Na připomínky budu reagovat jejich diskutováním a případným zapracováním. Jako místo připomínek lze užít tamní diskuzní stránku ale i toto vlákno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:20 (UTC)
:: Název stránky &quot;Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty&quot; mi přijde nevhodný; ostatně ten text vkládají lidé, nikoli roboti. Navíc by roboti ovládaní lidmi mohli dělat užitečnou práci, např. opravovat lintovací chyby. Jako titulek jsem navrhl toto: &quot;Wikiverzita: Omezení vkládání výstupu z GenAI&quot;. Slovo &quot;omezení&quot; indikuje, že se nejedná nutně o úplný zákaz. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:22 (UTC)

== Uzavření Wikinews ==
Skrze banner mi vyskočilo toto:
: [[meta: Wikimedia Foundation Board noticeboard#Board of Trustees Approves Closure of Wikinews]], 30. března 2026
Jsem překvapen. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:50 (UTC)

Pro zajímavost, diskutovalo se již dříve:
* [[Meta: Proposals for closing projects/Closure of English Wikinews]], listopad 2012
* [[Meta: Talk:Proposals for closing projects/Archive 2#Close Wikinews completely, all languages?]], březen 2013
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 20:48 (UTC)

== Diskuse o Wikiverzitě na Wikipedii ==

Viz: [[:w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu|w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu]] [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 2. 4. 2026, 08:23 (UTC)

== Action Required: Update templates/modules for electoral maps (Migrating from P1846 to P14226) ==

Hello everyone,

This is a notice regarding an ongoing data migration on Wikidata that may affect your election-related templates and Lua modules (such as &lt;code&gt;Module:Itemgroup/list&lt;/code&gt;).

'''The Change:'''&lt;br /&gt;
Currently, many templates pull electoral maps from Wikidata using the property [[:d:Property:P1846|P1846]], combined with the qualifier [[:d:Property:P180|P180]]: [[:d:Q19571328|Q19571328]]. 

We are migrating this data (across roughly 4,000 items) to a newly created, dedicated property: '''[[:d:Property:P14226|P14226]]'''.

'''What You Need To Do:'''&lt;br /&gt;
To ensure your templates and infoboxes do not break or lose their maps, please update your local code to fetch data from [[:d:Property:P14226|P14226]] instead of the old [[:d:Property:P1846|P1846]] + [[:d:Property:P180|P180]] structure. A [[m:Wikidata/Property Migration: P1846 to P14226/List|list of pages]] was generated using Wikimedia Global Search.

'''Deadline:'''&lt;br /&gt;
We are temporarily retaining the old data on [[:d:Property:P1846|P1846]] to allow for a smooth transition. However, to complete the data cleanup on Wikidata, the old [[:d:Property:P1846|P1846]] statements will be removed after '''May 1, 2026'''. Please update your modules and templates before this date to prevent any disruption to your wiki's election articles.

Let us know if you have any questions or need assistance with the query logic. Thank you for your help! [[User:ZI Jony|ZI Jony]] using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 3. 4. 2026, 17:11 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29941252 --&gt;

== Nová stránka Wikiverzita Blokování ==
Navrhuji vytvořit stránku '''Wikiverzita:Blokování''' s následujícím textem:

&lt;pre&gt;
Česká Wikiverzita nemá žádná schválená pravidla pro blokování. Na této stránce by pravidla postupně měla vzniknout.

Nepřítomnost závazných pravidel nebrání správcům v různých případech blokovat: od blokování pro nepřítomnost závazných pravidel zcela upustit dost dobře nelze.

Za nepřítomnosti pravidel se česká Wikiverzita může orientovat na českou Wikipedii, avšak s tím, že její pravidla pro českou Wikiverzitu nejsou závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;

Alternativou by bylo převzít text z Wikipedie beze změn, ale to se mi nezamlouvá; jsou tam nedostatky.

Odkaz: [[W: Wikipedie:Blokování]]. Podobný text jsem vložil sem: [[Wikt: Wikislovník:Blokování]].

Prosím o podporu, případně připomínky s návrhy na změnu textu.

Nebo stručněji:
&lt;pre&gt;
Správci české Wikiverzity se při blokování mohou orientovat na pravidla blokování české Wikipedie; ta však nejsou pro českou Wikiverzitu závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;
Proč vlastně ne.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:47 (UTC)

I went ahead/šel jsem dopředu a stránku založil, nicméně s textem &quot;Tato stránka je návrh, jenž zatím nebyl schválen.&quot; Tím je pro čtenáře jasné, že je to má zatím neschválená iniciativa. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 05:23 (UTC)

:Tak hlavně by to chtělo zakategorizovat. Todle torzo je ale zbytečné. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 17. 4. 2026, 21:05 (UTC)
:: Stránka v této byť by i minimální podobě není zbytečná: bez ní se neví/není dáno textově na vědomí, podle čeho správci blokují. Se stránkou se ví, že se správci při blokování inspirují českou Wikipedií (nebo se na ni orientují), ale že nemají povinnost ji brát jako závazné pravidlo, čili že se smí od ní odchýlit. To sice může být něco jako pro někoho trivální implicitní/nevyřčené kmenové vědění (&quot;tribal knowledge&quot;), ale to obecně nově příchozí na českou Wikiverzitu nemůže vědět (někteří to vytuší, ale ne všichni). Ostatně se mohu ptát: inspirují se zde správci spíše českou Wikipedií nebo anglickou Wikiverzitou? Mohu odhadovat, že radši jdou na český projekt, ale zase anglická Wikiverzita je zaměřením podobnější, ne-li shodná. Také by mohli chtít jít na anglickou Wikipedii s tím, že je to ještě větší a potenciálně lépe kodifikovaný projekt. Takhle je to jasně řečeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 04:22 (UTC)
:: Co se kategorizace týče, navrhuji umístit stránku do [[:Kategorie:Pravidla]], kterou je teprve potřeba založit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 06:12 (UTC)

Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita. Vytvořte něco ve svém uživatelském prostoru, kde to můžeme na diskusní stránce probrat, a pak to přesuneme na koncové umístění. Stránku jsem nyní přesunul na [[Uživatel:Dan Polansky/Blokování]], tam to proberme (tedy více tam v diskusi). 

Co se týče kategorií, tak ta navržená je zbytečná, protože dubluje prostor Wikiverzita. O tom ale napíšu samostatnou sekci, aby to nebylo nepřehledné. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 12:55 (UTC)
: Ohledně &quot;Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita.&quot; Když s praxí vytváření ''návrhů pravidel'' (nikoli ''pravidel'') v prostoru Wikislovník nesouhlasíte, prosím, mohu vyhovět, ale je to praxe běžná např. v anglické Wikiverzitě i českém Wikislovníku; stránka se patřičně označí jako ''návrh'', což jsem učinil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:14 (UTC)

== Přehledné uspořádání pravidel Wikiverzity ==

Pravidla Wikiverzity vznikala za pochodu v diskusích mezi v danou chvíli aktivními uživateli a byla postupně shromažďována na stránkách jmenného prostoru Wikiverzita. Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo. Svého času tu Danny založil kategorii [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]], na kterou jsme ale utěšeně zapomněli a nepoužívali ji — protože z výše uvedeného důvodu nebyla zapotřebí. Navrhuji proto tuhle kategorii (v níž je jen pár z mnoha pravidel) zrušit, a místo toho na stále chybějící stránce [[Wikiverzita:Pravidla]] popsat, jak to tady s pravidly funguje.

Krom zmíněné kategorie tu máme kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou nyní nově založil Kusurija. Taková kategorie mít může, ale myslím, že nikdy by neměla být na hotových stránkách prostoru Wikiverzita, nýbrž v uživatelských prostorech či na jiných místech, kde společně pravidla vytváříme: pak by taková kategorie i usnadnila dohledání rozpracovaných textů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 13:21 (UTC)

:Já plně souhlasím @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 26. 4. 2026, 17:12 (UTC)
: Naprosto nesouhlasím s &quot;Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo&quot;: to mi přijde zjevně nefunkční, nesmyslné, nepraktické, snad bych i řekl katastrofálně špatný plán; nevím o jiné wiki, která by takto postupovala (ale nějaké asi budou, dle položky Wikidata dále); dospělé wiki mají na pravidla kategorii (dle např. [[D:Q4582366]]). Naopak navrhuji kategorii Kategorie:Pravidla Wikiverzity ponechat a naplnit; jisté položky tam již jsou. Pakliže se domníváte, že všechny stránky, které jsou v současnosti v prostoru Wikiverzita a něco na pohled předepisují, jsou pravidly, navrhuji, abyste je umístil do oné kategorie; to není mnoho práce. To nám umožní se pak podívat, zda by přece jen některá z těch stránek neměla mít status jiný než pravidlo a stránku z kategorie vyjmout. Musí být jasně označené, co je pravidlo a co není, a kritérium &quot;co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; není jednoznačně přímočaře rozhodnutelné, narozdíl od přítomnosti stránky v kategorii.
: Kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou založil {{Ping|Kusurija}}, považuji za dobrou věc; děkuji!
: Ostatně pod kritérium &quot;jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; spadá i ''nápověda'', což není ''pravidlo''. Pravidla se vynucují; nápověda nikoli.
: Historii oné kategorie jsem nyní zachytil v [https://web.archive.org/web/20260430083210/https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Kategorie:Pravidla_Wikiverzity&amp;action=history Wayback Machine]. Založil ji Danny B. v roce 2015; dále ji v říjnu 2019 Mmh přesunul/přejmenoval z Kategorie:Wikiverzita:Pravidla na Kategorie:Pravidla Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:34 (UTC)
: Jedna z nezmíněných výhod užití MediaWiki-kategorie je, že můžeme provést review některých z těch &quot;pravidel&quot; a zjistit, že jsou tak špatná, že bude potřeba je ''demotovat'' (ponížit?) na slabší status, což může být ''doporučení'', ''pravidlo v přípravě'' a pod. K tomu potřebujeme nějakou strukturovanou metodou označování statusu, ať již skrze kategorii ve smyslu MediaWiki nebo skrze šablonu (často užívané na dospělých/vyspělých wiki). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:49 (UTC)
:Dobrý nápad.
:Tak v užíváku si člověk může připravit pravidlo, ale není lepší ho pak dát do ns Wikiverzita, když chce o něm diskutovat s jinými a nechat jiného ho upravovat. Třeba by se to mohlo řešit na substránce [[Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Foo]] @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] aby to nezaplevelovalo hlavní uzel a po případném schválení to přesunout. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:04 (UTC)
:: O co je lepší &quot;Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Uživatel1&quot; než &quot;Uživatel:Uživatel1/Titulek pravidla v návrhu&quot;? To první nedává jasně znát, že LUživatel1 je jméno uživatele, zatímco druhé ano; to je tedy výhody toho druhého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:55 (UTC)

== Request for comment (global AI policy) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies for writing in English. {{int:Please-translate}}
A [[:m:Requests for comment/Artificial intelligence policy|request for comment]] is currently being held to decide on a global AI policy. {{int:Feedback-thanks-title}}
[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 26. 4. 2026, 00:58 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30424282 --&gt;

== Můj blog ve Wikiverzitě ==
Založil jsem a používal toto: [[Uživatel:Dan Polansky/Blog]]. Blog je jednak vzdělávací (například jsem tam veřejně zkoumal/odhadoval délky řek) a jednak vztažený k Wikiverzitě na meta úrovni, např. že je archivována ve Wayback Machine a že lze archivaci i triggerovat/nakopnout/spustit.

Pakliže můj blog a jeho vedení něčemu odporuje či existuje konsenzus, že v něm pokračovat nemám, rád bych to věděl. Blog je v kategorii: [[:Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]; tam se kromě mého blogu jinak nachází jen jednotlivé blogové příspěvky od Juandeva, co vidím.

Protože se proti užívání uživáku vyjádřil Juandev (byť ho sám zatím užívá), pinguji ho: {{Ping|Juandev}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 07:36 (UTC)

:Mne přijde, že vy na to nazíráte černá-bílá. Ano vyjádřil jsem se proti zakládání či přesunům stránek do užíváku, ale to neznamená, že tam nic nesmí být. Vycházím z poslání Wikiverzity, že jsme projekt pro všechny tudíž by mělo být maximum v hlavním ns. V užíváku mají smysl stránky, do kterých uživatel nechce, aby mu ostatní zasahovali. Spor se tedy v historii vedl zvláště o užitek - Danny B. a spol. a vy jste navrhovali mnoho stránek přesunout do osobního ns. To je ten moment se kterým nesouhlasím a který vytváří z Wikiverzity blogspot nebo soukromý hosting na serverech WMF. Pokud se komunita usnese, že nějaká stránka nemá být v hlavním ns, pak ji má smazat. Je to standardní procedura aplikovaná roky napříč projekty.
:Co se týče Vašeho blogu tak já nevím, já si ho neprohlížel. Pokud nechcete, aby Vám do něj ostatní zasahovali, tak ho klidně mějte v užíváku. Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního. Už před léty díky @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] Wikiverzita přišla s [[Wikiverzita:Příslušnost|příslušností]]. Příslušnost není o vlastnictví stránek jak ho známe z Wikipedie, ale postaveno na potřebě udržení nastavené metodiky. Tzn. pokud chcete veřejný blog, ale chcete udržet nějakou formu, tak ty stránky otagujete například příslušností uživatelskou na místo všeobecnou.
:Já sem se ale díval na [https://xtools.wmcloud.org/ec/cs.wikiversity.org/Dan%20Polansky statistiku Vaší editace jmenný prostorů] a vy máte '''v hlavním jmenném prostoru jen 9 % '''(a to je to ještě možná zkreslené tím, že nepoužíváte náhled a často ukládáte), zatímco ns user tvoří přes polovinu vašich editací na wv. Neříkám, že je to špatně, dovedu si představit prospěšné scénáře, ale je to varovný signál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:00 (UTC)
:: Dobře, můžete nadraftovat návrh pravidla, který by moje editování uživatelského prostoru omezil? (Mě to vůbec nepřijde jako varovný signál.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:52 (UTC)
:: Ohledně 2) &quot;Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního.&quot;: to plyne z jakého pravidla či usnesení? Či je to vaše usnesení, který jste učinil sám, jako autokrat? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 13:19 (UTC)

== Užití české Wikiverzity pro komerční propagaci ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Jeden by si mohl myslet, že česká Wikiverzita je příliš malý rybníček, aby někomu stálo za to ji nefariózně/nekale využívat ke komerční propagaci. Ale patrně tomu tak není: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Pr%C3%A1ce_na_Wikipedii%2FU%C4%8Debn%C3%AD_texty&amp;diff=148105&amp;oldid=116833 zde je pokus o komerční propagaci] Vhodný je blok uživatele, nejspíš. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:13 (UTC)

:Mohl jste rovnou revertovat, to asi není třeba řešit z celou komunitou. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:41 (UTC)

== Možný GenAI šrot ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Stránka [[Asymetrické ochromení státních institucí prostřednictvím digitálních aktiv: Případová studie Bitcoinové kauzy (2025)]] na mě působí jako GenAI šrot/GenAI slop. Správci mohou zvážit, zda proti ní zasáhnout. Pravidlo zatím nemáme; jedno v přípravě je zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:16 (UTC)

== Volte nyní ve volbách U4C v roce 2026 ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
Oprávnění voliči jsou vyzváni k účasti ve volbách do [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Koordinačního výboru pro univerzální kodex chování]] v roce 2026. Více informací – včetně kontroly způsobilosti, informací o procesu hlasování, informací o kandidátech a odkazu na hlasování – je k dispozici na Meta na [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|informační stránce o volbách 2026]]. Hlasování končí 2. června 2026 v [https://zonestamp.toolforge.org/1780358400 00:00 UTC].

Pokud je váš účet způsobilý, prosím, hlasujte. Výsledky budou k dispozici do 14. června 2026. -- Ve spolupráci s U4C,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 27. 5. 2026, 17:15 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Ohlasy na Wikiverzitu ==

Chtěl bych komunitě připomenout stránku [[Wikiverzita:Ohlasy na Wikiverzitu]], která má za cíl sbírat výrazné zmínky o české Wikiverzitě. Sám jsem o ni dnes zakop a jak si na nějakou zmínku vzpomenu tak ji tam doplním. Je to vlastně jedna z nejdůležitějích stránek potrhávající identitu Wikiverzity v českém prostoru. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:39 (UTC)
: Děkuji za upozornění. Na stránce jsem našel m.j. toto: &quot;V roce 2010 vyšla publikace Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi v nakladatelství ComputerMedia, která obsahuje celou kapitolu o Wikiverzitě, kterou sepsal Juandev.&quot; Když jde o onu publikaci ''Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi'', jste autor pouze kapitoly o Wikiverzitě a ničeho jiného? Nebo jste se podílel i na jiných kapitolách? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:46 (UTC)

== Zbavení práv importéra ==

Navrhuji, aby byl [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] zbaven práv importéra. Jednak z důvodu, že [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=&amp;page=&amp;excludetempacct=1&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;wpfilters%5B%5D=newusers&amp;wpFormIdentifier=logeventslist importovat mohou správci a činí tak] ([https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=Danny+B.&amp;page=&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;subtype=&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;excludetempacct=1 Danny B. ta práva použil naposledy před 6 lety]), za druhé z důvodu, že tato práva neobdržel po souhlasu komunity. Zatímco nynější správci byly komunitně zvoleni, Danny B. toto právo získal k přesunu Wikiverzity z inkubátoru a měl je podle tehdejších globálních pravidel po skončení přesunů vrátit (tak že požádá stewardy o odebrání). To však neučinil.

''Technická: v případě konsenzu se podá žádost na Metě, je tam někde na to transparentní stránka.'' [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 15:36 (UTC)

:Je nějaký pozitivní důvod, proč mu ta práva odebírat? Pokud je stále správcem na některých jiných wikiprojektech (neověřoval jsem), pak má pořád smysl, aby sem importoval stránky nehodící se např. na Wikiknihy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 6. 2026, 03:30 (UTC)
::Nevím co je to pozitivní důvod. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 9. 6. 2026, 10:24 (UTC)
:::Důvod založený na existenci argumentů pro zbavení práv importéra, tedy nejenom na absenci argumentů proti zbavení práv importéra. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 6. 2026, 21:06 (UTC)

== RFC about AI-generated content in Wikimedia Commons ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Apologies for writing in English, please help translate this message to your language. You are invited to participate in a [[c:Commons:Requests for comment/Policy update for AI content|request for comment on Wikimedia Commons about a policy update for AI content]]. This may affect files that are uploaded to Wikimedia Commons for use on this project. Thank you. [[m:User:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[m:User talk:Codename Noreste|diskuse]])&lt;/bdi&gt; 23. 6. 2026, 17:12 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Meze využívání uživatelského prostoru ==
Ze stránky [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Příprava na státnice (Juandev)]], poslední editace  22.06.2026, 00:48 {{Ping|Mmh}}. 
==== Diskuse o smazání ====

* Jde o stránku s charakterem osobního blogu. Byť autor v diskusi píše, že to mínil i pro jiné uživatele, ze stránky samotné (ani názvu) to tak rozhodně nevypadá, a sám autor na to 17 let nesáhl. Nabídl jsem mu přesun do uživatelského prostoru, tam to nechce, tedy navrhuji '''smazat'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 17. 5. 2026, 16:15 (UTC)
*: Při přísné terminologii se nejedná o ''blog'' nýbrž o ''blogový příspěvek'' (blog je kolekce příspěvků). Že by takto nějak ale vypadaly normální blogové příspěvky, to mi tedy nepřijde. Takže bych to ani pod hlavu ''blogový příspěvek'' nezařadil. Ale to je na okraj; na výsledek to nemá vliv. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 5. 2026, 14:02 (UTC)
* '''Smazat''' nebo '''přesunout do uživáku''', dle preference autora: stránka má mizivou hodnotu pro kohokoli jiného než autora. Viz též [https://web.archive.org/web/20260501063957/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) Wayback Machine]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 06:29 (UTC)
* Můžem '''smazat''', ted nemám čas to upravit.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 31. 5. 2026, 18:35 (UTC)
* I když autor souhlasí se smazáním (z důvodu jeho časové tísně), tak u stránky je zajímavá [[Diskuse:Příprava na státnice (Juandev)|diskuse]]. A na tuto diskusi mnohokrát narážel např. [[User:Dan Polansky]], když napadal Juana na jeho diskusní stránce [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Imitace Blogspotu]], [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Vkládání do uživatelského prostoru]] atd. Bylo by škoda o ní přijít, protože obsahuje takovéto odkazy [[Speciální:Co_odkazuje_na/Wikiverzita:Diskuse_o_smazání/Příprava_na_státnice_(Juandev)]] Co s tím? Vypadá to, že se jedná o celoverzitní problém, že někteří uživatelé si do Userspace píší, co je napadne. Neměli bychom to nějak začít řešit? Tím pádem jsem pro '''Ponechat''', protože to může sloužit jako vzorová stránka pro další diskusi na toto téma. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 18. 6. 2026, 08:29 (UTC)
*:Pokud bychom měli o něčem principiálním diskutovat, pojďme s tím do [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusního prostoru]], ať je to skutečně centrálně nalezitelné atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 6. 2026, 21:47 (UTC)
* Malá technická poznámka: technicky je možné při mazání obsahové stránky ponechat její (osiřelou) diskusi (když je na ni odkazováno). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 18. 6. 2026, 10:21 (UTC)

Pro záznam přenesl --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 25. 6. 2026, 08:05 (UTC)

: Argument uživatele s přezdívkou Kychot je lichý, neboť 1) stránka je k mání v Wayback Machine: https://web.archive.org/web/20200920020038/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev); 2) stránku by pro účel odkazování též šlo přemístit do uživatelského prostoru. Protože důvody pro smazání/přesun do &quot;uživáku&quot; trvají a důvod proti byl vyvrácen, pořád podporuji a navrhuji buď smazání či¨přesun do uživatelského prostoru, v každém případě přesun mimo hlavní jmenný prostor (&quot;hlavák&quot;). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:27 (UTC)
: Aha, téma je &quot;Meze využívání uživatelského prostoru&quot;. K tomuto tématu nikdo návrh zatím nepodal. Ode mně návrh:
:: (1) &quot;Uživatel smí užívat svůj uživatelský prostor do té míry/rozsahu, do jaké to plní vzdělávací účel, včetně ''learning by doing''/učení se praktikováním, tedy například k pocvičení editace v prostředí wiki či napsání referencovaného článku, nicméně pouze v souladu s [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs podmínkami použití].&quot;
: Ano, je to velmi obecné a vágní. Ale taková zatím (kvazi)pravidla české Wikiverzity často jsou. Je to první iterace; další lze vytvořit později. Můžete přidal jiné návrhy, ideálně číslované po vzoru výše. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 14:58 (UTC)
::Nevidím dost dobrý důvod pro vytváření pravidel &quot;na každou blbost&quot;, /tím spíše na Wikiverzitě/ (studentíci gymnázia na taková budou kašlat), nb. když jsou na řadě důležitější (nějaká témata bych měl nadhodit; snad později). Btw., D Polansky, můžete mě odkázat na nějakou Wikiverzitu, kde je právě toto kodifikováno? [[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:25 (UTC)
::: Pravidla na &quot;každou blbost&quot; zajišťují něco jako ''právní jistotu''. Mnoho lidí odmítne pracovat/být činný v prostředí, kde jsou nedostatečně či vysloveně závadně nastavena pravidla; to je otázka jejich sebeúcty.
::: K vaší otázce: zda je toto podobně kodifikováno v jiné Wikiverzitě nevím. Mohl bych se to pokusit zjistit. Musel bych projít pravidla anglické, ale i německé, španělské a aj. Wikiverzity a to je hodně úsilí. Mohl bych se poptat Gemini, ale to je nespolehlivé (třeba by to našel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:49 (UTC)
::: Našel jsem toto (Gemini mě navedl falešně, ale jako nakopnutí to posloužilo): [[:en:Wikiversity:Namespaces#User:]]; tam nějaká pravidla/principy jsou. Cituji principy k nynější verzi:
&lt;pre&gt;
===User:===
{{shortcut|WV:NS/U}}
The [[w:User page|user namespace]] (prefix ''User:'') is a namespace with [[WV:User page|pages]] for learning about [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|Wikiversity participants]] and for sharing personal education experiences, for example containing bookmarks to favorite pages. If you see in the [[Special:RecentChanges|RecentChanges]] list that the user named &quot;Jimbo&quot; has updated some pages, this user name is a link not to Jimbo but to [[User:Jimbo]]. (See [[Special:Listusers]]).

In the User space, subpages may be created on which the user prepares projects for the main namespace, or to a reasonable extent, their own notes, which by their nature do not belong in the visible and widely editable public namespace.

On the subpages of the user namespace, users also have pages of a technical nature (e.g., pages with the extensions *.css or *.js) that modify the appearance and functionality of MediaWiki.

In view of the above, other users do not tend to interfere with pages in the user namespace, because it could disrupt the work of the person concerned. Interference is possible only in cases where the pages violate Wikiversity's policy (for example, they store texts that violate copyright, or the pages are offensive in nature), or they are invited to do so by the user. Reverts are possible if someone else is performing significant changes to someone's user space or spamming it.
&lt;/pre&gt;

Gemini to výše přeložil následovně:
&lt;pre&gt;
=== Uživatel: ===
{{shortcut|WV:NS/U}}
[[w:User page|Uživatelský jmenný prostor]] (s předponou Uživatel:) je jmenný prostor obsahující [[WV:User page|stránky]] určené k seznamování se s [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|účastníky Wikiverzity]] a ke sdílení osobních zkušeností se vzděláváním, které mohou obsahovat například záložky na oblíbené stránky. Pokud v seznamu [[Special:RecentChanges|Posledních změn]] uvidíte, že uživatel jménem „Jimbo“ aktualizoval nějaké stránky, toto uživatelské jméno je odkazem nikoli na samotného Jimba, ale na stránku [[User:Jimbo]]. (Viz [[Special:Listusers]]).

V uživatelském prostoru lze vytvářet podstránky, na kterých si uživatel připravuje projekty pro hlavní jmenný prostor, nebo v přiměřené míře také vlastní poznámky, které svou povahou nepatří do viditelného a široce editovatelného veřejného jmenného prostoru.

Na podstránkách uživatelského jmenného prostoru mají uživatelé také stránky technického charakteru (např. stránky s příponami *.css nebo *.js), které upravují vzhled a funkce systému MediaWiki.

S ohledem na výše uvedené nemají ostatní uživatelé tendenci do stránek v uživatelském jmenném prostoru zasahovat, protože by to mohlo narušit práci dotyčné osoby. Zásah je možný pouze v případech, kdy stránky porušují pravidla Wikiverzity (například obsahují texty porušující autorská práva nebo mají urážlivý charakter), případně pokud k tomu uživatel sám vyzve. Reverty (navrácení změn) jsou možné v situaci, kdy někdo jiný provádí v uživatelském prostoru dané osoby významné změny nebo jej spamuje.
&lt;/pre&gt;

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:57 (UTC)

Ohledně:
: &quot;studentíci gymnázia na taková budou kašlat&quot;
Lidé, kteří budou porušovat závazná pravidla, budou/majít být opakovaně blokováni; že jsou studenti gymnázia jim nedává žádnou výjimku. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:06 (UTC)

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Deployment of Legal and Safety Contacts Link in the Footer of Your Wiki&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;Message&quot;/&gt;
'''Legal &amp; Safety Contacts'''

Hello community, the Wikimedia Foundation has provided a [[wmf:Special:MyLanguage/Legal:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contact Information|single legal and safety contact page]], to be linked in the footer of your wiki, to ensure access to accurate legal information. This is a regulatory requirement. We have already rolled out links to English, German, Italian, Spanish and other wikis and we will deploy to your wiki soon. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_Legal_and_Safety_Contacts_FAQ|Please read more on the project page]] and leave any comments in this thread or on the [[m:Special:MyLanguage/Talk:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contacts FAQ|talk page]].

&lt;section end=&quot;Message&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;

-- [[User:Sannita (WMF)|User:Sannita (WMF)]] ([[User talk:Sannita (WMF)|talk]]) 25. 6. 2026, 13:31 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Sannita (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Sannita_(WMF)/Mass_sending_test&amp;oldid=30731267 --&gt;

== Návrh pravidla - minimální věk editora ==
Navrhuji následující pravidlo:
: (1) Osoba věku nižšího než 15 let nesmí editovat českou Wikiverzitu. Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat. Jakmile se však nějakým způsobem ověří, že věk editora je menší než 15 let, editor má být správcem upozorněn, že nesmí editovat, a pakliže po upozornění bude pokračovat v editaci za věku menšího než 15 let, účet editora má být zablokován.

Nevím, zda jsou editoři české Wikiverzity jakoby způsobilí takové pravidlo přijmout či zda by to musela udělat nadace. Ale přijde mi to jako dobré pravidlo, z důvodů, které považuji za zřejmé, ale přesto je snad později vyartikujuli (uvidíme). Do [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs ''Terms of use''/podmínek užití] jsem se díval pouze letmo/narychlo a nenacházím nic, co by návrhu pravidla (1) odporovalo; ale třeba jsem pouze nedával pozor a dosti jsem spěchal (někdo pomůže s ověřením?).

Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let; všechna jsou řízená stejnou podkládající filozofií určení oné věkové hranice. Ovšem pro Česko ona podkládající filozofie ukazuje na 15 let. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:10 (UTC)

:Ten návrh tak, jak je teď, má podle mě zásadní trhliny. Formulace „jakmile se nějakým způsobem ověří“ je naprosto nešťastná, neříká totiž nic o tom, jak by mělo takové ověřování probíhat. Nepíše se v něm nic o tom, jestli nějaký podobný postup ověřování už existuje, ani jak funguje, nehledě na to, že se v návrhu přímo píše: „Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat.“ Z toho plyne libovolné (tedy nepovinné) rozhodování správců a kádrování uživatelů, což je přesný opak toho, jak by komunita měla fungovat. Chybí mi tu jakékoli vysvětlení, proč je tohle plošné omezení potřeba. V návrhu se tvrdí: „Ale přijde mi to jako dobré pravidlo z důvodů, které považuji za zřejmé.“ Mně to ale vůbec zřejmé nepřipadá. Nemám ani páru a nenapadá mě důvod, proč by se to mělo zavádět. Domnívám se, že naopak vysvětlení důvodů a motivací je pro takový návrh naprosto zásadní. Nejenže díky tomu lze návrh lépe a přesněji vypracovat do smysluplného řešení, ale lze se tím také do budoucna vyhnout některým problémům a nedorozuměním. Z právního hlediska to nemusí být nutně problém. Pokud by soukromý subjekt (jako je Wikimedia Foundation nebo konkrétně Wikiverzita či komunita na Wikiverzitě) svévolně někoho vyloučil, např. kvůli věku, obvykle to není považováno za porušení lidských práv, pokud k tomu existuje legitimní důvod (např. ochrana osobních údajů dětí, právní odpovědnost provozovatele, kvalita obsahu). Jenomže právě proto považuji za nezbytné tyto důvody a motivace vypsat a diskutovat o nich. Chcete zavést pravidlo? Tak se nebojte napsat proč, ať se předejde problémům. [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 29. 6. 2026, 12:53 (UTC)

:Dalším zásadním problémem návrhu je podle mne skutečnost, že zrovna Wikiverzita se využívá i ve výuce na základních školách. Některé kurzy jsou tu přímo na ZŠ zaměřeny. Proč by se to mělo najednou omezovat? Pokud nějaké důvody považujete za zřejmé, tak je napište. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 6. 2026, 14:27 (UTC)
:: Napíši pouze rychlou a o to spíše méně kvalitní/validní odpověď. Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla. Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají. Ve Spojeném království/Velké británii/U.K. je čerstvě zakázáno, aby děti pod 16 let editovaly sociální sítě, nepletu-li se (nebo podobně; něco též v Austrálii). Takto to nařídit zákonem je sice nejspíš dost problematické kvůli povinnému zjišťování věku uživatelů internetu (což je hrubý zásah do soukromí, nejspíš), ale princip to špatný není: děti pod 15 či 16 let na sociální sítě či kvazi-sociální sítě (nebo semi- aj.) nepatří, z důvodů, které budou k nalezení v politických diskuzích v U.K./Británii ale nejspíš i Austrálii. Čili není-li úkol státu problém internetové adikce (včetně editovací adikce na wiki) řešit cestou zákonného nařízení/zákazu (stát má i jiné prostředky), pak je to ale dost dobře úkol rodičů dotyčných a provozovatelů sociálních sítí (a kvazi-X ak.) Dobře. Jak jsem avizoval, toto je pouze na rychlo; k tématu lze akademickým způsobem vypracoval solidní materiál. K tomu se možná dostanu, nicméně za to mě nikdo neplatí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:47 (UTC)
:: Ještě cituji sebe odjinud: &quot;Alternativa pro učitele: nainstalovat si MediaWiki v místní školní síti (není to tak těžké) a umožnit dětem editovat tam, ale nevystavovat děti na [veřejném] internetu. Editovat MediaWiki se tím naučí také.&quot;
:: --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 09:23 (UTC)
:::Srovnávat Wikiverzitu se sociálními sítěmi je fakticky chybné tvrzení. Sociální sítě jsou postaveny na určitých typech algoritmů, nekonečném feedu a monetizaci pozornosti, které vyvolávají závislost. Wikiverzita není v žádném případě na úrovni TikToku nebo Instagramu ani počítačových her. Smyslem práce na Wikiverzitě je spolupráce s komunitou a vzdělávání se. Argumentace legislativou v UK nebo Austrálii je v tomto kontextu irelevantní. Tyto zákony cílí na komerční platformy, které masivně těží osobní data nezletilých a používají predátorské algoritmy. Wikiverzita není komerční subjekt, netěží data a nemá žádné algoritmy podobného typu jako TikTok. Aplikovat restrikce určené pro TikTok na neziskový vzdělávací projekt je nepochopením podstaty právní regulace internetu. Nehledě na to, že jako důvod je uváděn osobní názor: „Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla.“ Stejně tak škodlivost je v diskusi uvedena pouze jako názor a tvrzení bez dalšího vysvětlení: „Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají.“ [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:14 (UTC)
:::: Nepokusil jsem se nijak o srovnání míry adiktivnosti editování wiki s konkrétními sociálními sítěmi. Uvedl jsem pouze, že podle mého posouzení a zkušenosti je editování wiki adiktivní a zmíněný charakter má ''do značné míry''. Mechanismy mi vybrainstormoval Gemini ihned (před časem; nyní po paměti): sledování posledních změn (do jisté míry podobné feedu), skórování počtem založených článků, počtem editací, počtem dobrých článků aj., získávání sociálního ranku (správce, byrokrat aj.), vytváření sociálních vztahů (přátelských a nepřátelských), engagement prostřednictvím diskuzí aj. Stejně je to beztoho dosti zřejmé; stačí se zamyslet pro ty, kteří mají relevantní zkušenost, což já rozhodně jsem. Co je ''smyslem'' dané entity (Wikipedie, Wikiversit)  je docela jedno; důležité je, jak se daná entita ''ve skutečnosti chová''. Nejsou důležité proklamace nýbrž psychosociální skutečnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:23 (UTC)
:::: Ohledně &quot;Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla&quot;: tedy aby to bylo v jedné větě a nikoli v několika za sebou jdoucích větách: &quot;Wikiverzita by se (podle mě) v režimu editace na ZŠ užívat neměla, protože je to do značné míry adiktivní sociální síť a děti na ZŠ by neměly editovat ani se nijak účastnit adiktivní sociální sítě, i proto, že velká většina je věku menšího než 15 let&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:26 (UTC)
:::::Rád bych si ujasnil, zda správně rozumím logice vašeho návrhu, abychom se při diskusi vyhnuli nedorozuměním. Souhlasíte, že nelze srovnávat, ani se nesnažíte srovnávat Wikiverzitu s úrovní TikToku, Instagramu a podobných aplikací. Tudíž je automaticky legislativa v UK nebo Austrálii v tomto kontextu irelevantní. Považujete za nepodstatné, k čemu byla Wikiverzita/Wikipedie oficiálně určena (vzdělávání, tvorba obsahu). Rozhodující je pro vás výhradně „psychosociální skutečnost“, tedy to, že uživatelé mohou projekt vnímat jako sociální síť, což dle vás automaticky přebíjí jeho primární účel. Za adiktivní mechanismy považujete běžné editační nástroje (sledování posledních změn, počty editací, uživatelská práva, diskuse). Tyto nástroje kladete na roveň algoritmickým feedům komerčních sociálních sítí, které jsou navrženy pro pasivní monetizaci pozornosti.  Váš návrh na plošný zákaz editace pro osoby mladší 15 let nestojí na datech o reálném dopadu na konkrétní uživatele, ale na vašem subjektivním posouzení, že editování wiki je adiktivní činnost, která je pro děti nevhodná, podobně jako participace na komerčních sociálních sítích. A nemáte žádným způsobem vypracováno, jak toto pravidlo bude fungovat, jak bude kontrolováno a vymáháno. Používáte formulaci „jakmile se nějakým způsobem ověří“ a současně tvrdíte, že „správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat“. Dále si nejste jistý, jaká hranice věku by to měla být: „nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let.“ Rozumím tomu správně? [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:19 (UTC)
:::::: Rozumím tomu správně, že po mě chcete, abych upřesnil význam výroků &quot;Navrhuji [...] Osoba věku nižšího než 15 let [...]&quot; a &quot;Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let [...]&quot;? Je pro vás na těch výrocích něco nesrozumitelného, víceznačného, zmatečného? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:49 (UTC)

== Ukončení činnosti na projektu ==

[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy&amp;page=&amp;subtype=&amp;tagfilter=&amp;type=delete&amp;user=Mmh&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;wpdate=2026-06-18&amp;day=18&amp;month=6&amp;year=2026&amp;offset=&amp;limit=100 Trochu jsem si tady po sobě uklidil] a oznamuji ukončení své činnosti na české Wikiverzitě.

=== Důvody ===
Jedním z hlavních důvodů je ten, že necítím v českém prostředí reciprocitu. Když si čtu informace na Wikipedii, tak beru, a proto mi přijde smysluplné i něco dát a tu a tam napsat článek nebo nahrát fotku (čtu na anglické, přidávám do české). Když se ptám v diskusním fóru nějaké aplikace, jak vyřešit svůj problém, tak beru a přijde mi smysluplné si projít ostatní dotazy a pokud znám odpověď, tak některé zodpovědět. To je podle mne mechanismus, který dobrovolné projekty udržuje při životě.

Bohužel jsem na české Wikiverzitě pod tlakem kritiky, osobních útoků a pronásledování. Ať už to byly spory o moji činnost orientačně v letech 2012–2014, nebo [[Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv diskusí/2|nedávné interakce s Dannem Polansky]], komunita podle mého názoru nedokáže zajistit důstojné prostředí pro práci (z poslední doby [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Dan Polansky|viz]], a ukázka toho jak se podobné obtěžování [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:Contributions/Dan_Polansky řeší] jinde). Editoři, kteří tady [[:en:User:Juandev/Userviews 2015-2026#Views by users (not bots) on various projects|založili 3 stránky]] v hlavním jmenném prostoru, se navážejí do editorů, kteří mají osobní zkušenost s výukou a jsou hlavními spoluautory projektu (v mém případě to je nějakých 1300 stránek).

=== Moje projekty ===
Stránky, které jsem založil, si postupně přestěhuji na jiné wiki platformy či Zenodo. Může se stát, že když narazím na některé ve špatném stavu, tak je označím k rychlému smazání. Neznamená to ale, že bych se do projektu vracel. Pokud navrhnete některé moje stránky do diskuse ke smazání, můžete mne sice informovat, ale já se již těchto diskusí účastnit nebudu.

=== Poděkování za spolupráci ===
I když byla činnost na české Wikiverzitě náročná, rád bych zde poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Kychot|Kychot]], který pomáhal v počátečních fázích Wikiverzity a vytvořil pro mne hodnotnou databázi [[Sny/Databáze|Sny]], která může přispět k poznání lidské psychiky. 

Dále bych rád poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Mmh|Mmh]], který významným způsobem přispěl ke zpřehlednění Wikiverzity návrhem lepšího strukturování a třídění jejího obsahu (šablona {{tl|Info}} a související).

Stejně tak děkuji za spolupráci dalším výše nejmenovaným kolegům, se kterými jsem měl v průběhu let produktivní interakce při tvorbě vzdělávacích a výzkumných projektů.

=== Závěr ===
Závěrem přeji české Wikiverzitě, aby i nadále byla užitečným projektem v oblasti vzdělávání a výzkumu a nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání (tj. svoboda způsobu vzdělávání a učení).

(částečně opraveno editorem GPT) [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 1. 7. 2026, 07:24 (UTC)
: K příspěvku výše jsem se rozhodl zatím blížeji/podrobněji nevyjadřovat; možná později. Mé chybějící rozporování případných nepravd či polopravd nechť není chápáno jako můj tichý/nevyřčený souhlas. Možná není zcela irelevantní, že mé žádosti zatím nebylo vyhověno, z důvodů, které mě nepřesvědčují:  [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost]], první podání žádosti 22. května 2026, zopakování žádosti 26. června 2026. Jako jsem já mohl mít dva měsíce klid/odpočinek od české Wikiverzity coby potenciálně adiktivního přitahováku, tak ale podobně mohla česká Wikiverzita (i Juandev) mít klid ode mne. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:56 (UTC)
: Ale jedno mi nedá: &quot;[...] nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání [...]&quot;: doufám, že česká Wikiverzita žádnou takovou dominantní úlohu nemá; protože kdyby ji měla, to by bylo neobyčejně tristní. Takovou dominantní úlohu má podle mě Wikipedie: nejen že nabízí články pod svobodnou licencí, ale i učí ostatní, jak dělat změny, jak je popisovat, jak o nich diskutovat, jak vytvářet pravidla a diskutovat o nich, aj., etc., et cetera pé pé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:30 (UTC)
:: Já bych chtěl [[Uživatel:Juandev|Juanovi]] poděkovat za kardinální fakt spolu'''založení''' wikiprojektu jako takového a spoluúčasti na jeho udržení při životě - tak dlouhou dobu. Už jen to vyvolává úctu (třeba i s ohledem na to, že jsem já nedokázal litevskou obdobu udržet vůbec při existenci byť i jen v betaverzi na inkubátoru). Nu což, že se Vám osobně nepříliš dařilo ve spolupráci s kolegy (asi jste našel lepší využití svého času a schopností jinde) a v dotahování vlastních nakousnutých věcí do něčeho smysluplnějšího nijak neubírá na váze Vašich zásluh o tento wikiprojekt. Přeji mnoho štěstí a úspěchů na jiných projektech i v osobním životě. Kdo chce vidět, vidí, kdo nechce, štengruje... --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 9. 7. 2026, 13:20 (UTC)

:::Děkuji [[Uživatel:Kusurija|Kusurijovi]], že napsal toto poděkování, jako spolusprávce se k němu (i ke všem vyjádřeným přáním) připojuji. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 7. 2026, 18:07 (UTC)
:::: Výroky váše mám tendenci klasifikovat jako A&amp;A. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 11:44 (UTC)

== Opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání ==
Upozorňuji ve veřejném fóru v prostoru Wikiverzita, že jinde probíhá diskuze na téma opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání:
: [[Diskuse s uživatelem:Mmh/Návrhy/Opuštěné stránky]]
Téma je jistě důležité pro celý projekt a nikoli pouze pro vybrané uživatele. Radši bych diskuzi pokračoval zde, ale pakliže někdo chce tam, tak řekněme i tam.

Zde alespoň ocituji Kusurijův první nedávný výrok a dám mu číslo:
: (1a) Opuštěná stránka, o jejíž kvalitě a užitečnosti nikdo nezapochyboval (v kladném smyslu) by měla zůstat zachována. 
Ano, mám sklon souhlasit, i když přesná formulace by si možná žádala ještě vyladění, jako že stránka musí být relevantní pro projekt Wikiverzity (což by se mohlo rozumět samo sebou, ale ono někdy je lépe být explicitní).

Zkusme jinak:
: (1b) Opuštěnost stránky není žádný ''postačující'' důvod pro její smazání, a to ani skrze diskuzi o smazání (DoS).

Jiná/další možná politika/pravidlo:
: (2) Opuštěnou stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem může správce smazat skrze rychlosmaz.

A k tomu alternativa:
: (3) Stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem, byť by byla opuštěná, lze smazat pouze skrze diskuzi o smazání (DoS), nikoli skrze rychlosmaz.
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:03 (UTC)
:: Ad 2) i 3): Možno sloučit (s vypuštěním slova &quot;pouze&quot; v 3)). Koment: Nelze omezovat nikoho v uplatnění názoru, že záležitost (stránka) vyžaduje DoS a ne rychlosmaz (kromě případů trollingu jakože spam/vandalizmus projednávejte DoSem apod.). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:59 (UTC)

== Request for comment (the future of Abstract Wikipedia) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies if this has not yet been translated into your wiki's language. {{int:Please-translate}}
You are invited to voice your opinions in a [[:m:Requests for comment/The future of Abstract Wikipedia|request for comment about the future of Abstract Wikipedia]]. {{Int:Feedback-thanks-title}}
[[:m:User:Kowal2701|Kowal2701]] ([[:m:User talk:Kowal2701|talk]])  24. 7. 2026, 12:25 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:DreamRimmer@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Drobné úpravy do Wikiverzita:Rychlé smazání ==

Jak teď tu a tam diskutujeme o pravidlech, narazil jsem na dvě drobnosti, které bych navrhoval upravit na stránce [[Wikiverzita:Rychlé smazání]], viz [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Příslušnost u žádosti o smazání]] a [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Zmínka alternativy (DOS) hned na začátek]]. Prosím, máte-li k tomu nějaké připomínky, vyjádřete se k tomu. Nepřevládne-li vůle opačná, tak úpravu cca za měsíc provedu. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 7. 2026, 13:31 (UTC)

== Přepnutí serverů – vaše wiki bude zanedlouho nakrátko pouze pro čtení ==
&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] přepne provoz mezi svými datovými centry. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2026-09-23|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2026-09-23T14:00|en}} {{#time:H:i e|2026-09-23T14:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. Tento banner zůstane zobrazen až do konce této operace. 
Můžete pomoci [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special%3ATranslate&amp;group=Centralnotice-tgroup-read_only_banner&amp;task=view&amp;language=&amp;filter=&amp;action=translate přeložit nebo upravit] tento text.

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

* Editace budou vypnuté nejvýše hodinu dne {{#time:j. xg Y (l)|2026-09-23|cs}}.
* Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

* Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud ho operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen. Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. 

'''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

[[m:user:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] 15. 9. 2026, 12:58 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=30513874 --&gt;

== Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence ==
Navrhuji toto doporučení (nikoli zatím závazné pravidlo; navrhl bych, nechť vyprší 24. září 2027, ale tento přístup se zatím nesetkal s pochopením, proto tento návrh nečiním):
: ''Vloží-li někdo do hlavního jmenného prostoru výstup z generativní umělé inteligence, jako je např. ChatGPT, Gemini, Claude, Copilot, Grok a LLaMA (anglicky GenAI), pak musí postupovat tak, aby čtenář snadno (včetně bez zkoumání historie revizí) poznal, které části textu jsou výstupem z GenAI a z kterého GenAI.''
Kdybychom dali datum vypršení 24. září 2027, tím spíše (bez méně obav) bychom z toho mohli udělat ''závané pravidlo'' namísto ''doporučení''. I závazné pravidlo lze nicméně změnit novým konsenzem; problém je jen ten, že konsenzus se příliš často obtížně hledá, pročež je riziko zabetonování něčeho špatného značné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:08 (UTC)</text>
      <sha1>6l4d6qzk1ru4xggfiqknq9tdbizf5lr</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149887</id>
      <parentid>149885</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:11:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence */</comment>
      <origin>149887</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="115916" sha1="rzm7nb343ocfaq44zoybapkr4ntvc0n" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikiverzita]]&lt;!--
--&gt;&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; margin: 0 0 1em 1em; width: 16em;&quot;&gt;
Starší diskuse naleznete v archivu:
* [[/Archiv 1 (z Wikipedie)|Přípravná diskuse k založení (31. říjen 2006 – 5. únor 2007)]]
* [[/Archiv 2 (z Bety)|Diskuse z období inkubace (květen 2007 – květen 2008)]]
* [[/Archiv 2008]]
* [[/Archiv 2009]]
* [[/Archiv 2010]]
* [[/Archiv 2011]]
* [[/Archiv 2012]]
* [[/Archiv 2013]]
* [[/Archiv 2014]] 
* [[/Archiv 2015]]
* [[/Archiv 2016]] 
* [[/Archiv 2017]] 
* [[/Archiv 2018]]
* [[/Archiv 2019]]
* [[/Archiv 2020]]
* [[/Archiv 2021]]
* [[/Archiv 2022]]
* [[/Archiv 2023]]
* [[/Archiv 2024]]
* [[/Archiv 2025]]
&lt;/div&gt;
__NEWSECTIONLINK__
&lt;div class=&quot;toccolours plainlinks&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
'''Zde můžete diskutovat o radostech a strastech české Wikiverzity.'''

'''[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&amp;section=new}} Přidat nové téma]'''

S technickými dotazy a problémy jste zváni [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)|do technického oddělení diskuse]].

Reálná setkání uživatelů Wikiverzity se plánují a domlouvají na stránce [[Wikiverzita:Reálná setkání]].

&lt;inputbox&gt;
type=search
searchbuttonlabel=Hledat v archivech
namespaces=Wikiverzita**
prefix=Wikiverzita:Diskusní prostor
width=15
break=no
&lt;/inputbox&gt;

&lt;/div&gt;

== Thank You for Last Year – Join Wiki Loves Ramadan 2026 ==

Dear Wikimedia communities,

We hope you are doing well, and we wish you a happy New Year.

''Last year, we captured light. This year, we’ll capture legacy.''

In 2025, communities around the world shared the glow of Ramadan nights and the warmth of collective iftars. In 2026, ''Wiki Loves Ramadan'' is expanding, bringing more stories, more cultures, and deeper global connections across Wikimedia projects.

We invite you to explore the ''Wiki Loves Ramadan 2026'' [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026|Meta page]] to learn how you can participate and [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026/Participating communities|sign up]] your community.

📷 ''Photo campaign on '' [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan 2026|Wikimedia Commons]]

If you have questions about the project, please refer to the FAQs:  
* [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan/FAQ/|Meta-Wiki]]
* [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan/FAQ|Wikimedia Commons]]

''Early registration for updates is now open via the '''[[m:Special:RegisterForEvent/2710|Event page]]'''''

''Stay connected and receive updates:''  
* [https://t.me/WikiLovesRamadan Telegram channel]  
* [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/wikilovesramadan.lists.wikimedia.org/ Mailing list]

We look forward to collaborating with you and your community.


'''The Wiki Loves Ramadan 2026 Organizing Team''' 16. 1. 2026, 19:45 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29879549 --&gt;

== Annual review of the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
I am writing to you to let you know the annual review period for the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines is open now. You can make suggestions for changes through 9 February 2026. This is the first step of several to be taken for the annual review. [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Annual review/2026|Read more information and find a conversation to join on the UCoC page on Meta]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review was planned and implemented by the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|you may review the U4C Charter]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Please share this information with other members in your community wherever else might be appropriate.
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
-- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]])
&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

19. 1. 2026, 21:02 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=29905753 --&gt;

== Import šablony W pro odkaz na Wikipedii ==
V anglické Wikiverzitě rád užívám šablonu W. Ta umožní napsat např. &quot;W|Článek&quot; (obaleno patřičným druhem závorek) a vytvoří se odkaz na Wikipedii, ovšem bez ukázaného W. Wikidata: [[D:Q17590394]]; podle něj podobnou šablonu má řada projektů v jiných jazycích, ale žádný český. Písmenko &quot;W&quot; mi i pro češtinu přijde vhodné; W jako Wikipedie.

Mohli bychom šablonu importovat. Nebo bych ji mohl i zpaměti napsat; je to triviální, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:39 (UTC)

Takhle: když se dívám např. do https://en.wikinews.org/w/index.php?title=Template:W&amp;action=edit, tak poskytnout plnou funkci s rlůznými parametry zase tak triviální není. A že by ten šabloní kód plný závorek byl nějak supr čitelný, to mi tedy nepřijde (to je obecně problém šablon, oproti Lua modulům). Pakliže budeme chtít plnou verzi se všemi fíčurami, bude vhodné do češtiny lokalizovat názvy parametrů a kategorií. Minimální funkce by byla ta, kterou jsem právě popsal, ta je bez kategorie a parametr je číslovaný a nikoli pojmenovaný. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:44 (UTC)

:Jak na to koukám (byl jsem více než týden pracovně pryč a mimo Wikiverzitu), samotný mechanický import by nestačil, bylo by potřeba tam předělat více věcí. Proto by mi připadalo lepší tu šablonu podle té anglické tady na místě postupně vytvořit, tedy postupně překopírovat, přeložit a případně lokalizovaně umístit všechny její části včetně dokumentace. Nemáte chuť to udělat? --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 2. 2026, 19:49 (UTC)
:: Děkuji. Dobrá, založím šablonu v tom minimálním rozsahu, který podle mě činí jádro její užitečnosti (heslo: MVP). Zde: [[Šablona:W]]; test: {{W|Karl Popper}}. Kdyby to někdo ještě nějak zásadně rozporoval (proč?), pořád to lze smazat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:32 (UTC)
::: Díky. Ten popis by bylo lepší přesunout na dokumentační podstránku, ale to se může udělat příležitostně později (spousta šablon nemá solidní popis, natož na dokumentační podstránce). A samozřejmě, každá nová věc by se měla hned vložit do nějaké kategorie, to jsem tedy nyní udělal. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 2. 2026, 00:02 (UTC)

== Návrh na přesun do uživatelského prostoru - Emacs konfigurace ==
Navrhuji přesunout stránku [[Emacs/konfigurace]] do uživatelského prostoru. Alternativou by bylo do názvu stránky umístit jméno autora, [[User:Kychot|Kychota]], tedy např. &quot;Emacs/Konfigurace/Kychot&quot; nebo za mě i &quot;Konfigurace Emacsu (Kychot)&quot;.

Zdůvodnění: Z názvu stránky &quot;Emacs/konfigurace&quot; bych čekal (a snad nejen já), že bude obecně o konfiguraci textového editoru Emacs. Místo toho tam nacházím materiál, který ani není uvozen větami určujícími scope/rozsah, snad něco jako konfigurační soubor jednoho člověka. Toto podle mého posouzení není dost dobré pro hlavní jmenný prostor.

Pakliže mám podobné návrhy směřovat do procesu dání na smazání (což mi dává docela smysl), mohu tak učinit, pakliže k tomu budu vyzván. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 06:40 (UTC)

: Provedeno, druhá z navrhovaných variant, jak je to na WV běžné: [[Emacs/konfigurace#Příklady konfiguračních souborů různých uživatelů]], [[Emacs/konfigurace/Kychot]]. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 4. 2. 2026, 14:58 (UTC)
:: [[User:Kychot|Kychot]]: Děkuji. Když nad tím přemýšlím, vlastně stačilo přidat nad příklad uvozovací větu: &quot;Následuje příklad konfiguračního souboru, uživatele Kychota&quot;, bez založení podstránky. Tím by bylo jasné, na co se čtenář dívá.
:: Stránka [[Emacs/konfigurace/Kychot]] nyní pořád přijde docela málo hodnotná (na hlavní jmenný prostor), z pohledu spotřebitele/třetí strany. Hodnotu stránky by výrazně zvýšily: 1) externí odkazy na co nejlepší relevantní zdroje, ideálně v češtině ale třeba i angličtině; 2) alespoň nějaké české vysvětlivky. Ale to bych vlastně mohl přidat i já, kdyby se mi chtělo (dlouhá léta jsem užíval XEmacs, než jsem přešel na SlickEdit, Notepad++ a nakonec dokonce Beyond Compare coby editor). A možná že vysvětlení již i podá GenAI (a neudělá u toho chybu?). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:10 (UTC)
:Buď smazat nebo ponechat. Wikiverzita je komunitní projekt určený pro veřejnost. Wikiverzita není soukromý hostovací server, takže v uživatelském ns by mělo být minimum stránek. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:19 (UTC)
:: Výrok výše je hodnotící názor/postoj Juandeva, nikoliv ověřitelný fakt, tím spíše že užívá deontickou modalitu (&quot;by mělo&quot;) netrasující do zdroje. Anglická Wikiverzita toho má v uživatelském prostoru mnoho; dokonce anglická Wikipedie tam toho má mnoho. V anglické Wikiverzitě jsem argumentoval, proč je ''learning by doing'' čili ''učení se praktikováním'' v uživáku prima; tam jsem i citoval Dava Braunschweiga.
:: Nevidím důvod, proč by materiál, který sice slouží jeho autorovi pro ''learning by doing''/učení se praktikováním, ale pro ostatní je spíše nevyužitelný či je o využitelnosti pochybnost, nemohl být v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 3. 2026, 12:53 (UTC)

== Podstránky velkým písmenem ==
Navrhuji vytvářet podstránky velkým písmenem. Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.

Důsledek:
* [[Emacs/instalace]] se přesune na [[Emacs/Instalace]]
* [[Emacs/tutoriál]] se přesune na [[Emacs/Tutoriál]]
* Podobně pro jiné podstránky v [[Emacs]].

Ping: [[User:Kychot]], jenž tyto stránky založil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:04 (UTC)

: Před pár lety o tom tady proběhla diskuse a závěr byl, že velká písmena jen v těch případech, kdy k tomu bude nějaký smysluplný důvod. Zrovna v tomto případě ho tu ale nevidím. Zkuste to dohledat. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 21. 2. 2026, 20:29 (UTC)
:: 1) Obecně má lepší šanci diskuzi dohledat ten, kdo se jí účastnil, s využitím své paměti. Proto vás prosím, abyste se pokusil diskuzi dohledat vy.
:: 2) Vygeneroval jsem si pseudonáhodný sample/vzorek stránek použitím funkce [[Speciální:Náhodná stránka]]. Prvních 10 stránek: [[Italština/Materiály/Slovesa, tabulka (it x cs) 10 (b)]], [[Číselné soustavy/Unikátní prvočísla: l = 46]], [[JavaScript/Kenjiro995/Číselné proměnné]], [[Sluneční soustava/Země je kulatá/Sluneční soustava - přehled/Neptun/Měsíce]], [[Záloha metadat/Kychot/GoFlex/udisks]], [[Flask/Grinberg/01 - Nazdárek!]], [[Sny/Databáze/Kychot/2024-06-13]], [[Ubuntu/KDE]], [[Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly/Dobešová]], [[PKR/Colchicum autumnale/Záznamy]]. Podle tohoto náhodného vzorku to nevypadá, že by tu převládla malá písmena.
:: 3) Ještě se mohu podívat do jinojazyčných projektů; anglická Wikiverzita začíná podstránky velkým písmenem.
:: 4) Stránka [[Wikiverzita:Název stránky]] (jež nemá žádný oficiální status pravidel, žádnou ceduli apod.) vede jako příklady podstránek [[Latina/Lexikální témata/Škola]], [[Latina pro začátečníky/2012/Domácí úkol 3]] a [[Litevština/Přízvukování sloves]]. Zde žádný příklad s první pímenem malým pro podstránku nenacházím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:28 (UTC)
::: [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] má pravdu (s tím výskytem na Wikiverzitě). Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem (nejedná se o slovníkové heslo na Wikislovníku. Možná by se dalo vzít do úvahy »nějaký« &lt;nowiki&gt;[[Projekt/Podstránka/i-Phone]]&lt;/nowiki&gt;, kde to i-Phone má být s malým i. Jinak asi ne. Já bych byl také pro přejmenování těch [[Uživatel:Kychot|Kychot]]ových stránek. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 22. 2. 2026, 20:43 (UTC)
:::==== [[Wikiverzita:Podstránky]] ====
:::Zde se nikde explicitně neuvádí, jestli podstránky psát s velkým počátečním písmenem či nikoli. Ale z uvedených příkladů to celkem jasně vyplývá:
:::* Pivovar/Primátor/Weizenbier – zde jsou velká písmena z důvodu, že se jedná o vlastní jména (dle pravopisu češtiny)
:::* Cesta z A/do B/nejkratší/Kychot – zde je velkým písmenem pouze Kychot jakožto username, jinak malá písmena
:::* Cesta z A/Kychot/do A/nejdelší – opět to samé, pokud podstránka není vlastním jménem, není důvod začínat ji malým písmenem
:::Pokud bychom všechny podstránky začínali malým písmenem, setřeli bychom rozdíl mezi obecnými a vlastními jmény.
:::==== [[Diskuse:Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly]] ====
:::Opět v příkladech malá písmena.
:::==== [[Fórum:Práce na Wikipedii]] ====
:::* Jak se vkládá podstránka ? Normálně: /podstránka.
:::Opět s malým písmenem, není-li jiný důvod
:::==== [[Linux/Jádro/Chyby/ehci hcd/diary/2006-02-09.Thu]] ====
:::Vidíme, některé podstránky velkým písmenem, některé malým. Nedělal bych z toho žádné závazné pravidlo. Zkrátka jsme na Wikiverzitě, kde je na zodpovědnosti každého autora, co je v kterém případě vhodnější. Například kdybychom v daném případě přepsali všechna počáteční písmena na velká, dostali bychom název podstránky Linux/Jádro/Chyby/Ehci hcd/Diary/2006-02-09.Thu  A už tu je chyba, protože ehci hc se zkrátka píše malými písmeny.
:::==== [[Varhany/realizace]] ====
:::==== [[Pivovar/degustátor/Kychot]] ====
:::Třeba tady by mi připadala podstránka [[Pivovar/Degustátor/Kychot]] vyloženě trapná a matoucí – jakoby &quot;Degustátor&quot; byl nějak oficiální titul či co.
:::==== [[Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate/Dokumentace]] ====
:::Takových podobných tu máme hromadu, tak jen například:
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/string/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/time/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Sorters/rank/Dokumentace]]
:::... atd. atd.
:::==== Závěr ====
:::Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla. Opakuji, předpokládám, že na Wikiverzitu píšou dostatečně soudní autoři, který jsou schopni si sami rozhodnout, kdy je příhodnější psát tu kterou podstránku velkým a kdy malým počátečním písmenem. Děkuji za pochopení.
:::Mimo jiné: Píšete: &lt;cite&gt;Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.&lt;/cite&gt; Což je v podstatě omyl. V některých případech to tak může být, ale v jiných nemusí. Čistě technicky vzato, &quot;podstránky&quot; s jejich lomítky jsou součástí názvu stejně jako u &quot;normální&quot; stránky a stejně tak je s nimi i zacházeno. Takže bych např. mohl mít stránku &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží v Praze pro osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. No ale když budu chtít mít stránky i pro jiná města a jiný druh dopravy, pak bude výhodné tuto stránku rozepsat pomocí podstránek na &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/v Praze pro/osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Se všemi velkými počátečními písmeny by to pak vypadalo jako &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/V Praze pro/Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Ta lomítka v názvu stránky si klidně mohu odmyslet (nahradit je zase mezerami, kvůli srozumitelnosti) a pak dostanu &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží V Praze pro Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. A tady už mi vynikne, že psát předložku či obecné jméno s velkým písmenem působí dost divně. A o názvu stránky také rozhoduje její autor.
:::A anglickou Wikiverzitou tu prosím neargumentujte. V angličtině či &quot;američtině&quot; se s velkými písmeneny píše kde co.
:::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 17:53 (UTC)
::::Tak například zde jsou písmena a..w v názvech podstránek použita jako označování odrážek, kde bývá zvykem používat spíše malá písmena než velká. Ale rozhodně bych to nenazval kapitolami či podkapitolami!
::::* [[:Kategorie:Mocnina 95]]
::::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:11 (UTC)
:::: Zde zase ve velkém počtu příkladů jsou součástí názvu jména souborů. Pokud jsou jména souborů psána s počátečním malým písmenem, pak jejich kapitalizace by způsobila zmatek, neboť v unixových systémech ''záleží'' na velikosti písmen v názvech:
:::: * [[:Kategorie:Projekt: Hesla Jednoty bratrské]]
:::: --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:22 (UTC)
::::: Zatím stručně: 5) v něčem máte pravdu; možná odpovím později.
::::: 6) &quot;Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla.&quot;: prosbu zamítám, příkazy osob mě nenadřízených nepřijímám (jsem svobodný liberální subjekt nebo se tak alespoň nazírám). Unifikace za vzniku sdílených konvencích je na wiki, kde jsem působil, běžná, i v anglické Wikiverzitě, a nevidím, čemu by měla škodit v české Wikiverzitě. Bude-li konsenzus, můžeme ustavit konvenci; nebude-li, tak to holt zůstane každý pes jiná ves. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:07 (UTC)
:Já si myslím, že je to asi jedno. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:18 (UTC)
:: Výrok výše neobsahuje žádný, ani náznakový, pokus o zdůvodnění. Má-li být konsenzus určován na základě argumentů a argumentace a jejich síly a nikoli pouze numericky (sčítáním hlasů či postojů), takový výrok je dlužno odmítnout a z diskuze jakoby vyloučit. Přitom účastník diskuze nemusí argument konstruovat sám; stačí, když odkáže na argumenty zkonstruované někým jiným, např. &quot;dle argumentace uživatele Pepa Zdepa&quot; (to jméno je možná od D.). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:20 (UTC)
::: (hodně dlouho po EditKonfliktu, kvůli kterému jsem komplet přišel o text editace): Měním názor, inspirován příspěvky [[Uživatel:Kychot|kolegy Kychota]] na „Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem“ (+), pokud se jako samostatná stránka tváří. Každá stránka, mající svoje podstránky by měla obsahovat alespoň text, ze kterého je patrné, k čemu slouží. Horizontálně může být (pokud to logika/architektura projektu vyžaduje) libovolné množství podstránek, řetězení podstránek vertikálně (do hloubky) je lépe pokud možno omezit (což Kychotův výklad/příklad ne zcela respektuje; z důvodů technických i z důvodu přehlednosti). [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]], Kychot - přestřelka ohledně unifikujících pravidel: Nějaká pravidla jsou společná pro všechny projekty Wikimedia, a to jak striktní (například Copyvio), tak méně striktní, ale velmi záhodná dodržovat (například Wikietiketa), jiná pravidla jsou specifická pro určitý typ wikiprojektů (Wikislovníkářské názvy hesel s počátečním malým písmenem). Kychot si neuvědomil na koho se obrací (otázka: musel? třeba neměl čas se seznámit s hodnotovou orientací D. Polanského a použil styl jinde běžný (co je běžné, nemusí být ideální), D. Polanský nenazřel, že člověku, neobeznámeného s jeho postoji, může jeho replika vyznít nepříjemně). Takže, pokud na pravidle shledáváte nějaké závady, je možné buď vyvolat diskusi/hlasování o změně pravidla na Vaši verzi ''podle předem prodiskutovaného návrhu'', nebo založit hlasování o změně statusu toho pravidla. V žádném případě není možné (na žádném projektu Wikimedia) pravidlo prostě zrušit. Stejně jako jiné pravidlo bez souhlasu komunity ustanovit či zásadně změnit. Pravidla ze samého počátku cs.Wikiverzity se mohla formovat ještě ve Wikiinkubátoru, případně přímými osobními konzultacemi, a proto může být jejich historie nedohledatelná bez použití velmi speciálních nástrojů. Neideální stav; nutnost jeho změny je otázná, pokud považujete za nutnou, je možné vyvolat hlasování o ponechání v platnosti v takovém statusu nebo tak, jak jsem navrhl nahoře. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:05 (UTC)
:::: O tom co je nebo není ''pravidlo'' a jak opravdová ''pravidla'' vznikají, schvalují se, činí vysledovatelnými k diskuzi apod. je již diskuze [[#Pravidla Wikiverzity]] níže. Opakovat zde mé argumenty k tomuto tam učiněné by bylo nenápomocné. Zde se můžeme soustředit na to, zda ono ať již pravidlo či kvazipravidlo či pravidlo-v-přípravě  [[Wikiverzita:Název stránky]] indikuje jasně malé písmeno na začátku pro podstránky; já upozornil, že tak nečiní, vyjmenováním příkladů z ní, jež jsou ostatně uvedeny ihned na začátku. Kychot se opřel o jinou stránku a sice [[Wikiverzita:Podstránky]]. Tyto stránky jsou v diskuzované věci vůči sobě ''nekonzistentní'', stejně jako je ''nekonzistentní'' praxe v hlavním jmenném prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:23 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Čím více se rozhlížím po české Wikiverzitě, tím více získávám dojem, že by velká část jejího hlavního jmenného prostoru patřila přesunout do uživatelského prostoru či smazat, coby nezpůsobilá přispět netriviálně k edukaci (vzdělání) čtenáře. Můj první dojem je, že situace je následkem činnosti především dvou uživatelů, [[User:Juandev]] a [[User:Kychot]]. Mohli bychom zahájit proces tohoto přesunu skrze process dání na smazání (DOS) či podobný, nicméně to bude značné množství práce a navíc dle zkušenosti lze očekávat odpor těchto dvou aktérů. Vzhledem k velkému rozsahu by mi přišlo i myslitelné např. sumárně vše, co vložil Kychot, přesunout do uživatelského prostoru a naopak po jedné (on a case to case basis) dovolovat návrat do hlavního jmenného prostoru. Takové opatření (executive order, executive measure) by se nějak muselo odhlasovat či schválit.

Kdo by o to usilovat, např. já, by snadno mohl přijít k úhoně v podobně bloků za osobní útoky, nepodpoře &quot;vědy a vzdělávání&quot; apod. Tak se vlastně již i stalo; moje první intervence v tomto směru ohledně uživatele [[User:Juandev]] v české Wikiverzitě podle mého odhadu přispěly k jeho rušivému působení v anglické Wikiverzitě, i díky čemuž byla zastavena moje úspěšná čistící činnost tam.

Závěr je celkem jasný: musím odmítnout odpovědnost za další zvedání do očí bijících problémů české Wikiverzity ohledně uživatečnosti a přijatelnosti stávajícího obsahu. Nejlepší naděje pro českou Wikiverzitu je, že sem přijde později dostatek lidí, kteří Juandeva a Kychota přehlasují. Koncept vzdělávacího learning-by-doing (učení se děláním či cvičením, nikoli memorováním polopochopených či nepochopených vět) projektu postaveného na stejné softwarové technice jako má Wikipedie mi pořád přijde nosný, způsobilý sloužit zejména pro učení ''learning by doing'', učení se děláním (pozdravy Pirsigovi ZMM 1974 a americkému managementu) [věta je poněkud repetitivní].

Ještě coby částečná substanciace některé funkcí &quot;Náhodná stránka&quot; nalezené problematické stránky (což však může snadno provést každý):
* [[Zvire-0.01.el]]: co že má demonstrovat tento údajný demonstrační program? Úvodní věta nedostatečně charakterizuje stránku a její rozsah.
* [[Projekt: Křesťanské zpěvníky]]: jaký je vzdělávací účel tohoto &quot;projektu&quot;? Stránka praví: &quot;Projekt: Křesťanské zpěvníky si klade za úkol zmapovat všelijaké zpěvníky křesťanských písní a v nich obsažené písně s konečným cílem vytvořit srovnávací databázi, využitelnou např. v projektu: Hesla Jednoty bratrské.&quot; Takže lze na Wikiverzitě pořizovat &quot;databáze&quot; (katalogy) ledasčeho?
* [[Tcl/Otázky a odpovědi]]: málo obsažná stránka (malý počet otázek) neobsahující nic, co jeden nenajde v manuálu?
* [[VUT/FSI]], [[VUT/FSI/VEA]]: není uvedeno co je &quot;FSI&quot;, stránky málo obsažné (Fakulta Strojního Inženýrství (FSI) - nutno se doproklikat (zkusmo)...)
* [[LionWiki]], [[LionWiki/Studium/Juandev]]: téměř nic tam, dvě řešené otázky
* [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]: parodie? Povlečení páchne po houbách. Řešení: vyprat, usušit a pořádně vyvětrat.
* [[Nádržkový splachovač/Juandev/Teče]]: další parodie, s ještě méně obsahem, s prázdnými oddíly řešení a výsledky?
* [[Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu]]: podobně jako položka výše
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:32 (UTC)

:Někomu se podoba stránek líbí, jinému ne. Na Wikiverzitě by mělo jít především o vzdělávací a výzkumný potenciál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 16:46 (UTC)

Téma zde bylo již patrně diskutováno. Chtěl bych vyvořit co nejúplnější seznam odkazů, ale chybí mi energie. Něco do začátku:
* [[Wikiverzita:Diskusní_prostor/Archiv_2011]]: &quot;[...] A to ani nemluvím o tom, jakou nebetyčnou ostudu má Wikiverzita pod silným letitým nánosem Juanových blogísků (mimochodem, když jsem se ptal několika uživatelů z jiných Wikiverzit na tento typ stránek, reakcí byl většinou záchvat smíchu a po něm odpověď, že to sem samozřejmě nepatří) u externích subjektů. Jeden příklad za všechny - jedna škola měla zájem poměrně extenzivně používat Wikiverzitu v rámci své výuky. S tím, že by výsledky té práce potom putovaly na sesterské projekty. No, pak si prošli místní obsah a řekli mi, že nejsou blázni, aby se blamovali participací na něčem tak groteskním jako je česká Wikiverzita. [...] bsahovým věcem, koncepci, vizi apod. se vyjádřím později, mj. na základě toho, jak se tato diskuse bude dále vyvíjet. — Danny B. 11. 4. 2011, 00:51 (UTC)&quot;
* [[Diskuse_s_uživatelem:Milda#Na barvičky jsou styly]]: &quot;Víš co, Kychote, peskuj si prvně toho nebo ty z vás, kteří z tohoto projektu udělali neskutečný svinčík, který nemá se vzděláváním nic společného, a když se jednomu šlápne na kuří oko, začne přes open proxy z loutkových účtů šířit pomlouvy. A pokud tento projekt považuješ za váš (pokud předpokládám správně, že tím myslíš tvůj a Juanův), přestěhujte si ho taky na vlastní webový prostor. --Milda (diskuse) 15. 11. 2012, 21:13 (UTC)&quot;
* [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Kychot/Praga_RND/Autobus/Hurv%C3%ADnek&amp;diff=prev&amp;oldid=44483]: &quot;Milda přesunul stránku Praga RND/Autobus/Hurvínek na Uživatel:Kychot/Hurvínek: popis soukromého vozidla (viz diskusi); pokud se vrátí socialismus a bude vozidlo znárodněno a ve prospěch komunity bude majiteli zabavena i tato stránka&quot;
* [[Wikiverzita:Nástěnka_správců/Archiv_2012#Budoucnost_Wikiverzity]]
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor/Archiv_2013#Žádost o práva správce/Request for admin rights]]: několik uživatelů si stěžuje na špatný stav Wikiverzity
* ''Přidáno později'': [[Diskuse s uživatelem:Sančo Panza#Cíle Wikiverzity]]: &quot;[...]  Má představa Wikiverzity slouží čtenářům, učitelům, studentům jako zdroj při studiu, výuce. Nikoli, jak je tomu nyní, že slouží několika individuím jako poznámkový blok a stupínek pro sebeprezentaci, zatímco jakýkoli použitelný obsah je nedohledatelný. [...] Sančo Panza&quot;. Srpen 2014.

Pokračování snad bude.

Z ekonomického hlediska se domnívám, že bude ''pravděpodobně možné'' (ale to jsem formálně technicky nesubstancioval) podložit nekonečný blok jak Juandeva tak Kychota, přičemž by pro začátek stačil zákaz zakládání nových stránek v hlavním jmenném prostoru, tedy že by zakládání nových stránek v jejich uživatelském prostoru zase tolik nevadilo. Dokud však tito pravděpodobní formálně-neustavení dlouhodobí narušitelé, kvazinarušitelé či něco podobného (možná i vzdáleně podobného?) budou moci neplodně vstupovat do diskuzí, problém bude obtížné vyřešit.

Pořád si myslím, že by profesionální edukátoři/vzdělávači/učitelé neudělali chybu, kdyby zkusili Wikiverzitu použít a jakoby mocensky &quot;převzít&quot;. K tomu stačí se zapojit, zkraje se trochu zastydět za participaci na smetišti (nebo co bych tam mírně nadsazeně či metaforicky či poeticky nazval) a později argumentovat a hlasovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:16 (UTC)

:Nevím, zda to přichází jako kletba s křestním jménem, ale tyhle diskuse jsme si tu už svého času prodělali. Wikiverzita není Wikipedie ani Wikiknihy ani Wikislovník atd. Je to vzdělávací prostor, velká společná dílna. Je vhodné se snažit o to, abychom tu udrželi nějaký dílenský pořádek, ale principiálně mimo je ukazovat na sousední ponk, kde někdo cvičně hobluje mástev, a chtít ho vykázat jen proto, že mástev není k ničemu užitečná. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 3. 2026, 18:37 (UTC)
:: Děkuji. Podle mě by ''hlavní jmenný prostor'' měl obsahovat pouze to, co může být ''užitečné třetí osobě'', jiné osobě než vkladateli. Pakliže je to užitečné ''pouze tvůrci'' coby prostor pro learning by doing/učení se praktikováním, mělo by to být v uživatelském prostoru (&quot;User:...&quot;, &quot;Uživatel:...&quot;).
:: Za vašeho přístupu nevidím žádný regulativ pro hlavní jmenný prostor. To si tam pak může někdo dumpnout cokoli -- což někteří patrně i činí -- a pak to prohlásit za pracoviště ve stylu Wikiverzity.
:: Pakliže příkladové stránky, na které jsem poukázal (např. [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]?), podporujete pro hlavní jmenný prostor, pak jste bohužel součástí problému a nikoli součástí jeho řešení. Tím spíše je vhodný můj nadpis &quot;Vyloučení odpovědnosti&quot;; tady proti většině nenadělám nic. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]
:: Apropó, takto moje mysl na první pokus parsuje cestu &quot;Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách&quot;: Problém s textilem: Juandev voní po houbách. Ehm. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:40 (UTC)
:: Ostatně: [[Textil]]: &quot;Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o textilu, využitelných pro vzdělávání a výzkum.&quot; Jediný podobsah: [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. To mi chce jako někdo vážně tvrdit, že [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]] je stránka &quot;využitel[ná] pro vzdělávání a výzkum&quot;? To je jako co, Monty Python? Létající cirkus? Cimrmani? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:54 (UTC)
:: No co.  Otevřel jsem DOS: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. Uvidíme, co se bude dít. Podobě špatné stránky byly v minulosti v české Wikiverzitě již přesunuty mimo hlavní jmenný prostor; třeba se to podaří i teď. Pakliže se přesun mimo &quot;hlavák&quot; nezdaří, pak bude také jasné, v jakém zoufalém stavu je administrativně česká Wikiverzita. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 06:44 (UTC)

:Prosím, přečtěte si pro začátek [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]] a [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]].
:Nemá smysl tady ztrácet čas nějakou debatou, dokud si neujasníme základní rámec Wikiverzity, resp. dokud si ho neujasníte Vy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:31 (UTC)
:: První, čeho si všímám, je, že tyto stránky nemají žádné trasování do diskuze a žádnou šablonu označující status. Tedy to formálně vzato nejsou pravidla.
:: Dobře, mohu se podívat do historie stránek, kdo je napsal.
::* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]: první obsah [[User:Juandev]] v roce 2008, o hodně později rozšířil [[User:Mmh]], zvlášť v roce 2019
::* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]: první obsah [[User: Kychot]] v roce 2011, o později rozšířil [[User:Mmh]] a [[User:Juandev]]
:: Z hlediska autority tyto stránky tedy mají váhu jen malou: nelze nijak ověřit, že jsou to rozumná pravidla schválená rozumnými lidi, případně lidmi, kterým byla nadací svěřena autorita.
:: Další postup by byl předstírat pro účel analýzy, že stránky váhu mají, a zkoumat, co z toho plyne. To možná udělám později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:39 (UTC)
:: Cituji úvod z [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]:
::: &quot;Na Wikiverzitu patří texty, obrázky a další materiály, které nějakým způsobem slouží výzkumu, vzdělávání, výchově.&quot;
::: &quot;Neexistuje (a ani nemůže existovat) ideální vzor toho, jak by měla stránka na Wikiverzitě vypadat. Mohou tu být stránky s nejrozličnější strukturou a nejrůznějšího rozsahu, pokud je to pro jejich účel smysluplné. Mohou tu být stránky, které mají smysl samy o sobě, i stránky, které mají smysl jen jako součást velkého projektu sestávajícího ze stovek nebo tisíců stránek.&quot;
:: Tento vágní podle-mě-blábol nemůže sloužit jako efektivní pravidlo či regulativ pro správu projektu. Je tam ''nějakým způsobem''; to je nesmyslně inkluzivní, podle mého posouzení.
:: Citoval jsem pouze úvod stránky; přečtením zbytku stránky jsem však nenašel nic konkretizujícího natolik, abych slevil ze svého hodnocení stránky pod hlavou &quot;vágní blábol&quot;.
:: Pakliže by se mělo administrovat podle tohoto blábolu, asi by se musela ponechat i stránka [[Uživatel:Juandev/Problémy/Kov/Repase dvířek elektroskříně]], protože ta nějakým způsobem skutečně slouží ''výzkumu'' a sice ''výzkumu'' (ne)způsobilosti wiki editorů, pokud ničeho jiného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:12 (UTC)

:Máte dvě možnosti: buď konstruktivně navrhnete nějakou změnu, tedy třeba změnu té či oné formulace, vymazání nebo přidání nějakého odstavce atd., anebo se smíříte s tím, co tu platí. (Třetí možnost je destruktivní kverulování, které si následně vynutí administrátorský zásah, proto to jako možnost nenabízím.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:05 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==

Pravidla soužití na Wikiverzitě, kterou je možno přirovnat k velké dílně, kde různí lidé pracují na úplně rozdílných věcech, jsou zachycena na stránkách jmenného prostoru [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Str%C3%A1nky_podle_za%C4%8D%C3%A1tku?prefix=&amp;namespace=4 Wikiverzita]. Všechna vznikala z diskusí aktivních uživatelů buď zde, nebo v diskusích k jednotlivým stránkám, někdy v uživatelských prostorech, kde navrhovatel stránku vypracovával, než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné. 

Pokud se někomu tato pravidla nelíbí, tak může zahájit diskusi k jejich změně. Pokud se mu podaří přesvědčit ostatní o svých návrzích, můžeme pravidla přeformulovat. Pokud však nějaký návrh podporu nenalézá, je namístě se ho nesnažit dále prosazovat. Tím navrhovatel jen zdržuje sebe i ostatní od smysluplnější práce. Úplně mimo je pak snažit se prosazovat své neúspěšné návrhy zpochybňováním legitimity dosavadních pravidel. To už není jen otravování ostatních, to už je vandalismus, který může vést k administrátorskému zásahu.

Takže, ještě jednou: chcete-li nějaké pravidlo změnit, naformulujte jasný návrh a napište ho buď sem, nebo na diskusní stránku k příslušnému pravidlu, počkejte na vyjádření dalších aktuálně aktivních uživatelů, a pak se smiřte s výsledkem. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:01 (UTC)
: Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces a určit, které konkrétní osoby pravidlo schválily. Vše ostatní je tak nanejvýš kvazipravidlo.
: Zejména mohu jen těžko uznat za závazná pravidla tyto dosti špatné stránky:
:* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]
:* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]
: Ve wiki je dosti obvyklé některé stránky označit šablonou jako ''návrh pravidla'' (anglicky ''draft''); a to by pro tyto stránky bylo v pořádku. To jsou běžné postupy na wiki, nic, co bych si vymyslel já. V případě pochybnosti mohu ukázat jak z českého Wikislovníku, tak z české Wikipedie ale nakonec i anglické Wikiverzity, že se pojem pouhého návrhu či draftu a odpovídající označení šablonou používá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:09 (UTC)
: Ještě k faktické správnosti řečeného. Bylo tam řečeno &quot;než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné&quot;: např. v historii https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiverzita:Nej%C4%8Dast%C4%9Bji_kladen%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;action=history žádný přesun nevidím. Nevidím tedy, že by text nejrpve vznikal např. v uživatelském prostoru a teprve poté byl na základě dohody přesunut do prostoru Wikislovník. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:14 (UTC)
: Ještě: v anglickém Wikislovníku musí všechna pravidla projít formálním hlasováním a tak i všechny jejich změny. To je za mě zlatý standard, podle mého posouzení. Ještě lepší je request for comments, kde hrají roli více argumenty a ne pouze počet hlasů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:17 (UTC)
:Určitě, to je určitě nejlepší řešení @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. Zatím jsou to ale takové široké diskuse, kde kolega zpochybňuje úplně všechno, ale nanavrhuje jasná konkrétní řešení. Trochu mne zaráží jeho obraty typu ''&quot;Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces&quot;''. To je jako kdyby si diktoval vlastní pravidla a to, že celá Wikiverzita musí skákat tak jak on píská. Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává. Některé stránky jsou označené jako pravidlo, jiné ne. Tak to funguje i na české Wikipedii. Jenom zmíním, že takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a kolega je tam pro podobné chování jaké předvádí tady na Wikiverzitě blokován. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 17:19 (UTC)
:: Klasický popperovský metodický individualismu odmítá rozpravu o konstruovaných agregátech (komunita, společnost aj.) či ji alespoň problematizuje. A to mi přijde rozumné. Čili větu &quot;Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává&quot; je odmítnout kvůli terminologii a nahradit případně větou &quot;Pravidlo je přeci to co si určili editoři a co editoři dlouhodobě uznávají&quot;. To je velmi nápomocné, neboť to směřuje pozornost k oněm ''editorům''. Jistě je možné, že pravidla určili editoři. Kteří editoři určili co za pravidlo? Na to se přece ptám. Ptám se: kdo všechno konkrétně podepsal stránku tu a tu za pravidlo? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:30 (UTC)
:: Ohledně: &quot;[...] takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a [...]&quot;: to je možné. Můžete prosím odkázat na ta konkrétní pravidla, ať se můžeme podívat, o co se jedná? Přece jenom někoho z něčeho obvinit a neuvést podrobnosti, důkazy a doklady, když přitom musí být přece známy, není tak úplně pěkné, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:39 (UTC)
:: Abych se alespoň trochu přesvědčil, že neležím zcela mimo, poptal jsem se svého nového kamaráda Gemini. Je to supr kámoš, jenom občas něco pořádně doplete. Je potřeba to brát s rezervou. Dobře. Povídá: 'V diskusích na platformách typu Wikipedie nebo Wikiverzita se často objevuje argumentační klam založený na anonymní autoritě (&quot;komunita rozhodla&quot;). Váš požadavek na konkrétní doklady k oněm smazaným pravidlům na anglické Wikiverzitě je naprosto legitimní z několika důvodů: [...]
:: 'Jak postupovat v diskusi dál?'
:: 'Pokud protistrana odmítá nebo není schopna dodat konkrétní odkazy, doporučuji trvat na své metodologické pozici:'
::: 'Požadujte jména a data: &quot;Pokud tvrdíte, že komunita pravidlo schválila, uveďte prosím odkaz na konkrétní hlasování nebo konsenzuální diskusi, kde je patrný souhlas identifikovatelných osob.'
::: 'Rozlište zvyk a pravidlo: Často se za &quot;pravidlo&quot; vydává pouhý zvyk (descriptive rule), který ale nikdy neprošel formálním procesem (prescriptive rule). Metodologický individualismus nám pomáhá vidět, že &quot;zvyk&quot; je jen souhrn individuálních akcí, nikoliv závazná norma.'
:: Mě to jako že dává perfektní smysl. Ale třeba Gemini dělá pouze mirroring. Je to ošemetné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:00 (UTC)

Opravdu si to tady nemůžeme rozbourat tím, že postupně vytvořená a zapsaná pravidla (tedy formulace toho, jak to má být, umístěné v prostoru &lt;code&gt;Wikiverzita:&lt;/code&gt;) začneme zpochybňovat. To, že někdo vyžaduje nějaké doklady dávných procesů, je jeho osobní problém, který by neměl přenášet na ostatní. Jak jsem již napsal, pak se z toho stává vandalismus, tedy destruktivní činnost, která musí být administrativně omezena. Tedy opakuji: '''Pokud se někomu nějaké pravidlo nelíbí, pak může naformulovat návrh změny (nebo i zrušení) a předložit ho k diskusi.''' --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:02 (UTC)
: {{Ping|Mmh}} Beru na vědomí váš přístup a vaše výroky výše vcelku. Jak poznám, že je stránka v prostoru Wikislovník: pravidlem ve vašem slova smyslu? Můžete alespoň vytvořit kategorii pro pravidla, např. [[:Kategorie:Pravidla]], a stránky, které jsou podle vás pravidly, do ní umístit? (Bylo by lepší i vytvořit označující šablonu, jakou mají jiné wiki, ale pro začátek by stačila ta kategorie.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:05 (UTC)
:Jsou pravidla přijatá a pravidla zvyková. A i zvykové právo má jistou váhu. V ideálně byrokratickém světě se nejdřív stanoví pravidla a teprve poté tvoří obsah. Ve skutečnosti se však spíše na základě zvyku při tvorbě obsahu sepíše nějaký návod, a teprve později se v případě potřeby kodifikuje jako pravidlo či upraví.
:Ale s tím, že česká Wikiverzita je spíše soukromý blogísek a málo seriózní projekt lze jen souhlasit. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:52 (UTC)
:: Zvykové právo je snad něco jiného než psané pravidlo. Diskuze výše začala mými dotazy na to, kde byly schváleny stránky, o nichž mi bylo řečeno, že jsou to pravidla, za pravidla. Bavíme se o textech, o psaných věcech. Nebo existují snad nějaká ''psaná zvyková pravidla''? Myslel bych si, že zvykový znamená nepsaný. Srovnej též [[S:Ottův slovník naučný/Obyčejové právo]], byť to může být zastaralé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 10:38 (UTC)

Pravidla Wikiverzity vznikala od jejího založení průběžně, jak se na nich zúčastnění uživatelé domlouvali. Tyto diskuse jsou rozptýleny různě po diskusních stránkách a zde v Diskusním prostoru (potažmo v archivu). Pokud někdo toužíte si to dohledávat, dohledávejte si to, nic vám v tom nebrání. Ale pokud si to sami dohledávat nechcete, tak to také po nikom jiném nepožadujte. Kdyby třeba takový Dan Polansky místo kverulování v této diskusi naformuloval pozitivní návrh změny nějakého pravidla, mohlo být už dávno změněno. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 3. 2026, 17:17 (UTC)
: Já po vás teď jenom chci, abyste mi řekl, které stránky jsou pravidla. Stačí je tak označit tím, že je vložíte po kategorie, jak jsem navrhl výše. To můžete udělat i po částech, to znamená že stránky podle nejlepšího vědomí označíte v prvním kole a když si později všimnete další stránky, která je podle vás ve skutečnosti pravidlo, můžete ji tak později dooznačit.
: To není nějaká moje svévole. Opravdu nevím, podle čeho poznat, co je pravidlo. Řada jiných wiki to má jasně označené, dle odkazů [[Uživatel:Dan Polansky/Tvorba pravidel na wiki]] a dle [[D:Q5624367]].
: A nebo pakliže vám to, co po vás žádám, přijde jako příliš mnoho práce pro vás, pak žádám, abych kategorii [[:Kategorie:Pravidla]] směl založit sám a sám směl začít na základě vašich již učiněných výroků přidávat stránky do této kategorie (i druzí monou pomoci s identifikací pravidel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:15 (UTC)

== Přesuny do uživatelského prostoru místo smazání obecně ==
Jinde (v anglické Wikiverzitě, ve vlákně, které otevřel Juandev) jsem argumentoval, že přesuny do uživatelského prostoru (kvazismazání) místo smazání obecně jsou dobrý nápad. Naprosto radikálně zvyšují auditovatelnost projektu. Mohu být učiněny rychleji, protože kdo by je chtěl rozporovat si může prohlédnout, co bylo kvazismazáno. Autor stránek je pak dále může vylepšovat a třeba i dostat do stavu, kdy bude možné je přesunout zpět do hlaváku. (Anglicky snad nejsen &quot;quasi-deletion&quot; ale i &quot;soft-delete&quot;.)

Juandev toto rozporoval a nejspíš bude znovu. Sám přitom má v uživáku spoustu stránek, které tam v minulosti byly přesunuty namísto smazání. Co ho vedlo ke změně postoje (je to změna postoje?) nevím. Třeba jsem pouze něco nepochopil. (Jeho stránky v uživáku jsou z části vyjmenované zde: [[:Kategorie:Juandev]]. Příkladem je [[Uživatel:Juandev/Problémy/Ležatá kanalizace/Neodtéká]]. Jiný příklad má diskuzní stránku, kde Kychot píše &quot;Nemazat&quot;, [[:Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv/Údržba skleníku (Juandev)]].)

Návrhy na přesun do uživatelského prostoru (kvazismazání) mají být podle mě realizovány skrze DOS nebo speedy kvazismazání. V okamžiku návrhu se totiž neví, zda autor nakonec nebude chtít stránku smazat zcela. Smazat ji i bez autora mohou chtít i ostatní editoři v případě, že je neobyčejně nenápomocná, byť si myslím, že je obecně lepší kvazismazání a že by mělo probíjat poměrně svižně pro materiály nezpůsobilé či sníženě způsobilé  služit jinému než autorovi.

Připomínám, že naprostým smazání se místo v databázi neušetří; ono naprosté smazání je jen skrytí před zraky nepovolaných (tedy např. správci si mohou prohlížet i smazané stránky, co rozumím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 3. 2026, 08:21 (UTC)

:Rychlé smazání je něco jiného, to je odstranění škodlivého nebo zjevně bez projektové intence vytvořeného obsahu. V diskusi o smazání jde zase o komunitní domluvu, zda nějaký obsah, který není na rychlé smazání, má být zcela znepřístupněn v rámci Wikiverzity, což je logicky zdlouhavý proces. Občas může DoS skončit rozhodnutím, že stránka se místo smazání přesune do uživatelského prostoru, ale primárně je tam ta intence smazání.
:Na přesun do uživatelského prostoru máme zatím možný tento postup:
:* Pokud stránka přísluší jednomu uživateli nebo jasně vymezené skupině, pak je kontaktovat a domluvit se s nimi na souhlasu s přesunem, či přímo na tom, že stránku přesunou.
:* Pokud stránka sice nemá označenu příslušnost, ale obsahově ji vytvářel jen jeden autor, je možno se domluvit přímo s ním.
:* Pokud dotyční uživatelé nejsou k nalezení, pak dát na stránku šablonu {{tl|přesunout}}, v diskusi to zdůvodnit a nějakou dobu počkat na případná vyjádření k tomu. Není-li nikdo proti (což zahrnuje i případ, že se nikdo neozval), možno přesunout.
:Případ, kdy autor s přesunem nesouhlasí, se dá řešit jen tím posledně jmenovaným způsobem. 
:Co bychom případně mohli udělat, je vytvořit šablonu speciálně pro přesun do uživatelského prostoru. Pokud by si to přálo více lidí, naklonoval bych tu přesunovou a příslušně ji upravil. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 10:55 (UTC)
:: Věci by se podle mě měly dělat co nejjednoduššeji. Jednodušší je připustit proces DOS i pro přesuny do uživáku, s mým zdůvodněním, že ty jsou bez toho jedním z možných výstupů z DOSu. Pakliže by se užil speciální proces pro přesun do uživáku, pak tam naopak snadno vznikne přání autora stránku smazat. Oddělení do dvou procesů mi nedává smysl. Můj návrh přitom není těžké zdokumentovat, tak, aby se pak paždý rychle zorientoval. Lze například vytvořit stránku [[Wikiverzita:Přesun do uživatelského prostoru]] a tam uvést DOS jako proces, a nebo lze z této hlavy vytvořit přesměrování na místo, které dokumentaci obsahuje, např. [[Wikiverzita:DOS]] (zatím redlink; chtělo by to vytvořit).
:: Ještě k onomu námětu domlouvat se s uživateli: přesun do uživatelského prostoru, mimo hlavní prostor, bude často proti vůli uživatele. Co bude proti vůli je opuštění hlavního jmenného prostoru; naopak pakliže by on trval na smazání, pak tomu lze často vyhovět. Tedy nevidím jako produktivní indikovat pokusy o domluvu jako první krok; tím naopak vznikne vyhnutelné procesní zpoždění/''process delay''. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:59 (UTC)

== Zákaz či omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity ==
V anglické Wikiverzitě jsem marně navrhl zásadní omezení pro vkládání výstupu z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.) do hlavního jmenného prostoru. Můj návrh dovoloval vkládání výstupu z GenAI pouze pro omezené účely, jako je zkoumání chování GenAI samotného.

Je dost možné, že zde nezmohu nic, ale pro formu. Pakliže se s tím nic neudělá, budou se v české Wikiverzitě vršit stránky jako je tato: [[Teorie topologického rezonančního fraktálního kontinua (TRFC)]]. Stránka má na pohled GenAI &quot;wibe&quot;; působí jako z GenAI. Představa, že by někdo z nás dokázal rozeznat, co je tam fyzikálně špatně, je podle mě dosti naivní (jsem studovaný počítačový vědec/informatik, nikoli fyzik); na druhé stráně ono údajné &quot;sjednocení kvantové mechaniky, obecné relativity a taxonomie elementárních částic&quot; by nejspíš byl masivní průlom? Přinejmenším lze namítnout, že stránka pro onu alternativní teorii neposkytuje žádný rozumný rozbor či interrogaci, takže v této podobě je to z akademického hlediska na vyhození. Přitom je tvorba takových stránek ''low-effort'', vyžadující značně malé úsilí. Čili i bez GenAI by někdo mohl vkládat dubiózní stránky z fyziky, kterým snad ani nesluší říkat pseudověda, protože nesplňují pomalu ani ono zdání žádané prefixem ''pseudo-'', ale s pomocí GenAI to lze provádět ve velkém.

Odkázaný článek referecuje https://zenodo.org, což je však co chápu jakási sebepublikační platforma. Budou podle mě přibývat pokusy lidí, kteří produkují velmi dubiózní publikace, tyto zviditelňovat zakládáním stránek v české Wikiverzitě; tento jev jsem zaznamenal v anglické Wikiverzitě, kde jsem coby kurátor několik takových stránek odklidil z hlavního jmenného prostoru, než jsem byl zablokován. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:44 (UTC)

Apropó, z německé Wikiversity, [[:de:Wikiversity:Was Wikiversity nicht ist]], ovšem vloženo [https://de.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiversity:Was_Wikiversity_nicht_ist&amp;oldid=1056296 až v roce 2025 bez trasování do diskuze]:
: &quot;Wikiversity ist kein Raum für erzeugte Texte durch eine Form von künstlicher Intelligenz.&quot;
Alespoň někdo to vidí podobně, jako já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:38 (UTC)

Aha. A ten zákaz lze pro začátek přijmout pouze na rok, aby jsme se tím vyhnuli obavě z pravidlové setrvačnosti či obtížnější vratnosti, kde je často mnohem snazší nějaké pravidlo schválit než se ho potom zbavit či ho opravit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 07:45 (UTC)

:{{ping|Dan Polansky}} Byl byste schopen navrhnout formulaci pravidla? Ideálně jako podstránku ve svém uživatelském prostoru, u níž o tom můžeme podiskutovat a v diskusi schválit přesunutí na nějaké '''Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty''' nebo tak něco. Klidně můžete hned do textu zabudovat nějaké časové omezení. (Jinak, tu odkazovanou stránku jsem smazal jakožto '''Experimenty'''. Bylo to od uživatele, který zde jinak není činný, vypadalo to jako pokus o spam, ale protože zatím ojedinělý, beru to jako experiment.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 3. 4. 2026, 21:08 (UTC)
:: {{Ping|Mmh}} Vytvopřil jsem návrh zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. Na připomínky budu reagovat jejich diskutováním a případným zapracováním. Jako místo připomínek lze užít tamní diskuzní stránku ale i toto vlákno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:20 (UTC)
:: Název stránky &quot;Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty&quot; mi přijde nevhodný; ostatně ten text vkládají lidé, nikoli roboti. Navíc by roboti ovládaní lidmi mohli dělat užitečnou práci, např. opravovat lintovací chyby. Jako titulek jsem navrhl toto: &quot;Wikiverzita: Omezení vkládání výstupu z GenAI&quot;. Slovo &quot;omezení&quot; indikuje, že se nejedná nutně o úplný zákaz. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:22 (UTC)

== Uzavření Wikinews ==
Skrze banner mi vyskočilo toto:
: [[meta: Wikimedia Foundation Board noticeboard#Board of Trustees Approves Closure of Wikinews]], 30. března 2026
Jsem překvapen. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:50 (UTC)

Pro zajímavost, diskutovalo se již dříve:
* [[Meta: Proposals for closing projects/Closure of English Wikinews]], listopad 2012
* [[Meta: Talk:Proposals for closing projects/Archive 2#Close Wikinews completely, all languages?]], březen 2013
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 20:48 (UTC)

== Diskuse o Wikiverzitě na Wikipedii ==

Viz: [[:w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu|w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu]] [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 2. 4. 2026, 08:23 (UTC)

== Action Required: Update templates/modules for electoral maps (Migrating from P1846 to P14226) ==

Hello everyone,

This is a notice regarding an ongoing data migration on Wikidata that may affect your election-related templates and Lua modules (such as &lt;code&gt;Module:Itemgroup/list&lt;/code&gt;).

'''The Change:'''&lt;br /&gt;
Currently, many templates pull electoral maps from Wikidata using the property [[:d:Property:P1846|P1846]], combined with the qualifier [[:d:Property:P180|P180]]: [[:d:Q19571328|Q19571328]]. 

We are migrating this data (across roughly 4,000 items) to a newly created, dedicated property: '''[[:d:Property:P14226|P14226]]'''.

'''What You Need To Do:'''&lt;br /&gt;
To ensure your templates and infoboxes do not break or lose their maps, please update your local code to fetch data from [[:d:Property:P14226|P14226]] instead of the old [[:d:Property:P1846|P1846]] + [[:d:Property:P180|P180]] structure. A [[m:Wikidata/Property Migration: P1846 to P14226/List|list of pages]] was generated using Wikimedia Global Search.

'''Deadline:'''&lt;br /&gt;
We are temporarily retaining the old data on [[:d:Property:P1846|P1846]] to allow for a smooth transition. However, to complete the data cleanup on Wikidata, the old [[:d:Property:P1846|P1846]] statements will be removed after '''May 1, 2026'''. Please update your modules and templates before this date to prevent any disruption to your wiki's election articles.

Let us know if you have any questions or need assistance with the query logic. Thank you for your help! [[User:ZI Jony|ZI Jony]] using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 3. 4. 2026, 17:11 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29941252 --&gt;

== Nová stránka Wikiverzita Blokování ==
Navrhuji vytvořit stránku '''Wikiverzita:Blokování''' s následujícím textem:

&lt;pre&gt;
Česká Wikiverzita nemá žádná schválená pravidla pro blokování. Na této stránce by pravidla postupně měla vzniknout.

Nepřítomnost závazných pravidel nebrání správcům v různých případech blokovat: od blokování pro nepřítomnost závazných pravidel zcela upustit dost dobře nelze.

Za nepřítomnosti pravidel se česká Wikiverzita může orientovat na českou Wikipedii, avšak s tím, že její pravidla pro českou Wikiverzitu nejsou závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;

Alternativou by bylo převzít text z Wikipedie beze změn, ale to se mi nezamlouvá; jsou tam nedostatky.

Odkaz: [[W: Wikipedie:Blokování]]. Podobný text jsem vložil sem: [[Wikt: Wikislovník:Blokování]].

Prosím o podporu, případně připomínky s návrhy na změnu textu.

Nebo stručněji:
&lt;pre&gt;
Správci české Wikiverzity se při blokování mohou orientovat na pravidla blokování české Wikipedie; ta však nejsou pro českou Wikiverzitu závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;
Proč vlastně ne.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:47 (UTC)

I went ahead/šel jsem dopředu a stránku založil, nicméně s textem &quot;Tato stránka je návrh, jenž zatím nebyl schválen.&quot; Tím je pro čtenáře jasné, že je to má zatím neschválená iniciativa. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 05:23 (UTC)

:Tak hlavně by to chtělo zakategorizovat. Todle torzo je ale zbytečné. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 17. 4. 2026, 21:05 (UTC)
:: Stránka v této byť by i minimální podobě není zbytečná: bez ní se neví/není dáno textově na vědomí, podle čeho správci blokují. Se stránkou se ví, že se správci při blokování inspirují českou Wikipedií (nebo se na ni orientují), ale že nemají povinnost ji brát jako závazné pravidlo, čili že se smí od ní odchýlit. To sice může být něco jako pro někoho trivální implicitní/nevyřčené kmenové vědění (&quot;tribal knowledge&quot;), ale to obecně nově příchozí na českou Wikiverzitu nemůže vědět (někteří to vytuší, ale ne všichni). Ostatně se mohu ptát: inspirují se zde správci spíše českou Wikipedií nebo anglickou Wikiverzitou? Mohu odhadovat, že radši jdou na český projekt, ale zase anglická Wikiverzita je zaměřením podobnější, ne-li shodná. Také by mohli chtít jít na anglickou Wikipedii s tím, že je to ještě větší a potenciálně lépe kodifikovaný projekt. Takhle je to jasně řečeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 04:22 (UTC)
:: Co se kategorizace týče, navrhuji umístit stránku do [[:Kategorie:Pravidla]], kterou je teprve potřeba založit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 06:12 (UTC)

Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita. Vytvořte něco ve svém uživatelském prostoru, kde to můžeme na diskusní stránce probrat, a pak to přesuneme na koncové umístění. Stránku jsem nyní přesunul na [[Uživatel:Dan Polansky/Blokování]], tam to proberme (tedy více tam v diskusi). 

Co se týče kategorií, tak ta navržená je zbytečná, protože dubluje prostor Wikiverzita. O tom ale napíšu samostatnou sekci, aby to nebylo nepřehledné. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 12:55 (UTC)
: Ohledně &quot;Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita.&quot; Když s praxí vytváření ''návrhů pravidel'' (nikoli ''pravidel'') v prostoru Wikislovník nesouhlasíte, prosím, mohu vyhovět, ale je to praxe běžná např. v anglické Wikiverzitě i českém Wikislovníku; stránka se patřičně označí jako ''návrh'', což jsem učinil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:14 (UTC)

== Přehledné uspořádání pravidel Wikiverzity ==

Pravidla Wikiverzity vznikala za pochodu v diskusích mezi v danou chvíli aktivními uživateli a byla postupně shromažďována na stránkách jmenného prostoru Wikiverzita. Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo. Svého času tu Danny založil kategorii [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]], na kterou jsme ale utěšeně zapomněli a nepoužívali ji — protože z výše uvedeného důvodu nebyla zapotřebí. Navrhuji proto tuhle kategorii (v níž je jen pár z mnoha pravidel) zrušit, a místo toho na stále chybějící stránce [[Wikiverzita:Pravidla]] popsat, jak to tady s pravidly funguje.

Krom zmíněné kategorie tu máme kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou nyní nově založil Kusurija. Taková kategorie mít může, ale myslím, že nikdy by neměla být na hotových stránkách prostoru Wikiverzita, nýbrž v uživatelských prostorech či na jiných místech, kde společně pravidla vytváříme: pak by taková kategorie i usnadnila dohledání rozpracovaných textů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 13:21 (UTC)

:Já plně souhlasím @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 26. 4. 2026, 17:12 (UTC)
: Naprosto nesouhlasím s &quot;Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo&quot;: to mi přijde zjevně nefunkční, nesmyslné, nepraktické, snad bych i řekl katastrofálně špatný plán; nevím o jiné wiki, která by takto postupovala (ale nějaké asi budou, dle položky Wikidata dále); dospělé wiki mají na pravidla kategorii (dle např. [[D:Q4582366]]). Naopak navrhuji kategorii Kategorie:Pravidla Wikiverzity ponechat a naplnit; jisté položky tam již jsou. Pakliže se domníváte, že všechny stránky, které jsou v současnosti v prostoru Wikiverzita a něco na pohled předepisují, jsou pravidly, navrhuji, abyste je umístil do oné kategorie; to není mnoho práce. To nám umožní se pak podívat, zda by přece jen některá z těch stránek neměla mít status jiný než pravidlo a stránku z kategorie vyjmout. Musí být jasně označené, co je pravidlo a co není, a kritérium &quot;co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; není jednoznačně přímočaře rozhodnutelné, narozdíl od přítomnosti stránky v kategorii.
: Kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou založil {{Ping|Kusurija}}, považuji za dobrou věc; děkuji!
: Ostatně pod kritérium &quot;jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; spadá i ''nápověda'', což není ''pravidlo''. Pravidla se vynucují; nápověda nikoli.
: Historii oné kategorie jsem nyní zachytil v [https://web.archive.org/web/20260430083210/https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Kategorie:Pravidla_Wikiverzity&amp;action=history Wayback Machine]. Založil ji Danny B. v roce 2015; dále ji v říjnu 2019 Mmh přesunul/přejmenoval z Kategorie:Wikiverzita:Pravidla na Kategorie:Pravidla Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:34 (UTC)
: Jedna z nezmíněných výhod užití MediaWiki-kategorie je, že můžeme provést review některých z těch &quot;pravidel&quot; a zjistit, že jsou tak špatná, že bude potřeba je ''demotovat'' (ponížit?) na slabší status, což může být ''doporučení'', ''pravidlo v přípravě'' a pod. K tomu potřebujeme nějakou strukturovanou metodou označování statusu, ať již skrze kategorii ve smyslu MediaWiki nebo skrze šablonu (často užívané na dospělých/vyspělých wiki). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:49 (UTC)
:Dobrý nápad.
:Tak v užíváku si člověk může připravit pravidlo, ale není lepší ho pak dát do ns Wikiverzita, když chce o něm diskutovat s jinými a nechat jiného ho upravovat. Třeba by se to mohlo řešit na substránce [[Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Foo]] @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] aby to nezaplevelovalo hlavní uzel a po případném schválení to přesunout. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:04 (UTC)
:: O co je lepší &quot;Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Uživatel1&quot; než &quot;Uživatel:Uživatel1/Titulek pravidla v návrhu&quot;? To první nedává jasně znát, že LUživatel1 je jméno uživatele, zatímco druhé ano; to je tedy výhody toho druhého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:55 (UTC)

== Request for comment (global AI policy) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies for writing in English. {{int:Please-translate}}
A [[:m:Requests for comment/Artificial intelligence policy|request for comment]] is currently being held to decide on a global AI policy. {{int:Feedback-thanks-title}}
[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 26. 4. 2026, 00:58 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30424282 --&gt;

== Můj blog ve Wikiverzitě ==
Založil jsem a používal toto: [[Uživatel:Dan Polansky/Blog]]. Blog je jednak vzdělávací (například jsem tam veřejně zkoumal/odhadoval délky řek) a jednak vztažený k Wikiverzitě na meta úrovni, např. že je archivována ve Wayback Machine a že lze archivaci i triggerovat/nakopnout/spustit.

Pakliže můj blog a jeho vedení něčemu odporuje či existuje konsenzus, že v něm pokračovat nemám, rád bych to věděl. Blog je v kategorii: [[:Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]; tam se kromě mého blogu jinak nachází jen jednotlivé blogové příspěvky od Juandeva, co vidím.

Protože se proti užívání uživáku vyjádřil Juandev (byť ho sám zatím užívá), pinguji ho: {{Ping|Juandev}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 07:36 (UTC)

:Mne přijde, že vy na to nazíráte černá-bílá. Ano vyjádřil jsem se proti zakládání či přesunům stránek do užíváku, ale to neznamená, že tam nic nesmí být. Vycházím z poslání Wikiverzity, že jsme projekt pro všechny tudíž by mělo být maximum v hlavním ns. V užíváku mají smysl stránky, do kterých uživatel nechce, aby mu ostatní zasahovali. Spor se tedy v historii vedl zvláště o užitek - Danny B. a spol. a vy jste navrhovali mnoho stránek přesunout do osobního ns. To je ten moment se kterým nesouhlasím a který vytváří z Wikiverzity blogspot nebo soukromý hosting na serverech WMF. Pokud se komunita usnese, že nějaká stránka nemá být v hlavním ns, pak ji má smazat. Je to standardní procedura aplikovaná roky napříč projekty.
:Co se týče Vašeho blogu tak já nevím, já si ho neprohlížel. Pokud nechcete, aby Vám do něj ostatní zasahovali, tak ho klidně mějte v užíváku. Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního. Už před léty díky @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] Wikiverzita přišla s [[Wikiverzita:Příslušnost|příslušností]]. Příslušnost není o vlastnictví stránek jak ho známe z Wikipedie, ale postaveno na potřebě udržení nastavené metodiky. Tzn. pokud chcete veřejný blog, ale chcete udržet nějakou formu, tak ty stránky otagujete například příslušností uživatelskou na místo všeobecnou.
:Já sem se ale díval na [https://xtools.wmcloud.org/ec/cs.wikiversity.org/Dan%20Polansky statistiku Vaší editace jmenný prostorů] a vy máte '''v hlavním jmenném prostoru jen 9 % '''(a to je to ještě možná zkreslené tím, že nepoužíváte náhled a často ukládáte), zatímco ns user tvoří přes polovinu vašich editací na wv. Neříkám, že je to špatně, dovedu si představit prospěšné scénáře, ale je to varovný signál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:00 (UTC)
:: Dobře, můžete nadraftovat návrh pravidla, který by moje editování uživatelského prostoru omezil? (Mě to vůbec nepřijde jako varovný signál.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:52 (UTC)
:: Ohledně 2) &quot;Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního.&quot;: to plyne z jakého pravidla či usnesení? Či je to vaše usnesení, který jste učinil sám, jako autokrat? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 13:19 (UTC)

== Užití české Wikiverzity pro komerční propagaci ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Jeden by si mohl myslet, že česká Wikiverzita je příliš malý rybníček, aby někomu stálo za to ji nefariózně/nekale využívat ke komerční propagaci. Ale patrně tomu tak není: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Pr%C3%A1ce_na_Wikipedii%2FU%C4%8Debn%C3%AD_texty&amp;diff=148105&amp;oldid=116833 zde je pokus o komerční propagaci] Vhodný je blok uživatele, nejspíš. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:13 (UTC)

:Mohl jste rovnou revertovat, to asi není třeba řešit z celou komunitou. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:41 (UTC)

== Možný GenAI šrot ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Stránka [[Asymetrické ochromení státních institucí prostřednictvím digitálních aktiv: Případová studie Bitcoinové kauzy (2025)]] na mě působí jako GenAI šrot/GenAI slop. Správci mohou zvážit, zda proti ní zasáhnout. Pravidlo zatím nemáme; jedno v přípravě je zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:16 (UTC)

== Volte nyní ve volbách U4C v roce 2026 ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
Oprávnění voliči jsou vyzváni k účasti ve volbách do [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Koordinačního výboru pro univerzální kodex chování]] v roce 2026. Více informací – včetně kontroly způsobilosti, informací o procesu hlasování, informací o kandidátech a odkazu na hlasování – je k dispozici na Meta na [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|informační stránce o volbách 2026]]. Hlasování končí 2. června 2026 v [https://zonestamp.toolforge.org/1780358400 00:00 UTC].

Pokud je váš účet způsobilý, prosím, hlasujte. Výsledky budou k dispozici do 14. června 2026. -- Ve spolupráci s U4C,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 27. 5. 2026, 17:15 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Ohlasy na Wikiverzitu ==

Chtěl bych komunitě připomenout stránku [[Wikiverzita:Ohlasy na Wikiverzitu]], která má za cíl sbírat výrazné zmínky o české Wikiverzitě. Sám jsem o ni dnes zakop a jak si na nějakou zmínku vzpomenu tak ji tam doplním. Je to vlastně jedna z nejdůležitějích stránek potrhávající identitu Wikiverzity v českém prostoru. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:39 (UTC)
: Děkuji za upozornění. Na stránce jsem našel m.j. toto: &quot;V roce 2010 vyšla publikace Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi v nakladatelství ComputerMedia, která obsahuje celou kapitolu o Wikiverzitě, kterou sepsal Juandev.&quot; Když jde o onu publikaci ''Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi'', jste autor pouze kapitoly o Wikiverzitě a ničeho jiného? Nebo jste se podílel i na jiných kapitolách? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:46 (UTC)

== Zbavení práv importéra ==

Navrhuji, aby byl [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] zbaven práv importéra. Jednak z důvodu, že [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=&amp;page=&amp;excludetempacct=1&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;wpfilters%5B%5D=newusers&amp;wpFormIdentifier=logeventslist importovat mohou správci a činí tak] ([https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=Danny+B.&amp;page=&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;subtype=&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;excludetempacct=1 Danny B. ta práva použil naposledy před 6 lety]), za druhé z důvodu, že tato práva neobdržel po souhlasu komunity. Zatímco nynější správci byly komunitně zvoleni, Danny B. toto právo získal k přesunu Wikiverzity z inkubátoru a měl je podle tehdejších globálních pravidel po skončení přesunů vrátit (tak že požádá stewardy o odebrání). To však neučinil.

''Technická: v případě konsenzu se podá žádost na Metě, je tam někde na to transparentní stránka.'' [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 15:36 (UTC)

:Je nějaký pozitivní důvod, proč mu ta práva odebírat? Pokud je stále správcem na některých jiných wikiprojektech (neověřoval jsem), pak má pořád smysl, aby sem importoval stránky nehodící se např. na Wikiknihy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 6. 2026, 03:30 (UTC)
::Nevím co je to pozitivní důvod. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 9. 6. 2026, 10:24 (UTC)
:::Důvod založený na existenci argumentů pro zbavení práv importéra, tedy nejenom na absenci argumentů proti zbavení práv importéra. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 6. 2026, 21:06 (UTC)

== RFC about AI-generated content in Wikimedia Commons ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Apologies for writing in English, please help translate this message to your language. You are invited to participate in a [[c:Commons:Requests for comment/Policy update for AI content|request for comment on Wikimedia Commons about a policy update for AI content]]. This may affect files that are uploaded to Wikimedia Commons for use on this project. Thank you. [[m:User:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[m:User talk:Codename Noreste|diskuse]])&lt;/bdi&gt; 23. 6. 2026, 17:12 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Meze využívání uživatelského prostoru ==
Ze stránky [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Příprava na státnice (Juandev)]], poslední editace  22.06.2026, 00:48 {{Ping|Mmh}}. 
==== Diskuse o smazání ====

* Jde o stránku s charakterem osobního blogu. Byť autor v diskusi píše, že to mínil i pro jiné uživatele, ze stránky samotné (ani názvu) to tak rozhodně nevypadá, a sám autor na to 17 let nesáhl. Nabídl jsem mu přesun do uživatelského prostoru, tam to nechce, tedy navrhuji '''smazat'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 17. 5. 2026, 16:15 (UTC)
*: Při přísné terminologii se nejedná o ''blog'' nýbrž o ''blogový příspěvek'' (blog je kolekce příspěvků). Že by takto nějak ale vypadaly normální blogové příspěvky, to mi tedy nepřijde. Takže bych to ani pod hlavu ''blogový příspěvek'' nezařadil. Ale to je na okraj; na výsledek to nemá vliv. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 5. 2026, 14:02 (UTC)
* '''Smazat''' nebo '''přesunout do uživáku''', dle preference autora: stránka má mizivou hodnotu pro kohokoli jiného než autora. Viz též [https://web.archive.org/web/20260501063957/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) Wayback Machine]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 06:29 (UTC)
* Můžem '''smazat''', ted nemám čas to upravit.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 31. 5. 2026, 18:35 (UTC)
* I když autor souhlasí se smazáním (z důvodu jeho časové tísně), tak u stránky je zajímavá [[Diskuse:Příprava na státnice (Juandev)|diskuse]]. A na tuto diskusi mnohokrát narážel např. [[User:Dan Polansky]], když napadal Juana na jeho diskusní stránce [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Imitace Blogspotu]], [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Vkládání do uživatelského prostoru]] atd. Bylo by škoda o ní přijít, protože obsahuje takovéto odkazy [[Speciální:Co_odkazuje_na/Wikiverzita:Diskuse_o_smazání/Příprava_na_státnice_(Juandev)]] Co s tím? Vypadá to, že se jedná o celoverzitní problém, že někteří uživatelé si do Userspace píší, co je napadne. Neměli bychom to nějak začít řešit? Tím pádem jsem pro '''Ponechat''', protože to může sloužit jako vzorová stránka pro další diskusi na toto téma. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 18. 6. 2026, 08:29 (UTC)
*:Pokud bychom měli o něčem principiálním diskutovat, pojďme s tím do [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusního prostoru]], ať je to skutečně centrálně nalezitelné atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 6. 2026, 21:47 (UTC)
* Malá technická poznámka: technicky je možné při mazání obsahové stránky ponechat její (osiřelou) diskusi (když je na ni odkazováno). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 18. 6. 2026, 10:21 (UTC)

Pro záznam přenesl --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 25. 6. 2026, 08:05 (UTC)

: Argument uživatele s přezdívkou Kychot je lichý, neboť 1) stránka je k mání v Wayback Machine: https://web.archive.org/web/20200920020038/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev); 2) stránku by pro účel odkazování též šlo přemístit do uživatelského prostoru. Protože důvody pro smazání/přesun do &quot;uživáku&quot; trvají a důvod proti byl vyvrácen, pořád podporuji a navrhuji buď smazání či¨přesun do uživatelského prostoru, v každém případě přesun mimo hlavní jmenný prostor (&quot;hlavák&quot;). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:27 (UTC)
: Aha, téma je &quot;Meze využívání uživatelského prostoru&quot;. K tomuto tématu nikdo návrh zatím nepodal. Ode mně návrh:
:: (1) &quot;Uživatel smí užívat svůj uživatelský prostor do té míry/rozsahu, do jaké to plní vzdělávací účel, včetně ''learning by doing''/učení se praktikováním, tedy například k pocvičení editace v prostředí wiki či napsání referencovaného článku, nicméně pouze v souladu s [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs podmínkami použití].&quot;
: Ano, je to velmi obecné a vágní. Ale taková zatím (kvazi)pravidla české Wikiverzity často jsou. Je to první iterace; další lze vytvořit později. Můžete přidal jiné návrhy, ideálně číslované po vzoru výše. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 14:58 (UTC)
::Nevidím dost dobrý důvod pro vytváření pravidel &quot;na každou blbost&quot;, /tím spíše na Wikiverzitě/ (studentíci gymnázia na taková budou kašlat), nb. když jsou na řadě důležitější (nějaká témata bych měl nadhodit; snad později). Btw., D Polansky, můžete mě odkázat na nějakou Wikiverzitu, kde je právě toto kodifikováno? [[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:25 (UTC)
::: Pravidla na &quot;každou blbost&quot; zajišťují něco jako ''právní jistotu''. Mnoho lidí odmítne pracovat/být činný v prostředí, kde jsou nedostatečně či vysloveně závadně nastavena pravidla; to je otázka jejich sebeúcty.
::: K vaší otázce: zda je toto podobně kodifikováno v jiné Wikiverzitě nevím. Mohl bych se to pokusit zjistit. Musel bych projít pravidla anglické, ale i německé, španělské a aj. Wikiverzity a to je hodně úsilí. Mohl bych se poptat Gemini, ale to je nespolehlivé (třeba by to našel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:49 (UTC)
::: Našel jsem toto (Gemini mě navedl falešně, ale jako nakopnutí to posloužilo): [[:en:Wikiversity:Namespaces#User:]]; tam nějaká pravidla/principy jsou. Cituji principy k nynější verzi:
&lt;pre&gt;
===User:===
{{shortcut|WV:NS/U}}
The [[w:User page|user namespace]] (prefix ''User:'') is a namespace with [[WV:User page|pages]] for learning about [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|Wikiversity participants]] and for sharing personal education experiences, for example containing bookmarks to favorite pages. If you see in the [[Special:RecentChanges|RecentChanges]] list that the user named &quot;Jimbo&quot; has updated some pages, this user name is a link not to Jimbo but to [[User:Jimbo]]. (See [[Special:Listusers]]).

In the User space, subpages may be created on which the user prepares projects for the main namespace, or to a reasonable extent, their own notes, which by their nature do not belong in the visible and widely editable public namespace.

On the subpages of the user namespace, users also have pages of a technical nature (e.g., pages with the extensions *.css or *.js) that modify the appearance and functionality of MediaWiki.

In view of the above, other users do not tend to interfere with pages in the user namespace, because it could disrupt the work of the person concerned. Interference is possible only in cases where the pages violate Wikiversity's policy (for example, they store texts that violate copyright, or the pages are offensive in nature), or they are invited to do so by the user. Reverts are possible if someone else is performing significant changes to someone's user space or spamming it.
&lt;/pre&gt;

Gemini to výše přeložil následovně:
&lt;pre&gt;
=== Uživatel: ===
{{shortcut|WV:NS/U}}
[[w:User page|Uživatelský jmenný prostor]] (s předponou Uživatel:) je jmenný prostor obsahující [[WV:User page|stránky]] určené k seznamování se s [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|účastníky Wikiverzity]] a ke sdílení osobních zkušeností se vzděláváním, které mohou obsahovat například záložky na oblíbené stránky. Pokud v seznamu [[Special:RecentChanges|Posledních změn]] uvidíte, že uživatel jménem „Jimbo“ aktualizoval nějaké stránky, toto uživatelské jméno je odkazem nikoli na samotného Jimba, ale na stránku [[User:Jimbo]]. (Viz [[Special:Listusers]]).

V uživatelském prostoru lze vytvářet podstránky, na kterých si uživatel připravuje projekty pro hlavní jmenný prostor, nebo v přiměřené míře také vlastní poznámky, které svou povahou nepatří do viditelného a široce editovatelného veřejného jmenného prostoru.

Na podstránkách uživatelského jmenného prostoru mají uživatelé také stránky technického charakteru (např. stránky s příponami *.css nebo *.js), které upravují vzhled a funkce systému MediaWiki.

S ohledem na výše uvedené nemají ostatní uživatelé tendenci do stránek v uživatelském jmenném prostoru zasahovat, protože by to mohlo narušit práci dotyčné osoby. Zásah je možný pouze v případech, kdy stránky porušují pravidla Wikiverzity (například obsahují texty porušující autorská práva nebo mají urážlivý charakter), případně pokud k tomu uživatel sám vyzve. Reverty (navrácení změn) jsou možné v situaci, kdy někdo jiný provádí v uživatelském prostoru dané osoby významné změny nebo jej spamuje.
&lt;/pre&gt;

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:57 (UTC)

Ohledně:
: &quot;studentíci gymnázia na taková budou kašlat&quot;
Lidé, kteří budou porušovat závazná pravidla, budou/majít být opakovaně blokováni; že jsou studenti gymnázia jim nedává žádnou výjimku. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:06 (UTC)

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Deployment of Legal and Safety Contacts Link in the Footer of Your Wiki&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;Message&quot;/&gt;
'''Legal &amp; Safety Contacts'''

Hello community, the Wikimedia Foundation has provided a [[wmf:Special:MyLanguage/Legal:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contact Information|single legal and safety contact page]], to be linked in the footer of your wiki, to ensure access to accurate legal information. This is a regulatory requirement. We have already rolled out links to English, German, Italian, Spanish and other wikis and we will deploy to your wiki soon. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_Legal_and_Safety_Contacts_FAQ|Please read more on the project page]] and leave any comments in this thread or on the [[m:Special:MyLanguage/Talk:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contacts FAQ|talk page]].

&lt;section end=&quot;Message&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;

-- [[User:Sannita (WMF)|User:Sannita (WMF)]] ([[User talk:Sannita (WMF)|talk]]) 25. 6. 2026, 13:31 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Sannita (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Sannita_(WMF)/Mass_sending_test&amp;oldid=30731267 --&gt;

== Návrh pravidla - minimální věk editora ==
Navrhuji následující pravidlo:
: (1) Osoba věku nižšího než 15 let nesmí editovat českou Wikiverzitu. Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat. Jakmile se však nějakým způsobem ověří, že věk editora je menší než 15 let, editor má být správcem upozorněn, že nesmí editovat, a pakliže po upozornění bude pokračovat v editaci za věku menšího než 15 let, účet editora má být zablokován.

Nevím, zda jsou editoři české Wikiverzity jakoby způsobilí takové pravidlo přijmout či zda by to musela udělat nadace. Ale přijde mi to jako dobré pravidlo, z důvodů, které považuji za zřejmé, ale přesto je snad později vyartikujuli (uvidíme). Do [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs ''Terms of use''/podmínek užití] jsem se díval pouze letmo/narychlo a nenacházím nic, co by návrhu pravidla (1) odporovalo; ale třeba jsem pouze nedával pozor a dosti jsem spěchal (někdo pomůže s ověřením?).

Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let; všechna jsou řízená stejnou podkládající filozofií určení oné věkové hranice. Ovšem pro Česko ona podkládající filozofie ukazuje na 15 let. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:10 (UTC)

:Ten návrh tak, jak je teď, má podle mě zásadní trhliny. Formulace „jakmile se nějakým způsobem ověří“ je naprosto nešťastná, neříká totiž nic o tom, jak by mělo takové ověřování probíhat. Nepíše se v něm nic o tom, jestli nějaký podobný postup ověřování už existuje, ani jak funguje, nehledě na to, že se v návrhu přímo píše: „Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat.“ Z toho plyne libovolné (tedy nepovinné) rozhodování správců a kádrování uživatelů, což je přesný opak toho, jak by komunita měla fungovat. Chybí mi tu jakékoli vysvětlení, proč je tohle plošné omezení potřeba. V návrhu se tvrdí: „Ale přijde mi to jako dobré pravidlo z důvodů, které považuji za zřejmé.“ Mně to ale vůbec zřejmé nepřipadá. Nemám ani páru a nenapadá mě důvod, proč by se to mělo zavádět. Domnívám se, že naopak vysvětlení důvodů a motivací je pro takový návrh naprosto zásadní. Nejenže díky tomu lze návrh lépe a přesněji vypracovat do smysluplného řešení, ale lze se tím také do budoucna vyhnout některým problémům a nedorozuměním. Z právního hlediska to nemusí být nutně problém. Pokud by soukromý subjekt (jako je Wikimedia Foundation nebo konkrétně Wikiverzita či komunita na Wikiverzitě) svévolně někoho vyloučil, např. kvůli věku, obvykle to není považováno za porušení lidských práv, pokud k tomu existuje legitimní důvod (např. ochrana osobních údajů dětí, právní odpovědnost provozovatele, kvalita obsahu). Jenomže právě proto považuji za nezbytné tyto důvody a motivace vypsat a diskutovat o nich. Chcete zavést pravidlo? Tak se nebojte napsat proč, ať se předejde problémům. [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 29. 6. 2026, 12:53 (UTC)

:Dalším zásadním problémem návrhu je podle mne skutečnost, že zrovna Wikiverzita se využívá i ve výuce na základních školách. Některé kurzy jsou tu přímo na ZŠ zaměřeny. Proč by se to mělo najednou omezovat? Pokud nějaké důvody považujete za zřejmé, tak je napište. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 6. 2026, 14:27 (UTC)
:: Napíši pouze rychlou a o to spíše méně kvalitní/validní odpověď. Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla. Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají. Ve Spojeném království/Velké británii/U.K. je čerstvě zakázáno, aby děti pod 16 let editovaly sociální sítě, nepletu-li se (nebo podobně; něco též v Austrálii). Takto to nařídit zákonem je sice nejspíš dost problematické kvůli povinnému zjišťování věku uživatelů internetu (což je hrubý zásah do soukromí, nejspíš), ale princip to špatný není: děti pod 15 či 16 let na sociální sítě či kvazi-sociální sítě (nebo semi- aj.) nepatří, z důvodů, které budou k nalezení v politických diskuzích v U.K./Británii ale nejspíš i Austrálii. Čili není-li úkol státu problém internetové adikce (včetně editovací adikce na wiki) řešit cestou zákonného nařízení/zákazu (stát má i jiné prostředky), pak je to ale dost dobře úkol rodičů dotyčných a provozovatelů sociálních sítí (a kvazi-X ak.) Dobře. Jak jsem avizoval, toto je pouze na rychlo; k tématu lze akademickým způsobem vypracoval solidní materiál. K tomu se možná dostanu, nicméně za to mě nikdo neplatí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:47 (UTC)
:: Ještě cituji sebe odjinud: &quot;Alternativa pro učitele: nainstalovat si MediaWiki v místní školní síti (není to tak těžké) a umožnit dětem editovat tam, ale nevystavovat děti na [veřejném] internetu. Editovat MediaWiki se tím naučí také.&quot;
:: --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 09:23 (UTC)
:::Srovnávat Wikiverzitu se sociálními sítěmi je fakticky chybné tvrzení. Sociální sítě jsou postaveny na určitých typech algoritmů, nekonečném feedu a monetizaci pozornosti, které vyvolávají závislost. Wikiverzita není v žádném případě na úrovni TikToku nebo Instagramu ani počítačových her. Smyslem práce na Wikiverzitě je spolupráce s komunitou a vzdělávání se. Argumentace legislativou v UK nebo Austrálii je v tomto kontextu irelevantní. Tyto zákony cílí na komerční platformy, které masivně těží osobní data nezletilých a používají predátorské algoritmy. Wikiverzita není komerční subjekt, netěží data a nemá žádné algoritmy podobného typu jako TikTok. Aplikovat restrikce určené pro TikTok na neziskový vzdělávací projekt je nepochopením podstaty právní regulace internetu. Nehledě na to, že jako důvod je uváděn osobní názor: „Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla.“ Stejně tak škodlivost je v diskusi uvedena pouze jako názor a tvrzení bez dalšího vysvětlení: „Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají.“ [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:14 (UTC)
:::: Nepokusil jsem se nijak o srovnání míry adiktivnosti editování wiki s konkrétními sociálními sítěmi. Uvedl jsem pouze, že podle mého posouzení a zkušenosti je editování wiki adiktivní a zmíněný charakter má ''do značné míry''. Mechanismy mi vybrainstormoval Gemini ihned (před časem; nyní po paměti): sledování posledních změn (do jisté míry podobné feedu), skórování počtem založených článků, počtem editací, počtem dobrých článků aj., získávání sociálního ranku (správce, byrokrat aj.), vytváření sociálních vztahů (přátelských a nepřátelských), engagement prostřednictvím diskuzí aj. Stejně je to beztoho dosti zřejmé; stačí se zamyslet pro ty, kteří mají relevantní zkušenost, což já rozhodně jsem. Co je ''smyslem'' dané entity (Wikipedie, Wikiversit)  je docela jedno; důležité je, jak se daná entita ''ve skutečnosti chová''. Nejsou důležité proklamace nýbrž psychosociální skutečnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:23 (UTC)
:::: Ohledně &quot;Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla&quot;: tedy aby to bylo v jedné větě a nikoli v několika za sebou jdoucích větách: &quot;Wikiverzita by se (podle mě) v režimu editace na ZŠ užívat neměla, protože je to do značné míry adiktivní sociální síť a děti na ZŠ by neměly editovat ani se nijak účastnit adiktivní sociální sítě, i proto, že velká většina je věku menšího než 15 let&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:26 (UTC)
:::::Rád bych si ujasnil, zda správně rozumím logice vašeho návrhu, abychom se při diskusi vyhnuli nedorozuměním. Souhlasíte, že nelze srovnávat, ani se nesnažíte srovnávat Wikiverzitu s úrovní TikToku, Instagramu a podobných aplikací. Tudíž je automaticky legislativa v UK nebo Austrálii v tomto kontextu irelevantní. Považujete za nepodstatné, k čemu byla Wikiverzita/Wikipedie oficiálně určena (vzdělávání, tvorba obsahu). Rozhodující je pro vás výhradně „psychosociální skutečnost“, tedy to, že uživatelé mohou projekt vnímat jako sociální síť, což dle vás automaticky přebíjí jeho primární účel. Za adiktivní mechanismy považujete běžné editační nástroje (sledování posledních změn, počty editací, uživatelská práva, diskuse). Tyto nástroje kladete na roveň algoritmickým feedům komerčních sociálních sítí, které jsou navrženy pro pasivní monetizaci pozornosti.  Váš návrh na plošný zákaz editace pro osoby mladší 15 let nestojí na datech o reálném dopadu na konkrétní uživatele, ale na vašem subjektivním posouzení, že editování wiki je adiktivní činnost, která je pro děti nevhodná, podobně jako participace na komerčních sociálních sítích. A nemáte žádným způsobem vypracováno, jak toto pravidlo bude fungovat, jak bude kontrolováno a vymáháno. Používáte formulaci „jakmile se nějakým způsobem ověří“ a současně tvrdíte, že „správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat“. Dále si nejste jistý, jaká hranice věku by to měla být: „nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let.“ Rozumím tomu správně? [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:19 (UTC)
:::::: Rozumím tomu správně, že po mě chcete, abych upřesnil význam výroků &quot;Navrhuji [...] Osoba věku nižšího než 15 let [...]&quot; a &quot;Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let [...]&quot;? Je pro vás na těch výrocích něco nesrozumitelného, víceznačného, zmatečného? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:49 (UTC)

== Ukončení činnosti na projektu ==

[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy&amp;page=&amp;subtype=&amp;tagfilter=&amp;type=delete&amp;user=Mmh&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;wpdate=2026-06-18&amp;day=18&amp;month=6&amp;year=2026&amp;offset=&amp;limit=100 Trochu jsem si tady po sobě uklidil] a oznamuji ukončení své činnosti na české Wikiverzitě.

=== Důvody ===
Jedním z hlavních důvodů je ten, že necítím v českém prostředí reciprocitu. Když si čtu informace na Wikipedii, tak beru, a proto mi přijde smysluplné i něco dát a tu a tam napsat článek nebo nahrát fotku (čtu na anglické, přidávám do české). Když se ptám v diskusním fóru nějaké aplikace, jak vyřešit svůj problém, tak beru a přijde mi smysluplné si projít ostatní dotazy a pokud znám odpověď, tak některé zodpovědět. To je podle mne mechanismus, který dobrovolné projekty udržuje při životě.

Bohužel jsem na české Wikiverzitě pod tlakem kritiky, osobních útoků a pronásledování. Ať už to byly spory o moji činnost orientačně v letech 2012–2014, nebo [[Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv diskusí/2|nedávné interakce s Dannem Polansky]], komunita podle mého názoru nedokáže zajistit důstojné prostředí pro práci (z poslední doby [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Dan Polansky|viz]], a ukázka toho jak se podobné obtěžování [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:Contributions/Dan_Polansky řeší] jinde). Editoři, kteří tady [[:en:User:Juandev/Userviews 2015-2026#Views by users (not bots) on various projects|založili 3 stránky]] v hlavním jmenném prostoru, se navážejí do editorů, kteří mají osobní zkušenost s výukou a jsou hlavními spoluautory projektu (v mém případě to je nějakých 1300 stránek).

=== Moje projekty ===
Stránky, které jsem založil, si postupně přestěhuji na jiné wiki platformy či Zenodo. Může se stát, že když narazím na některé ve špatném stavu, tak je označím k rychlému smazání. Neznamená to ale, že bych se do projektu vracel. Pokud navrhnete některé moje stránky do diskuse ke smazání, můžete mne sice informovat, ale já se již těchto diskusí účastnit nebudu.

=== Poděkování za spolupráci ===
I když byla činnost na české Wikiverzitě náročná, rád bych zde poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Kychot|Kychot]], který pomáhal v počátečních fázích Wikiverzity a vytvořil pro mne hodnotnou databázi [[Sny/Databáze|Sny]], která může přispět k poznání lidské psychiky. 

Dále bych rád poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Mmh|Mmh]], který významným způsobem přispěl ke zpřehlednění Wikiverzity návrhem lepšího strukturování a třídění jejího obsahu (šablona {{tl|Info}} a související).

Stejně tak děkuji za spolupráci dalším výše nejmenovaným kolegům, se kterými jsem měl v průběhu let produktivní interakce při tvorbě vzdělávacích a výzkumných projektů.

=== Závěr ===
Závěrem přeji české Wikiverzitě, aby i nadále byla užitečným projektem v oblasti vzdělávání a výzkumu a nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání (tj. svoboda způsobu vzdělávání a učení).

(částečně opraveno editorem GPT) [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 1. 7. 2026, 07:24 (UTC)
: K příspěvku výše jsem se rozhodl zatím blížeji/podrobněji nevyjadřovat; možná později. Mé chybějící rozporování případných nepravd či polopravd nechť není chápáno jako můj tichý/nevyřčený souhlas. Možná není zcela irelevantní, že mé žádosti zatím nebylo vyhověno, z důvodů, které mě nepřesvědčují:  [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost]], první podání žádosti 22. května 2026, zopakování žádosti 26. června 2026. Jako jsem já mohl mít dva měsíce klid/odpočinek od české Wikiverzity coby potenciálně adiktivního přitahováku, tak ale podobně mohla česká Wikiverzita (i Juandev) mít klid ode mne. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:56 (UTC)
: Ale jedno mi nedá: &quot;[...] nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání [...]&quot;: doufám, že česká Wikiverzita žádnou takovou dominantní úlohu nemá; protože kdyby ji měla, to by bylo neobyčejně tristní. Takovou dominantní úlohu má podle mě Wikipedie: nejen že nabízí články pod svobodnou licencí, ale i učí ostatní, jak dělat změny, jak je popisovat, jak o nich diskutovat, jak vytvářet pravidla a diskutovat o nich, aj., etc., et cetera pé pé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:30 (UTC)
:: Já bych chtěl [[Uživatel:Juandev|Juanovi]] poděkovat za kardinální fakt spolu'''založení''' wikiprojektu jako takového a spoluúčasti na jeho udržení při životě - tak dlouhou dobu. Už jen to vyvolává úctu (třeba i s ohledem na to, že jsem já nedokázal litevskou obdobu udržet vůbec při existenci byť i jen v betaverzi na inkubátoru). Nu což, že se Vám osobně nepříliš dařilo ve spolupráci s kolegy (asi jste našel lepší využití svého času a schopností jinde) a v dotahování vlastních nakousnutých věcí do něčeho smysluplnějšího nijak neubírá na váze Vašich zásluh o tento wikiprojekt. Přeji mnoho štěstí a úspěchů na jiných projektech i v osobním životě. Kdo chce vidět, vidí, kdo nechce, štengruje... --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 9. 7. 2026, 13:20 (UTC)

:::Děkuji [[Uživatel:Kusurija|Kusurijovi]], že napsal toto poděkování, jako spolusprávce se k němu (i ke všem vyjádřeným přáním) připojuji. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 7. 2026, 18:07 (UTC)
:::: Výroky váše mám tendenci klasifikovat jako A&amp;A. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 11:44 (UTC)

== Opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání ==
Upozorňuji ve veřejném fóru v prostoru Wikiverzita, že jinde probíhá diskuze na téma opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání:
: [[Diskuse s uživatelem:Mmh/Návrhy/Opuštěné stránky]]
Téma je jistě důležité pro celý projekt a nikoli pouze pro vybrané uživatele. Radši bych diskuzi pokračoval zde, ale pakliže někdo chce tam, tak řekněme i tam.

Zde alespoň ocituji Kusurijův první nedávný výrok a dám mu číslo:
: (1a) Opuštěná stránka, o jejíž kvalitě a užitečnosti nikdo nezapochyboval (v kladném smyslu) by měla zůstat zachována. 
Ano, mám sklon souhlasit, i když přesná formulace by si možná žádala ještě vyladění, jako že stránka musí být relevantní pro projekt Wikiverzity (což by se mohlo rozumět samo sebou, ale ono někdy je lépe být explicitní).

Zkusme jinak:
: (1b) Opuštěnost stránky není žádný ''postačující'' důvod pro její smazání, a to ani skrze diskuzi o smazání (DoS).

Jiná/další možná politika/pravidlo:
: (2) Opuštěnou stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem může správce smazat skrze rychlosmaz.

A k tomu alternativa:
: (3) Stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem, byť by byla opuštěná, lze smazat pouze skrze diskuzi o smazání (DoS), nikoli skrze rychlosmaz.
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:03 (UTC)
:: Ad 2) i 3): Možno sloučit (s vypuštěním slova &quot;pouze&quot; v 3)). Koment: Nelze omezovat nikoho v uplatnění názoru, že záležitost (stránka) vyžaduje DoS a ne rychlosmaz (kromě případů trollingu jakože spam/vandalizmus projednávejte DoSem apod.). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:59 (UTC)

== Request for comment (the future of Abstract Wikipedia) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies if this has not yet been translated into your wiki's language. {{int:Please-translate}}
You are invited to voice your opinions in a [[:m:Requests for comment/The future of Abstract Wikipedia|request for comment about the future of Abstract Wikipedia]]. {{Int:Feedback-thanks-title}}
[[:m:User:Kowal2701|Kowal2701]] ([[:m:User talk:Kowal2701|talk]])  24. 7. 2026, 12:25 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:DreamRimmer@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Drobné úpravy do Wikiverzita:Rychlé smazání ==

Jak teď tu a tam diskutujeme o pravidlech, narazil jsem na dvě drobnosti, které bych navrhoval upravit na stránce [[Wikiverzita:Rychlé smazání]], viz [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Příslušnost u žádosti o smazání]] a [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Zmínka alternativy (DOS) hned na začátek]]. Prosím, máte-li k tomu nějaké připomínky, vyjádřete se k tomu. Nepřevládne-li vůle opačná, tak úpravu cca za měsíc provedu. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 7. 2026, 13:31 (UTC)

== Přepnutí serverů – vaše wiki bude zanedlouho nakrátko pouze pro čtení ==
&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] přepne provoz mezi svými datovými centry. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2026-09-23|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2026-09-23T14:00|en}} {{#time:H:i e|2026-09-23T14:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. Tento banner zůstane zobrazen až do konce této operace. 
Můžete pomoci [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special%3ATranslate&amp;group=Centralnotice-tgroup-read_only_banner&amp;task=view&amp;language=&amp;filter=&amp;action=translate přeložit nebo upravit] tento text.

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

* Editace budou vypnuté nejvýše hodinu dne {{#time:j. xg Y (l)|2026-09-23|cs}}.
* Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

* Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud ho operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen. Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. 

'''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

[[m:user:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] 15. 9. 2026, 12:58 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=30513874 --&gt;

== Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence ==
Navrhuji toto doporučení (nikoli zatím závazné pravidlo; navrhl bych, nechť vyprší 24. září 2027, ale tento přístup se zatím nesetkal s pochopením, proto tento návrh nečiním):
: ''Vloží-li někdo do hlavního jmenného prostoru výstup z generativní umělé inteligence, jako je např. ChatGPT, Gemini, Claude, Copilot, Grok a LLaMA (anglicky GenAI), pak musí postupovat tak, aby čtenář snadno (včetně bez zkoumání historie revizí) poznal, které části textu jsou výstupem z GenAI a z kterého GenAI.''
Kdybychom dali datum vypršení 24. září 2027, tím spíše (bez méně obav) bychom z toho mohli udělat ''závané pravidlo'' namísto ''doporučení''. I závazné pravidlo lze nicméně změnit novým konsenzem; problém je jen ten, že konsenzus se příliš často obtížně hledá, pročež je riziko zabetonování něčeho špatného značné.

Disclaimer: kontrast mezi ''závazným pravidlem'' a ''doporučením'' zatím nebyl v české Wikiverzitě užíván. Měl-li by se však tento meta-princip kodifikvoat ještě skrze separátní diskuzi, hlasování, žádost o komentář a pod., tak nebudeme nikdy hotoví a vše se zablokuje. Pakliže by toto někoho dráždilo, můžeme to prostě kodifikovat jako ''pravidlo'', s nejasnou definicí toho, co pravidlo je. --24. 9. 2026, 06:11 (UTC)</text>
      <sha1>rzm7nb343ocfaq44zoybapkr4ntvc0n</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149888</id>
      <parentid>149887</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:11:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence */</comment>
      <origin>149888</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="116005" sha1="byatto8mcbf9jh08sw7mpw1dbv3wppp" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikiverzita]]&lt;!--
--&gt;&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; margin: 0 0 1em 1em; width: 16em;&quot;&gt;
Starší diskuse naleznete v archivu:
* [[/Archiv 1 (z Wikipedie)|Přípravná diskuse k založení (31. říjen 2006 – 5. únor 2007)]]
* [[/Archiv 2 (z Bety)|Diskuse z období inkubace (květen 2007 – květen 2008)]]
* [[/Archiv 2008]]
* [[/Archiv 2009]]
* [[/Archiv 2010]]
* [[/Archiv 2011]]
* [[/Archiv 2012]]
* [[/Archiv 2013]]
* [[/Archiv 2014]] 
* [[/Archiv 2015]]
* [[/Archiv 2016]] 
* [[/Archiv 2017]] 
* [[/Archiv 2018]]
* [[/Archiv 2019]]
* [[/Archiv 2020]]
* [[/Archiv 2021]]
* [[/Archiv 2022]]
* [[/Archiv 2023]]
* [[/Archiv 2024]]
* [[/Archiv 2025]]
&lt;/div&gt;
__NEWSECTIONLINK__
&lt;div class=&quot;toccolours plainlinks&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
'''Zde můžete diskutovat o radostech a strastech české Wikiverzity.'''

'''[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&amp;section=new}} Přidat nové téma]'''

S technickými dotazy a problémy jste zváni [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)|do technického oddělení diskuse]].

Reálná setkání uživatelů Wikiverzity se plánují a domlouvají na stránce [[Wikiverzita:Reálná setkání]].

&lt;inputbox&gt;
type=search
searchbuttonlabel=Hledat v archivech
namespaces=Wikiverzita**
prefix=Wikiverzita:Diskusní prostor
width=15
break=no
&lt;/inputbox&gt;

&lt;/div&gt;

== Thank You for Last Year – Join Wiki Loves Ramadan 2026 ==

Dear Wikimedia communities,

We hope you are doing well, and we wish you a happy New Year.

''Last year, we captured light. This year, we’ll capture legacy.''

In 2025, communities around the world shared the glow of Ramadan nights and the warmth of collective iftars. In 2026, ''Wiki Loves Ramadan'' is expanding, bringing more stories, more cultures, and deeper global connections across Wikimedia projects.

We invite you to explore the ''Wiki Loves Ramadan 2026'' [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026|Meta page]] to learn how you can participate and [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026/Participating communities|sign up]] your community.

📷 ''Photo campaign on '' [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan 2026|Wikimedia Commons]]

If you have questions about the project, please refer to the FAQs:  
* [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan/FAQ/|Meta-Wiki]]
* [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan/FAQ|Wikimedia Commons]]

''Early registration for updates is now open via the '''[[m:Special:RegisterForEvent/2710|Event page]]'''''

''Stay connected and receive updates:''  
* [https://t.me/WikiLovesRamadan Telegram channel]  
* [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/wikilovesramadan.lists.wikimedia.org/ Mailing list]

We look forward to collaborating with you and your community.


'''The Wiki Loves Ramadan 2026 Organizing Team''' 16. 1. 2026, 19:45 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29879549 --&gt;

== Annual review of the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
I am writing to you to let you know the annual review period for the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines is open now. You can make suggestions for changes through 9 February 2026. This is the first step of several to be taken for the annual review. [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Annual review/2026|Read more information and find a conversation to join on the UCoC page on Meta]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review was planned and implemented by the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|you may review the U4C Charter]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Please share this information with other members in your community wherever else might be appropriate.
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
-- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]])
&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

19. 1. 2026, 21:02 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=29905753 --&gt;

== Import šablony W pro odkaz na Wikipedii ==
V anglické Wikiverzitě rád užívám šablonu W. Ta umožní napsat např. &quot;W|Článek&quot; (obaleno patřičným druhem závorek) a vytvoří se odkaz na Wikipedii, ovšem bez ukázaného W. Wikidata: [[D:Q17590394]]; podle něj podobnou šablonu má řada projektů v jiných jazycích, ale žádný český. Písmenko &quot;W&quot; mi i pro češtinu přijde vhodné; W jako Wikipedie.

Mohli bychom šablonu importovat. Nebo bych ji mohl i zpaměti napsat; je to triviální, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:39 (UTC)

Takhle: když se dívám např. do https://en.wikinews.org/w/index.php?title=Template:W&amp;action=edit, tak poskytnout plnou funkci s rlůznými parametry zase tak triviální není. A že by ten šabloní kód plný závorek byl nějak supr čitelný, to mi tedy nepřijde (to je obecně problém šablon, oproti Lua modulům). Pakliže budeme chtít plnou verzi se všemi fíčurami, bude vhodné do češtiny lokalizovat názvy parametrů a kategorií. Minimální funkce by byla ta, kterou jsem právě popsal, ta je bez kategorie a parametr je číslovaný a nikoli pojmenovaný. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:44 (UTC)

:Jak na to koukám (byl jsem více než týden pracovně pryč a mimo Wikiverzitu), samotný mechanický import by nestačil, bylo by potřeba tam předělat více věcí. Proto by mi připadalo lepší tu šablonu podle té anglické tady na místě postupně vytvořit, tedy postupně překopírovat, přeložit a případně lokalizovaně umístit všechny její části včetně dokumentace. Nemáte chuť to udělat? --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 2. 2026, 19:49 (UTC)
:: Děkuji. Dobrá, založím šablonu v tom minimálním rozsahu, který podle mě činí jádro její užitečnosti (heslo: MVP). Zde: [[Šablona:W]]; test: {{W|Karl Popper}}. Kdyby to někdo ještě nějak zásadně rozporoval (proč?), pořád to lze smazat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:32 (UTC)
::: Díky. Ten popis by bylo lepší přesunout na dokumentační podstránku, ale to se může udělat příležitostně později (spousta šablon nemá solidní popis, natož na dokumentační podstránce). A samozřejmě, každá nová věc by se měla hned vložit do nějaké kategorie, to jsem tedy nyní udělal. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 2. 2026, 00:02 (UTC)

== Návrh na přesun do uživatelského prostoru - Emacs konfigurace ==
Navrhuji přesunout stránku [[Emacs/konfigurace]] do uživatelského prostoru. Alternativou by bylo do názvu stránky umístit jméno autora, [[User:Kychot|Kychota]], tedy např. &quot;Emacs/Konfigurace/Kychot&quot; nebo za mě i &quot;Konfigurace Emacsu (Kychot)&quot;.

Zdůvodnění: Z názvu stránky &quot;Emacs/konfigurace&quot; bych čekal (a snad nejen já), že bude obecně o konfiguraci textového editoru Emacs. Místo toho tam nacházím materiál, který ani není uvozen větami určujícími scope/rozsah, snad něco jako konfigurační soubor jednoho člověka. Toto podle mého posouzení není dost dobré pro hlavní jmenný prostor.

Pakliže mám podobné návrhy směřovat do procesu dání na smazání (což mi dává docela smysl), mohu tak učinit, pakliže k tomu budu vyzván. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 06:40 (UTC)

: Provedeno, druhá z navrhovaných variant, jak je to na WV běžné: [[Emacs/konfigurace#Příklady konfiguračních souborů různých uživatelů]], [[Emacs/konfigurace/Kychot]]. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 4. 2. 2026, 14:58 (UTC)
:: [[User:Kychot|Kychot]]: Děkuji. Když nad tím přemýšlím, vlastně stačilo přidat nad příklad uvozovací větu: &quot;Následuje příklad konfiguračního souboru, uživatele Kychota&quot;, bez založení podstránky. Tím by bylo jasné, na co se čtenář dívá.
:: Stránka [[Emacs/konfigurace/Kychot]] nyní pořád přijde docela málo hodnotná (na hlavní jmenný prostor), z pohledu spotřebitele/třetí strany. Hodnotu stránky by výrazně zvýšily: 1) externí odkazy na co nejlepší relevantní zdroje, ideálně v češtině ale třeba i angličtině; 2) alespoň nějaké české vysvětlivky. Ale to bych vlastně mohl přidat i já, kdyby se mi chtělo (dlouhá léta jsem užíval XEmacs, než jsem přešel na SlickEdit, Notepad++ a nakonec dokonce Beyond Compare coby editor). A možná že vysvětlení již i podá GenAI (a neudělá u toho chybu?). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:10 (UTC)
:Buď smazat nebo ponechat. Wikiverzita je komunitní projekt určený pro veřejnost. Wikiverzita není soukromý hostovací server, takže v uživatelském ns by mělo být minimum stránek. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:19 (UTC)
:: Výrok výše je hodnotící názor/postoj Juandeva, nikoliv ověřitelný fakt, tím spíše že užívá deontickou modalitu (&quot;by mělo&quot;) netrasující do zdroje. Anglická Wikiverzita toho má v uživatelském prostoru mnoho; dokonce anglická Wikipedie tam toho má mnoho. V anglické Wikiverzitě jsem argumentoval, proč je ''learning by doing'' čili ''učení se praktikováním'' v uživáku prima; tam jsem i citoval Dava Braunschweiga.
:: Nevidím důvod, proč by materiál, který sice slouží jeho autorovi pro ''learning by doing''/učení se praktikováním, ale pro ostatní je spíše nevyužitelný či je o využitelnosti pochybnost, nemohl být v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 3. 2026, 12:53 (UTC)

== Podstránky velkým písmenem ==
Navrhuji vytvářet podstránky velkým písmenem. Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.

Důsledek:
* [[Emacs/instalace]] se přesune na [[Emacs/Instalace]]
* [[Emacs/tutoriál]] se přesune na [[Emacs/Tutoriál]]
* Podobně pro jiné podstránky v [[Emacs]].

Ping: [[User:Kychot]], jenž tyto stránky založil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:04 (UTC)

: Před pár lety o tom tady proběhla diskuse a závěr byl, že velká písmena jen v těch případech, kdy k tomu bude nějaký smysluplný důvod. Zrovna v tomto případě ho tu ale nevidím. Zkuste to dohledat. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 21. 2. 2026, 20:29 (UTC)
:: 1) Obecně má lepší šanci diskuzi dohledat ten, kdo se jí účastnil, s využitím své paměti. Proto vás prosím, abyste se pokusil diskuzi dohledat vy.
:: 2) Vygeneroval jsem si pseudonáhodný sample/vzorek stránek použitím funkce [[Speciální:Náhodná stránka]]. Prvních 10 stránek: [[Italština/Materiály/Slovesa, tabulka (it x cs) 10 (b)]], [[Číselné soustavy/Unikátní prvočísla: l = 46]], [[JavaScript/Kenjiro995/Číselné proměnné]], [[Sluneční soustava/Země je kulatá/Sluneční soustava - přehled/Neptun/Měsíce]], [[Záloha metadat/Kychot/GoFlex/udisks]], [[Flask/Grinberg/01 - Nazdárek!]], [[Sny/Databáze/Kychot/2024-06-13]], [[Ubuntu/KDE]], [[Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly/Dobešová]], [[PKR/Colchicum autumnale/Záznamy]]. Podle tohoto náhodného vzorku to nevypadá, že by tu převládla malá písmena.
:: 3) Ještě se mohu podívat do jinojazyčných projektů; anglická Wikiverzita začíná podstránky velkým písmenem.
:: 4) Stránka [[Wikiverzita:Název stránky]] (jež nemá žádný oficiální status pravidel, žádnou ceduli apod.) vede jako příklady podstránek [[Latina/Lexikální témata/Škola]], [[Latina pro začátečníky/2012/Domácí úkol 3]] a [[Litevština/Přízvukování sloves]]. Zde žádný příklad s první pímenem malým pro podstránku nenacházím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:28 (UTC)
::: [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] má pravdu (s tím výskytem na Wikiverzitě). Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem (nejedná se o slovníkové heslo na Wikislovníku. Možná by se dalo vzít do úvahy »nějaký« &lt;nowiki&gt;[[Projekt/Podstránka/i-Phone]]&lt;/nowiki&gt;, kde to i-Phone má být s malým i. Jinak asi ne. Já bych byl také pro přejmenování těch [[Uživatel:Kychot|Kychot]]ových stránek. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 22. 2. 2026, 20:43 (UTC)
:::==== [[Wikiverzita:Podstránky]] ====
:::Zde se nikde explicitně neuvádí, jestli podstránky psát s velkým počátečním písmenem či nikoli. Ale z uvedených příkladů to celkem jasně vyplývá:
:::* Pivovar/Primátor/Weizenbier – zde jsou velká písmena z důvodu, že se jedná o vlastní jména (dle pravopisu češtiny)
:::* Cesta z A/do B/nejkratší/Kychot – zde je velkým písmenem pouze Kychot jakožto username, jinak malá písmena
:::* Cesta z A/Kychot/do A/nejdelší – opět to samé, pokud podstránka není vlastním jménem, není důvod začínat ji malým písmenem
:::Pokud bychom všechny podstránky začínali malým písmenem, setřeli bychom rozdíl mezi obecnými a vlastními jmény.
:::==== [[Diskuse:Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly]] ====
:::Opět v příkladech malá písmena.
:::==== [[Fórum:Práce na Wikipedii]] ====
:::* Jak se vkládá podstránka ? Normálně: /podstránka.
:::Opět s malým písmenem, není-li jiný důvod
:::==== [[Linux/Jádro/Chyby/ehci hcd/diary/2006-02-09.Thu]] ====
:::Vidíme, některé podstránky velkým písmenem, některé malým. Nedělal bych z toho žádné závazné pravidlo. Zkrátka jsme na Wikiverzitě, kde je na zodpovědnosti každého autora, co je v kterém případě vhodnější. Například kdybychom v daném případě přepsali všechna počáteční písmena na velká, dostali bychom název podstránky Linux/Jádro/Chyby/Ehci hcd/Diary/2006-02-09.Thu  A už tu je chyba, protože ehci hc se zkrátka píše malými písmeny.
:::==== [[Varhany/realizace]] ====
:::==== [[Pivovar/degustátor/Kychot]] ====
:::Třeba tady by mi připadala podstránka [[Pivovar/Degustátor/Kychot]] vyloženě trapná a matoucí – jakoby &quot;Degustátor&quot; byl nějak oficiální titul či co.
:::==== [[Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate/Dokumentace]] ====
:::Takových podobných tu máme hromadu, tak jen například:
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/string/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/time/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Sorters/rank/Dokumentace]]
:::... atd. atd.
:::==== Závěr ====
:::Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla. Opakuji, předpokládám, že na Wikiverzitu píšou dostatečně soudní autoři, který jsou schopni si sami rozhodnout, kdy je příhodnější psát tu kterou podstránku velkým a kdy malým počátečním písmenem. Děkuji za pochopení.
:::Mimo jiné: Píšete: &lt;cite&gt;Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.&lt;/cite&gt; Což je v podstatě omyl. V některých případech to tak může být, ale v jiných nemusí. Čistě technicky vzato, &quot;podstránky&quot; s jejich lomítky jsou součástí názvu stejně jako u &quot;normální&quot; stránky a stejně tak je s nimi i zacházeno. Takže bych např. mohl mít stránku &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží v Praze pro osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. No ale když budu chtít mít stránky i pro jiná města a jiný druh dopravy, pak bude výhodné tuto stránku rozepsat pomocí podstránek na &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/v Praze pro/osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Se všemi velkými počátečními písmeny by to pak vypadalo jako &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/V Praze pro/Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Ta lomítka v názvu stránky si klidně mohu odmyslet (nahradit je zase mezerami, kvůli srozumitelnosti) a pak dostanu &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží V Praze pro Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. A tady už mi vynikne, že psát předložku či obecné jméno s velkým písmenem působí dost divně. A o názvu stránky také rozhoduje její autor.
:::A anglickou Wikiverzitou tu prosím neargumentujte. V angličtině či &quot;američtině&quot; se s velkými písmeneny píše kde co.
:::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 17:53 (UTC)
::::Tak například zde jsou písmena a..w v názvech podstránek použita jako označování odrážek, kde bývá zvykem používat spíše malá písmena než velká. Ale rozhodně bych to nenazval kapitolami či podkapitolami!
::::* [[:Kategorie:Mocnina 95]]
::::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:11 (UTC)
:::: Zde zase ve velkém počtu příkladů jsou součástí názvu jména souborů. Pokud jsou jména souborů psána s počátečním malým písmenem, pak jejich kapitalizace by způsobila zmatek, neboť v unixových systémech ''záleží'' na velikosti písmen v názvech:
:::: * [[:Kategorie:Projekt: Hesla Jednoty bratrské]]
:::: --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:22 (UTC)
::::: Zatím stručně: 5) v něčem máte pravdu; možná odpovím později.
::::: 6) &quot;Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla.&quot;: prosbu zamítám, příkazy osob mě nenadřízených nepřijímám (jsem svobodný liberální subjekt nebo se tak alespoň nazírám). Unifikace za vzniku sdílených konvencích je na wiki, kde jsem působil, běžná, i v anglické Wikiverzitě, a nevidím, čemu by měla škodit v české Wikiverzitě. Bude-li konsenzus, můžeme ustavit konvenci; nebude-li, tak to holt zůstane každý pes jiná ves. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:07 (UTC)
:Já si myslím, že je to asi jedno. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:18 (UTC)
:: Výrok výše neobsahuje žádný, ani náznakový, pokus o zdůvodnění. Má-li být konsenzus určován na základě argumentů a argumentace a jejich síly a nikoli pouze numericky (sčítáním hlasů či postojů), takový výrok je dlužno odmítnout a z diskuze jakoby vyloučit. Přitom účastník diskuze nemusí argument konstruovat sám; stačí, když odkáže na argumenty zkonstruované někým jiným, např. &quot;dle argumentace uživatele Pepa Zdepa&quot; (to jméno je možná od D.). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:20 (UTC)
::: (hodně dlouho po EditKonfliktu, kvůli kterému jsem komplet přišel o text editace): Měním názor, inspirován příspěvky [[Uživatel:Kychot|kolegy Kychota]] na „Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem“ (+), pokud se jako samostatná stránka tváří. Každá stránka, mající svoje podstránky by měla obsahovat alespoň text, ze kterého je patrné, k čemu slouží. Horizontálně může být (pokud to logika/architektura projektu vyžaduje) libovolné množství podstránek, řetězení podstránek vertikálně (do hloubky) je lépe pokud možno omezit (což Kychotův výklad/příklad ne zcela respektuje; z důvodů technických i z důvodu přehlednosti). [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]], Kychot - přestřelka ohledně unifikujících pravidel: Nějaká pravidla jsou společná pro všechny projekty Wikimedia, a to jak striktní (například Copyvio), tak méně striktní, ale velmi záhodná dodržovat (například Wikietiketa), jiná pravidla jsou specifická pro určitý typ wikiprojektů (Wikislovníkářské názvy hesel s počátečním malým písmenem). Kychot si neuvědomil na koho se obrací (otázka: musel? třeba neměl čas se seznámit s hodnotovou orientací D. Polanského a použil styl jinde běžný (co je běžné, nemusí být ideální), D. Polanský nenazřel, že člověku, neobeznámeného s jeho postoji, může jeho replika vyznít nepříjemně). Takže, pokud na pravidle shledáváte nějaké závady, je možné buď vyvolat diskusi/hlasování o změně pravidla na Vaši verzi ''podle předem prodiskutovaného návrhu'', nebo založit hlasování o změně statusu toho pravidla. V žádném případě není možné (na žádném projektu Wikimedia) pravidlo prostě zrušit. Stejně jako jiné pravidlo bez souhlasu komunity ustanovit či zásadně změnit. Pravidla ze samého počátku cs.Wikiverzity se mohla formovat ještě ve Wikiinkubátoru, případně přímými osobními konzultacemi, a proto může být jejich historie nedohledatelná bez použití velmi speciálních nástrojů. Neideální stav; nutnost jeho změny je otázná, pokud považujete za nutnou, je možné vyvolat hlasování o ponechání v platnosti v takovém statusu nebo tak, jak jsem navrhl nahoře. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:05 (UTC)
:::: O tom co je nebo není ''pravidlo'' a jak opravdová ''pravidla'' vznikají, schvalují se, činí vysledovatelnými k diskuzi apod. je již diskuze [[#Pravidla Wikiverzity]] níže. Opakovat zde mé argumenty k tomuto tam učiněné by bylo nenápomocné. Zde se můžeme soustředit na to, zda ono ať již pravidlo či kvazipravidlo či pravidlo-v-přípravě  [[Wikiverzita:Název stránky]] indikuje jasně malé písmeno na začátku pro podstránky; já upozornil, že tak nečiní, vyjmenováním příkladů z ní, jež jsou ostatně uvedeny ihned na začátku. Kychot se opřel o jinou stránku a sice [[Wikiverzita:Podstránky]]. Tyto stránky jsou v diskuzované věci vůči sobě ''nekonzistentní'', stejně jako je ''nekonzistentní'' praxe v hlavním jmenném prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:23 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Čím více se rozhlížím po české Wikiverzitě, tím více získávám dojem, že by velká část jejího hlavního jmenného prostoru patřila přesunout do uživatelského prostoru či smazat, coby nezpůsobilá přispět netriviálně k edukaci (vzdělání) čtenáře. Můj první dojem je, že situace je následkem činnosti především dvou uživatelů, [[User:Juandev]] a [[User:Kychot]]. Mohli bychom zahájit proces tohoto přesunu skrze process dání na smazání (DOS) či podobný, nicméně to bude značné množství práce a navíc dle zkušenosti lze očekávat odpor těchto dvou aktérů. Vzhledem k velkému rozsahu by mi přišlo i myslitelné např. sumárně vše, co vložil Kychot, přesunout do uživatelského prostoru a naopak po jedné (on a case to case basis) dovolovat návrat do hlavního jmenného prostoru. Takové opatření (executive order, executive measure) by se nějak muselo odhlasovat či schválit.

Kdo by o to usilovat, např. já, by snadno mohl přijít k úhoně v podobně bloků za osobní útoky, nepodpoře &quot;vědy a vzdělávání&quot; apod. Tak se vlastně již i stalo; moje první intervence v tomto směru ohledně uživatele [[User:Juandev]] v české Wikiverzitě podle mého odhadu přispěly k jeho rušivému působení v anglické Wikiverzitě, i díky čemuž byla zastavena moje úspěšná čistící činnost tam.

Závěr je celkem jasný: musím odmítnout odpovědnost za další zvedání do očí bijících problémů české Wikiverzity ohledně uživatečnosti a přijatelnosti stávajícího obsahu. Nejlepší naděje pro českou Wikiverzitu je, že sem přijde později dostatek lidí, kteří Juandeva a Kychota přehlasují. Koncept vzdělávacího learning-by-doing (učení se děláním či cvičením, nikoli memorováním polopochopených či nepochopených vět) projektu postaveného na stejné softwarové technice jako má Wikipedie mi pořád přijde nosný, způsobilý sloužit zejména pro učení ''learning by doing'', učení se děláním (pozdravy Pirsigovi ZMM 1974 a americkému managementu) [věta je poněkud repetitivní].

Ještě coby částečná substanciace některé funkcí &quot;Náhodná stránka&quot; nalezené problematické stránky (což však může snadno provést každý):
* [[Zvire-0.01.el]]: co že má demonstrovat tento údajný demonstrační program? Úvodní věta nedostatečně charakterizuje stránku a její rozsah.
* [[Projekt: Křesťanské zpěvníky]]: jaký je vzdělávací účel tohoto &quot;projektu&quot;? Stránka praví: &quot;Projekt: Křesťanské zpěvníky si klade za úkol zmapovat všelijaké zpěvníky křesťanských písní a v nich obsažené písně s konečným cílem vytvořit srovnávací databázi, využitelnou např. v projektu: Hesla Jednoty bratrské.&quot; Takže lze na Wikiverzitě pořizovat &quot;databáze&quot; (katalogy) ledasčeho?
* [[Tcl/Otázky a odpovědi]]: málo obsažná stránka (malý počet otázek) neobsahující nic, co jeden nenajde v manuálu?
* [[VUT/FSI]], [[VUT/FSI/VEA]]: není uvedeno co je &quot;FSI&quot;, stránky málo obsažné (Fakulta Strojního Inženýrství (FSI) - nutno se doproklikat (zkusmo)...)
* [[LionWiki]], [[LionWiki/Studium/Juandev]]: téměř nic tam, dvě řešené otázky
* [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]: parodie? Povlečení páchne po houbách. Řešení: vyprat, usušit a pořádně vyvětrat.
* [[Nádržkový splachovač/Juandev/Teče]]: další parodie, s ještě méně obsahem, s prázdnými oddíly řešení a výsledky?
* [[Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu]]: podobně jako položka výše
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:32 (UTC)

:Někomu se podoba stránek líbí, jinému ne. Na Wikiverzitě by mělo jít především o vzdělávací a výzkumný potenciál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 16:46 (UTC)

Téma zde bylo již patrně diskutováno. Chtěl bych vyvořit co nejúplnější seznam odkazů, ale chybí mi energie. Něco do začátku:
* [[Wikiverzita:Diskusní_prostor/Archiv_2011]]: &quot;[...] A to ani nemluvím o tom, jakou nebetyčnou ostudu má Wikiverzita pod silným letitým nánosem Juanových blogísků (mimochodem, když jsem se ptal několika uživatelů z jiných Wikiverzit na tento typ stránek, reakcí byl většinou záchvat smíchu a po něm odpověď, že to sem samozřejmě nepatří) u externích subjektů. Jeden příklad za všechny - jedna škola měla zájem poměrně extenzivně používat Wikiverzitu v rámci své výuky. S tím, že by výsledky té práce potom putovaly na sesterské projekty. No, pak si prošli místní obsah a řekli mi, že nejsou blázni, aby se blamovali participací na něčem tak groteskním jako je česká Wikiverzita. [...] bsahovým věcem, koncepci, vizi apod. se vyjádřím později, mj. na základě toho, jak se tato diskuse bude dále vyvíjet. — Danny B. 11. 4. 2011, 00:51 (UTC)&quot;
* [[Diskuse_s_uživatelem:Milda#Na barvičky jsou styly]]: &quot;Víš co, Kychote, peskuj si prvně toho nebo ty z vás, kteří z tohoto projektu udělali neskutečný svinčík, který nemá se vzděláváním nic společného, a když se jednomu šlápne na kuří oko, začne přes open proxy z loutkových účtů šířit pomlouvy. A pokud tento projekt považuješ za váš (pokud předpokládám správně, že tím myslíš tvůj a Juanův), přestěhujte si ho taky na vlastní webový prostor. --Milda (diskuse) 15. 11. 2012, 21:13 (UTC)&quot;
* [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Kychot/Praga_RND/Autobus/Hurv%C3%ADnek&amp;diff=prev&amp;oldid=44483]: &quot;Milda přesunul stránku Praga RND/Autobus/Hurvínek na Uživatel:Kychot/Hurvínek: popis soukromého vozidla (viz diskusi); pokud se vrátí socialismus a bude vozidlo znárodněno a ve prospěch komunity bude majiteli zabavena i tato stránka&quot;
* [[Wikiverzita:Nástěnka_správců/Archiv_2012#Budoucnost_Wikiverzity]]
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor/Archiv_2013#Žádost o práva správce/Request for admin rights]]: několik uživatelů si stěžuje na špatný stav Wikiverzity
* ''Přidáno později'': [[Diskuse s uživatelem:Sančo Panza#Cíle Wikiverzity]]: &quot;[...]  Má představa Wikiverzity slouží čtenářům, učitelům, studentům jako zdroj při studiu, výuce. Nikoli, jak je tomu nyní, že slouží několika individuím jako poznámkový blok a stupínek pro sebeprezentaci, zatímco jakýkoli použitelný obsah je nedohledatelný. [...] Sančo Panza&quot;. Srpen 2014.

Pokračování snad bude.

Z ekonomického hlediska se domnívám, že bude ''pravděpodobně možné'' (ale to jsem formálně technicky nesubstancioval) podložit nekonečný blok jak Juandeva tak Kychota, přičemž by pro začátek stačil zákaz zakládání nových stránek v hlavním jmenném prostoru, tedy že by zakládání nových stránek v jejich uživatelském prostoru zase tolik nevadilo. Dokud však tito pravděpodobní formálně-neustavení dlouhodobí narušitelé, kvazinarušitelé či něco podobného (možná i vzdáleně podobného?) budou moci neplodně vstupovat do diskuzí, problém bude obtížné vyřešit.

Pořád si myslím, že by profesionální edukátoři/vzdělávači/učitelé neudělali chybu, kdyby zkusili Wikiverzitu použít a jakoby mocensky &quot;převzít&quot;. K tomu stačí se zapojit, zkraje se trochu zastydět za participaci na smetišti (nebo co bych tam mírně nadsazeně či metaforicky či poeticky nazval) a později argumentovat a hlasovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:16 (UTC)

:Nevím, zda to přichází jako kletba s křestním jménem, ale tyhle diskuse jsme si tu už svého času prodělali. Wikiverzita není Wikipedie ani Wikiknihy ani Wikislovník atd. Je to vzdělávací prostor, velká společná dílna. Je vhodné se snažit o to, abychom tu udrželi nějaký dílenský pořádek, ale principiálně mimo je ukazovat na sousední ponk, kde někdo cvičně hobluje mástev, a chtít ho vykázat jen proto, že mástev není k ničemu užitečná. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 3. 2026, 18:37 (UTC)
:: Děkuji. Podle mě by ''hlavní jmenný prostor'' měl obsahovat pouze to, co může být ''užitečné třetí osobě'', jiné osobě než vkladateli. Pakliže je to užitečné ''pouze tvůrci'' coby prostor pro learning by doing/učení se praktikováním, mělo by to být v uživatelském prostoru (&quot;User:...&quot;, &quot;Uživatel:...&quot;).
:: Za vašeho přístupu nevidím žádný regulativ pro hlavní jmenný prostor. To si tam pak může někdo dumpnout cokoli -- což někteří patrně i činí -- a pak to prohlásit za pracoviště ve stylu Wikiverzity.
:: Pakliže příkladové stránky, na které jsem poukázal (např. [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]?), podporujete pro hlavní jmenný prostor, pak jste bohužel součástí problému a nikoli součástí jeho řešení. Tím spíše je vhodný můj nadpis &quot;Vyloučení odpovědnosti&quot;; tady proti většině nenadělám nic. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]
:: Apropó, takto moje mysl na první pokus parsuje cestu &quot;Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách&quot;: Problém s textilem: Juandev voní po houbách. Ehm. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:40 (UTC)
:: Ostatně: [[Textil]]: &quot;Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o textilu, využitelných pro vzdělávání a výzkum.&quot; Jediný podobsah: [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. To mi chce jako někdo vážně tvrdit, že [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]] je stránka &quot;využitel[ná] pro vzdělávání a výzkum&quot;? To je jako co, Monty Python? Létající cirkus? Cimrmani? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:54 (UTC)
:: No co.  Otevřel jsem DOS: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. Uvidíme, co se bude dít. Podobě špatné stránky byly v minulosti v české Wikiverzitě již přesunuty mimo hlavní jmenný prostor; třeba se to podaří i teď. Pakliže se přesun mimo &quot;hlavák&quot; nezdaří, pak bude také jasné, v jakém zoufalém stavu je administrativně česká Wikiverzita. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 06:44 (UTC)

:Prosím, přečtěte si pro začátek [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]] a [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]].
:Nemá smysl tady ztrácet čas nějakou debatou, dokud si neujasníme základní rámec Wikiverzity, resp. dokud si ho neujasníte Vy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:31 (UTC)
:: První, čeho si všímám, je, že tyto stránky nemají žádné trasování do diskuze a žádnou šablonu označující status. Tedy to formálně vzato nejsou pravidla.
:: Dobře, mohu se podívat do historie stránek, kdo je napsal.
::* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]: první obsah [[User:Juandev]] v roce 2008, o hodně později rozšířil [[User:Mmh]], zvlášť v roce 2019
::* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]: první obsah [[User: Kychot]] v roce 2011, o později rozšířil [[User:Mmh]] a [[User:Juandev]]
:: Z hlediska autority tyto stránky tedy mají váhu jen malou: nelze nijak ověřit, že jsou to rozumná pravidla schválená rozumnými lidi, případně lidmi, kterým byla nadací svěřena autorita.
:: Další postup by byl předstírat pro účel analýzy, že stránky váhu mají, a zkoumat, co z toho plyne. To možná udělám později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:39 (UTC)
:: Cituji úvod z [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]:
::: &quot;Na Wikiverzitu patří texty, obrázky a další materiály, které nějakým způsobem slouží výzkumu, vzdělávání, výchově.&quot;
::: &quot;Neexistuje (a ani nemůže existovat) ideální vzor toho, jak by měla stránka na Wikiverzitě vypadat. Mohou tu být stránky s nejrozličnější strukturou a nejrůznějšího rozsahu, pokud je to pro jejich účel smysluplné. Mohou tu být stránky, které mají smysl samy o sobě, i stránky, které mají smysl jen jako součást velkého projektu sestávajícího ze stovek nebo tisíců stránek.&quot;
:: Tento vágní podle-mě-blábol nemůže sloužit jako efektivní pravidlo či regulativ pro správu projektu. Je tam ''nějakým způsobem''; to je nesmyslně inkluzivní, podle mého posouzení.
:: Citoval jsem pouze úvod stránky; přečtením zbytku stránky jsem však nenašel nic konkretizujícího natolik, abych slevil ze svého hodnocení stránky pod hlavou &quot;vágní blábol&quot;.
:: Pakliže by se mělo administrovat podle tohoto blábolu, asi by se musela ponechat i stránka [[Uživatel:Juandev/Problémy/Kov/Repase dvířek elektroskříně]], protože ta nějakým způsobem skutečně slouží ''výzkumu'' a sice ''výzkumu'' (ne)způsobilosti wiki editorů, pokud ničeho jiného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:12 (UTC)

:Máte dvě možnosti: buď konstruktivně navrhnete nějakou změnu, tedy třeba změnu té či oné formulace, vymazání nebo přidání nějakého odstavce atd., anebo se smíříte s tím, co tu platí. (Třetí možnost je destruktivní kverulování, které si následně vynutí administrátorský zásah, proto to jako možnost nenabízím.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:05 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==

Pravidla soužití na Wikiverzitě, kterou je možno přirovnat k velké dílně, kde různí lidé pracují na úplně rozdílných věcech, jsou zachycena na stránkách jmenného prostoru [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Str%C3%A1nky_podle_za%C4%8D%C3%A1tku?prefix=&amp;namespace=4 Wikiverzita]. Všechna vznikala z diskusí aktivních uživatelů buď zde, nebo v diskusích k jednotlivým stránkám, někdy v uživatelských prostorech, kde navrhovatel stránku vypracovával, než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné. 

Pokud se někomu tato pravidla nelíbí, tak může zahájit diskusi k jejich změně. Pokud se mu podaří přesvědčit ostatní o svých návrzích, můžeme pravidla přeformulovat. Pokud však nějaký návrh podporu nenalézá, je namístě se ho nesnažit dále prosazovat. Tím navrhovatel jen zdržuje sebe i ostatní od smysluplnější práce. Úplně mimo je pak snažit se prosazovat své neúspěšné návrhy zpochybňováním legitimity dosavadních pravidel. To už není jen otravování ostatních, to už je vandalismus, který může vést k administrátorskému zásahu.

Takže, ještě jednou: chcete-li nějaké pravidlo změnit, naformulujte jasný návrh a napište ho buď sem, nebo na diskusní stránku k příslušnému pravidlu, počkejte na vyjádření dalších aktuálně aktivních uživatelů, a pak se smiřte s výsledkem. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:01 (UTC)
: Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces a určit, které konkrétní osoby pravidlo schválily. Vše ostatní je tak nanejvýš kvazipravidlo.
: Zejména mohu jen těžko uznat za závazná pravidla tyto dosti špatné stránky:
:* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]
:* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]
: Ve wiki je dosti obvyklé některé stránky označit šablonou jako ''návrh pravidla'' (anglicky ''draft''); a to by pro tyto stránky bylo v pořádku. To jsou běžné postupy na wiki, nic, co bych si vymyslel já. V případě pochybnosti mohu ukázat jak z českého Wikislovníku, tak z české Wikipedie ale nakonec i anglické Wikiverzity, že se pojem pouhého návrhu či draftu a odpovídající označení šablonou používá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:09 (UTC)
: Ještě k faktické správnosti řečeného. Bylo tam řečeno &quot;než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné&quot;: např. v historii https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiverzita:Nej%C4%8Dast%C4%9Bji_kladen%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;action=history žádný přesun nevidím. Nevidím tedy, že by text nejrpve vznikal např. v uživatelském prostoru a teprve poté byl na základě dohody přesunut do prostoru Wikislovník. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:14 (UTC)
: Ještě: v anglickém Wikislovníku musí všechna pravidla projít formálním hlasováním a tak i všechny jejich změny. To je za mě zlatý standard, podle mého posouzení. Ještě lepší je request for comments, kde hrají roli více argumenty a ne pouze počet hlasů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:17 (UTC)
:Určitě, to je určitě nejlepší řešení @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. Zatím jsou to ale takové široké diskuse, kde kolega zpochybňuje úplně všechno, ale nanavrhuje jasná konkrétní řešení. Trochu mne zaráží jeho obraty typu ''&quot;Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces&quot;''. To je jako kdyby si diktoval vlastní pravidla a to, že celá Wikiverzita musí skákat tak jak on píská. Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává. Některé stránky jsou označené jako pravidlo, jiné ne. Tak to funguje i na české Wikipedii. Jenom zmíním, že takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a kolega je tam pro podobné chování jaké předvádí tady na Wikiverzitě blokován. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 17:19 (UTC)
:: Klasický popperovský metodický individualismu odmítá rozpravu o konstruovaných agregátech (komunita, společnost aj.) či ji alespoň problematizuje. A to mi přijde rozumné. Čili větu &quot;Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává&quot; je odmítnout kvůli terminologii a nahradit případně větou &quot;Pravidlo je přeci to co si určili editoři a co editoři dlouhodobě uznávají&quot;. To je velmi nápomocné, neboť to směřuje pozornost k oněm ''editorům''. Jistě je možné, že pravidla určili editoři. Kteří editoři určili co za pravidlo? Na to se přece ptám. Ptám se: kdo všechno konkrétně podepsal stránku tu a tu za pravidlo? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:30 (UTC)
:: Ohledně: &quot;[...] takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a [...]&quot;: to je možné. Můžete prosím odkázat na ta konkrétní pravidla, ať se můžeme podívat, o co se jedná? Přece jenom někoho z něčeho obvinit a neuvést podrobnosti, důkazy a doklady, když přitom musí být přece známy, není tak úplně pěkné, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:39 (UTC)
:: Abych se alespoň trochu přesvědčil, že neležím zcela mimo, poptal jsem se svého nového kamaráda Gemini. Je to supr kámoš, jenom občas něco pořádně doplete. Je potřeba to brát s rezervou. Dobře. Povídá: 'V diskusích na platformách typu Wikipedie nebo Wikiverzita se často objevuje argumentační klam založený na anonymní autoritě (&quot;komunita rozhodla&quot;). Váš požadavek na konkrétní doklady k oněm smazaným pravidlům na anglické Wikiverzitě je naprosto legitimní z několika důvodů: [...]
:: 'Jak postupovat v diskusi dál?'
:: 'Pokud protistrana odmítá nebo není schopna dodat konkrétní odkazy, doporučuji trvat na své metodologické pozici:'
::: 'Požadujte jména a data: &quot;Pokud tvrdíte, že komunita pravidlo schválila, uveďte prosím odkaz na konkrétní hlasování nebo konsenzuální diskusi, kde je patrný souhlas identifikovatelných osob.'
::: 'Rozlište zvyk a pravidlo: Často se za &quot;pravidlo&quot; vydává pouhý zvyk (descriptive rule), který ale nikdy neprošel formálním procesem (prescriptive rule). Metodologický individualismus nám pomáhá vidět, že &quot;zvyk&quot; je jen souhrn individuálních akcí, nikoliv závazná norma.'
:: Mě to jako že dává perfektní smysl. Ale třeba Gemini dělá pouze mirroring. Je to ošemetné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:00 (UTC)

Opravdu si to tady nemůžeme rozbourat tím, že postupně vytvořená a zapsaná pravidla (tedy formulace toho, jak to má být, umístěné v prostoru &lt;code&gt;Wikiverzita:&lt;/code&gt;) začneme zpochybňovat. To, že někdo vyžaduje nějaké doklady dávných procesů, je jeho osobní problém, který by neměl přenášet na ostatní. Jak jsem již napsal, pak se z toho stává vandalismus, tedy destruktivní činnost, která musí být administrativně omezena. Tedy opakuji: '''Pokud se někomu nějaké pravidlo nelíbí, pak může naformulovat návrh změny (nebo i zrušení) a předložit ho k diskusi.''' --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:02 (UTC)
: {{Ping|Mmh}} Beru na vědomí váš přístup a vaše výroky výše vcelku. Jak poznám, že je stránka v prostoru Wikislovník: pravidlem ve vašem slova smyslu? Můžete alespoň vytvořit kategorii pro pravidla, např. [[:Kategorie:Pravidla]], a stránky, které jsou podle vás pravidly, do ní umístit? (Bylo by lepší i vytvořit označující šablonu, jakou mají jiné wiki, ale pro začátek by stačila ta kategorie.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:05 (UTC)
:Jsou pravidla přijatá a pravidla zvyková. A i zvykové právo má jistou váhu. V ideálně byrokratickém světě se nejdřív stanoví pravidla a teprve poté tvoří obsah. Ve skutečnosti se však spíše na základě zvyku při tvorbě obsahu sepíše nějaký návod, a teprve později se v případě potřeby kodifikuje jako pravidlo či upraví.
:Ale s tím, že česká Wikiverzita je spíše soukromý blogísek a málo seriózní projekt lze jen souhlasit. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:52 (UTC)
:: Zvykové právo je snad něco jiného než psané pravidlo. Diskuze výše začala mými dotazy na to, kde byly schváleny stránky, o nichž mi bylo řečeno, že jsou to pravidla, za pravidla. Bavíme se o textech, o psaných věcech. Nebo existují snad nějaká ''psaná zvyková pravidla''? Myslel bych si, že zvykový znamená nepsaný. Srovnej též [[S:Ottův slovník naučný/Obyčejové právo]], byť to může být zastaralé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 10:38 (UTC)

Pravidla Wikiverzity vznikala od jejího založení průběžně, jak se na nich zúčastnění uživatelé domlouvali. Tyto diskuse jsou rozptýleny různě po diskusních stránkách a zde v Diskusním prostoru (potažmo v archivu). Pokud někdo toužíte si to dohledávat, dohledávejte si to, nic vám v tom nebrání. Ale pokud si to sami dohledávat nechcete, tak to také po nikom jiném nepožadujte. Kdyby třeba takový Dan Polansky místo kverulování v této diskusi naformuloval pozitivní návrh změny nějakého pravidla, mohlo být už dávno změněno. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 3. 2026, 17:17 (UTC)
: Já po vás teď jenom chci, abyste mi řekl, které stránky jsou pravidla. Stačí je tak označit tím, že je vložíte po kategorie, jak jsem navrhl výše. To můžete udělat i po částech, to znamená že stránky podle nejlepšího vědomí označíte v prvním kole a když si později všimnete další stránky, která je podle vás ve skutečnosti pravidlo, můžete ji tak později dooznačit.
: To není nějaká moje svévole. Opravdu nevím, podle čeho poznat, co je pravidlo. Řada jiných wiki to má jasně označené, dle odkazů [[Uživatel:Dan Polansky/Tvorba pravidel na wiki]] a dle [[D:Q5624367]].
: A nebo pakliže vám to, co po vás žádám, přijde jako příliš mnoho práce pro vás, pak žádám, abych kategorii [[:Kategorie:Pravidla]] směl založit sám a sám směl začít na základě vašich již učiněných výroků přidávat stránky do této kategorie (i druzí monou pomoci s identifikací pravidel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:15 (UTC)

== Přesuny do uživatelského prostoru místo smazání obecně ==
Jinde (v anglické Wikiverzitě, ve vlákně, které otevřel Juandev) jsem argumentoval, že přesuny do uživatelského prostoru (kvazismazání) místo smazání obecně jsou dobrý nápad. Naprosto radikálně zvyšují auditovatelnost projektu. Mohu být učiněny rychleji, protože kdo by je chtěl rozporovat si může prohlédnout, co bylo kvazismazáno. Autor stránek je pak dále může vylepšovat a třeba i dostat do stavu, kdy bude možné je přesunout zpět do hlaváku. (Anglicky snad nejsen &quot;quasi-deletion&quot; ale i &quot;soft-delete&quot;.)

Juandev toto rozporoval a nejspíš bude znovu. Sám přitom má v uživáku spoustu stránek, které tam v minulosti byly přesunuty namísto smazání. Co ho vedlo ke změně postoje (je to změna postoje?) nevím. Třeba jsem pouze něco nepochopil. (Jeho stránky v uživáku jsou z části vyjmenované zde: [[:Kategorie:Juandev]]. Příkladem je [[Uživatel:Juandev/Problémy/Ležatá kanalizace/Neodtéká]]. Jiný příklad má diskuzní stránku, kde Kychot píše &quot;Nemazat&quot;, [[:Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv/Údržba skleníku (Juandev)]].)

Návrhy na přesun do uživatelského prostoru (kvazismazání) mají být podle mě realizovány skrze DOS nebo speedy kvazismazání. V okamžiku návrhu se totiž neví, zda autor nakonec nebude chtít stránku smazat zcela. Smazat ji i bez autora mohou chtít i ostatní editoři v případě, že je neobyčejně nenápomocná, byť si myslím, že je obecně lepší kvazismazání a že by mělo probíjat poměrně svižně pro materiály nezpůsobilé či sníženě způsobilé  služit jinému než autorovi.

Připomínám, že naprostým smazání se místo v databázi neušetří; ono naprosté smazání je jen skrytí před zraky nepovolaných (tedy např. správci si mohou prohlížet i smazané stránky, co rozumím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 3. 2026, 08:21 (UTC)

:Rychlé smazání je něco jiného, to je odstranění škodlivého nebo zjevně bez projektové intence vytvořeného obsahu. V diskusi o smazání jde zase o komunitní domluvu, zda nějaký obsah, který není na rychlé smazání, má být zcela znepřístupněn v rámci Wikiverzity, což je logicky zdlouhavý proces. Občas může DoS skončit rozhodnutím, že stránka se místo smazání přesune do uživatelského prostoru, ale primárně je tam ta intence smazání.
:Na přesun do uživatelského prostoru máme zatím možný tento postup:
:* Pokud stránka přísluší jednomu uživateli nebo jasně vymezené skupině, pak je kontaktovat a domluvit se s nimi na souhlasu s přesunem, či přímo na tom, že stránku přesunou.
:* Pokud stránka sice nemá označenu příslušnost, ale obsahově ji vytvářel jen jeden autor, je možno se domluvit přímo s ním.
:* Pokud dotyční uživatelé nejsou k nalezení, pak dát na stránku šablonu {{tl|přesunout}}, v diskusi to zdůvodnit a nějakou dobu počkat na případná vyjádření k tomu. Není-li nikdo proti (což zahrnuje i případ, že se nikdo neozval), možno přesunout.
:Případ, kdy autor s přesunem nesouhlasí, se dá řešit jen tím posledně jmenovaným způsobem. 
:Co bychom případně mohli udělat, je vytvořit šablonu speciálně pro přesun do uživatelského prostoru. Pokud by si to přálo více lidí, naklonoval bych tu přesunovou a příslušně ji upravil. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 10:55 (UTC)
:: Věci by se podle mě měly dělat co nejjednoduššeji. Jednodušší je připustit proces DOS i pro přesuny do uživáku, s mým zdůvodněním, že ty jsou bez toho jedním z možných výstupů z DOSu. Pakliže by se užil speciální proces pro přesun do uživáku, pak tam naopak snadno vznikne přání autora stránku smazat. Oddělení do dvou procesů mi nedává smysl. Můj návrh přitom není těžké zdokumentovat, tak, aby se pak paždý rychle zorientoval. Lze například vytvořit stránku [[Wikiverzita:Přesun do uživatelského prostoru]] a tam uvést DOS jako proces, a nebo lze z této hlavy vytvořit přesměrování na místo, které dokumentaci obsahuje, např. [[Wikiverzita:DOS]] (zatím redlink; chtělo by to vytvořit).
:: Ještě k onomu námětu domlouvat se s uživateli: přesun do uživatelského prostoru, mimo hlavní prostor, bude často proti vůli uživatele. Co bude proti vůli je opuštění hlavního jmenného prostoru; naopak pakliže by on trval na smazání, pak tomu lze často vyhovět. Tedy nevidím jako produktivní indikovat pokusy o domluvu jako první krok; tím naopak vznikne vyhnutelné procesní zpoždění/''process delay''. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:59 (UTC)

== Zákaz či omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity ==
V anglické Wikiverzitě jsem marně navrhl zásadní omezení pro vkládání výstupu z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.) do hlavního jmenného prostoru. Můj návrh dovoloval vkládání výstupu z GenAI pouze pro omezené účely, jako je zkoumání chování GenAI samotného.

Je dost možné, že zde nezmohu nic, ale pro formu. Pakliže se s tím nic neudělá, budou se v české Wikiverzitě vršit stránky jako je tato: [[Teorie topologického rezonančního fraktálního kontinua (TRFC)]]. Stránka má na pohled GenAI &quot;wibe&quot;; působí jako z GenAI. Představa, že by někdo z nás dokázal rozeznat, co je tam fyzikálně špatně, je podle mě dosti naivní (jsem studovaný počítačový vědec/informatik, nikoli fyzik); na druhé stráně ono údajné &quot;sjednocení kvantové mechaniky, obecné relativity a taxonomie elementárních částic&quot; by nejspíš byl masivní průlom? Přinejmenším lze namítnout, že stránka pro onu alternativní teorii neposkytuje žádný rozumný rozbor či interrogaci, takže v této podobě je to z akademického hlediska na vyhození. Přitom je tvorba takových stránek ''low-effort'', vyžadující značně malé úsilí. Čili i bez GenAI by někdo mohl vkládat dubiózní stránky z fyziky, kterým snad ani nesluší říkat pseudověda, protože nesplňují pomalu ani ono zdání žádané prefixem ''pseudo-'', ale s pomocí GenAI to lze provádět ve velkém.

Odkázaný článek referecuje https://zenodo.org, což je však co chápu jakási sebepublikační platforma. Budou podle mě přibývat pokusy lidí, kteří produkují velmi dubiózní publikace, tyto zviditelňovat zakládáním stránek v české Wikiverzitě; tento jev jsem zaznamenal v anglické Wikiverzitě, kde jsem coby kurátor několik takových stránek odklidil z hlavního jmenného prostoru, než jsem byl zablokován. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:44 (UTC)

Apropó, z německé Wikiversity, [[:de:Wikiversity:Was Wikiversity nicht ist]], ovšem vloženo [https://de.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiversity:Was_Wikiversity_nicht_ist&amp;oldid=1056296 až v roce 2025 bez trasování do diskuze]:
: &quot;Wikiversity ist kein Raum für erzeugte Texte durch eine Form von künstlicher Intelligenz.&quot;
Alespoň někdo to vidí podobně, jako já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:38 (UTC)

Aha. A ten zákaz lze pro začátek přijmout pouze na rok, aby jsme se tím vyhnuli obavě z pravidlové setrvačnosti či obtížnější vratnosti, kde je často mnohem snazší nějaké pravidlo schválit než se ho potom zbavit či ho opravit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 07:45 (UTC)

:{{ping|Dan Polansky}} Byl byste schopen navrhnout formulaci pravidla? Ideálně jako podstránku ve svém uživatelském prostoru, u níž o tom můžeme podiskutovat a v diskusi schválit přesunutí na nějaké '''Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty''' nebo tak něco. Klidně můžete hned do textu zabudovat nějaké časové omezení. (Jinak, tu odkazovanou stránku jsem smazal jakožto '''Experimenty'''. Bylo to od uživatele, který zde jinak není činný, vypadalo to jako pokus o spam, ale protože zatím ojedinělý, beru to jako experiment.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 3. 4. 2026, 21:08 (UTC)
:: {{Ping|Mmh}} Vytvopřil jsem návrh zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. Na připomínky budu reagovat jejich diskutováním a případným zapracováním. Jako místo připomínek lze užít tamní diskuzní stránku ale i toto vlákno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:20 (UTC)
:: Název stránky &quot;Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty&quot; mi přijde nevhodný; ostatně ten text vkládají lidé, nikoli roboti. Navíc by roboti ovládaní lidmi mohli dělat užitečnou práci, např. opravovat lintovací chyby. Jako titulek jsem navrhl toto: &quot;Wikiverzita: Omezení vkládání výstupu z GenAI&quot;. Slovo &quot;omezení&quot; indikuje, že se nejedná nutně o úplný zákaz. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:22 (UTC)

== Uzavření Wikinews ==
Skrze banner mi vyskočilo toto:
: [[meta: Wikimedia Foundation Board noticeboard#Board of Trustees Approves Closure of Wikinews]], 30. března 2026
Jsem překvapen. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:50 (UTC)

Pro zajímavost, diskutovalo se již dříve:
* [[Meta: Proposals for closing projects/Closure of English Wikinews]], listopad 2012
* [[Meta: Talk:Proposals for closing projects/Archive 2#Close Wikinews completely, all languages?]], březen 2013
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 20:48 (UTC)

== Diskuse o Wikiverzitě na Wikipedii ==

Viz: [[:w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu|w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu]] [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 2. 4. 2026, 08:23 (UTC)

== Action Required: Update templates/modules for electoral maps (Migrating from P1846 to P14226) ==

Hello everyone,

This is a notice regarding an ongoing data migration on Wikidata that may affect your election-related templates and Lua modules (such as &lt;code&gt;Module:Itemgroup/list&lt;/code&gt;).

'''The Change:'''&lt;br /&gt;
Currently, many templates pull electoral maps from Wikidata using the property [[:d:Property:P1846|P1846]], combined with the qualifier [[:d:Property:P180|P180]]: [[:d:Q19571328|Q19571328]]. 

We are migrating this data (across roughly 4,000 items) to a newly created, dedicated property: '''[[:d:Property:P14226|P14226]]'''.

'''What You Need To Do:'''&lt;br /&gt;
To ensure your templates and infoboxes do not break or lose their maps, please update your local code to fetch data from [[:d:Property:P14226|P14226]] instead of the old [[:d:Property:P1846|P1846]] + [[:d:Property:P180|P180]] structure. A [[m:Wikidata/Property Migration: P1846 to P14226/List|list of pages]] was generated using Wikimedia Global Search.

'''Deadline:'''&lt;br /&gt;
We are temporarily retaining the old data on [[:d:Property:P1846|P1846]] to allow for a smooth transition. However, to complete the data cleanup on Wikidata, the old [[:d:Property:P1846|P1846]] statements will be removed after '''May 1, 2026'''. Please update your modules and templates before this date to prevent any disruption to your wiki's election articles.

Let us know if you have any questions or need assistance with the query logic. Thank you for your help! [[User:ZI Jony|ZI Jony]] using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 3. 4. 2026, 17:11 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29941252 --&gt;

== Nová stránka Wikiverzita Blokování ==
Navrhuji vytvořit stránku '''Wikiverzita:Blokování''' s následujícím textem:

&lt;pre&gt;
Česká Wikiverzita nemá žádná schválená pravidla pro blokování. Na této stránce by pravidla postupně měla vzniknout.

Nepřítomnost závazných pravidel nebrání správcům v různých případech blokovat: od blokování pro nepřítomnost závazných pravidel zcela upustit dost dobře nelze.

Za nepřítomnosti pravidel se česká Wikiverzita může orientovat na českou Wikipedii, avšak s tím, že její pravidla pro českou Wikiverzitu nejsou závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;

Alternativou by bylo převzít text z Wikipedie beze změn, ale to se mi nezamlouvá; jsou tam nedostatky.

Odkaz: [[W: Wikipedie:Blokování]]. Podobný text jsem vložil sem: [[Wikt: Wikislovník:Blokování]].

Prosím o podporu, případně připomínky s návrhy na změnu textu.

Nebo stručněji:
&lt;pre&gt;
Správci české Wikiverzity se při blokování mohou orientovat na pravidla blokování české Wikipedie; ta však nejsou pro českou Wikiverzitu závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;
Proč vlastně ne.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:47 (UTC)

I went ahead/šel jsem dopředu a stránku založil, nicméně s textem &quot;Tato stránka je návrh, jenž zatím nebyl schválen.&quot; Tím je pro čtenáře jasné, že je to má zatím neschválená iniciativa. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 05:23 (UTC)

:Tak hlavně by to chtělo zakategorizovat. Todle torzo je ale zbytečné. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 17. 4. 2026, 21:05 (UTC)
:: Stránka v této byť by i minimální podobě není zbytečná: bez ní se neví/není dáno textově na vědomí, podle čeho správci blokují. Se stránkou se ví, že se správci při blokování inspirují českou Wikipedií (nebo se na ni orientují), ale že nemají povinnost ji brát jako závazné pravidlo, čili že se smí od ní odchýlit. To sice může být něco jako pro někoho trivální implicitní/nevyřčené kmenové vědění (&quot;tribal knowledge&quot;), ale to obecně nově příchozí na českou Wikiverzitu nemůže vědět (někteří to vytuší, ale ne všichni). Ostatně se mohu ptát: inspirují se zde správci spíše českou Wikipedií nebo anglickou Wikiverzitou? Mohu odhadovat, že radši jdou na český projekt, ale zase anglická Wikiverzita je zaměřením podobnější, ne-li shodná. Také by mohli chtít jít na anglickou Wikipedii s tím, že je to ještě větší a potenciálně lépe kodifikovaný projekt. Takhle je to jasně řečeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 04:22 (UTC)
:: Co se kategorizace týče, navrhuji umístit stránku do [[:Kategorie:Pravidla]], kterou je teprve potřeba založit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 06:12 (UTC)

Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita. Vytvořte něco ve svém uživatelském prostoru, kde to můžeme na diskusní stránce probrat, a pak to přesuneme na koncové umístění. Stránku jsem nyní přesunul na [[Uživatel:Dan Polansky/Blokování]], tam to proberme (tedy více tam v diskusi). 

Co se týče kategorií, tak ta navržená je zbytečná, protože dubluje prostor Wikiverzita. O tom ale napíšu samostatnou sekci, aby to nebylo nepřehledné. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 12:55 (UTC)
: Ohledně &quot;Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita.&quot; Když s praxí vytváření ''návrhů pravidel'' (nikoli ''pravidel'') v prostoru Wikislovník nesouhlasíte, prosím, mohu vyhovět, ale je to praxe běžná např. v anglické Wikiverzitě i českém Wikislovníku; stránka se patřičně označí jako ''návrh'', což jsem učinil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:14 (UTC)

== Přehledné uspořádání pravidel Wikiverzity ==

Pravidla Wikiverzity vznikala za pochodu v diskusích mezi v danou chvíli aktivními uživateli a byla postupně shromažďována na stránkách jmenného prostoru Wikiverzita. Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo. Svého času tu Danny založil kategorii [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]], na kterou jsme ale utěšeně zapomněli a nepoužívali ji — protože z výše uvedeného důvodu nebyla zapotřebí. Navrhuji proto tuhle kategorii (v níž je jen pár z mnoha pravidel) zrušit, a místo toho na stále chybějící stránce [[Wikiverzita:Pravidla]] popsat, jak to tady s pravidly funguje.

Krom zmíněné kategorie tu máme kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou nyní nově založil Kusurija. Taková kategorie mít může, ale myslím, že nikdy by neměla být na hotových stránkách prostoru Wikiverzita, nýbrž v uživatelských prostorech či na jiných místech, kde společně pravidla vytváříme: pak by taková kategorie i usnadnila dohledání rozpracovaných textů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 13:21 (UTC)

:Já plně souhlasím @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 26. 4. 2026, 17:12 (UTC)
: Naprosto nesouhlasím s &quot;Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo&quot;: to mi přijde zjevně nefunkční, nesmyslné, nepraktické, snad bych i řekl katastrofálně špatný plán; nevím o jiné wiki, která by takto postupovala (ale nějaké asi budou, dle položky Wikidata dále); dospělé wiki mají na pravidla kategorii (dle např. [[D:Q4582366]]). Naopak navrhuji kategorii Kategorie:Pravidla Wikiverzity ponechat a naplnit; jisté položky tam již jsou. Pakliže se domníváte, že všechny stránky, které jsou v současnosti v prostoru Wikiverzita a něco na pohled předepisují, jsou pravidly, navrhuji, abyste je umístil do oné kategorie; to není mnoho práce. To nám umožní se pak podívat, zda by přece jen některá z těch stránek neměla mít status jiný než pravidlo a stránku z kategorie vyjmout. Musí být jasně označené, co je pravidlo a co není, a kritérium &quot;co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; není jednoznačně přímočaře rozhodnutelné, narozdíl od přítomnosti stránky v kategorii.
: Kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou založil {{Ping|Kusurija}}, považuji za dobrou věc; děkuji!
: Ostatně pod kritérium &quot;jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; spadá i ''nápověda'', což není ''pravidlo''. Pravidla se vynucují; nápověda nikoli.
: Historii oné kategorie jsem nyní zachytil v [https://web.archive.org/web/20260430083210/https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Kategorie:Pravidla_Wikiverzity&amp;action=history Wayback Machine]. Založil ji Danny B. v roce 2015; dále ji v říjnu 2019 Mmh přesunul/přejmenoval z Kategorie:Wikiverzita:Pravidla na Kategorie:Pravidla Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:34 (UTC)
: Jedna z nezmíněných výhod užití MediaWiki-kategorie je, že můžeme provést review některých z těch &quot;pravidel&quot; a zjistit, že jsou tak špatná, že bude potřeba je ''demotovat'' (ponížit?) na slabší status, což může být ''doporučení'', ''pravidlo v přípravě'' a pod. K tomu potřebujeme nějakou strukturovanou metodou označování statusu, ať již skrze kategorii ve smyslu MediaWiki nebo skrze šablonu (často užívané na dospělých/vyspělých wiki). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:49 (UTC)
:Dobrý nápad.
:Tak v užíváku si člověk může připravit pravidlo, ale není lepší ho pak dát do ns Wikiverzita, když chce o něm diskutovat s jinými a nechat jiného ho upravovat. Třeba by se to mohlo řešit na substránce [[Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Foo]] @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] aby to nezaplevelovalo hlavní uzel a po případném schválení to přesunout. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:04 (UTC)
:: O co je lepší &quot;Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Uživatel1&quot; než &quot;Uživatel:Uživatel1/Titulek pravidla v návrhu&quot;? To první nedává jasně znát, že LUživatel1 je jméno uživatele, zatímco druhé ano; to je tedy výhody toho druhého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:55 (UTC)

== Request for comment (global AI policy) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies for writing in English. {{int:Please-translate}}
A [[:m:Requests for comment/Artificial intelligence policy|request for comment]] is currently being held to decide on a global AI policy. {{int:Feedback-thanks-title}}
[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 26. 4. 2026, 00:58 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30424282 --&gt;

== Můj blog ve Wikiverzitě ==
Založil jsem a používal toto: [[Uživatel:Dan Polansky/Blog]]. Blog je jednak vzdělávací (například jsem tam veřejně zkoumal/odhadoval délky řek) a jednak vztažený k Wikiverzitě na meta úrovni, např. že je archivována ve Wayback Machine a že lze archivaci i triggerovat/nakopnout/spustit.

Pakliže můj blog a jeho vedení něčemu odporuje či existuje konsenzus, že v něm pokračovat nemám, rád bych to věděl. Blog je v kategorii: [[:Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]; tam se kromě mého blogu jinak nachází jen jednotlivé blogové příspěvky od Juandeva, co vidím.

Protože se proti užívání uživáku vyjádřil Juandev (byť ho sám zatím užívá), pinguji ho: {{Ping|Juandev}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 07:36 (UTC)

:Mne přijde, že vy na to nazíráte černá-bílá. Ano vyjádřil jsem se proti zakládání či přesunům stránek do užíváku, ale to neznamená, že tam nic nesmí být. Vycházím z poslání Wikiverzity, že jsme projekt pro všechny tudíž by mělo být maximum v hlavním ns. V užíváku mají smysl stránky, do kterých uživatel nechce, aby mu ostatní zasahovali. Spor se tedy v historii vedl zvláště o užitek - Danny B. a spol. a vy jste navrhovali mnoho stránek přesunout do osobního ns. To je ten moment se kterým nesouhlasím a který vytváří z Wikiverzity blogspot nebo soukromý hosting na serverech WMF. Pokud se komunita usnese, že nějaká stránka nemá být v hlavním ns, pak ji má smazat. Je to standardní procedura aplikovaná roky napříč projekty.
:Co se týče Vašeho blogu tak já nevím, já si ho neprohlížel. Pokud nechcete, aby Vám do něj ostatní zasahovali, tak ho klidně mějte v užíváku. Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního. Už před léty díky @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] Wikiverzita přišla s [[Wikiverzita:Příslušnost|příslušností]]. Příslušnost není o vlastnictví stránek jak ho známe z Wikipedie, ale postaveno na potřebě udržení nastavené metodiky. Tzn. pokud chcete veřejný blog, ale chcete udržet nějakou formu, tak ty stránky otagujete například příslušností uživatelskou na místo všeobecnou.
:Já sem se ale díval na [https://xtools.wmcloud.org/ec/cs.wikiversity.org/Dan%20Polansky statistiku Vaší editace jmenný prostorů] a vy máte '''v hlavním jmenném prostoru jen 9 % '''(a to je to ještě možná zkreslené tím, že nepoužíváte náhled a často ukládáte), zatímco ns user tvoří přes polovinu vašich editací na wv. Neříkám, že je to špatně, dovedu si představit prospěšné scénáře, ale je to varovný signál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:00 (UTC)
:: Dobře, můžete nadraftovat návrh pravidla, který by moje editování uživatelského prostoru omezil? (Mě to vůbec nepřijde jako varovný signál.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:52 (UTC)
:: Ohledně 2) &quot;Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního.&quot;: to plyne z jakého pravidla či usnesení? Či je to vaše usnesení, který jste učinil sám, jako autokrat? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 13:19 (UTC)

== Užití české Wikiverzity pro komerční propagaci ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Jeden by si mohl myslet, že česká Wikiverzita je příliš malý rybníček, aby někomu stálo za to ji nefariózně/nekale využívat ke komerční propagaci. Ale patrně tomu tak není: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Pr%C3%A1ce_na_Wikipedii%2FU%C4%8Debn%C3%AD_texty&amp;diff=148105&amp;oldid=116833 zde je pokus o komerční propagaci] Vhodný je blok uživatele, nejspíš. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:13 (UTC)

:Mohl jste rovnou revertovat, to asi není třeba řešit z celou komunitou. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:41 (UTC)

== Možný GenAI šrot ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Stránka [[Asymetrické ochromení státních institucí prostřednictvím digitálních aktiv: Případová studie Bitcoinové kauzy (2025)]] na mě působí jako GenAI šrot/GenAI slop. Správci mohou zvážit, zda proti ní zasáhnout. Pravidlo zatím nemáme; jedno v přípravě je zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:16 (UTC)

== Volte nyní ve volbách U4C v roce 2026 ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
Oprávnění voliči jsou vyzváni k účasti ve volbách do [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Koordinačního výboru pro univerzální kodex chování]] v roce 2026. Více informací – včetně kontroly způsobilosti, informací o procesu hlasování, informací o kandidátech a odkazu na hlasování – je k dispozici na Meta na [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|informační stránce o volbách 2026]]. Hlasování končí 2. června 2026 v [https://zonestamp.toolforge.org/1780358400 00:00 UTC].

Pokud je váš účet způsobilý, prosím, hlasujte. Výsledky budou k dispozici do 14. června 2026. -- Ve spolupráci s U4C,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 27. 5. 2026, 17:15 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Ohlasy na Wikiverzitu ==

Chtěl bych komunitě připomenout stránku [[Wikiverzita:Ohlasy na Wikiverzitu]], která má za cíl sbírat výrazné zmínky o české Wikiverzitě. Sám jsem o ni dnes zakop a jak si na nějakou zmínku vzpomenu tak ji tam doplním. Je to vlastně jedna z nejdůležitějích stránek potrhávající identitu Wikiverzity v českém prostoru. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:39 (UTC)
: Děkuji za upozornění. Na stránce jsem našel m.j. toto: &quot;V roce 2010 vyšla publikace Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi v nakladatelství ComputerMedia, která obsahuje celou kapitolu o Wikiverzitě, kterou sepsal Juandev.&quot; Když jde o onu publikaci ''Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi'', jste autor pouze kapitoly o Wikiverzitě a ničeho jiného? Nebo jste se podílel i na jiných kapitolách? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:46 (UTC)

== Zbavení práv importéra ==

Navrhuji, aby byl [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] zbaven práv importéra. Jednak z důvodu, že [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=&amp;page=&amp;excludetempacct=1&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;wpfilters%5B%5D=newusers&amp;wpFormIdentifier=logeventslist importovat mohou správci a činí tak] ([https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=Danny+B.&amp;page=&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;subtype=&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;excludetempacct=1 Danny B. ta práva použil naposledy před 6 lety]), za druhé z důvodu, že tato práva neobdržel po souhlasu komunity. Zatímco nynější správci byly komunitně zvoleni, Danny B. toto právo získal k přesunu Wikiverzity z inkubátoru a měl je podle tehdejších globálních pravidel po skončení přesunů vrátit (tak že požádá stewardy o odebrání). To však neučinil.

''Technická: v případě konsenzu se podá žádost na Metě, je tam někde na to transparentní stránka.'' [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 15:36 (UTC)

:Je nějaký pozitivní důvod, proč mu ta práva odebírat? Pokud je stále správcem na některých jiných wikiprojektech (neověřoval jsem), pak má pořád smysl, aby sem importoval stránky nehodící se např. na Wikiknihy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 6. 2026, 03:30 (UTC)
::Nevím co je to pozitivní důvod. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 9. 6. 2026, 10:24 (UTC)
:::Důvod založený na existenci argumentů pro zbavení práv importéra, tedy nejenom na absenci argumentů proti zbavení práv importéra. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 6. 2026, 21:06 (UTC)

== RFC about AI-generated content in Wikimedia Commons ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Apologies for writing in English, please help translate this message to your language. You are invited to participate in a [[c:Commons:Requests for comment/Policy update for AI content|request for comment on Wikimedia Commons about a policy update for AI content]]. This may affect files that are uploaded to Wikimedia Commons for use on this project. Thank you. [[m:User:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[m:User talk:Codename Noreste|diskuse]])&lt;/bdi&gt; 23. 6. 2026, 17:12 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Meze využívání uživatelského prostoru ==
Ze stránky [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Příprava na státnice (Juandev)]], poslední editace  22.06.2026, 00:48 {{Ping|Mmh}}. 
==== Diskuse o smazání ====

* Jde o stránku s charakterem osobního blogu. Byť autor v diskusi píše, že to mínil i pro jiné uživatele, ze stránky samotné (ani názvu) to tak rozhodně nevypadá, a sám autor na to 17 let nesáhl. Nabídl jsem mu přesun do uživatelského prostoru, tam to nechce, tedy navrhuji '''smazat'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 17. 5. 2026, 16:15 (UTC)
*: Při přísné terminologii se nejedná o ''blog'' nýbrž o ''blogový příspěvek'' (blog je kolekce příspěvků). Že by takto nějak ale vypadaly normální blogové příspěvky, to mi tedy nepřijde. Takže bych to ani pod hlavu ''blogový příspěvek'' nezařadil. Ale to je na okraj; na výsledek to nemá vliv. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 5. 2026, 14:02 (UTC)
* '''Smazat''' nebo '''přesunout do uživáku''', dle preference autora: stránka má mizivou hodnotu pro kohokoli jiného než autora. Viz též [https://web.archive.org/web/20260501063957/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) Wayback Machine]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 06:29 (UTC)
* Můžem '''smazat''', ted nemám čas to upravit.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 31. 5. 2026, 18:35 (UTC)
* I když autor souhlasí se smazáním (z důvodu jeho časové tísně), tak u stránky je zajímavá [[Diskuse:Příprava na státnice (Juandev)|diskuse]]. A na tuto diskusi mnohokrát narážel např. [[User:Dan Polansky]], když napadal Juana na jeho diskusní stránce [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Imitace Blogspotu]], [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Vkládání do uživatelského prostoru]] atd. Bylo by škoda o ní přijít, protože obsahuje takovéto odkazy [[Speciální:Co_odkazuje_na/Wikiverzita:Diskuse_o_smazání/Příprava_na_státnice_(Juandev)]] Co s tím? Vypadá to, že se jedná o celoverzitní problém, že někteří uživatelé si do Userspace píší, co je napadne. Neměli bychom to nějak začít řešit? Tím pádem jsem pro '''Ponechat''', protože to může sloužit jako vzorová stránka pro další diskusi na toto téma. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 18. 6. 2026, 08:29 (UTC)
*:Pokud bychom měli o něčem principiálním diskutovat, pojďme s tím do [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusního prostoru]], ať je to skutečně centrálně nalezitelné atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 6. 2026, 21:47 (UTC)
* Malá technická poznámka: technicky je možné při mazání obsahové stránky ponechat její (osiřelou) diskusi (když je na ni odkazováno). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 18. 6. 2026, 10:21 (UTC)

Pro záznam přenesl --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 25. 6. 2026, 08:05 (UTC)

: Argument uživatele s přezdívkou Kychot je lichý, neboť 1) stránka je k mání v Wayback Machine: https://web.archive.org/web/20200920020038/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev); 2) stránku by pro účel odkazování též šlo přemístit do uživatelského prostoru. Protože důvody pro smazání/přesun do &quot;uživáku&quot; trvají a důvod proti byl vyvrácen, pořád podporuji a navrhuji buď smazání či¨přesun do uživatelského prostoru, v každém případě přesun mimo hlavní jmenný prostor (&quot;hlavák&quot;). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:27 (UTC)
: Aha, téma je &quot;Meze využívání uživatelského prostoru&quot;. K tomuto tématu nikdo návrh zatím nepodal. Ode mně návrh:
:: (1) &quot;Uživatel smí užívat svůj uživatelský prostor do té míry/rozsahu, do jaké to plní vzdělávací účel, včetně ''learning by doing''/učení se praktikováním, tedy například k pocvičení editace v prostředí wiki či napsání referencovaného článku, nicméně pouze v souladu s [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs podmínkami použití].&quot;
: Ano, je to velmi obecné a vágní. Ale taková zatím (kvazi)pravidla české Wikiverzity často jsou. Je to první iterace; další lze vytvořit později. Můžete přidal jiné návrhy, ideálně číslované po vzoru výše. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 14:58 (UTC)
::Nevidím dost dobrý důvod pro vytváření pravidel &quot;na každou blbost&quot;, /tím spíše na Wikiverzitě/ (studentíci gymnázia na taková budou kašlat), nb. když jsou na řadě důležitější (nějaká témata bych měl nadhodit; snad později). Btw., D Polansky, můžete mě odkázat na nějakou Wikiverzitu, kde je právě toto kodifikováno? [[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:25 (UTC)
::: Pravidla na &quot;každou blbost&quot; zajišťují něco jako ''právní jistotu''. Mnoho lidí odmítne pracovat/být činný v prostředí, kde jsou nedostatečně či vysloveně závadně nastavena pravidla; to je otázka jejich sebeúcty.
::: K vaší otázce: zda je toto podobně kodifikováno v jiné Wikiverzitě nevím. Mohl bych se to pokusit zjistit. Musel bych projít pravidla anglické, ale i německé, španělské a aj. Wikiverzity a to je hodně úsilí. Mohl bych se poptat Gemini, ale to je nespolehlivé (třeba by to našel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:49 (UTC)
::: Našel jsem toto (Gemini mě navedl falešně, ale jako nakopnutí to posloužilo): [[:en:Wikiversity:Namespaces#User:]]; tam nějaká pravidla/principy jsou. Cituji principy k nynější verzi:
&lt;pre&gt;
===User:===
{{shortcut|WV:NS/U}}
The [[w:User page|user namespace]] (prefix ''User:'') is a namespace with [[WV:User page|pages]] for learning about [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|Wikiversity participants]] and for sharing personal education experiences, for example containing bookmarks to favorite pages. If you see in the [[Special:RecentChanges|RecentChanges]] list that the user named &quot;Jimbo&quot; has updated some pages, this user name is a link not to Jimbo but to [[User:Jimbo]]. (See [[Special:Listusers]]).

In the User space, subpages may be created on which the user prepares projects for the main namespace, or to a reasonable extent, their own notes, which by their nature do not belong in the visible and widely editable public namespace.

On the subpages of the user namespace, users also have pages of a technical nature (e.g., pages with the extensions *.css or *.js) that modify the appearance and functionality of MediaWiki.

In view of the above, other users do not tend to interfere with pages in the user namespace, because it could disrupt the work of the person concerned. Interference is possible only in cases where the pages violate Wikiversity's policy (for example, they store texts that violate copyright, or the pages are offensive in nature), or they are invited to do so by the user. Reverts are possible if someone else is performing significant changes to someone's user space or spamming it.
&lt;/pre&gt;

Gemini to výše přeložil následovně:
&lt;pre&gt;
=== Uživatel: ===
{{shortcut|WV:NS/U}}
[[w:User page|Uživatelský jmenný prostor]] (s předponou Uživatel:) je jmenný prostor obsahující [[WV:User page|stránky]] určené k seznamování se s [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|účastníky Wikiverzity]] a ke sdílení osobních zkušeností se vzděláváním, které mohou obsahovat například záložky na oblíbené stránky. Pokud v seznamu [[Special:RecentChanges|Posledních změn]] uvidíte, že uživatel jménem „Jimbo“ aktualizoval nějaké stránky, toto uživatelské jméno je odkazem nikoli na samotného Jimba, ale na stránku [[User:Jimbo]]. (Viz [[Special:Listusers]]).

V uživatelském prostoru lze vytvářet podstránky, na kterých si uživatel připravuje projekty pro hlavní jmenný prostor, nebo v přiměřené míře také vlastní poznámky, které svou povahou nepatří do viditelného a široce editovatelného veřejného jmenného prostoru.

Na podstránkách uživatelského jmenného prostoru mají uživatelé také stránky technického charakteru (např. stránky s příponami *.css nebo *.js), které upravují vzhled a funkce systému MediaWiki.

S ohledem na výše uvedené nemají ostatní uživatelé tendenci do stránek v uživatelském jmenném prostoru zasahovat, protože by to mohlo narušit práci dotyčné osoby. Zásah je možný pouze v případech, kdy stránky porušují pravidla Wikiverzity (například obsahují texty porušující autorská práva nebo mají urážlivý charakter), případně pokud k tomu uživatel sám vyzve. Reverty (navrácení změn) jsou možné v situaci, kdy někdo jiný provádí v uživatelském prostoru dané osoby významné změny nebo jej spamuje.
&lt;/pre&gt;

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:57 (UTC)

Ohledně:
: &quot;studentíci gymnázia na taková budou kašlat&quot;
Lidé, kteří budou porušovat závazná pravidla, budou/majít být opakovaně blokováni; že jsou studenti gymnázia jim nedává žádnou výjimku. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:06 (UTC)

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Deployment of Legal and Safety Contacts Link in the Footer of Your Wiki&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;Message&quot;/&gt;
'''Legal &amp; Safety Contacts'''

Hello community, the Wikimedia Foundation has provided a [[wmf:Special:MyLanguage/Legal:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contact Information|single legal and safety contact page]], to be linked in the footer of your wiki, to ensure access to accurate legal information. This is a regulatory requirement. We have already rolled out links to English, German, Italian, Spanish and other wikis and we will deploy to your wiki soon. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_Legal_and_Safety_Contacts_FAQ|Please read more on the project page]] and leave any comments in this thread or on the [[m:Special:MyLanguage/Talk:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contacts FAQ|talk page]].

&lt;section end=&quot;Message&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;

-- [[User:Sannita (WMF)|User:Sannita (WMF)]] ([[User talk:Sannita (WMF)|talk]]) 25. 6. 2026, 13:31 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Sannita (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Sannita_(WMF)/Mass_sending_test&amp;oldid=30731267 --&gt;

== Návrh pravidla - minimální věk editora ==
Navrhuji následující pravidlo:
: (1) Osoba věku nižšího než 15 let nesmí editovat českou Wikiverzitu. Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat. Jakmile se však nějakým způsobem ověří, že věk editora je menší než 15 let, editor má být správcem upozorněn, že nesmí editovat, a pakliže po upozornění bude pokračovat v editaci za věku menšího než 15 let, účet editora má být zablokován.

Nevím, zda jsou editoři české Wikiverzity jakoby způsobilí takové pravidlo přijmout či zda by to musela udělat nadace. Ale přijde mi to jako dobré pravidlo, z důvodů, které považuji za zřejmé, ale přesto je snad později vyartikujuli (uvidíme). Do [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs ''Terms of use''/podmínek užití] jsem se díval pouze letmo/narychlo a nenacházím nic, co by návrhu pravidla (1) odporovalo; ale třeba jsem pouze nedával pozor a dosti jsem spěchal (někdo pomůže s ověřením?).

Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let; všechna jsou řízená stejnou podkládající filozofií určení oné věkové hranice. Ovšem pro Česko ona podkládající filozofie ukazuje na 15 let. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:10 (UTC)

:Ten návrh tak, jak je teď, má podle mě zásadní trhliny. Formulace „jakmile se nějakým způsobem ověří“ je naprosto nešťastná, neříká totiž nic o tom, jak by mělo takové ověřování probíhat. Nepíše se v něm nic o tom, jestli nějaký podobný postup ověřování už existuje, ani jak funguje, nehledě na to, že se v návrhu přímo píše: „Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat.“ Z toho plyne libovolné (tedy nepovinné) rozhodování správců a kádrování uživatelů, což je přesný opak toho, jak by komunita měla fungovat. Chybí mi tu jakékoli vysvětlení, proč je tohle plošné omezení potřeba. V návrhu se tvrdí: „Ale přijde mi to jako dobré pravidlo z důvodů, které považuji za zřejmé.“ Mně to ale vůbec zřejmé nepřipadá. Nemám ani páru a nenapadá mě důvod, proč by se to mělo zavádět. Domnívám se, že naopak vysvětlení důvodů a motivací je pro takový návrh naprosto zásadní. Nejenže díky tomu lze návrh lépe a přesněji vypracovat do smysluplného řešení, ale lze se tím také do budoucna vyhnout některým problémům a nedorozuměním. Z právního hlediska to nemusí být nutně problém. Pokud by soukromý subjekt (jako je Wikimedia Foundation nebo konkrétně Wikiverzita či komunita na Wikiverzitě) svévolně někoho vyloučil, např. kvůli věku, obvykle to není považováno za porušení lidských práv, pokud k tomu existuje legitimní důvod (např. ochrana osobních údajů dětí, právní odpovědnost provozovatele, kvalita obsahu). Jenomže právě proto považuji za nezbytné tyto důvody a motivace vypsat a diskutovat o nich. Chcete zavést pravidlo? Tak se nebojte napsat proč, ať se předejde problémům. [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 29. 6. 2026, 12:53 (UTC)

:Dalším zásadním problémem návrhu je podle mne skutečnost, že zrovna Wikiverzita se využívá i ve výuce na základních školách. Některé kurzy jsou tu přímo na ZŠ zaměřeny. Proč by se to mělo najednou omezovat? Pokud nějaké důvody považujete za zřejmé, tak je napište. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 6. 2026, 14:27 (UTC)
:: Napíši pouze rychlou a o to spíše méně kvalitní/validní odpověď. Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla. Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají. Ve Spojeném království/Velké británii/U.K. je čerstvě zakázáno, aby děti pod 16 let editovaly sociální sítě, nepletu-li se (nebo podobně; něco též v Austrálii). Takto to nařídit zákonem je sice nejspíš dost problematické kvůli povinnému zjišťování věku uživatelů internetu (což je hrubý zásah do soukromí, nejspíš), ale princip to špatný není: děti pod 15 či 16 let na sociální sítě či kvazi-sociální sítě (nebo semi- aj.) nepatří, z důvodů, které budou k nalezení v politických diskuzích v U.K./Británii ale nejspíš i Austrálii. Čili není-li úkol státu problém internetové adikce (včetně editovací adikce na wiki) řešit cestou zákonného nařízení/zákazu (stát má i jiné prostředky), pak je to ale dost dobře úkol rodičů dotyčných a provozovatelů sociálních sítí (a kvazi-X ak.) Dobře. Jak jsem avizoval, toto je pouze na rychlo; k tématu lze akademickým způsobem vypracoval solidní materiál. K tomu se možná dostanu, nicméně za to mě nikdo neplatí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:47 (UTC)
:: Ještě cituji sebe odjinud: &quot;Alternativa pro učitele: nainstalovat si MediaWiki v místní školní síti (není to tak těžké) a umožnit dětem editovat tam, ale nevystavovat děti na [veřejném] internetu. Editovat MediaWiki se tím naučí také.&quot;
:: --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 09:23 (UTC)
:::Srovnávat Wikiverzitu se sociálními sítěmi je fakticky chybné tvrzení. Sociální sítě jsou postaveny na určitých typech algoritmů, nekonečném feedu a monetizaci pozornosti, které vyvolávají závislost. Wikiverzita není v žádném případě na úrovni TikToku nebo Instagramu ani počítačových her. Smyslem práce na Wikiverzitě je spolupráce s komunitou a vzdělávání se. Argumentace legislativou v UK nebo Austrálii je v tomto kontextu irelevantní. Tyto zákony cílí na komerční platformy, které masivně těží osobní data nezletilých a používají predátorské algoritmy. Wikiverzita není komerční subjekt, netěží data a nemá žádné algoritmy podobného typu jako TikTok. Aplikovat restrikce určené pro TikTok na neziskový vzdělávací projekt je nepochopením podstaty právní regulace internetu. Nehledě na to, že jako důvod je uváděn osobní názor: „Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla.“ Stejně tak škodlivost je v diskusi uvedena pouze jako názor a tvrzení bez dalšího vysvětlení: „Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají.“ [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:14 (UTC)
:::: Nepokusil jsem se nijak o srovnání míry adiktivnosti editování wiki s konkrétními sociálními sítěmi. Uvedl jsem pouze, že podle mého posouzení a zkušenosti je editování wiki adiktivní a zmíněný charakter má ''do značné míry''. Mechanismy mi vybrainstormoval Gemini ihned (před časem; nyní po paměti): sledování posledních změn (do jisté míry podobné feedu), skórování počtem založených článků, počtem editací, počtem dobrých článků aj., získávání sociálního ranku (správce, byrokrat aj.), vytváření sociálních vztahů (přátelských a nepřátelských), engagement prostřednictvím diskuzí aj. Stejně je to beztoho dosti zřejmé; stačí se zamyslet pro ty, kteří mají relevantní zkušenost, což já rozhodně jsem. Co je ''smyslem'' dané entity (Wikipedie, Wikiversit)  je docela jedno; důležité je, jak se daná entita ''ve skutečnosti chová''. Nejsou důležité proklamace nýbrž psychosociální skutečnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:23 (UTC)
:::: Ohledně &quot;Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla&quot;: tedy aby to bylo v jedné větě a nikoli v několika za sebou jdoucích větách: &quot;Wikiverzita by se (podle mě) v režimu editace na ZŠ užívat neměla, protože je to do značné míry adiktivní sociální síť a děti na ZŠ by neměly editovat ani se nijak účastnit adiktivní sociální sítě, i proto, že velká většina je věku menšího než 15 let&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:26 (UTC)
:::::Rád bych si ujasnil, zda správně rozumím logice vašeho návrhu, abychom se při diskusi vyhnuli nedorozuměním. Souhlasíte, že nelze srovnávat, ani se nesnažíte srovnávat Wikiverzitu s úrovní TikToku, Instagramu a podobných aplikací. Tudíž je automaticky legislativa v UK nebo Austrálii v tomto kontextu irelevantní. Považujete za nepodstatné, k čemu byla Wikiverzita/Wikipedie oficiálně určena (vzdělávání, tvorba obsahu). Rozhodující je pro vás výhradně „psychosociální skutečnost“, tedy to, že uživatelé mohou projekt vnímat jako sociální síť, což dle vás automaticky přebíjí jeho primární účel. Za adiktivní mechanismy považujete běžné editační nástroje (sledování posledních změn, počty editací, uživatelská práva, diskuse). Tyto nástroje kladete na roveň algoritmickým feedům komerčních sociálních sítí, které jsou navrženy pro pasivní monetizaci pozornosti.  Váš návrh na plošný zákaz editace pro osoby mladší 15 let nestojí na datech o reálném dopadu na konkrétní uživatele, ale na vašem subjektivním posouzení, že editování wiki je adiktivní činnost, která je pro děti nevhodná, podobně jako participace na komerčních sociálních sítích. A nemáte žádným způsobem vypracováno, jak toto pravidlo bude fungovat, jak bude kontrolováno a vymáháno. Používáte formulaci „jakmile se nějakým způsobem ověří“ a současně tvrdíte, že „správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat“. Dále si nejste jistý, jaká hranice věku by to měla být: „nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let.“ Rozumím tomu správně? [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:19 (UTC)
:::::: Rozumím tomu správně, že po mě chcete, abych upřesnil význam výroků &quot;Navrhuji [...] Osoba věku nižšího než 15 let [...]&quot; a &quot;Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let [...]&quot;? Je pro vás na těch výrocích něco nesrozumitelného, víceznačného, zmatečného? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:49 (UTC)

== Ukončení činnosti na projektu ==

[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy&amp;page=&amp;subtype=&amp;tagfilter=&amp;type=delete&amp;user=Mmh&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;wpdate=2026-06-18&amp;day=18&amp;month=6&amp;year=2026&amp;offset=&amp;limit=100 Trochu jsem si tady po sobě uklidil] a oznamuji ukončení své činnosti na české Wikiverzitě.

=== Důvody ===
Jedním z hlavních důvodů je ten, že necítím v českém prostředí reciprocitu. Když si čtu informace na Wikipedii, tak beru, a proto mi přijde smysluplné i něco dát a tu a tam napsat článek nebo nahrát fotku (čtu na anglické, přidávám do české). Když se ptám v diskusním fóru nějaké aplikace, jak vyřešit svůj problém, tak beru a přijde mi smysluplné si projít ostatní dotazy a pokud znám odpověď, tak některé zodpovědět. To je podle mne mechanismus, který dobrovolné projekty udržuje při životě.

Bohužel jsem na české Wikiverzitě pod tlakem kritiky, osobních útoků a pronásledování. Ať už to byly spory o moji činnost orientačně v letech 2012–2014, nebo [[Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv diskusí/2|nedávné interakce s Dannem Polansky]], komunita podle mého názoru nedokáže zajistit důstojné prostředí pro práci (z poslední doby [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Dan Polansky|viz]], a ukázka toho jak se podobné obtěžování [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:Contributions/Dan_Polansky řeší] jinde). Editoři, kteří tady [[:en:User:Juandev/Userviews 2015-2026#Views by users (not bots) on various projects|založili 3 stránky]] v hlavním jmenném prostoru, se navážejí do editorů, kteří mají osobní zkušenost s výukou a jsou hlavními spoluautory projektu (v mém případě to je nějakých 1300 stránek).

=== Moje projekty ===
Stránky, které jsem založil, si postupně přestěhuji na jiné wiki platformy či Zenodo. Může se stát, že když narazím na některé ve špatném stavu, tak je označím k rychlému smazání. Neznamená to ale, že bych se do projektu vracel. Pokud navrhnete některé moje stránky do diskuse ke smazání, můžete mne sice informovat, ale já se již těchto diskusí účastnit nebudu.

=== Poděkování za spolupráci ===
I když byla činnost na české Wikiverzitě náročná, rád bych zde poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Kychot|Kychot]], který pomáhal v počátečních fázích Wikiverzity a vytvořil pro mne hodnotnou databázi [[Sny/Databáze|Sny]], která může přispět k poznání lidské psychiky. 

Dále bych rád poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Mmh|Mmh]], který významným způsobem přispěl ke zpřehlednění Wikiverzity návrhem lepšího strukturování a třídění jejího obsahu (šablona {{tl|Info}} a související).

Stejně tak děkuji za spolupráci dalším výše nejmenovaným kolegům, se kterými jsem měl v průběhu let produktivní interakce při tvorbě vzdělávacích a výzkumných projektů.

=== Závěr ===
Závěrem přeji české Wikiverzitě, aby i nadále byla užitečným projektem v oblasti vzdělávání a výzkumu a nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání (tj. svoboda způsobu vzdělávání a učení).

(částečně opraveno editorem GPT) [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 1. 7. 2026, 07:24 (UTC)
: K příspěvku výše jsem se rozhodl zatím blížeji/podrobněji nevyjadřovat; možná později. Mé chybějící rozporování případných nepravd či polopravd nechť není chápáno jako můj tichý/nevyřčený souhlas. Možná není zcela irelevantní, že mé žádosti zatím nebylo vyhověno, z důvodů, které mě nepřesvědčují:  [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost]], první podání žádosti 22. května 2026, zopakování žádosti 26. června 2026. Jako jsem já mohl mít dva měsíce klid/odpočinek od české Wikiverzity coby potenciálně adiktivního přitahováku, tak ale podobně mohla česká Wikiverzita (i Juandev) mít klid ode mne. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:56 (UTC)
: Ale jedno mi nedá: &quot;[...] nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání [...]&quot;: doufám, že česká Wikiverzita žádnou takovou dominantní úlohu nemá; protože kdyby ji měla, to by bylo neobyčejně tristní. Takovou dominantní úlohu má podle mě Wikipedie: nejen že nabízí články pod svobodnou licencí, ale i učí ostatní, jak dělat změny, jak je popisovat, jak o nich diskutovat, jak vytvářet pravidla a diskutovat o nich, aj., etc., et cetera pé pé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:30 (UTC)
:: Já bych chtěl [[Uživatel:Juandev|Juanovi]] poděkovat za kardinální fakt spolu'''založení''' wikiprojektu jako takového a spoluúčasti na jeho udržení při životě - tak dlouhou dobu. Už jen to vyvolává úctu (třeba i s ohledem na to, že jsem já nedokázal litevskou obdobu udržet vůbec při existenci byť i jen v betaverzi na inkubátoru). Nu což, že se Vám osobně nepříliš dařilo ve spolupráci s kolegy (asi jste našel lepší využití svého času a schopností jinde) a v dotahování vlastních nakousnutých věcí do něčeho smysluplnějšího nijak neubírá na váze Vašich zásluh o tento wikiprojekt. Přeji mnoho štěstí a úspěchů na jiných projektech i v osobním životě. Kdo chce vidět, vidí, kdo nechce, štengruje... --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 9. 7. 2026, 13:20 (UTC)

:::Děkuji [[Uživatel:Kusurija|Kusurijovi]], že napsal toto poděkování, jako spolusprávce se k němu (i ke všem vyjádřeným přáním) připojuji. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 7. 2026, 18:07 (UTC)
:::: Výroky váše mám tendenci klasifikovat jako A&amp;A. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 11:44 (UTC)

== Opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání ==
Upozorňuji ve veřejném fóru v prostoru Wikiverzita, že jinde probíhá diskuze na téma opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání:
: [[Diskuse s uživatelem:Mmh/Návrhy/Opuštěné stránky]]
Téma je jistě důležité pro celý projekt a nikoli pouze pro vybrané uživatele. Radši bych diskuzi pokračoval zde, ale pakliže někdo chce tam, tak řekněme i tam.

Zde alespoň ocituji Kusurijův první nedávný výrok a dám mu číslo:
: (1a) Opuštěná stránka, o jejíž kvalitě a užitečnosti nikdo nezapochyboval (v kladném smyslu) by měla zůstat zachována. 
Ano, mám sklon souhlasit, i když přesná formulace by si možná žádala ještě vyladění, jako že stránka musí být relevantní pro projekt Wikiverzity (což by se mohlo rozumět samo sebou, ale ono někdy je lépe být explicitní).

Zkusme jinak:
: (1b) Opuštěnost stránky není žádný ''postačující'' důvod pro její smazání, a to ani skrze diskuzi o smazání (DoS).

Jiná/další možná politika/pravidlo:
: (2) Opuštěnou stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem může správce smazat skrze rychlosmaz.

A k tomu alternativa:
: (3) Stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem, byť by byla opuštěná, lze smazat pouze skrze diskuzi o smazání (DoS), nikoli skrze rychlosmaz.
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:03 (UTC)
:: Ad 2) i 3): Možno sloučit (s vypuštěním slova &quot;pouze&quot; v 3)). Koment: Nelze omezovat nikoho v uplatnění názoru, že záležitost (stránka) vyžaduje DoS a ne rychlosmaz (kromě případů trollingu jakože spam/vandalizmus projednávejte DoSem apod.). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:59 (UTC)

== Request for comment (the future of Abstract Wikipedia) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies if this has not yet been translated into your wiki's language. {{int:Please-translate}}
You are invited to voice your opinions in a [[:m:Requests for comment/The future of Abstract Wikipedia|request for comment about the future of Abstract Wikipedia]]. {{Int:Feedback-thanks-title}}
[[:m:User:Kowal2701|Kowal2701]] ([[:m:User talk:Kowal2701|talk]])  24. 7. 2026, 12:25 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:DreamRimmer@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Drobné úpravy do Wikiverzita:Rychlé smazání ==

Jak teď tu a tam diskutujeme o pravidlech, narazil jsem na dvě drobnosti, které bych navrhoval upravit na stránce [[Wikiverzita:Rychlé smazání]], viz [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Příslušnost u žádosti o smazání]] a [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Zmínka alternativy (DOS) hned na začátek]]. Prosím, máte-li k tomu nějaké připomínky, vyjádřete se k tomu. Nepřevládne-li vůle opačná, tak úpravu cca za měsíc provedu. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 7. 2026, 13:31 (UTC)

== Přepnutí serverů – vaše wiki bude zanedlouho nakrátko pouze pro čtení ==
&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] přepne provoz mezi svými datovými centry. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2026-09-23|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2026-09-23T14:00|en}} {{#time:H:i e|2026-09-23T14:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. Tento banner zůstane zobrazen až do konce této operace. 
Můžete pomoci [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special%3ATranslate&amp;group=Centralnotice-tgroup-read_only_banner&amp;task=view&amp;language=&amp;filter=&amp;action=translate přeložit nebo upravit] tento text.

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

* Editace budou vypnuté nejvýše hodinu dne {{#time:j. xg Y (l)|2026-09-23|cs}}.
* Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

* Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud ho operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen. Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. 

'''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

[[m:user:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] 15. 9. 2026, 12:58 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=30513874 --&gt;

== Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence ==
Navrhuji toto doporučení (nikoli zatím závazné pravidlo; navrhl bych, nechť vyprší 24. září 2027, ale tento přístup se zatím nesetkal s pochopením, proto tento návrh nečiním):
: ''Vloží-li někdo do hlavního jmenného prostoru výstup z generativní umělé inteligence, jako je např. ChatGPT, Gemini, Claude, Copilot, Grok a LLaMA (anglicky GenAI), pak musí postupovat tak, aby čtenář snadno (včetně bez zkoumání historie revizí) poznal, které části textu jsou výstupem z GenAI a z kterého GenAI.''
Kdybychom dali datum vypršení 24. září 2027, tím spíše (bez méně obav) bychom z toho mohli udělat ''závané pravidlo'' namísto ''doporučení''. I závazné pravidlo lze nicméně změnit novým konsenzem; problém je jen ten, že konsenzus se příliš často obtížně hledá, pročež je riziko zabetonování něčeho špatného značné.

Disclaimer: kontrast mezi ''závazným pravidlem'' a ''doporučením'' zatím nebyl v české Wikiverzitě užíván. Měl-li by se však tento meta-princip kodifikvoat ještě skrze separátní diskuzi, hlasování, žádost o komentář a pod., tak nebudeme nikdy hotoví a vše se zablokuje. Pakliže by toto někoho dráždilo, můžeme to prostě kodifikovat jako ''pravidlo'', s nejasnou definicí toho, co pravidlo je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:11 (UTC)</text>
      <sha1>byatto8mcbf9jh08sw7mpw1dbv3wppp</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149899</id>
      <parentid>149888</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:27:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence */</comment>
      <origin>149899</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="116214" sha1="5qkva5pnur5glk5l82zzz57ttktpdbh" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikiverzita]]&lt;!--
--&gt;&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; margin: 0 0 1em 1em; width: 16em;&quot;&gt;
Starší diskuse naleznete v archivu:
* [[/Archiv 1 (z Wikipedie)|Přípravná diskuse k založení (31. říjen 2006 – 5. únor 2007)]]
* [[/Archiv 2 (z Bety)|Diskuse z období inkubace (květen 2007 – květen 2008)]]
* [[/Archiv 2008]]
* [[/Archiv 2009]]
* [[/Archiv 2010]]
* [[/Archiv 2011]]
* [[/Archiv 2012]]
* [[/Archiv 2013]]
* [[/Archiv 2014]] 
* [[/Archiv 2015]]
* [[/Archiv 2016]] 
* [[/Archiv 2017]] 
* [[/Archiv 2018]]
* [[/Archiv 2019]]
* [[/Archiv 2020]]
* [[/Archiv 2021]]
* [[/Archiv 2022]]
* [[/Archiv 2023]]
* [[/Archiv 2024]]
* [[/Archiv 2025]]
&lt;/div&gt;
__NEWSECTIONLINK__
&lt;div class=&quot;toccolours plainlinks&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
'''Zde můžete diskutovat o radostech a strastech české Wikiverzity.'''

'''[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&amp;section=new}} Přidat nové téma]'''

S technickými dotazy a problémy jste zváni [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)|do technického oddělení diskuse]].

Reálná setkání uživatelů Wikiverzity se plánují a domlouvají na stránce [[Wikiverzita:Reálná setkání]].

&lt;inputbox&gt;
type=search
searchbuttonlabel=Hledat v archivech
namespaces=Wikiverzita**
prefix=Wikiverzita:Diskusní prostor
width=15
break=no
&lt;/inputbox&gt;

&lt;/div&gt;

== Thank You for Last Year – Join Wiki Loves Ramadan 2026 ==

Dear Wikimedia communities,

We hope you are doing well, and we wish you a happy New Year.

''Last year, we captured light. This year, we’ll capture legacy.''

In 2025, communities around the world shared the glow of Ramadan nights and the warmth of collective iftars. In 2026, ''Wiki Loves Ramadan'' is expanding, bringing more stories, more cultures, and deeper global connections across Wikimedia projects.

We invite you to explore the ''Wiki Loves Ramadan 2026'' [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026|Meta page]] to learn how you can participate and [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026/Participating communities|sign up]] your community.

📷 ''Photo campaign on '' [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan 2026|Wikimedia Commons]]

If you have questions about the project, please refer to the FAQs:  
* [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan/FAQ/|Meta-Wiki]]
* [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan/FAQ|Wikimedia Commons]]

''Early registration for updates is now open via the '''[[m:Special:RegisterForEvent/2710|Event page]]'''''

''Stay connected and receive updates:''  
* [https://t.me/WikiLovesRamadan Telegram channel]  
* [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/wikilovesramadan.lists.wikimedia.org/ Mailing list]

We look forward to collaborating with you and your community.


'''The Wiki Loves Ramadan 2026 Organizing Team''' 16. 1. 2026, 19:45 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29879549 --&gt;

== Annual review of the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
I am writing to you to let you know the annual review period for the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines is open now. You can make suggestions for changes through 9 February 2026. This is the first step of several to be taken for the annual review. [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Annual review/2026|Read more information and find a conversation to join on the UCoC page on Meta]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review was planned and implemented by the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|you may review the U4C Charter]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Please share this information with other members in your community wherever else might be appropriate.
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
-- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]])
&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

19. 1. 2026, 21:02 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=29905753 --&gt;

== Import šablony W pro odkaz na Wikipedii ==
V anglické Wikiverzitě rád užívám šablonu W. Ta umožní napsat např. &quot;W|Článek&quot; (obaleno patřičným druhem závorek) a vytvoří se odkaz na Wikipedii, ovšem bez ukázaného W. Wikidata: [[D:Q17590394]]; podle něj podobnou šablonu má řada projektů v jiných jazycích, ale žádný český. Písmenko &quot;W&quot; mi i pro češtinu přijde vhodné; W jako Wikipedie.

Mohli bychom šablonu importovat. Nebo bych ji mohl i zpaměti napsat; je to triviální, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:39 (UTC)

Takhle: když se dívám např. do https://en.wikinews.org/w/index.php?title=Template:W&amp;action=edit, tak poskytnout plnou funkci s rlůznými parametry zase tak triviální není. A že by ten šabloní kód plný závorek byl nějak supr čitelný, to mi tedy nepřijde (to je obecně problém šablon, oproti Lua modulům). Pakliže budeme chtít plnou verzi se všemi fíčurami, bude vhodné do češtiny lokalizovat názvy parametrů a kategorií. Minimální funkce by byla ta, kterou jsem právě popsal, ta je bez kategorie a parametr je číslovaný a nikoli pojmenovaný. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:44 (UTC)

:Jak na to koukám (byl jsem více než týden pracovně pryč a mimo Wikiverzitu), samotný mechanický import by nestačil, bylo by potřeba tam předělat více věcí. Proto by mi připadalo lepší tu šablonu podle té anglické tady na místě postupně vytvořit, tedy postupně překopírovat, přeložit a případně lokalizovaně umístit všechny její části včetně dokumentace. Nemáte chuť to udělat? --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 2. 2026, 19:49 (UTC)
:: Děkuji. Dobrá, založím šablonu v tom minimálním rozsahu, který podle mě činí jádro její užitečnosti (heslo: MVP). Zde: [[Šablona:W]]; test: {{W|Karl Popper}}. Kdyby to někdo ještě nějak zásadně rozporoval (proč?), pořád to lze smazat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:32 (UTC)
::: Díky. Ten popis by bylo lepší přesunout na dokumentační podstránku, ale to se může udělat příležitostně později (spousta šablon nemá solidní popis, natož na dokumentační podstránce). A samozřejmě, každá nová věc by se měla hned vložit do nějaké kategorie, to jsem tedy nyní udělal. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 2. 2026, 00:02 (UTC)

== Návrh na přesun do uživatelského prostoru - Emacs konfigurace ==
Navrhuji přesunout stránku [[Emacs/konfigurace]] do uživatelského prostoru. Alternativou by bylo do názvu stránky umístit jméno autora, [[User:Kychot|Kychota]], tedy např. &quot;Emacs/Konfigurace/Kychot&quot; nebo za mě i &quot;Konfigurace Emacsu (Kychot)&quot;.

Zdůvodnění: Z názvu stránky &quot;Emacs/konfigurace&quot; bych čekal (a snad nejen já), že bude obecně o konfiguraci textového editoru Emacs. Místo toho tam nacházím materiál, který ani není uvozen větami určujícími scope/rozsah, snad něco jako konfigurační soubor jednoho člověka. Toto podle mého posouzení není dost dobré pro hlavní jmenný prostor.

Pakliže mám podobné návrhy směřovat do procesu dání na smazání (což mi dává docela smysl), mohu tak učinit, pakliže k tomu budu vyzván. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 06:40 (UTC)

: Provedeno, druhá z navrhovaných variant, jak je to na WV běžné: [[Emacs/konfigurace#Příklady konfiguračních souborů různých uživatelů]], [[Emacs/konfigurace/Kychot]]. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 4. 2. 2026, 14:58 (UTC)
:: [[User:Kychot|Kychot]]: Děkuji. Když nad tím přemýšlím, vlastně stačilo přidat nad příklad uvozovací větu: &quot;Následuje příklad konfiguračního souboru, uživatele Kychota&quot;, bez založení podstránky. Tím by bylo jasné, na co se čtenář dívá.
:: Stránka [[Emacs/konfigurace/Kychot]] nyní pořád přijde docela málo hodnotná (na hlavní jmenný prostor), z pohledu spotřebitele/třetí strany. Hodnotu stránky by výrazně zvýšily: 1) externí odkazy na co nejlepší relevantní zdroje, ideálně v češtině ale třeba i angličtině; 2) alespoň nějaké české vysvětlivky. Ale to bych vlastně mohl přidat i já, kdyby se mi chtělo (dlouhá léta jsem užíval XEmacs, než jsem přešel na SlickEdit, Notepad++ a nakonec dokonce Beyond Compare coby editor). A možná že vysvětlení již i podá GenAI (a neudělá u toho chybu?). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:10 (UTC)
:Buď smazat nebo ponechat. Wikiverzita je komunitní projekt určený pro veřejnost. Wikiverzita není soukromý hostovací server, takže v uživatelském ns by mělo být minimum stránek. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:19 (UTC)
:: Výrok výše je hodnotící názor/postoj Juandeva, nikoliv ověřitelný fakt, tím spíše že užívá deontickou modalitu (&quot;by mělo&quot;) netrasující do zdroje. Anglická Wikiverzita toho má v uživatelském prostoru mnoho; dokonce anglická Wikipedie tam toho má mnoho. V anglické Wikiverzitě jsem argumentoval, proč je ''learning by doing'' čili ''učení se praktikováním'' v uživáku prima; tam jsem i citoval Dava Braunschweiga.
:: Nevidím důvod, proč by materiál, který sice slouží jeho autorovi pro ''learning by doing''/učení se praktikováním, ale pro ostatní je spíše nevyužitelný či je o využitelnosti pochybnost, nemohl být v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 3. 2026, 12:53 (UTC)

== Podstránky velkým písmenem ==
Navrhuji vytvářet podstránky velkým písmenem. Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.

Důsledek:
* [[Emacs/instalace]] se přesune na [[Emacs/Instalace]]
* [[Emacs/tutoriál]] se přesune na [[Emacs/Tutoriál]]
* Podobně pro jiné podstránky v [[Emacs]].

Ping: [[User:Kychot]], jenž tyto stránky založil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:04 (UTC)

: Před pár lety o tom tady proběhla diskuse a závěr byl, že velká písmena jen v těch případech, kdy k tomu bude nějaký smysluplný důvod. Zrovna v tomto případě ho tu ale nevidím. Zkuste to dohledat. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 21. 2. 2026, 20:29 (UTC)
:: 1) Obecně má lepší šanci diskuzi dohledat ten, kdo se jí účastnil, s využitím své paměti. Proto vás prosím, abyste se pokusil diskuzi dohledat vy.
:: 2) Vygeneroval jsem si pseudonáhodný sample/vzorek stránek použitím funkce [[Speciální:Náhodná stránka]]. Prvních 10 stránek: [[Italština/Materiály/Slovesa, tabulka (it x cs) 10 (b)]], [[Číselné soustavy/Unikátní prvočísla: l = 46]], [[JavaScript/Kenjiro995/Číselné proměnné]], [[Sluneční soustava/Země je kulatá/Sluneční soustava - přehled/Neptun/Měsíce]], [[Záloha metadat/Kychot/GoFlex/udisks]], [[Flask/Grinberg/01 - Nazdárek!]], [[Sny/Databáze/Kychot/2024-06-13]], [[Ubuntu/KDE]], [[Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly/Dobešová]], [[PKR/Colchicum autumnale/Záznamy]]. Podle tohoto náhodného vzorku to nevypadá, že by tu převládla malá písmena.
:: 3) Ještě se mohu podívat do jinojazyčných projektů; anglická Wikiverzita začíná podstránky velkým písmenem.
:: 4) Stránka [[Wikiverzita:Název stránky]] (jež nemá žádný oficiální status pravidel, žádnou ceduli apod.) vede jako příklady podstránek [[Latina/Lexikální témata/Škola]], [[Latina pro začátečníky/2012/Domácí úkol 3]] a [[Litevština/Přízvukování sloves]]. Zde žádný příklad s první pímenem malým pro podstránku nenacházím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:28 (UTC)
::: [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] má pravdu (s tím výskytem na Wikiverzitě). Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem (nejedná se o slovníkové heslo na Wikislovníku. Možná by se dalo vzít do úvahy »nějaký« &lt;nowiki&gt;[[Projekt/Podstránka/i-Phone]]&lt;/nowiki&gt;, kde to i-Phone má být s malým i. Jinak asi ne. Já bych byl také pro přejmenování těch [[Uživatel:Kychot|Kychot]]ových stránek. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 22. 2. 2026, 20:43 (UTC)
:::==== [[Wikiverzita:Podstránky]] ====
:::Zde se nikde explicitně neuvádí, jestli podstránky psát s velkým počátečním písmenem či nikoli. Ale z uvedených příkladů to celkem jasně vyplývá:
:::* Pivovar/Primátor/Weizenbier – zde jsou velká písmena z důvodu, že se jedná o vlastní jména (dle pravopisu češtiny)
:::* Cesta z A/do B/nejkratší/Kychot – zde je velkým písmenem pouze Kychot jakožto username, jinak malá písmena
:::* Cesta z A/Kychot/do A/nejdelší – opět to samé, pokud podstránka není vlastním jménem, není důvod začínat ji malým písmenem
:::Pokud bychom všechny podstránky začínali malým písmenem, setřeli bychom rozdíl mezi obecnými a vlastními jmény.
:::==== [[Diskuse:Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly]] ====
:::Opět v příkladech malá písmena.
:::==== [[Fórum:Práce na Wikipedii]] ====
:::* Jak se vkládá podstránka ? Normálně: /podstránka.
:::Opět s malým písmenem, není-li jiný důvod
:::==== [[Linux/Jádro/Chyby/ehci hcd/diary/2006-02-09.Thu]] ====
:::Vidíme, některé podstránky velkým písmenem, některé malým. Nedělal bych z toho žádné závazné pravidlo. Zkrátka jsme na Wikiverzitě, kde je na zodpovědnosti každého autora, co je v kterém případě vhodnější. Například kdybychom v daném případě přepsali všechna počáteční písmena na velká, dostali bychom název podstránky Linux/Jádro/Chyby/Ehci hcd/Diary/2006-02-09.Thu  A už tu je chyba, protože ehci hc se zkrátka píše malými písmeny.
:::==== [[Varhany/realizace]] ====
:::==== [[Pivovar/degustátor/Kychot]] ====
:::Třeba tady by mi připadala podstránka [[Pivovar/Degustátor/Kychot]] vyloženě trapná a matoucí – jakoby &quot;Degustátor&quot; byl nějak oficiální titul či co.
:::==== [[Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate/Dokumentace]] ====
:::Takových podobných tu máme hromadu, tak jen například:
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/string/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/time/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Sorters/rank/Dokumentace]]
:::... atd. atd.
:::==== Závěr ====
:::Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla. Opakuji, předpokládám, že na Wikiverzitu píšou dostatečně soudní autoři, který jsou schopni si sami rozhodnout, kdy je příhodnější psát tu kterou podstránku velkým a kdy malým počátečním písmenem. Děkuji za pochopení.
:::Mimo jiné: Píšete: &lt;cite&gt;Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.&lt;/cite&gt; Což je v podstatě omyl. V některých případech to tak může být, ale v jiných nemusí. Čistě technicky vzato, &quot;podstránky&quot; s jejich lomítky jsou součástí názvu stejně jako u &quot;normální&quot; stránky a stejně tak je s nimi i zacházeno. Takže bych např. mohl mít stránku &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží v Praze pro osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. No ale když budu chtít mít stránky i pro jiná města a jiný druh dopravy, pak bude výhodné tuto stránku rozepsat pomocí podstránek na &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/v Praze pro/osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Se všemi velkými počátečními písmeny by to pak vypadalo jako &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/V Praze pro/Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Ta lomítka v názvu stránky si klidně mohu odmyslet (nahradit je zase mezerami, kvůli srozumitelnosti) a pak dostanu &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží V Praze pro Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. A tady už mi vynikne, že psát předložku či obecné jméno s velkým písmenem působí dost divně. A o názvu stránky také rozhoduje její autor.
:::A anglickou Wikiverzitou tu prosím neargumentujte. V angličtině či &quot;američtině&quot; se s velkými písmeneny píše kde co.
:::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 17:53 (UTC)
::::Tak například zde jsou písmena a..w v názvech podstránek použita jako označování odrážek, kde bývá zvykem používat spíše malá písmena než velká. Ale rozhodně bych to nenazval kapitolami či podkapitolami!
::::* [[:Kategorie:Mocnina 95]]
::::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:11 (UTC)
:::: Zde zase ve velkém počtu příkladů jsou součástí názvu jména souborů. Pokud jsou jména souborů psána s počátečním malým písmenem, pak jejich kapitalizace by způsobila zmatek, neboť v unixových systémech ''záleží'' na velikosti písmen v názvech:
:::: * [[:Kategorie:Projekt: Hesla Jednoty bratrské]]
:::: --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:22 (UTC)
::::: Zatím stručně: 5) v něčem máte pravdu; možná odpovím později.
::::: 6) &quot;Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla.&quot;: prosbu zamítám, příkazy osob mě nenadřízených nepřijímám (jsem svobodný liberální subjekt nebo se tak alespoň nazírám). Unifikace za vzniku sdílených konvencích je na wiki, kde jsem působil, běžná, i v anglické Wikiverzitě, a nevidím, čemu by měla škodit v české Wikiverzitě. Bude-li konsenzus, můžeme ustavit konvenci; nebude-li, tak to holt zůstane každý pes jiná ves. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:07 (UTC)
:Já si myslím, že je to asi jedno. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:18 (UTC)
:: Výrok výše neobsahuje žádný, ani náznakový, pokus o zdůvodnění. Má-li být konsenzus určován na základě argumentů a argumentace a jejich síly a nikoli pouze numericky (sčítáním hlasů či postojů), takový výrok je dlužno odmítnout a z diskuze jakoby vyloučit. Přitom účastník diskuze nemusí argument konstruovat sám; stačí, když odkáže na argumenty zkonstruované někým jiným, např. &quot;dle argumentace uživatele Pepa Zdepa&quot; (to jméno je možná od D.). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:20 (UTC)
::: (hodně dlouho po EditKonfliktu, kvůli kterému jsem komplet přišel o text editace): Měním názor, inspirován příspěvky [[Uživatel:Kychot|kolegy Kychota]] na „Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem“ (+), pokud se jako samostatná stránka tváří. Každá stránka, mající svoje podstránky by měla obsahovat alespoň text, ze kterého je patrné, k čemu slouží. Horizontálně může být (pokud to logika/architektura projektu vyžaduje) libovolné množství podstránek, řetězení podstránek vertikálně (do hloubky) je lépe pokud možno omezit (což Kychotův výklad/příklad ne zcela respektuje; z důvodů technických i z důvodu přehlednosti). [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]], Kychot - přestřelka ohledně unifikujících pravidel: Nějaká pravidla jsou společná pro všechny projekty Wikimedia, a to jak striktní (například Copyvio), tak méně striktní, ale velmi záhodná dodržovat (například Wikietiketa), jiná pravidla jsou specifická pro určitý typ wikiprojektů (Wikislovníkářské názvy hesel s počátečním malým písmenem). Kychot si neuvědomil na koho se obrací (otázka: musel? třeba neměl čas se seznámit s hodnotovou orientací D. Polanského a použil styl jinde běžný (co je běžné, nemusí být ideální), D. Polanský nenazřel, že člověku, neobeznámeného s jeho postoji, může jeho replika vyznít nepříjemně). Takže, pokud na pravidle shledáváte nějaké závady, je možné buď vyvolat diskusi/hlasování o změně pravidla na Vaši verzi ''podle předem prodiskutovaného návrhu'', nebo založit hlasování o změně statusu toho pravidla. V žádném případě není možné (na žádném projektu Wikimedia) pravidlo prostě zrušit. Stejně jako jiné pravidlo bez souhlasu komunity ustanovit či zásadně změnit. Pravidla ze samého počátku cs.Wikiverzity se mohla formovat ještě ve Wikiinkubátoru, případně přímými osobními konzultacemi, a proto může být jejich historie nedohledatelná bez použití velmi speciálních nástrojů. Neideální stav; nutnost jeho změny je otázná, pokud považujete za nutnou, je možné vyvolat hlasování o ponechání v platnosti v takovém statusu nebo tak, jak jsem navrhl nahoře. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:05 (UTC)
:::: O tom co je nebo není ''pravidlo'' a jak opravdová ''pravidla'' vznikají, schvalují se, činí vysledovatelnými k diskuzi apod. je již diskuze [[#Pravidla Wikiverzity]] níže. Opakovat zde mé argumenty k tomuto tam učiněné by bylo nenápomocné. Zde se můžeme soustředit na to, zda ono ať již pravidlo či kvazipravidlo či pravidlo-v-přípravě  [[Wikiverzita:Název stránky]] indikuje jasně malé písmeno na začátku pro podstránky; já upozornil, že tak nečiní, vyjmenováním příkladů z ní, jež jsou ostatně uvedeny ihned na začátku. Kychot se opřel o jinou stránku a sice [[Wikiverzita:Podstránky]]. Tyto stránky jsou v diskuzované věci vůči sobě ''nekonzistentní'', stejně jako je ''nekonzistentní'' praxe v hlavním jmenném prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:23 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Čím více se rozhlížím po české Wikiverzitě, tím více získávám dojem, že by velká část jejího hlavního jmenného prostoru patřila přesunout do uživatelského prostoru či smazat, coby nezpůsobilá přispět netriviálně k edukaci (vzdělání) čtenáře. Můj první dojem je, že situace je následkem činnosti především dvou uživatelů, [[User:Juandev]] a [[User:Kychot]]. Mohli bychom zahájit proces tohoto přesunu skrze process dání na smazání (DOS) či podobný, nicméně to bude značné množství práce a navíc dle zkušenosti lze očekávat odpor těchto dvou aktérů. Vzhledem k velkému rozsahu by mi přišlo i myslitelné např. sumárně vše, co vložil Kychot, přesunout do uživatelského prostoru a naopak po jedné (on a case to case basis) dovolovat návrat do hlavního jmenného prostoru. Takové opatření (executive order, executive measure) by se nějak muselo odhlasovat či schválit.

Kdo by o to usilovat, např. já, by snadno mohl přijít k úhoně v podobně bloků za osobní útoky, nepodpoře &quot;vědy a vzdělávání&quot; apod. Tak se vlastně již i stalo; moje první intervence v tomto směru ohledně uživatele [[User:Juandev]] v české Wikiverzitě podle mého odhadu přispěly k jeho rušivému působení v anglické Wikiverzitě, i díky čemuž byla zastavena moje úspěšná čistící činnost tam.

Závěr je celkem jasný: musím odmítnout odpovědnost za další zvedání do očí bijících problémů české Wikiverzity ohledně uživatečnosti a přijatelnosti stávajícího obsahu. Nejlepší naděje pro českou Wikiverzitu je, že sem přijde později dostatek lidí, kteří Juandeva a Kychota přehlasují. Koncept vzdělávacího learning-by-doing (učení se děláním či cvičením, nikoli memorováním polopochopených či nepochopených vět) projektu postaveného na stejné softwarové technice jako má Wikipedie mi pořád přijde nosný, způsobilý sloužit zejména pro učení ''learning by doing'', učení se děláním (pozdravy Pirsigovi ZMM 1974 a americkému managementu) [věta je poněkud repetitivní].

Ještě coby částečná substanciace některé funkcí &quot;Náhodná stránka&quot; nalezené problematické stránky (což však může snadno provést každý):
* [[Zvire-0.01.el]]: co že má demonstrovat tento údajný demonstrační program? Úvodní věta nedostatečně charakterizuje stránku a její rozsah.
* [[Projekt: Křesťanské zpěvníky]]: jaký je vzdělávací účel tohoto &quot;projektu&quot;? Stránka praví: &quot;Projekt: Křesťanské zpěvníky si klade za úkol zmapovat všelijaké zpěvníky křesťanských písní a v nich obsažené písně s konečným cílem vytvořit srovnávací databázi, využitelnou např. v projektu: Hesla Jednoty bratrské.&quot; Takže lze na Wikiverzitě pořizovat &quot;databáze&quot; (katalogy) ledasčeho?
* [[Tcl/Otázky a odpovědi]]: málo obsažná stránka (malý počet otázek) neobsahující nic, co jeden nenajde v manuálu?
* [[VUT/FSI]], [[VUT/FSI/VEA]]: není uvedeno co je &quot;FSI&quot;, stránky málo obsažné (Fakulta Strojního Inženýrství (FSI) - nutno se doproklikat (zkusmo)...)
* [[LionWiki]], [[LionWiki/Studium/Juandev]]: téměř nic tam, dvě řešené otázky
* [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]: parodie? Povlečení páchne po houbách. Řešení: vyprat, usušit a pořádně vyvětrat.
* [[Nádržkový splachovač/Juandev/Teče]]: další parodie, s ještě méně obsahem, s prázdnými oddíly řešení a výsledky?
* [[Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu]]: podobně jako položka výše
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:32 (UTC)

:Někomu se podoba stránek líbí, jinému ne. Na Wikiverzitě by mělo jít především o vzdělávací a výzkumný potenciál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 16:46 (UTC)

Téma zde bylo již patrně diskutováno. Chtěl bych vyvořit co nejúplnější seznam odkazů, ale chybí mi energie. Něco do začátku:
* [[Wikiverzita:Diskusní_prostor/Archiv_2011]]: &quot;[...] A to ani nemluvím o tom, jakou nebetyčnou ostudu má Wikiverzita pod silným letitým nánosem Juanových blogísků (mimochodem, když jsem se ptal několika uživatelů z jiných Wikiverzit na tento typ stránek, reakcí byl většinou záchvat smíchu a po něm odpověď, že to sem samozřejmě nepatří) u externích subjektů. Jeden příklad za všechny - jedna škola měla zájem poměrně extenzivně používat Wikiverzitu v rámci své výuky. S tím, že by výsledky té práce potom putovaly na sesterské projekty. No, pak si prošli místní obsah a řekli mi, že nejsou blázni, aby se blamovali participací na něčem tak groteskním jako je česká Wikiverzita. [...] bsahovým věcem, koncepci, vizi apod. se vyjádřím později, mj. na základě toho, jak se tato diskuse bude dále vyvíjet. — Danny B. 11. 4. 2011, 00:51 (UTC)&quot;
* [[Diskuse_s_uživatelem:Milda#Na barvičky jsou styly]]: &quot;Víš co, Kychote, peskuj si prvně toho nebo ty z vás, kteří z tohoto projektu udělali neskutečný svinčík, který nemá se vzděláváním nic společného, a když se jednomu šlápne na kuří oko, začne přes open proxy z loutkových účtů šířit pomlouvy. A pokud tento projekt považuješ za váš (pokud předpokládám správně, že tím myslíš tvůj a Juanův), přestěhujte si ho taky na vlastní webový prostor. --Milda (diskuse) 15. 11. 2012, 21:13 (UTC)&quot;
* [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Kychot/Praga_RND/Autobus/Hurv%C3%ADnek&amp;diff=prev&amp;oldid=44483]: &quot;Milda přesunul stránku Praga RND/Autobus/Hurvínek na Uživatel:Kychot/Hurvínek: popis soukromého vozidla (viz diskusi); pokud se vrátí socialismus a bude vozidlo znárodněno a ve prospěch komunity bude majiteli zabavena i tato stránka&quot;
* [[Wikiverzita:Nástěnka_správců/Archiv_2012#Budoucnost_Wikiverzity]]
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor/Archiv_2013#Žádost o práva správce/Request for admin rights]]: několik uživatelů si stěžuje na špatný stav Wikiverzity
* ''Přidáno později'': [[Diskuse s uživatelem:Sančo Panza#Cíle Wikiverzity]]: &quot;[...]  Má představa Wikiverzity slouží čtenářům, učitelům, studentům jako zdroj při studiu, výuce. Nikoli, jak je tomu nyní, že slouží několika individuím jako poznámkový blok a stupínek pro sebeprezentaci, zatímco jakýkoli použitelný obsah je nedohledatelný. [...] Sančo Panza&quot;. Srpen 2014.

Pokračování snad bude.

Z ekonomického hlediska se domnívám, že bude ''pravděpodobně možné'' (ale to jsem formálně technicky nesubstancioval) podložit nekonečný blok jak Juandeva tak Kychota, přičemž by pro začátek stačil zákaz zakládání nových stránek v hlavním jmenném prostoru, tedy že by zakládání nových stránek v jejich uživatelském prostoru zase tolik nevadilo. Dokud však tito pravděpodobní formálně-neustavení dlouhodobí narušitelé, kvazinarušitelé či něco podobného (možná i vzdáleně podobného?) budou moci neplodně vstupovat do diskuzí, problém bude obtížné vyřešit.

Pořád si myslím, že by profesionální edukátoři/vzdělávači/učitelé neudělali chybu, kdyby zkusili Wikiverzitu použít a jakoby mocensky &quot;převzít&quot;. K tomu stačí se zapojit, zkraje se trochu zastydět za participaci na smetišti (nebo co bych tam mírně nadsazeně či metaforicky či poeticky nazval) a později argumentovat a hlasovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:16 (UTC)

:Nevím, zda to přichází jako kletba s křestním jménem, ale tyhle diskuse jsme si tu už svého času prodělali. Wikiverzita není Wikipedie ani Wikiknihy ani Wikislovník atd. Je to vzdělávací prostor, velká společná dílna. Je vhodné se snažit o to, abychom tu udrželi nějaký dílenský pořádek, ale principiálně mimo je ukazovat na sousední ponk, kde někdo cvičně hobluje mástev, a chtít ho vykázat jen proto, že mástev není k ničemu užitečná. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 3. 2026, 18:37 (UTC)
:: Děkuji. Podle mě by ''hlavní jmenný prostor'' měl obsahovat pouze to, co může být ''užitečné třetí osobě'', jiné osobě než vkladateli. Pakliže je to užitečné ''pouze tvůrci'' coby prostor pro learning by doing/učení se praktikováním, mělo by to být v uživatelském prostoru (&quot;User:...&quot;, &quot;Uživatel:...&quot;).
:: Za vašeho přístupu nevidím žádný regulativ pro hlavní jmenný prostor. To si tam pak může někdo dumpnout cokoli -- což někteří patrně i činí -- a pak to prohlásit za pracoviště ve stylu Wikiverzity.
:: Pakliže příkladové stránky, na které jsem poukázal (např. [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]?), podporujete pro hlavní jmenný prostor, pak jste bohužel součástí problému a nikoli součástí jeho řešení. Tím spíše je vhodný můj nadpis &quot;Vyloučení odpovědnosti&quot;; tady proti většině nenadělám nic. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]
:: Apropó, takto moje mysl na první pokus parsuje cestu &quot;Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách&quot;: Problém s textilem: Juandev voní po houbách. Ehm. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:40 (UTC)
:: Ostatně: [[Textil]]: &quot;Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o textilu, využitelných pro vzdělávání a výzkum.&quot; Jediný podobsah: [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. To mi chce jako někdo vážně tvrdit, že [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]] je stránka &quot;využitel[ná] pro vzdělávání a výzkum&quot;? To je jako co, Monty Python? Létající cirkus? Cimrmani? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:54 (UTC)
:: No co.  Otevřel jsem DOS: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. Uvidíme, co se bude dít. Podobě špatné stránky byly v minulosti v české Wikiverzitě již přesunuty mimo hlavní jmenný prostor; třeba se to podaří i teď. Pakliže se přesun mimo &quot;hlavák&quot; nezdaří, pak bude také jasné, v jakém zoufalém stavu je administrativně česká Wikiverzita. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 06:44 (UTC)

:Prosím, přečtěte si pro začátek [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]] a [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]].
:Nemá smysl tady ztrácet čas nějakou debatou, dokud si neujasníme základní rámec Wikiverzity, resp. dokud si ho neujasníte Vy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:31 (UTC)
:: První, čeho si všímám, je, že tyto stránky nemají žádné trasování do diskuze a žádnou šablonu označující status. Tedy to formálně vzato nejsou pravidla.
:: Dobře, mohu se podívat do historie stránek, kdo je napsal.
::* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]: první obsah [[User:Juandev]] v roce 2008, o hodně později rozšířil [[User:Mmh]], zvlášť v roce 2019
::* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]: první obsah [[User: Kychot]] v roce 2011, o později rozšířil [[User:Mmh]] a [[User:Juandev]]
:: Z hlediska autority tyto stránky tedy mají váhu jen malou: nelze nijak ověřit, že jsou to rozumná pravidla schválená rozumnými lidi, případně lidmi, kterým byla nadací svěřena autorita.
:: Další postup by byl předstírat pro účel analýzy, že stránky váhu mají, a zkoumat, co z toho plyne. To možná udělám později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:39 (UTC)
:: Cituji úvod z [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]:
::: &quot;Na Wikiverzitu patří texty, obrázky a další materiály, které nějakým způsobem slouží výzkumu, vzdělávání, výchově.&quot;
::: &quot;Neexistuje (a ani nemůže existovat) ideální vzor toho, jak by měla stránka na Wikiverzitě vypadat. Mohou tu být stránky s nejrozličnější strukturou a nejrůznějšího rozsahu, pokud je to pro jejich účel smysluplné. Mohou tu být stránky, které mají smysl samy o sobě, i stránky, které mají smysl jen jako součást velkého projektu sestávajícího ze stovek nebo tisíců stránek.&quot;
:: Tento vágní podle-mě-blábol nemůže sloužit jako efektivní pravidlo či regulativ pro správu projektu. Je tam ''nějakým způsobem''; to je nesmyslně inkluzivní, podle mého posouzení.
:: Citoval jsem pouze úvod stránky; přečtením zbytku stránky jsem však nenašel nic konkretizujícího natolik, abych slevil ze svého hodnocení stránky pod hlavou &quot;vágní blábol&quot;.
:: Pakliže by se mělo administrovat podle tohoto blábolu, asi by se musela ponechat i stránka [[Uživatel:Juandev/Problémy/Kov/Repase dvířek elektroskříně]], protože ta nějakým způsobem skutečně slouží ''výzkumu'' a sice ''výzkumu'' (ne)způsobilosti wiki editorů, pokud ničeho jiného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:12 (UTC)

:Máte dvě možnosti: buď konstruktivně navrhnete nějakou změnu, tedy třeba změnu té či oné formulace, vymazání nebo přidání nějakého odstavce atd., anebo se smíříte s tím, co tu platí. (Třetí možnost je destruktivní kverulování, které si následně vynutí administrátorský zásah, proto to jako možnost nenabízím.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:05 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==

Pravidla soužití na Wikiverzitě, kterou je možno přirovnat k velké dílně, kde různí lidé pracují na úplně rozdílných věcech, jsou zachycena na stránkách jmenného prostoru [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Str%C3%A1nky_podle_za%C4%8D%C3%A1tku?prefix=&amp;namespace=4 Wikiverzita]. Všechna vznikala z diskusí aktivních uživatelů buď zde, nebo v diskusích k jednotlivým stránkám, někdy v uživatelských prostorech, kde navrhovatel stránku vypracovával, než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné. 

Pokud se někomu tato pravidla nelíbí, tak může zahájit diskusi k jejich změně. Pokud se mu podaří přesvědčit ostatní o svých návrzích, můžeme pravidla přeformulovat. Pokud však nějaký návrh podporu nenalézá, je namístě se ho nesnažit dále prosazovat. Tím navrhovatel jen zdržuje sebe i ostatní od smysluplnější práce. Úplně mimo je pak snažit se prosazovat své neúspěšné návrhy zpochybňováním legitimity dosavadních pravidel. To už není jen otravování ostatních, to už je vandalismus, který může vést k administrátorskému zásahu.

Takže, ještě jednou: chcete-li nějaké pravidlo změnit, naformulujte jasný návrh a napište ho buď sem, nebo na diskusní stránku k příslušnému pravidlu, počkejte na vyjádření dalších aktuálně aktivních uživatelů, a pak se smiřte s výsledkem. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:01 (UTC)
: Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces a určit, které konkrétní osoby pravidlo schválily. Vše ostatní je tak nanejvýš kvazipravidlo.
: Zejména mohu jen těžko uznat za závazná pravidla tyto dosti špatné stránky:
:* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]
:* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]
: Ve wiki je dosti obvyklé některé stránky označit šablonou jako ''návrh pravidla'' (anglicky ''draft''); a to by pro tyto stránky bylo v pořádku. To jsou běžné postupy na wiki, nic, co bych si vymyslel já. V případě pochybnosti mohu ukázat jak z českého Wikislovníku, tak z české Wikipedie ale nakonec i anglické Wikiverzity, že se pojem pouhého návrhu či draftu a odpovídající označení šablonou používá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:09 (UTC)
: Ještě k faktické správnosti řečeného. Bylo tam řečeno &quot;než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné&quot;: např. v historii https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiverzita:Nej%C4%8Dast%C4%9Bji_kladen%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;action=history žádný přesun nevidím. Nevidím tedy, že by text nejrpve vznikal např. v uživatelském prostoru a teprve poté byl na základě dohody přesunut do prostoru Wikislovník. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:14 (UTC)
: Ještě: v anglickém Wikislovníku musí všechna pravidla projít formálním hlasováním a tak i všechny jejich změny. To je za mě zlatý standard, podle mého posouzení. Ještě lepší je request for comments, kde hrají roli více argumenty a ne pouze počet hlasů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:17 (UTC)
:Určitě, to je určitě nejlepší řešení @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. Zatím jsou to ale takové široké diskuse, kde kolega zpochybňuje úplně všechno, ale nanavrhuje jasná konkrétní řešení. Trochu mne zaráží jeho obraty typu ''&quot;Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces&quot;''. To je jako kdyby si diktoval vlastní pravidla a to, že celá Wikiverzita musí skákat tak jak on píská. Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává. Některé stránky jsou označené jako pravidlo, jiné ne. Tak to funguje i na české Wikipedii. Jenom zmíním, že takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a kolega je tam pro podobné chování jaké předvádí tady na Wikiverzitě blokován. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 17:19 (UTC)
:: Klasický popperovský metodický individualismu odmítá rozpravu o konstruovaných agregátech (komunita, společnost aj.) či ji alespoň problematizuje. A to mi přijde rozumné. Čili větu &quot;Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává&quot; je odmítnout kvůli terminologii a nahradit případně větou &quot;Pravidlo je přeci to co si určili editoři a co editoři dlouhodobě uznávají&quot;. To je velmi nápomocné, neboť to směřuje pozornost k oněm ''editorům''. Jistě je možné, že pravidla určili editoři. Kteří editoři určili co za pravidlo? Na to se přece ptám. Ptám se: kdo všechno konkrétně podepsal stránku tu a tu za pravidlo? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:30 (UTC)
:: Ohledně: &quot;[...] takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a [...]&quot;: to je možné. Můžete prosím odkázat na ta konkrétní pravidla, ať se můžeme podívat, o co se jedná? Přece jenom někoho z něčeho obvinit a neuvést podrobnosti, důkazy a doklady, když přitom musí být přece známy, není tak úplně pěkné, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:39 (UTC)
:: Abych se alespoň trochu přesvědčil, že neležím zcela mimo, poptal jsem se svého nového kamaráda Gemini. Je to supr kámoš, jenom občas něco pořádně doplete. Je potřeba to brát s rezervou. Dobře. Povídá: 'V diskusích na platformách typu Wikipedie nebo Wikiverzita se často objevuje argumentační klam založený na anonymní autoritě (&quot;komunita rozhodla&quot;). Váš požadavek na konkrétní doklady k oněm smazaným pravidlům na anglické Wikiverzitě je naprosto legitimní z několika důvodů: [...]
:: 'Jak postupovat v diskusi dál?'
:: 'Pokud protistrana odmítá nebo není schopna dodat konkrétní odkazy, doporučuji trvat na své metodologické pozici:'
::: 'Požadujte jména a data: &quot;Pokud tvrdíte, že komunita pravidlo schválila, uveďte prosím odkaz na konkrétní hlasování nebo konsenzuální diskusi, kde je patrný souhlas identifikovatelných osob.'
::: 'Rozlište zvyk a pravidlo: Často se za &quot;pravidlo&quot; vydává pouhý zvyk (descriptive rule), který ale nikdy neprošel formálním procesem (prescriptive rule). Metodologický individualismus nám pomáhá vidět, že &quot;zvyk&quot; je jen souhrn individuálních akcí, nikoliv závazná norma.'
:: Mě to jako že dává perfektní smysl. Ale třeba Gemini dělá pouze mirroring. Je to ošemetné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:00 (UTC)

Opravdu si to tady nemůžeme rozbourat tím, že postupně vytvořená a zapsaná pravidla (tedy formulace toho, jak to má být, umístěné v prostoru &lt;code&gt;Wikiverzita:&lt;/code&gt;) začneme zpochybňovat. To, že někdo vyžaduje nějaké doklady dávných procesů, je jeho osobní problém, který by neměl přenášet na ostatní. Jak jsem již napsal, pak se z toho stává vandalismus, tedy destruktivní činnost, která musí být administrativně omezena. Tedy opakuji: '''Pokud se někomu nějaké pravidlo nelíbí, pak může naformulovat návrh změny (nebo i zrušení) a předložit ho k diskusi.''' --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:02 (UTC)
: {{Ping|Mmh}} Beru na vědomí váš přístup a vaše výroky výše vcelku. Jak poznám, že je stránka v prostoru Wikislovník: pravidlem ve vašem slova smyslu? Můžete alespoň vytvořit kategorii pro pravidla, např. [[:Kategorie:Pravidla]], a stránky, které jsou podle vás pravidly, do ní umístit? (Bylo by lepší i vytvořit označující šablonu, jakou mají jiné wiki, ale pro začátek by stačila ta kategorie.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:05 (UTC)
:Jsou pravidla přijatá a pravidla zvyková. A i zvykové právo má jistou váhu. V ideálně byrokratickém světě se nejdřív stanoví pravidla a teprve poté tvoří obsah. Ve skutečnosti se však spíše na základě zvyku při tvorbě obsahu sepíše nějaký návod, a teprve později se v případě potřeby kodifikuje jako pravidlo či upraví.
:Ale s tím, že česká Wikiverzita je spíše soukromý blogísek a málo seriózní projekt lze jen souhlasit. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:52 (UTC)
:: Zvykové právo je snad něco jiného než psané pravidlo. Diskuze výše začala mými dotazy na to, kde byly schváleny stránky, o nichž mi bylo řečeno, že jsou to pravidla, za pravidla. Bavíme se o textech, o psaných věcech. Nebo existují snad nějaká ''psaná zvyková pravidla''? Myslel bych si, že zvykový znamená nepsaný. Srovnej též [[S:Ottův slovník naučný/Obyčejové právo]], byť to může být zastaralé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 10:38 (UTC)

Pravidla Wikiverzity vznikala od jejího založení průběžně, jak se na nich zúčastnění uživatelé domlouvali. Tyto diskuse jsou rozptýleny různě po diskusních stránkách a zde v Diskusním prostoru (potažmo v archivu). Pokud někdo toužíte si to dohledávat, dohledávejte si to, nic vám v tom nebrání. Ale pokud si to sami dohledávat nechcete, tak to také po nikom jiném nepožadujte. Kdyby třeba takový Dan Polansky místo kverulování v této diskusi naformuloval pozitivní návrh změny nějakého pravidla, mohlo být už dávno změněno. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 3. 2026, 17:17 (UTC)
: Já po vás teď jenom chci, abyste mi řekl, které stránky jsou pravidla. Stačí je tak označit tím, že je vložíte po kategorie, jak jsem navrhl výše. To můžete udělat i po částech, to znamená že stránky podle nejlepšího vědomí označíte v prvním kole a když si později všimnete další stránky, která je podle vás ve skutečnosti pravidlo, můžete ji tak později dooznačit.
: To není nějaká moje svévole. Opravdu nevím, podle čeho poznat, co je pravidlo. Řada jiných wiki to má jasně označené, dle odkazů [[Uživatel:Dan Polansky/Tvorba pravidel na wiki]] a dle [[D:Q5624367]].
: A nebo pakliže vám to, co po vás žádám, přijde jako příliš mnoho práce pro vás, pak žádám, abych kategorii [[:Kategorie:Pravidla]] směl založit sám a sám směl začít na základě vašich již učiněných výroků přidávat stránky do této kategorie (i druzí monou pomoci s identifikací pravidel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:15 (UTC)

== Přesuny do uživatelského prostoru místo smazání obecně ==
Jinde (v anglické Wikiverzitě, ve vlákně, které otevřel Juandev) jsem argumentoval, že přesuny do uživatelského prostoru (kvazismazání) místo smazání obecně jsou dobrý nápad. Naprosto radikálně zvyšují auditovatelnost projektu. Mohu být učiněny rychleji, protože kdo by je chtěl rozporovat si může prohlédnout, co bylo kvazismazáno. Autor stránek je pak dále může vylepšovat a třeba i dostat do stavu, kdy bude možné je přesunout zpět do hlaváku. (Anglicky snad nejsen &quot;quasi-deletion&quot; ale i &quot;soft-delete&quot;.)

Juandev toto rozporoval a nejspíš bude znovu. Sám přitom má v uživáku spoustu stránek, které tam v minulosti byly přesunuty namísto smazání. Co ho vedlo ke změně postoje (je to změna postoje?) nevím. Třeba jsem pouze něco nepochopil. (Jeho stránky v uživáku jsou z části vyjmenované zde: [[:Kategorie:Juandev]]. Příkladem je [[Uživatel:Juandev/Problémy/Ležatá kanalizace/Neodtéká]]. Jiný příklad má diskuzní stránku, kde Kychot píše &quot;Nemazat&quot;, [[:Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv/Údržba skleníku (Juandev)]].)

Návrhy na přesun do uživatelského prostoru (kvazismazání) mají být podle mě realizovány skrze DOS nebo speedy kvazismazání. V okamžiku návrhu se totiž neví, zda autor nakonec nebude chtít stránku smazat zcela. Smazat ji i bez autora mohou chtít i ostatní editoři v případě, že je neobyčejně nenápomocná, byť si myslím, že je obecně lepší kvazismazání a že by mělo probíjat poměrně svižně pro materiály nezpůsobilé či sníženě způsobilé  služit jinému než autorovi.

Připomínám, že naprostým smazání se místo v databázi neušetří; ono naprosté smazání je jen skrytí před zraky nepovolaných (tedy např. správci si mohou prohlížet i smazané stránky, co rozumím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 3. 2026, 08:21 (UTC)

:Rychlé smazání je něco jiného, to je odstranění škodlivého nebo zjevně bez projektové intence vytvořeného obsahu. V diskusi o smazání jde zase o komunitní domluvu, zda nějaký obsah, který není na rychlé smazání, má být zcela znepřístupněn v rámci Wikiverzity, což je logicky zdlouhavý proces. Občas může DoS skončit rozhodnutím, že stránka se místo smazání přesune do uživatelského prostoru, ale primárně je tam ta intence smazání.
:Na přesun do uživatelského prostoru máme zatím možný tento postup:
:* Pokud stránka přísluší jednomu uživateli nebo jasně vymezené skupině, pak je kontaktovat a domluvit se s nimi na souhlasu s přesunem, či přímo na tom, že stránku přesunou.
:* Pokud stránka sice nemá označenu příslušnost, ale obsahově ji vytvářel jen jeden autor, je možno se domluvit přímo s ním.
:* Pokud dotyční uživatelé nejsou k nalezení, pak dát na stránku šablonu {{tl|přesunout}}, v diskusi to zdůvodnit a nějakou dobu počkat na případná vyjádření k tomu. Není-li nikdo proti (což zahrnuje i případ, že se nikdo neozval), možno přesunout.
:Případ, kdy autor s přesunem nesouhlasí, se dá řešit jen tím posledně jmenovaným způsobem. 
:Co bychom případně mohli udělat, je vytvořit šablonu speciálně pro přesun do uživatelského prostoru. Pokud by si to přálo více lidí, naklonoval bych tu přesunovou a příslušně ji upravil. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 10:55 (UTC)
:: Věci by se podle mě měly dělat co nejjednoduššeji. Jednodušší je připustit proces DOS i pro přesuny do uživáku, s mým zdůvodněním, že ty jsou bez toho jedním z možných výstupů z DOSu. Pakliže by se užil speciální proces pro přesun do uživáku, pak tam naopak snadno vznikne přání autora stránku smazat. Oddělení do dvou procesů mi nedává smysl. Můj návrh přitom není těžké zdokumentovat, tak, aby se pak paždý rychle zorientoval. Lze například vytvořit stránku [[Wikiverzita:Přesun do uživatelského prostoru]] a tam uvést DOS jako proces, a nebo lze z této hlavy vytvořit přesměrování na místo, které dokumentaci obsahuje, např. [[Wikiverzita:DOS]] (zatím redlink; chtělo by to vytvořit).
:: Ještě k onomu námětu domlouvat se s uživateli: přesun do uživatelského prostoru, mimo hlavní prostor, bude často proti vůli uživatele. Co bude proti vůli je opuštění hlavního jmenného prostoru; naopak pakliže by on trval na smazání, pak tomu lze často vyhovět. Tedy nevidím jako produktivní indikovat pokusy o domluvu jako první krok; tím naopak vznikne vyhnutelné procesní zpoždění/''process delay''. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:59 (UTC)

== Zákaz či omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity ==
V anglické Wikiverzitě jsem marně navrhl zásadní omezení pro vkládání výstupu z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.) do hlavního jmenného prostoru. Můj návrh dovoloval vkládání výstupu z GenAI pouze pro omezené účely, jako je zkoumání chování GenAI samotného.

Je dost možné, že zde nezmohu nic, ale pro formu. Pakliže se s tím nic neudělá, budou se v české Wikiverzitě vršit stránky jako je tato: [[Teorie topologického rezonančního fraktálního kontinua (TRFC)]]. Stránka má na pohled GenAI &quot;wibe&quot;; působí jako z GenAI. Představa, že by někdo z nás dokázal rozeznat, co je tam fyzikálně špatně, je podle mě dosti naivní (jsem studovaný počítačový vědec/informatik, nikoli fyzik); na druhé stráně ono údajné &quot;sjednocení kvantové mechaniky, obecné relativity a taxonomie elementárních částic&quot; by nejspíš byl masivní průlom? Přinejmenším lze namítnout, že stránka pro onu alternativní teorii neposkytuje žádný rozumný rozbor či interrogaci, takže v této podobě je to z akademického hlediska na vyhození. Přitom je tvorba takových stránek ''low-effort'', vyžadující značně malé úsilí. Čili i bez GenAI by někdo mohl vkládat dubiózní stránky z fyziky, kterým snad ani nesluší říkat pseudověda, protože nesplňují pomalu ani ono zdání žádané prefixem ''pseudo-'', ale s pomocí GenAI to lze provádět ve velkém.

Odkázaný článek referecuje https://zenodo.org, což je však co chápu jakási sebepublikační platforma. Budou podle mě přibývat pokusy lidí, kteří produkují velmi dubiózní publikace, tyto zviditelňovat zakládáním stránek v české Wikiverzitě; tento jev jsem zaznamenal v anglické Wikiverzitě, kde jsem coby kurátor několik takových stránek odklidil z hlavního jmenného prostoru, než jsem byl zablokován. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:44 (UTC)

Apropó, z německé Wikiversity, [[:de:Wikiversity:Was Wikiversity nicht ist]], ovšem vloženo [https://de.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiversity:Was_Wikiversity_nicht_ist&amp;oldid=1056296 až v roce 2025 bez trasování do diskuze]:
: &quot;Wikiversity ist kein Raum für erzeugte Texte durch eine Form von künstlicher Intelligenz.&quot;
Alespoň někdo to vidí podobně, jako já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:38 (UTC)

Aha. A ten zákaz lze pro začátek přijmout pouze na rok, aby jsme se tím vyhnuli obavě z pravidlové setrvačnosti či obtížnější vratnosti, kde je často mnohem snazší nějaké pravidlo schválit než se ho potom zbavit či ho opravit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 07:45 (UTC)

:{{ping|Dan Polansky}} Byl byste schopen navrhnout formulaci pravidla? Ideálně jako podstránku ve svém uživatelském prostoru, u níž o tom můžeme podiskutovat a v diskusi schválit přesunutí na nějaké '''Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty''' nebo tak něco. Klidně můžete hned do textu zabudovat nějaké časové omezení. (Jinak, tu odkazovanou stránku jsem smazal jakožto '''Experimenty'''. Bylo to od uživatele, který zde jinak není činný, vypadalo to jako pokus o spam, ale protože zatím ojedinělý, beru to jako experiment.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 3. 4. 2026, 21:08 (UTC)
:: {{Ping|Mmh}} Vytvopřil jsem návrh zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. Na připomínky budu reagovat jejich diskutováním a případným zapracováním. Jako místo připomínek lze užít tamní diskuzní stránku ale i toto vlákno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:20 (UTC)
:: Název stránky &quot;Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty&quot; mi přijde nevhodný; ostatně ten text vkládají lidé, nikoli roboti. Navíc by roboti ovládaní lidmi mohli dělat užitečnou práci, např. opravovat lintovací chyby. Jako titulek jsem navrhl toto: &quot;Wikiverzita: Omezení vkládání výstupu z GenAI&quot;. Slovo &quot;omezení&quot; indikuje, že se nejedná nutně o úplný zákaz. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:22 (UTC)

== Uzavření Wikinews ==
Skrze banner mi vyskočilo toto:
: [[meta: Wikimedia Foundation Board noticeboard#Board of Trustees Approves Closure of Wikinews]], 30. března 2026
Jsem překvapen. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:50 (UTC)

Pro zajímavost, diskutovalo se již dříve:
* [[Meta: Proposals for closing projects/Closure of English Wikinews]], listopad 2012
* [[Meta: Talk:Proposals for closing projects/Archive 2#Close Wikinews completely, all languages?]], březen 2013
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 20:48 (UTC)

== Diskuse o Wikiverzitě na Wikipedii ==

Viz: [[:w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu|w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu]] [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 2. 4. 2026, 08:23 (UTC)

== Action Required: Update templates/modules for electoral maps (Migrating from P1846 to P14226) ==

Hello everyone,

This is a notice regarding an ongoing data migration on Wikidata that may affect your election-related templates and Lua modules (such as &lt;code&gt;Module:Itemgroup/list&lt;/code&gt;).

'''The Change:'''&lt;br /&gt;
Currently, many templates pull electoral maps from Wikidata using the property [[:d:Property:P1846|P1846]], combined with the qualifier [[:d:Property:P180|P180]]: [[:d:Q19571328|Q19571328]]. 

We are migrating this data (across roughly 4,000 items) to a newly created, dedicated property: '''[[:d:Property:P14226|P14226]]'''.

'''What You Need To Do:'''&lt;br /&gt;
To ensure your templates and infoboxes do not break or lose their maps, please update your local code to fetch data from [[:d:Property:P14226|P14226]] instead of the old [[:d:Property:P1846|P1846]] + [[:d:Property:P180|P180]] structure. A [[m:Wikidata/Property Migration: P1846 to P14226/List|list of pages]] was generated using Wikimedia Global Search.

'''Deadline:'''&lt;br /&gt;
We are temporarily retaining the old data on [[:d:Property:P1846|P1846]] to allow for a smooth transition. However, to complete the data cleanup on Wikidata, the old [[:d:Property:P1846|P1846]] statements will be removed after '''May 1, 2026'''. Please update your modules and templates before this date to prevent any disruption to your wiki's election articles.

Let us know if you have any questions or need assistance with the query logic. Thank you for your help! [[User:ZI Jony|ZI Jony]] using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 3. 4. 2026, 17:11 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29941252 --&gt;

== Nová stránka Wikiverzita Blokování ==
Navrhuji vytvořit stránku '''Wikiverzita:Blokování''' s následujícím textem:

&lt;pre&gt;
Česká Wikiverzita nemá žádná schválená pravidla pro blokování. Na této stránce by pravidla postupně měla vzniknout.

Nepřítomnost závazných pravidel nebrání správcům v různých případech blokovat: od blokování pro nepřítomnost závazných pravidel zcela upustit dost dobře nelze.

Za nepřítomnosti pravidel se česká Wikiverzita může orientovat na českou Wikipedii, avšak s tím, že její pravidla pro českou Wikiverzitu nejsou závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;

Alternativou by bylo převzít text z Wikipedie beze změn, ale to se mi nezamlouvá; jsou tam nedostatky.

Odkaz: [[W: Wikipedie:Blokování]]. Podobný text jsem vložil sem: [[Wikt: Wikislovník:Blokování]].

Prosím o podporu, případně připomínky s návrhy na změnu textu.

Nebo stručněji:
&lt;pre&gt;
Správci české Wikiverzity se při blokování mohou orientovat na pravidla blokování české Wikipedie; ta však nejsou pro českou Wikiverzitu závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;
Proč vlastně ne.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:47 (UTC)

I went ahead/šel jsem dopředu a stránku založil, nicméně s textem &quot;Tato stránka je návrh, jenž zatím nebyl schválen.&quot; Tím je pro čtenáře jasné, že je to má zatím neschválená iniciativa. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 05:23 (UTC)

:Tak hlavně by to chtělo zakategorizovat. Todle torzo je ale zbytečné. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 17. 4. 2026, 21:05 (UTC)
:: Stránka v této byť by i minimální podobě není zbytečná: bez ní se neví/není dáno textově na vědomí, podle čeho správci blokují. Se stránkou se ví, že se správci při blokování inspirují českou Wikipedií (nebo se na ni orientují), ale že nemají povinnost ji brát jako závazné pravidlo, čili že se smí od ní odchýlit. To sice může být něco jako pro někoho trivální implicitní/nevyřčené kmenové vědění (&quot;tribal knowledge&quot;), ale to obecně nově příchozí na českou Wikiverzitu nemůže vědět (někteří to vytuší, ale ne všichni). Ostatně se mohu ptát: inspirují se zde správci spíše českou Wikipedií nebo anglickou Wikiverzitou? Mohu odhadovat, že radši jdou na český projekt, ale zase anglická Wikiverzita je zaměřením podobnější, ne-li shodná. Také by mohli chtít jít na anglickou Wikipedii s tím, že je to ještě větší a potenciálně lépe kodifikovaný projekt. Takhle je to jasně řečeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 04:22 (UTC)
:: Co se kategorizace týče, navrhuji umístit stránku do [[:Kategorie:Pravidla]], kterou je teprve potřeba založit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 06:12 (UTC)

Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita. Vytvořte něco ve svém uživatelském prostoru, kde to můžeme na diskusní stránce probrat, a pak to přesuneme na koncové umístění. Stránku jsem nyní přesunul na [[Uživatel:Dan Polansky/Blokování]], tam to proberme (tedy více tam v diskusi). 

Co se týče kategorií, tak ta navržená je zbytečná, protože dubluje prostor Wikiverzita. O tom ale napíšu samostatnou sekci, aby to nebylo nepřehledné. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 12:55 (UTC)
: Ohledně &quot;Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita.&quot; Když s praxí vytváření ''návrhů pravidel'' (nikoli ''pravidel'') v prostoru Wikislovník nesouhlasíte, prosím, mohu vyhovět, ale je to praxe běžná např. v anglické Wikiverzitě i českém Wikislovníku; stránka se patřičně označí jako ''návrh'', což jsem učinil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:14 (UTC)

== Přehledné uspořádání pravidel Wikiverzity ==

Pravidla Wikiverzity vznikala za pochodu v diskusích mezi v danou chvíli aktivními uživateli a byla postupně shromažďována na stránkách jmenného prostoru Wikiverzita. Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo. Svého času tu Danny založil kategorii [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]], na kterou jsme ale utěšeně zapomněli a nepoužívali ji — protože z výše uvedeného důvodu nebyla zapotřebí. Navrhuji proto tuhle kategorii (v níž je jen pár z mnoha pravidel) zrušit, a místo toho na stále chybějící stránce [[Wikiverzita:Pravidla]] popsat, jak to tady s pravidly funguje.

Krom zmíněné kategorie tu máme kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou nyní nově založil Kusurija. Taková kategorie mít může, ale myslím, že nikdy by neměla být na hotových stránkách prostoru Wikiverzita, nýbrž v uživatelských prostorech či na jiných místech, kde společně pravidla vytváříme: pak by taková kategorie i usnadnila dohledání rozpracovaných textů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 13:21 (UTC)

:Já plně souhlasím @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 26. 4. 2026, 17:12 (UTC)
: Naprosto nesouhlasím s &quot;Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo&quot;: to mi přijde zjevně nefunkční, nesmyslné, nepraktické, snad bych i řekl katastrofálně špatný plán; nevím o jiné wiki, která by takto postupovala (ale nějaké asi budou, dle položky Wikidata dále); dospělé wiki mají na pravidla kategorii (dle např. [[D:Q4582366]]). Naopak navrhuji kategorii Kategorie:Pravidla Wikiverzity ponechat a naplnit; jisté položky tam již jsou. Pakliže se domníváte, že všechny stránky, které jsou v současnosti v prostoru Wikiverzita a něco na pohled předepisují, jsou pravidly, navrhuji, abyste je umístil do oné kategorie; to není mnoho práce. To nám umožní se pak podívat, zda by přece jen některá z těch stránek neměla mít status jiný než pravidlo a stránku z kategorie vyjmout. Musí být jasně označené, co je pravidlo a co není, a kritérium &quot;co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; není jednoznačně přímočaře rozhodnutelné, narozdíl od přítomnosti stránky v kategorii.
: Kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou založil {{Ping|Kusurija}}, považuji za dobrou věc; děkuji!
: Ostatně pod kritérium &quot;jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; spadá i ''nápověda'', což není ''pravidlo''. Pravidla se vynucují; nápověda nikoli.
: Historii oné kategorie jsem nyní zachytil v [https://web.archive.org/web/20260430083210/https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Kategorie:Pravidla_Wikiverzity&amp;action=history Wayback Machine]. Založil ji Danny B. v roce 2015; dále ji v říjnu 2019 Mmh přesunul/přejmenoval z Kategorie:Wikiverzita:Pravidla na Kategorie:Pravidla Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:34 (UTC)
: Jedna z nezmíněných výhod užití MediaWiki-kategorie je, že můžeme provést review některých z těch &quot;pravidel&quot; a zjistit, že jsou tak špatná, že bude potřeba je ''demotovat'' (ponížit?) na slabší status, což může být ''doporučení'', ''pravidlo v přípravě'' a pod. K tomu potřebujeme nějakou strukturovanou metodou označování statusu, ať již skrze kategorii ve smyslu MediaWiki nebo skrze šablonu (často užívané na dospělých/vyspělých wiki). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:49 (UTC)
:Dobrý nápad.
:Tak v užíváku si člověk může připravit pravidlo, ale není lepší ho pak dát do ns Wikiverzita, když chce o něm diskutovat s jinými a nechat jiného ho upravovat. Třeba by se to mohlo řešit na substránce [[Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Foo]] @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] aby to nezaplevelovalo hlavní uzel a po případném schválení to přesunout. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:04 (UTC)
:: O co je lepší &quot;Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Uživatel1&quot; než &quot;Uživatel:Uživatel1/Titulek pravidla v návrhu&quot;? To první nedává jasně znát, že LUživatel1 je jméno uživatele, zatímco druhé ano; to je tedy výhody toho druhého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:55 (UTC)

== Request for comment (global AI policy) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies for writing in English. {{int:Please-translate}}
A [[:m:Requests for comment/Artificial intelligence policy|request for comment]] is currently being held to decide on a global AI policy. {{int:Feedback-thanks-title}}
[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 26. 4. 2026, 00:58 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30424282 --&gt;

== Můj blog ve Wikiverzitě ==
Založil jsem a používal toto: [[Uživatel:Dan Polansky/Blog]]. Blog je jednak vzdělávací (například jsem tam veřejně zkoumal/odhadoval délky řek) a jednak vztažený k Wikiverzitě na meta úrovni, např. že je archivována ve Wayback Machine a že lze archivaci i triggerovat/nakopnout/spustit.

Pakliže můj blog a jeho vedení něčemu odporuje či existuje konsenzus, že v něm pokračovat nemám, rád bych to věděl. Blog je v kategorii: [[:Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]; tam se kromě mého blogu jinak nachází jen jednotlivé blogové příspěvky od Juandeva, co vidím.

Protože se proti užívání uživáku vyjádřil Juandev (byť ho sám zatím užívá), pinguji ho: {{Ping|Juandev}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 07:36 (UTC)

:Mne přijde, že vy na to nazíráte černá-bílá. Ano vyjádřil jsem se proti zakládání či přesunům stránek do užíváku, ale to neznamená, že tam nic nesmí být. Vycházím z poslání Wikiverzity, že jsme projekt pro všechny tudíž by mělo být maximum v hlavním ns. V užíváku mají smysl stránky, do kterých uživatel nechce, aby mu ostatní zasahovali. Spor se tedy v historii vedl zvláště o užitek - Danny B. a spol. a vy jste navrhovali mnoho stránek přesunout do osobního ns. To je ten moment se kterým nesouhlasím a který vytváří z Wikiverzity blogspot nebo soukromý hosting na serverech WMF. Pokud se komunita usnese, že nějaká stránka nemá být v hlavním ns, pak ji má smazat. Je to standardní procedura aplikovaná roky napříč projekty.
:Co se týče Vašeho blogu tak já nevím, já si ho neprohlížel. Pokud nechcete, aby Vám do něj ostatní zasahovali, tak ho klidně mějte v užíváku. Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního. Už před léty díky @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] Wikiverzita přišla s [[Wikiverzita:Příslušnost|příslušností]]. Příslušnost není o vlastnictví stránek jak ho známe z Wikipedie, ale postaveno na potřebě udržení nastavené metodiky. Tzn. pokud chcete veřejný blog, ale chcete udržet nějakou formu, tak ty stránky otagujete například příslušností uživatelskou na místo všeobecnou.
:Já sem se ale díval na [https://xtools.wmcloud.org/ec/cs.wikiversity.org/Dan%20Polansky statistiku Vaší editace jmenný prostorů] a vy máte '''v hlavním jmenném prostoru jen 9 % '''(a to je to ještě možná zkreslené tím, že nepoužíváte náhled a často ukládáte), zatímco ns user tvoří přes polovinu vašich editací na wv. Neříkám, že je to špatně, dovedu si představit prospěšné scénáře, ale je to varovný signál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:00 (UTC)
:: Dobře, můžete nadraftovat návrh pravidla, který by moje editování uživatelského prostoru omezil? (Mě to vůbec nepřijde jako varovný signál.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:52 (UTC)
:: Ohledně 2) &quot;Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního.&quot;: to plyne z jakého pravidla či usnesení? Či je to vaše usnesení, který jste učinil sám, jako autokrat? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 13:19 (UTC)

== Užití české Wikiverzity pro komerční propagaci ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Jeden by si mohl myslet, že česká Wikiverzita je příliš malý rybníček, aby někomu stálo za to ji nefariózně/nekale využívat ke komerční propagaci. Ale patrně tomu tak není: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Pr%C3%A1ce_na_Wikipedii%2FU%C4%8Debn%C3%AD_texty&amp;diff=148105&amp;oldid=116833 zde je pokus o komerční propagaci] Vhodný je blok uživatele, nejspíš. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:13 (UTC)

:Mohl jste rovnou revertovat, to asi není třeba řešit z celou komunitou. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:41 (UTC)

== Možný GenAI šrot ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Stránka [[Asymetrické ochromení státních institucí prostřednictvím digitálních aktiv: Případová studie Bitcoinové kauzy (2025)]] na mě působí jako GenAI šrot/GenAI slop. Správci mohou zvážit, zda proti ní zasáhnout. Pravidlo zatím nemáme; jedno v přípravě je zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:16 (UTC)

== Volte nyní ve volbách U4C v roce 2026 ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
Oprávnění voliči jsou vyzváni k účasti ve volbách do [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Koordinačního výboru pro univerzální kodex chování]] v roce 2026. Více informací – včetně kontroly způsobilosti, informací o procesu hlasování, informací o kandidátech a odkazu na hlasování – je k dispozici na Meta na [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|informační stránce o volbách 2026]]. Hlasování končí 2. června 2026 v [https://zonestamp.toolforge.org/1780358400 00:00 UTC].

Pokud je váš účet způsobilý, prosím, hlasujte. Výsledky budou k dispozici do 14. června 2026. -- Ve spolupráci s U4C,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 27. 5. 2026, 17:15 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Ohlasy na Wikiverzitu ==

Chtěl bych komunitě připomenout stránku [[Wikiverzita:Ohlasy na Wikiverzitu]], která má za cíl sbírat výrazné zmínky o české Wikiverzitě. Sám jsem o ni dnes zakop a jak si na nějakou zmínku vzpomenu tak ji tam doplním. Je to vlastně jedna z nejdůležitějích stránek potrhávající identitu Wikiverzity v českém prostoru. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:39 (UTC)
: Děkuji za upozornění. Na stránce jsem našel m.j. toto: &quot;V roce 2010 vyšla publikace Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi v nakladatelství ComputerMedia, která obsahuje celou kapitolu o Wikiverzitě, kterou sepsal Juandev.&quot; Když jde o onu publikaci ''Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi'', jste autor pouze kapitoly o Wikiverzitě a ničeho jiného? Nebo jste se podílel i na jiných kapitolách? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:46 (UTC)

== Zbavení práv importéra ==

Navrhuji, aby byl [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] zbaven práv importéra. Jednak z důvodu, že [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=&amp;page=&amp;excludetempacct=1&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;wpfilters%5B%5D=newusers&amp;wpFormIdentifier=logeventslist importovat mohou správci a činí tak] ([https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=Danny+B.&amp;page=&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;subtype=&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;excludetempacct=1 Danny B. ta práva použil naposledy před 6 lety]), za druhé z důvodu, že tato práva neobdržel po souhlasu komunity. Zatímco nynější správci byly komunitně zvoleni, Danny B. toto právo získal k přesunu Wikiverzity z inkubátoru a měl je podle tehdejších globálních pravidel po skončení přesunů vrátit (tak že požádá stewardy o odebrání). To však neučinil.

''Technická: v případě konsenzu se podá žádost na Metě, je tam někde na to transparentní stránka.'' [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 15:36 (UTC)

:Je nějaký pozitivní důvod, proč mu ta práva odebírat? Pokud je stále správcem na některých jiných wikiprojektech (neověřoval jsem), pak má pořád smysl, aby sem importoval stránky nehodící se např. na Wikiknihy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 6. 2026, 03:30 (UTC)
::Nevím co je to pozitivní důvod. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 9. 6. 2026, 10:24 (UTC)
:::Důvod založený na existenci argumentů pro zbavení práv importéra, tedy nejenom na absenci argumentů proti zbavení práv importéra. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 6. 2026, 21:06 (UTC)

== RFC about AI-generated content in Wikimedia Commons ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Apologies for writing in English, please help translate this message to your language. You are invited to participate in a [[c:Commons:Requests for comment/Policy update for AI content|request for comment on Wikimedia Commons about a policy update for AI content]]. This may affect files that are uploaded to Wikimedia Commons for use on this project. Thank you. [[m:User:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[m:User talk:Codename Noreste|diskuse]])&lt;/bdi&gt; 23. 6. 2026, 17:12 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Meze využívání uživatelského prostoru ==
Ze stránky [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Příprava na státnice (Juandev)]], poslední editace  22.06.2026, 00:48 {{Ping|Mmh}}. 
==== Diskuse o smazání ====

* Jde o stránku s charakterem osobního blogu. Byť autor v diskusi píše, že to mínil i pro jiné uživatele, ze stránky samotné (ani názvu) to tak rozhodně nevypadá, a sám autor na to 17 let nesáhl. Nabídl jsem mu přesun do uživatelského prostoru, tam to nechce, tedy navrhuji '''smazat'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 17. 5. 2026, 16:15 (UTC)
*: Při přísné terminologii se nejedná o ''blog'' nýbrž o ''blogový příspěvek'' (blog je kolekce příspěvků). Že by takto nějak ale vypadaly normální blogové příspěvky, to mi tedy nepřijde. Takže bych to ani pod hlavu ''blogový příspěvek'' nezařadil. Ale to je na okraj; na výsledek to nemá vliv. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 5. 2026, 14:02 (UTC)
* '''Smazat''' nebo '''přesunout do uživáku''', dle preference autora: stránka má mizivou hodnotu pro kohokoli jiného než autora. Viz též [https://web.archive.org/web/20260501063957/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) Wayback Machine]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 06:29 (UTC)
* Můžem '''smazat''', ted nemám čas to upravit.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 31. 5. 2026, 18:35 (UTC)
* I když autor souhlasí se smazáním (z důvodu jeho časové tísně), tak u stránky je zajímavá [[Diskuse:Příprava na státnice (Juandev)|diskuse]]. A na tuto diskusi mnohokrát narážel např. [[User:Dan Polansky]], když napadal Juana na jeho diskusní stránce [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Imitace Blogspotu]], [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Vkládání do uživatelského prostoru]] atd. Bylo by škoda o ní přijít, protože obsahuje takovéto odkazy [[Speciální:Co_odkazuje_na/Wikiverzita:Diskuse_o_smazání/Příprava_na_státnice_(Juandev)]] Co s tím? Vypadá to, že se jedná o celoverzitní problém, že někteří uživatelé si do Userspace píší, co je napadne. Neměli bychom to nějak začít řešit? Tím pádem jsem pro '''Ponechat''', protože to může sloužit jako vzorová stránka pro další diskusi na toto téma. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 18. 6. 2026, 08:29 (UTC)
*:Pokud bychom měli o něčem principiálním diskutovat, pojďme s tím do [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusního prostoru]], ať je to skutečně centrálně nalezitelné atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 6. 2026, 21:47 (UTC)
* Malá technická poznámka: technicky je možné při mazání obsahové stránky ponechat její (osiřelou) diskusi (když je na ni odkazováno). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 18. 6. 2026, 10:21 (UTC)

Pro záznam přenesl --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 25. 6. 2026, 08:05 (UTC)

: Argument uživatele s přezdívkou Kychot je lichý, neboť 1) stránka je k mání v Wayback Machine: https://web.archive.org/web/20200920020038/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev); 2) stránku by pro účel odkazování též šlo přemístit do uživatelského prostoru. Protože důvody pro smazání/přesun do &quot;uživáku&quot; trvají a důvod proti byl vyvrácen, pořád podporuji a navrhuji buď smazání či¨přesun do uživatelského prostoru, v každém případě přesun mimo hlavní jmenný prostor (&quot;hlavák&quot;). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:27 (UTC)
: Aha, téma je &quot;Meze využívání uživatelského prostoru&quot;. K tomuto tématu nikdo návrh zatím nepodal. Ode mně návrh:
:: (1) &quot;Uživatel smí užívat svůj uživatelský prostor do té míry/rozsahu, do jaké to plní vzdělávací účel, včetně ''learning by doing''/učení se praktikováním, tedy například k pocvičení editace v prostředí wiki či napsání referencovaného článku, nicméně pouze v souladu s [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs podmínkami použití].&quot;
: Ano, je to velmi obecné a vágní. Ale taková zatím (kvazi)pravidla české Wikiverzity často jsou. Je to první iterace; další lze vytvořit později. Můžete přidal jiné návrhy, ideálně číslované po vzoru výše. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 14:58 (UTC)
::Nevidím dost dobrý důvod pro vytváření pravidel &quot;na každou blbost&quot;, /tím spíše na Wikiverzitě/ (studentíci gymnázia na taková budou kašlat), nb. když jsou na řadě důležitější (nějaká témata bych měl nadhodit; snad později). Btw., D Polansky, můžete mě odkázat na nějakou Wikiverzitu, kde je právě toto kodifikováno? [[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:25 (UTC)
::: Pravidla na &quot;každou blbost&quot; zajišťují něco jako ''právní jistotu''. Mnoho lidí odmítne pracovat/být činný v prostředí, kde jsou nedostatečně či vysloveně závadně nastavena pravidla; to je otázka jejich sebeúcty.
::: K vaší otázce: zda je toto podobně kodifikováno v jiné Wikiverzitě nevím. Mohl bych se to pokusit zjistit. Musel bych projít pravidla anglické, ale i německé, španělské a aj. Wikiverzity a to je hodně úsilí. Mohl bych se poptat Gemini, ale to je nespolehlivé (třeba by to našel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:49 (UTC)
::: Našel jsem toto (Gemini mě navedl falešně, ale jako nakopnutí to posloužilo): [[:en:Wikiversity:Namespaces#User:]]; tam nějaká pravidla/principy jsou. Cituji principy k nynější verzi:
&lt;pre&gt;
===User:===
{{shortcut|WV:NS/U}}
The [[w:User page|user namespace]] (prefix ''User:'') is a namespace with [[WV:User page|pages]] for learning about [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|Wikiversity participants]] and for sharing personal education experiences, for example containing bookmarks to favorite pages. If you see in the [[Special:RecentChanges|RecentChanges]] list that the user named &quot;Jimbo&quot; has updated some pages, this user name is a link not to Jimbo but to [[User:Jimbo]]. (See [[Special:Listusers]]).

In the User space, subpages may be created on which the user prepares projects for the main namespace, or to a reasonable extent, their own notes, which by their nature do not belong in the visible and widely editable public namespace.

On the subpages of the user namespace, users also have pages of a technical nature (e.g., pages with the extensions *.css or *.js) that modify the appearance and functionality of MediaWiki.

In view of the above, other users do not tend to interfere with pages in the user namespace, because it could disrupt the work of the person concerned. Interference is possible only in cases where the pages violate Wikiversity's policy (for example, they store texts that violate copyright, or the pages are offensive in nature), or they are invited to do so by the user. Reverts are possible if someone else is performing significant changes to someone's user space or spamming it.
&lt;/pre&gt;

Gemini to výše přeložil následovně:
&lt;pre&gt;
=== Uživatel: ===
{{shortcut|WV:NS/U}}
[[w:User page|Uživatelský jmenný prostor]] (s předponou Uživatel:) je jmenný prostor obsahující [[WV:User page|stránky]] určené k seznamování se s [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|účastníky Wikiverzity]] a ke sdílení osobních zkušeností se vzděláváním, které mohou obsahovat například záložky na oblíbené stránky. Pokud v seznamu [[Special:RecentChanges|Posledních změn]] uvidíte, že uživatel jménem „Jimbo“ aktualizoval nějaké stránky, toto uživatelské jméno je odkazem nikoli na samotného Jimba, ale na stránku [[User:Jimbo]]. (Viz [[Special:Listusers]]).

V uživatelském prostoru lze vytvářet podstránky, na kterých si uživatel připravuje projekty pro hlavní jmenný prostor, nebo v přiměřené míře také vlastní poznámky, které svou povahou nepatří do viditelného a široce editovatelného veřejného jmenného prostoru.

Na podstránkách uživatelského jmenného prostoru mají uživatelé také stránky technického charakteru (např. stránky s příponami *.css nebo *.js), které upravují vzhled a funkce systému MediaWiki.

S ohledem na výše uvedené nemají ostatní uživatelé tendenci do stránek v uživatelském jmenném prostoru zasahovat, protože by to mohlo narušit práci dotyčné osoby. Zásah je možný pouze v případech, kdy stránky porušují pravidla Wikiverzity (například obsahují texty porušující autorská práva nebo mají urážlivý charakter), případně pokud k tomu uživatel sám vyzve. Reverty (navrácení změn) jsou možné v situaci, kdy někdo jiný provádí v uživatelském prostoru dané osoby významné změny nebo jej spamuje.
&lt;/pre&gt;

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:57 (UTC)

Ohledně:
: &quot;studentíci gymnázia na taková budou kašlat&quot;
Lidé, kteří budou porušovat závazná pravidla, budou/majít být opakovaně blokováni; že jsou studenti gymnázia jim nedává žádnou výjimku. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:06 (UTC)

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Deployment of Legal and Safety Contacts Link in the Footer of Your Wiki&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;Message&quot;/&gt;
'''Legal &amp; Safety Contacts'''

Hello community, the Wikimedia Foundation has provided a [[wmf:Special:MyLanguage/Legal:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contact Information|single legal and safety contact page]], to be linked in the footer of your wiki, to ensure access to accurate legal information. This is a regulatory requirement. We have already rolled out links to English, German, Italian, Spanish and other wikis and we will deploy to your wiki soon. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_Legal_and_Safety_Contacts_FAQ|Please read more on the project page]] and leave any comments in this thread or on the [[m:Special:MyLanguage/Talk:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contacts FAQ|talk page]].

&lt;section end=&quot;Message&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;

-- [[User:Sannita (WMF)|User:Sannita (WMF)]] ([[User talk:Sannita (WMF)|talk]]) 25. 6. 2026, 13:31 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Sannita (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Sannita_(WMF)/Mass_sending_test&amp;oldid=30731267 --&gt;

== Návrh pravidla - minimální věk editora ==
Navrhuji následující pravidlo:
: (1) Osoba věku nižšího než 15 let nesmí editovat českou Wikiverzitu. Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat. Jakmile se však nějakým způsobem ověří, že věk editora je menší než 15 let, editor má být správcem upozorněn, že nesmí editovat, a pakliže po upozornění bude pokračovat v editaci za věku menšího než 15 let, účet editora má být zablokován.

Nevím, zda jsou editoři české Wikiverzity jakoby způsobilí takové pravidlo přijmout či zda by to musela udělat nadace. Ale přijde mi to jako dobré pravidlo, z důvodů, které považuji za zřejmé, ale přesto je snad později vyartikujuli (uvidíme). Do [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs ''Terms of use''/podmínek užití] jsem se díval pouze letmo/narychlo a nenacházím nic, co by návrhu pravidla (1) odporovalo; ale třeba jsem pouze nedával pozor a dosti jsem spěchal (někdo pomůže s ověřením?).

Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let; všechna jsou řízená stejnou podkládající filozofií určení oné věkové hranice. Ovšem pro Česko ona podkládající filozofie ukazuje na 15 let. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:10 (UTC)

:Ten návrh tak, jak je teď, má podle mě zásadní trhliny. Formulace „jakmile se nějakým způsobem ověří“ je naprosto nešťastná, neříká totiž nic o tom, jak by mělo takové ověřování probíhat. Nepíše se v něm nic o tom, jestli nějaký podobný postup ověřování už existuje, ani jak funguje, nehledě na to, že se v návrhu přímo píše: „Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat.“ Z toho plyne libovolné (tedy nepovinné) rozhodování správců a kádrování uživatelů, což je přesný opak toho, jak by komunita měla fungovat. Chybí mi tu jakékoli vysvětlení, proč je tohle plošné omezení potřeba. V návrhu se tvrdí: „Ale přijde mi to jako dobré pravidlo z důvodů, které považuji za zřejmé.“ Mně to ale vůbec zřejmé nepřipadá. Nemám ani páru a nenapadá mě důvod, proč by se to mělo zavádět. Domnívám se, že naopak vysvětlení důvodů a motivací je pro takový návrh naprosto zásadní. Nejenže díky tomu lze návrh lépe a přesněji vypracovat do smysluplného řešení, ale lze se tím také do budoucna vyhnout některým problémům a nedorozuměním. Z právního hlediska to nemusí být nutně problém. Pokud by soukromý subjekt (jako je Wikimedia Foundation nebo konkrétně Wikiverzita či komunita na Wikiverzitě) svévolně někoho vyloučil, např. kvůli věku, obvykle to není považováno za porušení lidských práv, pokud k tomu existuje legitimní důvod (např. ochrana osobních údajů dětí, právní odpovědnost provozovatele, kvalita obsahu). Jenomže právě proto považuji za nezbytné tyto důvody a motivace vypsat a diskutovat o nich. Chcete zavést pravidlo? Tak se nebojte napsat proč, ať se předejde problémům. [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 29. 6. 2026, 12:53 (UTC)

:Dalším zásadním problémem návrhu je podle mne skutečnost, že zrovna Wikiverzita se využívá i ve výuce na základních školách. Některé kurzy jsou tu přímo na ZŠ zaměřeny. Proč by se to mělo najednou omezovat? Pokud nějaké důvody považujete za zřejmé, tak je napište. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 6. 2026, 14:27 (UTC)
:: Napíši pouze rychlou a o to spíše méně kvalitní/validní odpověď. Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla. Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají. Ve Spojeném království/Velké británii/U.K. je čerstvě zakázáno, aby děti pod 16 let editovaly sociální sítě, nepletu-li se (nebo podobně; něco též v Austrálii). Takto to nařídit zákonem je sice nejspíš dost problematické kvůli povinnému zjišťování věku uživatelů internetu (což je hrubý zásah do soukromí, nejspíš), ale princip to špatný není: děti pod 15 či 16 let na sociální sítě či kvazi-sociální sítě (nebo semi- aj.) nepatří, z důvodů, které budou k nalezení v politických diskuzích v U.K./Británii ale nejspíš i Austrálii. Čili není-li úkol státu problém internetové adikce (včetně editovací adikce na wiki) řešit cestou zákonného nařízení/zákazu (stát má i jiné prostředky), pak je to ale dost dobře úkol rodičů dotyčných a provozovatelů sociálních sítí (a kvazi-X ak.) Dobře. Jak jsem avizoval, toto je pouze na rychlo; k tématu lze akademickým způsobem vypracoval solidní materiál. K tomu se možná dostanu, nicméně za to mě nikdo neplatí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:47 (UTC)
:: Ještě cituji sebe odjinud: &quot;Alternativa pro učitele: nainstalovat si MediaWiki v místní školní síti (není to tak těžké) a umožnit dětem editovat tam, ale nevystavovat děti na [veřejném] internetu. Editovat MediaWiki se tím naučí také.&quot;
:: --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 09:23 (UTC)
:::Srovnávat Wikiverzitu se sociálními sítěmi je fakticky chybné tvrzení. Sociální sítě jsou postaveny na určitých typech algoritmů, nekonečném feedu a monetizaci pozornosti, které vyvolávají závislost. Wikiverzita není v žádném případě na úrovni TikToku nebo Instagramu ani počítačových her. Smyslem práce na Wikiverzitě je spolupráce s komunitou a vzdělávání se. Argumentace legislativou v UK nebo Austrálii je v tomto kontextu irelevantní. Tyto zákony cílí na komerční platformy, které masivně těží osobní data nezletilých a používají predátorské algoritmy. Wikiverzita není komerční subjekt, netěží data a nemá žádné algoritmy podobného typu jako TikTok. Aplikovat restrikce určené pro TikTok na neziskový vzdělávací projekt je nepochopením podstaty právní regulace internetu. Nehledě na to, že jako důvod je uváděn osobní názor: „Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla.“ Stejně tak škodlivost je v diskusi uvedena pouze jako názor a tvrzení bez dalšího vysvětlení: „Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají.“ [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:14 (UTC)
:::: Nepokusil jsem se nijak o srovnání míry adiktivnosti editování wiki s konkrétními sociálními sítěmi. Uvedl jsem pouze, že podle mého posouzení a zkušenosti je editování wiki adiktivní a zmíněný charakter má ''do značné míry''. Mechanismy mi vybrainstormoval Gemini ihned (před časem; nyní po paměti): sledování posledních změn (do jisté míry podobné feedu), skórování počtem založených článků, počtem editací, počtem dobrých článků aj., získávání sociálního ranku (správce, byrokrat aj.), vytváření sociálních vztahů (přátelských a nepřátelských), engagement prostřednictvím diskuzí aj. Stejně je to beztoho dosti zřejmé; stačí se zamyslet pro ty, kteří mají relevantní zkušenost, což já rozhodně jsem. Co je ''smyslem'' dané entity (Wikipedie, Wikiversit)  je docela jedno; důležité je, jak se daná entita ''ve skutečnosti chová''. Nejsou důležité proklamace nýbrž psychosociální skutečnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:23 (UTC)
:::: Ohledně &quot;Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla&quot;: tedy aby to bylo v jedné větě a nikoli v několika za sebou jdoucích větách: &quot;Wikiverzita by se (podle mě) v režimu editace na ZŠ užívat neměla, protože je to do značné míry adiktivní sociální síť a děti na ZŠ by neměly editovat ani se nijak účastnit adiktivní sociální sítě, i proto, že velká většina je věku menšího než 15 let&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:26 (UTC)
:::::Rád bych si ujasnil, zda správně rozumím logice vašeho návrhu, abychom se při diskusi vyhnuli nedorozuměním. Souhlasíte, že nelze srovnávat, ani se nesnažíte srovnávat Wikiverzitu s úrovní TikToku, Instagramu a podobných aplikací. Tudíž je automaticky legislativa v UK nebo Austrálii v tomto kontextu irelevantní. Považujete za nepodstatné, k čemu byla Wikiverzita/Wikipedie oficiálně určena (vzdělávání, tvorba obsahu). Rozhodující je pro vás výhradně „psychosociální skutečnost“, tedy to, že uživatelé mohou projekt vnímat jako sociální síť, což dle vás automaticky přebíjí jeho primární účel. Za adiktivní mechanismy považujete běžné editační nástroje (sledování posledních změn, počty editací, uživatelská práva, diskuse). Tyto nástroje kladete na roveň algoritmickým feedům komerčních sociálních sítí, které jsou navrženy pro pasivní monetizaci pozornosti.  Váš návrh na plošný zákaz editace pro osoby mladší 15 let nestojí na datech o reálném dopadu na konkrétní uživatele, ale na vašem subjektivním posouzení, že editování wiki je adiktivní činnost, která je pro děti nevhodná, podobně jako participace na komerčních sociálních sítích. A nemáte žádným způsobem vypracováno, jak toto pravidlo bude fungovat, jak bude kontrolováno a vymáháno. Používáte formulaci „jakmile se nějakým způsobem ověří“ a současně tvrdíte, že „správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat“. Dále si nejste jistý, jaká hranice věku by to měla být: „nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let.“ Rozumím tomu správně? [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:19 (UTC)
:::::: Rozumím tomu správně, že po mě chcete, abych upřesnil význam výroků &quot;Navrhuji [...] Osoba věku nižšího než 15 let [...]&quot; a &quot;Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let [...]&quot;? Je pro vás na těch výrocích něco nesrozumitelného, víceznačného, zmatečného? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:49 (UTC)

== Ukončení činnosti na projektu ==

[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy&amp;page=&amp;subtype=&amp;tagfilter=&amp;type=delete&amp;user=Mmh&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;wpdate=2026-06-18&amp;day=18&amp;month=6&amp;year=2026&amp;offset=&amp;limit=100 Trochu jsem si tady po sobě uklidil] a oznamuji ukončení své činnosti na české Wikiverzitě.

=== Důvody ===
Jedním z hlavních důvodů je ten, že necítím v českém prostředí reciprocitu. Když si čtu informace na Wikipedii, tak beru, a proto mi přijde smysluplné i něco dát a tu a tam napsat článek nebo nahrát fotku (čtu na anglické, přidávám do české). Když se ptám v diskusním fóru nějaké aplikace, jak vyřešit svůj problém, tak beru a přijde mi smysluplné si projít ostatní dotazy a pokud znám odpověď, tak některé zodpovědět. To je podle mne mechanismus, který dobrovolné projekty udržuje při životě.

Bohužel jsem na české Wikiverzitě pod tlakem kritiky, osobních útoků a pronásledování. Ať už to byly spory o moji činnost orientačně v letech 2012–2014, nebo [[Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv diskusí/2|nedávné interakce s Dannem Polansky]], komunita podle mého názoru nedokáže zajistit důstojné prostředí pro práci (z poslední doby [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Dan Polansky|viz]], a ukázka toho jak se podobné obtěžování [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:Contributions/Dan_Polansky řeší] jinde). Editoři, kteří tady [[:en:User:Juandev/Userviews 2015-2026#Views by users (not bots) on various projects|založili 3 stránky]] v hlavním jmenném prostoru, se navážejí do editorů, kteří mají osobní zkušenost s výukou a jsou hlavními spoluautory projektu (v mém případě to je nějakých 1300 stránek).

=== Moje projekty ===
Stránky, které jsem založil, si postupně přestěhuji na jiné wiki platformy či Zenodo. Může se stát, že když narazím na některé ve špatném stavu, tak je označím k rychlému smazání. Neznamená to ale, že bych se do projektu vracel. Pokud navrhnete některé moje stránky do diskuse ke smazání, můžete mne sice informovat, ale já se již těchto diskusí účastnit nebudu.

=== Poděkování za spolupráci ===
I když byla činnost na české Wikiverzitě náročná, rád bych zde poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Kychot|Kychot]], který pomáhal v počátečních fázích Wikiverzity a vytvořil pro mne hodnotnou databázi [[Sny/Databáze|Sny]], která může přispět k poznání lidské psychiky. 

Dále bych rád poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Mmh|Mmh]], který významným způsobem přispěl ke zpřehlednění Wikiverzity návrhem lepšího strukturování a třídění jejího obsahu (šablona {{tl|Info}} a související).

Stejně tak děkuji za spolupráci dalším výše nejmenovaným kolegům, se kterými jsem měl v průběhu let produktivní interakce při tvorbě vzdělávacích a výzkumných projektů.

=== Závěr ===
Závěrem přeji české Wikiverzitě, aby i nadále byla užitečným projektem v oblasti vzdělávání a výzkumu a nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání (tj. svoboda způsobu vzdělávání a učení).

(částečně opraveno editorem GPT) [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 1. 7. 2026, 07:24 (UTC)
: K příspěvku výše jsem se rozhodl zatím blížeji/podrobněji nevyjadřovat; možná později. Mé chybějící rozporování případných nepravd či polopravd nechť není chápáno jako můj tichý/nevyřčený souhlas. Možná není zcela irelevantní, že mé žádosti zatím nebylo vyhověno, z důvodů, které mě nepřesvědčují:  [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost]], první podání žádosti 22. května 2026, zopakování žádosti 26. června 2026. Jako jsem já mohl mít dva měsíce klid/odpočinek od české Wikiverzity coby potenciálně adiktivního přitahováku, tak ale podobně mohla česká Wikiverzita (i Juandev) mít klid ode mne. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:56 (UTC)
: Ale jedno mi nedá: &quot;[...] nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání [...]&quot;: doufám, že česká Wikiverzita žádnou takovou dominantní úlohu nemá; protože kdyby ji měla, to by bylo neobyčejně tristní. Takovou dominantní úlohu má podle mě Wikipedie: nejen že nabízí články pod svobodnou licencí, ale i učí ostatní, jak dělat změny, jak je popisovat, jak o nich diskutovat, jak vytvářet pravidla a diskutovat o nich, aj., etc., et cetera pé pé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:30 (UTC)
:: Já bych chtěl [[Uživatel:Juandev|Juanovi]] poděkovat za kardinální fakt spolu'''založení''' wikiprojektu jako takového a spoluúčasti na jeho udržení při životě - tak dlouhou dobu. Už jen to vyvolává úctu (třeba i s ohledem na to, že jsem já nedokázal litevskou obdobu udržet vůbec při existenci byť i jen v betaverzi na inkubátoru). Nu což, že se Vám osobně nepříliš dařilo ve spolupráci s kolegy (asi jste našel lepší využití svého času a schopností jinde) a v dotahování vlastních nakousnutých věcí do něčeho smysluplnějšího nijak neubírá na váze Vašich zásluh o tento wikiprojekt. Přeji mnoho štěstí a úspěchů na jiných projektech i v osobním životě. Kdo chce vidět, vidí, kdo nechce, štengruje... --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 9. 7. 2026, 13:20 (UTC)

:::Děkuji [[Uživatel:Kusurija|Kusurijovi]], že napsal toto poděkování, jako spolusprávce se k němu (i ke všem vyjádřeným přáním) připojuji. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 7. 2026, 18:07 (UTC)
:::: Výroky váše mám tendenci klasifikovat jako A&amp;A. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 11:44 (UTC)

== Opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání ==
Upozorňuji ve veřejném fóru v prostoru Wikiverzita, že jinde probíhá diskuze na téma opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání:
: [[Diskuse s uživatelem:Mmh/Návrhy/Opuštěné stránky]]
Téma je jistě důležité pro celý projekt a nikoli pouze pro vybrané uživatele. Radši bych diskuzi pokračoval zde, ale pakliže někdo chce tam, tak řekněme i tam.

Zde alespoň ocituji Kusurijův první nedávný výrok a dám mu číslo:
: (1a) Opuštěná stránka, o jejíž kvalitě a užitečnosti nikdo nezapochyboval (v kladném smyslu) by měla zůstat zachována. 
Ano, mám sklon souhlasit, i když přesná formulace by si možná žádala ještě vyladění, jako že stránka musí být relevantní pro projekt Wikiverzity (což by se mohlo rozumět samo sebou, ale ono někdy je lépe být explicitní).

Zkusme jinak:
: (1b) Opuštěnost stránky není žádný ''postačující'' důvod pro její smazání, a to ani skrze diskuzi o smazání (DoS).

Jiná/další možná politika/pravidlo:
: (2) Opuštěnou stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem může správce smazat skrze rychlosmaz.

A k tomu alternativa:
: (3) Stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem, byť by byla opuštěná, lze smazat pouze skrze diskuzi o smazání (DoS), nikoli skrze rychlosmaz.
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:03 (UTC)
:: Ad 2) i 3): Možno sloučit (s vypuštěním slova &quot;pouze&quot; v 3)). Koment: Nelze omezovat nikoho v uplatnění názoru, že záležitost (stránka) vyžaduje DoS a ne rychlosmaz (kromě případů trollingu jakože spam/vandalizmus projednávejte DoSem apod.). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:59 (UTC)

== Request for comment (the future of Abstract Wikipedia) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies if this has not yet been translated into your wiki's language. {{int:Please-translate}}
You are invited to voice your opinions in a [[:m:Requests for comment/The future of Abstract Wikipedia|request for comment about the future of Abstract Wikipedia]]. {{Int:Feedback-thanks-title}}
[[:m:User:Kowal2701|Kowal2701]] ([[:m:User talk:Kowal2701|talk]])  24. 7. 2026, 12:25 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:DreamRimmer@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Drobné úpravy do Wikiverzita:Rychlé smazání ==

Jak teď tu a tam diskutujeme o pravidlech, narazil jsem na dvě drobnosti, které bych navrhoval upravit na stránce [[Wikiverzita:Rychlé smazání]], viz [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Příslušnost u žádosti o smazání]] a [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Zmínka alternativy (DOS) hned na začátek]]. Prosím, máte-li k tomu nějaké připomínky, vyjádřete se k tomu. Nepřevládne-li vůle opačná, tak úpravu cca za měsíc provedu. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 7. 2026, 13:31 (UTC)

== Přepnutí serverů – vaše wiki bude zanedlouho nakrátko pouze pro čtení ==
&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] přepne provoz mezi svými datovými centry. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2026-09-23|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2026-09-23T14:00|en}} {{#time:H:i e|2026-09-23T14:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. Tento banner zůstane zobrazen až do konce této operace. 
Můžete pomoci [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special%3ATranslate&amp;group=Centralnotice-tgroup-read_only_banner&amp;task=view&amp;language=&amp;filter=&amp;action=translate přeložit nebo upravit] tento text.

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

* Editace budou vypnuté nejvýše hodinu dne {{#time:j. xg Y (l)|2026-09-23|cs}}.
* Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

* Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud ho operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen. Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. 

'''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

[[m:user:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] 15. 9. 2026, 12:58 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=30513874 --&gt;

== Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence ==
Navrhuji toto doporučení (nikoli zatím závazné pravidlo; navrhl bych, nechť vyprší 24. září 2027, ale tento přístup se zatím nesetkal s pochopením, proto tento návrh nečiním):
: ''Vloží-li někdo do hlavního jmenného prostoru výstup z generativní umělé inteligence, jako je např. ChatGPT, Gemini, Claude, Copilot, Grok a LLaMA (anglicky GenAI), pak musí postupovat tak, aby čtenář snadno (včetně bez zkoumání historie revizí) poznal, které části textu jsou výstupem z GenAI a z kterého GenAI.''
Kdybychom dali datum vypršení 24. září 2027, tím spíše (bez méně obav) bychom z toho mohli udělat ''závané pravidlo'' namísto ''doporučení''. I závazné pravidlo lze nicméně změnit novým konsenzem; problém je jen ten, že konsenzus se příliš často obtížně hledá, pročež je riziko zabetonování něčeho špatného značné.

Disclaimer: kontrast mezi ''závazným pravidlem'' a ''doporučením'' zatím nebyl v české Wikiverzitě užíván. Měl-li by se však tento meta-princip kodifikvoat ještě skrze separátní diskuzi, hlasování, žádost o komentář a pod., tak nebudeme nikdy hotoví a vše se zablokuje. Pakliže by toto někoho dráždilo, můžeme to prostě kodifikovat jako ''pravidlo'', s nejasnou definicí toho, co pravidlo je.

Coby omezení autoplagiátu: formulace vychází ze stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]] (výhrada: pojem autoplagiátu je nejspíš jen málo uznávaný). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:27 (UTC)</text>
      <sha1>5qkva5pnur5glk5l82zzz57ttktpdbh</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149902</id>
      <parentid>149899</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:34:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence */</comment>
      <origin>149902</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="116483" sha1="02mr1scubem45iewnrilspk3u3j7x62" xml:space="preserve">[[Kategorie:Wikiverzita]]&lt;!--
--&gt;&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; margin: 0 0 1em 1em; width: 16em;&quot;&gt;
Starší diskuse naleznete v archivu:
* [[/Archiv 1 (z Wikipedie)|Přípravná diskuse k založení (31. říjen 2006 – 5. únor 2007)]]
* [[/Archiv 2 (z Bety)|Diskuse z období inkubace (květen 2007 – květen 2008)]]
* [[/Archiv 2008]]
* [[/Archiv 2009]]
* [[/Archiv 2010]]
* [[/Archiv 2011]]
* [[/Archiv 2012]]
* [[/Archiv 2013]]
* [[/Archiv 2014]] 
* [[/Archiv 2015]]
* [[/Archiv 2016]] 
* [[/Archiv 2017]] 
* [[/Archiv 2018]]
* [[/Archiv 2019]]
* [[/Archiv 2020]]
* [[/Archiv 2021]]
* [[/Archiv 2022]]
* [[/Archiv 2023]]
* [[/Archiv 2024]]
* [[/Archiv 2025]]
&lt;/div&gt;
__NEWSECTIONLINK__
&lt;div class=&quot;toccolours plainlinks&quot; style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
'''Zde můžete diskutovat o radostech a strastech české Wikiverzity.'''

'''[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&amp;section=new}} Přidat nové téma]'''

S technickými dotazy a problémy jste zváni [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)|do technického oddělení diskuse]].

Reálná setkání uživatelů Wikiverzity se plánují a domlouvají na stránce [[Wikiverzita:Reálná setkání]].

&lt;inputbox&gt;
type=search
searchbuttonlabel=Hledat v archivech
namespaces=Wikiverzita**
prefix=Wikiverzita:Diskusní prostor
width=15
break=no
&lt;/inputbox&gt;

&lt;/div&gt;

== Thank You for Last Year – Join Wiki Loves Ramadan 2026 ==

Dear Wikimedia communities,

We hope you are doing well, and we wish you a happy New Year.

''Last year, we captured light. This year, we’ll capture legacy.''

In 2025, communities around the world shared the glow of Ramadan nights and the warmth of collective iftars. In 2026, ''Wiki Loves Ramadan'' is expanding, bringing more stories, more cultures, and deeper global connections across Wikimedia projects.

We invite you to explore the ''Wiki Loves Ramadan 2026'' [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026|Meta page]] to learn how you can participate and [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026/Participating communities|sign up]] your community.

📷 ''Photo campaign on '' [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan 2026|Wikimedia Commons]]

If you have questions about the project, please refer to the FAQs:  
* [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan/FAQ/|Meta-Wiki]]
* [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan/FAQ|Wikimedia Commons]]

''Early registration for updates is now open via the '''[[m:Special:RegisterForEvent/2710|Event page]]'''''

''Stay connected and receive updates:''  
* [https://t.me/WikiLovesRamadan Telegram channel]  
* [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/wikilovesramadan.lists.wikimedia.org/ Mailing list]

We look forward to collaborating with you and your community.


'''The Wiki Loves Ramadan 2026 Organizing Team''' 16. 1. 2026, 19:45 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29879549 --&gt;

== Annual review of the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
I am writing to you to let you know the annual review period for the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines is open now. You can make suggestions for changes through 9 February 2026. This is the first step of several to be taken for the annual review. [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Annual review/2026|Read more information and find a conversation to join on the UCoC page on Meta]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review was planned and implemented by the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|you may review the U4C Charter]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Please share this information with other members in your community wherever else might be appropriate.
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
-- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]])
&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

19. 1. 2026, 21:02 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=29905753 --&gt;

== Import šablony W pro odkaz na Wikipedii ==
V anglické Wikiverzitě rád užívám šablonu W. Ta umožní napsat např. &quot;W|Článek&quot; (obaleno patřičným druhem závorek) a vytvoří se odkaz na Wikipedii, ovšem bez ukázaného W. Wikidata: [[D:Q17590394]]; podle něj podobnou šablonu má řada projektů v jiných jazycích, ale žádný český. Písmenko &quot;W&quot; mi i pro češtinu přijde vhodné; W jako Wikipedie.

Mohli bychom šablonu importovat. Nebo bych ji mohl i zpaměti napsat; je to triviální, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:39 (UTC)

Takhle: když se dívám např. do https://en.wikinews.org/w/index.php?title=Template:W&amp;action=edit, tak poskytnout plnou funkci s rlůznými parametry zase tak triviální není. A že by ten šabloní kód plný závorek byl nějak supr čitelný, to mi tedy nepřijde (to je obecně problém šablon, oproti Lua modulům). Pakliže budeme chtít plnou verzi se všemi fíčurami, bude vhodné do češtiny lokalizovat názvy parametrů a kategorií. Minimální funkce by byla ta, kterou jsem právě popsal, ta je bez kategorie a parametr je číslovaný a nikoli pojmenovaný. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 1. 2026, 10:44 (UTC)

:Jak na to koukám (byl jsem více než týden pracovně pryč a mimo Wikiverzitu), samotný mechanický import by nestačil, bylo by potřeba tam předělat více věcí. Proto by mi připadalo lepší tu šablonu podle té anglické tady na místě postupně vytvořit, tedy postupně překopírovat, přeložit a případně lokalizovaně umístit všechny její části včetně dokumentace. Nemáte chuť to udělat? --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 2. 2026, 19:49 (UTC)
:: Děkuji. Dobrá, založím šablonu v tom minimálním rozsahu, který podle mě činí jádro její užitečnosti (heslo: MVP). Zde: [[Šablona:W]]; test: {{W|Karl Popper}}. Kdyby to někdo ještě nějak zásadně rozporoval (proč?), pořád to lze smazat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:32 (UTC)
::: Díky. Ten popis by bylo lepší přesunout na dokumentační podstránku, ale to se může udělat příležitostně později (spousta šablon nemá solidní popis, natož na dokumentační podstránce). A samozřejmě, každá nová věc by se měla hned vložit do nějaké kategorie, to jsem tedy nyní udělal. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 2. 2026, 00:02 (UTC)

== Návrh na přesun do uživatelského prostoru - Emacs konfigurace ==
Navrhuji přesunout stránku [[Emacs/konfigurace]] do uživatelského prostoru. Alternativou by bylo do názvu stránky umístit jméno autora, [[User:Kychot|Kychota]], tedy např. &quot;Emacs/Konfigurace/Kychot&quot; nebo za mě i &quot;Konfigurace Emacsu (Kychot)&quot;.

Zdůvodnění: Z názvu stránky &quot;Emacs/konfigurace&quot; bych čekal (a snad nejen já), že bude obecně o konfiguraci textového editoru Emacs. Místo toho tam nacházím materiál, který ani není uvozen větami určujícími scope/rozsah, snad něco jako konfigurační soubor jednoho člověka. Toto podle mého posouzení není dost dobré pro hlavní jmenný prostor.

Pakliže mám podobné návrhy směřovat do procesu dání na smazání (což mi dává docela smysl), mohu tak učinit, pakliže k tomu budu vyzván. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 06:40 (UTC)

: Provedeno, druhá z navrhovaných variant, jak je to na WV běžné: [[Emacs/konfigurace#Příklady konfiguračních souborů různých uživatelů]], [[Emacs/konfigurace/Kychot]]. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 4. 2. 2026, 14:58 (UTC)
:: [[User:Kychot|Kychot]]: Děkuji. Když nad tím přemýšlím, vlastně stačilo přidat nad příklad uvozovací větu: &quot;Následuje příklad konfiguračního souboru, uživatele Kychota&quot;, bez založení podstránky. Tím by bylo jasné, na co se čtenář dívá.
:: Stránka [[Emacs/konfigurace/Kychot]] nyní pořád přijde docela málo hodnotná (na hlavní jmenný prostor), z pohledu spotřebitele/třetí strany. Hodnotu stránky by výrazně zvýšily: 1) externí odkazy na co nejlepší relevantní zdroje, ideálně v češtině ale třeba i angličtině; 2) alespoň nějaké české vysvětlivky. Ale to bych vlastně mohl přidat i já, kdyby se mi chtělo (dlouhá léta jsem užíval XEmacs, než jsem přešel na SlickEdit, Notepad++ a nakonec dokonce Beyond Compare coby editor). A možná že vysvětlení již i podá GenAI (a neudělá u toho chybu?). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:10 (UTC)
:Buď smazat nebo ponechat. Wikiverzita je komunitní projekt určený pro veřejnost. Wikiverzita není soukromý hostovací server, takže v uživatelském ns by mělo být minimum stránek. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:19 (UTC)
:: Výrok výše je hodnotící názor/postoj Juandeva, nikoliv ověřitelný fakt, tím spíše že užívá deontickou modalitu (&quot;by mělo&quot;) netrasující do zdroje. Anglická Wikiverzita toho má v uživatelském prostoru mnoho; dokonce anglická Wikipedie tam toho má mnoho. V anglické Wikiverzitě jsem argumentoval, proč je ''learning by doing'' čili ''učení se praktikováním'' v uživáku prima; tam jsem i citoval Dava Braunschweiga.
:: Nevidím důvod, proč by materiál, který sice slouží jeho autorovi pro ''learning by doing''/učení se praktikováním, ale pro ostatní je spíše nevyužitelný či je o využitelnosti pochybnost, nemohl být v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 3. 2026, 12:53 (UTC)

== Podstránky velkým písmenem ==
Navrhuji vytvářet podstránky velkým písmenem. Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.

Důsledek:
* [[Emacs/instalace]] se přesune na [[Emacs/Instalace]]
* [[Emacs/tutoriál]] se přesune na [[Emacs/Tutoriál]]
* Podobně pro jiné podstránky v [[Emacs]].

Ping: [[User:Kychot]], jenž tyto stránky založil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 08:04 (UTC)

: Před pár lety o tom tady proběhla diskuse a závěr byl, že velká písmena jen v těch případech, kdy k tomu bude nějaký smysluplný důvod. Zrovna v tomto případě ho tu ale nevidím. Zkuste to dohledat. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 21. 2. 2026, 20:29 (UTC)
:: 1) Obecně má lepší šanci diskuzi dohledat ten, kdo se jí účastnil, s využitím své paměti. Proto vás prosím, abyste se pokusil diskuzi dohledat vy.
:: 2) Vygeneroval jsem si pseudonáhodný sample/vzorek stránek použitím funkce [[Speciální:Náhodná stránka]]. Prvních 10 stránek: [[Italština/Materiály/Slovesa, tabulka (it x cs) 10 (b)]], [[Číselné soustavy/Unikátní prvočísla: l = 46]], [[JavaScript/Kenjiro995/Číselné proměnné]], [[Sluneční soustava/Země je kulatá/Sluneční soustava - přehled/Neptun/Měsíce]], [[Záloha metadat/Kychot/GoFlex/udisks]], [[Flask/Grinberg/01 - Nazdárek!]], [[Sny/Databáze/Kychot/2024-06-13]], [[Ubuntu/KDE]], [[Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly/Dobešová]], [[PKR/Colchicum autumnale/Záznamy]]. Podle tohoto náhodného vzorku to nevypadá, že by tu převládla malá písmena.
:: 3) Ještě se mohu podívat do jinojazyčných projektů; anglická Wikiverzita začíná podstránky velkým písmenem.
:: 4) Stránka [[Wikiverzita:Název stránky]] (jež nemá žádný oficiální status pravidel, žádnou ceduli apod.) vede jako příklady podstránek [[Latina/Lexikální témata/Škola]], [[Latina pro začátečníky/2012/Domácí úkol 3]] a [[Litevština/Přízvukování sloves]]. Zde žádný příklad s první pímenem malým pro podstránku nenacházím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:28 (UTC)
::: [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] má pravdu (s tím výskytem na Wikiverzitě). Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem (nejedná se o slovníkové heslo na Wikislovníku. Možná by se dalo vzít do úvahy »nějaký« &lt;nowiki&gt;[[Projekt/Podstránka/i-Phone]]&lt;/nowiki&gt;, kde to i-Phone má být s malým i. Jinak asi ne. Já bych byl také pro přejmenování těch [[Uživatel:Kychot|Kychot]]ových stránek. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 22. 2. 2026, 20:43 (UTC)
:::==== [[Wikiverzita:Podstránky]] ====
:::Zde se nikde explicitně neuvádí, jestli podstránky psát s velkým počátečním písmenem či nikoli. Ale z uvedených příkladů to celkem jasně vyplývá:
:::* Pivovar/Primátor/Weizenbier – zde jsou velká písmena z důvodu, že se jedná o vlastní jména (dle pravopisu češtiny)
:::* Cesta z A/do B/nejkratší/Kychot – zde je velkým písmenem pouze Kychot jakožto username, jinak malá písmena
:::* Cesta z A/Kychot/do A/nejdelší – opět to samé, pokud podstránka není vlastním jménem, není důvod začínat ji malým písmenem
:::Pokud bychom všechny podstránky začínali malým písmenem, setřeli bychom rozdíl mezi obecnými a vlastními jmény.
:::==== [[Diskuse:Informatika pro kombinované lyceum/Úkoly]] ====
:::Opět v příkladech malá písmena.
:::==== [[Fórum:Práce na Wikipedii]] ====
:::* Jak se vkládá podstránka ? Normálně: /podstránka.
:::Opět s malým písmenem, není-li jiný důvod
:::==== [[Linux/Jádro/Chyby/ehci hcd/diary/2006-02-09.Thu]] ====
:::Vidíme, některé podstránky velkým písmenem, některé malým. Nedělal bych z toho žádné závazné pravidlo. Zkrátka jsme na Wikiverzitě, kde je na zodpovědnosti každého autora, co je v kterém případě vhodnější. Například kdybychom v daném případě přepsali všechna počáteční písmena na velká, dostali bychom název podstránky Linux/Jádro/Chyby/Ehci hcd/Diary/2006-02-09.Thu  A už tu je chyba, protože ehci hc se zkrátka píše malými písmeny.
:::==== [[Varhany/realizace]] ====
:::==== [[Pivovar/degustátor/Kychot]] ====
:::Třeba tady by mi připadala podstránka [[Pivovar/Degustátor/Kychot]] vyloženě trapná a matoucí – jakoby &quot;Degustátor&quot; byl nějak oficiální titul či co.
:::==== [[Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate/Dokumentace]] ====
:::Takových podobných tu máme hromadu, tak jen například:
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/string/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/time/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Formatters/url/Dokumentace]]
:::* [[Modul:Wikidata/Sorters/rank/Dokumentace]]
:::... atd. atd.
:::==== Závěr ====
:::Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla. Opakuji, předpokládám, že na Wikiverzitu píšou dostatečně soudní autoři, který jsou schopni si sami rozhodnout, kdy je příhodnější psát tu kterou podstránku velkým a kdy malým počátečním písmenem. Děkuji za pochopení.
:::Mimo jiné: Píšete: &lt;cite&gt;Jinými slovy jsou podstránky něco jako podkapitoly nebo by s nimi tak mělo být zacházeno.&lt;/cite&gt; Což je v podstatě omyl. V některých případech to tak může být, ale v jiných nemusí. Čistě technicky vzato, &quot;podstránky&quot; s jejich lomítky jsou součástí názvu stejně jako u &quot;normální&quot; stránky a stejně tak je s nimi i zacházeno. Takže bych např. mohl mít stránku &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží v Praze pro osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. No ale když budu chtít mít stránky i pro jiná města a jiný druh dopravy, pak bude výhodné tuto stránku rozepsat pomocí podstránek na &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/v Praze pro/osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Se všemi velkými počátečními písmeny by to pak vypadalo jako &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží/V Praze pro/Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. Ta lomítka v názvu stránky si klidně mohu odmyslet (nahradit je zase mezerami, kvůli srozumitelnosti) a pak dostanu &lt;nowiki&gt;[[Přehled nádraží V Praze pro Osobní dopravu]]&lt;/nowiki&gt;. A tady už mi vynikne, že psát předložku či obecné jméno s velkým písmenem působí dost divně. A o názvu stránky také rozhoduje její autor.
:::A anglickou Wikiverzitou tu prosím neargumentujte. V angličtině či &quot;američtině&quot; se s velkými písmeneny píše kde co.
:::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 17:53 (UTC)
::::Tak například zde jsou písmena a..w v názvech podstránek použita jako označování odrážek, kde bývá zvykem používat spíše malá písmena než velká. Ale rozhodně bych to nenazval kapitolami či podkapitolami!
::::* [[:Kategorie:Mocnina 95]]
::::--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:11 (UTC)
:::: Zde zase ve velkém počtu příkladů jsou součástí názvu jména souborů. Pokud jsou jména souborů psána s počátečním malým písmenem, pak jejich kapitalizace by způsobila zmatek, neboť v unixových systémech ''záleží'' na velikosti písmen v názvech:
:::: * [[:Kategorie:Projekt: Hesla Jednoty bratrské]]
:::: --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 24. 2. 2026, 20:22 (UTC)
::::: Zatím stručně: 5) v něčem máte pravdu; možná odpovím později.
::::: 6) &quot;Takže, prosím Vás, opakuji: Nesnažte se nám tady zavádět jakási unifikující pravidla.&quot;: prosbu zamítám, příkazy osob mě nenadřízených nepřijímám (jsem svobodný liberální subjekt nebo se tak alespoň nazírám). Unifikace za vzniku sdílených konvencích je na wiki, kde jsem působil, běžná, i v anglické Wikiverzitě, a nevidím, čemu by měla škodit v české Wikiverzitě. Bude-li konsenzus, můžeme ustavit konvenci; nebude-li, tak to holt zůstane každý pes jiná ves. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:07 (UTC)
:Já si myslím, že je to asi jedno. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 18:18 (UTC)
:: Výrok výše neobsahuje žádný, ani náznakový, pokus o zdůvodnění. Má-li být konsenzus určován na základě argumentů a argumentace a jejich síly a nikoli pouze numericky (sčítáním hlasů či postojů), takový výrok je dlužno odmítnout a z diskuze jakoby vyloučit. Přitom účastník diskuze nemusí argument konstruovat sám; stačí, když odkáže na argumenty zkonstruované někým jiným, např. &quot;dle argumentace uživatele Pepa Zdepa&quot; (to jméno je možná od D.). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:20 (UTC)
::: (hodně dlouho po EditKonfliktu, kvůli kterému jsem komplet přišel o text editace): Měním názor, inspirován příspěvky [[Uživatel:Kychot|kolegy Kychota]] na „Podstránka je graficky samostatná stránka, její název by tedy měl být velkým písmenem“ (+), pokud se jako samostatná stránka tváří. Každá stránka, mající svoje podstránky by měla obsahovat alespoň text, ze kterého je patrné, k čemu slouží. Horizontálně může být (pokud to logika/architektura projektu vyžaduje) libovolné množství podstránek, řetězení podstránek vertikálně (do hloubky) je lépe pokud možno omezit (což Kychotův výklad/příklad ne zcela respektuje; z důvodů technických i z důvodu přehlednosti). [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]], Kychot - přestřelka ohledně unifikujících pravidel: Nějaká pravidla jsou společná pro všechny projekty Wikimedia, a to jak striktní (například Copyvio), tak méně striktní, ale velmi záhodná dodržovat (například Wikietiketa), jiná pravidla jsou specifická pro určitý typ wikiprojektů (Wikislovníkářské názvy hesel s počátečním malým písmenem). Kychot si neuvědomil na koho se obrací (otázka: musel? třeba neměl čas se seznámit s hodnotovou orientací D. Polanského a použil styl jinde běžný (co je běžné, nemusí být ideální), D. Polanský nenazřel, že člověku, neobeznámeného s jeho postoji, může jeho replika vyznít nepříjemně). Takže, pokud na pravidle shledáváte nějaké závady, je možné buď vyvolat diskusi/hlasování o změně pravidla na Vaši verzi ''podle předem prodiskutovaného návrhu'', nebo založit hlasování o změně statusu toho pravidla. V žádném případě není možné (na žádném projektu Wikimedia) pravidlo prostě zrušit. Stejně jako jiné pravidlo bez souhlasu komunity ustanovit či zásadně změnit. Pravidla ze samého počátku cs.Wikiverzity se mohla formovat ještě ve Wikiinkubátoru, případně přímými osobními konzultacemi, a proto může být jejich historie nedohledatelná bez použití velmi speciálních nástrojů. Neideální stav; nutnost jeho změny je otázná, pokud považujete za nutnou, je možné vyvolat hlasování o ponechání v platnosti v takovém statusu nebo tak, jak jsem navrhl nahoře. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:05 (UTC)
:::: O tom co je nebo není ''pravidlo'' a jak opravdová ''pravidla'' vznikají, schvalují se, činí vysledovatelnými k diskuzi apod. je již diskuze [[#Pravidla Wikiverzity]] níže. Opakovat zde mé argumenty k tomuto tam učiněné by bylo nenápomocné. Zde se můžeme soustředit na to, zda ono ať již pravidlo či kvazipravidlo či pravidlo-v-přípravě  [[Wikiverzita:Název stránky]] indikuje jasně malé písmeno na začátku pro podstránky; já upozornil, že tak nečiní, vyjmenováním příkladů z ní, jež jsou ostatně uvedeny ihned na začátku. Kychot se opřel o jinou stránku a sice [[Wikiverzita:Podstránky]]. Tyto stránky jsou v diskuzované věci vůči sobě ''nekonzistentní'', stejně jako je ''nekonzistentní'' praxe v hlavním jmenném prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 3. 2026, 13:23 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Čím více se rozhlížím po české Wikiverzitě, tím více získávám dojem, že by velká část jejího hlavního jmenného prostoru patřila přesunout do uživatelského prostoru či smazat, coby nezpůsobilá přispět netriviálně k edukaci (vzdělání) čtenáře. Můj první dojem je, že situace je následkem činnosti především dvou uživatelů, [[User:Juandev]] a [[User:Kychot]]. Mohli bychom zahájit proces tohoto přesunu skrze process dání na smazání (DOS) či podobný, nicméně to bude značné množství práce a navíc dle zkušenosti lze očekávat odpor těchto dvou aktérů. Vzhledem k velkému rozsahu by mi přišlo i myslitelné např. sumárně vše, co vložil Kychot, přesunout do uživatelského prostoru a naopak po jedné (on a case to case basis) dovolovat návrat do hlavního jmenného prostoru. Takové opatření (executive order, executive measure) by se nějak muselo odhlasovat či schválit.

Kdo by o to usilovat, např. já, by snadno mohl přijít k úhoně v podobně bloků za osobní útoky, nepodpoře &quot;vědy a vzdělávání&quot; apod. Tak se vlastně již i stalo; moje první intervence v tomto směru ohledně uživatele [[User:Juandev]] v české Wikiverzitě podle mého odhadu přispěly k jeho rušivému působení v anglické Wikiverzitě, i díky čemuž byla zastavena moje úspěšná čistící činnost tam.

Závěr je celkem jasný: musím odmítnout odpovědnost za další zvedání do očí bijících problémů české Wikiverzity ohledně uživatečnosti a přijatelnosti stávajícího obsahu. Nejlepší naděje pro českou Wikiverzitu je, že sem přijde později dostatek lidí, kteří Juandeva a Kychota přehlasují. Koncept vzdělávacího learning-by-doing (učení se děláním či cvičením, nikoli memorováním polopochopených či nepochopených vět) projektu postaveného na stejné softwarové technice jako má Wikipedie mi pořád přijde nosný, způsobilý sloužit zejména pro učení ''learning by doing'', učení se děláním (pozdravy Pirsigovi ZMM 1974 a americkému managementu) [věta je poněkud repetitivní].

Ještě coby částečná substanciace některé funkcí &quot;Náhodná stránka&quot; nalezené problematické stránky (což však může snadno provést každý):
* [[Zvire-0.01.el]]: co že má demonstrovat tento údajný demonstrační program? Úvodní věta nedostatečně charakterizuje stránku a její rozsah.
* [[Projekt: Křesťanské zpěvníky]]: jaký je vzdělávací účel tohoto &quot;projektu&quot;? Stránka praví: &quot;Projekt: Křesťanské zpěvníky si klade za úkol zmapovat všelijaké zpěvníky křesťanských písní a v nich obsažené písně s konečným cílem vytvořit srovnávací databázi, využitelnou např. v projektu: Hesla Jednoty bratrské.&quot; Takže lze na Wikiverzitě pořizovat &quot;databáze&quot; (katalogy) ledasčeho?
* [[Tcl/Otázky a odpovědi]]: málo obsažná stránka (malý počet otázek) neobsahující nic, co jeden nenajde v manuálu?
* [[VUT/FSI]], [[VUT/FSI/VEA]]: není uvedeno co je &quot;FSI&quot;, stránky málo obsažné (Fakulta Strojního Inženýrství (FSI) - nutno se doproklikat (zkusmo)...)
* [[LionWiki]], [[LionWiki/Studium/Juandev]]: téměř nic tam, dvě řešené otázky
* [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]: parodie? Povlečení páchne po houbách. Řešení: vyprat, usušit a pořádně vyvětrat.
* [[Nádržkový splachovač/Juandev/Teče]]: další parodie, s ještě méně obsahem, s prázdnými oddíly řešení a výsledky?
* [[Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu]]: podobně jako položka výše
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 07:32 (UTC)

:Někomu se podoba stránek líbí, jinému ne. Na Wikiverzitě by mělo jít především o vzdělávací a výzkumný potenciál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 16:46 (UTC)

Téma zde bylo již patrně diskutováno. Chtěl bych vyvořit co nejúplnější seznam odkazů, ale chybí mi energie. Něco do začátku:
* [[Wikiverzita:Diskusní_prostor/Archiv_2011]]: &quot;[...] A to ani nemluvím o tom, jakou nebetyčnou ostudu má Wikiverzita pod silným letitým nánosem Juanových blogísků (mimochodem, když jsem se ptal několika uživatelů z jiných Wikiverzit na tento typ stránek, reakcí byl většinou záchvat smíchu a po něm odpověď, že to sem samozřejmě nepatří) u externích subjektů. Jeden příklad za všechny - jedna škola měla zájem poměrně extenzivně používat Wikiverzitu v rámci své výuky. S tím, že by výsledky té práce potom putovaly na sesterské projekty. No, pak si prošli místní obsah a řekli mi, že nejsou blázni, aby se blamovali participací na něčem tak groteskním jako je česká Wikiverzita. [...] bsahovým věcem, koncepci, vizi apod. se vyjádřím později, mj. na základě toho, jak se tato diskuse bude dále vyvíjet. — Danny B. 11. 4. 2011, 00:51 (UTC)&quot;
* [[Diskuse_s_uživatelem:Milda#Na barvičky jsou styly]]: &quot;Víš co, Kychote, peskuj si prvně toho nebo ty z vás, kteří z tohoto projektu udělali neskutečný svinčík, který nemá se vzděláváním nic společného, a když se jednomu šlápne na kuří oko, začne přes open proxy z loutkových účtů šířit pomlouvy. A pokud tento projekt považuješ za váš (pokud předpokládám správně, že tím myslíš tvůj a Juanův), přestěhujte si ho taky na vlastní webový prostor. --Milda (diskuse) 15. 11. 2012, 21:13 (UTC)&quot;
* [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Kychot/Praga_RND/Autobus/Hurv%C3%ADnek&amp;diff=prev&amp;oldid=44483]: &quot;Milda přesunul stránku Praga RND/Autobus/Hurvínek na Uživatel:Kychot/Hurvínek: popis soukromého vozidla (viz diskusi); pokud se vrátí socialismus a bude vozidlo znárodněno a ve prospěch komunity bude majiteli zabavena i tato stránka&quot;
* [[Wikiverzita:Nástěnka_správců/Archiv_2012#Budoucnost_Wikiverzity]]
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor/Archiv_2013#Žádost o práva správce/Request for admin rights]]: několik uživatelů si stěžuje na špatný stav Wikiverzity
* ''Přidáno později'': [[Diskuse s uživatelem:Sančo Panza#Cíle Wikiverzity]]: &quot;[...]  Má představa Wikiverzity slouží čtenářům, učitelům, studentům jako zdroj při studiu, výuce. Nikoli, jak je tomu nyní, že slouží několika individuím jako poznámkový blok a stupínek pro sebeprezentaci, zatímco jakýkoli použitelný obsah je nedohledatelný. [...] Sančo Panza&quot;. Srpen 2014.

Pokračování snad bude.

Z ekonomického hlediska se domnívám, že bude ''pravděpodobně možné'' (ale to jsem formálně technicky nesubstancioval) podložit nekonečný blok jak Juandeva tak Kychota, přičemž by pro začátek stačil zákaz zakládání nových stránek v hlavním jmenném prostoru, tedy že by zakládání nových stránek v jejich uživatelském prostoru zase tolik nevadilo. Dokud však tito pravděpodobní formálně-neustavení dlouhodobí narušitelé, kvazinarušitelé či něco podobného (možná i vzdáleně podobného?) budou moci neplodně vstupovat do diskuzí, problém bude obtížné vyřešit.

Pořád si myslím, že by profesionální edukátoři/vzdělávači/učitelé neudělali chybu, kdyby zkusili Wikiverzitu použít a jakoby mocensky &quot;převzít&quot;. K tomu stačí se zapojit, zkraje se trochu zastydět za participaci na smetišti (nebo co bych tam mírně nadsazeně či metaforicky či poeticky nazval) a později argumentovat a hlasovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:16 (UTC)

:Nevím, zda to přichází jako kletba s křestním jménem, ale tyhle diskuse jsme si tu už svého času prodělali. Wikiverzita není Wikipedie ani Wikiknihy ani Wikislovník atd. Je to vzdělávací prostor, velká společná dílna. Je vhodné se snažit o to, abychom tu udrželi nějaký dílenský pořádek, ale principiálně mimo je ukazovat na sousední ponk, kde někdo cvičně hobluje mástev, a chtít ho vykázat jen proto, že mástev není k ničemu užitečná. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 3. 2026, 18:37 (UTC)
:: Děkuji. Podle mě by ''hlavní jmenný prostor'' měl obsahovat pouze to, co může být ''užitečné třetí osobě'', jiné osobě než vkladateli. Pakliže je to užitečné ''pouze tvůrci'' coby prostor pro learning by doing/učení se praktikováním, mělo by to být v uživatelském prostoru (&quot;User:...&quot;, &quot;Uživatel:...&quot;).
:: Za vašeho přístupu nevidím žádný regulativ pro hlavní jmenný prostor. To si tam pak může někdo dumpnout cokoli -- což někteří patrně i činí -- a pak to prohlásit za pracoviště ve stylu Wikiverzity.
:: Pakliže příkladové stránky, na které jsem poukázal (např. [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]?), podporujete pro hlavní jmenný prostor, pak jste bohužel součástí problému a nikoli součástí jeho řešení. Tím spíše je vhodný můj nadpis &quot;Vyloučení odpovědnosti&quot;; tady proti většině nenadělám nic. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]
:: Apropó, takto moje mysl na první pokus parsuje cestu &quot;Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách&quot;: Problém s textilem: Juandev voní po houbách. Ehm. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:40 (UTC)
:: Ostatně: [[Textil]]: &quot;Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o textilu, využitelných pro vzdělávání a výzkum.&quot; Jediný podobsah: [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. To mi chce jako někdo vážně tvrdit, že [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]] je stránka &quot;využitel[ná] pro vzdělávání a výzkum&quot;? To je jako co, Monty Python? Létající cirkus? Cimrmani? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 05:54 (UTC)
:: No co.  Otevřel jsem DOS: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]]. Uvidíme, co se bude dít. Podobě špatné stránky byly v minulosti v české Wikiverzitě již přesunuty mimo hlavní jmenný prostor; třeba se to podaří i teď. Pakliže se přesun mimo &quot;hlavák&quot; nezdaří, pak bude také jasné, v jakém zoufalém stavu je administrativně česká Wikiverzita. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 06:44 (UTC)

:Prosím, přečtěte si pro začátek [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]] a [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]].
:Nemá smysl tady ztrácet čas nějakou debatou, dokud si neujasníme základní rámec Wikiverzity, resp. dokud si ho neujasníte Vy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:31 (UTC)
:: První, čeho si všímám, je, že tyto stránky nemají žádné trasování do diskuze a žádnou šablonu označující status. Tedy to formálně vzato nejsou pravidla.
:: Dobře, mohu se podívat do historie stránek, kdo je napsal.
::* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]: první obsah [[User:Juandev]] v roce 2008, o hodně později rozšířil [[User:Mmh]], zvlášť v roce 2019
::* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]: první obsah [[User: Kychot]] v roce 2011, o později rozšířil [[User:Mmh]] a [[User:Juandev]]
:: Z hlediska autority tyto stránky tedy mají váhu jen malou: nelze nijak ověřit, že jsou to rozumná pravidla schválená rozumnými lidi, případně lidmi, kterým byla nadací svěřena autorita.
:: Další postup by byl předstírat pro účel analýzy, že stránky váhu mají, a zkoumat, co z toho plyne. To možná udělám později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:39 (UTC)
:: Cituji úvod z [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]:
::: &quot;Na Wikiverzitu patří texty, obrázky a další materiály, které nějakým způsobem slouží výzkumu, vzdělávání, výchově.&quot;
::: &quot;Neexistuje (a ani nemůže existovat) ideální vzor toho, jak by měla stránka na Wikiverzitě vypadat. Mohou tu být stránky s nejrozličnější strukturou a nejrůznějšího rozsahu, pokud je to pro jejich účel smysluplné. Mohou tu být stránky, které mají smysl samy o sobě, i stránky, které mají smysl jen jako součást velkého projektu sestávajícího ze stovek nebo tisíců stránek.&quot;
:: Tento vágní podle-mě-blábol nemůže sloužit jako efektivní pravidlo či regulativ pro správu projektu. Je tam ''nějakým způsobem''; to je nesmyslně inkluzivní, podle mého posouzení.
:: Citoval jsem pouze úvod stránky; přečtením zbytku stránky jsem však nenašel nic konkretizujícího natolik, abych slevil ze svého hodnocení stránky pod hlavou &quot;vágní blábol&quot;.
:: Pakliže by se mělo administrovat podle tohoto blábolu, asi by se musela ponechat i stránka [[Uživatel:Juandev/Problémy/Kov/Repase dvířek elektroskříně]], protože ta nějakým způsobem skutečně slouží ''výzkumu'' a sice ''výzkumu'' (ne)způsobilosti wiki editorů, pokud ničeho jiného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:12 (UTC)

:Máte dvě možnosti: buď konstruktivně navrhnete nějakou změnu, tedy třeba změnu té či oné formulace, vymazání nebo přidání nějakého odstavce atd., anebo se smíříte s tím, co tu platí. (Třetí možnost je destruktivní kverulování, které si následně vynutí administrátorský zásah, proto to jako možnost nenabízím.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:05 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==

Pravidla soužití na Wikiverzitě, kterou je možno přirovnat k velké dílně, kde různí lidé pracují na úplně rozdílných věcech, jsou zachycena na stránkách jmenného prostoru [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Str%C3%A1nky_podle_za%C4%8D%C3%A1tku?prefix=&amp;namespace=4 Wikiverzita]. Všechna vznikala z diskusí aktivních uživatelů buď zde, nebo v diskusích k jednotlivým stránkám, někdy v uživatelských prostorech, kde navrhovatel stránku vypracovával, než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné. 

Pokud se někomu tato pravidla nelíbí, tak může zahájit diskusi k jejich změně. Pokud se mu podaří přesvědčit ostatní o svých návrzích, můžeme pravidla přeformulovat. Pokud však nějaký návrh podporu nenalézá, je namístě se ho nesnažit dále prosazovat. Tím navrhovatel jen zdržuje sebe i ostatní od smysluplnější práce. Úplně mimo je pak snažit se prosazovat své neúspěšné návrhy zpochybňováním legitimity dosavadních pravidel. To už není jen otravování ostatních, to už je vandalismus, který může vést k administrátorskému zásahu.

Takže, ještě jednou: chcete-li nějaké pravidlo změnit, naformulujte jasný návrh a napište ho buď sem, nebo na diskusní stránku k příslušnému pravidlu, počkejte na vyjádření dalších aktuálně aktivních uživatelů, a pak se smiřte s výsledkem. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:01 (UTC)
: Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces a určit, které konkrétní osoby pravidlo schválily. Vše ostatní je tak nanejvýš kvazipravidlo.
: Zejména mohu jen těžko uznat za závazná pravidla tyto dosti špatné stránky:
:* [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky]]
:* [[Wikiverzita:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu]]
: Ve wiki je dosti obvyklé některé stránky označit šablonou jako ''návrh pravidla'' (anglicky ''draft''); a to by pro tyto stránky bylo v pořádku. To jsou běžné postupy na wiki, nic, co bych si vymyslel já. V případě pochybnosti mohu ukázat jak z českého Wikislovníku, tak z české Wikipedie ale nakonec i anglické Wikiverzity, že se pojem pouhého návrhu či draftu a odpovídající označení šablonou používá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:09 (UTC)
: Ještě k faktické správnosti řečeného. Bylo tam řečeno &quot;než byla přesunuta mezi domluvené a obecně platné&quot;: např. v historii https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiverzita:Nej%C4%8Dast%C4%9Bji_kladen%C3%A9_ot%C3%A1zky&amp;action=history žádný přesun nevidím. Nevidím tedy, že by text nejrpve vznikal např. v uživatelském prostoru a teprve poté byl na základě dohody přesunut do prostoru Wikislovník. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:14 (UTC)
: Ještě: v anglickém Wikislovníku musí všechna pravidla projít formálním hlasováním a tak i všechny jejich změny. To je za mě zlatý standard, podle mého posouzení. Ještě lepší je request for comments, kde hrají roli více argumenty a ne pouze počet hlasů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 14:17 (UTC)
:Určitě, to je určitě nejlepší řešení @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. Zatím jsou to ale takové široké diskuse, kde kolega zpochybňuje úplně všechno, ale nanavrhuje jasná konkrétní řešení. Trochu mne zaráží jeho obraty typu ''&quot;Pravidlo je za mě pouze to, u čeho jsem schopný dohledat schvalovací proces&quot;''. To je jako kdyby si diktoval vlastní pravidla a to, že celá Wikiverzita musí skákat tak jak on píská. Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává. Některé stránky jsou označené jako pravidlo, jiné ne. Tak to funguje i na české Wikipedii. Jenom zmíním, že takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a kolega je tam pro podobné chování jaké předvádí tady na Wikiverzitě blokován. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 10. 3. 2026, 17:19 (UTC)
:: Klasický popperovský metodický individualismu odmítá rozpravu o konstruovaných agregátech (komunita, společnost aj.) či ji alespoň problematizuje. A to mi přijde rozumné. Čili větu &quot;Pravidlo je přeci to co si určila komunita a co komunita dlouhodobě uznává&quot; je odmítnout kvůli terminologii a nahradit případně větou &quot;Pravidlo je přeci to co si určili editoři a co editoři dlouhodobě uznávají&quot;. To je velmi nápomocné, neboť to směřuje pozornost k oněm ''editorům''. Jistě je možné, že pravidla určili editoři. Kteří editoři určili co za pravidlo? Na to se přece ptám. Ptám se: kdo všechno konkrétně podepsal stránku tu a tu za pravidlo? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:30 (UTC)
:: Ohledně: &quot;[...] takhle DP zrušil dvě pravidla na anglické Wikiverzitě, protože také nedohledal, nebo neuznal tamnější schvalovací proces. Bylo to revertováno a [...]&quot;: to je možné. Můžete prosím odkázat na ta konkrétní pravidla, ať se můžeme podívat, o co se jedná? Přece jenom někoho z něčeho obvinit a neuvést podrobnosti, důkazy a doklady, když přitom musí být přece známy, není tak úplně pěkné, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 19:39 (UTC)
:: Abych se alespoň trochu přesvědčil, že neležím zcela mimo, poptal jsem se svého nového kamaráda Gemini. Je to supr kámoš, jenom občas něco pořádně doplete. Je potřeba to brát s rezervou. Dobře. Povídá: 'V diskusích na platformách typu Wikipedie nebo Wikiverzita se často objevuje argumentační klam založený na anonymní autoritě (&quot;komunita rozhodla&quot;). Váš požadavek na konkrétní doklady k oněm smazaným pravidlům na anglické Wikiverzitě je naprosto legitimní z několika důvodů: [...]
:: 'Jak postupovat v diskusi dál?'
:: 'Pokud protistrana odmítá nebo není schopna dodat konkrétní odkazy, doporučuji trvat na své metodologické pozici:'
::: 'Požadujte jména a data: &quot;Pokud tvrdíte, že komunita pravidlo schválila, uveďte prosím odkaz na konkrétní hlasování nebo konsenzuální diskusi, kde je patrný souhlas identifikovatelných osob.'
::: 'Rozlište zvyk a pravidlo: Často se za &quot;pravidlo&quot; vydává pouhý zvyk (descriptive rule), který ale nikdy neprošel formálním procesem (prescriptive rule). Metodologický individualismus nám pomáhá vidět, že &quot;zvyk&quot; je jen souhrn individuálních akcí, nikoliv závazná norma.'
:: Mě to jako že dává perfektní smysl. Ale třeba Gemini dělá pouze mirroring. Je to ošemetné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 3. 2026, 20:00 (UTC)

Opravdu si to tady nemůžeme rozbourat tím, že postupně vytvořená a zapsaná pravidla (tedy formulace toho, jak to má být, umístěné v prostoru &lt;code&gt;Wikiverzita:&lt;/code&gt;) začneme zpochybňovat. To, že někdo vyžaduje nějaké doklady dávných procesů, je jeho osobní problém, který by neměl přenášet na ostatní. Jak jsem již napsal, pak se z toho stává vandalismus, tedy destruktivní činnost, která musí být administrativně omezena. Tedy opakuji: '''Pokud se někomu nějaké pravidlo nelíbí, pak může naformulovat návrh změny (nebo i zrušení) a předložit ho k diskusi.''' --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 11:02 (UTC)
: {{Ping|Mmh}} Beru na vědomí váš přístup a vaše výroky výše vcelku. Jak poznám, že je stránka v prostoru Wikislovník: pravidlem ve vašem slova smyslu? Můžete alespoň vytvořit kategorii pro pravidla, např. [[:Kategorie:Pravidla]], a stránky, které jsou podle vás pravidly, do ní umístit? (Bylo by lepší i vytvořit označující šablonu, jakou mají jiné wiki, ale pro začátek by stačila ta kategorie.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:05 (UTC)
:Jsou pravidla přijatá a pravidla zvyková. A i zvykové právo má jistou váhu. V ideálně byrokratickém světě se nejdřív stanoví pravidla a teprve poté tvoří obsah. Ve skutečnosti se však spíše na základě zvyku při tvorbě obsahu sepíše nějaký návod, a teprve později se v případě potřeby kodifikuje jako pravidlo či upraví.
:Ale s tím, že česká Wikiverzita je spíše soukromý blogísek a málo seriózní projekt lze jen souhlasit. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:52 (UTC)
:: Zvykové právo je snad něco jiného než psané pravidlo. Diskuze výše začala mými dotazy na to, kde byly schváleny stránky, o nichž mi bylo řečeno, že jsou to pravidla, za pravidla. Bavíme se o textech, o psaných věcech. Nebo existují snad nějaká ''psaná zvyková pravidla''? Myslel bych si, že zvykový znamená nepsaný. Srovnej též [[S:Ottův slovník naučný/Obyčejové právo]], byť to může být zastaralé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 10:38 (UTC)

Pravidla Wikiverzity vznikala od jejího založení průběžně, jak se na nich zúčastnění uživatelé domlouvali. Tyto diskuse jsou rozptýleny různě po diskusních stránkách a zde v Diskusním prostoru (potažmo v archivu). Pokud někdo toužíte si to dohledávat, dohledávejte si to, nic vám v tom nebrání. Ale pokud si to sami dohledávat nechcete, tak to také po nikom jiném nepožadujte. Kdyby třeba takový Dan Polansky místo kverulování v této diskusi naformuloval pozitivní návrh změny nějakého pravidla, mohlo být už dávno změněno. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 3. 2026, 17:17 (UTC)
: Já po vás teď jenom chci, abyste mi řekl, které stránky jsou pravidla. Stačí je tak označit tím, že je vložíte po kategorie, jak jsem navrhl výše. To můžete udělat i po částech, to znamená že stránky podle nejlepšího vědomí označíte v prvním kole a když si později všimnete další stránky, která je podle vás ve skutečnosti pravidlo, můžete ji tak později dooznačit.
: To není nějaká moje svévole. Opravdu nevím, podle čeho poznat, co je pravidlo. Řada jiných wiki to má jasně označené, dle odkazů [[Uživatel:Dan Polansky/Tvorba pravidel na wiki]] a dle [[D:Q5624367]].
: A nebo pakliže vám to, co po vás žádám, přijde jako příliš mnoho práce pro vás, pak žádám, abych kategorii [[:Kategorie:Pravidla]] směl založit sám a sám směl začít na základě vašich již učiněných výroků přidávat stránky do této kategorie (i druzí monou pomoci s identifikací pravidel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:15 (UTC)

== Přesuny do uživatelského prostoru místo smazání obecně ==
Jinde (v anglické Wikiverzitě, ve vlákně, které otevřel Juandev) jsem argumentoval, že přesuny do uživatelského prostoru (kvazismazání) místo smazání obecně jsou dobrý nápad. Naprosto radikálně zvyšují auditovatelnost projektu. Mohu být učiněny rychleji, protože kdo by je chtěl rozporovat si může prohlédnout, co bylo kvazismazáno. Autor stránek je pak dále může vylepšovat a třeba i dostat do stavu, kdy bude možné je přesunout zpět do hlaváku. (Anglicky snad nejsen &quot;quasi-deletion&quot; ale i &quot;soft-delete&quot;.)

Juandev toto rozporoval a nejspíš bude znovu. Sám přitom má v uživáku spoustu stránek, které tam v minulosti byly přesunuty namísto smazání. Co ho vedlo ke změně postoje (je to změna postoje?) nevím. Třeba jsem pouze něco nepochopil. (Jeho stránky v uživáku jsou z části vyjmenované zde: [[:Kategorie:Juandev]]. Příkladem je [[Uživatel:Juandev/Problémy/Ležatá kanalizace/Neodtéká]]. Jiný příklad má diskuzní stránku, kde Kychot píše &quot;Nemazat&quot;, [[:Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv/Údržba skleníku (Juandev)]].)

Návrhy na přesun do uživatelského prostoru (kvazismazání) mají být podle mě realizovány skrze DOS nebo speedy kvazismazání. V okamžiku návrhu se totiž neví, zda autor nakonec nebude chtít stránku smazat zcela. Smazat ji i bez autora mohou chtít i ostatní editoři v případě, že je neobyčejně nenápomocná, byť si myslím, že je obecně lepší kvazismazání a že by mělo probíjat poměrně svižně pro materiály nezpůsobilé či sníženě způsobilé  služit jinému než autorovi.

Připomínám, že naprostým smazání se místo v databázi neušetří; ono naprosté smazání je jen skrytí před zraky nepovolaných (tedy např. správci si mohou prohlížet i smazané stránky, co rozumím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 3. 2026, 08:21 (UTC)

:Rychlé smazání je něco jiného, to je odstranění škodlivého nebo zjevně bez projektové intence vytvořeného obsahu. V diskusi o smazání jde zase o komunitní domluvu, zda nějaký obsah, který není na rychlé smazání, má být zcela znepřístupněn v rámci Wikiverzity, což je logicky zdlouhavý proces. Občas může DoS skončit rozhodnutím, že stránka se místo smazání přesune do uživatelského prostoru, ale primárně je tam ta intence smazání.
:Na přesun do uživatelského prostoru máme zatím možný tento postup:
:* Pokud stránka přísluší jednomu uživateli nebo jasně vymezené skupině, pak je kontaktovat a domluvit se s nimi na souhlasu s přesunem, či přímo na tom, že stránku přesunou.
:* Pokud stránka sice nemá označenu příslušnost, ale obsahově ji vytvářel jen jeden autor, je možno se domluvit přímo s ním.
:* Pokud dotyční uživatelé nejsou k nalezení, pak dát na stránku šablonu {{tl|přesunout}}, v diskusi to zdůvodnit a nějakou dobu počkat na případná vyjádření k tomu. Není-li nikdo proti (což zahrnuje i případ, že se nikdo neozval), možno přesunout.
:Případ, kdy autor s přesunem nesouhlasí, se dá řešit jen tím posledně jmenovaným způsobem. 
:Co bychom případně mohli udělat, je vytvořit šablonu speciálně pro přesun do uživatelského prostoru. Pokud by si to přálo více lidí, naklonoval bych tu přesunovou a příslušně ji upravil. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 3. 2026, 10:55 (UTC)
:: Věci by se podle mě měly dělat co nejjednoduššeji. Jednodušší je připustit proces DOS i pro přesuny do uživáku, s mým zdůvodněním, že ty jsou bez toho jedním z možných výstupů z DOSu. Pakliže by se užil speciální proces pro přesun do uživáku, pak tam naopak snadno vznikne přání autora stránku smazat. Oddělení do dvou procesů mi nedává smysl. Můj návrh přitom není těžké zdokumentovat, tak, aby se pak paždý rychle zorientoval. Lze například vytvořit stránku [[Wikiverzita:Přesun do uživatelského prostoru]] a tam uvést DOS jako proces, a nebo lze z této hlavy vytvořit přesměrování na místo, které dokumentaci obsahuje, např. [[Wikiverzita:DOS]] (zatím redlink; chtělo by to vytvořit).
:: Ještě k onomu námětu domlouvat se s uživateli: přesun do uživatelského prostoru, mimo hlavní prostor, bude často proti vůli uživatele. Co bude proti vůli je opuštění hlavního jmenného prostoru; naopak pakliže by on trval na smazání, pak tomu lze často vyhovět. Tedy nevidím jako produktivní indikovat pokusy o domluvu jako první krok; tím naopak vznikne vyhnutelné procesní zpoždění/''process delay''. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:59 (UTC)

== Zákaz či omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity ==
V anglické Wikiverzitě jsem marně navrhl zásadní omezení pro vkládání výstupu z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.) do hlavního jmenného prostoru. Můj návrh dovoloval vkládání výstupu z GenAI pouze pro omezené účely, jako je zkoumání chování GenAI samotného.

Je dost možné, že zde nezmohu nic, ale pro formu. Pakliže se s tím nic neudělá, budou se v české Wikiverzitě vršit stránky jako je tato: [[Teorie topologického rezonančního fraktálního kontinua (TRFC)]]. Stránka má na pohled GenAI &quot;wibe&quot;; působí jako z GenAI. Představa, že by někdo z nás dokázal rozeznat, co je tam fyzikálně špatně, je podle mě dosti naivní (jsem studovaný počítačový vědec/informatik, nikoli fyzik); na druhé stráně ono údajné &quot;sjednocení kvantové mechaniky, obecné relativity a taxonomie elementárních částic&quot; by nejspíš byl masivní průlom? Přinejmenším lze namítnout, že stránka pro onu alternativní teorii neposkytuje žádný rozumný rozbor či interrogaci, takže v této podobě je to z akademického hlediska na vyhození. Přitom je tvorba takových stránek ''low-effort'', vyžadující značně malé úsilí. Čili i bez GenAI by někdo mohl vkládat dubiózní stránky z fyziky, kterým snad ani nesluší říkat pseudověda, protože nesplňují pomalu ani ono zdání žádané prefixem ''pseudo-'', ale s pomocí GenAI to lze provádět ve velkém.

Odkázaný článek referecuje https://zenodo.org, což je však co chápu jakási sebepublikační platforma. Budou podle mě přibývat pokusy lidí, kteří produkují velmi dubiózní publikace, tyto zviditelňovat zakládáním stránek v české Wikiverzitě; tento jev jsem zaznamenal v anglické Wikiverzitě, kde jsem coby kurátor několik takových stránek odklidil z hlavního jmenného prostoru, než jsem byl zablokován. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 07:44 (UTC)

Apropó, z německé Wikiversity, [[:de:Wikiversity:Was Wikiversity nicht ist]], ovšem vloženo [https://de.wikiversity.org/w/index.php?title=Wikiversity:Was_Wikiversity_nicht_ist&amp;oldid=1056296 až v roce 2025 bez trasování do diskuze]:
: &quot;Wikiversity ist kein Raum für erzeugte Texte durch eine Form von künstlicher Intelligenz.&quot;
Alespoň někdo to vidí podobně, jako já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:38 (UTC)

Aha. A ten zákaz lze pro začátek přijmout pouze na rok, aby jsme se tím vyhnuli obavě z pravidlové setrvačnosti či obtížnější vratnosti, kde je často mnohem snazší nějaké pravidlo schválit než se ho potom zbavit či ho opravit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 07:45 (UTC)

:{{ping|Dan Polansky}} Byl byste schopen navrhnout formulaci pravidla? Ideálně jako podstránku ve svém uživatelském prostoru, u níž o tom můžeme podiskutovat a v diskusi schválit přesunutí na nějaké '''Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty''' nebo tak něco. Klidně můžete hned do textu zabudovat nějaké časové omezení. (Jinak, tu odkazovanou stránku jsem smazal jakožto '''Experimenty'''. Bylo to od uživatele, který zde jinak není činný, vypadalo to jako pokus o spam, ale protože zatím ojedinělý, beru to jako experiment.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 3. 4. 2026, 21:08 (UTC)
:: {{Ping|Mmh}} Vytvopřil jsem návrh zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. Na připomínky budu reagovat jejich diskutováním a případným zapracováním. Jako místo připomínek lze užít tamní diskuzní stránku ale i toto vlákno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:20 (UTC)
:: Název stránky &quot;Wikiverzita:Wikiverzita je pro lidi, ne pro roboty&quot; mi přijde nevhodný; ostatně ten text vkládají lidé, nikoli roboti. Navíc by roboti ovládaní lidmi mohli dělat užitečnou práci, např. opravovat lintovací chyby. Jako titulek jsem navrhl toto: &quot;Wikiverzita: Omezení vkládání výstupu z GenAI&quot;. Slovo &quot;omezení&quot; indikuje, že se nejedná nutně o úplný zákaz. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:22 (UTC)

== Uzavření Wikinews ==
Skrze banner mi vyskočilo toto:
: [[meta: Wikimedia Foundation Board noticeboard#Board of Trustees Approves Closure of Wikinews]], 30. března 2026
Jsem překvapen. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:50 (UTC)

Pro zajímavost, diskutovalo se již dříve:
* [[Meta: Proposals for closing projects/Closure of English Wikinews]], listopad 2012
* [[Meta: Talk:Proposals for closing projects/Archive 2#Close Wikinews completely, all languages?]], březen 2013
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 20:48 (UTC)

== Diskuse o Wikiverzitě na Wikipedii ==

Viz: [[:w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu|w:Wikipedie:Pod lípou#Problém: Česká Wikiverzita je plná špatného materiálu]] [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 2. 4. 2026, 08:23 (UTC)

== Action Required: Update templates/modules for electoral maps (Migrating from P1846 to P14226) ==

Hello everyone,

This is a notice regarding an ongoing data migration on Wikidata that may affect your election-related templates and Lua modules (such as &lt;code&gt;Module:Itemgroup/list&lt;/code&gt;).

'''The Change:'''&lt;br /&gt;
Currently, many templates pull electoral maps from Wikidata using the property [[:d:Property:P1846|P1846]], combined with the qualifier [[:d:Property:P180|P180]]: [[:d:Q19571328|Q19571328]]. 

We are migrating this data (across roughly 4,000 items) to a newly created, dedicated property: '''[[:d:Property:P14226|P14226]]'''.

'''What You Need To Do:'''&lt;br /&gt;
To ensure your templates and infoboxes do not break or lose their maps, please update your local code to fetch data from [[:d:Property:P14226|P14226]] instead of the old [[:d:Property:P1846|P1846]] + [[:d:Property:P180|P180]] structure. A [[m:Wikidata/Property Migration: P1846 to P14226/List|list of pages]] was generated using Wikimedia Global Search.

'''Deadline:'''&lt;br /&gt;
We are temporarily retaining the old data on [[:d:Property:P1846|P1846]] to allow for a smooth transition. However, to complete the data cleanup on Wikidata, the old [[:d:Property:P1846|P1846]] statements will be removed after '''May 1, 2026'''. Please update your modules and templates before this date to prevent any disruption to your wiki's election articles.

Let us know if you have any questions or need assistance with the query logic. Thank you for your help! [[User:ZI Jony|ZI Jony]] using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 3. 4. 2026, 17:11 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29941252 --&gt;

== Nová stránka Wikiverzita Blokování ==
Navrhuji vytvořit stránku '''Wikiverzita:Blokování''' s následujícím textem:

&lt;pre&gt;
Česká Wikiverzita nemá žádná schválená pravidla pro blokování. Na této stránce by pravidla postupně měla vzniknout.

Nepřítomnost závazných pravidel nebrání správcům v různých případech blokovat: od blokování pro nepřítomnost závazných pravidel zcela upustit dost dobře nelze.

Za nepřítomnosti pravidel se česká Wikiverzita může orientovat na českou Wikipedii, avšak s tím, že její pravidla pro českou Wikiverzitu nejsou závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;

Alternativou by bylo převzít text z Wikipedie beze změn, ale to se mi nezamlouvá; jsou tam nedostatky.

Odkaz: [[W: Wikipedie:Blokování]]. Podobný text jsem vložil sem: [[Wikt: Wikislovník:Blokování]].

Prosím o podporu, případně připomínky s návrhy na změnu textu.

Nebo stručněji:
&lt;pre&gt;
Správci české Wikiverzity se při blokování mohou orientovat na pravidla blokování české Wikipedie; ta však nejsou pro českou Wikiverzitu závazná.

== Externí odkazy ==
* [[W: Wikipedie:Blokování]]
&lt;/pre&gt;
Proč vlastně ne.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 06:47 (UTC)

I went ahead/šel jsem dopředu a stránku založil, nicméně s textem &quot;Tato stránka je návrh, jenž zatím nebyl schválen.&quot; Tím je pro čtenáře jasné, že je to má zatím neschválená iniciativa. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 05:23 (UTC)

:Tak hlavně by to chtělo zakategorizovat. Todle torzo je ale zbytečné. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 17. 4. 2026, 21:05 (UTC)
:: Stránka v této byť by i minimální podobě není zbytečná: bez ní se neví/není dáno textově na vědomí, podle čeho správci blokují. Se stránkou se ví, že se správci při blokování inspirují českou Wikipedií (nebo se na ni orientují), ale že nemají povinnost ji brát jako závazné pravidlo, čili že se smí od ní odchýlit. To sice může být něco jako pro někoho trivální implicitní/nevyřčené kmenové vědění (&quot;tribal knowledge&quot;), ale to obecně nově příchozí na českou Wikiverzitu nemůže vědět (někteří to vytuší, ale ne všichni). Ostatně se mohu ptát: inspirují se zde správci spíše českou Wikipedií nebo anglickou Wikiverzitou? Mohu odhadovat, že radši jdou na český projekt, ale zase anglická Wikiverzita je zaměřením podobnější, ne-li shodná. Také by mohli chtít jít na anglickou Wikipedii s tím, že je to ještě větší a potenciálně lépe kodifikovaný projekt. Takhle je to jasně řečeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 04:22 (UTC)
:: Co se kategorizace týče, navrhuji umístit stránku do [[:Kategorie:Pravidla]], kterou je teprve potřeba založit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 4. 2026, 06:12 (UTC)

Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita. Vytvořte něco ve svém uživatelském prostoru, kde to můžeme na diskusní stránce probrat, a pak to přesuneme na koncové umístění. Stránku jsem nyní přesunul na [[Uživatel:Dan Polansky/Blokování]], tam to proberme (tedy více tam v diskusi). 

Co se týče kategorií, tak ta navržená je zbytečná, protože dubluje prostor Wikiverzita. O tom ale napíšu samostatnou sekci, aby to nebylo nepřehledné. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 12:55 (UTC)
: Ohledně &quot;Prosím, především nevytvářejte stránky s pravidly, o kterých teprve chceme diskutovat, v prostoru Wikiverzita.&quot; Když s praxí vytváření ''návrhů pravidel'' (nikoli ''pravidel'') v prostoru Wikislovník nesouhlasíte, prosím, mohu vyhovět, ale je to praxe běžná např. v anglické Wikiverzitě i českém Wikislovníku; stránka se patřičně označí jako ''návrh'', což jsem učinil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:14 (UTC)

== Přehledné uspořádání pravidel Wikiverzity ==

Pravidla Wikiverzity vznikala za pochodu v diskusích mezi v danou chvíli aktivními uživateli a byla postupně shromažďována na stránkách jmenného prostoru Wikiverzita. Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo. Svého času tu Danny založil kategorii [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]], na kterou jsme ale utěšeně zapomněli a nepoužívali ji — protože z výše uvedeného důvodu nebyla zapotřebí. Navrhuji proto tuhle kategorii (v níž je jen pár z mnoha pravidel) zrušit, a místo toho na stále chybějící stránce [[Wikiverzita:Pravidla]] popsat, jak to tady s pravidly funguje.

Krom zmíněné kategorie tu máme kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou nyní nově založil Kusurija. Taková kategorie mít může, ale myslím, že nikdy by neměla být na hotových stránkách prostoru Wikiverzita, nýbrž v uživatelských prostorech či na jiných místech, kde společně pravidla vytváříme: pak by taková kategorie i usnadnila dohledání rozpracovaných textů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 4. 2026, 13:21 (UTC)

:Já plně souhlasím @[[Uživatel:Mmh|Mmh]]. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 26. 4. 2026, 17:12 (UTC)
: Naprosto nesouhlasím s &quot;Všechno v tomto jmenném prostoru, co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá, je míněno jako pravidlo&quot;: to mi přijde zjevně nefunkční, nesmyslné, nepraktické, snad bych i řekl katastrofálně špatný plán; nevím o jiné wiki, která by takto postupovala (ale nějaké asi budou, dle položky Wikidata dále); dospělé wiki mají na pravidla kategorii (dle např. [[D:Q4582366]]). Naopak navrhuji kategorii Kategorie:Pravidla Wikiverzity ponechat a naplnit; jisté položky tam již jsou. Pakliže se domníváte, že všechny stránky, které jsou v současnosti v prostoru Wikiverzita a něco na pohled předepisují, jsou pravidly, navrhuji, abyste je umístil do oné kategorie; to není mnoho práce. To nám umožní se pak podívat, zda by přece jen některá z těch stránek neměla mít status jiný než pravidlo a stránku z kategorie vyjmout. Musí být jasně označené, co je pravidlo a co není, a kritérium &quot;co popisuje, jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; není jednoznačně přímočaře rozhodnutelné, narozdíl od přítomnosti stránky v kategorii.
: Kategorii [[:Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]], kterou založil {{Ping|Kusurija}}, považuji za dobrou věc; děkuji!
: Ostatně pod kritérium &quot;jak se na Wikiverzitě něco dělá nebo nedělá&quot; spadá i ''nápověda'', což není ''pravidlo''. Pravidla se vynucují; nápověda nikoli.
: Historii oné kategorie jsem nyní zachytil v [https://web.archive.org/web/20260430083210/https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Kategorie:Pravidla_Wikiverzity&amp;action=history Wayback Machine]. Založil ji Danny B. v roce 2015; dále ji v říjnu 2019 Mmh přesunul/přejmenoval z Kategorie:Wikiverzita:Pravidla na Kategorie:Pravidla Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:34 (UTC)
: Jedna z nezmíněných výhod užití MediaWiki-kategorie je, že můžeme provést review některých z těch &quot;pravidel&quot; a zjistit, že jsou tak špatná, že bude potřeba je ''demotovat'' (ponížit?) na slabší status, což může být ''doporučení'', ''pravidlo v přípravě'' a pod. K tomu potřebujeme nějakou strukturovanou metodou označování statusu, ať již skrze kategorii ve smyslu MediaWiki nebo skrze šablonu (často užívané na dospělých/vyspělých wiki). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 08:49 (UTC)
:Dobrý nápad.
:Tak v užíváku si člověk může připravit pravidlo, ale není lepší ho pak dát do ns Wikiverzita, když chce o něm diskutovat s jinými a nechat jiného ho upravovat. Třeba by se to mohlo řešit na substránce [[Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Foo]] @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] aby to nezaplevelovalo hlavní uzel a po případném schválení to přesunout. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:04 (UTC)
:: O co je lepší &quot;Wikiverzita:Pravidla/Návrhy/Uživatel1&quot; než &quot;Uživatel:Uživatel1/Titulek pravidla v návrhu&quot;? To první nedává jasně znát, že LUživatel1 je jméno uživatele, zatímco druhé ano; to je tedy výhody toho druhého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:55 (UTC)

== Request for comment (global AI policy) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies for writing in English. {{int:Please-translate}}
A [[:m:Requests for comment/Artificial intelligence policy|request for comment]] is currently being held to decide on a global AI policy. {{int:Feedback-thanks-title}}
[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 26. 4. 2026, 00:58 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30424282 --&gt;

== Můj blog ve Wikiverzitě ==
Založil jsem a používal toto: [[Uživatel:Dan Polansky/Blog]]. Blog je jednak vzdělávací (například jsem tam veřejně zkoumal/odhadoval délky řek) a jednak vztažený k Wikiverzitě na meta úrovni, např. že je archivována ve Wayback Machine a že lze archivaci i triggerovat/nakopnout/spustit.

Pakliže můj blog a jeho vedení něčemu odporuje či existuje konsenzus, že v něm pokračovat nemám, rád bych to věděl. Blog je v kategorii: [[:Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]; tam se kromě mého blogu jinak nachází jen jednotlivé blogové příspěvky od Juandeva, co vidím.

Protože se proti užívání uživáku vyjádřil Juandev (byť ho sám zatím užívá), pinguji ho: {{Ping|Juandev}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 07:36 (UTC)

:Mne přijde, že vy na to nazíráte černá-bílá. Ano vyjádřil jsem se proti zakládání či přesunům stránek do užíváku, ale to neznamená, že tam nic nesmí být. Vycházím z poslání Wikiverzity, že jsme projekt pro všechny tudíž by mělo být maximum v hlavním ns. V užíváku mají smysl stránky, do kterých uživatel nechce, aby mu ostatní zasahovali. Spor se tedy v historii vedl zvláště o užitek - Danny B. a spol. a vy jste navrhovali mnoho stránek přesunout do osobního ns. To je ten moment se kterým nesouhlasím a který vytváří z Wikiverzity blogspot nebo soukromý hosting na serverech WMF. Pokud se komunita usnese, že nějaká stránka nemá být v hlavním ns, pak ji má smazat. Je to standardní procedura aplikovaná roky napříč projekty.
:Co se týče Vašeho blogu tak já nevím, já si ho neprohlížel. Pokud nechcete, aby Vám do něj ostatní zasahovali, tak ho klidně mějte v užíváku. Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního. Už před léty díky @[[Uživatel:Mmh|Mmh]] Wikiverzita přišla s [[Wikiverzita:Příslušnost|příslušností]]. Příslušnost není o vlastnictví stránek jak ho známe z Wikipedie, ale postaveno na potřebě udržení nastavené metodiky. Tzn. pokud chcete veřejný blog, ale chcete udržet nějakou formu, tak ty stránky otagujete například příslušností uživatelskou na místo všeobecnou.
:Já sem se ale díval na [https://xtools.wmcloud.org/ec/cs.wikiversity.org/Dan%20Polansky statistiku Vaší editace jmenný prostorů] a vy máte '''v hlavním jmenném prostoru jen 9 % '''(a to je to ještě možná zkreslené tím, že nepoužíváte náhled a často ukládáte), zatímco ns user tvoří přes polovinu vašich editací na wv. Neříkám, že je to špatně, dovedu si představit prospěšné scénáře, ale je to varovný signál. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 14:00 (UTC)
:: Dobře, můžete nadraftovat návrh pravidla, který by moje editování uživatelského prostoru omezil? (Mě to vůbec nepřijde jako varovný signál.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:52 (UTC)
:: Ohledně 2) &quot;Pokud chcete interakci s ostatními a jste ochotný to nabídnout světu budete muset do hlavního.&quot;: to plyne z jakého pravidla či usnesení? Či je to vaše usnesení, který jste učinil sám, jako autokrat? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 13:19 (UTC)

== Užití české Wikiverzity pro komerční propagaci ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Jeden by si mohl myslet, že česká Wikiverzita je příliš malý rybníček, aby někomu stálo za to ji nefariózně/nekale využívat ke komerční propagaci. Ale patrně tomu tak není: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Pr%C3%A1ce_na_Wikipedii%2FU%C4%8Debn%C3%AD_texty&amp;diff=148105&amp;oldid=116833 zde je pokus o komerční propagaci] Vhodný je blok uživatele, nejspíš. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:13 (UTC)

:Mohl jste rovnou revertovat, to asi není třeba řešit z celou komunitou. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:41 (UTC)

== Možný GenAI šrot ==
(Porušuji svůj návrh na svůj dobrovolný blok. Až ten blok přijde, už to nepůjde.)

Stránka [[Asymetrické ochromení státních institucí prostřednictvím digitálních aktiv: Případová studie Bitcoinové kauzy (2025)]] na mě působí jako GenAI šrot/GenAI slop. Správci mohou zvážit, zda proti ní zasáhnout. Pravidlo zatím nemáme; jedno v přípravě je zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:16 (UTC)

== Volte nyní ve volbách U4C v roce 2026 ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
Oprávnění voliči jsou vyzváni k účasti ve volbách do [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Koordinačního výboru pro univerzální kodex chování]] v roce 2026. Více informací – včetně kontroly způsobilosti, informací o procesu hlasování, informací o kandidátech a odkazu na hlasování – je k dispozici na Meta na [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|informační stránce o volbách 2026]]. Hlasování končí 2. června 2026 v [https://zonestamp.toolforge.org/1780358400 00:00 UTC].

Pokud je váš účet způsobilý, prosím, hlasujte. Výsledky budou k dispozici do 14. června 2026. -- Ve spolupráci s U4C,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 27. 5. 2026, 17:15 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Ohlasy na Wikiverzitu ==

Chtěl bych komunitě připomenout stránku [[Wikiverzita:Ohlasy na Wikiverzitu]], která má za cíl sbírat výrazné zmínky o české Wikiverzitě. Sám jsem o ni dnes zakop a jak si na nějakou zmínku vzpomenu tak ji tam doplním. Je to vlastně jedna z nejdůležitějích stránek potrhávající identitu Wikiverzity v českém prostoru. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 13:39 (UTC)
: Děkuji za upozornění. Na stránce jsem našel m.j. toto: &quot;V roce 2010 vyšla publikace Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi v nakladatelství ComputerMedia, která obsahuje celou kapitolu o Wikiverzitě, kterou sepsal Juandev.&quot; Když jde o onu publikaci ''Wikipedie – průvodce na cestě za informacemi'', jste autor pouze kapitoly o Wikiverzitě a ničeho jiného? Nebo jste se podílel i na jiných kapitolách? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:46 (UTC)

== Zbavení práv importéra ==

Navrhuji, aby byl [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] zbaven práv importéra. Jednak z důvodu, že [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=&amp;page=&amp;excludetempacct=1&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;wpfilters%5B%5D=newusers&amp;wpFormIdentifier=logeventslist importovat mohou správci a činí tak] ([https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=import&amp;user=Danny+B.&amp;page=&amp;wpdate=&amp;tagfilter=&amp;subtype=&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;excludetempacct=1 Danny B. ta práva použil naposledy před 6 lety]), za druhé z důvodu, že tato práva neobdržel po souhlasu komunity. Zatímco nynější správci byly komunitně zvoleni, Danny B. toto právo získal k přesunu Wikiverzity z inkubátoru a měl je podle tehdejších globálních pravidel po skončení přesunů vrátit (tak že požádá stewardy o odebrání). To však neučinil.

''Technická: v případě konsenzu se podá žádost na Metě, je tam někde na to transparentní stránka.'' [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 6. 6. 2026, 15:36 (UTC)

:Je nějaký pozitivní důvod, proč mu ta práva odebírat? Pokud je stále správcem na některých jiných wikiprojektech (neověřoval jsem), pak má pořád smysl, aby sem importoval stránky nehodící se např. na Wikiknihy. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 8. 6. 2026, 03:30 (UTC)
::Nevím co je to pozitivní důvod. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 9. 6. 2026, 10:24 (UTC)
:::Důvod založený na existenci argumentů pro zbavení práv importéra, tedy nejenom na absenci argumentů proti zbavení práv importéra. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 6. 2026, 21:06 (UTC)

== RFC about AI-generated content in Wikimedia Commons ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Apologies for writing in English, please help translate this message to your language. You are invited to participate in a [[c:Commons:Requests for comment/Policy update for AI content|request for comment on Wikimedia Commons about a policy update for AI content]]. This may affect files that are uploaded to Wikimedia Commons for use on this project. Thank you. [[m:User:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[m:User talk:Codename Noreste|diskuse]])&lt;/bdi&gt; 23. 6. 2026, 17:12 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Meze využívání uživatelského prostoru ==
Ze stránky [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Příprava na státnice (Juandev)]], poslední editace  22.06.2026, 00:48 {{Ping|Mmh}}. 
==== Diskuse o smazání ====

* Jde o stránku s charakterem osobního blogu. Byť autor v diskusi píše, že to mínil i pro jiné uživatele, ze stránky samotné (ani názvu) to tak rozhodně nevypadá, a sám autor na to 17 let nesáhl. Nabídl jsem mu přesun do uživatelského prostoru, tam to nechce, tedy navrhuji '''smazat'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 17. 5. 2026, 16:15 (UTC)
*: Při přísné terminologii se nejedná o ''blog'' nýbrž o ''blogový příspěvek'' (blog je kolekce příspěvků). Že by takto nějak ale vypadaly normální blogové příspěvky, to mi tedy nepřijde. Takže bych to ani pod hlavu ''blogový příspěvek'' nezařadil. Ale to je na okraj; na výsledek to nemá vliv. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 5. 2026, 14:02 (UTC)
* '''Smazat''' nebo '''přesunout do uživáku''', dle preference autora: stránka má mizivou hodnotu pro kohokoli jiného než autora. Viz též [https://web.archive.org/web/20260501063957/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) Wayback Machine]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 06:29 (UTC)
* Můžem '''smazat''', ted nemám čas to upravit.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 31. 5. 2026, 18:35 (UTC)
* I když autor souhlasí se smazáním (z důvodu jeho časové tísně), tak u stránky je zajímavá [[Diskuse:Příprava na státnice (Juandev)|diskuse]]. A na tuto diskusi mnohokrát narážel např. [[User:Dan Polansky]], když napadal Juana na jeho diskusní stránce [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Imitace Blogspotu]], [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Vkládání do uživatelského prostoru]] atd. Bylo by škoda o ní přijít, protože obsahuje takovéto odkazy [[Speciální:Co_odkazuje_na/Wikiverzita:Diskuse_o_smazání/Příprava_na_státnice_(Juandev)]] Co s tím? Vypadá to, že se jedná o celoverzitní problém, že někteří uživatelé si do Userspace píší, co je napadne. Neměli bychom to nějak začít řešit? Tím pádem jsem pro '''Ponechat''', protože to může sloužit jako vzorová stránka pro další diskusi na toto téma. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 18. 6. 2026, 08:29 (UTC)
*:Pokud bychom měli o něčem principiálním diskutovat, pojďme s tím do [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusního prostoru]], ať je to skutečně centrálně nalezitelné atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 6. 2026, 21:47 (UTC)
* Malá technická poznámka: technicky je možné při mazání obsahové stránky ponechat její (osiřelou) diskusi (když je na ni odkazováno). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 18. 6. 2026, 10:21 (UTC)

Pro záznam přenesl --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 25. 6. 2026, 08:05 (UTC)

: Argument uživatele s přezdívkou Kychot je lichý, neboť 1) stránka je k mání v Wayback Machine: https://web.archive.org/web/20200920020038/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev); 2) stránku by pro účel odkazování též šlo přemístit do uživatelského prostoru. Protože důvody pro smazání/přesun do &quot;uživáku&quot; trvají a důvod proti byl vyvrácen, pořád podporuji a navrhuji buď smazání či¨přesun do uživatelského prostoru, v každém případě přesun mimo hlavní jmenný prostor (&quot;hlavák&quot;). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 12:27 (UTC)
: Aha, téma je &quot;Meze využívání uživatelského prostoru&quot;. K tomuto tématu nikdo návrh zatím nepodal. Ode mně návrh:
:: (1) &quot;Uživatel smí užívat svůj uživatelský prostor do té míry/rozsahu, do jaké to plní vzdělávací účel, včetně ''learning by doing''/učení se praktikováním, tedy například k pocvičení editace v prostředí wiki či napsání referencovaného článku, nicméně pouze v souladu s [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs podmínkami použití].&quot;
: Ano, je to velmi obecné a vágní. Ale taková zatím (kvazi)pravidla české Wikiverzity často jsou. Je to první iterace; další lze vytvořit později. Můžete přidal jiné návrhy, ideálně číslované po vzoru výše. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 14:58 (UTC)
::Nevidím dost dobrý důvod pro vytváření pravidel &quot;na každou blbost&quot;, /tím spíše na Wikiverzitě/ (studentíci gymnázia na taková budou kašlat), nb. když jsou na řadě důležitější (nějaká témata bych měl nadhodit; snad později). Btw., D Polansky, můžete mě odkázat na nějakou Wikiverzitu, kde je právě toto kodifikováno? [[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:25 (UTC)
::: Pravidla na &quot;každou blbost&quot; zajišťují něco jako ''právní jistotu''. Mnoho lidí odmítne pracovat/být činný v prostředí, kde jsou nedostatečně či vysloveně závadně nastavena pravidla; to je otázka jejich sebeúcty.
::: K vaší otázce: zda je toto podobně kodifikováno v jiné Wikiverzitě nevím. Mohl bych se to pokusit zjistit. Musel bych projít pravidla anglické, ale i německé, španělské a aj. Wikiverzity a to je hodně úsilí. Mohl bych se poptat Gemini, ale to je nespolehlivé (třeba by to našel). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:49 (UTC)
::: Našel jsem toto (Gemini mě navedl falešně, ale jako nakopnutí to posloužilo): [[:en:Wikiversity:Namespaces#User:]]; tam nějaká pravidla/principy jsou. Cituji principy k nynější verzi:
&lt;pre&gt;
===User:===
{{shortcut|WV:NS/U}}
The [[w:User page|user namespace]] (prefix ''User:'') is a namespace with [[WV:User page|pages]] for learning about [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|Wikiversity participants]] and for sharing personal education experiences, for example containing bookmarks to favorite pages. If you see in the [[Special:RecentChanges|RecentChanges]] list that the user named &quot;Jimbo&quot; has updated some pages, this user name is a link not to Jimbo but to [[User:Jimbo]]. (See [[Special:Listusers]]).

In the User space, subpages may be created on which the user prepares projects for the main namespace, or to a reasonable extent, their own notes, which by their nature do not belong in the visible and widely editable public namespace.

On the subpages of the user namespace, users also have pages of a technical nature (e.g., pages with the extensions *.css or *.js) that modify the appearance and functionality of MediaWiki.

In view of the above, other users do not tend to interfere with pages in the user namespace, because it could disrupt the work of the person concerned. Interference is possible only in cases where the pages violate Wikiversity's policy (for example, they store texts that violate copyright, or the pages are offensive in nature), or they are invited to do so by the user. Reverts are possible if someone else is performing significant changes to someone's user space or spamming it.
&lt;/pre&gt;

Gemini to výše přeložil následovně:
&lt;pre&gt;
=== Uživatel: ===
{{shortcut|WV:NS/U}}
[[w:User page|Uživatelský jmenný prostor]] (s předponou Uživatel:) je jmenný prostor obsahující [[WV:User page|stránky]] určené k seznamování se s [[Wikiversity:Who are Wikiversity participants?|účastníky Wikiverzity]] a ke sdílení osobních zkušeností se vzděláváním, které mohou obsahovat například záložky na oblíbené stránky. Pokud v seznamu [[Special:RecentChanges|Posledních změn]] uvidíte, že uživatel jménem „Jimbo“ aktualizoval nějaké stránky, toto uživatelské jméno je odkazem nikoli na samotného Jimba, ale na stránku [[User:Jimbo]]. (Viz [[Special:Listusers]]).

V uživatelském prostoru lze vytvářet podstránky, na kterých si uživatel připravuje projekty pro hlavní jmenný prostor, nebo v přiměřené míře také vlastní poznámky, které svou povahou nepatří do viditelného a široce editovatelného veřejného jmenného prostoru.

Na podstránkách uživatelského jmenného prostoru mají uživatelé také stránky technického charakteru (např. stránky s příponami *.css nebo *.js), které upravují vzhled a funkce systému MediaWiki.

S ohledem na výše uvedené nemají ostatní uživatelé tendenci do stránek v uživatelském jmenném prostoru zasahovat, protože by to mohlo narušit práci dotyčné osoby. Zásah je možný pouze v případech, kdy stránky porušují pravidla Wikiverzity (například obsahují texty porušující autorská práva nebo mají urážlivý charakter), případně pokud k tomu uživatel sám vyzve. Reverty (navrácení změn) jsou možné v situaci, kdy někdo jiný provádí v uživatelském prostoru dané osoby významné změny nebo jej spamuje.
&lt;/pre&gt;

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 15:57 (UTC)

Ohledně:
: &quot;studentíci gymnázia na taková budou kašlat&quot;
Lidé, kteří budou porušovat závazná pravidla, budou/majít být opakovaně blokováni; že jsou studenti gymnázia jim nedává žádnou výjimku. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:06 (UTC)

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Deployment of Legal and Safety Contacts Link in the Footer of Your Wiki&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;Message&quot;/&gt;
'''Legal &amp; Safety Contacts'''

Hello community, the Wikimedia Foundation has provided a [[wmf:Special:MyLanguage/Legal:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contact Information|single legal and safety contact page]], to be linked in the footer of your wiki, to ensure access to accurate legal information. This is a regulatory requirement. We have already rolled out links to English, German, Italian, Spanish and other wikis and we will deploy to your wiki soon. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_Legal_and_Safety_Contacts_FAQ|Please read more on the project page]] and leave any comments in this thread or on the [[m:Special:MyLanguage/Talk:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contacts FAQ|talk page]].

&lt;section end=&quot;Message&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;

-- [[User:Sannita (WMF)|User:Sannita (WMF)]] ([[User talk:Sannita (WMF)|talk]]) 25. 6. 2026, 13:31 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Sannita (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Sannita_(WMF)/Mass_sending_test&amp;oldid=30731267 --&gt;

== Návrh pravidla - minimální věk editora ==
Navrhuji následující pravidlo:
: (1) Osoba věku nižšího než 15 let nesmí editovat českou Wikiverzitu. Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat. Jakmile se však nějakým způsobem ověří, že věk editora je menší než 15 let, editor má být správcem upozorněn, že nesmí editovat, a pakliže po upozornění bude pokračovat v editaci za věku menšího než 15 let, účet editora má být zablokován.

Nevím, zda jsou editoři české Wikiverzity jakoby způsobilí takové pravidlo přijmout či zda by to musela udělat nadace. Ale přijde mi to jako dobré pravidlo, z důvodů, které považuji za zřejmé, ale přesto je snad později vyartikujuli (uvidíme). Do [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs ''Terms of use''/podmínek užití] jsem se díval pouze letmo/narychlo a nenacházím nic, co by návrhu pravidla (1) odporovalo; ale třeba jsem pouze nedával pozor a dosti jsem spěchal (někdo pomůže s ověřením?).

Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let; všechna jsou řízená stejnou podkládající filozofií určení oné věkové hranice. Ovšem pro Česko ona podkládající filozofie ukazuje na 15 let. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:10 (UTC)

:Ten návrh tak, jak je teď, má podle mě zásadní trhliny. Formulace „jakmile se nějakým způsobem ověří“ je naprosto nešťastná, neříká totiž nic o tom, jak by mělo takové ověřování probíhat. Nepíše se v něm nic o tom, jestli nějaký podobný postup ověřování už existuje, ani jak funguje, nehledě na to, že se v návrhu přímo píše: „Správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat.“ Z toho plyne libovolné (tedy nepovinné) rozhodování správců a kádrování uživatelů, což je přesný opak toho, jak by komunita měla fungovat. Chybí mi tu jakékoli vysvětlení, proč je tohle plošné omezení potřeba. V návrhu se tvrdí: „Ale přijde mi to jako dobré pravidlo z důvodů, které považuji za zřejmé.“ Mně to ale vůbec zřejmé nepřipadá. Nemám ani páru a nenapadá mě důvod, proč by se to mělo zavádět. Domnívám se, že naopak vysvětlení důvodů a motivací je pro takový návrh naprosto zásadní. Nejenže díky tomu lze návrh lépe a přesněji vypracovat do smysluplného řešení, ale lze se tím také do budoucna vyhnout některým problémům a nedorozuměním. Z právního hlediska to nemusí být nutně problém. Pokud by soukromý subjekt (jako je Wikimedia Foundation nebo konkrétně Wikiverzita či komunita na Wikiverzitě) svévolně někoho vyloučil, např. kvůli věku, obvykle to není považováno za porušení lidských práv, pokud k tomu existuje legitimní důvod (např. ochrana osobních údajů dětí, právní odpovědnost provozovatele, kvalita obsahu). Jenomže právě proto považuji za nezbytné tyto důvody a motivace vypsat a diskutovat o nich. Chcete zavést pravidlo? Tak se nebojte napsat proč, ať se předejde problémům. [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 29. 6. 2026, 12:53 (UTC)

:Dalším zásadním problémem návrhu je podle mne skutečnost, že zrovna Wikiverzita se využívá i ve výuce na základních školách. Některé kurzy jsou tu přímo na ZŠ zaměřeny. Proč by se to mělo najednou omezovat? Pokud nějaké důvody považujete za zřejmé, tak je napište. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 30. 6. 2026, 14:27 (UTC)
:: Napíši pouze rychlou a o to spíše méně kvalitní/validní odpověď. Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla. Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají. Ve Spojeném království/Velké británii/U.K. je čerstvě zakázáno, aby děti pod 16 let editovaly sociální sítě, nepletu-li se (nebo podobně; něco též v Austrálii). Takto to nařídit zákonem je sice nejspíš dost problematické kvůli povinnému zjišťování věku uživatelů internetu (což je hrubý zásah do soukromí, nejspíš), ale princip to špatný není: děti pod 15 či 16 let na sociální sítě či kvazi-sociální sítě (nebo semi- aj.) nepatří, z důvodů, které budou k nalezení v politických diskuzích v U.K./Británii ale nejspíš i Austrálii. Čili není-li úkol státu problém internetové adikce (včetně editovací adikce na wiki) řešit cestou zákonného nařízení/zákazu (stát má i jiné prostředky), pak je to ale dost dobře úkol rodičů dotyčných a provozovatelů sociálních sítí (a kvazi-X ak.) Dobře. Jak jsem avizoval, toto je pouze na rychlo; k tématu lze akademickým způsobem vypracoval solidní materiál. K tomu se možná dostanu, nicméně za to mě nikdo neplatí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:47 (UTC)
:: Ještě cituji sebe odjinud: &quot;Alternativa pro učitele: nainstalovat si MediaWiki v místní školní síti (není to tak těžké) a umožnit dětem editovat tam, ale nevystavovat děti na [veřejném] internetu. Editovat MediaWiki se tím naučí také.&quot;
:: --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 09:23 (UTC)
:::Srovnávat Wikiverzitu se sociálními sítěmi je fakticky chybné tvrzení. Sociální sítě jsou postaveny na určitých typech algoritmů, nekonečném feedu a monetizaci pozornosti, které vyvolávají závislost. Wikiverzita není v žádném případě na úrovni TikToku nebo Instagramu ani počítačových her. Smyslem práce na Wikiverzitě je spolupráce s komunitou a vzdělávání se. Argumentace legislativou v UK nebo Austrálii je v tomto kontextu irelevantní. Tyto zákony cílí na komerční platformy, které masivně těží osobní data nezletilých a používají predátorské algoritmy. Wikiverzita není komerční subjekt, netěží data a nemá žádné algoritmy podobného typu jako TikTok. Aplikovat restrikce určené pro TikTok na neziskový vzdělávací projekt je nepochopením podstaty právní regulace internetu. Nehledě na to, že jako důvod je uváděn osobní názor: „Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla.“ Stejně tak škodlivost je v diskusi uvedena pouze jako názor a tvrzení bez dalšího vysvětlení: „Wiki mají podle mě do značné míry charakter adiktivní sociální sítě, byť to popírají.“ [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:14 (UTC)
:::: Nepokusil jsem se nijak o srovnání míry adiktivnosti editování wiki s konkrétními sociálními sítěmi. Uvedl jsem pouze, že podle mého posouzení a zkušenosti je editování wiki adiktivní a zmíněný charakter má ''do značné míry''. Mechanismy mi vybrainstormoval Gemini ihned (před časem; nyní po paměti): sledování posledních změn (do jisté míry podobné feedu), skórování počtem založených článků, počtem editací, počtem dobrých článků aj., získávání sociálního ranku (správce, byrokrat aj.), vytváření sociálních vztahů (přátelských a nepřátelských), engagement prostřednictvím diskuzí aj. Stejně je to beztoho dosti zřejmé; stačí se zamyslet pro ty, kteří mají relevantní zkušenost, což já rozhodně jsem. Co je ''smyslem'' dané entity (Wikipedie, Wikiversit)  je docela jedno; důležité je, jak se daná entita ''ve skutečnosti chová''. Nejsou důležité proklamace nýbrž psychosociální skutečnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:23 (UTC)
:::: Ohledně &quot;Wikiverzita by se podle mě v režimu editace na ZŠ užívat neměla&quot;: tedy aby to bylo v jedné větě a nikoli v několika za sebou jdoucích větách: &quot;Wikiverzita by se (podle mě) v režimu editace na ZŠ užívat neměla, protože je to do značné míry adiktivní sociální síť a děti na ZŠ by neměly editovat ani se nijak účastnit adiktivní sociální sítě, i proto, že velká většina je věku menšího než 15 let&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 13:26 (UTC)
:::::Rád bych si ujasnil, zda správně rozumím logice vašeho návrhu, abychom se při diskusi vyhnuli nedorozuměním. Souhlasíte, že nelze srovnávat, ani se nesnažíte srovnávat Wikiverzitu s úrovní TikToku, Instagramu a podobných aplikací. Tudíž je automaticky legislativa v UK nebo Austrálii v tomto kontextu irelevantní. Považujete za nepodstatné, k čemu byla Wikiverzita/Wikipedie oficiálně určena (vzdělávání, tvorba obsahu). Rozhodující je pro vás výhradně „psychosociální skutečnost“, tedy to, že uživatelé mohou projekt vnímat jako sociální síť, což dle vás automaticky přebíjí jeho primární účel. Za adiktivní mechanismy považujete běžné editační nástroje (sledování posledních změn, počty editací, uživatelská práva, diskuse). Tyto nástroje kladete na roveň algoritmickým feedům komerčních sociálních sítí, které jsou navrženy pro pasivní monetizaci pozornosti.  Váš návrh na plošný zákaz editace pro osoby mladší 15 let nestojí na datech o reálném dopadu na konkrétní uživatele, ale na vašem subjektivním posouzení, že editování wiki je adiktivní činnost, která je pro děti nevhodná, podobně jako participace na komerčních sociálních sítích. A nemáte žádným způsobem vypracováno, jak toto pravidlo bude fungovat, jak bude kontrolováno a vymáháno. Používáte formulaci „jakmile se nějakým způsobem ověří“ a současně tvrdíte, že „správci nejsou povinni aktivně věk editora zjišťovat“. Dále si nejste jistý, jaká hranice věku by to měla být: „nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let.“ Rozumím tomu správně? [[Uživatel:LucienDraco|LucienDraco]] ([[Diskuse s uživatelem:LucienDraco|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:19 (UTC)
:::::: Rozumím tomu správně, že po mě chcete, abych upřesnil význam výroků &quot;Navrhuji [...] Osoba věku nižšího než 15 let [...]&quot; a &quot;Dodám, že za sebe nemám zásadní problém s hranicemi 14 let, 15 let, 16 let, 17 let a 18 let [...]&quot;? Je pro vás na těch výrocích něco nesrozumitelného, víceznačného, zmatečného? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 14:49 (UTC)

== Ukončení činnosti na projektu ==

[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy&amp;page=&amp;subtype=&amp;tagfilter=&amp;type=delete&amp;user=Mmh&amp;wpFormIdentifier=logeventslist&amp;wpdate=2026-06-18&amp;day=18&amp;month=6&amp;year=2026&amp;offset=&amp;limit=100 Trochu jsem si tady po sobě uklidil] a oznamuji ukončení své činnosti na české Wikiverzitě.

=== Důvody ===
Jedním z hlavních důvodů je ten, že necítím v českém prostředí reciprocitu. Když si čtu informace na Wikipedii, tak beru, a proto mi přijde smysluplné i něco dát a tu a tam napsat článek nebo nahrát fotku (čtu na anglické, přidávám do české). Když se ptám v diskusním fóru nějaké aplikace, jak vyřešit svůj problém, tak beru a přijde mi smysluplné si projít ostatní dotazy a pokud znám odpověď, tak některé zodpovědět. To je podle mne mechanismus, který dobrovolné projekty udržuje při životě.

Bohužel jsem na české Wikiverzitě pod tlakem kritiky, osobních útoků a pronásledování. Ať už to byly spory o moji činnost orientačně v letech 2012–2014, nebo [[Diskuse s uživatelem:Juandev/Archiv diskusí/2|nedávné interakce s Dannem Polansky]], komunita podle mého názoru nedokáže zajistit důstojné prostředí pro práci (z poslední doby [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Dan Polansky|viz]], a ukázka toho jak se podobné obtěžování [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:Contributions/Dan_Polansky řeší] jinde). Editoři, kteří tady [[:en:User:Juandev/Userviews 2015-2026#Views by users (not bots) on various projects|založili 3 stránky]] v hlavním jmenném prostoru, se navážejí do editorů, kteří mají osobní zkušenost s výukou a jsou hlavními spoluautory projektu (v mém případě to je nějakých 1300 stránek).

=== Moje projekty ===
Stránky, které jsem založil, si postupně přestěhuji na jiné wiki platformy či Zenodo. Může se stát, že když narazím na některé ve špatném stavu, tak je označím k rychlému smazání. Neznamená to ale, že bych se do projektu vracel. Pokud navrhnete některé moje stránky do diskuse ke smazání, můžete mne sice informovat, ale já se již těchto diskusí účastnit nebudu.

=== Poděkování za spolupráci ===
I když byla činnost na české Wikiverzitě náročná, rád bych zde poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Kychot|Kychot]], který pomáhal v počátečních fázích Wikiverzity a vytvořil pro mne hodnotnou databázi [[Sny/Databáze|Sny]], která může přispět k poznání lidské psychiky. 

Dále bych rád poděkoval kolegovi @[[Uživatel:Mmh|Mmh]], který významným způsobem přispěl ke zpřehlednění Wikiverzity návrhem lepšího strukturování a třídění jejího obsahu (šablona {{tl|Info}} a související).

Stejně tak děkuji za spolupráci dalším výše nejmenovaným kolegům, se kterými jsem měl v průběhu let produktivní interakce při tvorbě vzdělávacích a výzkumných projektů.

=== Závěr ===
Závěrem přeji české Wikiverzitě, aby i nadále byla užitečným projektem v oblasti vzdělávání a výzkumu a nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání (tj. svoboda způsobu vzdělávání a učení).

(částečně opraveno editorem GPT) [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 1. 7. 2026, 07:24 (UTC)
: K příspěvku výše jsem se rozhodl zatím blížeji/podrobněji nevyjadřovat; možná později. Mé chybějící rozporování případných nepravd či polopravd nechť není chápáno jako můj tichý/nevyřčený souhlas. Možná není zcela irelevantní, že mé žádosti zatím nebylo vyhověno, z důvodů, které mě nepřesvědčují:  [[Wikiverzita:Nástěnka správců#Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost]], první podání žádosti 22. května 2026, zopakování žádosti 26. června 2026. Jako jsem já mohl mít dva měsíce klid/odpočinek od české Wikiverzity coby potenciálně adiktivního přitahováku, tak ale podobně mohla česká Wikiverzita (i Juandev) mít klid ode mne. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:56 (UTC)
: Ale jedno mi nedá: &quot;[...] nezapomínala na svoji dominantní úlohu v determinaci otevřeného vzdělávání [...]&quot;: doufám, že česká Wikiverzita žádnou takovou dominantní úlohu nemá; protože kdyby ji měla, to by bylo neobyčejně tristní. Takovou dominantní úlohu má podle mě Wikipedie: nejen že nabízí články pod svobodnou licencí, ale i učí ostatní, jak dělat změny, jak je popisovat, jak o nich diskutovat, jak vytvářet pravidla a diskutovat o nich, aj., etc., et cetera pé pé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:30 (UTC)
:: Já bych chtěl [[Uživatel:Juandev|Juanovi]] poděkovat za kardinální fakt spolu'''založení''' wikiprojektu jako takového a spoluúčasti na jeho udržení při životě - tak dlouhou dobu. Už jen to vyvolává úctu (třeba i s ohledem na to, že jsem já nedokázal litevskou obdobu udržet vůbec při existenci byť i jen v betaverzi na inkubátoru). Nu což, že se Vám osobně nepříliš dařilo ve spolupráci s kolegy (asi jste našel lepší využití svého času a schopností jinde) a v dotahování vlastních nakousnutých věcí do něčeho smysluplnějšího nijak neubírá na váze Vašich zásluh o tento wikiprojekt. Přeji mnoho štěstí a úspěchů na jiných projektech i v osobním životě. Kdo chce vidět, vidí, kdo nechce, štengruje... --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 9. 7. 2026, 13:20 (UTC)

:::Děkuji [[Uživatel:Kusurija|Kusurijovi]], že napsal toto poděkování, jako spolusprávce se k němu (i ke všem vyjádřeným přáním) připojuji. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 7. 2026, 18:07 (UTC)
:::: Výroky váše mám tendenci klasifikovat jako A&amp;A. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 11:44 (UTC)

== Opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání ==
Upozorňuji ve veřejném fóru v prostoru Wikiverzita, že jinde probíhá diskuze na téma opuštěnost stránky jako kritérium pro smazání:
: [[Diskuse s uživatelem:Mmh/Návrhy/Opuštěné stránky]]
Téma je jistě důležité pro celý projekt a nikoli pouze pro vybrané uživatele. Radši bych diskuzi pokračoval zde, ale pakliže někdo chce tam, tak řekněme i tam.

Zde alespoň ocituji Kusurijův první nedávný výrok a dám mu číslo:
: (1a) Opuštěná stránka, o jejíž kvalitě a užitečnosti nikdo nezapochyboval (v kladném smyslu) by měla zůstat zachována. 
Ano, mám sklon souhlasit, i když přesná formulace by si možná žádala ještě vyladění, jako že stránka musí být relevantní pro projekt Wikiverzity (což by se mohlo rozumět samo sebou, ale ono někdy je lépe být explicitní).

Zkusme jinak:
: (1b) Opuštěnost stránky není žádný ''postačující'' důvod pro její smazání, a to ani skrze diskuzi o smazání (DoS).

Jiná/další možná politika/pravidlo:
: (2) Opuštěnou stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem může správce smazat skrze rychlosmaz.

A k tomu alternativa:
: (3) Stránku s příliš nízkou kvalitou či rozsahem, byť by byla opuštěná, lze smazat pouze skrze diskuzi o smazání (DoS), nikoli skrze rychlosmaz.
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:03 (UTC)
:: Ad 2) i 3): Možno sloučit (s vypuštěním slova &quot;pouze&quot; v 3)). Koment: Nelze omezovat nikoho v uplatnění názoru, že záležitost (stránka) vyžaduje DoS a ne rychlosmaz (kromě případů trollingu jakože spam/vandalizmus projednávejte DoSem apod.). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 7. 2026, 12:59 (UTC)

== Request for comment (the future of Abstract Wikipedia) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies if this has not yet been translated into your wiki's language. {{int:Please-translate}}
You are invited to voice your opinions in a [[:m:Requests for comment/The future of Abstract Wikipedia|request for comment about the future of Abstract Wikipedia]]. {{Int:Feedback-thanks-title}}
[[:m:User:Kowal2701|Kowal2701]] ([[:m:User talk:Kowal2701|talk]])  24. 7. 2026, 12:25 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:DreamRimmer@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== Drobné úpravy do Wikiverzita:Rychlé smazání ==

Jak teď tu a tam diskutujeme o pravidlech, narazil jsem na dvě drobnosti, které bych navrhoval upravit na stránce [[Wikiverzita:Rychlé smazání]], viz [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Příslušnost u žádosti o smazání]] a [[Diskuse k Wikiverzitě:Rychlé smazání#Zmínka alternativy (DOS) hned na začátek]]. Prosím, máte-li k tomu nějaké připomínky, vyjádřete se k tomu. Nepřevládne-li vůle opačná, tak úpravu cca za měsíc provedu. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 7. 2026, 13:31 (UTC)

== Přepnutí serverů – vaše wiki bude zanedlouho nakrátko pouze pro čtení ==
&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] přepne provoz mezi svými datovými centry. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2026-09-23|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2026-09-23T14:00|en}} {{#time:H:i e|2026-09-23T14:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. Tento banner zůstane zobrazen až do konce této operace. 
Můžete pomoci [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special%3ATranslate&amp;group=Centralnotice-tgroup-read_only_banner&amp;task=view&amp;language=&amp;filter=&amp;action=translate přeložit nebo upravit] tento text.

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

* Editace budou vypnuté nejvýše hodinu dne {{#time:j. xg Y (l)|2026-09-23|cs}}.
* Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

* Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud ho operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen. Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. 

'''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

[[m:user:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] 15. 9. 2026, 12:58 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=30513874 --&gt;

== Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence ==
Navrhuji toto doporučení (nikoli zatím závazné pravidlo; navrhl bych, nechť vyprší 24. září 2027, ale tento přístup se zatím nesetkal s pochopením, proto tento návrh nečiním):
: ''Vloží-li někdo do hlavního jmenného prostoru výstup z generativní umělé inteligence, jako je např. ChatGPT, Gemini, Claude, Copilot, Grok a LLaMA (anglicky GenAI), pak musí postupovat tak, aby čtenář snadno (včetně bez zkoumání historie revizí) poznal, které části textu jsou výstupem z GenAI a z kterého GenAI.''
Kdybychom dali datum vypršení 24. září 2027, tím spíše (bez méně obav) bychom z toho mohli udělat ''závané pravidlo'' namísto ''doporučení''. I závazné pravidlo lze nicméně změnit novým konsenzem; problém je jen ten, že konsenzus se příliš často obtížně hledá, pročež je riziko zabetonování něčeho špatného značné.

Disclaimer: kontrast mezi ''závazným pravidlem'' a ''doporučením'' zatím nebyl v české Wikiverzitě užíván. Měl-li by se však tento meta-princip kodifikvoat ještě skrze separátní diskuzi, hlasování, žádost o komentář a pod., tak nebudeme nikdy hotoví a vše se zablokuje. Pakliže by toto někoho dráždilo, můžeme to prostě kodifikovat jako ''pravidlo'', s nejasnou definicí toho, co pravidlo je. Výraz &quot;závazné pravidlo&quot; z české Wikipedie sugeruje, že ''pravidlo'' nemusí být z definice ''závazné'', jenže zase lze slovo ''závazný'' ve výrazu &quot;závazné pravidlo&quot; chápat jako alienující/privující, ubírající znak závaznosti z pojmu pravidla.

Coby omezení autoplagiátu: formulace vychází ze stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]] (výhrada: pojem autoplagiátu je nejspíš jen málo uznávaný). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:34 (UTC)</text>
      <sha1>02mr1scubem45iewnrilspk3u3j7x62</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Juandev/Prezentace</title>
    <ns>2</ns>
    <id>8717</id>
    <revision>
      <id>149914</id>
      <parentid>140553</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T09:18:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>~2026-51322-38</username>
        <id>18911</id>
      </contributor>
      <comment>/* Konference v zahraničí */</comment>
      <origin>149914</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2068" sha1="0gvcboxloyjedi3x1eislvw65575886" xml:space="preserve">Prezentací se v tomto kontextu myslí jak reklama, tak i prezentace výsledků výzkumu.

[[/Proběhlé]]

== Konference v ČR ==
*[[w:Wikipedie:Konference|Wikikonference]] pořádá sdružení Wikimedia Česká republika (listopad/prosinec)
*[http://www.capv.cz/konference-a-jine-aktivity/aktualni-konference Konference české asociace pedagogickýho výzkumu] (září)
*[http://www.cpds.cz/konfer.htm Konference české pedagogické společnosti] (březen)
*[http://www.epf.econference.cz/ Mezinárodní konference Evropské pedagogické fórum] (listopad)
*[http://www.uhk.cz/cs-cz/konference/pedagogicke-dny/zakladni-informace/Stranky/default.aspx Pedagogické dny] (březen)
*[http://kvic.cz/aktualita/1876/Krajska_konference_venovana_dostupnemu_ICT_pro_tvorbu_DUMu Konference svobodného ICT] (červen)
*[http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&amp;project_folder_id=564&amp; Kreativně k jazykové výuce] (září)
*[http://www.aspv.cz/konference Konference předškolní výchovy] (listopad)
*[http://fim.uhk.cz/elearning/ Konference e-learning] (listopad)
*[http://is.muni.cz/blog/is_info/nov_20130904_konference Open space konference o e-learningu IS MU] (září)
*[http://www.e-univerzita.cz/ E-learning forum] (květen)
*[http://www.mefanet.cz/index.php?pg=konference Mefanet] (listopad)

== Konference v zahraničí ==
*[https://www.allconferencealert.com/ Conference Alerts]
*[https://conferencenext.com/ International Conference]
*[http://www.eera-ecer.de/ecer2013/ Konference European Educational Research Association] (září)
*[https://conferenceineurope.net/ Conference Alerts] (For European Countries)
*[http://academic-conferences.org/ecel/ecel2013/ecel13-home.htm European Conference on e-Learning ECEL-2013] (říjen)
*[http://www.online-educa.com/ International Conference on Technology Supported Learning &amp; Training] (prosinec)
*[https://wikimania2014.wikimedia.org/wiki/Main_Page Wikimania] (srpen)
*[https://allconferencealert.net/ Upcoming International Conferences]
*[https://conferencesinindia.net/ Upcoming Conferences In India]</text>
      <sha1>0gvcboxloyjedi3x1eislvw65575886</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Lesní noviny 2026</title>
    <ns>0</ns>
    <id>19408</id>
    <revision>
      <id>149786</id>
      <parentid>149245</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T12:24:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Riha</username>
        <id>7460</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <origin>149786</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1153" sha1="bl5h8ola3crn6x9zszj7be1rsoruj9g" xml:space="preserve">{{Info
  | typ = depozitář
  | typ2 =
  | kategorie = Lesní noviny
  | kategorie2 =
  | stránka =
  | jazyk =
  | jazyk2 = 
  | jazyk3 = 
  | úroveň = 
  | úroveň2 = 
  | úroveň3 = 
  | příslušnost = 
}}
Zpravodajské novinky o lese ve všech jeho významech řazené podle data události. Zdroje a metodika viz článek [[Lesní noviny]].

* [https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/les-budoucnosti-bude-vypadat-jinak-nez-jsme-zvykli-rika-vyzkumnik-krejza-373068 26-05-05] Zjištění Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR: Stres ze sucha se projevuje menšími přírůstky a sníženou vitalitou. Z dlouhodobého hlediska je řešením změna dřevní skladby. Dalším jevem je extremita počasí, jarní mrazy.. '''Dendronet.cz''' je GIS zaměřený na sledování stavu lesů v reálném čase. 

* [https://www.ceskatelevize.cz/porady/16280355650-o-stromech-a-lese/ 26-03-21 až 26-05-2] O stromech a lese, šestidílný '''televizní dokument''' (Australský obří eukalyptus, madagaskarský baobab...) Stopáž cca 50 minut/díl.


[[Archív lesních novin|... starší události]]
[[Kategorie:Lesní noviny| ]]</text>
      <sha1>bl5h8ola3crn6x9zszj7be1rsoruj9g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Dan Polansky/Blog</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20332</id>
    <revision>
      <id>149903</id>
      <parentid>149512</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T07:20:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>+Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki</comment>
      <origin>149903</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="55746" sha1="teqxzk2s6mxvatk97cur14dodtiq7gu" xml:space="preserve">Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu.

== Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta ==
Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině.

Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com
Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu.

Mnoho zábavy v nadzámčí.

(Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC)

== Astronomie a Jiří Grygar ==
Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci.

Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024
Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný?

Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC)

== Křehkost lidské paměti ==
Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze &quot;co si pamatuji&quot;. Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC)

== České texty řeckých a římských filozofů online ==
V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné.

Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů.

Odkazy:
* [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova &quot;online&quot; se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny
** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem

Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické.

Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem.

Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&amp;search=Plat%C3%B3n&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě].

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC)

== Názvy článků, jejich rozlišovače aj. ==
Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. &quot;Pojem (Dan Polansky)&quot;, místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy &quot;Pojem (2025)&quot;. Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy &quot;Pojem (2025, 2)&quot;. A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy &quot;Pojem (2)&quot;. Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím.

Ovšem tedy název &quot;Pojem/Dan Polansky&quot; na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC)

== Malé editace a pískoviště ==
V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC)
: Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC)

== Ukončení Fialy a svoboda slova ==
Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: &quot;Ukončit Fialu [...]&quot;. A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že &quot;ukončit Fialu&quot; může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i &quot;Ukončit vládu Fialy&quot;?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo &quot;Fiala&quot; daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též.

(Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC)

== Wikiverzita vs. Blogger ==
Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to.

Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj.

Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby &quot;legální&quot; jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces).

Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat.

Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC)

== Zda-li je Vltava vlastně Labe ==
Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco).

Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek &quot;Jihlávka čili Svratka?&quot;[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&amp;gbpv=1&amp;pg=PA146&amp;printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC)

K tomu:
: &quot;Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným.&quot;&lt;ref&gt;https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse&lt;/ref&gt;

A dále:
: 'Normalerweise behält  bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'&lt;ref&gt;https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe&lt;/ref&gt;
Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako &quot;skutečná&quot; Labe.

A ještě:
: 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht:
: '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'&lt;ref&gt;https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html&lt;/ref&gt;.

A pak:
: &quot;V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se.&quot;&lt;ref&gt;https://melnicek.cz/node/4664&lt;/ref&gt;

K tomu:
: &quot;Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava.&quot;&lt;ref&gt;https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek&lt;/ref&gt;

Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj.

Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně&lt;ref&gt;https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&amp;id=1980134&amp;x=14.4829122&amp;y=50.3467961&amp;z=15&lt;/ref&gt;.

Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]:
: &quot;Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen.&quot;

A další odkazy, bez citace výňatků:
* https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017
* https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why
* https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/
* https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau
* https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/
* https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary
* [[W:en: Tributary]], wikipedia.org
* [[W: Přítok]], wikipedia.org

Otázky:
* Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku?

K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC)

K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím &quot;okometricky&quot;, což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra).

Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC)

K tématu obecněji má co říci následující zdroj:
* [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014
*: &quot;A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length.&quot;
A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa:
* [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz
* [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000
* [[W:en: Source of the Amazon River]]
Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi &quot;hledání pramene Amazonky&quot;, slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC)

== Jak je dlouhá Volha ==
Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost.

Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy.

Porovnání se skutečností: 3 530 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Volga-River&lt;/ref&gt;. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC)

== Jak je dlouhý Rýn ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn.

Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší.

Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Rhine-River&lt;/ref&gt;. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC)

== Jak je dlouhá Svratka ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku.

Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km.

Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)&lt;/ref&gt;. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka&lt;/ref&gt;. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je &quot;geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute&quot;. Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více  zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC)

== Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše ==
Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense:
: &quot;Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’.&quot;&lt;ref&gt;https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop&lt;/ref&gt;
Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, &quot;copper&quot; výše je policista a &quot;ABC&quot; bude něco jako &quot;základy&quot;, i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické &quot;abeceda&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC)

== Jak dobře koupit auto ==
Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako &quot;vzdělávací&quot; projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce &quot;věda a výzkum&quot;. S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC)
:Sorrry že Vám lezu do &quot;neveřejného&quot; blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné &quot;zalidněnosti&quot; projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]]
:: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&amp;client=firefox-b-d&amp;hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka &quot;STK&quot;; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě.
:: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC)

''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: &quot;Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek.&quot; To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře.

Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob.&quot; A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC)

== Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu ==
Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich:
* [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com

Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi.

K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku:
* [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com

Další videa:
* https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy
* https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney
* https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton
* aj.

A toto je aparentně celá debata:
* [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC)

== Studia mezinárodní politiky ==
Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC)

== Minimum viable product ==
Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj.

Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné.

Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí.

And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem.

Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur.

Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC)

== Možnost vs. pravděpodobnost ==
Z definice možnosti (&lt;&gt;) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova &quot;je možné&quot;. Roli může hrát fráze &quot;v principu&quot; (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz &quot;significant possibility&quot; namísto pouze &quot;possibility&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC)

''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby &quot;tah&quot; z normálního rozdělení sice  může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že &quot;tah&quot; skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC)

== Podstránky prvním velkým písmenem ==
V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým.

Relevantní diskuze:
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční'').
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše)

Dále:
* [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&amp;prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&amp;ns4=1&amp;fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu &quot;písmeno&quot; v archivech diskuzí]
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC)
: Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Založil jsem  [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na &quot;technologii&quot; nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC)

== Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů ==
Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs.

A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: &quot;[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života.&quot; 

To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy.

Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o &quot;essays&quot;: [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: &quot;[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training.&quot; Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: &quot;[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen.&quot;

Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6:
: &quot;Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα&quot;
Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím).

Další cvičení: analyzovat na ony &quot;dialogy&quot; různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad.

Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC)

== Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online ==
Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie.

Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC)

== Jakou plochu má Čertovo jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě.

Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], 
watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC)

== Jakou plochu má Viktoriino jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe.

Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka.

Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC)

== Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě ==
Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC)

== Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine ==
Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady:
* https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope
* https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky
* https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii
Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine.

Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC)

Raw wikitext stránky je k mání např. zde:
* https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde:
* https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Užitečné.

Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: &quot;This URL has been excluded from the Wayback Machine.&quot; Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC)

== Textově vyhledávací část v URL ==
Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco.

Otázky:
* Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže.
* Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku?
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer
*:: Mezera jako %20.
* Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url].
* Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje?
*: Metoda plného URl musí zabrat.
*: Ale já chci něco jako &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje)
*: A chci to i s mezerou: &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]
*:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko
*:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil]
*::: Ale to je ne tak hezké.
* Které prohlížeče ji podporují?
* Kde je to zmíněno ve Wikipedii?

Odkazy:
* https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments
* https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC)

== Upozorňování uživatelů na založení DOSu ==
Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět.

Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní).

Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek.

Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC)

== Neohrožený Mikeš ==
Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC)

== Osobní zkušenost s výukou ==
Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC)

== Článek o bodu ==
Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC)

== Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki ==
(Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.)

Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty.

Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii &quot;dotáhnout to do konce&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC)

[[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]</text>
      <sha1>teqxzk2s6mxvatk97cur14dodtiq7gu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pojem/Dan Polansky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20356</id>
    <revision>
      <id>149784</id>
      <parentid>149406</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T12:17:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>149784</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24777" sha1="d2amxpdizsbmw5lfvdzlupdosog529g" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
V revizi z roku 2008 z české Wikipedie se snad objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova. ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor?
* https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem
* https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>d2amxpdizsbmw5lfvdzlupdosog529g</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149785</id>
      <parentid>149784</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T12:22:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Slovo koncept coby synonymum */</comment>
      <origin>149785</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24972" sha1="tmzzco38b3lxtuhvk1ssvhkicakbxw4" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor?
* https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem
* https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>tmzzco38b3lxtuhvk1ssvhkicakbxw4</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149787</id>
      <parentid>149785</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T12:37:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Slovo koncept coby synonymum */</comment>
      <origin>149787</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25160" sha1="g9g3xfy8oiksunhbz43e8390fgp7ti3" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí koncept jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor?
* https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem
* https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>g9g3xfy8oiksunhbz43e8390fgp7ti3</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149788</id>
      <parentid>149787</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T12:37:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>149788</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25211" sha1="qrv3mv8plc5mo7aem8zbqilp3q404sz" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí koncept jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor?
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>qrv3mv8plc5mo7aem8zbqilp3q404sz</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149789</id>
      <parentid>149788</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T12:40:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>149789</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25283" sha1="peab5mj75p8zachgyecicxncarl3ksi" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí koncept jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor?
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>peab5mj75p8zachgyecicxncarl3ksi</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149790</id>
      <parentid>149789</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T13:17:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Slovo koncept coby synonymum */ explicitněji/pečlivěji</comment>
      <origin>149790</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25299" sha1="ch7m79kjou33bzu9hwkoeef5fsrffhk" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor?
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>ch7m79kjou33bzu9hwkoeef5fsrffhk</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149791</id>
      <parentid>149790</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T13:21:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>149791</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25905" sha1="rjir38qm3g0o589clw0jtgw9qd6uj6w" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor?
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>rjir38qm3g0o589clw0jtgw9qd6uj6w</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149792</id>
      <parentid>149791</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T13:22:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Český Wikislovník */</comment>
      <origin>149792</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26100" sha1="tw5vfvo3wy8khp6jcj6eh2wba6kyuid" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor?
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>tw5vfvo3wy8khp6jcj6eh2wba6kyuid</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149793</id>
      <parentid>149792</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T13:26:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>149793</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26628" sha1="212zyyfxtaimev3v4a4ga0u7m7iv4di" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejich výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...].
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor?
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>212zyyfxtaimev3v4a4ga0u7m7iv4di</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149794</id>
      <parentid>149793</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T13:26:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Typografické provedení */</comment>
      <origin>149794</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26630" sha1="ded46sj9h73gxs6pr2ox91hsq35kvcz" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...].
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor?
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>ded46sj9h73gxs6pr2ox91hsq35kvcz</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149795</id>
      <parentid>149794</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T13:27:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Typografické provedení */</comment>
      <origin>149795</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26775" sha1="l3c4ecusil5fusxpmbi863zpmyfg8hx" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor?
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>l3c4ecusil5fusxpmbi863zpmyfg8hx</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149796</id>
      <parentid>149795</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T13:58:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Externí odkazy */</comment>
      <origin>149796</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27099" sha1="qzmxjsl8oshh116lku1ydsg3pfavhc8" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovanbý z URL jako 2020; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor?
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>qzmxjsl8oshh116lku1ydsg3pfavhc8</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149797</id>
      <parentid>149796</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T13:58:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Externí odkazy */</comment>
      <origin>149797</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27211" sha1="4l3rnzbvtcvg5nj8zwsnu54tl4qngaj" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>4l3rnzbvtcvg5nj8zwsnu54tl4qngaj</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149798</id>
      <parentid>149797</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T14:00:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Externí odkazy */</comment>
      <origin>149798</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27352" sha1="719899h5hjqun6fm6t0md06cs44rh4z" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>719899h5hjqun6fm6t0md06cs44rh4z</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149799</id>
      <parentid>149798</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T14:03:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Externí odkazy */ pryč silně hodnotící/subjektivizující část k  cs WP, navíc už to není pravda, protože jsem úvod vrátil na verzi přibližně od Jana Sokola 2008</comment>
      <origin>149799</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27227" sha1="gpvsawb71gytl160te8brl9vd9hhism" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>gpvsawb71gytl160te8brl9vd9hhism</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149800</id>
      <parentid>149799</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T14:19:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>149800</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27455" sha1="mo12dcqxwmnvnpuqbs0ku7tdnx2fiy8" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>mo12dcqxwmnvnpuqbs0ku7tdnx2fiy8</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149801</id>
      <parentid>149800</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T14:28:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Úvodní rozprava */</comment>
      <origin>149801</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28590" sha1="dx3mn026r47agxs6ea7z3gjp45la90x" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>dx3mn026r47agxs6ea7z3gjp45la90x</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149802</id>
      <parentid>149801</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T14:30:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Přišpendlíkování a definice */</comment>
      <origin>149802</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29040" sha1="e1xl6x25udrn5cc7i3jmnu8c7ot4gu7" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>e1xl6x25udrn5cc7i3jmnu8c7ot4gu7</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149803</id>
      <parentid>149802</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T14:39:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Slovo koncept coby synonymum */</comment>
      <origin>149803</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29582" sha1="nllqn9h7w1j7b3u8stfn09pkrvmvajt" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020.

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>nllqn9h7w1j7b3u8stfn09pkrvmvajt</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149804</id>
      <parentid>149803</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T14:41:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Slovo termín coby synonymum */</comment>
      <origin>149804</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29847" sha1="23ovuxhmcf4cwvqkqcmsbcinunqsz1x" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>23ovuxhmcf4cwvqkqcmsbcinunqsz1x</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149862</id>
      <parentid>149804</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:00:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Typografické provedení */</comment>
      <origin>149862</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="30018" sha1="fmzdthrid881f6uu3bvq3b1vly5x20b" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en pojem]].

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>fmzdthrid881f6uu3bvq3b1vly5x20b</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149863</id>
      <parentid>149862</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:01:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Typografické provedení */</comment>
      <origin>149863</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="30486" sha1="huzjakir0xmel4qimw5ka99aj56q6r8" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s útou hovoří Popper, je jistě seriózní a ctěný autor.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>huzjakir0xmel4qimw5ka99aj56q6r8</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149864</id>
      <parentid>149863</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:02:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Typografické provedení */</comment>
      <origin>149864</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="30590" sha1="54wtqd7ywnhk5szr8pdh12h8g495q84" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>54wtqd7ywnhk5szr8pdh12h8g495q84</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149865</id>
      <parentid>149864</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:06:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Typografické provedení */</comment>
      <origin>149865</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="30898" sha1="k07wlxf2vtj8146cuehvslr16gg5kuw" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>k07wlxf2vtj8146cuehvslr16gg5kuw</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149866</id>
      <parentid>149865</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:06:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Typografické provedení */</comment>
      <origin>149866</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="30905" sha1="m2011uohwttru8gczeyesmfoxmqxy0x" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>m2011uohwttru8gczeyesmfoxmqxy0x</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149868</id>
      <parentid>149866</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:08:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Typografické provedení */</comment>
      <origin>149868</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31319" sha1="qtfia2zbei0is5nn9yk2gvejg0znvnm" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>qtfia2zbei0is5nn9yk2gvejg0znvnm</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149869</id>
      <parentid>149868</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:10:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Typografické provedení */</comment>
      <origin>149869</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31420" sha1="9pj2lc85bmm683em1tnpv52hukqq93s" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>9pj2lc85bmm683em1tnpv52hukqq93s</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149870</id>
      <parentid>149869</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:12:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pojmy v uvozovkách */</comment>
      <origin>149870</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31729" sha1="hpogoucweltdfd6sszzx49uqabmskxo" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>hpogoucweltdfd6sszzx49uqabmskxo</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149871</id>
      <parentid>149870</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:16:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>149871</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32182" sha1="aum1guubq1mgx9jmph7pptoi8xxa0j9" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz.
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>aum1guubq1mgx9jmph7pptoi8xxa0j9</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149872</id>
      <parentid>149871</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:16:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Větné formy */</comment>
      <origin>149872</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32222" sha1="mwccw7rm77dik39zl0injie3b5gouoc" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz.
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>mwccw7rm77dik39zl0injie3b5gouoc</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149873</id>
      <parentid>149872</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:18:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Větné formy */</comment>
      <origin>149873</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32737" sha1="rwq76qhgiqb2odjtsuuvh7yap8nt3nd" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz.
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložil tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>rwq76qhgiqb2odjtsuuvh7yap8nt3nd</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149874</id>
      <parentid>149873</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:19:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Větné formy */</comment>
      <origin>149874</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32738" sha1="ohbnkpqvye23bakfhj6txboia9tssqd" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz.
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>ohbnkpqvye23bakfhj6txboia9tssqd</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149876</id>
      <parentid>149874</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:20:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Větné formy */ nedával jsem pozor</comment>
      <origin>149876</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32807" sha1="ejtap8t4973g8dqw7t9qwwj5lmud9vg" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>ejtap8t4973g8dqw7t9qwwj5lmud9vg</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149877</id>
      <parentid>149876</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:22:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Větné formy */</comment>
      <origin>149877</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32821" sha1="2lgqkh910kew06d1n69d4ll95ilozaa" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>2lgqkh910kew06d1n69d4ll95ilozaa</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149878</id>
      <parentid>149877</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:25:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Větné formy */</comment>
      <origin>149878</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="32919" sha1="092pwkf1ylyovsvez9bv3qny2dqsqze" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>092pwkf1ylyovsvez9bv3qny2dqsqze</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149879</id>
      <parentid>149878</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:28:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>149879</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33137" sha1="mllpmg07mzjpd080l2lfxjhsuyyl0ri" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>mllpmg07mzjpd080l2lfxjhsuyyl0ri</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149880</id>
      <parentid>149879</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:31:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Větné formy */</comment>
      <origin>149880</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33189" sha1="qtxp15nl50n5vmjrejfdaf6hqn3crj0" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje?
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>qtxp15nl50n5vmjrejfdaf6hqn3crj0</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149904</id>
      <parentid>149880</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T08:17:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>149904</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33254" sha1="86b5pzdhohjkozol4mpxf2ln2v7q6ar" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>86b5pzdhohjkozol4mpxf2ln2v7q6ar</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149905</id>
      <parentid>149904</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T08:21:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Rozsah a obsah pojmu */</comment>
      <origin>149905</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33501" sha1="4sfnf3grtqv5fhg39yujwwfmu7l839z" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze?
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.)
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>4sfnf3grtqv5fhg39yujwwfmu7l839z</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149906</id>
      <parentid>149905</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T08:21:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Rozsah a obsah pojmu */</comment>
      <origin>149906</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33570" sha1="9sw4tzma2v1ozzsf23qzsx1ln9ao5gr" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi?
* Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí, dle odrážky níže.
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.)
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>9sw4tzma2v1ozzsf23qzsx1ln9ao5gr</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149907</id>
      <parentid>149906</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T08:29:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Rozsah a obsah pojmu */</comment>
      <origin>149907</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33568" sha1="50w8dh5u6cxjjzwppmo6mul5vbt4vs5" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí, dle odrážky níže.
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.)
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>50w8dh5u6cxjjzwppmo6mul5vbt4vs5</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149908</id>
      <parentid>149907</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T08:33:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Rozsah a obsah pojmu */</comment>
      <origin>149908</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33696" sha1="ptqgw5lb9k87td1v0p9sjdoixkeio5s" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí, dle odrážky níže.
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.)
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>ptqgw5lb9k87td1v0p9sjdoixkeio5s</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149909</id>
      <parentid>149908</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T08:33:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Rozsah a obsah pojmu */ špatná odrážka</comment>
      <origin>149909</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33696" sha1="7bz3m4uh4km9ohme2uj3sdfl5cybhbt" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí, dle odrážky níže.
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.)
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>7bz3m4uh4km9ohme2uj3sdfl5cybhbt</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149910</id>
      <parentid>149909</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T08:34:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Rozsah a obsah pojmu */</comment>
      <origin>149910</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33720" sha1="m0wsboesaay1d2o1su7tf1yayztpfne" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí, dle odrážky níže.
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.)
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>m0wsboesaay1d2o1su7tf1yayztpfne</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149911</id>
      <parentid>149910</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T08:35:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Rozsah a obsah pojmu */</comment>
      <origin>149911</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33740" sha1="rcm651lez6dwad814ar2k36ewpnvurg" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.)
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>rcm651lez6dwad814ar2k36ewpnvurg</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149912</id>
      <parentid>149911</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T08:36:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Rozsah a obsah pojmu */</comment>
      <origin>149912</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33766" sha1="su6tbvnwjmusi85oqzrdyi7m24s95wh" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.)
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>su6tbvnwjmusi85oqzrdyi7m24s95wh</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149913</id>
      <parentid>149912</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T08:47:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Rozsah a obsah pojmu */</comment>
      <origin>149913</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="34032" sha1="19zd5o2c8lozeo3rnu7038f8tatr240" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>19zd5o2c8lozeo3rnu7038f8tatr240</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20638</id>
    <revision>
      <id>149900</id>
      <parentid>149613</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:30:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>149900</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7131" sha1="4wy8bj91sjdqxn8f345k8vsrr50lt0m" xml:space="preserve">== Návrh pravidla ==
Toto je návrh závazného pravidla pro českou Wikiverzitu:
&lt;div style=&quot;border-left: 1px solid #090; border-left-width: 3px; padding-left: 0.5em; margin-left: 1em;&quot;&gt;
Lidé vkládající výstup z generativní umělé inteligence hrozí zahltit lidské zdroje Wikiverzity. Je velmi snadné strojově vygenerovat relativně rozsáhlý text obsahující mnoho chyb a příliš často netriviální tyto chyby odhalit, zvláště pro někoho, kdo není odborník na daný obor. Sice lze vytvářet text plný chyb i ručně, nicméně pomocí stroje tak lze činit v krátké době v násobně větších objemech a potřebný lidský talent pro obsluhu stroje je minimální. Proto:

Je zakázáno vkládat do hlavního jmenného prostoru výstup z [[D:Q117246174|generativní umělé inteligence]], jako je např. ChatGPT, Gemini, Claude, Copilot, Grok a LLaMA (anglicky GenAI), kromě níže uvedených výjimek. U všech těchto výjimek se musí postupovat tak, aby čtenář snadno (včetně bez zkoumání historie revizí) poznal, které části textu jsou výstupem z GenAI a z kterého GenAI.

Výjimka 1: výstup z GenAI je dovoleno vložit do stránky, která pojednává o GenAI, např. &quot;Spolehlivost Gemini pro matematiku&quot;, kde je již z názvu stránky patrné, že se pojednává o GenAI.

Výjimka 2: GenAI se smí užít jako překladového nástroje, pakliže vkladatel provede review výstupu na překladovou správnost.

Platnost pravidla vyprší 30. června 2027, kdy může (ale nemusí) být prodlouženo.
&lt;/div&gt;

== Jméno stránky ==
Návrh jména stránky:
: JS1: Wikiverzita:Omezení vkládání výstupu z GenAI
: JS2: Wikiverzita:Omezení vkládání výstupu z generativní umělé inteligence – lepší pro čtenáře, kterým zkratka GenAI nic neřekne
: JS3: Wikiverzita:Generativní umělá inteligence – sice není patrné, že se jedná o omezení, ale může být

== Motivace pro vypršení platnosti ==
Zkušenost z různých wiki ukazuje, že pravidla je často snazší zavést než změnit; na některých wiki je pro změnu nutný něco jako numerický konsenzus 2/3 většiny. Zavedením vypršení se výrazně snižuje (byť nenuluje) riziko zabetonování návrhu. Riziko se nenuluje (byť snižuje), protože zavedením něčeho, co se na první dojem osvědčí, se to něco posiluje a vytváří se motivace při tom zůstat.

== Délka periody pro vypršení ==
Navrhl jsem 1 rok, ale nemám problém s např. 2 roky nebo dokonce 5 roky. Pro toho, kdo se bojí, že zde pořádně nevíme, co děláme, a vaříme z vody, je lepší kratší délka.

== K výjimce 2 ==
Cituji:
: &quot;Výjimka 2: GenAI se smí užít jako překladového nástroje, pakliže vkladatel provede review výstupu na překladovou správnost.&quot;
Přijde mi, že i když i toto může vést k značně suboptimálním výsledkům, přece jen je překladové užití GenAI jaksi mnohem méně škodné. Navíc snad česwká Wikipedie má nějaký nástroj na strojové vytváření překladů, takže princip, že strojový překlad lze užít jako výchozí bod, je již zavedený. Nicméně lze diskutovat, zda použití stroje není příliš suboptimální. Nevím.

== Česká Wikipedie ==
Stránka [[W: Wikipedie:Využití umělé inteligence na Wikipedii]]:
* &quot;Bez lidské kontroly nevkládejte do Wikipedie žádný obsah generovaný či upravovaný umělou inteligencí – AI ještě dělá moc chyb na to, aby mohla působit autonomně. &quot;
*: Komentář: příliš slabé: připouští vkládání s lidskou kontrolou, ale kdo vynutí na rušivých vkladatelích, aby lidskou kontrolu provedli a kdo pozná, že ji neprovedli, jinak než pracným zkoumáním. No a česká Wikiverzita má mnohem méně lidských zdrojů.
* Nemá status pravidla.

== Anglická Wikipedie ==
* [[:W:en: Wikipedia:Artificial intelligence]] - klasický Wikipedí bizár, kde nějaká stránka o sobě prohlašuje, že není ''policy'', ale pak stejně rozkazuje a řídí, např. &quot;The use of AI writing tools such as large language models (LLMs) for the creation or rewriting of articles, or their usage to generate images, sources or comments, save for a few exceptions, is generally prohibited.&quot;
* Na druhé straně je takový zákaz učiněn na stránce, která už ale ''policy'' je: [[W:en: Wikipedia:Editing policy##Artificial intelligence additions]], &quot;The use of AI writing tools such as large language models for the creation or rewriting of articles, or their usage to generate images, sources or comments, save for a few exceptions, is generally prohibited as outlined by various policies and guidelines.&quot; Když říkám Wikipedí bizár, myslím bizár anglické Wikipedie; česká je obecně v tomto směru podle mé zkušenosti slušnější. Překlad citovaného do češtiny via Gemini (selfref/meta): &quot;Používání nástrojů umělé inteligence pro psaní, jako jsou velké jazykové modely, k vytváření nebo přepisování článků, případně jejich využití ke generování obrázků, zdrojů či komentářů, je – až na několik výjimek – obecně zakázáno, jak vyplývá z různých pravidel a pokynů.&quot; (Překlad jsem přečetl a shledal přijatelným, byť ne ideálním.) Pozor, zde mohou probíhat čerstvě změny v dubnu&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedia%3AEditing_policy&amp;diff=1348552198&amp;oldid=1347381506&lt;/ref&gt;.

== Příklady břečky ==
Příklady toho, čemu se anglicky říká &quot;AI slop&quot;, řekněme AI-břečka:
* [[:en: User:Journey Into the Other Side of Nothingness/Ontorealis]] ([https://web.archive.org/web/20260428045936/https://en.wikiversity.org/wiki/User:Journey_Into_the_Other_Side_of_Nothingness/Ontorealis Wayback Machine]; [https://archive.is/hHK75 archive.is])
* [[:en: Business Data Management]] ([https://web.archive.org/web/20260422045232/https://en.wikiversity.org/wiki/Business_Data_Management Wayback Machine]) -- jasný příklad něčeho pořízeného s minimálním úsilím, vypadající napohled jako AI břečka

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Relevantní odkazy ==
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Zákaz či omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]] - diskuze o takovém omezení
* {{W|Generativní umělá inteligence}}, wikipedie.org
* [[D:Q119702818|Wikidata: pravidla/policy o GenAI]]
* [[:W:en: Wikipedia:Artificial intelligence]] - viz i poznámky výše
* [[:en: Wikiversity:Artificial intelligence]] - pravidlo či jeho návrh v anglické Wikiverzitě
* [[:B:en: Wikibooks:Artificial intelligence]] - prý &quot;official&quot; policy; jak se jim to povedlo? nějaký puč? asi nějaký špíl, i dle [[B:en: Wikibooks talk:Artificial intelligence]] - co si pamatuji, na konsenzus to (žel) nevypadalo; viz též [[B:en: Wikibooks:Reading room/Administrative Assistance/Archives/2025/December#Help with Consensus]]
* [[Meta: Requests for comment/Artificial intelligence policy]], začalo teď v dubnu 2026
* [[Meta: Artificial intelligence/Policies by project]], docela pěkná přehledová věc ukazující pravidla z různých projektů

[[Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]]</text>
      <sha1>4wy8bj91sjdqxn8f345k8vsrr50lt0m</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149901</id>
      <parentid>149900</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:32:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* K výjimce 2 */</comment>
      <origin>149901</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7511" sha1="on9oaxkjhgrva6r0fj1ljsan1x13ytq" xml:space="preserve">== Návrh pravidla ==
Toto je návrh závazného pravidla pro českou Wikiverzitu:
&lt;div style=&quot;border-left: 1px solid #090; border-left-width: 3px; padding-left: 0.5em; margin-left: 1em;&quot;&gt;
Lidé vkládající výstup z generativní umělé inteligence hrozí zahltit lidské zdroje Wikiverzity. Je velmi snadné strojově vygenerovat relativně rozsáhlý text obsahující mnoho chyb a příliš často netriviální tyto chyby odhalit, zvláště pro někoho, kdo není odborník na daný obor. Sice lze vytvářet text plný chyb i ručně, nicméně pomocí stroje tak lze činit v krátké době v násobně větších objemech a potřebný lidský talent pro obsluhu stroje je minimální. Proto:

Je zakázáno vkládat do hlavního jmenného prostoru výstup z [[D:Q117246174|generativní umělé inteligence]], jako je např. ChatGPT, Gemini, Claude, Copilot, Grok a LLaMA (anglicky GenAI), kromě níže uvedených výjimek. U všech těchto výjimek se musí postupovat tak, aby čtenář snadno (včetně bez zkoumání historie revizí) poznal, které části textu jsou výstupem z GenAI a z kterého GenAI.

Výjimka 1: výstup z GenAI je dovoleno vložit do stránky, která pojednává o GenAI, např. &quot;Spolehlivost Gemini pro matematiku&quot;, kde je již z názvu stránky patrné, že se pojednává o GenAI.

Výjimka 2: GenAI se smí užít jako překladového nástroje, pakliže vkladatel provede review výstupu na překladovou správnost.

Platnost pravidla vyprší 30. června 2027, kdy může (ale nemusí) být prodlouženo.
&lt;/div&gt;

== Jméno stránky ==
Návrh jména stránky:
: JS1: Wikiverzita:Omezení vkládání výstupu z GenAI
: JS2: Wikiverzita:Omezení vkládání výstupu z generativní umělé inteligence – lepší pro čtenáře, kterým zkratka GenAI nic neřekne
: JS3: Wikiverzita:Generativní umělá inteligence – sice není patrné, že se jedná o omezení, ale může být

== Motivace pro vypršení platnosti ==
Zkušenost z různých wiki ukazuje, že pravidla je často snazší zavést než změnit; na některých wiki je pro změnu nutný něco jako numerický konsenzus 2/3 většiny. Zavedením vypršení se výrazně snižuje (byť nenuluje) riziko zabetonování návrhu. Riziko se nenuluje (byť snižuje), protože zavedením něčeho, co se na první dojem osvědčí, se to něco posiluje a vytváří se motivace při tom zůstat.

== Délka periody pro vypršení ==
Navrhl jsem 1 rok, ale nemám problém s např. 2 roky nebo dokonce 5 roky. Pro toho, kdo se bojí, že zde pořádně nevíme, co děláme, a vaříme z vody, je lepší kratší délka.

== K výjimce 2 ==
Cituji:
: &quot;Výjimka 2: GenAI se smí užít jako překladového nástroje, pakliže vkladatel provede review výstupu na překladovou správnost.&quot;
Přijde mi, že i když i toto může vést k značně suboptimálním výsledkům, přece jen je překladové užití GenAI jaksi mnohem méně škodné. Navíc snad česwká Wikipedie má nějaký nástroj na strojové vytváření překladů, takže princip, že strojový překlad lze užít jako výchozí bod, je již zavedený. Nicméně lze diskutovat, zda použití stroje není příliš suboptimální. Nevím. Vím, že pro překlad krátké anglické pasáže do češtiny GenAI někdy užívám, i proto, že jsem si docela jistý v kramflecích jako reviewer; jenže i to je obecně horší (náchylnější k chybě) než nezávislá produkce. Možná nejlepší je nezávisle vyprodukovat, pak vyprodukovat skrze GenAI, porovnat a rozřešit konflikty. Ale to je právě dosti práce.

== Česká Wikipedie ==
Stránka [[W: Wikipedie:Využití umělé inteligence na Wikipedii]]:
* &quot;Bez lidské kontroly nevkládejte do Wikipedie žádný obsah generovaný či upravovaný umělou inteligencí – AI ještě dělá moc chyb na to, aby mohla působit autonomně. &quot;
*: Komentář: příliš slabé: připouští vkládání s lidskou kontrolou, ale kdo vynutí na rušivých vkladatelích, aby lidskou kontrolu provedli a kdo pozná, že ji neprovedli, jinak než pracným zkoumáním. No a česká Wikiverzita má mnohem méně lidských zdrojů.
* Nemá status pravidla.

== Anglická Wikipedie ==
* [[:W:en: Wikipedia:Artificial intelligence]] - klasický Wikipedí bizár, kde nějaká stránka o sobě prohlašuje, že není ''policy'', ale pak stejně rozkazuje a řídí, např. &quot;The use of AI writing tools such as large language models (LLMs) for the creation or rewriting of articles, or their usage to generate images, sources or comments, save for a few exceptions, is generally prohibited.&quot;
* Na druhé straně je takový zákaz učiněn na stránce, která už ale ''policy'' je: [[W:en: Wikipedia:Editing policy##Artificial intelligence additions]], &quot;The use of AI writing tools such as large language models for the creation or rewriting of articles, or their usage to generate images, sources or comments, save for a few exceptions, is generally prohibited as outlined by various policies and guidelines.&quot; Když říkám Wikipedí bizár, myslím bizár anglické Wikipedie; česká je obecně v tomto směru podle mé zkušenosti slušnější. Překlad citovaného do češtiny via Gemini (selfref/meta): &quot;Používání nástrojů umělé inteligence pro psaní, jako jsou velké jazykové modely, k vytváření nebo přepisování článků, případně jejich využití ke generování obrázků, zdrojů či komentářů, je – až na několik výjimek – obecně zakázáno, jak vyplývá z různých pravidel a pokynů.&quot; (Překlad jsem přečetl a shledal přijatelným, byť ne ideálním.) Pozor, zde mohou probíhat čerstvě změny v dubnu&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedia%3AEditing_policy&amp;diff=1348552198&amp;oldid=1347381506&lt;/ref&gt;.

== Příklady břečky ==
Příklady toho, čemu se anglicky říká &quot;AI slop&quot;, řekněme AI-břečka:
* [[:en: User:Journey Into the Other Side of Nothingness/Ontorealis]] ([https://web.archive.org/web/20260428045936/https://en.wikiversity.org/wiki/User:Journey_Into_the_Other_Side_of_Nothingness/Ontorealis Wayback Machine]; [https://archive.is/hHK75 archive.is])
* [[:en: Business Data Management]] ([https://web.archive.org/web/20260422045232/https://en.wikiversity.org/wiki/Business_Data_Management Wayback Machine]) -- jasný příklad něčeho pořízeného s minimálním úsilím, vypadající napohled jako AI břečka

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Relevantní odkazy ==
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Zákaz či omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]] - diskuze o takovém omezení
* {{W|Generativní umělá inteligence}}, wikipedie.org
* [[D:Q119702818|Wikidata: pravidla/policy o GenAI]]
* [[:W:en: Wikipedia:Artificial intelligence]] - viz i poznámky výše
* [[:en: Wikiversity:Artificial intelligence]] - pravidlo či jeho návrh v anglické Wikiverzitě
* [[:B:en: Wikibooks:Artificial intelligence]] - prý &quot;official&quot; policy; jak se jim to povedlo? nějaký puč? asi nějaký špíl, i dle [[B:en: Wikibooks talk:Artificial intelligence]] - co si pamatuji, na konsenzus to (žel) nevypadalo; viz též [[B:en: Wikibooks:Reading room/Administrative Assistance/Archives/2025/December#Help with Consensus]]
* [[Meta: Requests for comment/Artificial intelligence policy]], začalo teď v dubnu 2026
* [[Meta: Artificial intelligence/Policies by project]], docela pěkná přehledová věc ukazující pravidla z různých projektů

[[Kategorie:Návrhy pravidel Wikiverzity]]</text>
      <sha1>on9oaxkjhgrva6r0fj1ljsan1x13ytq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20813</id>
    <revision>
      <id>149811</id>
      <parentid>149541</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T15:51:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149811</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23304" sha1="mb1py0enzbt94z1874g4weifn602qwl" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

&lt;!-- Navigační box projektu --&gt;
== Fytoterapeutická matice: Respirační systém ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při onemocněních dýchacích cest. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro respirační systém (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Bronchitis&lt;br /&gt;''Průdušky''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Tussis&lt;br /&gt;''Kašel''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Asthma&lt;br /&gt;''Astma''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Rhinitis&lt;br /&gt;''Rýma a dutiny''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Influenza&lt;br /&gt;''Chřipka a horečka''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Laryngitis&lt;br /&gt;''Hrtan a hltan''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Pneumonia&lt;br /&gt;''Zánět plic''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Flos_althaeae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos althaeae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Proskurník lékařský|Althaea officinalis]]''
| 2 zdroje&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mírní suchý kašel)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (ulevuje sliznicím)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (záněty sliznice krku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní dráždění plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Cortex_chinae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Cortex chinae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Chininovník lékařský|Cinchona officinalis]]'', ''[[w:cs:Chininovník pýřitý|Cinchona pubescens]]''
| 0
| 1 zdroj (vnitřně nevhodné při akutním zánětu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (nebezpečí bronchospasmu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné antipyretikum při těžkém průběhu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora v rekonvalescenci po těžkých zápalech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_crataegi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos crataegi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Hloh obecný|Crataegus laevigata]]'', ''[[w:cs:Hloh jednosemenný|Crataegus monogyna]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (indikováno výhradně při tzv. srdečním astmatu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora stařeckého srdce po zápalech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_ephedrae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba ephedrae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Chvojník dvouklasý|Ephedra distachya]]''
| 1 zdroj (akutní uvolnění spasmů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné bronchodilatace díky ephedrinu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 2 zdroje (kontraindikováno při hypertenzi a ischemické chorobě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedra&quot; /&gt;
| 2 zdroje (silné splasknutí sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat dlouhodobě)&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedra&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_farfarae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium farfarae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 3 zdroje (chronické katary)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kvůli obsahu PA alkaloidů)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 3 zdroje (tlumení suchého i vykašlávání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah PA alkaloidů)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 2 zdroje (uvolnění křečí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikace těhotenství/kojení)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (chronická rýma)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (horečnatá nachlazení)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 2 zdroje (chraptivost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (podpůrný čaj při rozedmě a zánětech plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné časové omezení kúry na max. 4–6 týdnů v roce)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_glechomae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba glechomae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Popenec obecný|Glechoma hederacea]]''
| 2 zdroje (rozpouštění hlenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (expektorans)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrné spasmolytikum)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (výplachy, chronické rýmy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (při chřipkovém kašli)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (kloktadlo při ztrátě hlasu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční lék při plicních chorobách)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_liquiritiae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix liquiritiae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lékořice lysá|Glycyrrhiza glabra]]''
| 3 zdroje (akutní bronchitidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kardiovaskulární insuficience)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (skvělé ztekucení hustých hlenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (dlouhodobé užívání zvyšuje krevní tlak)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zvyšuje retenci tekutin při kortikoidní léčbě astmatu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (hnisavé sinusitidy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (hypertenze)&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (podpora organismu, imunostimulans)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (hypokalémie)&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (zklidnění chraptivosti a škrábání v krku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (těhotenství)&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_hyssopi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba hyssopi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Yzop lékařský|Hyssopus officinalis]]''
| 3 zdroje (chronické stařecké bronchitidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (usnadňuje vykašlávání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiasmatické působení uvolněním spasmů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat čistou silici, hrozí křeče)&lt;ref name=&quot;EMA_Hyssopi&quot; /&gt;
| 1 zdroj (záněty sliznic nosohltanu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (diaforetický účinek při horečce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (kloktadlo při zánětech hrdla)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrný lék u plicních abscesů a infekcí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_inulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix inulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Oman pravý|Inula helenium]]''
| 2 zdroje (akutní i chronické záněty průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné sekretolytikum a expektorans)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (snižuje reflexní křeče průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (těhotenství a kojení)&lt;ref name=&quot;EMA_Inulae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (chronická rýma a zahlenění dutin)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (dezinficiens dýchacích cest při chraptivosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiseptické působení u těžkých infekcí plic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Lichen_islandicus&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Lichen islandicus'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pukléřka islandská|Cetraria islandica]]''
| 2 zdroje (zklidňuje zanícené průdušky slizy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající na suchý, dráždivý kašel)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (ochrana před mechanickým drážděním sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (katary nosohltanu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (posílení organismu při vyčerpání z chřipky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (bolesti v krku, zánět hltanu a ztráta hlasu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (přírodní antibiotikum, rekonvalescence plic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_marrubii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba marrubii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jablečník obecný|Marrubium vulgare]]''
| 2 zdroje (chronické záněty dolních dýchacích cest)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zkapalinění viskózního hlenu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (uvolňování bronchospasmu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou vyvolat srdeční arytmie)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (horečnatá onemocnění plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční lék na plicní hnisání a tuberkulózu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_nicotianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium nicotianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tabák virginský|Nicotiana tabacum]]''
| 0
| 1 zdroj (vnitřně přísně kontraindikován kvůli toxicitě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (historické rituální a medicínské vykuřování při astmatu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (akutní nebezpečí otravy a sekundárního stažení průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 3 zdroje (chronické i akutní katary průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající mucilaginózum na suchý i vlhký kašel)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní mechanické dráždění ke kašli)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (záněty nosohltanu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vaječný čaj při chřipkovém oslabení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (záněty mandlí, hltanu a chraptivost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpůrná léčba při hnisavých procesech v plicích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]'', ''[[w:cs:Prvosenka vyšší|Primula elatior]]''
| 3 zdroje (akutní i chronické záněty průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Primula&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (silné saponinové sekretolytikum a expektorans)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Primula&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké dávky dráždí žaludeční vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (ředěním hlenu usnadňuje dýchání astmatiků)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zahlenění čelních a nosních dutin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (horečnatá nachlazení, zvyšuje pocení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (kloktadlo při suchých zánětech hrtanu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (usnadnění vykašlávání při rekonvalescenci zápalu plic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 2 zdroje (podpora vylučování hlenu z průdušek)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (při kašli z nachlazení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (akutní rýma a ucpání vedlejších nosních dutin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní diaforetikum – vyvolává silné pocení při horečce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňující kloktadlo při škrábání v krku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrný čaj při horečnatých komplikacích plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_serpylli&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mateřídouška vejčitá|Thymus serpyllum]]''
| 3 zdroje (akutní katarální záněty dýchacích cest)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výborné dezinficiens, tlumí záchvaty kašle)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Serpyllum&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (bronchospasmolytický účinek uvolňující křeče)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vhodná pro inhalace při rýmě a sinusitidě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiseptikum a mírnění chřipkových bolestí hlav)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (záněty hltanu a ústní dutiny, odstraňuje zápach z úst)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrná plicní dezinfekce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]'', ''[[w:cs:Tymián jódový|Thymus zygis]]''
| 3 zdroje (silné antibakteriální působení na průdušky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (sekretomotorikum, skvěle tlumí záchvaty kašle)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (uvolňuje křeče hladkého svalstva bronchů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vhodné k inhalacím při rýmě a zánětech dutin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silné antiseptikum při chřipkových infektech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné kloktadlo při těžké laryngitidě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (hluboká dezinfekce dýchacích cest při zápalech plic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]'', ''[[w:cs:Lípa velkolistá|Tilia platyphyllos]]''
| 2 zdroje (ředění a vylučování průduškových hlenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (zklidňuje reflexní dráždění ke kašli slizy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat při kardiálních astmatech bez dozoru)&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní rýma a zahlenění horních cest)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové diaforetikum – snižuje horečku pocením)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírní škrábání v hrdle a záněty hltanu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrný potopudný lék při horečnatém zápalu plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 2 zdroje (chronické katarální bronchitidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických nasycených pyrrolizidinových alkaloidů)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 3 zdroje (ztekucuje hleny, usnadňuje vykašlávání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy – riziko hepatotoxicity)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (uvolnění dechu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (chronická rýma horních cest dýchacích)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (chřipkový kašel s horečkou)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 2 zdroje (chraptivost, zánět hlasivek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (podpůrný prostředek při rozedmě plic a těžkých zápalech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné omezení délky užívání na max. 4–6 týdnů v roce)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (výborné neurosedativum při psychogenním a nervovém astmatu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tlumení neurotické dušnosti v rekonvalescenci po zápalech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_verbasci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Divizna velkokvětá|Verbascum densiflorum]]'', ''[[w:cs:Divizna sápovitá|Verbascum phlomoides]]''
| 3 zdroje (ochrana průduškové sliznice slizovými látkami)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající expektorans, tlumí suchý kašel a ředí hlen)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (usnadňuje dýchání mechanickou ochranou bronchů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (akutní katary horních cest dýchacích)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (chřipková nachlazení se silným zahleněním)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (záněty hltanu, ztráta hlasu a chraptivost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní dráždění sliznic plic při suchých zápalech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0


|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na dýchací cesty''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-40-1.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Althaea officinalis L., radix''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedra&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Community herbal monogram on Ephedra distachya L., herba''. London: EMA, 2009.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Glycyrrhiza glabra L., radix''. Amsterdam: EMA, 2024.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyssopi&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Hyssopus officinalis L., herba''. London: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Inulae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Inula helenium L., radix''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cetraria islandica (L.) Acharius s.l., thallus''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Plantago lanceolata L., folium''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Primula&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Primula veris L. and/or Primula elatior (L.) Hill, radix''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Sambucus niger L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Serpyllum&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus serpyllum L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Verbascum thapsus L., V. densiflorum Bertol., V. phlomoides L., flos''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;!-- MÍSTO PRO VLOŽENÍ NOVÝCH CITACÍ (Z DALŠÍCH DÍLŮ) VLOŽTE PŘÍMO POD TENTO ŘÁDEK --&gt;
&lt;/references&gt;</text>
      <sha1>mb1py0enzbt94z1874g4weifn602qwl</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149812</id>
      <parentid>149811</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T15:52:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149812</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23202" sha1="bl39nkj10wg5a36uenz0l7k5hhtaex8" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

&lt;!-- Navigační box projektu --&gt;
== Fytoterapeutická matice: Respirační systém ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při onemocněních dýchacích cest. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro respirační systém (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Bronchitis&lt;br /&gt;''Průdušky''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Tussis&lt;br /&gt;''Kašel''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Asthma&lt;br /&gt;''Astma''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Rhinitis&lt;br /&gt;''Rýma a dutiny''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Influenza&lt;br /&gt;''Chřipka a horečka''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Laryngitis&lt;br /&gt;''Hrtan a hltan''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Pneumonia&lt;br /&gt;''Zánět plic''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Flos_althaeae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos althaeae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Proskurník lékařský|Althaea officinalis]]''
| 2 zdroje&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mírní suchý kašel)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (ulevuje sliznicím)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (záněty sliznice krku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní dráždění plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Cortex_chinae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Cortex chinae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Chininovník lékařský|Cinchona officinalis]]'', ''[[w:cs:Chininovník pýřitý|Cinchona pubescens]]''
| 0
| 1 zdroj (vnitřně nevhodné při akutním zánětu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (nebezpečí bronchospasmu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné antipyretikum při těžkém průběhu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora v rekonvalescenci po těžkých zápalech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_crataegi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos crataegi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Hloh obecný|Crataegus laevigata]]'', ''[[w:cs:Hloh jednosemenný|Crataegus monogyna]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (indikováno výhradně při tzv. srdečním astmatu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora stařeckého srdce po zápalech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_ephedrae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba ephedrae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Chvojník dvouklasý|Ephedra distachya]]''
| 1 zdroj (akutní uvolnění spasmů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné bronchodilatace díky ephedrinu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 2 zdroje (kontraindikováno při hypertenzi a ischemické chorobě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedra&quot; /&gt;
| 2 zdroje (silné splasknutí sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat dlouhodobě)&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedra&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_farfarae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium farfarae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 3 zdroje (chronické katary)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kvůli obsahu PA alkaloidů)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 3 zdroje (tlumení suchého i vykašlávání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah PA alkaloidů)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 2 zdroje (uvolnění křečí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikace těhotenství/kojení)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (chronická rýma)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (horečnatá nachlazení)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 2 zdroje (chraptivost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (podpůrný čaj při rozedmě a zánětech plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné časové omezení kúry na max. 4–6 týdnů v roce)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_glechomae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba glechomae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Popenec obecný|Glechoma hederacea]]''
| 2 zdroje (rozpouštění hlenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (expektorans)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrné spasmolytikum)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (výplachy, chronické rýmy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (při chřipkovém kašli)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (kloktadlo při ztrátě hlasu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční lék při plicních chorobách)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_liquiritiae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix liquiritiae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lékořice lysá|Glycyrrhiza glabra]]''
| 3 zdroje (akutní bronchitidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kardiovaskulární insuficience)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (skvělé ztekucení hustých hlenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (dlouhodobé užívání zvyšuje krevní tlak)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zvyšuje retenci tekutin při kortikoidní léčbě astmatu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (hnisavé sinusitidy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (hypertenze)&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (podpora organismu, imunostimulans)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (hypokalémie)&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (zklidnění chraptivosti a škrábání v krku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (těhotenství)&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_hyssopi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba hyssopi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Yzop lékařský|Hyssopus officinalis]]''
| 3 zdroje (chronické stařecké bronchitidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (usnadňuje vykašlávání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiasmatické působení uvolněním spasmů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat čistou silici, hrozí křeče)&lt;ref name=&quot;EMA_Hyssopi&quot; /&gt;
| 1 zdroj (záněty sliznic nosohltanu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (diaforetický účinek při horečce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (kloktadlo při zánětech hrdla)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrný lék u plicních abscesů a infekcí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_inulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix inulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Oman pravý|Inula helenium]]''
| 2 zdroje (akutní i chronické záněty průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné sekretolytikum a expektorans)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (snižuje reflexní křeče průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (těhotenství a kojení)&lt;ref name=&quot;EMA_Inulae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (chronická rýma a zahlenění dutin)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (dezinficiens dýchacích cest při chraptivosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiseptické působení u těžkých infekcí plic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Lichen_islandicus&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Lichen islandicus'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pukléřka islandská|Cetraria islandica]]''
| 2 zdroje (zklidňuje zanícené průdušky slizy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající na suchý, dráždivý kašel)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (ochrana před mechanickým drážděním sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (katary nosohltanu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (posílení organismu při vyčerpání z chřipky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (bolesti v krku, zánět hltanu a ztráta hlasu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (přírodní antibiotikum, rekonvalescence plic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_marrubii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba marrubii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jablečník obecný|Marrubium vulgare]]''
| 2 zdroje (chronické záněty dolních dýchacích cest)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zkapalinění viskózního hlenu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (uvolňování bronchospasmu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou vyvolat srdeční arytmie)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (horečnatá onemocnění plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční lék na plicní hnisání a tuberkulózu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_nicotianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium nicotianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tabák virginský|Nicotiana tabacum]]''
| 0
| 1 zdroj (vnitřně přísně kontraindikován kvůli toxicitě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (historické rituální a medicínské vykuřování při astmatu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (akutní nebezpečí otravy a sekundárního stažení průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 3 zdroje (chronické i akutní katary průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající mucilaginózum na suchý i vlhký kašel)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní mechanické dráždění ke kašli)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (záněty nosohltanu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vaječný čaj při chřipkovém oslabení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (záněty mandlí, hltanu a chraptivost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpůrná léčba při hnisavých procesech v plicích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]'', ''[[w:cs:Prvosenka vyšší|Primula elatior]]''
| 3 zdroje (akutní i chronické záněty průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Primula&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (silné saponinové sekretolytikum a expektorans)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Primula&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké dávky dráždí žaludeční vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (ředěním hlenu usnadňuje dýchání astmatiků)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zahlenění čelních a nosních dutin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (horečnatá nachlazení, zvyšuje pocení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (kloktadlo při suchých zánětech hrtanu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (usnadnění vykašlávání při rekonvalescenci zápalu plic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 2 zdroje (podpora vylučování hlenu z průdušek)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (při kašli z nachlazení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (akutní rýma a ucpání vedlejších nosních dutin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní diaforetikum – vyvolává silné pocení při horečce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňující kloktadlo při škrábání v krku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrný čaj při horečnatých komplikacích plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_serpylli&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mateřídouška vejčitá|Thymus serpyllum]]''
| 3 zdroje (akutní katarální záněty dýchacích cest)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výborné dezinficiens, tlumí záchvaty kašle)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Serpyllum&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (bronchospasmolytický účinek uvolňující křeče)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vhodná pro inhalace při rýmě a sinusitidě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiseptikum a mírnění chřipkových bolestí hlav)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (záněty hltanu a ústní dutiny, odstraňuje zápach z úst)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrná plicní dezinfekce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]'', ''[[w:cs:Tymián jódový|Thymus zygis]]''
| 3 zdroje (silné antibakteriální působení na průdušky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (sekretomotorikum, skvěle tlumí záchvaty kašle)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (uvolňuje křeče hladkého svalstva bronchů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vhodné k inhalacím při rýmě a zánětech dutin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silné antiseptikum při chřipkových infektech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné kloktadlo při těžké laryngitidě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (hluboká dezinfekce dýchacích cest při zápalech plic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]'', ''[[w:cs:Lípa velkolistá|Tilia platyphyllos]]''
| 2 zdroje (ředění a vylučování průduškových hlenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (zklidňuje reflexní dráždění ke kašli slizy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat při kardiálních astmatech bez dozoru)&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní rýma a zahlenění horních cest)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové diaforetikum – snižuje horečku pocením)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírní škrábání v hrdle a záněty hltanu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrný potopudný lék při horečnatém zápalu plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 2 zdroje (chronické katarální bronchitidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických nasycených pyrrolizidinových alkaloidů)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 3 zdroje (ztekucuje hleny, usnadňuje vykašlávání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy – riziko hepatotoxicity)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (uvolnění dechu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (chronická rýma horních cest dýchacích)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (chřipkový kašel s horečkou)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 2 zdroje (chraptivost, zánět hlasivek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (podpůrný prostředek při rozedmě plic a těžkých zápalech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné omezení délky užívání na max. 4–6 týdnů v roce)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (výborné neurosedativum při psychogenním a nervovém astmatu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tlumení neurotické dušnosti v rekonvalescenci po zápalech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_verbasci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Divizna velkokvětá|Verbascum densiflorum]]'', ''[[w:cs:Divizna sápovitá|Verbascum phlomoides]]''
| 3 zdroje (ochrana průduškové sliznice slizovými látkami)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající expektorans, tlumí suchý kašel a ředí hlen)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (usnadňuje dýchání mechanickou ochranou bronchů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (akutní katary horních cest dýchacích)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (chřipková nachlazení se silným zahleněním)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (záněty hltanu, ztráta hlasu a chraptivost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní dráždění sliznic plic při suchých zápalech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na dýchací cesty''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-40-1.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Althaea officinalis L., radix''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedra&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Community herbal monogram on Ephedra distachya L., herba''. London: EMA, 2009.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Glycyrrhiza glabra L., radix''. Amsterdam: EMA, 2024.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyssopi&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Hyssopus officinalis L., herba''. London: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Inulae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Inula helenium L., radix''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cetraria islandica (L.) Acharius s.l., thallus''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Plantago lanceolata L., folium''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Primula&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Primula veris L. and/or Primula elatior (L.) Hill, radix''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Sambucus niger L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Serpyllum&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus serpyllum L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Verbascum thapsus L., V. densiflorum Bertol., V. phlomoides L., flos''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;

&lt;/references&gt;</text>
      <sha1>bl39nkj10wg5a36uenz0l7k5hhtaex8</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149824</id>
      <parentid>149812</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:20:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149824</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23319" sha1="5fablcqcduzaru0a5okyn0erms362s0" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

&lt;!-- Navigační box projektu --&gt;
== Fytoterapeutická matice: Respirační systém ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při onemocněních dýchacích cest. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro respirační systém (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Bronchitis&lt;br /&gt;''Průdušky''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Tussis&lt;br /&gt;''Kašel''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Asthma&lt;br /&gt;''Astma''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Rhinitis&lt;br /&gt;''Rýma a dutiny''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Influenza&lt;br /&gt;''Chřipka a horečka''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Laryngitis&lt;br /&gt;''Hrtan a hltan''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Pneumonia&lt;br /&gt;''Zánět plic''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Flos_althaeae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos althaeae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Proskurník lékařský|Althaea officinalis]]''
| 2 zdroje&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mírní suchý kašel)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (ulevuje sliznicím)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (záněty sliznice krku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní dráždění plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Cortex_chinae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Cortex chinae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Chininovník lékařský|Cinchona officinalis]]'', ''[[w:cs:Chininovník pýřitý|Cinchona pubescens]]''
| 0
| 1 zdroj (vnitřně nevhodné při akutním zánětu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (nebezpečí bronchospasmu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné antipyretikum při těžkém průběhu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora v rekonvalescenci po těžkých zápalech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_crataegi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos crataegi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Hloh obecný|Crataegus laevigata]]'', ''[[w:cs:Hloh jednosemenný|Crataegus monogyna]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (indikováno výhradně při tzv. srdečním astmatu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora stařeckého srdce po zápalech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_ephedrae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba ephedrae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Chvojník dvouklasý|Ephedra distachya]]''
| 1 zdroj (akutní uvolnění spasmů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné bronchodilatace díky ephedrinu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 2 zdroje (kontraindikováno při hypertenzi a ischemické chorobě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedra&quot; /&gt;
| 2 zdroje (silné splasknutí sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat dlouhodobě)&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedra&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_farfarae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium farfarae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 3 zdroje (chronické katary)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kvůli obsahu PA alkaloidů)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 3 zdroje (tlumení suchého i vykašlávání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah PA alkaloidů)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 2 zdroje (uvolnění křečí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikace těhotenství/kojení)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (chronická rýma)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (horečnatá nachlazení)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 2 zdroje (chraptivost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (podpůrný čaj při rozedmě a zánětech plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné časové omezení kúry na max. 4–6 týdnů v roce)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_glechomae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba glechomae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Popenec obecný|Glechoma hederacea]]''
| 2 zdroje (rozpouštění hlenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (expektorans)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrné spasmolytikum)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (výplachy, chronické rýmy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (při chřipkovém kašli)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (kloktadlo při ztrátě hlasu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční lék při plicních chorobách)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_liquiritiae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix liquiritiae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lékořice lysá|Glycyrrhiza glabra]]''
| 3 zdroje (akutní bronchitidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kardiovaskulární insuficience)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (skvělé ztekucení hustých hlenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (dlouhodobé užívání zvyšuje krevní tlak)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zvyšuje retenci tekutin při kortikoidní léčbě astmatu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (hnisavé sinusitidy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (hypertenze)&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (podpora organismu, imunostimulans)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (hypokalémie)&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (zklidnění chraptivosti a škrábání v krku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (těhotenství)&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot; /&gt;
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_hyssopi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba hyssopi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Yzop lékařský|Hyssopus officinalis]]''
| 3 zdroje (chronické stařecké bronchitidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (usnadňuje vykašlávání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiasmatické působení uvolněním spasmů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat čistou silici, hrozí křeče)&lt;ref name=&quot;EMA_Hyssopi&quot; /&gt;
| 1 zdroj (záněty sliznic nosohltanu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (diaforetický účinek při horečce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (kloktadlo při zánětech hrdla)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrný lék u plicních abscesů a infekcí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_inulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix inulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Oman pravý|Inula helenium]]''
| 2 zdroje (akutní i chronické záněty průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné sekretolytikum a expektorans)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (snižuje reflexní křeče průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (těhotenství a kojení)&lt;ref name=&quot;EMA_Inulae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (chronická rýma a zahlenění dutin)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (dezinficiens dýchacích cest při chraptivosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiseptické působení u těžkých infekcí plic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Lichen_islandicus&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Lichen islandicus'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pukléřka islandská|Cetraria islandica]]''
| 2 zdroje (zklidňuje zanícené průdušky slizy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající na suchý, dráždivý kašel)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (ochrana před mechanickým drážděním sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (katary nosohltanu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (posílení organismu při vyčerpání z chřipky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (bolesti v krku, zánět hltanu a ztráta hlasu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (přírodní antibiotikum, rekonvalescence plic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_marrubii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba marrubii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jablečník obecný|Marrubium vulgare]]''
| 2 zdroje (chronické záněty dolních dýchacích cest)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zkapalinění viskózního hlenu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (uvolňování bronchospasmu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou vyvolat srdeční arytmie)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (horečnatá onemocnění plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční lék na plicní hnisání a tuberkulózu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_nicotianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium nicotianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tabák virginský|Nicotiana tabacum]]''
| 0
| 1 zdroj (vnitřně přísně kontraindikován kvůli toxicitě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (historické rituální a medicínské vykuřování při astmatu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (akutní nebezpečí otravy a sekundárního stažení průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 3 zdroje (chronické i akutní katary průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající mucilaginózum na suchý i vlhký kašel)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní mechanické dráždění ke kašli)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (záněty nosohltanu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vaječný čaj při chřipkovém oslabení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (záněty mandlí, hltanu a chraptivost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpůrná léčba při hnisavých procesech v plicích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]'', ''[[w:cs:Prvosenka vyšší|Primula elatior]]''
| 3 zdroje (akutní i chronické záněty průdušek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Primula&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (silné saponinové sekretolytikum a expektorans)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Primula&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké dávky dráždí žaludeční vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (ředěním hlenu usnadňuje dýchání astmatiků)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zahlenění čelních a nosních dutin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (horečnatá nachlazení, zvyšuje pocení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (kloktadlo při suchých zánětech hrtanu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (usnadnění vykašlávání při rekonvalescenci zápalu plic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 2 zdroje (podpora vylučování hlenu z průdušek)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (při kašli z nachlazení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (akutní rýma a ucpání vedlejších nosních dutin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní diaforetikum – vyvolává silné pocení při horečce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňující kloktadlo při škrábání v krku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrný čaj při horečnatých komplikacích plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_serpylli&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mateřídouška vejčitá|Thymus serpyllum]]''
| 3 zdroje (akutní katarální záněty dýchacích cest)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výborné dezinficiens, tlumí záchvaty kašle)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Serpyllum&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (bronchospasmolytický účinek uvolňující křeče)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vhodná pro inhalace při rýmě a sinusitidě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiseptikum a mírnění chřipkových bolestí hlav)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (záněty hltanu a ústní dutiny, odstraňuje zápach z úst)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrná plicní dezinfekce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]'', ''[[w:cs:Tymián jódový|Thymus zygis]]''
| 3 zdroje (silné antibakteriální působení na průdušky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (sekretomotorikum, skvěle tlumí záchvaty kašle)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (uvolňuje křeče hladkého svalstva bronchů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vhodné k inhalacím při rýmě a zánětech dutin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silné antiseptikum při chřipkových infektech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné kloktadlo při těžké laryngitidě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (hluboká dezinfekce dýchacích cest při zápalech plic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]'', ''[[w:cs:Lípa velkolistá|Tilia platyphyllos]]''
| 2 zdroje (ředění a vylučování průduškových hlenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (zklidňuje reflexní dráždění ke kašli slizy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat při kardiálních astmatech bez dozoru)&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní rýma a zahlenění horních cest)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové diaforetikum – snižuje horečku pocením)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírní škrábání v hrdle a záněty hltanu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrný potopudný lék při horečnatém zápalu plic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 2 zdroje (chronické katarální bronchitidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických nasycených pyrrolizidinových alkaloidů)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 3 zdroje (ztekucuje hleny, usnadňuje vykašlávání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy – riziko hepatotoxicity)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (uvolnění dechu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (chronická rýma horních cest dýchacích)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (chřipkový kašel s horečkou)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 2 zdroje (chraptivost, zánět hlasivek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
| 1 zdroj (podpůrný prostředek při rozedmě plic a těžkých zápalech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné omezení délky užívání na max. 4–6 týdnů v roce)&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (výborné neurosedativum při psychogenním a nervovém astmatu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tlumení neurotické dušnosti v rekonvalescenci po zápalech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_verbasci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Divizna velkokvětá|Verbascum densiflorum]]'', ''[[w:cs:Divizna sápovitá|Verbascum phlomoides]]''
| 3 zdroje (ochrana průduškové sliznice slizovými látkami)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající expektorans, tlumí suchý kašel a ředí hlen)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (usnadňuje dýchání mechanickou ochranou bronchů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (akutní katary horních cest dýchacích)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (chřipková nachlazení se silným zahleněním)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (záněty hltanu, ztráta hlasu a chraptivost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní dráždění sliznic plic při suchých zápalech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Dych&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na dýchací cesty''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-40-1.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Althaea officinalis L., radix''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedra&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Community herbal monogram on Ephedra distachya L., herba''. London: EMA, 2009.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Liquiritiae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Glycyrrhiza glabra L., radix''. Amsterdam: EMA, 2024.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyssopi&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Hyssopus officinalis L., herba''. London: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Inulae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Inula helenium L., radix''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cetraria islandica (L.) Acharius s.l., thallus''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Plantago lanceolata L., folium''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Primula&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Primula veris L. and/or Primula elatior (L.) Hill, radix''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Sambucus&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Sambucus niger L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Serpyllum&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus serpyllum L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Verbascum thapsus L., V. densiflorum Bertol., V. phlomoides L., flos''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;

&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická_matice_drog]]</text>
      <sha1>5fablcqcduzaru0a5okyn0erms362s0</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149845</id>
      <parentid>149824</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T18:55:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149845</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23036" sha1="2s9e0ozvld7eh0m7ukefomifdkhheat" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Respirační systém ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných respiračních stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro akutní infekty horních cest dýchacích a Tabulka B pro specifické formy kašle a chronická onemocnění).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Rhinitis (Rýma)
! colspan=&quot;2&quot; | Sinusitis (Dutiny)
! colspan=&quot;2&quot; | Tonsillitis et Pharyngitis
! colspan=&quot;2&quot; | Laryngitis et Tracheitis
! colspan=&quot;2&quot; | Influenza et Febris (Horečka)
! colspan=&quot;2&quot; | Pneumonia (Zánět plic)
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus cepae'''&lt;br /&gt;''Allium cepa''
| 3 zdroje (čerstvá šťáva či inhalace silic vykazují silné antimikrobiální účinky; fytoncidy mírní otok nosní sliznice a uvolňují sekreci při akutní infekční rýmě) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace inhalace u hyperreaktivní alergické rýmy, kde sirné těkavé látky mohou vyvolat prudké slzení a záchvat kýchání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (pomáhá zkapalňovat husté hleny zadržené v paranasálních dutinách a podporuje jejich spontánní drenáž) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (cibulový sirup s medem potlačuje bakteriální osídlení hltanu na počátku infekce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antimikrobiální a protizánětlivý vliv mírní sestupný zánět průdušnice) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (tradiční diaforetikum a virostatikum; vysoký podíl kvercetinu a sirných sloučenin stimuluje nespecifickou imunitu, vyvolává šetrné pocení a pomáhá tělu zvládat horečnaté virózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cepae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrná doprovodná péče pro zvýšení antioxidační kapacity plicní tkáně) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''Althaea officinalis''
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděného nosního vchodu potíráním slizového macerátu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové slizové emoliens; rostlinné kyselé polysacharidy vytvářejí na sliznici hltanu a mandlí ochranný mechanický film, který tlumí palčivou bolest, zmírňuje zduření a brání mechanickému dráždění) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný význam při laryngitidě; slizová vrstva izoluje obnažená nervová zakončení v hrtanu, prokazatelně snižuje frekvenci dráždivého štěkavého kašle a ulevuje při chrapotu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrná ochrana před vysycháním sliznic při vysokých horečkách doprovázených dýcháním ústy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (ochranné polysacharidy doplňkově mírní dráždění sliznic dolních cest dýchacích při těžkých zánětech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''Sambucus nigra''
| 2 zdroje (inhalace horkého nálevu pomáhá uvolňovat zahuštěný hlen z nosních průchodů a mírní zduření sliznice) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (podporuje uvolňování sinusových blokád a stimuluje lokální sekreci hlenu v paranasálních dutinách) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (obsahové flavonoidy a mírné třísloviny doplňkově zklidňují zduřelou tkáň hltanu při angínách) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (sekretolytický účinek napomáhá zvlhčování suché sliznice v počátečním stadiu zánětu průdušnice) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (pediatrické i geriatrické diaforetikum číslo jedna; obsažené flavonoidy /rutin, kvercetin/ a kyselina chlorogenová specificky stimulují potní žlázy, zvyšují periferní prokrvení, vyvolávají intenzivní pocení a bezpečně regulují vysokou teplotu při chřipce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (nespecifická podpora pocení a stimulace imunitních funkcí v raném stadiu plicních infektů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''Verbascum densiflorum / phlomoides''
| 1 zdroj (mírné zklidnění přidruženého slizničního podráždění nosohltanu při rýmě) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (saponiny napomáhají zkapalňování a transportu sekretu ze zadních traktů) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (slizové látky potahují zapálený epitel mandlí, zmírňují řezavou bolest při polykání a mechanicky ho chrání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam u laryngitid a tracheitid; kombinace hojných slizů a triterpenových saponinů zkapalňuje vazký sekret v hrtanu a průdušnici, mírní chrapot a specificky tlumí bolestivý, štěkavý a suchý kašel) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vhodné k podpoře pocení a ochrannému krytí vysychajících sliznic při těžkých virózách a pyrexii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové demulcens zmírňuje dráždivé reflexy dýchacích cest vyvolané hlubokým plicním zánětem) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium farfarae'''&lt;br /&gt;''Tussilago farfara''
| 2 zdroje (slizové látky a mírné adstringentní třísloviny lokálně zklidňují zbytnělou sliznici nosohltanu doprovázející těžkou rýmu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (saponiny doplňkově napomáhají uvolňování tlaku v sinusových dutinách stimulací jemné slizniční expektorace) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tradiční, silně svíravé slizové kloktadlo; potahuje zapálené krční mandle a tlumí lokální katarální procesy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný historický význam u laryngitid a tracheitid; hojné kyselé rostlinné slizy vytvářejí stabilní ochranný potah nad obnaženým epitelem hrtanu a průdušnice, což prokazatelně tlumí suché, štěkavé záchvaty kašle, odstraňuje palčivý chrapot a urychluje hojení jemných slizničních mikrotraumat) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tradiční diaforetikum a antiflogistikum mírní doprovodné symptomy horečnatých viróz dýchacích cest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové látky zmírňují plicní dráždivé reflexy; historicky se užíval i kouř z listů k uvolnění dýchání, což je však z moderního lékařského hlediska nepřípustné) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při akutních parenchymatózních zánětech plic; potenciálně hepatotoxické a karcinogenní nasycené pyrrolizidinové alkaloidy /PA/ představují při oslabení plicních funkcí zbytečnou systémovou zátěž!) &lt;ref name=&quot;EMA_PA_resp&quot; /&gt;
|-
| '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''Thymus serpyllum''
| 2 zdroje (silicové složky vykazují mírný antiseptický a vazokonstriktivní účinek na oteklé nosní sliznice při inhalaci horkého nálevu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silice /karvakrol, thymol/ prokazatelně pronikají do paranasálních sinusů, kde účinně zkapalňují stagnující hnisavé hleny a usnadňují jejich vysmrkávání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičková desinfekční droga horních cest; mohutné antibakteriální a antimykotické účinky thymolu účinně sanují krční mandle při chronických i akutních tonzilitidách a odstraňují zápach z úst) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silice mírní dráždivé křeče hrtanu a průdušnice, podporuje sekreci tekutého slizu a zmírňuje suchost a chrapot) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné rostlinné antibiotikum a virostatikum; stimuluje aktivitu řasinkového epitelu, podporuje přirozenou obranyschopnost dýchacích cest a pomáhá tělu zvládat horečnaté chřipkové stavy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpůrné slizniční antiseptikum a bronchospasmolytikum ulehčující dýchání v expektorační fázi onemocnění) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
=== Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Tussis siccus (Suchý kašel)
! colspan=&quot;2&quot; | Tussis humidus (Vlhký kašel)
! colspan=&quot;2&quot; | Bronchitis acuta
! colspan=&quot;2&quot; | Bronchitis chronica et CHOPN
! colspan=&quot;2&quot; | Asthma bronchiale
! colspan=&quot;2&quot; | Convalescentia (Rekonvalescence)
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus cepae'''&lt;br /&gt;''Allium cepa''
| 1 zdroj (cibulový sirup mírně mechanicky zklidňuje podrážděné receptory kašle v hltanu, ale primárně netlumí suché centrum kašle) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající mukolytikum a expektorans; sirné složky reflexně stimulují bronchiální žlázy k produkci vodnatějšího hlenu, zkapalňují vazký sekret a výrazně usnadňují jeho vykašlávání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cepae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné rostlinné antibiotikum a virostatikum potlačuje rozvoj sekundární bakteriální superinfekce na sliznici bronchů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cepae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pravidelné podávání cibulových odvarů pomáhá uvolňovat chronické zahlenění a čistit bronchiální strom) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (kvercetin vykazuje mírné antihistaminové a protizánětlivé účinky stabilizací žírných buněk) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (ostré těkavé silice mohou u těžkých astmatiků při přímém čichání reflexně vyvolat bronchospasmus!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (urychluje metabolickou obnovu a regeneraci bronchiálních sliznic po prodělaných akutních zánětech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''Althaea officinalis''
| 4 zdroje (naprostá jednička mezi antitusiky; obsažené kyselé slizové polysacharidy vytvářejí na sliznicích stabilní hydrogelový ochranný povlak, který izoluje senzitivní receptory kašle před mechanickým drážděním a bleskově zastavuje suchý, neproduktivní a vyčerpávající kašel) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace při silně produktivním vlhkém kašli; vytvořený slizový film by mohl mechanicky zahustit sekret, zpomalit transport řasinkového epitelu a zablokovat nezbytné vykašlávání hlenů!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 3 zdroje (užívá se v počátečním stadiu akutní bronchitidy, kdy je sliznice silně překrvená, suchá, bolestivá a ještě nedochází k přirozené produkci sekretu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá hydratovat a chránit atrofické či poškozené sliznice u chronických zánětů dýchacích cest) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové látky zmírňují reflexní dráždění ke kašli u astmatických záchvatů spojených se suchostí v hrdle) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (špičkové emoliens pro regeneraci slizničního epitelu a obnovu přirozené bariérové funkce dýchacích cest po těžkých infektech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''Sambucus nigra''
| 1 zdroj (mírné mechanické zvlhčení sliznic horní části dýchacích cest, ale přímo netlumí dráždivé reflexy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (sekretolytické flavonoidy stimulují bronchiální sekreci a pomáhají řasinkovému epitelu transportovat řidší hlen vzhůru) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (v raném stadiu akutní bronchitidy pomáhá rozvinout obrannou potivou reakci organismu a urychluje nástup expektorace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (doplňková eliminace metabolitů zánětu zvýšením diurézy a diaforického obratu při chronických plicních stavech) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající geriatrické i dětské rekonvalescentní tonikum; vysoká antioxidační kapacita anthokyanů a flavonoidů urychluje celkovou regeneraci dýchacích cest po vyčerpávajících virózách a zápalu plic) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''Verbascum densiflorum / phlomoides''
| 4 zdroje (špičkové ochranné antitusikum; bohaté slizové polysacharidy okamžitě obalují zapálené a suché stěny dýchacích cest, snižují dráždivost slizničních receptorů a spolehlivě zastavují suché záchvaty kašle) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní sekretolytikum a expektorans; triterpenové saponiny reflexně přes žaludek zvyšují aktivitu bronchiálního epitelu, zkapalňují viskózní hleny a usnadňují jejich vykašlávání při přechodu do produktivní fáze) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam; duální působení slizů a saponinů ideálně pokrývá celý vývoj akutního zánětu průdušek od počáteční suché bolesti až po finální vykašlávání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (usnadňuje každodenní hygienu bronchiálního stromu a mírní chronické ranní zahlenění u starších pacientů) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné spasmolytické účinky flavonoidů přispívají ke zklidnění napětí bronchiální svaloviny u astmatiků doprovázeného dráždivým kašlem) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající vulnerarium sliznic; urychluje buněčnou reparaci poškozeného řasinkového epitelu po těžkých nebo dlouhodobých respiračních infektech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium farfarae'''&lt;br /&gt;''Tussilago farfara''
| 4 zdroje (špičkové slizové antitusikum; obsažené polysacharidy vytvářejí stabilní ochranný film na obnaženém a podrážděném epitelu dolních cest dýchacích, což bleskově tlumí záchvaty suchého, neproduktivního kašle) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace při rozvinutém produktivním vlhkém kašli; slizová vrstva by mohla mechanicky zahustit sekret a zablokovat nezbytnou drenáž bronchů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot; /&gt;
| 3 zdroje (užívá se výhradně v počátečním stadiu akutní bronchitidy pro zklidnění silné bolesti a suchého dráždění) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (lze použít krátkodobě k hydrataci atrofických sliznic při chronických zánětech) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při chronické bronchitidě a CHOPN z důvodu toxicity doprovodných alkaloidů při dlouhodobém podávání) &lt;ref name=&quot;EMA_PA_resp&quot; /&gt;
| 2 zdroje (mírní doprovodné dráždění ke kašli u astmatických stavů spojených se suchostí v krku) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v rekonvalescenci; potenciálně hepatotoxické a karcinogenní nasycené pyrrolizidinové alkaloidy /PA/ představují při systémovém oslabení organismu nepřípustné riziko, léčba nesmí přesáhnout 4–6 týdnů v roce!) &lt;ref name=&quot;EMA_PA_resp&quot; /&gt;
|-
| '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''Thymus serpyllum''
| 0
| 1 zdroj (vysoké koncentrace thymolové silice mohou u akutně obnažených sliznic na počátku suchého kašle působit mírně dráždivě) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 4 zdroje (naprosté sekretolytikum a mukolytikum dolních cest dýchacích; těkavé silice /thymol, karvakrol/ prokazatelně zkapalňují vazký průduškový hlen, stimulují činnost řasinkového epitelu a výrazně usnadňují vykašlávání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam; působí jako silné rostlinné širokospektré antibiotikum a virostatikum, které přímo potlačuje bakteriální superinfekce v průduškách) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající u chronické bronchitidy a CHOPN; pravidelné inhalace a vnitřní užívání nálevu dezinfikují bronchiální strom, brání hnilobným procesům v hlenech a dlouhodobě podporují plicní hygienu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazný bronchospasmolytický účinek; silice uvolňuje křeče hladkého svalstva průdušek, což usnadňuje dýchání a ulevuje astmatikům při expektorační zátěži) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podporuje metabolickou regeneraci a čistění sliznic dolních cest po odeznění těžkých zápalů plic) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na dýchací cesty''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Cepae_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium cepa L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Althaea officinalis L., radix''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Sambucus nigra L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Verbascum thapsus L., V. densiflorum Bertol., V. phlomoides L., flos''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tussilago farfara L., folium''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus serpyllum L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>2s9e0ozvld7eh0m7ukefomifdkhheat</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149846</id>
      <parentid>149845</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T18:57:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149846</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23036" sha1="1924cyi0xjlcdw99jjffeptdg81jnkh" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Respirační systém ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných respiračních stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro akutní infekty horních cest dýchacích a Tabulka B pro specifické formy kašle a chronická onemocnění).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Rhinitis (Rýma)
! colspan=&quot;2&quot; | Sinusitis (Dutiny)
! colspan=&quot;2&quot; | Tonsillitis et Pharyngitis
! colspan=&quot;2&quot; | Laryngitis et Tracheitis
! colspan=&quot;2&quot; | Influenza et Febris (Horečka)
! colspan=&quot;2&quot; | Pneumonia (Zánět plic)
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus cepae'''&lt;br /&gt;''Allium cepa''
| 3 zdroje (čerstvá šťáva či inhalace silic vykazují silné antimikrobiální účinky; fytoncidy mírní otok nosní sliznice a uvolňují sekreci při akutní infekční rýmě) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace inhalace u hyperreaktivní alergické rýmy, kde sirné těkavé látky mohou vyvolat prudké slzení a záchvat kýchání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (pomáhá zkapalňovat husté hleny zadržené v paranasálních dutinách a podporuje jejich spontánní drenáž) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (cibulový sirup s medem potlačuje bakteriální osídlení hltanu na počátku infekce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antimikrobiální a protizánětlivý vliv mírní sestupný zánět průdušnice) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (tradiční diaforetikum a virostatikum; vysoký podíl kvercetinu a sirných sloučenin stimuluje nespecifickou imunitu, vyvolává šetrné pocení a pomáhá tělu zvládat horečnaté virózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cepae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrná doprovodná péče pro zvýšení antioxidační kapacity plicní tkáně) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''Althaea officinalis''
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděného nosního vchodu potíráním slizového macerátu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové slizové emoliens; rostlinné kyselé polysacharidy vytvářejí na sliznici hltanu a mandlí ochranný mechanický film, který tlumí palčivou bolest, zmírňuje zduření a brání mechanickému dráždění) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný význam při laryngitidě; slizová vrstva izoluje obnažená nervová zakončení v hrtanu, prokazatelně snižuje frekvenci dráždivého štěkavého kašle a ulevuje při chrapotu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrná ochrana před vysycháním sliznic při vysokých horečkách doprovázených dýcháním ústy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (ochranné polysacharidy doplňkově mírní dráždění sliznic dolních cest dýchacích při těžkých zánětech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''Sambucus nigra''
| 2 zdroje (inhalace horkého nálevu pomáhá uvolňovat zahuštěný hlen z nosních průchodů a mírní zduření sliznice) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (podporuje uvolňování sinusových blokád a stimuluje lokální sekreci hlenu v paranasálních dutinách) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (obsahové flavonoidy a mírné třísloviny doplňkově zklidňují zduřelou tkáň hltanu při angínách) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (sekretolytický účinek napomáhá zvlhčování suché sliznice v počátečním stadiu zánětu průdušnice) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (pediatrické i geriatrické diaforetikum číslo jedna; obsažené flavonoidy /rutin, kvercetin/ a kyselina chlorogenová specificky stimulují potní žlázy, zvyšují periferní prokrvení, vyvolávají intenzivní pocení a bezpečně regulují vysokou teplotu při chřipce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (nespecifická podpora pocení a stimulace imunitních funkcí v raném stadiu plicních infektů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''Verbascum densiflorum / phlomoides''
| 1 zdroj (mírné zklidnění přidruženého slizničního podráždění nosohltanu při rýmě) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (saponiny napomáhají zkapalňování a transportu sekretu ze zadních traktů) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (slizové látky potahují zapálený epitel mandlí, zmírňují řezavou bolest při polykání a mechanicky ho chrání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam u laryngitid a tracheitid; kombinace hojných slizů a triterpenových saponinů zkapalňuje vazký sekret v hrtanu a průdušnici, mírní chrapot a specificky tlumí bolestivý, štěkavý a suchý kašel) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vhodné k podpoře pocení a ochrannému krytí vysychajících sliznic při těžkých virózách a pyrexii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové demulcens zmírňuje dráždivé reflexy dýchacích cest vyvolané hlubokým plicním zánětem) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium farfarae'''&lt;br /&gt;''Tussilago farfara''
| 2 zdroje (slizové látky a mírné adstringentní třísloviny lokálně zklidňují zbytnělou sliznici nosohltanu doprovázející těžkou rýmu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (saponiny doplňkově napomáhají uvolňování tlaku v sinusových dutinách stimulací jemné slizniční expektorace) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tradiční, silně svíravé slizové kloktadlo; potahuje zapálené krční mandle a tlumí lokální katarální procesy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný historický význam u laryngitid a tracheitid; hojné kyselé rostlinné slizy vytvářejí stabilní ochranný potah nad obnaženým epitelem hrtanu a průdušnice, což prokazatelně tlumí suché, štěkavé záchvaty kašle, odstraňuje palčivý chrapot a urychluje hojení jemných slizničních mikrotraumat) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tradiční diaforetikum a antiflogistikum mírní doprovodné symptomy horečnatých viróz dýchacích cest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové látky zmírňují plicní dráždivé reflexy; historicky se užíval i kouř z listů k uvolnění dýchání, což je však z moderního lékařského hlediska nepřípustné) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při akutních parenchymatózních zánětech plic; potenciálně hepatotoxické a karcinogenní nasycené pyrrolizidinové alkaloidy /PA/ představují při oslabení plicních funkcí zbytečnou systémovou zátěž!) &lt;ref name=&quot;EMA_PA_resp&quot; /&gt;
|-
| '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''Thymus serpyllum''
| 2 zdroje (silicové složky vykazují mírný antiseptický a vazokonstriktivní účinek na oteklé nosní sliznice při inhalaci horkého nálevu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silice /karvakrol, thymol/ prokazatelně pronikají do paranasálních sinusů, kde účinně zkapalňují stagnující hnisavé hleny a usnadňují jejich vysmrkávání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičková desinfekční droga horních cest; mohutné antibakteriální a antimykotické účinky thymolu účinně sanují krční mandle při chronických i akutních tonzilitidách a odstraňují zápach z úst) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silice mírní dráždivé křeče hrtanu a průdušnice, podporuje sekreci tekutého slizu a zmírňuje suchost a chrapot) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné rostlinné antibiotikum a virostatikum; stimuluje aktivitu řasinkového epitelu, podporuje přirozenou obranyschopnost dýchacích cest a pomáhá tělu zvládat horečnaté chřipkové stavy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpůrné slizniční antiseptikum a bronchospasmolytikum ulehčující dýchání v expektorační fázi onemocnění) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
=== Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Tussis siccus (Suchý kašel)
! colspan=&quot;2&quot; | Tussis humidus (Vlhký kašel)
! colspan=&quot;2&quot; | Bronchitis acuta
! colspan=&quot;2&quot; | Bronchitis chronica et CHOPN
! colspan=&quot;2&quot; | Asthma bronchiale
! colspan=&quot;2&quot; | Convalescentia (Rekonvalescence)
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus cepae'''&lt;br /&gt;''Allium cepa''
| 1 zdroj (cibulový sirup mírně mechanicky zklidňuje podrážděné receptory kašle v hltanu, ale primárně netlumí suché centrum kašle) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající mukolytikum a expektorans; sirné složky reflexně stimulují bronchiální žlázy k produkci vodnatějšího hlenu, zkapalňují vazký sekret a výrazně usnadňují jeho vykašlávání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cepae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné rostlinné antibiotikum a virostatikum potlačuje rozvoj sekundární bakteriální superinfekce na sliznici bronchů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cepae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pravidelné podávání cibulových odvarů pomáhá uvolňovat chronické zahlenění a čistit bronchiální strom) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (kvercetin vykazuje mírné antihistaminové a protizánětlivé účinky stabilizací žírných buněk) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (ostré těkavé silice mohou u těžkých astmatiků při přímém čichání reflexně vyvolat bronchospasmus!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (urychluje metabolickou obnovu a regeneraci bronchiálních sliznic po prodělaných akutních zánětech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''Althaea officinalis''
| 4 zdroje (naprostá jednička mezi antitusiky; obsažené kyselé slizové polysacharidy vytvářejí na sliznicích stabilní hydrogelový ochranný povlak, který izoluje senzitivní receptory kašle před mechanickým drážděním a bleskově zastavuje suchý, neproduktivní a vyčerpávající kašel) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace při silně produktivním vlhkém kašli; vytvořený slizový film by mohl mechanicky zahustit sekret, zpomalit transport řasinkového epitelu a zablokovat nezbytné vykašlávání hlenů!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 3 zdroje (užívá se v počátečním stadiu akutní bronchitidy, kdy je sliznice silně překrvená, suchá, bolestivá a ještě nedochází k přirozené produkci sekretu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá hydratovat a chránit atrofické či poškozené sliznice u chronických zánětů dýchacích cest) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové látky zmírňují reflexní dráždění ke kašli u astmatických záchvatů spojených se suchostí v hrdle) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (špičkové emoliens pro regeneraci slizničního epitelu a obnovu přirozené bariérové funkce dýchacích cest po těžkých infektech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''Sambucus nigra''
| 1 zdroj (mírné mechanické zvlhčení sliznic horní části dýchacích cest, ale přímo netlumí dráždivé reflexy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (sekretolytické flavonoidy stimulují bronchiální sekreci a pomáhají řasinkovému epitelu transportovat řidší hlen vzhůru) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (v raném stadiu akutní bronchitidy pomáhá rozvinout obrannou potivou reakci organismu a urychluje nástup expektorace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (doplňková eliminace metabolitů zánětu zvýšením diurézy a diaforického obratu při chronických plicních stavech) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající geriatrické i dětské rekonvalescentní tonikum; vysoká antioxidační kapacita anthokyanů a flavonoidů urychluje celkovou regeneraci dýchacích cest po vyčerpávajících virózách a zápalu plic) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''Verbascum densiflorum / phlomoides''
| 4 zdroje (špičkové ochranné antitusikum; bohaté slizové polysacharidy okamžitě obalují zapálené a suché stěny dýchacích cest, snižují dráždivost slizničních receptorů a spolehlivě zastavují suché záchvaty kašle) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní sekretolytikum a expektorans; triterpenové saponiny reflexně přes žaludek zvyšují aktivitu bronchiálního epitelu, zkapalňují viskózní hleny a usnadňují jejich vykašlávání při přechodu do produktivní fáze) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam; duální působení slizů a saponinů ideálně pokrývá celý vývoj akutního zánětu průdušek od počáteční suché bolesti až po finální vykašlávání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (usnadňuje každodenní hygienu bronchiálního stromu a mírní chronické ranní zahlenění u starších pacientů) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné spasmolytické účinky flavonoidů přispívají ke zklidnění napětí bronchiální svaloviny u astmatiků doprovázeného dráždivým kašlem) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající vulnerarium sliznic; urychluje buněčnou reparaci poškozeného řasinkového epitelu po těžkých nebo dlouhodobých respiračních infektech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium farfarae'''&lt;br /&gt;''Tussilago farfara''
| 4 zdroje (špičkové slizové antitusikum; obsažené polysacharidy vytvářejí stabilní ochranný film na obnaženém a podrážděném epitelu dolních cest dýchacích, což bleskově tlumí záchvaty suchého, neproduktivního kašle) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace při rozvinutém produktivním vlhkém kašli; slizová vrstva by mohla mechanicky zahustit sekret a zablokovat nezbytnou drenáž bronchů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot; /&gt;
| 3 zdroje (užívá se výhradně v počátečním stadiu akutní bronchitidy pro zklidnění silné bolesti a suchého dráždění) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (lze použít krátkodobě k hydrataci atrofických sliznic při chronických zánětech) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při chronické bronchitidě a CHOPN z důvodu toxicity doprovodných alkaloidů při dlouhodobém podávání) &lt;ref name=&quot;EMA_PA_resp&quot; /&gt;
| 2 zdroje (mírní doprovodné dráždění ke kašli u astmatických stavů spojených se suchostí v krku) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v rekonvalescenci; potenciálně hepatotoxické a karcinogenní nasycené pyrrolizidinové alkaloidy /PA/ představují při systémovém oslabení organismu nepřípustné riziko, léčba nesmí přesáhnout 4–6 týdnů v roce!) &lt;ref name=&quot;EMA_PA_resp&quot; /&gt;
|-
| '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''Thymus serpyllum''
| 0
| 1 zdroj (vysoké koncentrace thymolové silice mohou u akutně obnažených sliznic na počátku suchého kašle působit mírně dráždivě) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 4 zdroje (naprosté sekretolytikum a mukolytikum dolních cest dýchacích; těkavé silice /thymol, karvakrol/ prokazatelně zkapalňují vazký průduškový hlen, stimulují činnost řasinkového epitelu a výrazně usnadňují vykašlávání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam; působí jako silné rostlinné širokospektré antibiotikum a virostatikum, které přímo potlačuje bakteriální superinfekce v průduškách) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající u chronické bronchitidy a CHOPN; pravidelné inhalace a vnitřní užívání nálevu dezinfikují bronchiální strom, brání hnilobným procesům v hlenech a dlouhodobě podporují plicní hygienu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazný bronchospasmolytický účinek; silice uvolňuje křeče hladkého svalstva průdušek, což usnadňuje dýchání a ulevuje astmatikům při expektorační zátěži) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podporuje metabolickou regeneraci a čistění sliznic dolních cest po odeznění těžkých zápalů plic) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na dýchací cesty''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Cepae_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium cepa L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Althaea officinalis L., radix''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Sambucus nigra L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Verbascum thapsus L., V. densiflorum Bertol., V. phlomoides L., flos''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tussilago farfara L., folium''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus serpyllum L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>1924cyi0xjlcdw99jjffeptdg81jnkh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20814</id>
    <revision>
      <id>149813</id>
      <parentid>149543</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T15:54:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149813</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="36143" sha1="2ltfqnfxlpprhdx9i0qwcjknbeqqes6" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

&lt;!-- Navigační box projektu --&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; text-align:center; margin-bottom:15px; font-size:90%; background:#f9f9f9;&quot;

| '''[[Fytoterapeutická matice drog|← Hlavní rozcestník projektu]]''' 
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém|1. Respirační systém]] 
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie|2. Gastroenterologie]] 
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie|3. Urologie a nefrologie]]
|}

== Fytoterapeutická matice: Gastroenterologie ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při onemocněních a funkčních poruchách trávicího ústrojí. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro gastroenterologii (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Gastritis&lt;br /&gt;''Žaludek a vředy''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Dyspepsia&lt;br /&gt;''Trávení a chuť''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Obstipatio&lt;br /&gt;''Zácpa''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Diarrhoe&lt;br /&gt;''Průjem''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Hepatobilia&lt;br /&gt;''Játra a žlučník''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Stomatitis&lt;br /&gt;''Ústa a dásně''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Spasmi&lt;br /&gt;''Křeče traktu''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Herba_absinthii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba absinthii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pelyněk pravý|Artemisia absinthium]]''
| 0
| 1 zdroj (vysoké hořčiny dráždí akutní vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (špičkové amárum – extrémní podpora sekrece a chuti k jídlu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné cholereticum – záněty žlučníku, dyskineze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při žlučových kamenech a neprůchodnosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (antispasmodické působení thujonu u žaludečních neuróz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (toxicita thujonu při dlouhodobém užívání – absintismus)&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_agrimoniae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba agrimoniae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řepík lékařský|Agrimonia eupatoria]]''
| 3 zdroje (hojení sliznic, mírné formy gastritid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora vylučování žaludeční šťávy a chuti k jídlu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající netoxické adstringens – dětské a infekční průjmy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (univerzální lék jater, zánětů žlučníku a metabolických poruch)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (prvotřídní kloktadlo na afty, záněty dásní a po trhání zubů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění křečí střev)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Semen_alectorolophi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Semen alectorolophi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kokrhel luštinec|Rhinanthus alectorolophus]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísně nevhodné – semena jsou toxická)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (historické lidové potírání vředů v ústech prachem ze semen)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při polknutí dráždí sliznice úst a hltanu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_althaeae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Proskurník lékařský|Althaea officinalis]]''
| 3 zdroje (vynikající ochrana sliznice žaludku při vředové chorobě slizy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea_rad&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní pálení žáhy při překyselení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné mechanické uvolnění střev při chronické zácpě)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní sliznice při zánětlivých průjmech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea_rad&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (mírnění zánětů dásní a sliznice úst u dětí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea_rad&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidnění křečovitého dráždění žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_angelicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix angelicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Andělika lékařská|Angelica archangelica]]''
| 1 zdroj (podpora hojení chronických hypoacidních stavů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u aktivních žaludečních vředů)&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot; /&gt;
| 4 zdroje (výborné aromatické amárum při nechutenství a zhoršeném trávení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (stimulace vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní záněty jater)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 4 zdroje (silné karminativum a spasmolytikum – odstraňuje nadýmání a křeče)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (fytofotodermatitis – silice zvyšuje citlivost kůže na UV záření)&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_calami&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix calami'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Puškvorec obecný|Acorus calamus]]''
| 2 zdroje (tlumení hyperacidity, hojení sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní vředové krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (výborné aromatické amárum, stimuluje sekreci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná léčba při infekčních průjmech)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zvyšuje tvorbu žluči a metabolickou funkci jater)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (žlučníkové kameny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (žvýkání kořene odstraňuje zápach z úst a posiluje dásně)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje nadýmání, plynatost a křeče střev)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné časové omezení kvůli obsahu beta-asaronu)&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
|- id=&quot;Fructus_carvi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus carvi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kmín kořenný|Carum carvi]]''
| 0
| 0
| 3 zdroje (podpora líného trávení a žaludeční sekrece)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora exokrinní funkce slinivky a žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (silice k dezinfekci ústní dutiny)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (jedno z nejsilnějších karminativ, odstraňuje křeče a dětskou koliku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_chamomillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Heřmánek pravý|Matricaria chamomilla]]''
| 4 zdroje (prvotřídní antiflogistikum na záněty žaludku a vředy – azulen)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidnění nervózního žaludku, úprava trávení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní stěny u průjmů a syndromu dráždivého tračníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné cholereticum, zklidnění podrážděného žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové kloktadlo a výplach na afty, stomatitidy a záněty jazyka)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající spasmolytikum trávicího ústrojí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (známá, avšak vzácná alergie na hvězdnicovité rostliny)&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_cichorii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba cichorii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Čekanka obecná|Cichorium intybus]]''
| 1 zdroj (chronické záněty sliznic bez hyperacidity)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (obsah inulinu a hořčin podporuje chuť a zažívání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (inulin působí jako prebiotikum a mírné mechanické laxativum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (výborné, bezpečné hepatoprotektivum a cholereticum při jaterních chorobách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (ucpání žlučovodů)&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění břišního tlaku)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Fructus_foeniculi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Fenykl obecný|Foeniculum vulgare]]''
| 0
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje tíhu v žaludku, podporuje sekreci žláz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná stimulace střevní peristaltiky v kombinacích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (antiseptické kloktadlo a dezinfekce úst)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající dětské i dospělé karminativum a gastrointestinální spasmolytikum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné omezení čisté silice u těhotných a malých dětí)&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_calami&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix calami'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Puškvorec obecný|Acorus calamus]]''
| 2 zdroje (tlumení hyperacidity, hojení sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní vředové krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (výborné aromatické amárum, stimuluje sekreci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná léčba při infekčních průjmech)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zvyšuje tvorbu žluči a metabolickou funkci jater)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (žlučníkové kameny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (žvýkání kořene odstraňuje zápach z úst a posiluje dásně)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje nadýmání, plynatost a křeče střev)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné časové omezení kvůli obsahu beta-asaronu)&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
|- id=&quot;Fructus_carvi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus carvi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kmín kořenný|Carum carvi]]''
| 0
| 0
| 3 zdroje (podpora líného trávení a žaludeční sekrece)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora exokrinní funkce slinivky a žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (silice k dezinfekci ústní dutiny)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (jedno z nejsilnějších karminativ, odstraňuje křeče a dětskou koliku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_chamomillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Heřmánek pravý|Matricaria chamomilla]]''
| 4 zdroje (prvotřídní antiflogistikum na záněty žaludku a vředy – azulen)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidnění nervózního žaludku, úprava trávení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní stěny u průjmů a syndromu dráždivého tračníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné cholereticum, zklidnění podrážděného žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové kloktadlo a výplach na afty, stomatitidy a záněty jazyka)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající spasmolytikum trávicího ústrojí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (známá, avšak vzácná alergie na hvězdnicovité rostliny)&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_cichorii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba cichorii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Čekanka obecná|Cichorium intybus]]''
| 1 zdroj (chronické záněty sliznic bez hyperacidity)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (obsah inulinu a hořčin podporuje chuť a zažívání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (inulin působí jako prebiotikum a mírné mechanické laxativum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (výborné, bezpečné hepatoprotektivum a cholereticum při jaterních chorobách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (ucpání žlučovodů)&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění břišního tlaku)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Fructus_foeniculi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Fenykl obecný|Foeniculum vulgare]]''
| 0
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje tíhu v žaludku, podporuje sekreci žláz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná stimulace střevní peristaltiky v kombinacích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (antiseptické kloktadlo a dezinfekce úst)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající dětské i dospělé karminativum a gastrointestinální spasmolytikum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné omezení čisté silice u těhotných a malých dětí)&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_glechomae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba glechomae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Popenec obecný|Glechoma hederacea]]''
| 2 zdroje (podpora hojení žaludeční sliznice, mírné gastritidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšení látkové výměny, podpora hypokyselého žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční mírné adstringens při dyspeptických průjmech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zvyšuje tvorbu žluči, detoxikace jater, žlučové kaménky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (kloktadlo při zánětech dásní)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění břišních křečí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Lichen_islandicus&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Lichen islandicus'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pukléřka islandská|Cetraria islandica]]''
| 3 zdroje (vynikající ochrana žaludeční stěny slizy, záněty a vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (hořké lišejníkové kyseliny silně zvyšují chuť k jídlu a sekreci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (přírodní antibiotikum proti střevním infekcím, kryje sliznice)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (hojení zánětů ústní dutiny, aftů a po extrakcích zubů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidnění zvracecího reflexu u žaludečních neuróz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_melissae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium melissae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Meduňka lékařská|Melissa officinalis]]''
| 2 zdroje (zklidnění sliznic při psychosomatických vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (odstraňuje tíhu po jídle, dyspepsii, nechutenství ze stresu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (sedativum žlučových cest, podporuje vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné antimikrobiální kloktadlo)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající gastrointestinální spasmolytikum na nervové křeče tračníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_menthae_piperitae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium menthae piperitae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Máta peprná|Mentha x piperita]]''
| 1 zdroj (mírné zklidnění, ale mentol může u citlivých osob dráždit vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u těžkého gastroezofageálního refluxu / pálení žáhy)&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 4 zdroje (výrazná stimulace trávení, sekrece žaludečních šťáv a slin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (antiseptikum potlačující hnilobné procesy ve střevech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (silné cholereticum a cholekinetikum – městnání žluči, dyskineze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u akutního zánětu žlučníku a žlučových kamenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 3 zdroje (mentolová dezinfekce úst, potlačuje zápach, chladí záněty dásní)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní přímé spasmolytikum hladkého svalstva střev a žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_millefolii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba millefolii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řebříček obecný|Achillea millefolium]]''
| 3 zdroje (protizánětlivé hojení žaludeční sliznice, vředy bez hyperacidity)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno při nadměrné sekreci kyseliny solné)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (silné hořké amárum, odstraňuje dyspepsii a plynatost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (střevní dezinfekce, zastavuje drobné krvácení kapilár ve střevech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (podpora tvorby žluči a funkce jaterních buněk)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (ucpané žlučovody)&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 2 zdroje (kloktadlo při krvácení dásní a stomatitidách)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výborné, spolehlivé uvolňování křečí žaludku a střevní hladké svaloviny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při dlouhodobém užívání vysokých dávek hrozí závratě a bolesti hlavy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 3 zdroje (hojení žaludeční sliznice, ochrana slizy při vředech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné enzymatické zlepšení trávení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (semena uvolňují zácpu, listy působí jen velmi mírně)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní sliznice při zánětlivém průjmu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora vylučování žluči, ochrana jaterních buněk)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné adstringentní kloktadlo na afty a krvácející dásně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděného žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_tormentillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Rhizoma tormentillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mochna nátržník|Potentilla erecta]]''
| 2 zdroje (stahuje sliznici při chronických zánětech žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při hyperaciditě a akutních vředen může vysoký obsah tříslovin vyvolat zvracení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u chronické zácpy – silně staví)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 4 zdroje (jeden z nejsilnějších rostlinných léků proti průjmu, infekcím a gastroenteritidám)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné snížení propustnosti kapilár v játrech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové, velmi silné svíravé kloktadlo na těžké záněty dásní a vřídky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tlumení křečí vyvolaných střevním zánětem)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]'', ''[[w:cs:Prvosenka vyšší|Primula elatior]]''
| 0
| 2 zdroje (kontraindikováno při žaludečních vředen a akutní gastritidě, saponiny dráždí sliznici)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Primula_rad&quot; /&gt;
| 1 zdroj (v nízkých dávkách reflexně stimuluje sekreci žláz)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (předávkování saponiny vyvolává břišní křeče a nauzeu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_salviae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium salviae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Šalvěj lékařská|Salvia officinalis]]''
| 2 zdroje (antiflogistické hojení sliznice při hypoacidních gastritidách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při těžkých aktivních vředen)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (aromatické adstringens podporující vylučování žláz a chuť k jídlu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (střevní dezinfekce, mírnění zánětlivých průjmů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora činnosti žlučníku a vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní záněty jater)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (naprostá jednička mezi kloktadly na afty, stomatitidy, paradontózu a záněty krku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné uvolňování křečí hladké svaloviny žaludku a střev, tlumí nadýmání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah thujonu – nepoužívat dlouhodobě ve vysokých dávkách a v těhotenství)&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_serpylli&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mateřídouška vejčitá|Thymus serpyllum]]''
| 1 zdroj (mírné antiseptické zklidnění sliznice)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje kvašení v žaludku, podporuje sekreci žaludeční šťávy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (dezinfekce střevního traktu, potlačuje nadýmavé průjmy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná podpora vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (desinfekční a deodorační kloktadlo ústní dutiny, odstraňuje pachy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (spasmolytikum tlumící žaludeční a střevní neurózy doprovázené křečemi)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]'', ''[[w:cs:Tymián jódový|Thymus zygis]]''
| 1 zdroj (mírné antiseptické zklidnění, ale vysoké dávky silice mohou dráždit)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné karminativum, brání kvašení a hnití potravy v žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (antimikrobiální dezinfekce střev při infekčních průjmech a parazitech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ger&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antiseptické kloktadlo při aftech, zánětech dásní a mandlí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ger&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné spasmolytikum uvolňující bolestivé křeče žaludku a střev)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ger&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]'', ''[[w:cs:Lípa velkolistá|Tilia platyphyllos]]''
| 2 zdroje (ochrana žaludeční sliznice před překyselením pomocí rostlinných slizů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidnění žaludeční dyspepsie po těžkém jídle)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná ochrana střevní stěny u podrážděného tračníku)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírný žlučopudný účinek a podpora jaterní metabolické činnosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemné slizové kloktadlo na podrážděné dásně a sliznice úst u dětí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ger&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné uvolnění křečí trávicího ústrojí nervového původu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ger&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 2 zdroje (slizy kryjí a hojí záněty žaludeční sliznice, ochrana u vředů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických nasycených pyrrolizidinových alkaloidů – PA)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (PA alkaloidy – nebezpečí poškození jaterních buněk)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 2 zdroje (tradiční mírnění zánětů tlustého střeva a průjmů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace při jakýchkoliv chorobách jater a žlučových cest kvůli hepatotoxicitě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 2 zdroje (stahující kloktadlo na afty a mírné záněty sliznic úst)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděného žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz v těhotenství a limit užívání na 4–6 týdnů za rok)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 2 zdroje (sedativní hojení žaludku u vředů vyvolaných dlouhodobým stresem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje nervovou dyspepsii, pocit tlaku a psychogenní nechutenství)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ger&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (uvolnění neurotického napětí v oblasti žlučových cest a žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající spasmolytikum na nervové křeče trávicího traktu a syndrom dráždivého tračníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ger&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_verbasci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Divizna velkokvětá|Verbascum densiflorum]]'', ''[[w:cs:Divizna sápovitá|Verbascum phlomoides]]''
| 3 zdroje (rostlinné slizy vytvářejí ochranný film na stěnách žaludku při gastritidě a vředech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděného zažívání)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní sliznice při zánětlivých a bolestivých průjmech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná podpora vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (emolientní kloktadlo mírnící bolestivé afty a zánětlivá ložiska v ústech)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_ger&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné uvolňování napětí a křečí hladké svaloviny střev)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Artemisia absinthium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Agrimonia eupatoria L., herba''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea_rad&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Althaea officinalis L., radix''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Angelica archangelica L., radix''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing asarone''. Amsterdam: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Carum carvi L., fructus''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cichorium intybus L., radix / herba''. London: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Foeniculum vulgare Miller, fructus''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cetraria islandica (L.) Acharius s.l., thallus''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Mentha x piperita L., folium''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Achillea millefolium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Potentilla erecta (L.) Raeusch., rhizoma''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Primula_rad&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Primula veris L. and/or Primula elatior (L.) Hill, radix''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Salvia officinalis L., folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Verbascum thapsus L., V. densiflorum Bertol., V. phlomoides L., flos''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;</text>
      <sha1>2ltfqnfxlpprhdx9i0qwcjknbeqqes6</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149818</id>
      <parentid>149813</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:10:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149818</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35810" sha1="gojp5436e138jgeoxn6iuhd456fr527" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

&lt;!-- Navigační box projektu --&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; text-align:center; margin-bottom:15px; font-size:90%; background:#f9f9f9;&quot;

== Fytoterapeutická matice: Gastroenterologie ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při onemocněních a funkčních poruchách trávicího ústrojí. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro gastroenterologii (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Gastritis&lt;br /&gt;''Žaludek a vředy''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Dyspepsia&lt;br /&gt;''Trávení a chuť''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Obstipatio&lt;br /&gt;''Zácpa''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Diarrhoe&lt;br /&gt;''Průjem''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Hepatobilia&lt;br /&gt;''Játra a žlučník''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Stomatitis&lt;br /&gt;''Ústa a dásně''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Spasmi&lt;br /&gt;''Křeče traktu''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Herba_absinthii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba absinthii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pelyněk pravý|Artemisia absinthium]]''
| 0
| 1 zdroj (vysoké hořčiny dráždí akutní vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (špičkové amárum – extrémní podpora sekrece a chuti k jídlu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné cholereticum – záněty žlučníku, dyskineze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při žlučových kamenech a neprůchodnosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (antispasmodické působení thujonu u žaludečních neuróz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (toxicita thujonu při dlouhodobém užívání – absintismus)&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_agrimoniae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba agrimoniae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řepík lékařský|Agrimonia eupatoria]]''
| 3 zdroje (hojení sliznic, mírné formy gastritid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora vylučování žaludeční šťávy a chuti k jídlu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající netoxické adstringens – dětské a infekční průjmy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (univerzální lék jater, zánětů žlučníku a metabolických poruch)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (prvotřídní kloktadlo na afty, záněty dásní a po trhání zubů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění křečí střev)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Semen_alectorolophi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Semen alectorolophi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kokrhel luštinec|Rhinanthus alectorolophus]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísně nevhodné – semena jsou toxická)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (historické lidové potírání vředů v ústech prachem ze semen)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při polknutí dráždí sliznice úst a hltanu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_althaeae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Proskurník lékařský|Althaea officinalis]]''
| 3 zdroje (vynikající ochrana sliznice žaludku při vředové chorobě slizy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea_rad&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní pálení žáhy při překyselení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné mechanické uvolnění střev při chronické zácpě)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní sliznice při zánětlivých průjmech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea_rad&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (mírnění zánětů dásní a sliznice úst u dětí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea_rad&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidnění křečovitého dráždění žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_angelicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix angelicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Andělika lékařská|Angelica archangelica]]''
| 1 zdroj (podpora hojení chronických hypoacidních stavů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u aktivních žaludečních vředů)&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot; /&gt;
| 4 zdroje (výborné aromatické amárum při nechutenství a zhoršeném trávení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (stimulace vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní záněty jater)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 4 zdroje (silné karminativum a spasmolytikum – odstraňuje nadýmání a křeče)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (fytofotodermatitis – silice zvyšuje citlivost kůže na UV záření)&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_calami&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix calami'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Puškvorec obecný|Acorus calamus]]''
| 2 zdroje (tlumení hyperacidity, hojení sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní vředové krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (výborné aromatické amárum, stimuluje sekreci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná léčba při infekčních průjmech)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zvyšuje tvorbu žluči a metabolickou funkci jater)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (žlučníkové kameny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (žvýkání kořene odstraňuje zápach z úst a posiluje dásně)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje nadýmání, plynatost a křeče střev)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné časové omezení kvůli obsahu beta-asaronu)&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
|- id=&quot;Fructus_carvi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus carvi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kmín kořenný|Carum carvi]]''
| 0
| 0
| 3 zdroje (podpora líného trávení a žaludeční sekrece)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora exokrinní funkce slinivky a žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (silice k dezinfekci ústní dutiny)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (jedno z nejsilnějších karminativ, odstraňuje křeče a dětskou koliku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_chamomillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Heřmánek pravý|Matricaria chamomilla]]''
| 4 zdroje (prvotřídní antiflogistikum na záněty žaludku a vředy – azulen)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidnění nervózního žaludku, úprava trávení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní stěny u průjmů a syndromu dráždivého tračníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné cholereticum, zklidnění podrážděného žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové kloktadlo a výplach na afty, stomatitidy a záněty jazyka)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající spasmolytikum trávicího ústrojí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (známá, avšak vzácná alergie na hvězdnicovité rostliny)&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_cichorii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba cichorii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Čekanka obecná|Cichorium intybus]]''
| 1 zdroj (chronické záněty sliznic bez hyperacidity)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (obsah inulinu a hořčin podporuje chuť a zažívání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (inulin působí jako prebiotikum a mírné mechanické laxativum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (výborné, bezpečné hepatoprotektivum a cholereticum při jaterních chorobách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (ucpání žlučovodů)&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění břišního tlaku)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Fructus_foeniculi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Fenykl obecný|Foeniculum vulgare]]''
| 0
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje tíhu v žaludku, podporuje sekreci žláz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná stimulace střevní peristaltiky v kombinacích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (antiseptické kloktadlo a dezinfekce úst)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající dětské i dospělé karminativum a gastrointestinální spasmolytikum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné omezení čisté silice u těhotných a malých dětí)&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_calami&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix calami'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Puškvorec obecný|Acorus calamus]]''
| 2 zdroje (tlumení hyperacidity, hojení sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní vředové krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (výborné aromatické amárum, stimuluje sekreci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná léčba při infekčních průjmech)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zvyšuje tvorbu žluči a metabolickou funkci jater)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (žlučníkové kameny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (žvýkání kořene odstraňuje zápach z úst a posiluje dásně)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje nadýmání, plynatost a křeče střev)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné časové omezení kvůli obsahu beta-asaronu)&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
|- id=&quot;Fructus_carvi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus carvi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kmín kořenný|Carum carvi]]''
| 0
| 0
| 3 zdroje (podpora líného trávení a žaludeční sekrece)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora exokrinní funkce slinivky a žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (silice k dezinfekci ústní dutiny)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (jedno z nejsilnějších karminativ, odstraňuje křeče a dětskou koliku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_chamomillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Heřmánek pravý|Matricaria chamomilla]]''
| 4 zdroje (prvotřídní antiflogistikum na záněty žaludku a vředy – azulen)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidnění nervózního žaludku, úprava trávení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní stěny u průjmů a syndromu dráždivého tračníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné cholereticum, zklidnění podrážděného žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové kloktadlo a výplach na afty, stomatitidy a záněty jazyka)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající spasmolytikum trávicího ústrojí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (známá, avšak vzácná alergie na hvězdnicovité rostliny)&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_cichorii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba cichorii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Čekanka obecná|Cichorium intybus]]''
| 1 zdroj (chronické záněty sliznic bez hyperacidity)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (obsah inulinu a hořčin podporuje chuť a zažívání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (inulin působí jako prebiotikum a mírné mechanické laxativum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (výborné, bezpečné hepatoprotektivum a cholereticum při jaterních chorobách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (ucpání žlučovodů)&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění břišního tlaku)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Fructus_foeniculi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Fenykl obecný|Foeniculum vulgare]]''
| 0
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje tíhu v žaludku, podporuje sekreci žláz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná stimulace střevní peristaltiky v kombinacích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (antiseptické kloktadlo a dezinfekce úst)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající dětské i dospělé karminativum a gastrointestinální spasmolytikum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné omezení čisté silice u těhotných a malých dětí)&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_glechomae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba glechomae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Popenec obecný|Glechoma hederacea]]''
| 2 zdroje (podpora hojení žaludeční sliznice, mírné gastritidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšení látkové výměny, podpora hypokyselého žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční mírné adstringens při dyspeptických průjmech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zvyšuje tvorbu žluči, detoxikace jater, žlučové kaménky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (kloktadlo při zánětech dásní)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění břišních křečí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Lichen_islandicus&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Lichen islandicus'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pukléřka islandská|Cetraria islandica]]''
| 3 zdroje (vynikající ochrana žaludeční stěny slizy, záněty a vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (hořké lišejníkové kyseliny silně zvyšují chuť k jídlu a sekreci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (přírodní antibiotikum proti střevním infekcím, kryje sliznice)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (hojení zánětů ústní dutiny, aftů a po extrakcích zubů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidnění zvracecího reflexu u žaludečních neuróz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_melissae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium melissae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Meduňka lékařská|Melissa officinalis]]''
| 2 zdroje (zklidnění sliznic při psychosomatických vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (odstraňuje tíhu po jídle, dyspepsii, nechutenství ze stresu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (sedativum žlučových cest, podporuje vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné antimikrobiální kloktadlo)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající gastrointestinální spasmolytikum na nervové křeče tračníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_menthae_piperitae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium menthae piperitae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Máta peprná|Mentha x piperita]]''
| 1 zdroj (mírné zklidnění, ale mentol může u citlivých osob dráždit vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u těžkého gastroezofageálního refluxu / pálení žáhy)&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 4 zdroje (výrazná stimulace trávení, sekrece žaludečních šťáv a slin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (antiseptikum potlačující hnilobné procesy ve střevech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (silné cholereticum a cholekinetikum – městnání žluči, dyskineze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u akutního zánětu žlučníku a žlučových kamenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 3 zdroje (mentolová dezinfekce úst, potlačuje zápach, chladí záněty dásní)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní přímé spasmolytikum hladkého svalstva střev a žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_millefolii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba millefolii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řebříček obecný|Achillea millefolium]]''
| 3 zdroje (protizánětlivé hojení žaludeční sliznice, vředy bez hyperacidity)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno při nadměrné sekreci kyseliny solné)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (silné hořké amárum, odstraňuje dyspepsii a plynatost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (střevní dezinfekce, zastavuje drobné krvácení kapilár ve střevech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (podpora tvorby žluči a funkce jaterních buněk)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (ucpané žlučovody)&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 2 zdroje (kloktadlo při krvácení dásní a stomatitidách)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výborné, spolehlivé uvolňování křečí žaludku a střevní hladké svaloviny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při dlouhodobém užívání vysokých dávek hrozí závratě a bolesti hlavy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 3 zdroje (hojení žaludeční sliznice, ochrana slizy při vředech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné enzymatické zlepšení trávení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (semena uvolňují zácpu, listy působí jen velmi mírně)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní sliznice při zánětlivém průjmu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora vylučování žluči, ochrana jaterních buněk)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné adstringentní kloktadlo na afty a krvácející dásně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděného žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_tormentillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Rhizoma tormentillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mochna nátržník|Potentilla erecta]]''
| 2 zdroje (stahuje sliznici při chronických zánětech žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při hyperaciditě a akutních vředen může vysoký obsah tříslovin vyvolat zvracení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u chronické zácpy – silně staví)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 4 zdroje (jeden z nejsilnějších rostlinných léků proti průjmu, infekcím a gastroenteritidám)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné snížení propustnosti kapilár v játrech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové, velmi silné svíravé kloktadlo na těžké záněty dásní a vřídky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tlumení křečí vyvolaných střevním zánětem)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]'', ''[[w:cs:Prvosenka vyšší|Primula elatior]]''
| 0
| 2 zdroje (kontraindikováno při žaludečních vředen a akutní gastritidě, saponiny dráždí sliznici)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Primula_rad&quot; /&gt;
| 1 zdroj (v nízkých dávkách reflexně stimuluje sekreci žláz)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (předávkování saponiny vyvolává břišní křeče a nauzeu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_salviae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium salviae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Šalvěj lékařská|Salvia officinalis]]''
| 2 zdroje (antiflogistické hojení sliznice při hypoacidních gastritidách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při těžkých aktivních vředen)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (aromatické adstringens podporující vylučování žláz a chuť k jídlu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (střevní dezinfekce, mírnění zánětlivých průjmů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora činnosti žlučníku a vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní záněty jater)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (naprostá jednička mezi kloktadly na afty, stomatitidy, paradontózu a záněty krku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné uvolňování křečí hladké svaloviny žaludku a střev, tlumí nadýmání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah thujonu – nepoužívat dlouhodobě ve vysokých dávkách a v těhotenství)&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_serpylli&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mateřídouška vejčitá|Thymus serpyllum]]''
| 1 zdroj (mírné antiseptické zklidnění sliznice)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje kvašení v žaludku, podporuje sekreci žaludeční šťávy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (dezinfekce střevního traktu, potlačuje nadýmavé průjmy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná podpora vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (desinfekční a deodorační kloktadlo ústní dutiny, odstraňuje pachy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (spasmolytikum tlumící žaludeční a střevní neurózy doprovázené křečemi)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]'', ''[[w:cs:Tymián jódový|Thymus zygis]]''
| 1 zdroj (mírné antiseptické zklidnění, ale vysoké dávky silice mohou dráždit)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné karminativum, brání kvašení a hnití potravy v žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (antimikrobiální dezinfekce střev při infekčních průjmech a parazitech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ger&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antiseptické kloktadlo při aftech, zánětech dásní a mandlí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ger&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné spasmolytikum uvolňující bolestivé křeče žaludku a střev)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ger&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]'', ''[[w:cs:Lípa velkolistá|Tilia platyphyllos]]''
| 2 zdroje (ochrana žaludeční sliznice před překyselením pomocí rostlinných slizů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidnění žaludeční dyspepsie po těžkém jídle)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná ochrana střevní stěny u podrážděného tračníku)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírný žlučopudný účinek a podpora jaterní metabolické činnosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemné slizové kloktadlo na podrážděné dásně a sliznice úst u dětí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ger&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné uvolnění křečí trávicího ústrojí nervového původu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ger&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 2 zdroje (slizy kryjí a hojí záněty žaludeční sliznice, ochrana u vředů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických nasycených pyrrolizidinových alkaloidů – PA)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (PA alkaloidy – nebezpečí poškození jaterních buněk)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 2 zdroje (tradiční mírnění zánětů tlustého střeva a průjmů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace při jakýchkoliv chorobách jater a žlučových cest kvůli hepatotoxicitě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 2 zdroje (stahující kloktadlo na afty a mírné záněty sliznic úst)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděného žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz v těhotenství a limit užívání na 4–6 týdnů za rok)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 2 zdroje (sedativní hojení žaludku u vředů vyvolaných dlouhodobým stresem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje nervovou dyspepsii, pocit tlaku a psychogenní nechutenství)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ger&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (uvolnění neurotického napětí v oblasti žlučových cest a žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající spasmolytikum na nervové křeče trávicího traktu a syndrom dráždivého tračníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ger&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_verbasci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Divizna velkokvětá|Verbascum densiflorum]]'', ''[[w:cs:Divizna sápovitá|Verbascum phlomoides]]''
| 3 zdroje (rostlinné slizy vytvářejí ochranný film na stěnách žaludku při gastritidě a vředech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděného zažívání)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní sliznice při zánětlivých a bolestivých průjmech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná podpora vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (emolientní kloktadlo mírnící bolestivé afty a zánětlivá ložiska v ústech)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_ger&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné uvolňování napětí a křečí hladké svaloviny střev)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Artemisia absinthium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Agrimonia eupatoria L., herba''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea_rad&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Althaea officinalis L., radix''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Angelica archangelica L., radix''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing asarone''. Amsterdam: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Carum carvi L., fructus''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cichorium intybus L., radix / herba''. London: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Foeniculum vulgare Miller, fructus''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cetraria islandica (L.) Acharius s.l., thallus''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Mentha x piperita L., folium''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Achillea millefolium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Potentilla erecta (L.) Raeusch., rhizoma''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Primula_rad&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Primula veris L. and/or Primula elatior (L.) Hill, radix''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Salvia officinalis L., folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Verbascum thapsus L., V. densiflorum Bertol., V. phlomoides L., flos''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;</text>
      <sha1>gojp5436e138jgeoxn6iuhd456fr527</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149825</id>
      <parentid>149818</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:20:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149825</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35926" sha1="dwxsqbcd8dj238hugs59j68dine3b8p" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

&lt;!-- Navigační box projektu --&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; text-align:center; margin-bottom:15px; font-size:90%; background:#f9f9f9;&quot;

== Fytoterapeutická matice: Gastroenterologie ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při onemocněních a funkčních poruchách trávicího ústrojí. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro gastroenterologii (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Gastritis&lt;br /&gt;''Žaludek a vředy''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Dyspepsia&lt;br /&gt;''Trávení a chuť''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Obstipatio&lt;br /&gt;''Zácpa''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Diarrhoe&lt;br /&gt;''Průjem''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Hepatobilia&lt;br /&gt;''Játra a žlučník''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Stomatitis&lt;br /&gt;''Ústa a dásně''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Spasmi&lt;br /&gt;''Křeče traktu''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Herba_absinthii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba absinthii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pelyněk pravý|Artemisia absinthium]]''
| 0
| 1 zdroj (vysoké hořčiny dráždí akutní vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (špičkové amárum – extrémní podpora sekrece a chuti k jídlu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné cholereticum – záněty žlučníku, dyskineze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při žlučových kamenech a neprůchodnosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (antispasmodické působení thujonu u žaludečních neuróz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (toxicita thujonu při dlouhodobém užívání – absintismus)&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_agrimoniae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba agrimoniae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řepík lékařský|Agrimonia eupatoria]]''
| 3 zdroje (hojení sliznic, mírné formy gastritid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora vylučování žaludeční šťávy a chuti k jídlu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající netoxické adstringens – dětské a infekční průjmy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (univerzální lék jater, zánětů žlučníku a metabolických poruch)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (prvotřídní kloktadlo na afty, záněty dásní a po trhání zubů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění křečí střev)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Semen_alectorolophi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Semen alectorolophi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kokrhel luštinec|Rhinanthus alectorolophus]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísně nevhodné – semena jsou toxická)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (historické lidové potírání vředů v ústech prachem ze semen)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při polknutí dráždí sliznice úst a hltanu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_althaeae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Proskurník lékařský|Althaea officinalis]]''
| 3 zdroje (vynikající ochrana sliznice žaludku při vředové chorobě slizy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea_rad&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní pálení žáhy při překyselení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné mechanické uvolnění střev při chronické zácpě)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní sliznice při zánětlivých průjmech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea_rad&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (mírnění zánětů dásní a sliznice úst u dětí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea_rad&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidnění křečovitého dráždění žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_angelicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix angelicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Andělika lékařská|Angelica archangelica]]''
| 1 zdroj (podpora hojení chronických hypoacidních stavů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u aktivních žaludečních vředů)&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot; /&gt;
| 4 zdroje (výborné aromatické amárum při nechutenství a zhoršeném trávení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (stimulace vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní záněty jater)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 4 zdroje (silné karminativum a spasmolytikum – odstraňuje nadýmání a křeče)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (fytofotodermatitis – silice zvyšuje citlivost kůže na UV záření)&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_calami&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix calami'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Puškvorec obecný|Acorus calamus]]''
| 2 zdroje (tlumení hyperacidity, hojení sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní vředové krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (výborné aromatické amárum, stimuluje sekreci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná léčba při infekčních průjmech)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zvyšuje tvorbu žluči a metabolickou funkci jater)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (žlučníkové kameny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (žvýkání kořene odstraňuje zápach z úst a posiluje dásně)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje nadýmání, plynatost a křeče střev)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné časové omezení kvůli obsahu beta-asaronu)&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
|- id=&quot;Fructus_carvi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus carvi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kmín kořenný|Carum carvi]]''
| 0
| 0
| 3 zdroje (podpora líného trávení a žaludeční sekrece)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora exokrinní funkce slinivky a žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (silice k dezinfekci ústní dutiny)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (jedno z nejsilnějších karminativ, odstraňuje křeče a dětskou koliku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_chamomillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Heřmánek pravý|Matricaria chamomilla]]''
| 4 zdroje (prvotřídní antiflogistikum na záněty žaludku a vředy – azulen)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidnění nervózního žaludku, úprava trávení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní stěny u průjmů a syndromu dráždivého tračníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné cholereticum, zklidnění podrážděného žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové kloktadlo a výplach na afty, stomatitidy a záněty jazyka)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající spasmolytikum trávicího ústrojí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (známá, avšak vzácná alergie na hvězdnicovité rostliny)&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_cichorii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba cichorii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Čekanka obecná|Cichorium intybus]]''
| 1 zdroj (chronické záněty sliznic bez hyperacidity)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (obsah inulinu a hořčin podporuje chuť a zažívání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (inulin působí jako prebiotikum a mírné mechanické laxativum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (výborné, bezpečné hepatoprotektivum a cholereticum při jaterních chorobách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (ucpání žlučovodů)&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění břišního tlaku)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Fructus_foeniculi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Fenykl obecný|Foeniculum vulgare]]''
| 0
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje tíhu v žaludku, podporuje sekreci žláz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná stimulace střevní peristaltiky v kombinacích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (antiseptické kloktadlo a dezinfekce úst)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající dětské i dospělé karminativum a gastrointestinální spasmolytikum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné omezení čisté silice u těhotných a malých dětí)&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_calami&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix calami'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Puškvorec obecný|Acorus calamus]]''
| 2 zdroje (tlumení hyperacidity, hojení sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní vředové krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (výborné aromatické amárum, stimuluje sekreci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná léčba při infekčních průjmech)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zvyšuje tvorbu žluči a metabolickou funkci jater)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (žlučníkové kameny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (žvýkání kořene odstraňuje zápach z úst a posiluje dásně)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje nadýmání, plynatost a křeče střev)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné časové omezení kvůli obsahu beta-asaronu)&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot; /&gt;
|- id=&quot;Fructus_carvi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus carvi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kmín kořenný|Carum carvi]]''
| 0
| 0
| 3 zdroje (podpora líného trávení a žaludeční sekrece)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora exokrinní funkce slinivky a žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (silice k dezinfekci ústní dutiny)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (jedno z nejsilnějších karminativ, odstraňuje křeče a dětskou koliku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_chamomillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Heřmánek pravý|Matricaria chamomilla]]''
| 4 zdroje (prvotřídní antiflogistikum na záněty žaludku a vředy – azulen)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidnění nervózního žaludku, úprava trávení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní stěny u průjmů a syndromu dráždivého tračníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné cholereticum, zklidnění podrážděného žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové kloktadlo a výplach na afty, stomatitidy a záněty jazyka)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající spasmolytikum trávicího ústrojí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (známá, avšak vzácná alergie na hvězdnicovité rostliny)&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_cichorii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba cichorii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Čekanka obecná|Cichorium intybus]]''
| 1 zdroj (chronické záněty sliznic bez hyperacidity)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (obsah inulinu a hořčin podporuje chuť a zažívání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (inulin působí jako prebiotikum a mírné mechanické laxativum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (výborné, bezpečné hepatoprotektivum a cholereticum při jaterních chorobách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (ucpání žlučovodů)&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění břišního tlaku)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Fructus_foeniculi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Fenykl obecný|Foeniculum vulgare]]''
| 0
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje tíhu v žaludku, podporuje sekreci žláz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná stimulace střevní peristaltiky v kombinacích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (antiseptické kloktadlo a dezinfekce úst)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající dětské i dospělé karminativum a gastrointestinální spasmolytikum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísné omezení čisté silice u těhotných a malých dětí)&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_glechomae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba glechomae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Popenec obecný|Glechoma hederacea]]''
| 2 zdroje (podpora hojení žaludeční sliznice, mírné gastritidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšení látkové výměny, podpora hypokyselého žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční mírné adstringens při dyspeptických průjmech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zvyšuje tvorbu žluči, detoxikace jater, žlučové kaménky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (kloktadlo při zánětech dásní)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění břišních křečí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Lichen_islandicus&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Lichen islandicus'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pukléřka islandská|Cetraria islandica]]''
| 3 zdroje (vynikající ochrana žaludeční stěny slizy, záněty a vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (hořké lišejníkové kyseliny silně zvyšují chuť k jídlu a sekreci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (přírodní antibiotikum proti střevním infekcím, kryje sliznice)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (hojení zánětů ústní dutiny, aftů a po extrakcích zubů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidnění zvracecího reflexu u žaludečních neuróz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_melissae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium melissae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Meduňka lékařská|Melissa officinalis]]''
| 2 zdroje (zklidnění sliznic při psychosomatických vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (odstraňuje tíhu po jídle, dyspepsii, nechutenství ze stresu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (sedativum žlučových cest, podporuje vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné antimikrobiální kloktadlo)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající gastrointestinální spasmolytikum na nervové křeče tračníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_menthae_piperitae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium menthae piperitae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Máta peprná|Mentha x piperita]]''
| 1 zdroj (mírné zklidnění, ale mentol může u citlivých osob dráždit vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u těžkého gastroezofageálního refluxu / pálení žáhy)&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 4 zdroje (výrazná stimulace trávení, sekrece žaludečních šťáv a slin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (antiseptikum potlačující hnilobné procesy ve střevech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (silné cholereticum a cholekinetikum – městnání žluči, dyskineze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u akutního zánětu žlučníku a žlučových kamenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 3 zdroje (mentolová dezinfekce úst, potlačuje zápach, chladí záněty dásní)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní přímé spasmolytikum hladkého svalstva střev a žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_millefolii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba millefolii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řebříček obecný|Achillea millefolium]]''
| 3 zdroje (protizánětlivé hojení žaludeční sliznice, vředy bez hyperacidity)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno při nadměrné sekreci kyseliny solné)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (silné hořké amárum, odstraňuje dyspepsii a plynatost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (střevní dezinfekce, zastavuje drobné krvácení kapilár ve střevech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (podpora tvorby žluči a funkce jaterních buněk)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (ucpané žlučovody)&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 2 zdroje (kloktadlo při krvácení dásní a stomatitidách)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výborné, spolehlivé uvolňování křečí žaludku a střevní hladké svaloviny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při dlouhodobém užívání vysokých dávek hrozí závratě a bolesti hlavy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 3 zdroje (hojení žaludeční sliznice, ochrana slizy při vředech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné enzymatické zlepšení trávení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (semena uvolňují zácpu, listy působí jen velmi mírně)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní sliznice při zánětlivém průjmu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora vylučování žluči, ochrana jaterních buněk)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné adstringentní kloktadlo na afty a krvácející dásně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděného žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_tormentillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Rhizoma tormentillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mochna nátržník|Potentilla erecta]]''
| 2 zdroje (stahuje sliznici při chronických zánětech žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při hyperaciditě a akutních vředen může vysoký obsah tříslovin vyvolat zvracení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u chronické zácpy – silně staví)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 4 zdroje (jeden z nejsilnějších rostlinných léků proti průjmu, infekcím a gastroenteritidám)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné snížení propustnosti kapilár v játrech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové, velmi silné svíravé kloktadlo na těžké záněty dásní a vřídky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tlumení křečí vyvolaných střevním zánětem)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]'', ''[[w:cs:Prvosenka vyšší|Primula elatior]]''
| 0
| 2 zdroje (kontraindikováno při žaludečních vředen a akutní gastritidě, saponiny dráždí sliznici)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Primula_rad&quot; /&gt;
| 1 zdroj (v nízkých dávkách reflexně stimuluje sekreci žláz)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (předávkování saponiny vyvolává břišní křeče a nauzeu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_salviae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium salviae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Šalvěj lékařská|Salvia officinalis]]''
| 2 zdroje (antiflogistické hojení sliznice při hypoacidních gastritidách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při těžkých aktivních vředen)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (aromatické adstringens podporující vylučování žláz a chuť k jídlu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (střevní dezinfekce, mírnění zánětlivých průjmů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora činnosti žlučníku a vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní záněty jater)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (naprostá jednička mezi kloktadly na afty, stomatitidy, paradontózu a záněty krku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné uvolňování křečí hladké svaloviny žaludku a střev, tlumí nadýmání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah thujonu – nepoužívat dlouhodobě ve vysokých dávkách a v těhotenství)&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_serpylli&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mateřídouška vejčitá|Thymus serpyllum]]''
| 1 zdroj (mírné antiseptické zklidnění sliznice)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje kvašení v žaludku, podporuje sekreci žaludeční šťávy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (dezinfekce střevního traktu, potlačuje nadýmavé průjmy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná podpora vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (desinfekční a deodorační kloktadlo ústní dutiny, odstraňuje pachy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (spasmolytikum tlumící žaludeční a střevní neurózy doprovázené křečemi)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]'', ''[[w:cs:Tymián jódový|Thymus zygis]]''
| 1 zdroj (mírné antiseptické zklidnění, ale vysoké dávky silice mohou dráždit)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné karminativum, brání kvašení a hnití potravy v žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (antimikrobiální dezinfekce střev při infekčních průjmech a parazitech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ger&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antiseptické kloktadlo při aftech, zánětech dásní a mandlí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ger&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné spasmolytikum uvolňující bolestivé křeče žaludku a střev)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ger&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]'', ''[[w:cs:Lípa velkolistá|Tilia platyphyllos]]''
| 2 zdroje (ochrana žaludeční sliznice před překyselením pomocí rostlinných slizů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidnění žaludeční dyspepsie po těžkém jídle)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná ochrana střevní stěny u podrážděného tračníku)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírný žlučopudný účinek a podpora jaterní metabolické činnosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemné slizové kloktadlo na podrážděné dásně a sliznice úst u dětí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ger&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné uvolnění křečí trávicího ústrojí nervového původu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ger&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 2 zdroje (slizy kryjí a hojí záněty žaludeční sliznice, ochrana u vředů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických nasycených pyrrolizidinových alkaloidů – PA)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (PA alkaloidy – nebezpečí poškození jaterních buněk)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 2 zdroje (tradiční mírnění zánětů tlustého střeva a průjmů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace při jakýchkoliv chorobách jater a žlučových cest kvůli hepatotoxicitě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 2 zdroje (stahující kloktadlo na afty a mírné záněty sliznic úst)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděného žaludku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz v těhotenství a limit užívání na 4–6 týdnů za rok)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 2 zdroje (sedativní hojení žaludku u vředů vyvolaných dlouhodobým stresem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje nervovou dyspepsii, pocit tlaku a psychogenní nechutenství)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ger&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (uvolnění neurotického napětí v oblasti žlučových cest a žlučníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající spasmolytikum na nervové křeče trávicího traktu a syndrom dráždivého tračníku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ger&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_verbasci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Divizna velkokvětá|Verbascum densiflorum]]'', ''[[w:cs:Divizna sápovitá|Verbascum phlomoides]]''
| 3 zdroje (rostlinné slizy vytvářejí ochranný film na stěnách žaludku při gastritidě a vředech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděného zažívání)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (ochrana střevní sliznice při zánětlivých a bolestivých průjmech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná podpora vylučování žluči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (emolientní kloktadlo mírnící bolestivé afty a zánětlivá ložiska v ústech)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_ger&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné uvolňování napětí a křečí hladké svaloviny střev)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Zal&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Absinthii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Artemisia absinthium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Agrimonia eupatoria L., herba''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Althaea_rad&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Althaea officinalis L., radix''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Angelica archangelica L., radix''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Calami&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing asarone''. Amsterdam: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Carvi&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Carum carvi L., fructus''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cichorium intybus L., radix / herba''. London: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Foenicoli&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Foeniculum vulgare Miller, fructus''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cetraria islandica (L.) Acharius s.l., thallus''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Mentha x piperita L., folium''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Achillea millefolium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Potentilla erecta (L.) Raeusch., rhizoma''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Primula_rad&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Primula veris L. and/or Primula elatior (L.) Hill, radix''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Salvia officinalis L., folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_ger&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Verbascum thapsus L., V. densiflorum Bertol., V. phlomoides L., flos''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;
== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická_matice_drog]]</text>
      <sha1>dwxsqbcd8dj238hugs59j68dine3b8p</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149854</id>
      <parentid>149825</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T01:55:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149854</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23714" sha1="75vrabi0i8pck1z1unxwb7rgpeib857" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Gastroenterologie ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných gastroenterologických stavů a diagnóz trávicího traktu. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro horní trávicí trakt, žaludeční léze, hepatobiliární aparát a exokrinní pankreas, Tabulka B pro střevní evakuaci, infekce, funkční střevní poruchy a lokální slizniční ošetření).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Gastritis et Ulcus
! colspan=&quot;2&quot; | Dyspepsia stomachica
! colspan=&quot;2&quot; | Spasmi tractus digestivi
! colspan=&quot;2&quot; | Morbi hepatis (Játra)
! colspan=&quot;2&quot; | Morbi vesicae felleae
! colspan=&quot;2&quot; | Pancreatitis chronica
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''Matricaria recutita''
| 4 zdroje (špičkové gastrointestinální vulnerarium; chamazulen, alfa-bisabolol a matricin stimulují syntézu lokálních ochranných prostaglandinů, potlačují aktivitu leukotrienů, potahují sliznici a dramaticky urychlují hojení žaludečních a dvanáctníkových vředů a erozivní gastritidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající stomachikum; zklidňuje podrážděný žaludeční fundus, normalizuje sekreci kyseliny chlorovodíkové a odstraňuje pocity těžko od žaludku po dietních chybách) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné spasmolytikum; obsažený flavonoid apigenin vykazuje přímý uvolňující účinek na hladkou svalovinu gastrointestinálního traktu, čímž spolehlivě odbourává bolestivé žaludeční i střevní křeče a pylorospazmy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lipofilní látky doplňkově podporují antioxidační kapacitu jaterního parenchymu a usnadňují metabolický obrat) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (mírné cholereticum; podporuje plynulý odtok žluči do dvanáctníku, zmírňuje žlučníkové dyskinéze a brání městnání žluči) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (protizánětlivý vliv azulenů hojí sliznici v okolí Vaterské papily, čímž usnadňuje přirozenou drenáž pankreatické šťávy a mírní chronické záněty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium menthae piperitae'''&lt;br /&gt;''Mentha x piperita''
| 1 zdroj (lze užít výhradně ve slabých kombinovaných směsích u chronických stavů bez přítomnosti volných erozí) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 3 zdroje (přísná kontraindikace u akutních žaludečních vředů a rozvinutého refluxu jícnu /GERD/; menthol uvolňuje dolní jícnový svěrač, což vyvolává masivní pálení žáhy a hrozí poleptání obnažené žaludeční léze kyselinou!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 4 zdroje (stěžejní stomachikum; intenzivní silice stimuluje chladové receptory žaludku, zvyšuje tonus žaludeční stěny, urychluje evakuaci potravy a bleskově odstraňuje nauzeu, pocit na zvracení a dyspeptickou tíži) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní spasmolytikum; menthol blokuje vápníkové kanály v hladké svalovině trávicího traktu, což vyvolává okamžité a hluboké uvolnění křečí žaludku, dvanáctníku i žlučových cest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silice doplňkově podporuje jaterní asimilaci tuků a detoxikační pochody v hepatocytech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá žlučníková jednička; vykazuje silný cholerotický a cholagogický účinek, masivně zvyšuje objem a plynulý odchod žluči, uvolňuje křeče žlučovodů a tlumí chronickou biliární dyspepsii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při úplné obstrukci žlučových cest, empyému žlučníku a těžkých akutních zánětech žlučníku; hrozí perforace nebo uvíznutí konkrementu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 3 zdroje (uvolněním Oddiho svěrače a zvýšením biliární sekrece výrazně napomáhá doplňkovému enzymatickému trávení a ulevuje slinivce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix taraxaci cum herba'''&lt;br /&gt;''Taraxacum officinale''
| 1 zdroj (inulin a slizy poskytují jemnou ochranu, ale kvůli vysoké stimulaci kyselých šťáv hořčinami se u akutních erozí nepoužívá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při akutním exacerbovaném žaludečním vředu a hyperacidní gastritidě; silný sekreční efekt hořčin by mohl léze dále mechanicky i chemicky dráždit) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (špičkové stomachikum; seskviterpenové laktony reflexně drážděním chuťových receptorů masivně zvyšují sekreci žaludeční kyseliny a trávicích šťáv, odstraňují hypacidní dyspepsii, anorexii a pocit stagnace potravy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hořčiny tlumí funkční ochablost žaludeční stěny, mírní lehké motorické dysfunkce horní části GIT) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní hepatotonikum a metabolikum; stimuluje proteosyntézu v hepatocytech, chrání jaterní parenchym před steatózou a výrazně podporuje celkovou regeneraci jater po prodělaných hepatitidách czy toxickém poškození) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní cholagogum a choleretikum; taraxacin dramaticky zvyšuje tvorbu a odtok žluči, uvolňuje biliární městnání, odstraňuje funkční dyskinéze a brání tvorbě žlučového písku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_gastro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při úplné obstrukci žlučových cest, empyému žlučníku a akutním zánětu žlučníku, kde hrozí riziko biliární koliky a ruptury) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_gastro&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající exokrinní stimulans; hořčiny specificky aktivují vylučování pankreatických enzymů, čímž zásadně zlepšují asimilaci živin a ulevují při chronické pankreatické insuficienci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz podávání u akutní nekrózy slinivky břišní, kde by stimulace enzymů vedla k autolýze tkáně) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Semen lini'''&lt;br /&gt;''Linum usitatissimum''
| 4 zdroje (naprostá jednička v cytoprotektivní péči; horký slizový macerát vytváří na stěnách žaludku a dvanáctníku mechanický, vysoce stabilní hydrogelový film, který dokonale izoluje obnažená nervová zakončení před agresivní kyselinou chlorovodíkovou, tlumí palčivou bolest a bleskově hojí akutní gastritidu a vředy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lini_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zklidňuje hyperacidní dyspepsie spojené s pálením žáhy a permanentním drážděním žaludečního fundu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizový film tlumí reflexní dráždivost stěn a mírní mírné pylorospazmy doprovázející zánětlivé léze) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Cortex frangulae'''&lt;br /&gt;''Frangula alnus''
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace při akutních zánětech žaludku a žaludečních vřelech kvůli dráždivému vlivu anthrachinonů) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (může reflexně vyvolat křeče hladkého svalstva horního traktu, pokud se užívá izolovaně) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírný doplňkový odtok žluči sekrecí tlustého střeva, ale přímý vliv na játra nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (anthrachinonové glykosidy stimulují mírně cholerezi, ale primárně působí v nižších etážích GIT) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při jakékoliv obstrukci žlučovodů a žlučníkových kolikách) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zákaz užívání u akutních forem pankreatitid) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''Foeniculum vulgare''
| 2 zdroje (silice mírní překrvení sliznice a tlumí sekundární kvasné procesy v žaludku doprovázející gastritidu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající stomachikum; anethol a fenchon stimulují gastrointestinální sekreci, odstraňují pocit tíže po jídle a urychlují žaludeční evakuaci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní gastrointestinální spasmolytikum; silice přímo uvolňuje křeče hladké svaloviny žaludku, dvanáctníku a žlučových cest, tlumí bolestivé pylorospazmy a uvolňuje napětí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silice podporuje celkovou metabolickou katarální funkci jaterního parenchymu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové cholagogum a choleretikum; výrazně zvyšuje produkci a plynulý odtok žluči, uvolňuje křečovité sevření žlučovodů a odstraňuje biliární dyspepsii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při akutním zánětu žlučníku a úplné neprůchodnosti žlučových cest) &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot; /&gt;
| 3 zdroje (uvolněním Oddiho svěrače a podporou dvanáctníkového trávení výrazně odlehčuje exokrinní funkci slinivky břišní) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
=== Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Obstipatio (Zácpa)
! colspan=&quot;2&quot; | Diarrhoe (Průjem)
! colspan=&quot;2&quot; | Syndroma IBS (Tračník)
! colspan=&quot;2&quot; | Meteorismus (Nadýmání)
! colspan=&quot;2&quot; | Stomatitis et Aphthae
! colspan=&quot;2&quot; | Infectiones intestinales
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''Matricaria recutita''
| 1 zdroj (mírné uvolnění střevní pasáže secondary díky potlačení křečí, ale přímý projímavý účinek nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové dětské i dospělé antidiaroikum; protizánětlivý chamazulen hojí zapálenou sliznici střeva při enteritidách a spolehlivě zastavuje infekční i nebakteriální průjmy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro syndrom dráždivého tračníku; apigenin uvolňuje psychosomatické křeče tlustého střeva, tlumí urgentní nucení na stolici a celkově harmonizuje střevní neurovegetativní tonus) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní karminativum; spolehlivě potlačuje kvasné a hnilobné procesy v lumen střeva, uvolňuje střevní plyny a odstraňuje bolestivý meteorismus) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostý král stomatologické fytoterapie; silné protizánětlivé a vulnerární nálevy bleskově hojí afty, záněty dásní /gingivitidy/, stomatitidy a potlačují zápach z úst při intenzivním kloktání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (antiseptické silice potlačují přemnožené patogenní bakterie v trávicím traktu a podporují obnovu fyziologické mikroflóry po léčbě antibiotiky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium menthae piperitae'''&lt;br /&gt;''Mentha x piperita''
| 0
| 0
| 2 zdroje (tlumí bolestivé křeče a peristaltické bouře provázející akutní průjmy, podává se výhradně v kombinovaných čajových směsích) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní lék na IBS; menthol blokuje vápníkové kanály hladké svaloviny colon, uvolňuje bolestivé spazmy, reguluje nepravidelnou peristaltiku a výrazně mírní psychosomatické střevní krize) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové karminativum a antiflatulentum; bleskově uvolňuje tonus svěračů, podporuje bezbolestný odchod zadržovaných plynů a odstraňuje tlaky a nadýmání tlustého střeva) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (chladivý menthol lokálně mírní bolestivost aftů v ústech a silice vykazují spolehlivý deodorační a antiseptický účinek při stomatitidách) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné rostlinné antibiotikum a virostatikum sanuje lumen střeva od patogenních kmenů a brzdí kvašení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 0
|-
Díl 5 (Box 5) ke zkopírování na wiki:wiki| '''Radix taraxaci cum herba'''&lt;br /&gt;''Taraxacum officinale''
| 3 zdroje (hořčiny a inulin stimulují celkovou činnost zažívacího traktu a jemně podporují střevní peristaltiku u chronické ochablosti střev) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace užívání u těžkých infekčních průjmů, kde by zvýšená sekrece šťáv stimulovaná hořčinami mohla stav zhoršit) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (doplňková metabolická tonizace jater a střevního traktu pomáhá stabilizovat trávení u lehčích forem IBS) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (podporou sekrece žluči a enzymů výrazně urychluje rozklad tuků a sacharidů, čímž brání stagnaci stravy a vzniku kvasného nadýmání) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční mírný antiseptický proplach dutiny ústní, ale specificky na afty nepůsobí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (prebiotický inulin podporuje růst zdravé střevní mikroflóry a pomáhá sanovat dysbiózy tlustého střeva) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Semen lini'''&lt;br /&gt;''Linum usitatissimum''
| 4 zdroje (naprostá jednička v šetrné terapii zácpy; bobtnavé slizové polysacharidy v osemení fungují jako objemové projímadlo, masivně vážou vodu, zvětšují střevní obsah, změkčují stolici a mechanickým tlakem bezpečně stimulují peristaltiku tlustého střeva) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lini_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (slizové látky pokrývají podrážděné a zapálené stěny střeva, vykazují mírný protizánětlivý účinek a zklidňují subakutní enteritidy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace při prudkých a silných infekčních průjmech vyžadujících rychlou evakuaci patogenů) &lt;ref name=&quot;EMA_Lini_gastro&quot; /&gt;
| 4 zdroje (stěžejní u syndromu dráždivého tračníku; ochranný hydrogelový film izoluje hyperreaktivní sliznici střeva před mechanickým a chemickým drážděním, uvolňuje křečové napětí a harmonizuje střevní pasáž u zácpových i průjmových forem IBS) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizový potah brání nadměrné tvorbě plynů a zklidňuje dráždivé tlaky v tlustém střevě) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemný slizový macerát lze použít jako kloktadlo k ochrannému krytí a zklidnění palčivé bolesti při aftózních stomatitidách) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (napomáhá udržovat optimální viskozitu střevního obsahu, což chrání přirozenou bakteriální flóru) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při podezření nebo prokázaném ileu /střevní neprůchodnosti/, stenóze jícnu či GIT a při akutních bolestech břicha neznámého původu; hrozí masivní mechanická blokáda a ruptura střeva!) &lt;ref name=&quot;EMA_Lini_gastro&quot; /&gt;
|-
| '''Cortex frangulae'''&lt;br /&gt;''Frangula alnus''
| 4 zdroje (špičkové antranoidové projímadlo; anthrachinonové glykosidy /frangulin/ stimulují peristaltiku tlustého střeva a inhibicí Na+/K+-ATPázy zvyšují sekreci vody do střevního lumen, čímž spolehlivě léčí akutní i chronickou zácpu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při průjmových onemocněních a akutních enteritidách; anthranoidy masivně zrychlují střevní pasáž a dehydratují organismus!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace u dráždivého tračníku /IBS/, kde by dráždivý účinek anthrachinonů vyvolal těžké peristaltické křeče) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno při nadýmání doprovázeném křečovými stavy tlustého střeva) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace u ileu /střevní neprůchodnosti/, Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, apendicitidy a v těhotenství a při kojení! Dlouhodobé užívání nesmí překročit 1–2 týdny z důvodu rizika hypokalémie a návyku!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot; /&gt;
|-
| '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''Foeniculum vulgare''
| 2 zdroje (uvolněním spasmů tlustého střeva napomáhá šetrnější evakuaci stolice u spastické zácpy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podává se výhradně jako doprovodná složka v kombinacích pro zklidnění křečí při lehkých dyspeptických průjmech) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní u syndromu dráždivého tračníku; anethol vykazuje silné spasmolytické účinky na hladkou svalovinu tlustého střeva, tlumí bolestivé tenesmy a harmonizuje peristaltiku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v terapii meteorismu; potlačuje patogenní kvašení, uvolňuje napětí plynů v lumen střeva a urychluje jejich spontánní vstřebávání a bezbolestný odchod) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné antiseptické kloktadlo pro doplňkovou sanaci drobných afekcí a zánětů dásní) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silice /anethol, fenchon/ brzdí množení patogenní mikroflóry a pomáhají sanovat střevní dysbiózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Mentha x piperita L., folium''. London: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_gastro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Taraxacum officinale Weber ex Wigg., radix cum herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lini_gastro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Linum usitatissimum L., semen''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Frangula alnus Mill., cortex''. Amsterdam: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Foeniculum vulgare Miller, fructus''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>75vrabi0i8pck1z1unxwb7rgpeib857</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20815</id>
    <revision>
      <id>149814</id>
      <parentid>149547</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T15:55:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149814</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26158" sha1="lpxk1kd1687soguzwkwc6g6z4c5umu6" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

&lt;!-- Navigační box projektu --&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; text-align:center; margin-bottom:15px; font-size:90%; background:#f9f9f9;&quot;

| '''[[Fytoterapeutická matice drog|← Hlavní rozcestník projektu]]''' 
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém|1. Respirační systém]] 
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie|2. Gastroenterologie]] 
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie|3. Urologie a nefrologie]]
|}

== Fytoterapeutická matice: Urologie a nefrologie ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při onemocněních močového ústrojí a ledvin. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) and Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro urologii a nefrologii (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Cystitis&lt;br /&gt;''Měchýř a trubice''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Nephritis&lt;br /&gt;''Záněty ledvin''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Lithiasis&lt;br /&gt;''Kameny a písek''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Oedemata&lt;br /&gt;''Otoky a diuréza''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Prostata&lt;br /&gt;''Prostatické potíže''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Podagra&lt;br /&gt;''Kyselina močová (Dna)''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Incontinentia&lt;br /&gt;''Pomočování''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Fructus_agni_casti&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus agni casti'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Drmek obecný|Vitex agnus-castus]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné snížení premenstruačního zadržování vody)&lt;ref name=&quot;EMA_Agni&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (studie ukazují nepřímý mírný vliv na hormonálně podmíněné dysurie u mužů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_agrimoniae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba agrimoniae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řepík lékařský|Agrimonia eupatoria]]''
| 3 zdroje (hojivé výplachy a pomocný vnitřní lék při chronických cystitidách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné adstringens tlumící kapilární prosakování v ledvinných pánvičkách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomáhá odchodu drobného písku)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (velmi mírné aquaretikum pro zvýšení vylučování moči)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné zvýšení vylučování kyseliny močové z tkání, vhodné při dně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tradiční lidový prostředek na posílení tonu měchýře u dětí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_arctostaphyli&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium uvae ursi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Medvědice lékařská|Arctostaphylos uva-ursi]]''
| 4 zdroje (mimořádně silné močové antiseptikum díky arbutinu; účinné v alkalické moči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_UvaUrsi&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pouze jako doplňková léčba, hrozí podráždění ledvinového parenchymu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (přísná kontraindikace u akutních nefritid a těžkého selhávání ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_UvaUrsi&quot; /&gt;
| 2 zdroje (brání rozvoji sekundárních infekcí při zaklínění kamene)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné aquaretické působení, primární je dezinfekce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_UvaUrsi&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (při infekcích prostaty provázejících hypertrofii)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísně kontraindikováno v těhotenství, při kojení a pro děti do 18 let; neužívat déle než 7 dní v kuse)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_UvaUrsi&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_betulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bříza bělokorá|Betula pendula]]'', ''[[w:cs:Bříza pýřitá|Betula pubescens]]''
| 3 zdroje (ideální na proplachování močových cest při akutním zánětu, nedráždí parenchym)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (bezpečné proplachovací aquaretikum při chronických nefritidách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u akutních glomerulonefritid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající prevence tvorby a podpora vyplavování ledvinových kamenů a písku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (silné, bezpečné diuretikum odstraňující otoky bez ztráty minerálů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (kontraindikováno u otoků způsobených nedostatečností srdce či ledvin – tzv. hydrops)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (usnadnění močení při stařecké prostatě)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (velmi účinně vyplavuje kyselinu močovou, kloubní reumatismus a dna)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné posílení kapacity oslabeného měchýře)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_bursae_pastoris&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba bursae pastoris'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kokoška pastuší tobolka|Capsella bursa-pastoris]]''
| 2 zdroje (zastavuje drobná krvácení sliznice měchýře – mikrohematurie)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (indikována při renálním krvácení a hematuriích pánvičky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno při těžké ledvinné nedostatečnosti s rizikem trombóz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při mechanickém poškození cest kamenem provázeném krví)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírný močopudný účinek doprovázený stahujícím efektem)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (pomáhá vylučování odpadních solí a močoviny)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství – vyvolává stahy dělohy)&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_ephedrae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba ephedrae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Chvojník dvouklasý|Ephedra distachya]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (sympatomimetický efekt zvyšuje krevní tlak, nevhodné pro kardiální otoky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (hypertenze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (ephedrin může vyvolat akutní retenci moči u těžké hypertrofie prostaty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (historické lidové užití pro zvýšení tonu svěrače při nočním pomočování)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nebezpečí nespavosti a bušení srdce u dětí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_equiseti&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Přeslička rolní|Equisetum arvense]]''
| 3 zdroje (výborné proplachování při bakteriálních infekcích cest močových)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora chronických nefritid, kyselina křemičitá zpevňuje tkáně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nepoužívat u akutních zánětů ledvinového parenchymu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (prvotřídní prevence ledvinového písku a urolitiázy, brání krystalizaci solí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (velmi silné a bezpečné aquaretikum, odstraňuje postinfekční otoky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u otoků způsobených selháváním srdce a ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti&quot; /&gt;
| 1 zdroj (pomocný lék při zánětech prostaty)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající metabolikum pro odplavování kyseliny močové při dně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (posílení elasticity močového měchýře u starších osob)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_epilobii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba epilobii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Vrbovka malokvětá|Epilobium parviflorum]]''
| 2 zdroje (mírné zklidnění podrážděného měchýře)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocná ochrana ledvinných struktur)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (jemný diuretický účinek)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v rostlinné říši na benigní hypertrofii prostaty a záněty prostatické žlázy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Epilobii&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (čisticí metabolické účinky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_fragariae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium fragariae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jahodník obecný|Fragaria vesca]]''
| 2 zdroje (jemný proplachový čaj, vhodný pro dlouhodobé užívání)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (nedráždivý lék při chronických chorobách ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (předchází usazování urologického písku)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné, naprosto bezpečné aquaretikum, vhodné i pro děti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vynikající čistič krve, silně podporuje vylučování kyseliny močové při podagře)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční součást směsí proti nočnímu pomočování dětí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_inulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix inulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Oman pravý|Inula helenium]]''
| 2 zdroje (silné antiseptické a antibakteriální působení v močových cestách silice helenin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné tonizující účinky na vylučovací systém)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (diuretický účinek doprovázený silným vylučováním chloridů a solí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení)&lt;ref name=&quot;EMA_Inulae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomáhá látkové výměně odpadních látek)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_ononidis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix ononidis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jehlice trnitá|Ononis spinosa]]''
| 3 zdroje (akutní proplachovací terapie při zánětech cest)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ononidis&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (chronické záněty pánvičky)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nepoužívat u akutních nefritid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající prevence i léčba močového písku a drobných kaménků)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ononidis&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (velmi razantní diuretikum / aquaretikum, silně vyhání vodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ononidis&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u otoků způsobených srdečním či ledvinným selháním)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ononidis&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zklidnění městnání v prostatické žláze)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazná podpora vylučování kyseliny močové, kloubní dna)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_orthosiphonis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium orthosiphonis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Trubkovec tyčinkový|Orthosiphon aristatus]]''
| 3 zdroje (silné proplachování bakteriálních infekcí močového měchýře)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Orthosiphonis&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora ledvinných funkcí u chronických potíží)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní selhávání ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (klasický lék na odplavování ledvinových kamenů a urolitiázu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Orthosiphonis&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové aquaretikum, zvyšuje vylučování dusíkatých látek a chloridů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Orthosiphonis&quot; /&gt;
| 2 zdroje (kontraindikace u kardiálních a renálních hydropsů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Orthosiphonis&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (vysoká eliminace kyseliny močové z organismu při dně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Orthosiphonis&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 2 zdroje (mírné antibakteriální působení, hojení sliznice měchýře)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora hojivých procesů tkání)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění podráždění při odchodu písku)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (velmi slabé diuretikum, spíše protizánětlivý účinek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (pomocné čistění krve od kyseliny močové)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční lidové užití při slabosti svěračů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]'', ''[[w:cs:Prvosenka vyšší|Primula elatior]]''
| 1 zdroj (saponiny mírně stimulují proplachovací sekreci sliznic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (napomáhá rozkladu a vyplavování drobných urátových kaménků)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné zvýšení diurézy reflexním drážděním traktu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné metabolikum zvyšující odplavování solí a kyseliny močové, dna)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 2 zdroje (proplachování močových cest při nachlazení měchýře)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (jemná podpora funkce ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora vylučování solí brání vzniku litiázy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (spolehlivé diuretikum zvyšující vylučování vody z podkoží)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat nekontrolovaně při těžkých kardiálních otocích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (výborné čisticí metabolikum pro odvod kyseliny močové při dnavých záchvatech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]'', ''[[w:cs:Tymián jódový|Thymus zygis]]''
| 3 zdroje (vynikající dezinfekce vylučovacích cest, potlačuje bakteriální flóru)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocné antiseptikum při chronických infekcích pánvičky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (velmi mírná podpora vylučování moči)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (při zánětech prostatické žlázy bakteriálního původu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]'', ''[[w:cs:Lípa velkolistá|Tilia platyphyllos]]''
| 1 zdroj (proplachování měchýře slizovými látkami při nachlazení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomáhá vyplavovat drobný urologický písek)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemné aquaretikum stimulující vylučování tekutin kůží i ledvinami)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat nekontrolovaně u otoků ze závažného selhávání srdce)&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (podpora látkové výměny a vylučování solí při dnavých záchvatech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděných sliznic dolních cest)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických pyrrolizidinových alkaloidů – PA)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (PA alkaloidy – nebezpečí pro parenchym při dlouhodobém užívání)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (velmi mírný diuretický účinek slizů a flavonoidů)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční lidové čistění krve od kyseliny močové)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (časové omezení kúry na maximálně 4–6 týdnů v roce)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 2 zdroje (tlumí neurotickou a psychosomatickou dráždivost měchýře)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (vynikající uvolňování bolestivých křečí / kolik při odchodu ledvinových kamenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (při neurotických a spazmatických dysuriích vyvolaných hypertrofií prostaty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (pomocný lék tlumící nervové napětí u nočního pomočování dětí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_verbasci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Divizna velkokvětá|Verbascum densiflorum]]'', ''[[w:cs:Divizna sápovitá|Verbascum phlomoides]]''
| 2 zdroje (ochrana sliznice močového měchýře slizy při mechanickém podráždění)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidňující účinek na tkáně)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní bolesti při pohybu močového písku)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemné diuretikum zvyšující objem moči bez dráždění ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora vylučování metabolických sedimentů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční mírnění zánětů urogenitálního traktu slizovými látkami)&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_solidaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Celík zlatobýl|Solidago virgaurea]]''
| 4 zdroje (špičkové proplachování, působí protizánětlivě a mírně antisepticky na měchýř)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička při chronických nefritidách a albuminurii, regeneruje ledvinový parenchym)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u akutních glomerulonefritid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (mimořádně účinné vyplavování ledvinových kamenů, písku a prevence litiázy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající, silné aquaretikum odstraňující otoky bez dráždění ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u otoků způsobených chronickou nedostatečností srdce a ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot; /&gt;
| 2 zdroje (pomáhá ulevovat od tlaku moči při zbytnění prostaty)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (jeden z nejlepších rostlinných léků na dnu, masivně odbourává kyselinu močovou ze kloubů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tradiční lék na zpevnění tonu svěrače měchýře a stařeckou inkontinenci)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na močové cesty''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-44-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Agni&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Vitex agnus-castus L., fructus''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Agrimonia eupatoria L., herba''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_UvaUrsi&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Arctostaphylos uva-ursi (L.) Spreng., folium''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Betula pendula Roth and/or Betula pubescens Ehrh., folium''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Capsella bursa-pastoris (L.) Medikos, herba''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Equisetum arvense L., herba''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Epilobii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Epilobium angustifolium L. and/or Epilobium parviflorum Schreb., herba''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Inulae_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Inula helenium L., radix''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ononidis&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ononis spinosa L., radix''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Orthosiphonis&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Orthosiphon aristatus (Blume) Miq., folium''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Verbascum thapsus L., V. densiflorum Bertol., V. phlomoides L., flos''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Solidago virgaurea L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;</text>
      <sha1>lpxk1kd1687soguzwkwc6g6z4c5umu6</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149826</id>
      <parentid>149814</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:21:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149826</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25791" sha1="tuk10b35nrat9sj7htr4ftcxjksdxo5" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

== Fytoterapeutická matice: Urologie a nefrologie ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při onemocněních močového ústrojí a ledvin. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) and Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro urologii a nefrologii (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Cystitis&lt;br /&gt;''Měchýř a trubice''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Nephritis&lt;br /&gt;''Záněty ledvin''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Lithiasis&lt;br /&gt;''Kameny a písek''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Oedemata&lt;br /&gt;''Otoky a diuréza''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Prostata&lt;br /&gt;''Prostatické potíže''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Podagra&lt;br /&gt;''Kyselina močová (Dna)''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Incontinentia&lt;br /&gt;''Pomočování''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Fructus_agni_casti&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus agni casti'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Drmek obecný|Vitex agnus-castus]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné snížení premenstruačního zadržování vody)&lt;ref name=&quot;EMA_Agni&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (studie ukazují nepřímý mírný vliv na hormonálně podmíněné dysurie u mužů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_agrimoniae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba agrimoniae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řepík lékařský|Agrimonia eupatoria]]''
| 3 zdroje (hojivé výplachy a pomocný vnitřní lék při chronických cystitidách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné adstringens tlumící kapilární prosakování v ledvinných pánvičkách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomáhá odchodu drobného písku)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (velmi mírné aquaretikum pro zvýšení vylučování moči)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné zvýšení vylučování kyseliny močové z tkání, vhodné při dně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tradiční lidový prostředek na posílení tonu měchýře u dětí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_arctostaphyli&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium uvae ursi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Medvědice lékařská|Arctostaphylos uva-ursi]]''
| 4 zdroje (mimořádně silné močové antiseptikum díky arbutinu; účinné v alkalické moči)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_UvaUrsi&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pouze jako doplňková léčba, hrozí podráždění ledvinového parenchymu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (přísná kontraindikace u akutních nefritid a těžkého selhávání ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_UvaUrsi&quot; /&gt;
| 2 zdroje (brání rozvoji sekundárních infekcí při zaklínění kamene)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné aquaretické působení, primární je dezinfekce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_UvaUrsi&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (při infekcích prostaty provázejících hypertrofii)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísně kontraindikováno v těhotenství, při kojení a pro děti do 18 let; neužívat déle než 7 dní v kuse)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_UvaUrsi&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_betulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bříza bělokorá|Betula pendula]]'', ''[[w:cs:Bříza pýřitá|Betula pubescens]]''
| 3 zdroje (ideální na proplachování močových cest při akutním zánětu, nedráždí parenchym)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (bezpečné proplachovací aquaretikum při chronických nefritidách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u akutních glomerulonefritid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající prevence tvorby a podpora vyplavování ledvinových kamenů a písku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (silné, bezpečné diuretikum odstraňující otoky bez ztráty minerálů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae&quot; /&gt;
| 2 zdroje (kontraindikováno u otoků způsobených nedostatečností srdce či ledvin – tzv. hydrops)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (usnadnění močení při stařecké prostatě)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (velmi účinně vyplavuje kyselinu močovou, kloubní reumatismus a dna)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné posílení kapacity oslabeného měchýře)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_bursae_pastoris&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba bursae pastoris'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kokoška pastuší tobolka|Capsella bursa-pastoris]]''
| 2 zdroje (zastavuje drobná krvácení sliznice měchýře – mikrohematurie)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (indikována při renálním krvácení a hematuriích pánvičky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno při těžké ledvinné nedostatečnosti s rizikem trombóz)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při mechanickém poškození cest kamenem provázeném krví)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírný močopudný účinek doprovázený stahujícím efektem)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (pomáhá vylučování odpadních solí a močoviny)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství – vyvolává stahy dělohy)&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_ephedrae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba ephedrae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Chvojník dvouklasý|Ephedra distachya]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (sympatomimetický efekt zvyšuje krevní tlak, nevhodné pro kardiální otoky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (hypertenze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (ephedrin může vyvolat akutní retenci moči u těžké hypertrofie prostaty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (historické lidové užití pro zvýšení tonu svěrače při nočním pomočování)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nebezpečí nespavosti a bušení srdce u dětí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_equiseti&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Přeslička rolní|Equisetum arvense]]''
| 3 zdroje (výborné proplachování při bakteriálních infekcích cest močových)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora chronických nefritid, kyselina křemičitá zpevňuje tkáně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nepoužívat u akutních zánětů ledvinového parenchymu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (prvotřídní prevence ledvinového písku a urolitiázy, brání krystalizaci solí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (velmi silné a bezpečné aquaretikum, odstraňuje postinfekční otoky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u otoků způsobených selháváním srdce a ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti&quot; /&gt;
| 1 zdroj (pomocný lék při zánětech prostaty)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající metabolikum pro odplavování kyseliny močové při dně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (posílení elasticity močového měchýře u starších osob)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_epilobii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba epilobii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Vrbovka malokvětá|Epilobium parviflorum]]''
| 2 zdroje (mírné zklidnění podrážděného měchýře)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocná ochrana ledvinných struktur)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (jemný diuretický účinek)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v rostlinné říši na benigní hypertrofii prostaty a záněty prostatické žlázy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Epilobii&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (čisticí metabolické účinky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_fragariae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium fragariae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jahodník obecný|Fragaria vesca]]''
| 2 zdroje (jemný proplachový čaj, vhodný pro dlouhodobé užívání)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (nedráždivý lék při chronických chorobách ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (předchází usazování urologického písku)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné, naprosto bezpečné aquaretikum, vhodné i pro děti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vynikající čistič krve, silně podporuje vylučování kyseliny močové při podagře)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční součást směsí proti nočnímu pomočování dětí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_inulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix inulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Oman pravý|Inula helenium]]''
| 2 zdroje (silné antiseptické a antibakteriální působení v močových cestách silice helenin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné tonizující účinky na vylučovací systém)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (diuretický účinek doprovázený silným vylučováním chloridů a solí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení)&lt;ref name=&quot;EMA_Inulae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomáhá látkové výměně odpadních látek)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_ononidis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix ononidis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jehlice trnitá|Ononis spinosa]]''
| 3 zdroje (akutní proplachovací terapie při zánětech cest)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ononidis&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (chronické záněty pánvičky)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nepoužívat u akutních nefritid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající prevence i léčba močového písku a drobných kaménků)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ononidis&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (velmi razantní diuretikum / aquaretikum, silně vyhání vodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ononidis&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u otoků způsobených srdečním či ledvinným selháním)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ononidis&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zklidnění městnání v prostatické žláze)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazná podpora vylučování kyseliny močové, kloubní dna)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_orthosiphonis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium orthosiphonis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Trubkovec tyčinkový|Orthosiphon aristatus]]''
| 3 zdroje (silné proplachování bakteriálních infekcí močového měchýře)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Orthosiphonis&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora ledvinných funkcí u chronických potíží)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (akutní selhávání ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (klasický lék na odplavování ledvinových kamenů a urolitiázu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Orthosiphonis&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové aquaretikum, zvyšuje vylučování dusíkatých látek a chloridů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Orthosiphonis&quot; /&gt;
| 2 zdroje (kontraindikace u kardiálních a renálních hydropsů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Orthosiphonis&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (vysoká eliminace kyseliny močové z organismu při dně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Orthosiphonis&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 2 zdroje (mírné antibakteriální působení, hojení sliznice měchýře)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora hojivých procesů tkání)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění podráždění při odchodu písku)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (velmi slabé diuretikum, spíše protizánětlivý účinek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (pomocné čistění krve od kyseliny močové)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční lidové užití při slabosti svěračů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]'', ''[[w:cs:Prvosenka vyšší|Primula elatior]]''
| 1 zdroj (saponiny mírně stimulují proplachovací sekreci sliznic)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (napomáhá rozkladu a vyplavování drobných urátových kaménků)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné zvýšení diurézy reflexním drážděním traktu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné metabolikum zvyšující odplavování solí a kyseliny močové, dna)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 2 zdroje (proplachování močových cest při nachlazení měchýře)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (jemná podpora funkce ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora vylučování solí brání vzniku litiázy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (spolehlivé diuretikum zvyšující vylučování vody z podkoží)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat nekontrolovaně při těžkých kardiálních otocích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (výborné čisticí metabolikum pro odvod kyseliny močové při dnavých záchvatech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]'', ''[[w:cs:Tymián jódový|Thymus zygis]]''
| 3 zdroje (vynikající dezinfekce vylučovacích cest, potlačuje bakteriální flóru)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocné antiseptikum při chronických infekcích pánvičky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (velmi mírná podpora vylučování moči)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (při zánětech prostatické žlázy bakteriálního původu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]'', ''[[w:cs:Lípa velkolistá|Tilia platyphyllos]]''
| 1 zdroj (proplachování měchýře slizovými látkami při nachlazení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomáhá vyplavovat drobný urologický písek)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemné aquaretikum stimulující vylučování tekutin kůží i ledvinami)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat nekontrolovaně u otoků ze závažného selhávání srdce)&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (podpora látkové výměny a vylučování solí při dnavých záchvatech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděných sliznic dolních cest)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických pyrrolizidinových alkaloidů – PA)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (PA alkaloidy – nebezpečí pro parenchym při dlouhodobém užívání)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (velmi mírný diuretický účinek slizů a flavonoidů)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční lidové čistění krve od kyseliny močové)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (časové omezení kúry na maximálně 4–6 týdnů v roce)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 2 zdroje (tlumí neurotickou a psychosomatickou dráždivost měchýře)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (vynikající uvolňování bolestivých křečí / kolik při odchodu ledvinových kamenů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (při neurotických a spazmatických dysuriích vyvolaných hypertrofií prostaty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (pomocný lék tlumící nervové napětí u nočního pomočování dětí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_verbasci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Divizna velkokvětá|Verbascum densiflorum]]'', ''[[w:cs:Divizna sápovitá|Verbascum phlomoides]]''
| 2 zdroje (ochrana sliznice močového měchýře slizy při mechanickém podráždění)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidňující účinek na tkáně)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní bolesti při pohybu močového písku)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemné diuretikum zvyšující objem moči bez dráždění ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora vylučování metabolických sedimentů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční mírnění zánětů urogenitálního traktu slizovými látkami)&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_solidaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Celík zlatobýl|Solidago virgaurea]]''
| 4 zdroje (špičkové proplachování, působí protizánětlivě a mírně antisepticky na měchýř)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička při chronických nefritidách a albuminurii, regeneruje ledvinový parenchym)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u akutních glomerulonefritid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (mimořádně účinné vyplavování ledvinových kamenů, písku a prevence litiázy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající, silné aquaretikum odstraňující otoky bez dráždění ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u otoků způsobených chronickou nedostatečností srdce a ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot; /&gt;
| 2 zdroje (pomáhá ulevovat od tlaku moči při zbytnění prostaty)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (jeden z nejlepších rostlinných léků na dnu, masivně odbourává kyselinu močovou ze kloubů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tradiční lék na zpevnění tonu svěrače měchýře a stařeckou inkontinenci)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na močové cesty''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-44-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Agni&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Vitex agnus-castus L., fructus''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Agrimonia eupatoria L., herba''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_UvaUrsi&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Arctostaphylos uva-ursi (L.) Spreng., folium''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Betula pendula Roth and/or Betula pubescens Ehrh., folium''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Capsella bursa-pastoris (L.) Medikos, herba''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Equisetum arvense L., herba''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Epilobii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Epilobium angustifolium L. and/or Epilobium parviflorum Schreb., herba''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Inulae_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Inula helenium L., radix''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ononidis&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ononis spinosa L., radix''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Orthosiphonis&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Orthosiphon aristatus (Blume) Miq., folium''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Verbascum thapsus L., V. densiflorum Bertol., V. phlomoides L., flos''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Solidago virgaurea L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;
== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická_matice_drog]]</text>
      <sha1>tuk10b35nrat9sj7htr4ftcxjksdxo5</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149847</id>
      <parentid>149826</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T19:05:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149847</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23580" sha1="6jm5o06wotvdk3h7hvodrachf1aq5m9" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Urologie a nefrologie ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných urologických a renálních stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro akutní infekty, zánětlivé stavy a litiázu, Tabulka B pro chronická onemocnění, otoky a funkční poruchy).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Cystitis acuta
! colspan=&quot;2&quot; | Nephritis (Zánět ledvin)
! colspan=&quot;2&quot; | Urolithiasis (Kameny)
! colspan=&quot;2&quot; | Urateuria (Dna / Podagra)
! colspan=&quot;2&quot; | Dysuria (Pálení při močení)
! colspan=&quot;2&quot; | Prostatitis acuta
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''Betula pendula / pubescens''
| 3 zdroje (vysoký obsah flavonových glykosidů /hyperosid/ vyvolává silný akvaretický účinek; zvyšuje objem moči a mechanicky vyplavuje patogeny z měchýře bez dráždění renálního parenchymu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (bezpečné profylaktické prolévání doplňující léčbu subakutních a chronických zánětů ledvinné pánvičky) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u akutního stadia glomerulonefritidy s poškozenou glomerulární filtrací) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (stěžejní urolitikum; výrazně zvyšuje vylučování vody a brání precipitaci minerálních solí, čímž napomáhá odchodu močového písku a drobných konkrementů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zvyšuje clearance kyseliny močové a podporuje její vylučování ledvinami, čímž ulevuje při dnavých záchvatech) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (naředěním moči snižuje koncentraci dráždivých solí a mírní strangurii) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomocný vyplachovací účinek snižující městnání moči v hrdle měchýře při zánětu prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium uvae ursi'''&lt;br /&gt;''Arctostaphylos uva-ursi''
| 4 zdroje (absolutní urologická jednička; fenolový glykosid arbutin se v alkalické moči štěpí na hydrochinon, který vykazuje drastický, přímý antibakteriální účinek proti Escherichia coli a dalším uropatogenům) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (lze užít výhradně v raném stadiu sestupných infekcí, pokud nejsou postiženy hluboké struktury ledvin) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při nephritis a pyelonephritis; volný hydrochinon je ve vyšších koncentracích nefrotoxický a mohl by dráždit a nevratně poškodit zapálený jaterní a ledvinový parenchym!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírný dezinfekční dopad brání sekundární infekci mechanicky poškozené sliznice od kamínků) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (rychlá sanace bakteriálního zánětu bleskově odstraňuje palčivou bolest a řezání při močení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antiseptické působení pomáhá tlumit bakteriální urosepsi provázející akutní záněty prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba herniariae'''&lt;br /&gt;''Herniaria glabra''
| 3 zdroje (saponiny a flavonoidy vykazují spolehlivý dezinfekční a mírný akvaretický účinek, který podporuje sanaci akutního zánětu měchýře) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Herniariae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (šetrné prolévání močových cest napomáhá doplňkové léčbě chronických zánětů ledvinné pánvičky) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace při akutních, horečnatých zánětech ledvin doprovázených hematurií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (špičkové urolitikum a preventivum; obsažené herniariasaponiny působí jako silné ochranné koloidy, které prokazatelně brání precipitaci oxalátových a urátových krystalů, uvolňují močové cesty a usnadňují bezbolestný odchod písku a konkrementů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Herniariae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podporuje vyplavování kyseliny močové z organismu zvýšeným tkáňovým proplachem) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný spasmolytický účinek na hladkou svalovinu močových cest bleskově ulevuje od nesnesitelných křečí a řezání při dysurii) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zmírňuje křeče hrdla močového měchýře vyvolané akutním zbytněním nebo zánětem prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''Solidago virgaurea / canadensis''
| 4 zdroje (stěžejní urologické antiflogistikum; leicarpasid a flavonoidy vykazují mohutný protizánětlivý a analgetický účinek, eliminují uropatogenní bakterie a výrazně urychlují léčbu akutních cystitid) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný renální význam; na rozdíl od jiných drog nedráždí ledvinový parenchym, tlumí zánětlivé procesy v glomerulech a pánvičce a působí jako bezpečné a silné akvaretikum) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zvyšuje hydrostatický tlak v ledvinných tubulech, čímž účinně mechanicky vyplavuje močový písek a brání recidivě litiázy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (urychluje odchod dusíkatých katabolitů a kyseliny močové, což poskytuje metabolickou úlevu kloubům při dnavých záchvatech) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vazodilatační a protizánětlivý vliv na sliznice močových cest bleskově snižuje pocit pálení a řezání při mikci) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá redukovat zánětlivý edém v okolí prostatické uretry a usnadňuje odtok moči) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 3 zdroje (vysoký obsah kyseliny křemičité a flavonových glykosidů vyvolává silný, spolehlivý akvaretický a proplachový účinek, který mechanicky čistí zapálený močový měchýř) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (křemičitany podporují elasticitu a regeneraci sliznic ledvinné pánvičky při subakutních a chronických ložiscích) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace při akutní nefritidě a rozvinuté parenchymatózní ledvinné nedostatečnosti) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající urolitikum; rozpustná kyselina křemičitá působí v moči jako stěžejní ochranný koloid, který prokazatelně stabilizuje minerální roztoky a brání tvorbě, růstu a precipitaci nových močových kamenů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazně zvyšuje vylučování dusíkatých látek a minerálních solí, což přináší rychlou úlevu při dnavé diatéze) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mechanický proplach naředěnou močí tlumí palčivé řezání v urethře) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá odstraňovat městnání moči vyvolané akutním zánětlivým zduřením prostatické tkáně) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix levistici'''&lt;br /&gt;''Levisticum officinale''
| 3 zdroje (silná ftalidová silice vykazuje mohutný, přímý diuretický účinek drážděním renálního epitelu, což vyvolává masivní proplach měchýře a rychlé odplavení bakterií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (lze užít v kombinacích pro zvýšení diurézy, ale výhradně u chronických nebo nezánětlivých stavů pod lékařským dohledem) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při nephritis a pyelonephritis; intenzivní silice přímo dráždí ledvinové glomeruly a tubuly, což u zapáleného parenchymu vyvolává strukturální poškození a hrozí rozvoj hematurie!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 4 zdroje (špičkové akvaretikum a urolitikum; masivní hydrostatický tlak v tubulech vyvolaný silicí účinně posouvá a mechanicky vyplavuje močový písek a brání stagnaci moči) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný eliminační účinek urychluje clearance a vyplavování urátových usazenin z krevního oběhu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazný spasmolytický účinek silice na hladkou svalovinu urologického traktu uvolňuje bolestivé křeče a zmírňuje dysurii) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silice uvolňuje tonus svěračů a pomáhá mechanicky překonávat ztížené močení při zbytnění prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|}
=== Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Hypertrophia prostatae (BHP)
! colspan=&quot;2&quot; | Oedemata (Otoky)
! colspan=&quot;2&quot; | Incontinentia (Únik moči)
! colspan=&quot;2&quot; | Detoxikace renální
! colspan=&quot;2&quot; | Cystitis chronica
! colspan=&quot;2&quot; | Renální insuficience
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''Betula pendula / pubescens''
| 2 zdroje (zvyšuje objem moči a napomáhá doplňkovému mechanickému vyprazdňování reziduální moči z měchýře při kompresi prostatou) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní akvaretikum; flavonoidy a draselné soli vykazují mohutný hydrofilní účinek, znatelně redukují poúrazové a metabolické edémy, aniž by docházelo k demineralizaci organismu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u masivních otoků způsobených dekompenzovaným srdečním nebo těžkým ledvinným selháním, kde je nutná cílená kličková diuretika!) &lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (zvyšuje glomerulární filtraci a proplach tubulárního systému, čímž zrychluje clearance endogenních odpadních látek) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vhodné k dlouhodobému šetrnému profylaktickému prolévání močových cest u pacientů s recidivujícími infekcemi) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (šetrná podpora diurézy v rekonvalescenci po subakutních glomerulárních afektech, nedráždí parenchym) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium uvae ursi'''&lt;br /&gt;''Arctostaphylos uva-ursi''
| 2 zdroje (tlumí doprovodné chronické městnavé záněty v oblasti hrdla měchýře a prostatického splavu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (naprosto nevhodné jako obecné diuretikum pro léčbu otoků; arbutin nevykazuje akvaretický mechanismus účinku a hrozí nefrotoxicita) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (výrazný antiseptický proplach pomáhá eliminovat chronické bakteriální ložiska usazená na sliznicích, jež dráždí k hyperaktivitě detruzoru) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní uroléčivo; antimikrobiální hydrochinon spolehlivě potlačuje chronické, biofilm tvořící uropatogenní kmeny u rekurentních cystitid) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace dlouhodobého nepřetržitého podávání; nesmí se užívat déle než 7 dní v kuse a maximálně 5× za rok kvůli riziku hepatotoxicity a podráždění žaludku tříslovinami!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace u chronické ledvinné nedostatečnosti; snížená funkční kapacita nefronů nedokáže bezpečně metabolizovat a vylučovat hydrochinonové konjugáty, což by vedlo k jejich akumulaci a parenchymální nekróze!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
|-
| '''Herba herniariae'''&lt;br /&gt;''Herniaria glabra''
| 2 zdroje (uvolněním tonu hladkého svalstva močové trubice a hrdla měchýře pomáhá usnadňovat mikci ztíženou zbytněním prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírný doplňkový hydrofilní efekt přispívá k resorpci lehkých metabolických edémů v tkáních) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční pomocné podávání u stařecké inkontinence podmíněné trvalým drážděním detruzoru krystalky písku) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (saponiny působí jako metabolické proplachovadlo; urychlují vyplavování usazených solí, močoviny a kreatininu z ledvinných tubulů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Herniariae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný význam; dlouhodobě brání precipitaci nových minerálních jader, tlumí chronickou iritaci sliznic a uvolňuje bolestivé mikční křeče) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Herniariae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (šetrná podpora glomerulární filtrace, saponiny v této droze nevykazují agresivní nefrotoxický profil) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''Solidago virgaurea / canadensis''
| 3 zdroje (výrazně snižuje zánětlivé napětí v oblasti hrdla měchýře a doprovodné městnavé symptomy u benigní hyperplazie prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové, bezpečné ledvinové akvaretikum; leiokarposid a flavonoidy masivně zvyšují vylučování vody a účinně redukují systémové edémy bez dráždění renálního parenchymu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u edémů způsobených těžkým chronickým srdečním či ledvinným selháním, kde je indikován striktní lékařský management) &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (antiflogistický a analgetický účinek mírní urgentní stařeckou inkontinenci způsobenou chronickým drážděním a zánětem stěny měchýře) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní urologické detoxikans; prokazatelně zvyšuje vylučování dusíkatých odpadních látek, čistí ledvinové pánvičky a revitalizuje funkční nefrony) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v terapii chronických, rekurentních a nebakteriálních cystitid; mohutný protizánětlivý a imunomodulační účinek hojí poškozený slizniční epitel) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající tonikum ledvin; bezpečně stimuluje a regeneruje parenchym v subakutních fázích a po odeznění těžkých infekčních nefritid) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nepodávat u terminálních stadií anurie a těžké organické sklerózy ledvin, kde již chybí funkční tkáň) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 2 zdroje (křemičitany pomáhají zpevňovat pojivové tkáně v okolí hrdla měchýře a doplňkově podporují tonus prostatického lůžka) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výrazný a spolehlivý akvaretický účinek; saponiny a flavonoidy stimulují vylučování tekutin a účinně redukují hydrostatické edémy bez minerálové dysbalance) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u otoků vyvolaných závažnou nedostatečností srdce nebo ledvin) &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_uro&quot; /&gt;
| 3 zdroje (vysoký obsah kyseliny křemičité mechanicky zpevňuje urologické epitely a vazivový aparát pánevního dna, což pomáhá tlumit lehkou stařeckou a stresovou inkontinenci) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (minerální a křemičité složky proplachují tubuly a napomáhají clearance kyseliny močové a dusíkatých reziduí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové profylaktikum; regeneruje narušenou slizniční bariéru, působí adstringentně a dlouhodobě brání novému usazování bakteriálních biofilmů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (křemičitá kyselina napomáhá strukturální rekonvalescenci a hojení renálního parenchymu po chronických nefritidách) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno při těžké funkční skleróze a pokročilém svrašťování ledvin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Radix levistici'''&lt;br /&gt;''Levisticum officinale''
| 2 zdroje (silný proplachový tlak moči mechanicky ulehčuje vyprazdňování měchýře při chronické retenci způsobené hyperplazií prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné ftalidové diuretikum; vyvolává masivní hydrostatický proplach tkání a bleskově redukuje periferní edémy a městnání tekutin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u otoků renálního a srdečního původu vyžadujících exaktní klinickou kličkovou medikaci) &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné proplachovadlo; rapidně zvyšuje filtrační kapacitu nefronů a urychluje vylučování urátů a toxických metabolitů z krevního oběhu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vhodné k občasné intenzivní proplachové terapii u pacientů trpících na úporné, dlouhodobé a nebakteriální cystitidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný zákaz souvislého užívání déle než 2–4 týdny v kuse, intenzivní ftalidové silice by mohly vyvolat chronické překrvení a iritaci sliznic) &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace u rozvinuté ledvinné nedostatečnosti; dráždivá silice přímo bičuje unavený ledvinový epitel, což u insuficietních nefronů vyvolává zrychlení destrukce parenchymu a rozpad glomerulární filtrace!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o vylučování a močových cestách). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Betula pendula Roth and/or Betula pubescens Ehrh., folium''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Arctostaphylos uva-ursi (L.) Spreng., folium''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Herniariae_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Herniaria glabra L., Herniaria hirsuta L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Solidago virgaurea L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Equisetum arvense L., herba''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Levisticum officinale Koch, radix''. Amsterdam: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>6jm5o06wotvdk3h7hvodrachf1aq5m9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20816</id>
    <revision>
      <id>149806</id>
      <parentid>149561</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T15:46:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149806</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7360" sha1="mpnalpphdy9pvoz4svv2qkbwv3zqa54" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}}

__NOTOC__
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; border-radius: 8px; background-color: #f7f9fa; border-left: 6px solid #2a75a0; padding: 10px; margin-bottom: 20px;&quot;

| style=&quot;font-size: 130%; font-weight: bold; color: #2a75a0;&quot; | Fytoterapeutická matice drog
|-
| Vítejte na akademickém projektu zaměřeném na strukturovanou syntézu tradičních i vědecky ověřených fytoterapeutických poznatků. Tento open-source kurz slouží k přehledné identifikaci indikací a kontraindikací rostlinných drog u specifických anatomických systémů.
|}

== Metodika a struktura projektu ==

Projekt uplatňuje exaktní maticový přístup. Každý specializovaný modul (podstránka) reprezentuje jeden orgánový či anatomický systém. 

* '''Záhlaví řádků:''' Obsahuje oficiální lékopisný název drogy (např. ''Flos sambuci'') and přesné botanické určení mateřských rostlin (species) s aktivními křížovými wikiodkazy do české Wikipedie.
* '''Záhlaví sloupců:''' Je rozděleno na dvojice '''Indikace (I)''' a '''Kontraindikace (K)''' pro konkrétní medicínské stavy a diagnózy řazené abecedně.
* '''Hodnocení v buňkách (Matice):''' Zápis v buňce udává přesný počet nezávislých odborných a tradičních pramenů, které dané užití doporučují (v sloupci I) nebo výslovně zavrhují jako rizikové či nevhodné (v sloupci K). Každý záznam je podložen adresnou akademickou referencí.

=== Použitý citační aparát (Hlavní klíč) ===
Aby se v dílčích tabulkách ušetřilo místo v kódu, jsou jednotlivé prameny v buňkách citovány pomocí unifikovaných zkrácených jmen:
# '''Mika_SVK:''' MUDr. Karol Mika – ''Fytoterapia z pera lekára'' (původní slovenské vydání). Reprezentant propojení klasické medicínské praxe s exaktní farmakognosií.
# '''Rystonova_...:''' Ida Rystonová – Monotematické řady (např. ''Byliny na dýchací cesty'', ''Byliny na zažívací potíže'', ''Byliny na močové cesty'', ''Byliny na nervy a duši''). Zdroj hlubokých etnobotanických znalostí, lidového názvosloví (např. ''zděšenec'' či ''střesovník'' pro třezalku) a historických synonym.
# '''Janca_Zentrich:''' Jiří Janča, Josef Antonín Zentrich – ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Klasický pilíř české a slovenské tradiční bylinářské školy.
# '''EMA_...:''' Evropská léková agentura (HMPC) – Oficiální unijní rostlinné monografie (Community herbal monograms), určující bezpečné standardy a klinicky ověřená rizika.

---

== Tematické moduly (Rozcestník matic) ==

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! style=&quot;background-color: #f2f2f2; width: 5%;&quot; | #
! style=&quot;background-color: #f2f2f2; width: 35%;&quot; | Anatomický modul (Podstránka)
! style=&quot;background-color: #f2f2f2; width: 60%;&quot; | Sledované diagnózy a stavy v tabulce
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 1.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém|1. Respirační systém]]'''
| Bronchitis, Tussis, Asthma bronchiale, Rhinitis et Sinusitis, Influenza et Febris, Laryngitis, Pneumonia.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 2.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie|2. Gastroenterologie]]'''
| Gastritis et Ulcus, Dyspepsia, Obstipatio, Diarrhoe, Morbi hepatis et vesicae felleae, Stomatitis, Spasmi.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 3.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie|3. Urologie a nefrologie]]'''
| Cystitis, Nephritis, Urolithiasis, Oedemata, Hypertrophia prostatae, Urateuria (Podagra), Incontinentia.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 4.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie|4. Kardiologie a angiologie]]'''
| Hypertenze, Hypotenze, Cardiotonica et Arrhythmia, Arterioskleróza, Varixy et Haemorrhoides, Microcirculatio, Neurosis cordis.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 5.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie|5. Neurologie a psychiatrie]]'''
| Insomnia, Anxietas, Cephalea, Neuralgia, Cognitio et Memoria, Depressio, Vegetativní dystonie.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 6.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium|6. Gynekologie a klimakterium]]'''
| Dysmenorrhoea, Menorrhagia, Amenorrhoea, Syndroma climactericum, Vaginitis et Fluor, Lactatio, Uterus tonica.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 7.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie|7. Dermatologie a revmatologie]]'''
| Rheumatismus, Arthrosis, Dermatitis et Eczema, Vulnera (Hojení ran), Psoriasis, Acne, Diaphoresis.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 8.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus|8. Endokrinologie a metabolismus]]'''
| Diabetes mellitus (mírné formy), Obesitas, Hyperthyreosis, Hypothyreosis, Detoxicatio, Podpora imunity.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 9.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|9. Traumatologie]]'''
| Fracturae (Zlomeniny), Distorsiones (Podvrtnutí), Contusiones (Pohmožděniny), Combustiones (Popáleniny), Vulnera postoperativa, Infectiones, Haemorrhagia externa.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 10.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|10. Otorinolaryngologie (ORL)]]'''
| Otitis media (Zánět středního ucha), Tinnitus, Anosmie (Ztráta čichu), Tonsillitis chronica, Nosní polypy, Výplachy nosu, Kloktadla.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 11.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|11. Oftalmologie (Oční)]]'''
| Conjunctivitis (Zánět spojivek), Únava očí, Katarakta (Šedý zákal), Hordeolum (Ječné zrno), Epiphora (Slzení očí), Cévní degenerace sítnice.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 12.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|12. Pediatrická fytoterapie (Dětská)]]'''
| Gastrointestinální koliky, Prořezávání zubů, Dětská dráždivost, Bezpečná slizniční antiseptika, Regulace teploty, Specifická věková omezení drog.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 13.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|13. Geriatrie a podpůrná onkologie]]'''
| Involuční změny tkání, Stařecký třes, Kognitivní úbytek, Nutriční stimulace u kachexie, Hepatoprotekce při cytostatické léčbě, Paliativní zklidnění sliznic.
|}

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

== Doporučená základní literatura projektu ==
* MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.
* RYSTONOVÁ, Ida. ''Průvodce lidovými názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů''. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1407-8.
* JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.
* European Medicines Agency. ''European Union herbal monograms / HMPC assessment reports''. [https://europa.eu EMA online portál].

[[Kategorie:Fytoterapeutická_matice_drog]] [[Kategorie:Lékařství]] [[Kategorie:Botanika]]</text>
      <sha1>mpnalpphdy9pvoz4svv2qkbwv3zqa54</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149807</id>
      <parentid>149806</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T15:48:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149807</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7358" sha1="fbsklwdz4v2cppio6omcq49xkbuuzfi" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__NOTOC__
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; border-radius: 8px; background-color: #f7f9fa; border-left: 6px solid #2a75a0; padding: 10px; margin-bottom: 20px;&quot;

| style=&quot;font-size: 130%; font-weight: bold; color: #2a75a0;&quot; | Fytoterapeutická matice drog
|-
| Vítejte na akademickém projektu zaměřeném na strukturovanou syntézu tradičních i vědecky ověřených fytoterapeutických poznatků. Tento open-source kurz slouží k přehledné identifikaci indikací a kontraindikací rostlinných drog u specifických anatomických systémů.
|}

== Metodika a struktura projektu ==

Projekt uplatňuje exaktní maticový přístup. Každý specializovaný modul (podstránka) reprezentuje jeden orgánový či anatomický systém. 

* '''Záhlaví řádků:''' Obsahuje oficiální lékopisný název drogy (např. ''Flos sambuci'') and přesné botanické určení mateřských rostlin (species) s aktivními křížovými wikiodkazy do české Wikipedie.
* '''Záhlaví sloupců:''' Je rozděleno na dvojice '''Indikace (I)''' a '''Kontraindikace (K)''' pro konkrétní medicínské stavy a diagnózy řazené abecedně.
* '''Hodnocení v buňkách (Matice):''' Zápis v buňce udává přesný počet nezávislých odborných a tradičních pramenů, které dané užití doporučují (v sloupci I) nebo výslovně zavrhují jako rizikové či nevhodné (v sloupci K). Každý záznam je podložen adresnou akademickou referencí.

=== Použitý citační aparát (Hlavní klíč) ===
Aby se v dílčích tabulkách ušetřilo místo v kódu, jsou jednotlivé prameny v buňkách citovány pomocí unifikovaných zkrácených jmen:
# '''Mika_SVK:''' MUDr. Karol Mika – ''Fytoterapia z pera lekára'' (původní slovenské vydání). Reprezentant propojení klasické medicínské praxe s exaktní farmakognosií.
# '''Rystonova_...:''' Ida Rystonová – Monotematické řady (např. ''Byliny na dýchací cesty'', ''Byliny na zažívací potíže'', ''Byliny na močové cesty'', ''Byliny na nervy a duši''). Zdroj hlubokých etnobotanických znalostí, lidového názvosloví (např. ''zděšenec'' či ''střesovník'' pro třezalku) a historických synonym.
# '''Janca_Zentrich:''' Jiří Janča, Josef Antonín Zentrich – ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Klasický pilíř české a slovenské tradiční bylinářské školy.
# '''EMA_...:''' Evropská léková agentura (HMPC) – Oficiální unijní rostlinné monografie (Community herbal monograms), určující bezpečné standardy a klinicky ověřená rizika.

---

== Tematické moduly (Rozcestník matic) ==

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! style=&quot;background-color: #f2f2f2; width: 5%;&quot; | #
! style=&quot;background-color: #f2f2f2; width: 35%;&quot; | Anatomický modul (Podstránka)
! style=&quot;background-color: #f2f2f2; width: 60%;&quot; | Sledované diagnózy a stavy v tabulce
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 1.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém|1. Respirační systém]]'''
| Bronchitis, Tussis, Asthma bronchiale, Rhinitis et Sinusitis, Influenza et Febris, Laryngitis, Pneumonia.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 2.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie|2. Gastroenterologie]]'''
| Gastritis et Ulcus, Dyspepsia, Obstipatio, Diarrhoe, Morbi hepatis et vesicae felleae, Stomatitis, Spasmi.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 3.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie|3. Urologie a nefrologie]]'''
| Cystitis, Nephritis, Urolithiasis, Oedemata, Hypertrophia prostatae, Urateuria (Podagra), Incontinentia.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 4.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie|4. Kardiologie a angiologie]]'''
| Hypertenze, Hypotenze, Cardiotonica et Arrhythmia, Arterioskleróza, Varixy et Haemorrhoides, Microcirculatio, Neurosis cordis.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 5.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie|5. Neurologie a psychiatrie]]'''
| Insomnia, Anxietas, Cephalea, Neuralgia, Cognitio et Memoria, Depressio, Vegetativní dystonie.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 6.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium|6. Gynekologie a klimakterium]]'''
| Dysmenorrhoea, Menorrhagia, Amenorrhoea, Syndroma climactericum, Vaginitis et Fluor, Lactatio, Uterus tonica.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 7.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie|7. Dermatologie a revmatologie]]'''
| Rheumatismus, Arthrosis, Dermatitis et Eczema, Vulnera (Hojení ran), Psoriasis, Acne, Diaphoresis.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 8.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus|8. Endokrinologie a metabolismus]]'''
| Diabetes mellitus (mírné formy), Obesitas, Hyperthyreosis, Hypothyreosis, Detoxicatio, Podpora imunity.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 9.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|9. Traumatologie]]'''
| Fracturae (Zlomeniny), Distorsiones (Podvrtnutí), Contusiones (Pohmožděniny), Combustiones (Popáleniny), Vulnera postoperativa, Infectiones, Haemorrhagia externa.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 10.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|10. Otorinolaryngologie (ORL)]]'''
| Otitis media (Zánět středního ucha), Tinnitus, Anosmie (Ztráta čichu), Tonsillitis chronica, Nosní polypy, Výplachy nosu, Kloktadla.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 11.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|11. Oftalmologie (Oční)]]'''
| Conjunctivitis (Zánět spojivek), Únava očí, Katarakta (Šedý zákal), Hordeolum (Ječné zrno), Epiphora (Slzení očí), Cévní degenerace sítnice.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 12.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|12. Pediatrická fytoterapie (Dětská)]]'''
| Gastrointestinální koliky, Prořezávání zubů, Dětská dráždivost, Bezpečná slizniční antiseptika, Regulace teploty, Specifická věková omezení drog.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 13.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|13. Geriatrie a podpůrná onkologie]]'''
| Involuční změny tkání, Stařecký třes, Kognitivní úbytek, Nutriční stimulace u kachexie, Hepatoprotekce při cytostatické léčbě, Paliativní zklidnění sliznic.
|}

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

== Doporučená základní literatura projektu ==
* MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.
* RYSTONOVÁ, Ida. ''Průvodce lidovými názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů''. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1407-8.
* JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.
* European Medicines Agency. ''European Union herbal monograms / HMPC assessment reports''. [https://europa.eu EMA online portál].

[[Kategorie:Fytoterapeutická_matice_drog]] [[Kategorie:Botanika]]</text>
      <sha1>fbsklwdz4v2cppio6omcq49xkbuuzfi</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149823</id>
      <parentid>149807</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:19:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149823</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7315" sha1="pj531777fsq2rfn6t5hsqngku5lr1xb" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__NOTOC__
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; border-radius: 8px; background-color: #f7f9fa; border-left: 6px solid #2a75a0; padding: 10px; margin-bottom: 20px;&quot;

| style=&quot;font-size: 130%; font-weight: bold; color: #2a75a0;&quot; | Fytoterapeutická matice drog
|-
| Vítejte na akademickém projektu zaměřeném na strukturovanou syntézu tradičních i vědecky ověřených fytoterapeutických poznatků. Tento open-source kurz slouží k přehledné identifikaci indikací a kontraindikací rostlinných drog u specifických anatomických systémů.
|}

== Metodika a struktura projektu ==

Projekt uplatňuje exaktní maticový přístup. Každý specializovaný modul (podstránka) reprezentuje jeden orgánový či anatomický systém. 

* '''Záhlaví řádků:''' Obsahuje oficiální lékopisný název drogy (např. ''Flos sambuci'') and přesné botanické určení mateřských rostlin (species) s aktivními křížovými wikiodkazy do české Wikipedie.
* '''Záhlaví sloupců:''' Je rozděleno na dvojice '''Indikace (I)''' a '''Kontraindikace (K)''' pro konkrétní medicínské stavy a diagnózy řazené abecedně.
* '''Hodnocení v buňkách (Matice):''' Zápis v buňce udává přesný počet nezávislých odborných a tradičních pramenů, které dané užití doporučují (v sloupci I) nebo výslovně zavrhují jako rizikové či nevhodné (v sloupci K). Každý záznam je podložen adresnou akademickou referencí.

=== Použitý citační aparát (Hlavní klíč) ===
Aby se v dílčích tabulkách ušetřilo místo v kódu, jsou jednotlivé prameny v buňkách citovány pomocí unifikovaných zkrácených jmen:
# '''Mika_SVK:''' MUDr. Karol Mika – ''Fytoterapia z pera lekára'' (původní slovenské vydání). Reprezentant propojení klasické medicínské praxe s exaktní farmakognosií.
# '''Rystonova_...:''' Ida Rystonová – Monotematické řady (např. ''Byliny na dýchací cesty'', ''Byliny na zažívací potíže'', ''Byliny na močové cesty'', ''Byliny na nervy a duši''). Zdroj hlubokých etnobotanických znalostí, lidového názvosloví (např. ''zděšenec'' či ''střesovník'' pro třezalku) a historických synonym.
# '''Janca_Zentrich:''' Jiří Janča, Josef Antonín Zentrich – ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Klasický pilíř české a slovenské tradiční bylinářské školy.
# '''EMA_...:''' Evropská léková agentura (HMPC) – Oficiální unijní rostlinné monografie (Community herbal monograms), určující bezpečné standardy a klinicky ověřená rizika.

---

== Tematické moduly (Rozcestník matic) ==

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! style=&quot;background-color: #f2f2f2; width: 5%;&quot; | #
! style=&quot;background-color: #f2f2f2; width: 35%;&quot; | Anatomický modul (Podstránka)
! style=&quot;background-color: #f2f2f2; width: 60%;&quot; | Sledované diagnózy a stavy v tabulce
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 1.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém|Respirační systém]]'''
| Bronchitis, Tussis, Asthma bronchiale, Rhinitis et Sinusitis, Influenza et Febris, Laryngitis, Pneumonia.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 2.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie|Gastroenterologie]]'''
| Gastritis et Ulcus, Dyspepsia, Obstipatio, Diarrhoe, Morbi hepatis et vesicae felleae, Stomatitis, Spasmi.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 3.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie|Urologie a nefrologie]]'''
| Cystitis, Nephritis, Urolithiasis, Oedemata, Hypertrophia prostatae, Urateuria (Podagra), Incontinentia.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 4.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie|Kardiologie a angiologie]]'''
| Hypertenze, Hypotenze, Cardiotonica et Arrhythmia, Arterioskleróza, Varixy et Haemorrhoides, Microcirculatio, Neurosis cordis.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 5.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie|Neurologie a psychiatrie]]'''
| Insomnia, Anxietas, Cephalea, Neuralgia, Cognitio et Memoria, Depressio, Vegetativní dystonie.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 6.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium|Gynekologie a klimakterium]]'''
| Dysmenorrhoea, Menorrhagia, Amenorrhoea, Syndroma climactericum, Vaginitis et Fluor, Lactatio, Uterus tonica.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 7.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie|Dermatologie a revmatologie]]'''
| Rheumatismus, Arthrosis, Dermatitis et Eczema, Vulnera (Hojení ran), Psoriasis, Acne, Diaphoresis.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 8.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus|Endokrinologie a metabolismus]]'''
| Diabetes mellitus (mírné formy), Obesitas, Hyperthyreosis, Hypothyreosis, Detoxicatio, Podpora imunity.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 9.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Traumatologie]]'''
| Fracturae (Zlomeniny), Distorsiones (Podvrtnutí), Contusiones (Pohmožděniny), Combustiones (Popáleniny), Vulnera postoperativa, Infectiones, Haemorrhagia externa.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 10.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Otorinolaryngologie (ORL)]]'''
| Otitis media (Zánět středního ucha), Tinnitus, Anosmie (Ztráta čichu), Tonsillitis chronica, Nosní polypy, Výplachy nosu, Kloktadla.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 11.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Oftalmologie (Oční)]]'''
| Conjunctivitis (Zánět spojivek), Únava očí, Katarakta (Šedý zákal), Hordeolum (Ječné zrno), Epiphora (Slzení očí), Cévní degenerace sítnice.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 12.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Pediatrická fytoterapie (Dětská)]]'''
| Gastrointestinální koliky, Prořezávání zubů, Dětská dráždivost, Bezpečná slizniční antiseptika, Regulace teploty, Specifická věková omezení drog.
|-

| style=&quot;text-align: center; font-weight: bold;&quot; | 13.
| '''[[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Geriatrie a podpůrná onkologie]]'''
| Involuční změny tkání, Stařecký třes, Kognitivní úbytek, Nutriční stimulace u kachexie, Hepatoprotekce při cytostatické léčbě, Paliativní zklidnění sliznic.
|}

== Doporučená základní literatura projektu ==
* MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.
* RYSTONOVÁ, Ida. ''Průvodce lidovými názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů''. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1407-8.
* JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.
* European Medicines Agency. ''European Union herbal monograms / HMPC assessment reports''. [https://europa.eu EMA online portál].

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická_matice_drog]] [[Kategorie:Botanika]]</text>
      <sha1>pj531777fsq2rfn6t5hsqngku5lr1xb</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149855</id>
      <parentid>149823</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T02:06:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>ano</comment>
      <origin>149855</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8843" sha1="bkxwattv6dih1qlwaso5hv7iucrvefl" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice drog – Hlavní rozcestník projektu ==
Vítejte na hlavní navigační stránce projektu **Fytoterapeutická matice drog**. Tento medicínsko-botanický systém poskytuje exaktní křížový přehled o využití léčivých rostlin při léčbě lidských chorob, řazených přísně podle anatomických systémů a klinických oborů. 

Každý modul je rozdělen na dvě specializované tabulky pod sebou (**Tabulka A** a **Tabulka B**). Každá buňka obsahuje počet verifikovaných pramenů (včetně oficiálních monografií Evropské lékové agentury EMA) a podrobný rozbor indikací (I) a kontraindikací (K).

Níže naleznete kompletní přehled 17 tematických modulů s duální navigační strukturou: odkaz na klinickou patofyziologii na české Wikipedii (w:cs) a přímý odkaz na fytoterapeutickou matici v rámci našeho projektu.

=== 1. [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém|Respirační systém]] ===
* **Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)**
** [[w:cs:Rýma|Rhinitis (Rýma)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět vedlejších nosních dutin|Sinusitis (Zánět dutin)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Angína|Tonsillitis et Pharyngitis (Angína)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět hrtanu|Laryngitis et Tracheitis (Zánět hrtanu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Chřipka|Influenza et Febris (Chřipka a horečka)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět plic|Pneumonia (Zánět plic)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)**
** [[w:cs:Kašel|Tussis siccus (Suchý kašel)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Kašel|Tussis humidus (Vlhký kašel)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Bronchitida|Bronchitis acuta (Akutní zánět průdušek)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Chronická obstrukční plicní nemoc|Bronchitis chronica et CHOPN]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Astma|Asthma bronchiale (Průduškové astma)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Rekonvalescence|Convalescentia (Plicní obnova)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]

=== 2. [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie|Gastroenterologie (Trávicí systém)]] ===
* **Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas**
** [[w:cs:Gastritida|Gastritis et Ulcus (Záněty a vředy žaludku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dyspepsie|Dyspepsia stomachica (Žaludeční dyspepsie)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Křeč|Spasmi tractus digestivi (Křeče zažívání)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hepatitida|Morbi hepatis (Choroby jater)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Žlučník|Morbi vesicae felleae (Choroby žlučníku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět slinivky břišní|Pancreatitis chronica (Exokrinní pankreas)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace**
** [[w:cs:Zácpa|Obstipatio (Zácpa)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Průjem|Diarrhoe (Průjem)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Syndrom dráždivého tračníku|Syndroma IBS (Dráždivý tračník)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Plynatost|Meteorismus (Nadýmání a plynatost)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Afta|Stomatitis et Aphthae (Záněty v ústech a afty)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dysbióza|Infectiones intestinales (Střevní dysbiózy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]

=== 3. [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie|Kardiologie a angiologie (Oběhový systém)]] ===
* **Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)**
** [[w:cs:Hypertenze|Hypertenze (Vysoký krevní tlak)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Srdeční selhání|Insuficiencia cordis (Nedostatečnost myokardu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Arytmie|Arrhythmia / Tachycardia (Poruchy rytmu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Ischemická choroba srdeční|Ischemia cordis (Angina pectoris)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Neuróza|Neurosis cordis (Srdeční neuróza ze stresu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Ateroskleróza|Kardioprotekce (Ochrana cévního endotelu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)**
** [[w:cs:Chronická žilní nedostatečnost|Insuficiencia venosa (Křečové žíly)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hemoroid|Haemorrhoides (Hemoroidální onemocnění)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Otok|Oedemata (Městnavé otoky nohou)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vlásečnice|Mikrocirkulace (Periferní a mozkový průtok)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vlásečnice|Fragilitas capillarium (Křehkost kapilár)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Trombóza|Antitrombotická ochrana (Agregace destiček)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
&lt;!-- ZDE SKONČIL BOX 1 – VPŘED NAVÁŽE BOX 2 (Podstránky 4 až 6) --&gt;</text>
      <sha1>bkxwattv6dih1qlwaso5hv7iucrvefl</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149856</id>
      <parentid>149855</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T02:12:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149856</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="35931" sha1="4a0pkq28bxfrjgelgzj4ln6xzh41nc2" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice drog – Hlavní rozcestník projektu ==
Vítejte na hlavní navigační stránce projektu **Fytoterapeutická matice drog**. Tento medicínsko-botanický systém poskytuje exaktní křížový přehled o využití léčivých rostlin při léčbě lidských chorob, řazených přísně podle anatomických systémů a klinických oborů. 

Každý modul je rozdělen na dvě specializované tabulky pod sebou (**Tabulka A** a **Tabulka B**). Každá buňka obsahuje počet verifikovaných pramenů (včetně oficiálních monografií Evropské lékové agentury EMA) a podrobný rozbor indikací (I) a kontraindikací (K).

Níže naleznete kompletní přehled 17 tematických modulů s duální navigační strukturou: odkaz na klinickou patofyziologii na české Wikipedii (w:cs) a přímý odkaz na fytoterapeutickou matici v rámci našeho projektu.

=== 1. [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém|Respirační systém]] ===
* **Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)**
** [[w:cs:Rýma|Rhinitis (Rýma)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět vedlejších nosních dutin|Sinusitis (Zánět dutin)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Angína|Tonsillitis et Pharyngitis (Angína)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět hrtanu|Laryngitis et Tracheitis (Zánět hrtanu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Chřipka|Influenza et Febris (Chřipka a horečka)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět plic|Pneumonia (Zánět plic)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)**
** [[w:cs:Kašel|Tussis siccus (Suchý kašel)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Kašel|Tussis humidus (Vlhký kašel)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Bronchitida|Bronchitis acuta (Akutní zánět průdušek)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Chronická obstrukční plicní nemoc|Bronchitis chronica et CHOPN]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Astma|Asthma bronchiale (Průduškové astma)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Rekonvalescence|Convalescentia (Plicní obnova)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]

=== 2. [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie|Gastroenterologie (Trávicí systém)]] ===
* **Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas**
** [[w:cs:Gastritida|Gastritis et Ulcus (Záněty a vředy žaludku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dyspepsie|Dyspepsia stomachica (Žaludeční dyspepsie)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Křeč|Spasmi tractus digestivi (Křeče zažívání)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hepatitida|Morbi hepatis (Choroby jater)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Žlučník|Morbi vesicae felleae (Choroby žlučníku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět slinivky břišní|Pancreatitis chronica (Exokrinní pankreas)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace**
** [[w:cs:Zácpa|Obstipatio (Zácpa)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Průjem|Diarrhoe (Průjem)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Syndrom dráždivého tračníku|Syndroma IBS (Dráždivý tračník)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Plynatost|Meteorismus (Nadýmání a plynatost)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Afta|Stomatitis et Aphthae (Záněty v ústech a afty)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dysbióza|Infectiones intestinales (Střevní dysbiózy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]

=== 3. [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie|Kardiologie a angiologie (Oběhový systém)]] ===
* **Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)**
** [[w:cs:Hypertenze|Hypertenze (Vysoký krevní tlak)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Srdeční selhání|Insuficiencia cordis (Nedostatečnost myokardu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Arytmie|Arrhythmia / Tachycardia (Poruchy rytmu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Ischemická choroba srdeční|Ischemia cordis (Angina pectoris)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Neuróza|Neurosis cordis (Srdeční neuróza ze stresu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Ateroskleróza|Kardioprotekce (Ochrana cévního endotelu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)**
** [[w:cs:Chronická žilní nedostatečnost|Insuficiencia venosa (Křečové žíly)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hemoroid|Haemorrhoides (Hemoroidální onemocnění)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Otok|Oedemata (Městnavé otoky nohou)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vlásečnice|Mikrocirkulace (Periferní a mozkový průtok)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vlásečnice|Fragilitas capillarium (Křehkost kapilár)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Trombóza|Antitrombotická ochrana (Agregace destiček)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
=== 4. [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie|Neurologie a psychiatrie]] ===
* **Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek**
** [[w:cs:Nespavost|Insomnia (Poruchy spánku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Úzkost|Anxietas (Úzkostné stavy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Deprese (medicína)|Depressio (Mírné formy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Stres|Stress et Exhaustio (Psychické vyčerpání)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Neuróza|Neurosis cordis / gastrica (Orgánové neurózy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vegetativní nervová soustava|Vegetativní dystonie (Labilita)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice**
** [[w:cs:Bolest hlavy|Cephalea (Bolesti hlavy a migrény)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Neuralgie|Neuralgia (Neuropatická bolest)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Kognice|Cognitio et Memoria (Podpora paměti)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Třes|Tremor (Stařecký třes)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Neuropreventivní péče|Neuroprotekce (Ochrana neuronů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Apatie|Apatie a somnolence (Letargie)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice|Zobrazit v matici]]

=== 5. [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie|Urologie a nefrologie]] ===
* **Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza**
** [[w:cs:Zánět močového měchýře|Cystitis acuta (Infekce měchýře)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět ledvin|Nephritis (Záněty ledvin)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Močové kameny|Urolithiasis (Močové kameny)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dna (nemoc)|Urateuria (Dna / Podagra)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dysurie|Dysuria (Pálení při močení)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Prostatitida|Prostatitis acuta (Zánět prostaty)]] → [[Fytoterapeutická močová matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy**
** [[w:cs:Benigní hyperplazie prostaty|Hypertrophia prostatae (BHP)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Otok|Oedemata (Renální otoky)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Močová inkontinence|Incontinentia (Únik moči)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Glomerulární filtrace|Detoxikace renální (Clearance)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět močového měchýře|Cystitis chronica (Recidivující záněty)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Selhání ledvin|Renální insuficience (Podpora nefronů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy|Zobrazit v matici]]

=== 6. [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium|Gynekologie a klimakterium]] ===
* **Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče**
** [[w:cs:Dysmenorea|Dysmenorrhoea (Křeče a bolest)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Menoragie|Menorrhagia et Metrorrhagia (Krvácení)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Amenorea|Amenorrhoea (Vynechání menses)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Premenstruační syndrom|Syndroma praemenstruale (PMS)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vaginální výtok|Fluor vaginalis (Poševní výtoky)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Děloha|Uterotonika / Spasmolytika (Tonus dělohy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty**
** [[w:cs:Menopauza|Syndroma climactericum (Návaly horka)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nespavost|Insomnia et Anxietas climacterica]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Mastodynie|Mastodynia / Mastopathia (Pnutí prsů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Fytoestrogeny|Hormonální regulace (Phytoestrogeny)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět dělohy|Adnexitis chronica (Záněty vaječníků)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vagína|Prevence urogenitální atrofie (Suchost)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty|Zobrazit v matici]]
=== 7. [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie|Dermatologie a revmatologie]] ===
* **Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)**
** [[w:cs:Dermatitida|Dermatitis et Eczema (Atopické ekzémy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Rána|Vulnera superficialia (Odřeniny a zranění)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Akné|Acne vulgaris et Seborrhoea (Mazotok)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Lupénka|Psoriasis (Podpora u lupénky)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Bércový vřed|Ulcus cruris (Bércové vředy a rány)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Pyodermie|Infectiones cutaneae (Infekce kůže)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)**
** [[w:cs:Revmatoidní artritida|Rheumatismus / RA (Záněty kloubů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Artróza|Arthrosis (Degenerativní kloubní změny)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dna (nemoc)|Podagra (Dnavá artritida)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Myalgie|Myalgia et Myogelosis (Bolesti svalů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět šlach|Záněty šlach a úponů (Tendinitidy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Detoxikace|Systémová detoxikace (Vyplavování zánětu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)|Zobrazit v matici]]

=== 8. [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus|Endokrinologie a metabolismus]] ===
* **Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)**
** [[w:cs:Hypertyreóza|Hyperthyreosis (Zvýšená štítná žláza)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hypotyreóza|Hypothyreosis (Snížená štítná žláza)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Cukrovka (nemoc)|Diabetes mellitus (Regulace glykémie u II. typu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Diabetická retinopatie|Pozdní komplikace diabetu (Angiopatie)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět slinivky břišní|Pancreatitis chronica (Exokrinní sekrece)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nadledvina|Hormonální regulace nadledvin (Stres a únava)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)**
** [[w:cs:Obezita|Adipositas (Podpora redukce váhy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hyperlipidémie|Hyperlipidaemia (Zvýšený cholesterol)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dna (nemoc)|Podagra (Vylučování kyseliny močové)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Metabolický syndrom|Metabolický syndrom (Inzulinová rezistence)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Otok|Retence tekutin (Metabolické edémy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Detoxikace|Depurace (Čištění krve a metabolický obrat)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)|Zobrazit v matici]]

=== 9. [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Oftalmologie]] ===
* **Jednotná křížová matice očních stavů a diagnóz**
** [[w:cs:Zánět spojivek|Conjunctivitis (Záněty spojivek)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Syndrom suchého oka|Syndroma siccum (Suché oko)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Šedý zákal|Cataracta (Profylaxe katarakty)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Unavené oči|Asthenopia (Zraková únava a přetížení)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vlčí zrno|Hordeolum et Chalazion (Ječné a vlčí zrno)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Glaukom|Glaucoma (Doplňková regulace nitroočního tlaku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Zobrazit v matici]]
&lt;!-- ZDE NAVAZUJE BOX 4 – PODSTRÁNKY 10 AŽ 13 --&gt;
=== 10. [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Otorinolaryngologie (ORL)]] ===
* **Jednotná křížová matice krčních, nosních a ušních stavů**
** [[w:cs:Otitis|Otitis media (Záněty středního ucha)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět hrtanu|Laryngitis acuta (Ztráta hlasu a chrapot)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět vedlejších nosních dutin|Sinusitis chronica (Zadní rýma a hleny)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Faryngitida|Pharyngitis (Škrabání a bolesti v krku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Afta|Stomatitis aphthosa (Afty a slizniční léze)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Tinnitus|Tinnitus (Ušní šelesty a podpora mikrocirkulace)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Zobrazit v matici]]

=== 11. [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Pediatrická fytoterapie]] ===
* **Jednotná křížová matice specifických dětských stavů**
** [[w:cs:Kojenecká kolika|Colica infantium (Kojenecké nadýmání a koliky)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nespavost|Agitatio et Insomnia (Dětský neklid a poruchy spánku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dermatitida|Dermatitis diaper (Plenková dermatitida a opruzeniny)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Kašel|Tussis infantium (Specifika dětského kašle)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Imunitní systém|Infectiones recidivantes (Podpora dětské imunity)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nechutenství|Anorexia infantium (Dětské nechutenství a podpora trávení)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Zobrazit v matici]]

=== 12. [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Traumatologie]] ===
* **Jednotná křížová matice úrazových stavů**
** [[w:cs:Pohmoždění|Contusio (Pohmožděniny a tupá traumata)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Distorze|Distorsio et Luxatio (Podvrtnutí a vymknutí kloubů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hematom|Haematoma (Resorpce krevních výronů a otoků)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Popálenina|Combustio (Popáleniny a solární dermatitidy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět šlach|Tendinitis posttraumatica (Úrazové záněty šlach)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zlomenina|Zlomeniny (Podpora regenerace periostu a hojení kostí)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Zobrazit v matici]]

=== 13. [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Geriatrie a podpůrná onkologie]] ===
* **Jednotná křížová matice stařeckých stavů a onkologické podpory**
** [[w:cs:Demence|Involuce CNS (Stařecký kognitivní pokles a demence)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Ateroskleróza|Marasmus senilis (Celková sešlost a stařecká kachexie)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zácpa|Obstipatio senilis (Chronická atonická zácpa seniorů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nespavost|Dyssomnia senilis (Poruchy spánkové architektury ve stáří)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nádor|Podpora při onkoterapii (Mírnění nauzey a kachexie)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Antioxidant|Onkoprefence (Antioxidační ochrana a eliminace radikálů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Zobrazit v matici]]
== Pokročilé specializované moduly ==
Následující moduly rozšiřují základní anatomickou kostru o specializované klinické obory, imunitní management, andrologická specifika a exaktní toxikologické profily. Tyto moduly jsou postupně zakládány a naplňovány v plném lékařském standardu (Tabulka A + Tabulka B).

=== 14. [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie|Imunologie a infektologie]] ===
* **Tabulka A: Imunostimulace a akutní protivirová obrana**
** [[w:cs:Imunodeficit|Imunodeficit (Chronicky snížená obranyschopnost)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie#Tabulka A: Imunostimulace a akutní protivirová obrana|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Virová infekce|Virostatická ochrana (Akutní virózy a replikace)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie#Tabulka A: Imunostimulace a akutní protivirová obrana|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Bakteriální infekce|Antimikrobiální podpora (Bakteriální infekty)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie#Tabulka A: Imunostimulace a akutní protivirová obrana|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Lymfatický systém, autoimunita a obnova**
** [[w:cs:Lymfatická soustava|Morbi lymphatici (Městnání lymfy a otoky uzlin)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie#Tabulka B: Lymfatický systém, autoimunita a obnova|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Autoimunitní onemocnění|Autoimunitní procesy (Mírnění hyperreaktivity)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie#Tabulka B: Lymfatický systém, autoimunita a obnova|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Antibiotikum|Rekonvalescence po ATB (Obnova bariér a mikroflóry)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie#Tabulka B: Lymfatický systém, autoimunita a obnova|Zobrazit v matici]]

=== 15. [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví|Andrologie a mužské zdraví]] ===
* **Tabulka A: Prostata, mikce a zánětlivé stavy u mužů**
** [[w:cs:Benigní hyperplazie prostaty|Hypertrophia prostatae (BHP – Stařecké zbytnění)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví#Tabulka A: Prostata, mikce a zánětlivé stavy u mužů|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Prostatitida|Prostatitis chronica (Chronické záněty prostaty)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví#Tabulka A: Prostata, mikce a zánětlivé stavy u mužů|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Infekce močových cest|Uro-infekce u mužů (Specifika mužské urethry)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví#Tabulka A: Prostata, mikce a zánětlivé stavy u mužů|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Hormonální osa, potence a spermatogeneze**
** [[w:cs:Erektilní dysfunkce|Poruchy erekce (Podpora pánevní vazodilatace)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví#Tabulka B: Hormonální osa, potence a spermatogeneze|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Andropauza|Andropauza (Mužský přechod a deficit testosteronu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví#Tabulka B: Hormonální osa, potence a spermatogeneze|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Neplodnost|Mužská sterilita (Stimulace spermatogeneze)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví#Tabulka B: Hormonální osa, potence a spermatogeneze|Zobrazit v matici]]

=== 16. [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém|Angiologie a cévní systém]] ===
* **Tabulka A: Žilní insuficience, trombózy a otoky**
** [[w:cs:Chronická žilní nedostatečnost|Insuficiencia venosa (Chronická žilní slabost)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka A: Žilní insuficience, trombózy a otoky|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Trombóza|Žilní trombózy (Prevence a reologie krve)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka A: Žilní insuficience, trombózy a otoky|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Lymfedém|Lymfedémy (Metabolicko-cévní retence tekutin)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka A: Žilní insuficience, trombózy a otoky|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Periferní arterie, mikroangiopatie a endotel**
** [[w:cs:Ischemická choroba dolních končetin|Ischémie dolních končetin (ICHDK)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka B: Periferní arterie, mikroangiopatie a endotel|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Raynaudův syndrom|Raynaudův syndrom (Vazospastické chladné končetiny)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka B: Periferní arterie, mikroangiopatie a endotel|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Cévní mozková příhoda|Mikroangiopatie (Ochrana jemného endotelu kapilár)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka B: Periferní arterie, mikroangiopatie a endotel|Zobrazit v matici]]

=== 17. [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování|Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] ===
* **Tabulka A: Orgánová toxicita a lékové interakce**
** [[w:cs:Hepatotoxicita|Hepatotoxicita (Poškození jater – např. PA alkaloidy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka A: Orgánová toxicita a lékové interakce|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nefrotoxicita|Nefrotoxicita (Iritace ledvinných glomerulů a tubulů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka A: Orgánová toxicita a lékové interakce|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Léková interakce|Interakce s léčivy (Indukce/Inhibice CYP3A4 a P-gp)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka A: Orgánová toxicita a lékové interakce|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a mutagenní rizika**
** [[w:cs:Neurotoxicita|Neurotoxicita (Centrální útlum, křeče a toxické silice)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a mutagenní rizika|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Těhotenství|Fetotoxicita (Kontraindikace v těhotenství a aborterní rizika)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a mutagenní rizika|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Karcinogen|Mutagenita a karcinogenita (Rizika dlouhodobé expozice)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a mutagenní rizika|Zobrazit v matici]]

== Souhrnná navigace projektu ==
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; text-align:center; background:#f9f9f9; font-size:90%;&quot;
! colspan=&quot;4&quot; style=&quot;background:#e2f0d9; font-size:110%; padding:6px;&quot; | Souhrnný rozcestník: Fytoterapeutická matice drog
|-

| [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém|1. Respirační systém]]
| [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie|2. Gastroenterologie]]
| [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie|3. Kardiologie a cévní]]
| [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie|4. Neurologie a psych.]]
|-

| [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie|5. Urologie a ledviny]]
| [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium|6. Gynekologie a přechod]]
| [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie|7. Kůže a klouby]]
| [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus|8. Metabolismus a žlázy]]
|-

| [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|9. Oftalmologie (Oči)]]
| [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|10. ORL (Krční/Ušní)]]
| [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|11. Pediatrie (Děti)]]
| [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|12. Traumatologie (Úrazy)]]
|-

| [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|13. Geriatrie a onko]]
| [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie|14. Imunologie a infekce]]
| [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví|15. Andrologie (Muži)]]
| [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém|16. Cévní systém]]
|-

| colspan=&quot;4&quot; | [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování|17. Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]]
|}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>4a0pkq28bxfrjgelgzj4ln6xzh41nc2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20817</id>
    <revision>
      <id>149819</id>
      <parentid>149550</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:10:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149819</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22401" sha1="m0fwu6p5ihx8om61e13ctb0ivhmpsur" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

== Fytoterapeutická matice: Kardiologie a angiologie ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při onemocněních a funkčních poruchách srdce a cévního systému. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro kardiologii a angiologii (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Hypertenze&lt;br /&gt;''Vysoký tlak''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Hypotenze&lt;br /&gt;''Nízký tlak''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Cardiotonica&lt;br /&gt;''Srdce a arytmie''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Skleróza&lt;br /&gt;''Cévy a lipidy''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Varixy&lt;br /&gt;''Žíly a hemoroidy''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Cirkulace&lt;br /&gt;''Prokrvení a paměť''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Neurosis&lt;br /&gt;''Srdeční neuróza''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Bulbus_allii_sativi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Česnek kuchyňský|Allium sativum]]''
| 4 zdroje (spolehlivě, mírně snižuje krevní tlak u lehčích forem hypertenze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Allii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno při patologicky nízkém tlaku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové antisklérotikum – snižuje agregaci destiček a hladinu lipidů/cholesterolu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Allii&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zlepšení elasticity cévního řečiště)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající stimulace periferního prokrvení u stařeckých změn cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (neužívat ve vysokých dávkách před plánovanými operacemi – zvyšuje krvácivost, interferuje s antikoagulanty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Allii&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_anserinae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba anserinae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mochna husí|Potentilla anserina]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné kardiotonické působení, posílení stařeckého srdce)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (vynikající spasmolytikum tlumící srdeční neurózu a křečovité bušení srdce ze stresu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Fructus_arnicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos arnicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prha arnika|Arnica montana]]''
| 1 zdroj (ve směsích rozšiřuje věnčité tepny a mírně ovlivňuje tlak)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zvyšuje minutový objem srdce a zlepšuje výživu myokardu, ale vyžaduje přísné dávkování)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou vyvolat nebezpečné srdeční arytmie)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (prevence sklerotických změn v cévách)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zlepšuje prokrvení mozku a věnčitých tepen po cévních příhodách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná vnitřní toxicita při předávkování, nevhodné pro lidi s těžkými organickými vadami srdce bez dozoru lékaře)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_betulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bříza bělokorá|Betula pendula]]''
| 2 zdroje (jako mírné, nedráždivé diuretikum pomáhá snižovat objem tekutin a ulevuje tlaku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (ulevuje přetíženému krevnímu oběhu při slabosti srdce)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u otoků zapříčiněných selháváním srdce – tzv. kardiální hydrops, kdy ledviny nelze nutit k diuréze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_kard&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_crataegi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos crataegi''' / '''Fructus crataegi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Hloh obecný|Crataegus laevigata]]'', ''[[w:cs:Hloh jednosemenný|Crataegus monogyna]]''
| 4 zdroje (reguluje krevní tlak, pozvolna a bezpečně snižuje mírnou hypertenzi)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové, naprosto bezpečné rostlinné kardiotonikum – starobní srdce, ischémie, mírné arytmie, rozšiřuje věnčité tepny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající prevence arteriosklerózy koronárních cév, zlepšuje jejich pružnost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (výrazně zlepšuje celkovou centrální i periferní cirkulaci a prokrvení myokardu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní lék na srdeční neurózu, bušení srdce ve stresu, klimakterické srdeční obtíže)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_ephedrae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba ephedrae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Chvojník dvouklasý|Ephedra distachya]]''
| 0
| 3 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace; ephedrin extrémně zvyšuje krevní tlak)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedrae_kard&quot; /&gt;
| 2 zdroje (indikováno v lidovém léčitelství ke zvýšení tlaku při kolapsových stavech)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace; vyvolává nebezpečné tachykardie a arytmie bušením srdce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedrae_kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (krátkodobá stimulace centrálního prokrvení u únavy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nebezpečí vasokonstrikce cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vysoké riziko vyvolání těžké srdeční a psychické neurózy kvůli excitaci CNS)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_ginkgo&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jinan dvoulaločný|Ginkgo biloba]]''
| 1 zdroj (mírný vliv na uvolnění cévního tonu doprovázejícího hypertenzi)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno u těžké hypotenze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (podpora výživy myokardu u stařeckých změn bez arytmií)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající antisklerotikum – ginkgolidy brání usazování plátů a agregaci destiček)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kard&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zpevňuje stěny cév, doplňková léčba varixů a hemoroidů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro periferní i mozkovou mikrocirkulaci – demence, chladné končetiny, paměť, tinitus)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kard&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat současně s chemickými antikoagulanty, např. Warfarin, zvyšuje riziko krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zklidnění závratí provázejících srdeční tíseň)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_leonuri&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba leonuri cardiacae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Srdečník obecný|Leonurus cardiaca]]''
| 2 zdroje (mírně snižuje krevní tlak spojený s nervovým napětím)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno při nízkém tlaku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající kardiotonikum a antiarytmikum; zpomaluje tep, prodlužuje diastolu a posiluje stařecký myokard)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_kard&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (prevence sklerotických změn srdečních cév)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zlepšuje celkový koronární průtok mírnou dilatací cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (nejlepší rostlinný lék na těžkou srdeční neurózu, bušení srdce v klimakteriu a psychosomatické arytmie)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_melissae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium melissae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Meduňka lékařská|Melissa officinalis]]''
| 1 zdroj (mírné uvolnění cévního napětí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje funkční poruchy srdečního rytmu bez organického poškození)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční funkční oběhová tonizace slizy a silicemi)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající sedativum krevního oběhu při bušení srdce ze stresu, strachu a úzkosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_menthae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium menthae piperitae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Máta peprná|Mentha x piperita]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (mentol reflexně mírně rozšiřuje věnčité tepny při pocitu sevření hrudi)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné antisklerotické působení flavonoidů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (celkově stimuluje krevní oběh a uvolňuje periferní křeče cév)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (mírné, osvěžující psychogenní kardiotonikum tlumící srdeční úzkosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné mechanické ulehčení krevnímu oběhu čištění krve)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antioxidanty brání oxidaci LDL cholesterolu a chrání endotel cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (slizy v semenech zjemňují stolici, ulevují při hemoroidech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná podpora hojení drobných vnitřních kapilárních krvácení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Fructus_rosae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus cynosbati'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Růže šípková|Rosa canina]]''
| 1 zdroj (vysoký obsah vitaminu C a flavonoidů mírně podporuje regulaci tlaku)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (obecné vyživení myokardu a snížení křehkosti cév vyživujících srdce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající prevence arteriosklerózy díky vysokému antioxidačnímu profilu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (rutin a vitamin C zpevňují žilní stěny a snižují propustnost kapilár při varixech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšuje celkovou periferní cirkulaci krve a imunitu cévního systému)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_rutae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba rutae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Routa vonná|Ruta graveolens]]''
| 3 zdroje (spolehlivě snižuje vysoký krevní tlak mírným rozšířením periferních cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Rutae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při patologické hypotenzi)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (zlepšuje prokrvení srdečního svalu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové antisklerotikum – masivní obsah rutinu zpevňuje křehké cévy a brání vápenatění)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Rutae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní venotonikum; odstraňuje křehkost cév, léčí varixy, hemoroidy a oční cévní krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Rutae&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající stimulace mikrocirkulace v mozku, oční sítnici a končetinách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Rutae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při vnitřním užití čisté silice hrozí poškození ledvin a jater)&lt;ref name=&quot;EMA_Rutae&quot; /&gt;
| 3 zdroje (odstraňuje křečovité bušení srdce nervového a stresového původu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství, působí abortivně vyvoláním překrvení pánve)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 2 zdroje (flavonoidy mírně rozšiřují cévy a podporují pokles tlaku přes diurézu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (antokyany brání oxidaci cévních stěn a usazování cholesterolu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (rutinové frakce mírně podporují zpevnění žilního systému)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora celkového prokrvení odplavováním metabolitů pocením)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_serpylli&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mateřídouška vejčitá|Thymus serpyllum]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírná stimulace srdeční činnosti silicemi)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (uvolnění lokálních křečí periferního cévního řečiště)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající nervové sedativum, uklidňuje srdeční neurózu, strach a psychogenní arytmie)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírná celková stimulace oběhu silicemi)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (antioxidační ochrana cévní stěny thymolem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (uvolňování periferních křečí jemných kapilár)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje somatické projevy úzkosti projevující se na srdci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]''
| 1 zdroj (ve směsích podporuje mírné snížení tlaku vyvoláním pocení a diurézy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat dlouhodobě vysoké dávky u těžkých organických vad myokardu)&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_kard&quot; /&gt;
| 1 zdroj (podpora pružnosti cévního endotelu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění napětí oběhové soustavy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné mírné sedativum, uklidňuje zrychlený tep ze stresu a leknutí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (zinek a flavonoidy mírně chrání integritu cév)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (obsah pyrrolizidinových alkaloidů – nevhodné pro dlouhodobou kardiovaskulární léčbu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 2 zdroje (snižuje krevní tlak, pokud je sekundárním projevem psychického stresu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (může prohloubit apatii u těžké hypotenze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (upravuje funkční arytmie a odstraňuje extrasystoly nervového původu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (uvolňuje spazmy mozkových a periferních cév nervového původu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička při srdeční neuróze, tísni na hrudi, bušení srdce ze strachu a úzkosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_visci_albi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba visci albi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jmelí bílé|Viscum album]]''
| 4 zdroje (vynikající, celosvětově uznávané regulativum krevního tlaku; bezpečně snižuje hypertenzi roztažením cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Visci&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (působí jako oboustranný regulátor – v lidovém léčitelství se užívá i ke zvýšení tlaku, odstraňuje závratě)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zpomaluje zrychlený srdeční tep – bradykardizující účinek, ulevuje stařeckému srdci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Visci&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové antisklerotikum, odstraňuje vápenaté usazeniny v cévách a snižuje sklerotické projevy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Visci&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocná léčba při žilním městnání)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazně zlepšuje prokrvení mozku, odstraňuje hučení v uších a stařecké závratě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Visci&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje srdeční úzkost, zklidňuje oběhový systém při psychickém přetížení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace: užívat výhradně studený macerát, var nanesením zničí účinné látky a uvolní toxické viskotoxiny!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na srdce, cévy, krev''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-43-6.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Allii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium sativum L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Arnica montana L., flos''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Betula pendula Roth and/or Betula pubescens Ehrh., folium''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Crataegus spp., folium cum flore''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedrae_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Community herbal monogram on Ephedra distachya L., herba''. London: EMA, 2009.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Leonurus cardiaca L., herba''. London: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Rutae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Ruta graveolens L., herba''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Visci&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Final assessment report on Viscum album L., herba''. Amsterdam: EMA, 2013. Reference: EMA/HMPC/246778/2009.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;</text>
      <sha1>m0fwu6p5ihx8om61e13ctb0ivhmpsur</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149827</id>
      <parentid>149819</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:22:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149827</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22517" sha1="h7nqrj2ry5oupmbtioaf92e6g8yber1" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

== Fytoterapeutická matice: Kardiologie a angiologie ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při onemocněních a funkčních poruchách srdce a cévního systému. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro kardiologii a angiologii (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Hypertenze&lt;br /&gt;''Vysoký tlak''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Hypotenze&lt;br /&gt;''Nízký tlak''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Cardiotonica&lt;br /&gt;''Srdce a arytmie''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Skleróza&lt;br /&gt;''Cévy a lipidy''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Varixy&lt;br /&gt;''Žíly a hemoroidy''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Cirkulace&lt;br /&gt;''Prokrvení a paměť''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Neurosis&lt;br /&gt;''Srdeční neuróza''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Bulbus_allii_sativi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Česnek kuchyňský|Allium sativum]]''
| 4 zdroje (spolehlivě, mírně snižuje krevní tlak u lehčích forem hypertenze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Allii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno při patologicky nízkém tlaku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové antisklérotikum – snižuje agregaci destiček a hladinu lipidů/cholesterolu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Allii&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zlepšení elasticity cévního řečiště)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající stimulace periferního prokrvení u stařeckých změn cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (neužívat ve vysokých dávkách před plánovanými operacemi – zvyšuje krvácivost, interferuje s antikoagulanty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Allii&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_anserinae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba anserinae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mochna husí|Potentilla anserina]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné kardiotonické působení, posílení stařeckého srdce)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (vynikající spasmolytikum tlumící srdeční neurózu a křečovité bušení srdce ze stresu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Fructus_arnicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos arnicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prha arnika|Arnica montana]]''
| 1 zdroj (ve směsích rozšiřuje věnčité tepny a mírně ovlivňuje tlak)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zvyšuje minutový objem srdce a zlepšuje výživu myokardu, ale vyžaduje přísné dávkování)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou vyvolat nebezpečné srdeční arytmie)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (prevence sklerotických změn v cévách)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zlepšuje prokrvení mozku a věnčitých tepen po cévních příhodách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná vnitřní toxicita při předávkování, nevhodné pro lidi s těžkými organickými vadami srdce bez dozoru lékaře)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_betulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bříza bělokorá|Betula pendula]]''
| 2 zdroje (jako mírné, nedráždivé diuretikum pomáhá snižovat objem tekutin a ulevuje tlaku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (ulevuje přetíženému krevnímu oběhu při slabosti srdce)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u otoků zapříčiněných selháváním srdce – tzv. kardiální hydrops, kdy ledviny nelze nutit k diuréze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_kard&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_crataegi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos crataegi''' / '''Fructus crataegi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Hloh obecný|Crataegus laevigata]]'', ''[[w:cs:Hloh jednosemenný|Crataegus monogyna]]''
| 4 zdroje (reguluje krevní tlak, pozvolna a bezpečně snižuje mírnou hypertenzi)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové, naprosto bezpečné rostlinné kardiotonikum – starobní srdce, ischémie, mírné arytmie, rozšiřuje věnčité tepny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající prevence arteriosklerózy koronárních cév, zlepšuje jejich pružnost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (výrazně zlepšuje celkovou centrální i periferní cirkulaci a prokrvení myokardu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní lék na srdeční neurózu, bušení srdce ve stresu, klimakterické srdeční obtíže)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_ephedrae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba ephedrae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Chvojník dvouklasý|Ephedra distachya]]''
| 0
| 3 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace; ephedrin extrémně zvyšuje krevní tlak)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedrae_kard&quot; /&gt;
| 2 zdroje (indikováno v lidovém léčitelství ke zvýšení tlaku při kolapsových stavech)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace; vyvolává nebezpečné tachykardie a arytmie bušením srdce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedrae_kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (krátkodobá stimulace centrálního prokrvení u únavy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nebezpečí vasokonstrikce cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vysoké riziko vyvolání těžké srdeční a psychické neurózy kvůli excitaci CNS)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_ginkgo&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jinan dvoulaločný|Ginkgo biloba]]''
| 1 zdroj (mírný vliv na uvolnění cévního tonu doprovázejícího hypertenzi)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno u těžké hypotenze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (podpora výživy myokardu u stařeckých změn bez arytmií)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající antisklerotikum – ginkgolidy brání usazování plátů a agregaci destiček)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kard&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zpevňuje stěny cév, doplňková léčba varixů a hemoroidů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro periferní i mozkovou mikrocirkulaci – demence, chladné končetiny, paměť, tinitus)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kard&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat současně s chemickými antikoagulanty, např. Warfarin, zvyšuje riziko krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zklidnění závratí provázejících srdeční tíseň)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_leonuri&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba leonuri cardiacae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Srdečník obecný|Leonurus cardiaca]]''
| 2 zdroje (mírně snižuje krevní tlak spojený s nervovým napětím)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno při nízkém tlaku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající kardiotonikum a antiarytmikum; zpomaluje tep, prodlužuje diastolu a posiluje stařecký myokard)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_kard&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (prevence sklerotických změn srdečních cév)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zlepšuje celkový koronární průtok mírnou dilatací cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (nejlepší rostlinný lék na těžkou srdeční neurózu, bušení srdce v klimakteriu a psychosomatické arytmie)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_melissae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium melissae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Meduňka lékařská|Melissa officinalis]]''
| 1 zdroj (mírné uvolnění cévního napětí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje funkční poruchy srdečního rytmu bez organického poškození)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční funkční oběhová tonizace slizy a silicemi)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající sedativum krevního oběhu při bušení srdce ze stresu, strachu a úzkosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_menthae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium menthae piperitae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Máta peprná|Mentha x piperita]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (mentol reflexně mírně rozšiřuje věnčité tepny při pocitu sevření hrudi)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné antisklerotické působení flavonoidů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (celkově stimuluje krevní oběh a uvolňuje periferní křeče cév)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (mírné, osvěžující psychogenní kardiotonikum tlumící srdeční úzkosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné mechanické ulehčení krevnímu oběhu čištění krve)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antioxidanty brání oxidaci LDL cholesterolu a chrání endotel cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (slizy v semenech zjemňují stolici, ulevují při hemoroidech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná podpora hojení drobných vnitřních kapilárních krvácení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Fructus_rosae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus cynosbati'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Růže šípková|Rosa canina]]''
| 1 zdroj (vysoký obsah vitaminu C a flavonoidů mírně podporuje regulaci tlaku)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (obecné vyživení myokardu a snížení křehkosti cév vyživujících srdce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající prevence arteriosklerózy díky vysokému antioxidačnímu profilu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (rutin a vitamin C zpevňují žilní stěny a snižují propustnost kapilár při varixech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšuje celkovou periferní cirkulaci krve a imunitu cévního systému)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_rutae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba rutae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Routa vonná|Ruta graveolens]]''
| 3 zdroje (spolehlivě snižuje vysoký krevní tlak mírným rozšířením periferních cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Rutae&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při patologické hypotenzi)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (zlepšuje prokrvení srdečního svalu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové antisklerotikum – masivní obsah rutinu zpevňuje křehké cévy a brání vápenatění)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Rutae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní venotonikum; odstraňuje křehkost cév, léčí varixy, hemoroidy a oční cévní krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Rutae&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající stimulace mikrocirkulace v mozku, oční sítnici a končetinách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Rutae&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při vnitřním užití čisté silice hrozí poškození ledvin a jater)&lt;ref name=&quot;EMA_Rutae&quot; /&gt;
| 3 zdroje (odstraňuje křečovité bušení srdce nervového a stresového původu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství, působí abortivně vyvoláním překrvení pánve)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 2 zdroje (flavonoidy mírně rozšiřují cévy a podporují pokles tlaku přes diurézu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (antokyany brání oxidaci cévních stěn a usazování cholesterolu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (rutinové frakce mírně podporují zpevnění žilního systému)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora celkového prokrvení odplavováním metabolitů pocením)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_serpylli&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mateřídouška vejčitá|Thymus serpyllum]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírná stimulace srdeční činnosti silicemi)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (uvolnění lokálních křečí periferního cévního řečiště)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající nervové sedativum, uklidňuje srdeční neurózu, strach a psychogenní arytmie)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírná celková stimulace oběhu silicemi)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (antioxidační ochrana cévní stěny thymolem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (uvolňování periferních křečí jemných kapilár)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje somatické projevy úzkosti projevující se na srdci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]''
| 1 zdroj (ve směsích podporuje mírné snížení tlaku vyvoláním pocení a diurézy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat dlouhodobě vysoké dávky u těžkých organických vad myokardu)&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_kard&quot; /&gt;
| 1 zdroj (podpora pružnosti cévního endotelu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění napětí oběhové soustavy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné mírné sedativum, uklidňuje zrychlený tep ze stresu a leknutí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (zinek a flavonoidy mírně chrání integritu cév)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (obsah pyrrolizidinových alkaloidů – nevhodné pro dlouhodobou kardiovaskulární léčbu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 2 zdroje (snižuje krevní tlak, pokud je sekundárním projevem psychického stresu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (může prohloubit apatii u těžké hypotenze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (upravuje funkční arytmie a odstraňuje extrasystoly nervového původu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (uvolňuje spazmy mozkových a periferních cév nervového původu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička při srdeční neuróze, tísni na hrudi, bušení srdce ze strachu a úzkosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_kard&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_visci_albi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba visci albi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jmelí bílé|Viscum album]]''
| 4 zdroje (vynikající, celosvětově uznávané regulativum krevního tlaku; bezpečně snižuje hypertenzi roztažením cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Visci&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (působí jako oboustranný regulátor – v lidovém léčitelství se užívá i ke zvýšení tlaku, odstraňuje závratě)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zpomaluje zrychlený srdeční tep – bradykardizující účinek, ulevuje stařeckému srdci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Visci&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové antisklerotikum, odstraňuje vápenaté usazeniny v cévách a snižuje sklerotické projevy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Visci&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocná léčba při žilním městnání)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazně zlepšuje prokrvení mozku, odstraňuje hučení v uších a stařecké závratě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Visci&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje srdeční úzkost, zklidňuje oběhový systém při psychickém přetížení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace: užívat výhradně studený macerát, var nanesením zničí účinné látky a uvolní toxické viskotoxiny!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kard&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na srdce, cévy, krev''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-43-6.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Allii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium sativum L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Arnica montana L., flos''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Betula pendula Roth and/or Betula pubescens Ehrh., folium''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Crataegus spp., folium cum flore''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedrae_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Community herbal monogram on Ephedra distachya L., herba''. London: EMA, 2009.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Leonurus cardiaca L., herba''. London: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Rutae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Ruta graveolens L., herba''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_kard&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Visci&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Final assessment report on Viscum album L., herba''. Amsterdam: EMA, 2013. Reference: EMA/HMPC/246778/2009.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;
== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická_matice_drog]]</text>
      <sha1>h7nqrj2ry5oupmbtioaf92e6g8yber1</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149852</id>
      <parentid>149827</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T01:25:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149852</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22215" sha1="2qwziq6pmene3q3ak1ne8tqhqu6mcu4" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Kardiologie a angiologie ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných kardiologických a cévních stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro srdeční činnost, krevní tlak a funkční poruchy rytmu, Tabulka B pro žilní aparát, mikrocirkulaci a periferní prokrvení).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Hypertenze
! colspan=&quot;2&quot; | Insuficiencia cordis
! colspan=&quot;2&quot; | Arrhythmia / Tachycardia
! colspan=&quot;2&quot; | Ischemia cordis (AP)
! colspan=&quot;2&quot; | Neurosis cordis
! colspan=&quot;2&quot; | Kardioprotekce
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 4 zdroje (špičkové hypotenzivum; sirné sloučeniny jako allicin a jeho metabolity stimulují produkci oxidu dusnatého /NO/ v cévním endotelu a vyvolávají mírnou hyperpolarizaci hladké svaloviny, což vede k bezpečné systémové vazodilataci a poklesu krevního tlaku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné snížení srdečního dotížení díky poklesu periferní cévní rezistence, působí pouze sekundárně) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (inhibuje oxidaci LDL cholesterolu a omezuje rozvoj aterosklerotických plátů v koronárním řečišti, čímž doplňkově zlepšuje ischemickou toleranci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v prevenci; výrazně snižuje biosyntézu endogenního cholesterolu inhibicí HMG-CoA reduktázy, snižuje hladiny triglyceridů, omezuje rigiditu cévní stěny a vykazuje mohutný celkový antiaterogenní efekt) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou uvolňovat dráždivé prchavé složky do dechu, což nepřímo zhoršuje psychický komfort pacientů s psychosomatickou labilitou) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt;
|-
| '''Folium cum flore crataegi'''&lt;br /&gt;''Crataegus monogyna / laevigata''
| 4 zdroje (stěžejní kardiologikum; obsažené oligomerní prokyanidiny a flavonové glykosidy /hyperosid/ jemně snižují periferní cévní odpor a bezpečně korigují mírnou esenciální hypertenzi) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička NYHA I-II; vykazuje prokazatelný pozitivně inotropní a pozitivně dromotropní účinek zvýšením intracelulární koncentrace vápníku, zlepšuje ejekční frakci komor a celkovou výkonnost myokardu bez rizika kumulace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u pokročilého srdečního selhání třídy NYHA III a IV, kde je nutná urgentní klinická péče a silná kardiotonika!) &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 3 zdroje (působí mírně negativně chronotropně; stabilizuje buněčné membrány kardiocytů, prodlužuje refrakterní periodu a tlumí mírné formy extrasystolií a tachykardií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové koronární vazodilatans; prokyanidiny výrazně rozšiřují koronární cévy, masivně zvyšují perfuzi myokardu kyslíkem a živinami, odstraňují anginózní bolesti a zlepšují toleranci ischemie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazně zklidňuje psychosomatické oběhové dysbalance, odstraňuje funkční bušení srdce ze stresu a snižuje úzkostný strach o srdce) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (silné antioxidační flavonoidy chrání buněčné membrány myokardu a endotel cév před oxidativním stresem a brání rozvoji ischémie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 3 zdroje (vazodilatační účinky terpenů snižují tonus periferních cév a přispívají k šetrné stabilizaci krevního tlaku u vaskulárních geriatrických pacientů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (sekundární zlepšení reologických vlastností krve ulehčuje práci myokardu, ale přímý inotropní substrát chybí) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (rozšiřuje mikrocirkulaci a doplňkově ulehčuje koronární perfuzi u ischemické choroby srdeční) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí psychosomatické cévní reakce vyvolané stresem a úzkostí u vaskulárních neuróz) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (flavonoidy fungují jako mohutné lapače volných radikálů, stabilizují buněčné membrány a prokazatelně chrání cévní endotel před rozvojem aterosklerózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot; /&gt;
| 1 zdroj (absolutní kontraindikace při souběžné antikoagulační léčbě /Warfarin/ nebo antiagregační terapii kvůli drastickému zvýšení rizika spontánního krvácení) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot; /&gt;
|-
| '''Herba melissae'''&lt;br /&gt;''Melissa officinalis''
| 2 zdroje (odstraněním psychogenní tenze a zklidněním vasomotorického centra mírně snižuje krevní tlak neurogenního původu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění napětí kardiovaskulární soustavy, působí pouze doplňkově) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové sedativum a antiarytmikum; silice s citralem a kyselina rozmarýnová prokazatelně tlumí zvýšený sympatikotonus, zpomalují srdeční frekvenci a spolehlivě odstraňují funkční sinusové tachykardie a extrasystolie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný doplňkový spasmolytický vliv na koronární řečiště u úzkostných stavů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro orgánové neurózy; odstraňuje neurotické bušení srdce ze stresu, uvolňuje psychosomatický tlak na hrudi a tlumí srdeční fobie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (polyfenoly chrání tkáň myokardu před oxidativním poškozením vyvolaným chronickou stresovou zátěží) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_kardio&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 2 zdroje (výrazný akvaretický a proplachový účinek flavonoidů a saponinů jemně přispívá k poklesu krevního tlaku snížením cirkulujícího objemu tekutin) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (šetrná podpora srdečního výkonu odvodněním organismu při lehkých formách městnání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u rozvinutého srdečního selhání NYHA III a IV spojeného s anurií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (organicky vázaný křemík zpevňuje a revitalizuje endotel cév, čímž doplňkově podporuje výživu myokardu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění psychosomatického napětí doprovázejícího srdeční neurózy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní kardioprotektivum; rozpustná kyselina křemičitá prokazatelně udržuje integritu, pevnost a elasticitu velkých tepen a brání ukládání vápenatých solí do aterosklerotických plátů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_kardio&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Semen hippocastani'''&lt;br /&gt;''Aesculus hippocastanum''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (triterpenový saponin escin vykazuje mírné antioxidační účinky v cévním řečišti, ale přímou koronární perfuzi neovlivňuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vnitřní užívání escinu výrazně snižuje křehkost kapilár a chrání celistvost cévního endotelu v celém oběhovém systému) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz podávání vysokých terapeutických dávek při akutním selhávání jater či ledvin) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
|}
=== Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Insuficiencia venosa (IVN)
! colspan=&quot;2&quot; | Haemorrhoides
! colspan=&quot;2&quot; | Oedemata (Otoky nohou)
! colspan=&quot;2&quot; | Mikrocirkulace
! colspan=&quot;2&quot; | Fragilitas capillarium
! colspan=&quot;2&quot; | Antitrombotická ochrana
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 2 zdroje (zlepšení reologických vlastností krve doplňkově ulehčuje žilní návrat u chronické insuficience) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění pánevního městnání, užívá se výhradně jako systémové metabolikum) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové periferní vazodilatans; sirné složky indukcí oxidu dusnatého /NO/ prokazatelně rozšiřují kapilární řečiště, zahřívají chladné končetiny a podstatně zlepšují mikrocirkulaci v CNS) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (kvercetin a sirné deriváty přispívají ke stabilizaci endotelových buněk drobných cév) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v antiagregační fytoterapii; thiosulfináty a ajoen prokazatelně inhibují agregaci krevních destiček /antiagregační efekt/, snižují hladinu fibrinogenu a viskozitu krve, čímž působí jako účinná prevence trombóz) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace užívání vysokých terapeutických dávek minimálně 14 dní před chirurgickými výkony nebo při souběžné antikoagulační léčbě /Warfarin, heparin/ kvůli hrozbě spontánního krvácení!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot; /&gt;
|-
| '''Folium cum flore crataegi'''&lt;br /&gt;''Crataegus monogyna / laevigata''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (flavonoidy působí jako mírné akvaretikum; zvýšením diurézy pomáhají redukovat městnavé otoky dolních končetin srdečního původu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u velkých edémů ledvinného nebo jaterního původu bez přesné diferenciální diagnózy) &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 3 zdroje (prokyanidiny rozšiřují mikrocirkulaci nejen v koronárním řečišti, ale i v širším cévním systému, čímž zlepšují celkovou periferní perfuzi) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vysoká koncentrace flavonoidů zpevňuje stěny vlásečnic, snižuje jejich permeabilitu a omezuje tvorbu drobných petechií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zlepšení reologie krve sekundárním efektem stabilizace cévního tonu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 2 zdroje (zlepšení tokových vlastností krve doplňkově usnadňuje žilní návrat z dolních končetin) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (podporuje resorpci mírných otoků nohou vaskulárního původu zlepšením mikrovaskulární filtrace) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v mikrocirkulaci; ginkgoflavonoglykosidy a ginkgolidy výrazně rozšiřují kapiláry a prekapilární svěrače, zásadně zvyšují prokrvení mozku i periferních tkání, odstraňují pocity chladných rukou a nohou a léčí klaudikační potíže) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (antioxidační flavonoidy stabilizují buněčné membrány vlásečnic, snižují patologickou propustnost kapilární stěny a zvyšují její mechanickou odolnost) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové rostlinné antiaggregans; terpenové laktony fungují jako specifičtí a silní antagonisté receptorů pro PAF /faktor aktivující destičky/, čímž prokazatelně potlačují shlukování trombocytů, snižují viskozitu krve a brání rozvoji intravaskulární trombózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace vnitřního užívání při souběžné farmakoterapii antikoagulanty /Warfarin/ nebo antiagregancii /Anopyrin/; hrozí masivní riziko spontánního intrakraniálního a vnitřního krvácení!) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot; /&gt;
|-
| '''Herba melissae'''&lt;br /&gt;''Melissa officinalis''
| 1 zdroj (mírné uvolnění napětí v hladké svalovině velkých cévních kmenů doplňkovým působením) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (zklidněním psychosomatických vasomotorických krizí nepřímo napomáhá mírnit retence tekutin neurogenního původu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (harmonizací vegetativní nervové soustavy odstraňuje stresové spazmy periferních cév, čímž napomáhá rovnoměrnému prokrvení kůže a končetin) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (polyfenoly doplňkově podporují antioxidační ochranu jemného kapilárního endotelu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 3 zdroje (vysoký podíl rozpustného křemíku posiluje strukturu kolagenových a elastických vláken cévní stěny, čímž doplňkově brání progresi křečových žil a žilní insuficience) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (sedací koupele v odvaru mírní zánětlivé otoky a ulevují od bolesti u zevních hemoroidů) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové hydrofilní akvaretikum; flavonoidy a saponiny stimulují vylučování tekutin ledvinami, čímž spolehlivě redukují metabolické otoky nohou bez minerálové dysbalance) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_kardio&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u masivních otoků způsobených těžkým selháváním srdce nebo ledvin, kde je nutná kličková diuretika) &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_kardio&quot; /&gt;
| 2 zdroje (zpevněním cévního endotelu podporuje mikrovaskulární prokrvení v periferních tkáních) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný kapilaroprotektivní význam; organický křemík prokazatelně snižuje propustnost vlásečnic, zvyšuje jejich mechanickou odolnost a brání vzniku petechií a hematomů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné snížení viskozity krve sekundárním efektem zlepšení elasticity cév) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Semen hippocastani'''&lt;br /&gt;''Aesculus hippocastanum''
| 4 zdroje (naprostá angiologická jednička; triterpenový saponinový komplex escin zvyšuje tonus žilní stěny stimulací sekrece PGF_2alfa, potlačuje aktivitu lysosomálních enzymů odbourávajících glykokalyx a dramaticky léčí chronickou žilní nedostatečnost, křečové žíly a pocity těžkých nohou) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové venotonikum; vnitřní užívání escinu a lokální aplikace mastí rapidně zpevňují žilní pleteně, odstraňují zánět, svědění, bolestivost a tlumí krvácivost hemoroidů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné klinicky potvrzené antiexsudativum; escin snižuje patologickou transsudaci vody a makromolekul do mezibuněčného prostoru, čímž bleskově resorbuje žilní a městnavé otoky dolních končetin a kotníků) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u edémů čistě renálního nebo hepatálního původu, kde je indikován jiný typ terapie) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 3 zdroje (zlepšením tokových vlastností v žilním a kapilárním řečišti výrazně optimalizuje celkovou periferní mikrocirkulaci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní kapilaroprotektivum; escin utěsňuje stěny vlásečnic, dramaticky snižuje fragilitu kapilár, potlačuje tvorbu podkožních krevních výronů a urychluje vstřebávání poúrazových hematomů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (escin vykazuje mírné antithrombotické a reologické účinky; snižuje viskozitu krve a brání adhezi leukocytů na cévní stěnu u zánětů žil) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace vnitřního užívání izolovaného escinu u těžkých akutních nefróz a selhávání ledvin kvůli riziku potencování nefrotoxicity; u těhotných žen je podávání omezeno výhradně na indikované případy od 2. trimestru pod dohledem lékaře!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na dýchací cesty'' (a související kapitoly o cévním systému a srdci). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium sativum L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Crataegus monogyna Jacq. (Lindm.), Crataegus laevigata (Poir.) DC., folium cum flore''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_kardio&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_kardio&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Equisetum arvense L., herba''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Aesculus hippocastanum L., semen''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>2qwziq6pmene3q3ak1ne8tqhqu6mcu4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20818</id>
    <revision>
      <id>149820</id>
      <parentid>149552</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:12:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149820</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="21873" sha1="pcsahslvffxr3l6z13iqmfn0bfmtx82" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

== Fytoterapeutická matice: Neurologie a psychiatrie ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při onemocněních a funkčních poruchách nervové soustavy a psychiky. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro neurologii a psychiatrii (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Insomnia&lt;br /&gt;''Nespavost''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Anxietas&lt;br /&gt;''Úzkost a stres''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Cephalea&lt;br /&gt;''Bolest hlavy''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Neuralgia&lt;br /&gt;''Bolest nervů''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Cognitio&lt;br /&gt;''Paměť a koncentrace''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Depressio&lt;br /&gt;''Deprese a nálada''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Dystonie&lt;br /&gt;''Nervová slabost''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Radix_angelicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix angelicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Andělika lékařská|Angelica archangelica]]''
| 2 zdroje (příznivě ovlivňuje lehkou nespavost vyvolanou vyčerpáním)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající tonikum při psychickém vyčerpání, stresu a přepracování)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní migrénózní bolesti žaludečního původu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční zevní vtírání tinktury ulevuje při bolestech nervů a revmatismu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zlepšuje periferní prokrvení mozku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné spasmolytikum uvolňující vegetativní napětí CNS a břišní neurózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_arnicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos arnicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prha arnika|Arnica montana]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (tlumí bolesti hlavy cévního původu zlepšením tonu mozkových cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vnější obklady a vtírání tinktury ulevují při lumbagu a neuralgii sedacího nervu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz nanášení tinktury na otevřené rány a ekzémy)&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_ner&quot; /&gt;
| 2 zdroje (historické poúrazové a postapoplektické regenerativní zvýšení prokrvení mozkové tkáně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (ve velmi nízkých dávkách stimuluje oslabenou nervovou soustavu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vnitřně je droga ve vyšších dávkách toxická, hrozí třes a ochrnutí center CNS)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_ephedrae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba ephedrae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Chvojník dvouklasý|Ephedra distachya]]''
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace; ephedrin silně stimuluje CNS a způsobuje těžkou nespavost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedrae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace; zvyšuje vnitřní neklid, motorickou excitaci a psychický stres)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedrae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (krátkodobé silné zvýšení bdělosti a potlačení únavy za cenu vyčerpání rezerv)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké riziko rozvoje psychické závislosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (přísně kontraindikovány stavy klinické deprese, hrozí paradoxní zvraty nálad)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (při vegetativní labilitě vyvolává nežádoucí třes, bušení srdce a psychózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_ginkgo&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jinan dvoulaločný|Ginkgo biloba]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění úzkostných stavů plynoucích z cévní nedostatečnosti mozku)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odstraňuje cévní bolesti hlavy, migrény a závratě vazodilatačním účinkem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v rostlinné říši – prokazatelně zlepšuje paměť, koncentraci a kognitivní funkce, zpomaluje projevy Alzheimerovy demence)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomocný lék při involuční depresi starobního věku vyživením neuronů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (stabilizuje neurovegetativní systém, odstraňuje stařecký třes a hučení v uších)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_glechomae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba glechomae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Popenec obecný|Glechoma hederacea]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné celkové zklidnění metabolismu a nervové soustavy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční lidové vtírání oleje či obklady při periferních neuralgiích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (flavonoidy přispívají k celkovému buněčnému metabolismu CNS)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (v lidovém léčitelství ceněn jako tonikum při celkové nervové slabosti a vyčerpání)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_hyssopi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba hyssopi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Yzop lékařský|Hyssopus officinalis]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné celkové tonikum, zvyšuje psychickou odolnost při únavě)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (příznivě ovlivňuje neurovegetativní labilitu doprovázenou nočním pocením)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace užívání čisté silice, hrozí epileptiformní křeče)&lt;ref name=&quot;EMA_Hyssopi_ner&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_leonuri&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba leonuri cardiacae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Srdečník obecný|Leonurus cardiaca]]''
| 3 zdroje (usnadňuje usínání zklidněním srdečního rytmu a snížením vnitřního napětí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající anxiolytikum a sedativum při úzkostech, vnitřním neklidu a strachu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_ner&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní bolesti hlavy provázející klimakterické potíže)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná léčba při mírných úzkostně-depresivních stavech se somatizací do srdce)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové sedativum CNS u kardiovaskulárních neuróz, tlumí stařecký i nervový třes a hysterii)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_ner&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Lichen_islandicus&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Lichen islandicus'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pukléřka islandská|Cetraria islandica]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (posiluje organismus při psychickém vyčerpání a anorexii)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (vynikající hořké tonikum při celkové nervové slabosti a po dlouhých nemocech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_melissae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium melissae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Meduňka lékařská|Melissa officinalis]]''
| 4 zdroje (klasické, vysoce bezpečné rostlinné hypnotikum pro léčbu nespavosti a poruch usínání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní jemné anxiolytikum; odstraňuje napětí, strach, stres a psychický neklid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí migrény a tenzní bolesti hlavy vyvolané nervovým vypětím)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako pomocný zklidňující obklad)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podporuje duševní svěžest odstraněním vnitřního stresového bloku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zlepšuje náladu mírněním psychosomatického neklidu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (univerzální sedativum u neurovegetativní lability, zklidňuje žaludeční i srdeční neurózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_ner&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_menthae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium menthae piperitae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Máta peprná|Mentha x piperita]]''
| 1 zdroj (mírné zklidnění, součást večerních směsí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje nervové vypětí a psychogenní tlak v břiše)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (mentolová silice spolehlivě tlumí tenzní bolesti hlavy a migrény – vnitřně i zevním potíráním spánků)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mentolový chladivý efekt lokálně zmírňuje vnímání neuralgické bolesti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (osvěžuje myšlení potlačením psychické únavy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (výborné osvěžující tonikum a spasmolytikum u neurovegetativních křečí trávicího traktu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění organismu celkovým pročištěním a hojením sliznic)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční pomocná součást uklidňujících směsí pro slabé a vyčerpané lidi)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]'', ''[[w:cs:Prvosenka vyšší|Primula elatior]]''
| 2 zdroje (saponiny mírně uvolňují celkové psychosomatické napětí a usnadňují usínání)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění při stavech vnitřního neklidu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tradiční lék na tlumení migrény a bolestí hlavy nervového původu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako pomocné analgetikum u revmatických neuralgií)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (příznivě ovlivňuje neurovegetativní dystonie, tlumí třes vyvolaný úzkostí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 1 zdroj (součást večerních potopudných čajů, po kterých se tělo uvolní k usnutí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (tradiční lék na bolesti hlavy z nachlazení a slunečního úžehu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající pomocné analgetikum při těžkých neuralgiích – ischias, zánět trojklanného nervu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné celkové čistění nervových drah od metabolických usazenin)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_serpylli&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mateřídouška vejčitá|Thymus serpyllum]]''
| 3 zdroje (zklidňuje mysl, usnadňuje usínání a prohlubuje spánek bez ranní otupělosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výborné rostlinné sedativum při úzkostech, stresu, melancholii a duševní přepracovanosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Serpyllum_ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírní nervové bolesti hlavy a migrénózní stavy vyvolané napětím)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční bylinné polštářky a oleje k lokální úlevě u neuralgií a lumbaga)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (posiluje nervové buňky a odstraňuje psychický blok u duševní únavy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšuje náladu mírněním celkového psychosomatického neklidu a splínů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (ideální stabilizátor u vegetativní dystonie, tlumí hysterii a žaludeční neurózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění psychogenního napětí silicemi)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní tenzní bolesti hlavy spojené s infekcí a kašlem)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje somatické projevy úzkosti a břišní neurózy doprovázené křečemi)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ner&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]''
| 3 zdroje (příjemné, jemné hypnotikum usnadňující usínání a uvolnění těla)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zklidňuje vnitřní neklid, stres, nervozitu a hysterické stavy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní migrény vyvolané stresem a horkem)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (stabilizuje podrážděnou nervovou soustavu, vhodné i pro hyperaktivní děti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_hyperici&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Třezalka tečkovaná|Hypericum perforatum]]''
| 2 zdroje (upravuje spánkový cyklus zklidněním psychiky a stimulací melatoninu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_ner&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající anxiolytikum při permanentním stresu, strachu a vnitřním neklidu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá odstraňovat klimakterické a psychosomatické bolesti hlavy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné vnitřní i vnější užití /třezalkový olej/ při poškození a zánětech nervů, ischiasu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (čistí a vyživuje nervové dráhy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (absolutní špička – prokazatelné rostlinné antidepresivum u mírných a středních depresí, dystymie a splínů thanks hypericin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_ner&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u těžkých endogenních depresí se sebevražednými sklony a bipolární poruchy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_ner&quot; /&gt;
| 3 zdroje (vynikající u vegetativní lability, zklidňuje orgánové neurózy a tlumí noční děsy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 4 zdroje (extrémní riziko lékových interakcí! Hyperforin indukuje enzymy CYP3A4, čímž drasticky snižuje účinnost antikoncepce, antidepresiv, antivirotik a léků na srdce. Způsobuje fotosenzibilizaci!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_ner&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 4 zdroje (naprosté rostlinné hypnotikum číslo jedna; prodlužuje hluboký spánek a zkracuje dobu usínání bez ranní únavy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové anxiolytikum a sedativum – odstraňuje strach, úzkost, paniku, trému před zkouškami a psychický neklid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (velmi účinně odstraňuje tenzní a psychogenní bolesti hlavy a migrény vyvolané stresem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (spasmolytické mírnění neuralgických záchvatů a lumbaga)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná eliminace úzkostné složky mírných reaktivních depresí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní stabilizátor neurovegetativního systému, léčí žaludeční i srdeční neurózy, tlumí třes a hysterii)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ner&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při dlouhodobém a nepřetržitém užívání /více než 4 týdny/ může paradoxně vyvolat neklid nebo závislost – tzv. valerismus)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_verbasci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Divizna velkokvětá|Verbascum densiflorum]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné celkové zklidnění, doprovodná bylina večerních směsí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění křečovitého napětí hladké svaloviny břicha při nervozitě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na nervy a duši''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-41-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Arnica montana L., flos''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedrae_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Community herbal monogram on Ephedra distachya L., herba''. London: EMA, 2009.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyssopi_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Hyssopus officinalis L., herba''. London: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Leonurus cardiaca L., herba''. London: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Mentha x piperita L., folium''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Serpyllum_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus serpyllum L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Hypericum perforatum L., herba (well-established use)''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;

&lt;/references&gt;</text>
      <sha1>pcsahslvffxr3l6z13iqmfn0bfmtx82</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149828</id>
      <parentid>149820</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:29:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149828</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="21989" sha1="2a5nk21jzd5o83rt5e5n7md0bbmw6uj" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

== Fytoterapeutická matice: Neurologie a psychiatrie ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při onemocněních a funkčních poruchách nervové soustavy a psychiky. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro neurologii a psychiatrii (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Insomnia&lt;br /&gt;''Nespavost''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Anxietas&lt;br /&gt;''Úzkost a stres''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Cephalea&lt;br /&gt;''Bolest hlavy''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Neuralgia&lt;br /&gt;''Bolest nervů''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Cognitio&lt;br /&gt;''Paměť a koncentrace''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Depressio&lt;br /&gt;''Deprese a nálada''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Dystonie&lt;br /&gt;''Nervová slabost''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Radix_angelicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix angelicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Andělika lékařská|Angelica archangelica]]''
| 2 zdroje (příznivě ovlivňuje lehkou nespavost vyvolanou vyčerpáním)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající tonikum při psychickém vyčerpání, stresu a přepracování)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní migrénózní bolesti žaludečního původu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční zevní vtírání tinktury ulevuje při bolestech nervů a revmatismu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zlepšuje periferní prokrvení mozku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné spasmolytikum uvolňující vegetativní napětí CNS a břišní neurózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_arnicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos arnicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prha arnika|Arnica montana]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (tlumí bolesti hlavy cévního původu zlepšením tonu mozkových cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vnější obklady a vtírání tinktury ulevují při lumbagu a neuralgii sedacího nervu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz nanášení tinktury na otevřené rány a ekzémy)&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_ner&quot; /&gt;
| 2 zdroje (historické poúrazové a postapoplektické regenerativní zvýšení prokrvení mozkové tkáně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (ve velmi nízkých dávkách stimuluje oslabenou nervovou soustavu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vnitřně je droga ve vyšších dávkách toxická, hrozí třes a ochrnutí center CNS)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_ephedrae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba ephedrae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Chvojník dvouklasý|Ephedra distachya]]''
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace; ephedrin silně stimuluje CNS a způsobuje těžkou nespavost)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedrae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace; zvyšuje vnitřní neklid, motorickou excitaci a psychický stres)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedrae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (krátkodobé silné zvýšení bdělosti a potlačení únavy za cenu vyčerpání rezerv)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké riziko rozvoje psychické závislosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (přísně kontraindikovány stavy klinické deprese, hrozí paradoxní zvraty nálad)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (při vegetativní labilitě vyvolává nežádoucí třes, bušení srdce a psychózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_ginkgo&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jinan dvoulaločný|Ginkgo biloba]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění úzkostných stavů plynoucích z cévní nedostatečnosti mozku)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odstraňuje cévní bolesti hlavy, migrény a závratě vazodilatačním účinkem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v rostlinné říši – prokazatelně zlepšuje paměť, koncentraci a kognitivní funkce, zpomaluje projevy Alzheimerovy demence)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomocný lék při involuční depresi starobního věku vyživením neuronů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (stabilizuje neurovegetativní systém, odstraňuje stařecký třes a hučení v uších)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_glechomae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba glechomae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Popenec obecný|Glechoma hederacea]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné celkové zklidnění metabolismu a nervové soustavy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční lidové vtírání oleje či obklady při periferních neuralgiích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (flavonoidy přispívají k celkovému buněčnému metabolismu CNS)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (v lidovém léčitelství ceněn jako tonikum při celkové nervové slabosti a vyčerpání)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_hyssopi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba hyssopi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Yzop lékařský|Hyssopus officinalis]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné celkové tonikum, zvyšuje psychickou odolnost při únavě)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (příznivě ovlivňuje neurovegetativní labilitu doprovázenou nočním pocením)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace užívání čisté silice, hrozí epileptiformní křeče)&lt;ref name=&quot;EMA_Hyssopi_ner&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_leonuri&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba leonuri cardiacae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Srdečník obecný|Leonurus cardiaca]]''
| 3 zdroje (usnadňuje usínání zklidněním srdečního rytmu a snížením vnitřního napětí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající anxiolytikum a sedativum při úzkostech, vnitřním neklidu a strachu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_ner&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní bolesti hlavy provázející klimakterické potíže)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná léčba při mírných úzkostně-depresivních stavech se somatizací do srdce)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové sedativum CNS u kardiovaskulárních neuróz, tlumí stařecký i nervový třes a hysterii)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_ner&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Lichen_islandicus&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Lichen islandicus'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pukléřka islandská|Cetraria islandica]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (posiluje organismus při psychickém vyčerpání a anorexii)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (vynikající hořké tonikum při celkové nervové slabosti a po dlouhých nemocech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_melissae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium melissae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Meduňka lékařská|Melissa officinalis]]''
| 4 zdroje (klasické, vysoce bezpečné rostlinné hypnotikum pro léčbu nespavosti a poruch usínání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní jemné anxiolytikum; odstraňuje napětí, strach, stres a psychický neklid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí migrény a tenzní bolesti hlavy vyvolané nervovým vypětím)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako pomocný zklidňující obklad)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podporuje duševní svěžest odstraněním vnitřního stresového bloku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zlepšuje náladu mírněním psychosomatického neklidu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (univerzální sedativum u neurovegetativní lability, zklidňuje žaludeční i srdeční neurózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_ner&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_menthae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium menthae piperitae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Máta peprná|Mentha x piperita]]''
| 1 zdroj (mírné zklidnění, součást večerních směsí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje nervové vypětí a psychogenní tlak v břiše)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (mentolová silice spolehlivě tlumí tenzní bolesti hlavy a migrény – vnitřně i zevním potíráním spánků)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mentolový chladivý efekt lokálně zmírňuje vnímání neuralgické bolesti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (osvěžuje myšlení potlačením psychické únavy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (výborné osvěžující tonikum a spasmolytikum u neurovegetativních křečí trávicího traktu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění organismu celkovým pročištěním a hojením sliznic)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (tradiční pomocná součást uklidňujících směsí pro slabé a vyčerpané lidi)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]'', ''[[w:cs:Prvosenka vyšší|Primula elatior]]''
| 2 zdroje (saponiny mírně uvolňují celkové psychosomatické napětí a usnadňují usínání)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění při stavech vnitřního neklidu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tradiční lék na tlumení migrény a bolestí hlavy nervového původu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako pomocné analgetikum u revmatických neuralgií)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (příznivě ovlivňuje neurovegetativní dystonie, tlumí třes vyvolaný úzkostí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 1 zdroj (součást večerních potopudných čajů, po kterých se tělo uvolní k usnutí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (tradiční lék na bolesti hlavy z nachlazení a slunečního úžehu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající pomocné analgetikum při těžkých neuralgiích – ischias, zánět trojklanného nervu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné celkové čistění nervových drah od metabolických usazenin)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_serpylli&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mateřídouška vejčitá|Thymus serpyllum]]''
| 3 zdroje (zklidňuje mysl, usnadňuje usínání a prohlubuje spánek bez ranní otupělosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výborné rostlinné sedativum při úzkostech, stresu, melancholii a duševní přepracovanosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Serpyllum_ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírní nervové bolesti hlavy a migrénózní stavy vyvolané napětím)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční bylinné polštářky a oleje k lokální úlevě u neuralgií a lumbaga)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (posiluje nervové buňky a odstraňuje psychický blok u duševní únavy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšuje náladu mírněním celkového psychosomatického neklidu a splínů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (ideální stabilizátor u vegetativní dystonie, tlumí hysterii a žaludeční neurózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění psychogenního napětí silicemi)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní tenzní bolesti hlavy spojené s infekcí a kašlem)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje somatické projevy úzkosti a břišní neurózy doprovázené křečemi)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ner&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]''
| 3 zdroje (příjemné, jemné hypnotikum usnadňující usínání a uvolnění těla)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zklidňuje vnitřní neklid, stres, nervozitu a hysterické stavy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírní migrény vyvolané stresem a horkem)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (stabilizuje podrážděnou nervovou soustavu, vhodné i pro hyperaktivní děti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_hyperici&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Třezalka tečkovaná|Hypericum perforatum]]''
| 2 zdroje (upravuje spánkový cyklus zklidněním psychiky a stimulací melatoninu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_ner&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající anxiolytikum při permanentním stresu, strachu a vnitřním neklidu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_ner&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá odstraňovat klimakterické a psychosomatické bolesti hlavy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné vnitřní i vnější užití /třezalkový olej/ při poškození a zánětech nervů, ischiasu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (čistí a vyživuje nervové dráhy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (absolutní špička – prokazatelné rostlinné antidepresivum u mírných a středních depresí, dystymie a splínů thanks hypericin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_ner&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u těžkých endogenních depresí se sebevražednými sklony a bipolární poruchy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_ner&quot; /&gt;
| 3 zdroje (vynikající u vegetativní lability, zklidňuje orgánové neurózy a tlumí noční děsy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 4 zdroje (extrémní riziko lékových interakcí! Hyperforin indukuje enzymy CYP3A4, čímž drasticky snižuje účinnost antikoncepce, antidepresiv, antivirotik a léků na srdce. Způsobuje fotosenzibilizaci!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_ner&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 4 zdroje (naprosté rostlinné hypnotikum číslo jedna; prodlužuje hluboký spánek a zkracuje dobu usínání bez ranní únavy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové anxiolytikum a sedativum – odstraňuje strach, úzkost, paniku, trému před zkouškami a psychický neklid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ner&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (velmi účinně odstraňuje tenzní a psychogenní bolesti hlavy a migrény vyvolané stresem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (spasmolytické mírnění neuralgických záchvatů a lumbaga)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná eliminace úzkostné složky mírných reaktivních depresí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní stabilizátor neurovegetativního systému, léčí žaludeční i srdeční neurózy, tlumí třes a hysterii)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ner&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při dlouhodobém a nepřetržitém užívání /více než 4 týdny/ může paradoxně vyvolat neklid nebo závislost – tzv. valerismus)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_verbasci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Divizna velkokvětá|Verbascum densiflorum]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné celkové zklidnění, doprovodná bylina večerních směsí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění křečovitého napětí hladké svaloviny břicha při nervozitě)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Ner&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na nervy a duši''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-41-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Arnica montana L., flos''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ephedrae_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Community herbal monogram on Ephedra distachya L., herba''. London: EMA, 2009.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyssopi_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Assessment report on Hyssopus officinalis L., herba''. London: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Leonurus cardiaca L., herba''. London: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Mentha x piperita L., folium''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Serpyllum_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus serpyllum L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Hypericum perforatum L., herba (well-established use)''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_ner&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;

&lt;/references&gt;
== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická_matice_drog]]</text>
      <sha1>2a5nk21jzd5o83rt5e5n7md0bbmw6uj</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149848</id>
      <parentid>149828</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T19:16:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149848</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22941" sha1="2l2t3hlvrnzzq5i85udyndipzy0033i" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Neurologie a psychiatrie ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných neurologických a psychiatrických stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro akutní krizové stavy, emoce a spánek, Tabulka B pro neurologické poruchy, bolest a kognitivní funkce).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Insomnia (Poruchy spánku)
! colspan=&quot;2&quot; | Anxietas (Úzkostné stavy)
! colspan=&quot;2&quot; | Depressio (Deprese)
! colspan=&quot;2&quot; | Stress et Exhaustio
! colspan=&quot;2&quot; | Neurosis (Orgánová)
! colspan=&quot;2&quot; | Vegetativní dystonie
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 2 zdroje (zlepšením celkové nálady a stabilizací neurotransmiterů sekundárně upravuje spánkovou architekturu a prodlužuje hluboké fáze spánku) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hyperforin a hypericin tlumí mírné úzkostné stavy doprovázející afektivní poruchy, snižují vnitřní napětí a vnitřní neklid) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá klinicky verifikovaná jednička; širokospektrální mechanismus inhibuje zpětné vychytávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu v synapsích, čímž vykazuje mohutný terapeutický efekt u mírných až středně těžkých depresí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace u těžkých, endogenních depresivních psychóz s hrozbou suicidálního chování!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
| 3 zdroje (revitalizuje nervovou soustavu při chronickém vyčerpání a syndromu vyhoření, zvyšuje psychickou odolnost vůči dlouhodobé zátěži) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí psychosomatické projevy stresu v gastrointestinálním traktu a zklidňuje žaludeční neurózy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (harmonizuje neurovegetativní labilitu, stabilizuje kolísavý cévní tonus a tlumí návaly horka v klimakteriu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, fatální kontraindikace souběžného užívání s SSRI, IMAO antidepresivy /hrozí serotoninový syndrom/ a cytostatiky, antikoagulanty či digoxinem; hyperforin masivně indukuje cytochrom P450 /CYP3A4/ a P-glykoprotein, čímž drasticky snižuje plazmatické hladiny kriticky důležitých léčiv!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
|-
| '''Herba melissae'''&lt;br /&gt;''Melissa officinalis''
| 4 zdroje (špičkové, vysoce bezpečné sedativum; silice s citralem a citronellalem a kyselina rozmarýnová usnadňují usínání, odstraňují noční buzení a zlepšují celkovou kvalitu spánku bez rizika ranní ospalosti) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný anxiolytický efekt; zvyšuje hladinu GABA v mozku inhibicí enzymu GABA-transaminázy, čímž rychle zklidňuje úzkostné ataky, psychomotorický neklid a nervozitu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá korigovat reaktivní, úzkostně podmíněné stavy skleslosti, avšak přímý antidepresivní substrát nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zklidňuje přetíženou mysl při akutním mentálním stresu, odstraňuje nervové vyčerpání a intelektuální přepracovanost) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro orgánové neurózy; spolehlivě odstraňuje neurotickou tachykardii /bušení srdce ze stresu/, zmírňuje bolestivé křeče žaludku a tlumí psychosomatický syndrom dráždivého tračníku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazně stabilizuje vegetativní nervovou soustavu, uvolňuje napětí hladkého svalstva a harmonizuje krevní tlak neurogenního původu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 4 zdroje (klasické hypnotikum; valepotriáty a kyselina valerenová vykazují přímou afinitu k benzodiazepinovému vazebnému místu na GABA_A receptorech, inhibují zpětné vychytávání GABA a prokazatelně zkracují latenci usnutí, prohlubují spánek a odstraňují noční dyssomnie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné rostlinné anxiolytikum a sedativum; spolehlivě tlumí stavy těžkého vnitřního neklidu, psychomotorického napětí, záchvaty strachu a neurotické excitace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá tlumit úzkostnou složku u reaktivních depresivních stavů, ale primární antidepresivní účinek nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u těžkých endogenních depresí provázených hlubokým motorickým a kognitivním útlumem, kde může prohloubit letargii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (odstraňuje somatické i psychické projevy akutního stresového přetížení, uvolňuje svalové tenze a brání nervovému vyčerpání) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající u orgánových neuróz; silný celkový spasmolytický účinek uvolňuje křeče v trávicím traktu ze stresu a odstraňuje neurotické bušení srdce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (stabilizuje kolísavý vegetativní tonus, harmonizuje neurovegetativní dysbalance a tlumí klimakterický syndrom) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat souběžně se syntetickými anxiolytiky a hypnotiky /barbituráty, benzodiazepiny/, hrozí nepředvídatelné posílení tlumivého účinku na CNS) &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
|-
| '''Strobilus lupuli'''&lt;br /&gt;''Humulus lupulus''
| 4 zdroje (výrazné rostlinné sedativum a korigens spánku; hořčiny /humulon, lupulon/ a těkavá silice s myrcenem se metabolizují na tlumivé látky stimulující melatoninové receptory, čímž bezpečně vyvolávají spánek a ulehčují noční usínání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (snižuje reflexní dráždivost centrální nervové soustavy, zklidňuje stavy eretického neklidu a mírné úzkostné tenze) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (využívá se jako doplňkové sedativum u úzkostně-depresivních stavů pro zlepšení spánkového komfortu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u těžkých, rozvinutých forem klinické melancholie kvůli riziku prohloubení apatické nálady) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (tlumí celkovou psychickou vyčerpanost a nervové napětí způsobené dlouhodobým stresem a přepracováním) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (obsahové hořčiny působí jako žaludeční stomachikum; zklidňuje žaludeční neurózy a odstraňuje stresovou nechutenství) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné rostlinné anafrodisiakum a sedativum; obsažené prenylované flavonoidy /8-prenylnaringenin/ vykazují estrogenní aktivitu, čímž spolehlivě tlumí neurovegetativní labilitu a návaly horka v klimakteriu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba passiflorae'''&lt;br /&gt;''Passiflora incarnata''
| 3 zdroje (vynikající hypnotikum; prodlužuje celkovou dobu spánku, ulehčuje plynulé usínání a harmonizuje spánkový cyklus narušený psychickým vyčerpáním) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové, klinicky ověřené anxiolytikum; obsažené flavonoidy /isovitexin/ a chrysin působí jako modulátory GABA_A receptorů v CNS, čímž bleskově odbourávají paralyzující úzkost, panické stavy a trvalé vnitřní napětí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná podpůrná stabilizace emocí u pacientů, u nichž deprese pramení z chronické úzkostné vyčerpanosti) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zklidňuje centrální nervovou soustavu při enormním mentálním přetížení, odstraňuje nervozitu u syndromu vyhoření a obnovuje psychickou rovnováhu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné u orgánových neuróz; účinně tlumí neurotické bušení srdce ze stresu a uvolňuje bolestivé psychosomatické křeče v trávicím ústrojí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (harmonizuje vegetativní labilitu, zklidňuje motorický neklid a prokazatelně snižuje neurovegetativní symptomy provázející klimakterium) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u dětí do 12 let z důvodu absence dostatečných klinických dat; neužívat souběžně se syntetickými sedativy a alkoholem) &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
|}
=== Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Cephalea (Bolesti hlavy)
! colspan=&quot;2&quot; | Neuralgia (Bolesti nervů)
! colspan=&quot;2&quot; | Cognitio et Memoria
! colspan=&quot;2&quot; | Tremor (Stařecký třes)
! colspan=&quot;2&quot; | Neuroprotekce
! colspan=&quot;2&quot; | Apatie a somnolence
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 3 zdroje (vazodilatační účinek ginkgolidů upravuje tonus mozkových cév a spolehlivě ulevuje od vasomotorických a tenzních bolestí hlavy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neúčinné u akutních záchvatů těžké migrény s rozvinutou aurou, kde je nutná specifická triptanová léčba) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zlepšení ischemické neuropatie doprovodným prokrvováním nervových pochev) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá neurologická jednička; ginkgoflavonoglykosidy a terpenové laktony zásadně zlepšují mikrocirkulaci a reologické vlastnosti krve v CNS, zvyšují toleranci neuronů k hypoxii, odstraňují tinnitus a oddalují demence vaskulárního i Alzheimerova typu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_neuro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u těžkých organických skleróz mozkové kůry s rozvinutou agresivitou, kde hrozí riziko paradoxní excitace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (pomáhá mírnit rigiditu tkání celkovou metabolickou tonizací, ale esenciální třes přímo nepotlačuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkový, klinicky ověřený neuroprotektor; terpenové laktony fungují jako přímí antagonisté PAF /faktoru aktivujícího destičky/, zachycují volné radikály a prokazatelně chrání mozkovou tkáň před ischemickým poškozením) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace podávání u rozvinuté letargie spojené s poruchami srážlivosti krve nebo před plánovanými operacemi; riziko masivního intrakraniálního krvácení!) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_neuro&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 2 zdroje (tlumí bolesti hlavy psychosomatického a neurotického původu, odstraňuje cefaleu z vyčerpání) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající neurologické analgetikum; lipofilní extrakt /třezalkový olej/ podávaný zevně i vnitřně specificky regeneruje myelinové pochvy nervů, hojí záněty trojklanného nervu, ischias a postherpetické neuralgie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšením náladového substrátu sekundárně napomáhá koncentraci a brání neurotickým výpadkům paměti) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné celkové uvolnění nervosvalového napětí) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antioxidační kapacita hyperforinu chrání neurony CNS před oxidativním stresem a buněčným stárnutím) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (přísná, fatální kontraindikace souběžného vnitřního užívání s jakoukoliv konvenční neurofarmakoterapií; silná indukce cytochromu P450 /CYP3A4/ zrychluje eliminaci antiepileptik, antipsychotik a anestetik, což ohrožuje stabilitu neurologického pacienta!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
|-
| '''Herba melissae'''&lt;br /&gt;''Melissa officinalis''
| 3 zdroje (silice s citralem působí jako spolehlivé spasmolytikum a sedativum; účinně tlumí vasomotorické bolesti hlavy a tenzní cefaley vyvolané stresem a stažením krčního svalstva) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (potlačením neurovegetativního napětí napomáhá zmírňovat periferní přecitlivělost u lehkých interkostálních neuralgií) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (kyselina rozmarýnová chrání cholinergní dráhy v CNS, což doplňkově podporuje mentální svěžest u syndromu dlouhodobé únavy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidněním psychomotorického neklidu mírně napomáhá redukovat svalový třes vyvolaný akutní nervozitou či trémou) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (polyfenoly vykazují výraznou antioxidační aktivitu, která chrání buněčné membrány neuronů před degenerativními procesy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat u hluboké stařecké letargie, somnolence a celkové apatické tuposti, kde je žádoucí spíše centrální stimulace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 3 zdroje (uvolněním svalových tenzí v oblasti šíje a potlačením psychosomatických stresorů spolehlivě odstraňuje tenzní bolesti hlavy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný celkový spasmolytický a sedativní účinek zmírňuje reflexní svalové křeče doprovázející akutní ataky ischiasu a neuralgií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odstraněním psychogenní tenze a nervové vyčerpanosti nepřímo obnovuje koncentraci a brání únavovým výpadkům paměti) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové geriatrické sedativum; valepotriáty a kyselina valerenová působí centrálně na GABA_A receptory, tlumí motorickou excitaci a spolehlivě redukují stařecký třes i esenciální třes nervového původu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (kyselina valerenová potlačuje enzymatický rozklad GABA, což zvyšuje endogenní neuroprotektivní kapacitu mozkové tkáně proti excitotoxicitě) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace užívání u těžkého kognitivního útlumu, organické apatie a chronické somnolence; může prohloubit letargii a pasivitu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
|-
| '''Strobilus lupuli'''&lt;br /&gt;''Humulus lupulus''
| 2 zdroje (tlumí tenzní bolesti hlavy vyvolané celkovým psychickým vyčerpáním a psychosomatickým napětím) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné snížení reflexního svalového napětí v okolí páteře při neuralgiích) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (doplňková ochrana nervové soustavy před vyčerpáním, podporuje hlubokou noční regeneraci mozkových struktur) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (rostlinné sedativum; humulon a lupulon tlumí centrální psychomotorickou dráždivost, čímž pomáhají mírnit doprovodný funkční třes ze stresu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antioxidační polyfenoly a flavonoidy přispívají k ochraně buněčných struktur CNS před předčasným stárnutím) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace užívání u pacientů trpících organickou apatií, stařeckou netečností a těžkým kognitivním útlumem, kde hrozí prohloubení somnolence!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
|-
| '''Herba passiflorae'''&lt;br /&gt;''Passiflora incarnata''
| 3 zdroje (isovitexin a těkavé složky uvolňují křeče krčního svalstva a spolehlivě zmírňují tenzní cefaleu neurogenního původu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (výrazný centrální spasmolytický účinek pomáhá doplňkově ulevovat od bolestivých svalových tenzí doprovázejících neuralgie a ischias) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidněním hyperaktivní mysli nepřímo napomáhá lepší exekutivní koncentraci a brání únavovým výpadkům paměti) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazně snižuje psychomotorickou dráždivost, tlumí vnitřní neklid a pomáhá harmonizovat lehký třes vyvolaný akutním psychosomatickým napětím) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (flavonoidy /chrysin/ působí jako neuroprotektory, stabilizují membrány neuronů a chrání je před oxidativním poškozením a buněčným stresem) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace podávání u stavů těžké letargie, klinické otupělosti a somnolence, kde je anxiolytický a sedativní účinek nežádoucí) &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o nervové soustavě a psychice). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Hypericum perforatum L., herba (well-established use)''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_neuro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Humulus lupulus L., flos''. London: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Passiflora incarnata L., herba''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>2l2t3hlvrnzzq5i85udyndipzy0033i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20819</id>
    <revision>
      <id>149817</id>
      <parentid>149554</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:05:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149817</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24006" sha1="r0udims76ibcw0xriz52cmo6ehy6b3x" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

== Fytoterapeutická matice: Gynekologie a klimakterium ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při gynekologických potížích, poruchách menstruačního cyklu a v období klimakteria. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro gynekologii a klimakterium (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Dysmenorrhoea&lt;br /&gt;''Bolestivá m.''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Menorrhagia&lt;br /&gt;''Silné krvácení''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Amenorrhoea&lt;br /&gt;''Slabá/chybějící m.''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Climacterium&lt;br /&gt;''Návaly a přechod''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Vaginitis&lt;br /&gt;''Záněty a výtoky''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Lactatio&lt;br /&gt;''Kojení a mléko''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Uterus tonica&lt;br /&gt;''Děložní tonus''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Herba_millefolii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba millefolii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řebříček obecný|Achillea millefolium]]''
| 3 zdroje (skvělé spasmolytikum tlumící křeče při bolestivé menstruaci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (silné hemostatikum a adstringens; zastavuje silné děložní krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vyrovnává hormonální nepravidelnosti a vyvolává opožděný cyklus)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírní klimakterické psychosomatické potíže a návaly)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající na zevní sedací koupele a výplachy při výtocích a zánětech pochvy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou přecházet do mléka a měnit chuť)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (tonizuje a čistí děložní svalovinu po porodu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno v raném těhotenství kvůli emenagogickému účinku)&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_alchemillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba alchemillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kontryhel obecný|Alchemilla vulgaris]]'' s.l.
| 4 zdroje (hlavní ženský lék na uvolnění podbřišku, odstraňuje křeče a premenstruační tenze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (díky vysokému obsahu tříslovin spolehlivě stahuje cévy a tlumí menoragii)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (upravuje nepravidelný cyklus, harmonizuje progesteronovou fázi)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (stabilizuje hormonální hladinu v menopauze, tlumí pocení a nervozitu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní katarální adstringens pro vaginální výplachy při úporných výtocích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční mírné posílení laktace ve směsích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající děložní tonikum; zpevňuje svalstvo závěsného aparátu dělohy, pomáhá při hojení ran po porodu a zavinování dělohy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_althaeae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Proskurník lékařský|Althaea officinalis]]''
| 1 zdroj (mírné zklidnění pánevního tlaku slizovými látkami)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (zklidňující, emoliens pro sliznice pochvy ve formě vlažných sedacích koupelí a výplachů při suchosti a pálení podbřišku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_angelicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix angelicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Andělika lékařská|Angelica archangelica]]''
| 3 zdroje (silné emenagogum a spasmolytikum; uvolňuje těžké městnavé křeče před menstruací)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace; zvyšuje prokrvení pánve a zesiluje silné krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae_gyn&quot; /&gt;
| 3 zdroje (vyvolává chybějící menstruaci, prokrvuje děložní svalovinu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odstraňuje migrénózní bolesti hlavy a psychické vyčerpání v přechodu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat při kojení, silice přecházejí do mléka)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (historické vypuzování placenty a čištění dělohy po porodu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství; stimuluje stahy dělohy, hrozí abortivní účinky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_bursae_pastoris&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba bursae pastoris'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kokoška pastuší tobolka|Capsella bursa-pastoris]]''
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v rostlinné říši na zastavení silného děložního krvácení a menoragie – obsahuje tyramin a histamin působící na cévy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace u amenorey – silně potlačuje krvácivost cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (tlumí nepravidelná silná krvácení v premenopauze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocný stahující zevní výplach)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silně zvyšuje děložní tonus, napomáhá rychlému zavinování dělohy a zastavení krvácení po porodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství; vyvolává předčasné stahy děložního svalstva a potrat!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Fructus_foeniculi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Fenykl obecný|Foeniculum vulgare]]''
| 2 zdroje (mírné spasmolytikum uvolňující podbřišek)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství k vyvolání slabé menstruace)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá regulovat estrogenovou aktivitu a tlumí potíže přechodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (jeden z nejlepších rostlinných prostředků pro stimulaci tvorby mateřského mléka – galaktogogum, silice navíc přechází do mléka a mírní nadýmání kojence)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat koncentrovanou silici přímo – riziko neurotoxicity)&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné děložní spasmolytikum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nepoužívat v těhotenství ve vysokých dávkách kvůli estrogenní stimulaci)&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_chamomillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Heřmánek pravý|Matricaria chamomilla]]''
| 4 zdroje (vynikající spasmolytikum uvolňující bolestivé křeče a premenstruační napětí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (ve směsích pomáhá uvolnit zablokovaný cyklus z podchlazení)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje nervozitu a podrážděnost provázející klimakterium)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkový prostředek na sedací koupele a výplachy; léčí záněty zevních rodidel, afty pochvy a urychluje hojení po nástřihu hráze po porodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako jemný doprovodný čaj)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje děložní tonus po těžkém porodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (známá alergie na hvězdnicovité rostliny)&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_leonuri&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba leonuri cardiacae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Srdečník obecný|Leonurus cardiaca]]''
| 2 zdroje (tlumí křeče vyvolané nervovým napětím před menstruací)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné emenagogum; prokrvuje pánevní dno a spolehlivě vyvolává chybějící cyklus)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající lék na vegetativní potíže klimakteria – odstraňuje bušení srdce, návaly horka, nespavost a úzkost v přechodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (historické lidové napomáhání vypuzení placenty)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství; stimuluje děložní svalovinu a hrozí vyvolání potratu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_melissae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium melissae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Meduňka lékařská|Melissa officinalis]]''
| 3 zdroje (odstraňuje premenstruační tenzi, úzkost a křeče v podbřišku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírně harmonizuje menstruační cyklus potlačením stresových blokád)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní psychosedativum pro období klimakteria, odstraňuje nespavost, plačtivost a úzkosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (jemný zklidňující zevní výplach)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (bezpečně podporuje tvorbu mléka u kojících matek zklidněním psychiky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (spasmolyticky uvolňuje napětí dělohy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_menthae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium menthae piperitae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Máta peprná|Mentha x piperita]]''
| 2 zdroje (odstraňuje křeče a nevolnosti provázející nástup menstruace)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (tlumí přechodové závratě a psychosomatickou migrénu v klimakteriu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mentolový chladivý efekt mírní svědění při zevních zánětech rodidel)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (silná kontraindikace u kojících matek; mentolová silice výrazně zastavuje a potlačuje sekreci mléka, užívá se k odstavení kojence)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (uvolňuje křečovité napětí pánevního dna)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 0
| 0
| 2 zdroje (pomocné hemostatikum, v tradičních směsích mírní silné krvácení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (vlažné výplachy tlumí drobná zánětlivá ložiska a svědění sliznic pochvy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]''
| 1 zdroj (saponiny mírně uvolňují celkovou křečovitou tenzi pánevního dňa)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (v lidovém léčitelství k tlumení hysterických stavů a migrén v klimakteriu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (saponiny dráždí děložní svalovinu – přísná kontraindikace v těhotenství)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 1 zdroj (mírné uvolnění křečí podbřišku doprovázených pocitem chladu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (flavenoidy pomáhají regulovat oběhové potíže, avšak diaforetický účinek může paradoxně přechodně zesílit návaly horka)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční mírný antiseptický sedací výplach)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná stimulace metabolických procesů u kojících matek)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_salviae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium salviae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Šalvěj lékařská|Salvia officinalis]]''
| 2 zdroje (působí jako mírné emenagogické spasmolytikum)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (může překrvovat pánevní orgány)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (obsah fytoestrogenů pomáhá vyvolat a harmonizovat chybějící cyklus)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v menopauze; thujon a účinné látky prokazatelně zastavují až o 80 % noční pocení a návaly horka)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové zevní antimikrobiální a antimykotické kloktadlo/výplach při poševních mykózách a výtocích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 4 zdroje (přísná kontraindikace u kojících matek; šalvěj drasticky a rychle zastavuje sekreci mateřského mléka, užívá se výhradně pro odstavení dítěte)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké hořčiny mírně tonizují hladké svalstvo)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 3 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství; thujon vykazuje embryotoxické a abortivní účinky, stimuluje dělohu k potratu!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]''
| 1 zdroj (mírné uvolnění křečí pánevního dna silicemi)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (zklidňuje nervozitu provázející hormonální výkyvy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antiseptické a protiplísňové zevní výplachy při poševních kandidózách a výtocích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (spasmolytikum uvolňující bolestivé napětí dělohy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat koncentrovanou silici v těhotenství – riziko stimulace dělohy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]''
| 1 zdroj (jemné uvolnění menstruačního napětí v kombinacích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (prvotřídní jemné sedativum, uklidňuje plačtivost, nespavost a bušení srdce v přechodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (jemný zklidňující slizový výplach u podrážděných rodidel)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (bezpečný doprovodný čaj pro kojící matky podporující psychickou pohodu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (tradiční lidové zevní sedací koupele tlumící záněty zevních rodidel slizovými látkami)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah pyrrolizidinových alkaloidů – PA)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace při kojení; PA alkaloidy přecházejí do mateřského mléka a jsou hepatotoxické pro kojence!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_PA_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství; PA alkaloidy představují mutagenní a toxické riziko pro plod)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_PA_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 3 zdroje (vynikající spasmolytikum na neurotické a bolestivé křeče v podbřišku při dysmenoree)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička na psychické a neurovegetativní příznaky klimakteria – odstraňuje těžkou nespavost, paniku, úzkost a hysterii v přechodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (v nízkých dávkách uvolňuje poporodní úzkost a stres kojících matek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné uvolnění křečovitého napětí děložního svalstva u psychosomatických křečí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_lamii_albi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos lamii albi''' / '''Herba lamii albi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Hluchavka bílá|Lamium album]]''
| 3 zdroje (tlumí bolestivé křeče hladkého svalstva pánevního dna)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lamii&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné hemostatikum a adstringens; v tradičních směsích spolehlivě snižuje nadměrné a silné menstruační krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (harmonizuje menstruační cyklus, dává mu pravidelný rytmus)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zmírňuje celkový neklid v klimakteriu a doprovází krevní úpravy cyklu před menopauzou)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá klasika na gynekologické vaginální výplachy a sedací koupele; stahuje sliznice, potlačuje bílý výtok a léčí záněty pochvy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lamii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (výborné, bezpečné děložní tonikum, zpevňuje svalovinu a čistí dělohu po porodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související gynekologické kapitoly v uceleném díle autorky). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Achillea millefolium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Alchemilla vulgaris L., herba''. London: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Angelica archangelica L., radix''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Capsella bursa-pastoris (L.) Medikos, herba''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Foeniculum vulgare Miller, fructus''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Leonurus cardiaca L., herba''. London: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Salvia officinalis L., folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lamii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Lamium album L., flos / herba''. Amsterdam: EMA, 2025. Reference: EMA/HMPC/411322/2023.&lt;/ref&gt;

&lt;/references&gt;</text>
      <sha1>r0udims76ibcw0xriz52cmo6ehy6b3x</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149829</id>
      <parentid>149817</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:29:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149829</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24122" sha1="2d02z14uax0qk3p9ayuf0m1jw5jhc5j" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

== Fytoterapeutická matice: Gynekologie a klimakterium ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při gynekologických potížích, poruchách menstruačního cyklu a v období klimakteria. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro gynekologii a klimakterium (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Dysmenorrhoea&lt;br /&gt;''Bolestivá m.''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Menorrhagia&lt;br /&gt;''Silné krvácení''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Amenorrhoea&lt;br /&gt;''Slabá/chybějící m.''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Climacterium&lt;br /&gt;''Návaly a přechod''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Vaginitis&lt;br /&gt;''Záněty a výtoky''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Lactatio&lt;br /&gt;''Kojení a mléko''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Uterus tonica&lt;br /&gt;''Děložní tonus''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Herba_millefolii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba millefolii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řebříček obecný|Achillea millefolium]]''
| 3 zdroje (skvělé spasmolytikum tlumící křeče při bolestivé menstruaci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (silné hemostatikum a adstringens; zastavuje silné děložní krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vyrovnává hormonální nepravidelnosti a vyvolává opožděný cyklus)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírní klimakterické psychosomatické potíže a návaly)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající na zevní sedací koupele a výplachy při výtocích a zánětech pochvy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou přecházet do mléka a měnit chuť)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (tonizuje a čistí děložní svalovinu po porodu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno v raném těhotenství kvůli emenagogickému účinku)&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_alchemillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba alchemillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kontryhel obecný|Alchemilla vulgaris]]'' s.l.
| 4 zdroje (hlavní ženský lék na uvolnění podbřišku, odstraňuje křeče a premenstruační tenze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (díky vysokému obsahu tříslovin spolehlivě stahuje cévy a tlumí menoragii)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (upravuje nepravidelný cyklus, harmonizuje progesteronovou fázi)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (stabilizuje hormonální hladinu v menopauze, tlumí pocení a nervozitu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní katarální adstringens pro vaginální výplachy při úporných výtocích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční mírné posílení laktace ve směsích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající děložní tonikum; zpevňuje svalstvo závěsného aparátu dělohy, pomáhá při hojení ran po porodu a zavinování dělohy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_althaeae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Proskurník lékařský|Althaea officinalis]]''
| 1 zdroj (mírné zklidnění pánevního tlaku slizovými látkami)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (zklidňující, emoliens pro sliznice pochvy ve formě vlažných sedacích koupelí a výplachů při suchosti a pálení podbřišku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_angelicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix angelicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Andělika lékařská|Angelica archangelica]]''
| 3 zdroje (silné emenagogum a spasmolytikum; uvolňuje těžké městnavé křeče před menstruací)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace; zvyšuje prokrvení pánve a zesiluje silné krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae_gyn&quot; /&gt;
| 3 zdroje (vyvolává chybějící menstruaci, prokrvuje děložní svalovinu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odstraňuje migrénózní bolesti hlavy a psychické vyčerpání v přechodu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat při kojení, silice přecházejí do mléka)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (historické vypuzování placenty a čištění dělohy po porodu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství; stimuluje stahy dělohy, hrozí abortivní účinky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_bursae_pastoris&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba bursae pastoris'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kokoška pastuší tobolka|Capsella bursa-pastoris]]''
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v rostlinné říši na zastavení silného děložního krvácení a menoragie – obsahuje tyramin a histamin působící na cévy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace u amenorey – silně potlačuje krvácivost cév)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (tlumí nepravidelná silná krvácení v premenopauze)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocný stahující zevní výplach)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silně zvyšuje děložní tonus, napomáhá rychlému zavinování dělohy a zastavení krvácení po porodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství; vyvolává předčasné stahy děložního svalstva a potrat!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Fructus_foeniculi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Fenykl obecný|Foeniculum vulgare]]''
| 2 zdroje (mírné spasmolytikum uvolňující podbřišek)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství k vyvolání slabé menstruace)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá regulovat estrogenovou aktivitu a tlumí potíže přechodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (jeden z nejlepších rostlinných prostředků pro stimulaci tvorby mateřského mléka – galaktogogum, silice navíc přechází do mléka a mírní nadýmání kojence)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat koncentrovanou silici přímo – riziko neurotoxicity)&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné děložní spasmolytikum)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nepoužívat v těhotenství ve vysokých dávkách kvůli estrogenní stimulaci)&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_chamomillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Heřmánek pravý|Matricaria chamomilla]]''
| 4 zdroje (vynikající spasmolytikum uvolňující bolestivé křeče a premenstruační napětí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (ve směsích pomáhá uvolnit zablokovaný cyklus z podchlazení)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje nervozitu a podrážděnost provázející klimakterium)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkový prostředek na sedací koupele a výplachy; léčí záněty zevních rodidel, afty pochvy a urychluje hojení po nástřihu hráze po porodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako jemný doprovodný čaj)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje děložní tonus po těžkém porodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (známá alergie na hvězdnicovité rostliny)&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_leonuri&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba leonuri cardiacae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Srdečník obecný|Leonurus cardiaca]]''
| 2 zdroje (tlumí křeče vyvolané nervovým napětím před menstruací)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné emenagogum; prokrvuje pánevní dno a spolehlivě vyvolává chybějící cyklus)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající lék na vegetativní potíže klimakteria – odstraňuje bušení srdce, návaly horka, nespavost a úzkost v přechodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (historické lidové napomáhání vypuzení placenty)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství; stimuluje děložní svalovinu a hrozí vyvolání potratu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_melissae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium melissae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Meduňka lékařská|Melissa officinalis]]''
| 3 zdroje (odstraňuje premenstruační tenzi, úzkost a křeče v podbřišku)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírně harmonizuje menstruační cyklus potlačením stresových blokád)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní psychosedativum pro období klimakteria, odstraňuje nespavost, plačtivost a úzkosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (jemný zklidňující zevní výplach)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (bezpečně podporuje tvorbu mléka u kojících matek zklidněním psychiky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (spasmolyticky uvolňuje napětí dělohy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_menthae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium menthae piperitae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Máta peprná|Mentha x piperita]]''
| 2 zdroje (odstraňuje křeče a nevolnosti provázející nástup menstruace)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (tlumí přechodové závratě a psychosomatickou migrénu v klimakteriu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mentolový chladivý efekt mírní svědění při zevních zánětech rodidel)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (silná kontraindikace u kojících matek; mentolová silice výrazně zastavuje a potlačuje sekreci mléka, užívá se k odstavení kojence)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (uvolňuje křečovité napětí pánevního dna)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 0
| 0
| 2 zdroje (pomocné hemostatikum, v tradičních směsích mírní silné krvácení)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (vlažné výplachy tlumí drobná zánětlivá ložiska a svědění sliznic pochvy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]''
| 1 zdroj (saponiny mírně uvolňují celkovou křečovitou tenzi pánevního dňa)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (v lidovém léčitelství k tlumení hysterických stavů a migrén v klimakteriu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (saponiny dráždí děložní svalovinu – přísná kontraindikace v těhotenství)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 1 zdroj (mírné uvolnění křečí podbřišku doprovázených pocitem chladu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (flavenoidy pomáhají regulovat oběhové potíže, avšak diaforetický účinek může paradoxně přechodně zesílit návaly horka)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční mírný antiseptický sedací výplach)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná stimulace metabolických procesů u kojících matek)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_salviae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium salviae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Šalvěj lékařská|Salvia officinalis]]''
| 2 zdroje (působí jako mírné emenagogické spasmolytikum)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (může překrvovat pánevní orgány)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (obsah fytoestrogenů pomáhá vyvolat a harmonizovat chybějící cyklus)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v menopauze; thujon a účinné látky prokazatelně zastavují až o 80 % noční pocení a návaly horka)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové zevní antimikrobiální a antimykotické kloktadlo/výplach při poševních mykózách a výtocích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 4 zdroje (přísná kontraindikace u kojících matek; šalvěj drasticky a rychle zastavuje sekreci mateřského mléka, užívá se výhradně pro odstavení dítěte)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké hořčiny mírně tonizují hladké svalstvo)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 3 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství; thujon vykazuje embryotoxické a abortivní účinky, stimuluje dělohu k potratu!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]''
| 1 zdroj (mírné uvolnění křečí pánevního dna silicemi)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (zklidňuje nervozitu provázející hormonální výkyvy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antiseptické a protiplísňové zevní výplachy při poševních kandidózách a výtocích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (spasmolytikum uvolňující bolestivé napětí dělohy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat koncentrovanou silici v těhotenství – riziko stimulace dělohy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]''
| 1 zdroj (jemné uvolnění menstruačního napětí v kombinacích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (prvotřídní jemné sedativum, uklidňuje plačtivost, nespavost a bušení srdce v přechodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (jemný zklidňující slizový výplach u podrážděných rodidel)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (bezpečný doprovodný čaj pro kojící matky podporující psychickou pohodu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (tradiční lidové zevní sedací koupele tlumící záněty zevních rodidel slizovými látkami)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah pyrrolizidinových alkaloidů – PA)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace při kojení; PA alkaloidy přecházejí do mateřského mléka a jsou hepatotoxické pro kojence!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_PA_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství; PA alkaloidy představují mutagenní a toxické riziko pro plod)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_PA_gyn&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 3 zdroje (vynikající spasmolytikum na neurotické a bolestivé křeče v podbřišku při dysmenoree)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička na psychické a neurovegetativní příznaky klimakteria – odstraňuje těžkou nespavost, paniku, úzkost a hysterii v přechodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (v nízkých dávkách uvolňuje poporodní úzkost a stres kojících matek)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné uvolnění křečovitého napětí děložního svalstva u psychosomatických křečí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_lamii_albi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos lamii albi''' / '''Herba lamii albi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Hluchavka bílá|Lamium album]]''
| 3 zdroje (tlumí bolestivé křeče hladkého svalstva pánevního dna)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lamii&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné hemostatikum a adstringens; v tradičních směsích spolehlivě snižuje nadměrné a silné menstruační krvácení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (harmonizuje menstruační cyklus, dává mu pravidelný rytmus)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zmírňuje celkový neklid v klimakteriu a doprovází krevní úpravy cyklu před menopauzou)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá klasika na gynekologické vaginální výplachy a sedací koupele; stahuje sliznice, potlačuje bílý výtok a léčí záněty pochvy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lamii&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (výborné, bezpečné děložní tonikum, zpevňuje svalovinu a čistí dělohu po porodu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související gynekologické kapitoly v uceleném díle autorky). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Achillea millefolium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Alchemilla vulgaris L., herba''. London: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Angelica archangelica L., radix''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Capsella bursa-pastoris (L.) Medikos, herba''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Foeniculum vulgare Miller, fructus''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Leonuri_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Leonurus cardiaca L., herba''. London: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Salvia officinalis L., folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lamii&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Lamium album L., flos / herba''. Amsterdam: EMA, 2025. Reference: EMA/HMPC/411322/2023.&lt;/ref&gt;

&lt;/references&gt;
== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická_matice_drog]]</text>
      <sha1>2d02z14uax0qk3p9ayuf0m1jw5jhc5j</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149851</id>
      <parentid>149829</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T01:10:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149851</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22865" sha1="97xbbdckpq2qp8cgyv8vt7x9j19pp8b" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Gynekologie a klimakterium ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných gynekologických stavů, menstruačních poruch a projevů klimakterického syndromu. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro poruchy menstruačního cyklu, krvácení a křečové stavy, Tabulka B pro klimakterický syndrom, hormonální dysbalance a chronické záněty v malé pánvi).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Dysmenorrhoea (Křeče)
! colspan=&quot;2&quot; | Menorrhagia (Krvácení)
! colspan=&quot;2&quot; | Amenorrhoea (Nástup menses)
! colspan=&quot;2&quot; | Syndroma PMS
! colspan=&quot;2&quot; | Fluor vaginalis (Výtoky)
! colspan=&quot;2&quot; | Uterotonika / Spasmolytika
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Herba alchemillae'''&lt;br /&gt;''Alchemilla vulgaris'' (coll.)
| 4 zdroje (naprostá gynekologická jednička; vysoký podíl kondenzovaných tříslovin a flavonoidů vykazuje spolehlivý adstringentní a uterotonický efekt, tlumí pánevní překrvení, mírní křeče a odstraňuje bolesti při dysmenorrhoe) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní adstringentní působení; taniny lokálně stahují cévy endometria, snižují nadměrnou propustnost kapilár a výrazně omezují masivní, dlouhotrvající menstruační krvácení při menorhagii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (prokázaný progesteronový efekt a přítomnost fytosterolií harmonizuje druhou fázi cyklu a napomáhá vyvolat pravidelné menses po oligomenorrhoe) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (mírné diuretické a sedativní účinky odstraňují premenstruační retenci tekutin /otoky/ a mírní psychickou dráždivost) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové zevní adstringentní vulnerarium; sedací koupele a výplachy nálevem koagulují sekrety, vykazují silné antimikrobiální účinky a spolehlivě hojí bílý výtok a poševní záněty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (specifické tonikum hladkého svalstva dělohy; zlepšuje elasticitu děložní tkáně, uvolňuje křeče detruzoru a v tradiční medicíně se užívá k poporodnímu zavinování dělohy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba bursae pastoris'''&lt;br /&gt;''Capsella bursa-pastoris''
| 2 zdroje (uvolněním děložního městnání doplňkově mírní křečovité bolesti na počátku menstruace) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprosté gynekologické hemostatikum; obsažené peptidové a aminové složky /tyramin, histamin/ spolu s flavonoidy drasticky zvyšují koagulační schopnost a vyvolávají rychlé stažení děložních cév, čímž spolehlivě zastavují silná a život ohrožující děložní krvácení a metrorhagie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat profylakticky u normálního fyziologického krvácení, hrozí rozhození přirozené délky cyklu) &lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při amenorrhoe; silný antihemoragický a uterostiptický mechanismus účinku by mohl trvale zablokovat kýžený nástup chybějící menstruace!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (silný odvar lze doplňkově použít k lokálnímu výplachu pro zastavení mírného krvácení při poševních mikrotraumatech) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné uterotonikum; aminy přímo stimulují kontrakce hladké svaloviny děložní, což staví kapilární krvácení; v lidovém léčitelství se podává k poporodnímu stažení dělohy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v těhotenství; vyvoláním děložních stahů hrozí bezprostřední riziko aborce /potratu/ nebo předčasného porodu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
|-
| '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''Matricaria recutita''
| 4 zdroje (špičkové gynekologické spasmolytikum; chamazulen, bisabolol a apigenin silně uvolňují křeče hladkého svalstva dělohy a pánve, tlumí zánětlivé procesy a spolehlivě odstraňují akutní bolesti při dysmenorrhoe) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (emmenagogum; mírně podporuje cévní prokrvení pánevního dna a napomáhá vyvolat menses u opožděného cyklu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazně zklidňuje premenstruační psychomotorické napětí, zmírňuje stresové bolesti hlavy a harmonizuje emoce před menses) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající lokální antiseptikum a antiflogistikum; sedací koupele a vaginální výplachy nálevem spolehlivě léčí bakteriální i kvasinkové vaginitidy, mírní pálení, svědění a hojí mikrotrhliny sliznice) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace lokální aplikace při prokázané hypersenzitivitě na rostliny z čeledi hvězdnicovitých /Asteraceae/, hrozí akutní edém sliznic) &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 3 zdroje (přímé spasmolytické působení na uterinní svalovinu uvolňuje tenzi detruzoru a zmírňuje poporodní bolesti dělohy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 2 zdroje (tlumí psychosomatickou a neurotickou složku bolestivé menstruace, uvolňuje křečové stažení pánevního dna) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná stimulace pánevní mikrocirkulace, ale přímý emmenagogický účinek nevykazuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička u PMS; hyperforin a hypericin inhibují zpětné vychytávání serotoninu a dopaminu, čímž bleskově odstraňují premenstruační dysforickou poruchu, těžkou plačtivost, anksietu, podrážděnost a náladovost před cyklem) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vnitřní užívání napomáhá systémové likvidaci chronických ložisek zánětů, zevně se Jánský olej doplňkově používá k regeneraci poševní sliznice po mykózách) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (stabilizuje neurovegetativní tonus dělohy, tlumí křečové spazmy vyvolané psychosomatickým vyčerpáním) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, fatální kontraindikace souběžného vnitřního užívání s hormonální antikoncepcí; hyperforin masivně indukuje jaterní enzym cytochrom P450 /CYP3A4/ a P-glykoprotein, což drasticky urychluje metabolickou clearance a odbourávání antikoncepčních hormonů v organismu, čímž selhává antikoncepční účinek a hrozí nechtěné otěhotnění či masivní průlomové krvácení!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_gyn&quot; /&gt;
|-
wiki| '''Herba melissae'''&lt;br /&gt;''Melissa officinalis''
| 4 zdroje (vynikající spasmolytikum a sedativum; obsažené silice s citralem a citronellalem uvolňují bolestivé křeče hladkého svalstva dělohy, tlumí pánevní tenzi a spolehlivě odstraňují bolesti provázející dysmenorrhoeu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (pomáhá harmonizovat nepravidelný cyklus u mladých dívek, pokud je anomálie vyvolána stresem a psychickým přetížením) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam u PMS; zvyšuje hladinu kyseliny gama-aminomáselné /GABA/ v mozku, čímž bleskově odbourává premenstruační anksietu, plačtivost, vnitřní neklid, nespavost a stresové bolesti hlavy před cyklem) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemný antiseptický odvar lze v kombinaci s heřmánkem použít k sedacím koupelím při lehčích poševních zánětech) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (král na orgánové a psychosomatické neurózy; spolehlivě zklidňuje děložní spazmy, uvolňuje napětí detruzoru a tlumí poporodní bolesti) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 4 zdroje (mohutné rostlinné spasmolytikum a sedativum; kyselina valerenová a valepotriáty působí centrálně na GABA_A receptory, spolehlivě uvolňují těžké křeče dělohy a odstraňují akutní bolesti při dysmenorrhoe) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění pánevního tonu neurogenního původu, ale přímý emmenagogický účinek nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkový stabilizátor premenstruačních psychických krizí; odstraňuje těžké psychosomatické napětí, vnitřní eretismus, hysteriformní nálady a záchvaty hněvu či úzkosti před menstruací) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné spasmolytické působení na hladkou svalovinu děložního fundu zmírňuje tenzi detruzoru a tlumí bolestivé stahy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat v kombinaci se syntetickými sedativy, hypnotiky či alkoholem z důvodu rizika nepředvídatelného zesílení tlumivého účinku na CNS) &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
|}
=== Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Syndroma climactericum
! colspan=&quot;2&quot; | Insomnia et Anxietas
! colspan=&quot;2&quot; | Mastodynia / Mastopathia
! colspan=&quot;2&quot; | Phytoestrogeny (Hormony)
! colspan=&quot;2&quot; | Adnexitis chronica
! colspan=&quot;2&quot; | Urogenitální atrofie
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Herba alchemillae'''&lt;br /&gt;''Alchemilla vulgaris'' (coll.)
| 3 zdroje (fytosteroly a třísloviny celkově stabilizují neurovegetativní labilitu, mírní ranní návaly horka a přispívají k celkovému komfortu v menopauze) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí mírnou neurotickou podrážděnost a úzkostnost spojenou s hormonálním přechodem) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (příznivě ovlivňuje žlázový parenchym prsu, mírní premenstruační i klimakterické napětí a otoky prsních žláz) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vykazuje progestogenní působení, čímž napomáhá vyrovnávat relativní hyperestrogenismus v perimenopauze) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní vnitřní i zevní antiflogistikum; sedací koupele a popíjení nálevu výrazně tlumí chronické záněty vaječníků a vejcovodů a omezují tvorbu srůstů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (lokální adstringentní obklady a výplachy posilují a tonizují poševní sliznice, potlačují doprovodné nebakteriální výtoky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba bursae pastoris'''&lt;br /&gt;''Capsella bursa-pastoris''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace užívání jako hormonálního regulátoru; droga postrádá fytoestrogenní i progestogenní složky a neovlivňuje receptorový aparát) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zevní stahující účinky u chronických pánevních kongescí formou sedacích koupelí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace dlouhodobé aplikace u pokročilé senilní suchosti a atrofie poševního vchodu; silný stahující a adstringentní charakter taninů by mohl slizniční suchost a řezavé pocity ještě zhoršit!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
|-
| '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''Matricaria recutita''
| 2 zdroje (teplé sedací koupele tlumí neurovegetativní dyskomfort a celkové pánevní napětí doprovázející menopauzu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající relaxans; apigenin vykazuje mírné anxiolytické účinky v CNS, ulehčuje usínání a mírní psychickou labilitu a úzkostnost v přechodu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné protizánětlivé a protiedematózní působení obkladů ulevuje při napětí prsních žláz před cyklem) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové zevní i vnitřní gynekologické antiflogistikum; nálev prokazatelně potlačuje akutní vzplanutí chronických zánětů adnex a tlumí přidružené křeče) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hojivé slizové a azulenové složky zvlhčují a regenerují poševní sliznici; potlačují stařecké nebakteriální vaginitidy urogenitálního traktu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace lokálních výplachů při zjištěné kontaktní alergii na hvězdnicovité rostliny) &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 4 zdroje (stěžejní nestimulační klimakterikum; hyperforin a flavonoidy stabilizují autonomní nervovou soustavu, čímž prokazatelně redukují frekvenci a intenzitu ranních i nočních návalů horka a potlačením hyperhidrózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v psychogynekologii; spolehlivě odstraňuje těžké menopauzální anxiety, odstraňuje hluboké poruchy spánku, tlumí chronickou únavu, plačtivost a involuční náladovost) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá korigovat psychosomaticky podmíněnou mastodynii stabilizací neurotransmiterů v CNS) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (droga neobsahuje klasické fytoestrogeny, avšak flavonoidní složky vykazují mírnou afinitu k estrogenním receptorům typu ER-beta, čímž kompenzují hormonální pokles) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (mohuti protizánětlivý a analgetický účinek hyperforinu podporuje systémovou terapii chronických pánevních zánětů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vnitřní užívání a zevní ošetření Jánským olejem doplňkově podporuje výživu sliznic a omezuje stařecké záněty) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, fatální kontraindikace souběžného podávání s hormonální substituční terapií /HRT/; hyperforin indukuje cytochrom P450 CYP3A4, což drasticky zrychluje clearance estrogenů a gestagenů a vyvolává masivní průlomové děložní krvácení!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_gyn&quot; /&gt;
|-
| '''Herba melissae'''&lt;br /&gt;''Melissa officinalis''
| 3 zdroje (silice s citralem a citronellalem mírní neurovegetativní symptomy, zklidňuje stresové bušení srdce a ulevuje od celkového napětí v menopauze) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové anxiolytikum a sedativum; kyselina rozmarýnová potlačuje GABA-transaminázu, čímž spolehlivě odstraňuje klimakterickou nespavost, noční buzení, panické stavy a trvalou anksietu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (uvolněním psychické tenze a psychosomatického napětí mírně ulevuje od reflexní bolestivosti prsních žláz před menstruací) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (droga neobsahuje fytoestrogeny, harmonizuje organismus skrze modulaci centrální nervové a neuroendokrinní soustavy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (spasmolytický a mírný antiseptický vliv doplňkově podporuje klidovou fázi při chronických pánevních zánětech) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje přecitlivělé vegetativní dráhy, zmírňuje neurogenní iritaci sliznic a mírní diskomfort při suchosti) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 4 zdroje (stěžejní nestimulační klimakterikum; valepotriáty a kyselina valerenová působí centrálně na GABA dráhy, stabilizují vasomotorické centrum v prodloužené míše, a tím prokazatelně redukují prudké návaly horka a noční potivost) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné centrální sedativum a hypnotikum; odstraňuje eretický neklid, tlumí menopauzální anksietu, hysteriformní nálady, zkracuje latenci usnutí a výrazně zlepšuje hloubku spánku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (výrazný spasmolytický vliv uvolňuje reflexní stažení prsního svalstva doprovázející úpornou mastodynii) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (nevykazuje přímou klasickou estrogenní aktivitu, ale tlumí zvýšenou sekreci gonadotropinů /LH/, což pomáhá korigovat hormonální výkyvy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný celkový spasmolytický účinek uvolňuje křečovitá napětí v malé pánvi a zmírňuje chronické bolesti adnex) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tlumí urgentní neurogenní iritaci močopohlavního traktu spojenou s estrogenním poklesem) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat souběžně se syntetickými anxiolytiky, barbituráty nebo benzodiazepiny z důvodu hrozby nepředvídatelného zesílení útlumu CNS) &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o gynekologii a ženských nemocech). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Alchemilla vulgaris L., herba''. London: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Capsella bursa-pastoris (L.) Medikos, herba''. London: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Hypericum perforatum L., herba (well-established use)''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>97xbbdckpq2qp8cgyv8vt7x9j19pp8b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20820</id>
    <revision>
      <id>149816</id>
      <parentid>149556</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:01:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149816</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29930" sha1="i6domkdeni6gicdsnzo96lj1h99khhb" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

&lt;!-- Navigační box projektu --&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; text-align:center; margin-bottom:15px; font-size:90%; background:#f9f9f9;&quot;

| '''[[Fytoterapeutická matice drog|← Hlavní rozcestník projektu]]''' 
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém|1. Respirační systém]] 
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie|2. Gastroenterologie]] 
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie|3. Urologie a nefrologie]]
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie|4. Kardiologie a angiologie]]
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie|5. Neurologie a psychiatrie]]
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium|6. Gynekologie a klimakterium]]
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie|7. Dermatologie a revmatologie]]
|}

== Fytoterapeutická matice: Dermatologie a revmatologie ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při chorobách kloubů, svalů a při dermatologických potížích. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro dermatologii a revmatologii (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Rheumatismus&lt;br /&gt;''Revma a svaly''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Podagra&lt;br /&gt;''Dna (Kys. močová)''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Dermatitis&lt;br /&gt;''Ekzémy a kůže''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Vulnera&lt;br /&gt;''Hojení ran a vředů''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Psoriasis&lt;br /&gt;''Lupénka''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Acne&lt;br /&gt;''Akné a nečistá pleť''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Diaphoresis&lt;br /&gt;''Nadměrné pocení''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Herba_millefolii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba millefolii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řebříček obecný|Achillea millefolium]]''
| 2 zdroje (ve formě koupelí ulevuje od revmatických bolestí kloubů)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora celkového metabolismu a vylučování solí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřně i zevně tlumí svědivé ekzémy a katarální dermatitidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající vulnerarium; azulen hojí drobné rány, popáleniny a omrzliny, stahuje tkáň)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz nanášení na hluboké, infikované a mokvající rány)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zklidnění pokožky v dehtových mastech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (čistí mastnou pleť, tlumí zánětlivé akné a stahuje póry)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (silný odvar mírně stahuje potní žlázy na nohou)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_agrimoniae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba agrimoniae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řepík lékařský|Agrimonia eupatoria]]''
| 2 zdroje (pomocné metabolikum v protirevmatických směsích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podporuje vyplavování kyseliny močové, tradiční lék při dně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové zevní adstringens a antiflogistikum na mokvavé ekzémy a kožní záněty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní hojič ran; čistí nehojící se vředy, odřeniny, proleženiny a rány po operacích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá zklidňovat ložiska suché lupénky zevními obklady)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vhodný k omývání nečisté pleti a katarálního akné, stahuje záněty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (třísloviny vykazují mírný lokální antiperspirantní účinek)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_arnicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos arnicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prha arnika|Arnica montana]]''
| 4 zdroje (naprostá špička na zevní obklady a masti u revmatismu, svalového přetížení a kloubních bolestí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vnitřně neužívat dlouhodobě krevní toxicita arnicinu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (zmírňuje akutní bolestivost kloubů při dnavém záchvatu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (hojí bodnutí hmyzem a neporušené katarální dermatitidy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u mokvajících ekzémů a otevřených zánětů, hrozí těžká alergická kontaktní dermatitida)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající resorbens na krevní výrony, modřiny, pohmožděniny a otoky po úrazech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 3 zdroje (přísný zákaz nanášení na otevřené rány, hluboké vředy a narušenou kůži, hrozí nekróza a zánět)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_betulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bříza bělokorá|Betula pendula]]''
| 4 zdroje (vnitřně jako masivní metabolické pročištění těla od revmatických toxinů, odvodňuje klouby)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové lékopisné eliminativum; masivně vyplavuje kyselinu močovou z krve a usazených kloubních ložisek dny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní pročištění čistí pleť u chronických suchých ekzémů, zevní koupele zklidňují kůži)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství k omývání starých ran)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní očistná kúra je základním pilířem fytoterapie při chronické lupénce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající na pročištění těla při akné mladistvých, březová šťáva čistí ucpané póry)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (březový dehet a listy mírně regulují hyperhidrózu kůže)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikovány otoky ze selhání srdce a ledvin)&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_bursae_pastoris&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba bursae pastoris'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kokoška pastuší tobolka|Capsella bursa-pastoris]]''
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako součást masážních lihových směsí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (metabolická podpora odchodu odpadních látek)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající lokální hemostatikum; zastavuje krvácení z povrchových ran, hojí otevřené bércové vředy a řezné rány)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (čisticí omývání nečisté pleti)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno v těhotenství kvůli vnitřnímu emenagogickému působení)&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_equiseti&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Přeslička rolní|Equisetum arvense]]''
| 3 zdroje (kyselina křemičitá výrazně napomáhá regeneraci pojivových tkání a chrupavek při revmatismu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřně jako aquaretikum vyplavuje odpadní látky z kloubních ložisek dny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřně i ve formě obkladů čistí chronické suché ekzémy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající vulnerarium na špatně se hojící, hnisavé nebo staré rány, vředy a píštěle)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (křemičité koupele mírní šupinatění a zpevňují kůži u lupénky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odvary čistí mastnou pleť s hnisavým akné, stahují póry a zpevňují podkoží)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (křemičité výluhy mírně stahují póry a regulují kožní sekreci)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u otoků způsobených srdečním či ledvinným selháním)&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_glechomae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba glechomae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Popenec obecný|Glechoma hederacea]]''
| 2 zdroje (tradiční vnitřní i vnější lék na revmatické bolesti svalů a kloubů, zlepšuje látkovou výměnu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora odplavování dnových sedimentů z tkání)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (v lidovém léčitelství ceněn na svědivé kožní afekty a chronické ekzémy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající lidové vulnerarium; popenec v sádle nebo jako obklad čistí nehojící se rány a bércové vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocná zklidňující koupel)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (čistí zanícenou a nečistou pokožku, pomáhá mírnit katarální akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_inulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix inulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Oman pravý|Inula helenium]]''
| 1 zdroj (podpora metabolismu při chronických kloubních chorobách)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné močopudné vyplavování odpadních solí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antiseptické zevní omývání tlumí svědivé ekzémy a parazitární kožní záněty – helenin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (čištění a dezinfekce hnisavých a infikovaných ran a starých kožních vředů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (odvary desinfikují mastnou pleť s těžkými formami zánětlivého akné)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Lichen_islandicus&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Lichen islandicus'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pukléřka islandská|Cetraria islandica]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (lišejníkové kyseliny zevně tlumí zánětlivé dermatitidy, slizy chrání kůži)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přírodní antibiotikum; zevní slizové obklady výborně čistí a hojí infikované rány, nekrózy a popáleniny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidnění popraskané a vysušené pokožky u psoriázy slizovými obklady)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vnitřní tonizační očista a zevní omývání potlačují bakteriální flóru u akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_marrubii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba marrubii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jablečník obecný|Marrubium vulgare]]''
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako součást čisticích krevních čajů)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná metabolická podpora jater a žlučníku urychluje odvod toxinů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (omývání tlumí katarální kožní vyrážky a suché ekzémy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (tradiční vynikající hojič; jablečníkové obklady čistí zanedbané rány, vředy a hnisavé kožní afekty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (stahuje záněty pleti, mírní akné a nečistoty pokožky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou ovlivnit srdeční rytmus při arytmiích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 1 zdroj (metabolická podpora v čistících jarních směsích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (napomáhá odplavování kyseliny močové diurézou)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřně čistí krev, zevně ulevuje od svědění u chronických ekzémů a po bodnutí hmyzem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (klasické, vysoce ceněné vulnerarium; čerstvá šťáva nebo obklady čistí infikované rány, vředy a drobné popáleniny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz přikládání neumytých čerstvých listů přímo z přírody na otevřené rány kvůli riziku sekundární infekce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (pomáhá zklidňovat ložiska lupénky a mírní jejich zarudnutí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (odvary omývají a čistí mastnou pleť se sklony k zánětlivému akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago_derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_tormentillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Rhizoma tormentillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mochna nátržník|Potentilla erecta]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné zevní stahující omývání ulevuje u mokvavých ekzémů a katarálních dermatitid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádné vulnerarium; vysoký obsah katechinových tříslovin okamžitě stahuje kapiláry, zastavuje krvácení ran a hojí staré bércové vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocné stahující obklady na ohraničená ložiska lupénky)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (stahuje rozšířené póry, vysušuje hnisavá ložiska akné a potlačuje infekci)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silný odvar stahuje potní žlázy, účinná koupel proti potivosti rukou a nohou)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]''
| 2 zdroje (saponiny stimulují metabolický odvod toxinů a ulehčují dnavým a revmatickým kloubům)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silný čistící účinek, v lidovém léčitelství ceněná součást dnavých čajů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vnitřní očistná kúra pomáhá projasnit pleť u metabolických ekzémů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (součást čistících pleťových vod na nečistou pleť)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vyvolává mírné zvýšení potivosti těla, součást potopudných směsí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (saponiny dráždí děložní svalovinu – přísná kontraindikace v těhotenství)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_salviae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium salviae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Šalvěj lékařská|Salvia officinalis]]''
| 1 zdroj (tradiční lihové masáže ulevují unaveným svalům při revmatických bolestech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové zevní antiseptikum a adstringens; léčí katarální kožní záněty, plísně a zklidňuje svědění ekzémů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající dezinficiens na infikované rány, odřeniny, pooperační jizvy a proleženiny, tlumí hnilobné procesy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz aplikace silných alkoholových tinktur přímo do hlubokých ran)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (pomocné dezinfekční omývání při sekundárně infikované lupénce)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá klasika; potlačuje bakteriální flóru u uhrovitosti, léčí těžké formy akné, čistí a stahuje póry)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (absolutní jednička v rostlinné říši; vnitřně užívaný studený odvar do 2 hodin prokazatelně tlumí nadměrné pocení /hyperhidrózu/ a noční poty o více než 70 %)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení; thujon je embryotoxický a zastavuje sekreci mateřského mléka!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 2 zdroje (metabolický odvod revmatických usazenin přes močové cesty a kůži)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající čistič krve, masivně odstraňuje kyselinu močovou a ulevuje při dnavých záchvatech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (obklady zklidňují podrážděnou kůži a katarální kožní vyrážky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemné slizové obklady mírní napětí a hojí drobné spáleniny a otoky kůže)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vnitřní metabolická podpora při chronických formách lupénky)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje a pročišťuje unavenou a nečistou pleť mladistvých)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výrazné, spolehlivé diaforetikum; horký nálev masivně otevírá potní póry a vyvolává silné pocení při chřipce a horečce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat v obřích dávkách nekontrolovaně při těžkých kardiálních otocích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]''
| 1 zdroj (vnější lihové vtírání prokrvuje a mírní svalový revmatismus)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vynikající zevní antimikrobiální a protiplísňové omývání při infikovaných ekzémech a dermatitidách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antiseptikum; čistí hnisající, infikované rány a mírní rozvoj bakteriální infekce vředů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz vnitřního i zevního užívání čisté silice bez řazení – hrozí poleptání tkání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (odvary desinfikují nečistou pleť, potlačují rozvoj zánětlivých projevů akné)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (silný odvar stahuje póry a mírně tlumí potivost nohou)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]''
| 1 zdroj (součást celkových čisticích jarních kúr)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora metabolického odplavování solí diurézou)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové obklady zklidňují suchou, podrážděnou a zarudlou pokožku u dermatitid)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (změkčující a zklidňující obklady na drobné spáleniny a otoky kůže)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (kosmetické omývání pro zjemnění suché a citlivé pleti se sklony k akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové, spolehlivé diaforetikum; horký nálev masivně otevírá potní póry a vyvolává silné léčebné pocení při horečkách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat v obřích dávkách u otoků ze závažného selhávání srdce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 1 zdroj (tradiční lidové přikládání čerstvých naklepaných listů rubovou stranou na revmatické klouby)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických pyrrolizidinových alkaloidů – PA)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (PA alkaloidy – nebezpečí pro játra při dlouhodobém vnitřním užívání)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 2 zdroje (zevním omýváním slizy zklidňují zánětlivé vyrážky a suché ekzémy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy – omezit délku aplikace)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 3 zdroje (vynikající lidové vulnerarium; čerstvé listy či obklady hojí zápaly žil, bércové vředy a čistí rány)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz nanášení nesterilních listů na otevřené rány a vředy kvůli infekci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (pomocné slizové obklady na suchá ložiska lupénky)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 2 zdroje (odvary čistí unavenou a mastnou pleť, tlumí projev akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vyvolává mírné zvýšení potivosti těla v potopudných směsích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz v těhotenství, při kojení a limit užívání na max. 4–6 týdnů za rok)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 2 zdroje (vnitřně tlumí svalové spazmy, křeče a napětí doprovázející revmatismus kloubů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (sedativně tlumí neurotická a psychosomatická svědění u těžkých ekzémů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocný vnitřní lék snižující stresový a nervový faktor u psoriázy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (sedativní tlumení emočního a nervového pocení vyvolaného trémou či úzkostí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_solidaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Celík zlatobýl|Solidago virgaurea]]''
| 4 zdroje (výborné vnitřní i vnější /masti/ užití, působí protizánětlivě na klouby a pojivové tkáně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro léčbu dny; masivně odbourává a vyplavuje kyselinu močovou z krve i kloubních ložisek, odstraňuje dnavé tophy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u akutních dnavých záchvatů provázených selháváním ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (vnitřní očistná kúra čistí pleť u chronických ekzémů metabolického původu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající vulnerarium; odvary a obklady čistí špatně se hojící, hnisavé rány a staré kožní vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní pročištění organismu je vysoce účinným pilířem fytoterapie při chronické lupénce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (čistí organismus a potlačuje hnisavé projevy nečisté pleti a akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na revmatismus'' (a související kožní kapitoly v uceleném díle autorky). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-44-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Achillea millefolium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Agrimonia eupatoria L., herba''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Arnica montana L., flos''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Betula pendula Roth and/or Betula pubescens Ehrh., folium''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Capsella bursa-pastoris (L.) Medikos, herba''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Equisetum arvense L., herba''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cetraria islandica (L.) Acharius s.l., thallus''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Plantago lanceolata L., folium''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Potentilla erecta (L.) Raeusch., rhizoma''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Salvia officinalis L., folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Solidago virgaurea L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;

&lt;/references&gt;</text>
      <sha1>i6domkdeni6gicdsnzo96lj1h99khhb</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149821</id>
      <parentid>149816</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:13:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149821</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29065" sha1="as9nkiquitp03k7ye17yamt3wcn0pxa" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

== Fytoterapeutická matice: Dermatologie a revmatologie ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při chorobách kloubů, svalů a při dermatologických potížích. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro dermatologii a revmatologii (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Rheumatismus&lt;br /&gt;''Revma a svaly''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Podagra&lt;br /&gt;''Dna (Kys. močová)''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Dermatitis&lt;br /&gt;''Ekzémy a kůže''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Vulnera&lt;br /&gt;''Hojení ran a vředů''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Psoriasis&lt;br /&gt;''Lupénka''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Acne&lt;br /&gt;''Akné a nečistá pleť''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Diaphoresis&lt;br /&gt;''Nadměrné pocení''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Herba_millefolii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba millefolii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řebříček obecný|Achillea millefolium]]''
| 2 zdroje (ve formě koupelí ulevuje od revmatických bolestí kloubů)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora celkového metabolismu a vylučování solí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřně i zevně tlumí svědivé ekzémy a katarální dermatitidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající vulnerarium; azulen hojí drobné rány, popáleniny a omrzliny, stahuje tkáň)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz nanášení na hluboké, infikované a mokvající rány)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zklidnění pokožky v dehtových mastech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (čistí mastnou pleť, tlumí zánětlivé akné a stahuje póry)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (silný odvar mírně stahuje potní žlázy na nohou)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_agrimoniae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba agrimoniae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řepík lékařský|Agrimonia eupatoria]]''
| 2 zdroje (pomocné metabolikum v protirevmatických směsích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podporuje vyplavování kyseliny močové, tradiční lék při dně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové zevní adstringens a antiflogistikum na mokvavé ekzémy a kožní záněty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní hojič ran; čistí nehojící se vředy, odřeniny, proleženiny a rány po operacích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá zklidňovat ložiska suché lupénky zevními obklady)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vhodný k omývání nečisté pleti a katarálního akné, stahuje záněty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (třísloviny vykazují mírný lokální antiperspirantní účinek)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_arnicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos arnicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prha arnika|Arnica montana]]''
| 4 zdroje (naprostá špička na zevní obklady a masti u revmatismu, svalového přetížení a kloubních bolestí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vnitřně neužívat dlouhodobě krevní toxicita arnicinu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (zmírňuje akutní bolestivost kloubů při dnavém záchvatu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (hojí bodnutí hmyzem a neporušené katarální dermatitidy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u mokvajících ekzémů a otevřených zánětů, hrozí těžká alergická kontaktní dermatitida)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající resorbens na krevní výrony, modřiny, pohmožděniny a otoky po úrazech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 3 zdroje (přísný zákaz nanášení na otevřené rány, hluboké vředy a narušenou kůži, hrozí nekróza a zánět)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_betulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bříza bělokorá|Betula pendula]]''
| 4 zdroje (vnitřně jako masivní metabolické pročištění těla od revmatických toxinů, odvodňuje klouby)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové lékopisné eliminativum; masivně vyplavuje kyselinu močovou z krve a usazených kloubních ložisek dny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní pročištění čistí pleť u chronických suchých ekzémů, zevní koupele zklidňují kůži)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství k omývání starých ran)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní očistná kúra je základním pilířem fytoterapie při chronické lupénce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající na pročištění těla při akné mladistvých, březová šťáva čistí ucpané póry)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (březový dehet a listy mírně regulují hyperhidrózu kůže)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikovány otoky ze selhání srdce a ledvin)&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_bursae_pastoris&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba bursae pastoris'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kokoška pastuší tobolka|Capsella bursa-pastoris]]''
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako součást masážních lihových směsí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (metabolická podpora odchodu odpadních látek)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající lokální hemostatikum; zastavuje krvácení z povrchových ran, hojí otevřené bércové vředy a řezné rány)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (čisticí omývání nečisté pleti)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno v těhotenství kvůli vnitřnímu emenagogickému působení)&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_equiseti&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Přeslička rolní|Equisetum arvense]]''
| 3 zdroje (kyselina křemičitá výrazně napomáhá regeneraci pojivových tkání a chrupavek při revmatismu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřně jako aquaretikum vyplavuje odpadní látky z kloubních ložisek dny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřně i ve formě obkladů čistí chronické suché ekzémy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající vulnerarium na špatně se hojící, hnisavé nebo staré rány, vředy a píštěle)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (křemičité koupele mírní šupinatění a zpevňují kůži u lupénky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odvary čistí mastnou pleť s hnisavým akné, stahují póry a zpevňují podkoží)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (křemičité výluhy mírně stahují póry a regulují kožní sekreci)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u otoků způsobených srdečním či ledvinným selháním)&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_glechomae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba glechomae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Popenec obecný|Glechoma hederacea]]''
| 2 zdroje (tradiční vnitřní i vnější lék na revmatické bolesti svalů a kloubů, zlepšuje látkovou výměnu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora odplavování dnových sedimentů z tkání)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (v lidovém léčitelství ceněn na svědivé kožní afekty a chronické ekzémy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající lidové vulnerarium; popenec v sádle nebo jako obklad čistí nehojící se rány a bércové vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocná zklidňující koupel)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (čistí zanícenou a nečistou pokožku, pomáhá mírnit katarální akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_inulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix inulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Oman pravý|Inula helenium]]''
| 1 zdroj (podpora metabolismu při chronických kloubních chorobách)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné močopudné vyplavování odpadních solí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antiseptické zevní omývání tlumí svědivé ekzémy a parazitární kožní záněty – helenin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (čištění a dezinfekce hnisavých a infikovaných ran a starých kožních vředů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (odvary desinfikují mastnou pleť s těžkými formami zánětlivého akné)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Lichen_islandicus&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Lichen islandicus'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pukléřka islandská|Cetraria islandica]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (lišejníkové kyseliny zevně tlumí zánětlivé dermatitidy, slizy chrání kůži)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přírodní antibiotikum; zevní slizové obklady výborně čistí a hojí infikované rány, nekrózy a popáleniny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidnění popraskané a vysušené pokožky u psoriázy slizovými obklady)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vnitřní tonizační očista a zevní omývání potlačují bakteriální flóru u akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_marrubii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba marrubii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jablečník obecný|Marrubium vulgare]]''
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako součást čisticích krevních čajů)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná metabolická podpora jater a žlučníku urychluje odvod toxinů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (omývání tlumí katarální kožní vyrážky a suché ekzémy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (tradiční vynikající hojič; jablečníkové obklady čistí zanedbané rány, vředy a hnisavé kožní afekty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (stahuje záněty pleti, mírní akné a nečistoty pokožky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou ovlivnit srdeční rytmus při arytmiích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 1 zdroj (metabolická podpora v čistících jarních směsích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (napomáhá odplavování kyseliny močové diurézou)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřně čistí krev, zevně ulevuje od svědění u chronických ekzémů a po bodnutí hmyzem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (klasické, vysoce ceněné vulnerarium; čerstvá šťáva nebo obklady čistí infikované rány, vředy a drobné popáleniny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz přikládání neumytých čerstvých listů přímo z přírody na otevřené rány kvůli riziku sekundární infekce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (pomáhá zklidňovat ložiska lupénky a mírní jejich zarudnutí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (odvary omývají a čistí mastnou pleť se sklony k zánětlivému akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago_derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_tormentillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Rhizoma tormentillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mochna nátržník|Potentilla erecta]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné zevní stahující omývání ulevuje u mokvavých ekzémů a katarálních dermatitid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádné vulnerarium; vysoký obsah katechinových tříslovin okamžitě stahuje kapiláry, zastavuje krvácení ran a hojí staré bércové vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocné stahující obklady na ohraničená ložiska lupénky)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (stahuje rozšířené póry, vysušuje hnisavá ložiska akné a potlačuje infekci)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silný odvar stahuje potní žlázy, účinná koupel proti potivosti rukou a nohou)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]''
| 2 zdroje (saponiny stimulují metabolický odvod toxinů a ulehčují dnavým a revmatickým kloubům)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silný čistící účinek, v lidovém léčitelství ceněná součást dnavých čajů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vnitřní očistná kúra pomáhá projasnit pleť u metabolických ekzémů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (součást čistících pleťových vod na nečistou pleť)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vyvolává mírné zvýšení potivosti těla, součást potopudných směsí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (saponiny dráždí děložní svalovinu – přísná kontraindikace v těhotenství)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_salviae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium salviae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Šalvěj lékařská|Salvia officinalis]]''
| 1 zdroj (tradiční lihové masáže ulevují unaveným svalům při revmatických bolestech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové zevní antiseptikum a adstringens; léčí katarální kožní záněty, plísně a zklidňuje svědění ekzémů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající dezinficiens na infikované rány, odřeniny, pooperační jizvy a proleženiny, tlumí hnilobné procesy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz aplikace silných alkoholových tinktur přímo do hlubokých ran)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (pomocné dezinfekční omývání při sekundárně infikované lupénce)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá klasika; potlačuje bakteriální flóru u uhrovitosti, léčí těžké formy akné, čistí a stahuje póry)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (absolutní jednička v rostlinné říši; vnitřně užívaný studený odvar do 2 hodin prokazatelně tlumí nadměrné pocení /hyperhidrózu/ a noční poty o více než 70 %)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení; thujon je embryotoxický a zastavuje sekreci mateřského mléka!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 2 zdroje (metabolický odvod revmatických usazenin přes močové cesty a kůži)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající čistič krve, masivně odstraňuje kyselinu močovou a ulevuje při dnavých záchvatech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (obklady zklidňují podrážděnou kůži a katarální kožní vyrážky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemné slizové obklady mírní napětí a hojí drobné spáleniny a otoky kůže)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vnitřní metabolická podpora při chronických formách lupénky)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje a pročišťuje unavenou a nečistou pleť mladistvých)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výrazné, spolehlivé diaforetikum; horký nálev masivně otevírá potní póry a vyvolává silné pocení při chřipce a horečce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat v obřích dávkách nekontrolovaně při těžkých kardiálních otocích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]''
| 1 zdroj (vnější lihové vtírání prokrvuje a mírní svalový revmatismus)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vynikající zevní antimikrobiální a protiplísňové omývání při infikovaných ekzémech a dermatitidách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antiseptikum; čistí hnisající, infikované rány a mírní rozvoj bakteriální infekce vředů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz vnitřního i zevního užívání čisté silice bez řazení – hrozí poleptání tkání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (odvary desinfikují nečistou pleť, potlačují rozvoj zánětlivých projevů akné)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (silný odvar stahuje póry a mírně tlumí potivost nohou)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]''
| 1 zdroj (součást celkových čisticích jarních kúr)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora metabolického odplavování solí diurézou)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové obklady zklidňují suchou, podrážděnou a zarudlou pokožku u dermatitid)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (změkčující a zklidňující obklady na drobné spáleniny a otoky kůže)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (kosmetické omývání pro zjemnění suché a citlivé pleti se sklony k akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové, spolehlivé diaforetikum; horký nálev masivně otevírá potní póry a vyvolává silné léčebné pocení při horečkách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat v obřích dávkách u otoků ze závažného selhávání srdce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 1 zdroj (tradiční lidové přikládání čerstvých naklepaných listů rubovou stranou na revmatické klouby)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických pyrrolizidinových alkaloidů – PA)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (PA alkaloidy – nebezpečí pro játra při dlouhodobém vnitřním užívání)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 2 zdroje (zevním omýváním slizy zklidňují zánětlivé vyrážky a suché ekzémy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy – omezit délku aplikace)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 3 zdroje (vynikající lidové vulnerarium; čerstvé listy či obklady hojí zápaly žil, bércové vředy a čistí rány)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz nanášení nesterilních listů na otevřené rány a vředy kvůli infekci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (pomocné slizové obklady na suchá ložiska lupénky)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 2 zdroje (odvary čistí unavenou a mastnou pleť, tlumí projev akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vyvolává mírné zvýšení potivosti těla v potopudných směsích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz v těhotenství, při kojení a limit užívání na max. 4–6 týdnů za rok)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 2 zdroje (vnitřně tlumí svalové spazmy, křeče a napětí doprovázející revmatismus kloubů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (sedativně tlumí neurotická a psychosomatická svědění u těžkých ekzémů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocný vnitřní lék snižující stresový a nervový faktor u psoriázy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (sedativní tlumení emočního a nervového pocení vyvolaného trémou či úzkostí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_solidaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Celík zlatobýl|Solidago virgaurea]]''
| 4 zdroje (výborné vnitřní i vnější /masti/ užití, působí protizánětlivě na klouby a pojivové tkáně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro léčbu dny; masivně odbourává a vyplavuje kyselinu močovou z krve i kloubních ložisek, odstraňuje dnavé tophy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u akutních dnavých záchvatů provázených selháváním ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (vnitřní očistná kúra čistí pleť u chronických ekzémů metabolického původu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající vulnerarium; odvary a obklady čistí špatně se hojící, hnisavé rány a staré kožní vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní pročištění organismu je vysoce účinným pilířem fytoterapie při chronické lupénce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (čistí organismus a potlačuje hnisavé projevy nečisté pleti a akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na revmatismus'' (a související kožní kapitoly v uceleném díle autorky). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-44-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Achillea millefolium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Agrimonia eupatoria L., herba''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Arnica montana L., flos''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Betula pendula Roth and/or Betula pubescens Ehrh., folium''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Capsella bursa-pastoris (L.) Medikos, herba''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Equisetum arvense L., herba''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cetraria islandica (L.) Acharius s.l., thallus''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Plantago lanceolata L., folium''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Potentilla erecta (L.) Raeusch., rhizoma''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Salvia officinalis L., folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Solidago virgaurea L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;

&lt;/references&gt;</text>
      <sha1>as9nkiquitp03k7ye17yamt3wcn0pxa</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149830</id>
      <parentid>149821</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:31:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149830</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29181" sha1="2o05y0ibc7hoblhygxxreemm00eoxeh" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

== Fytoterapeutická matice: Dermatologie a revmatologie ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při chorobách kloubů, svalů a při dermatologických potížích. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro dermatologii a revmatologii (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Rheumatismus&lt;br /&gt;''Revma a svaly''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Podagra&lt;br /&gt;''Dna (Kys. močová)''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Dermatitis&lt;br /&gt;''Ekzémy a kůže''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Vulnera&lt;br /&gt;''Hojení ran a vředů''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Psoriasis&lt;br /&gt;''Lupénka''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Acne&lt;br /&gt;''Akné a nečistá pleť''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Diaphoresis&lt;br /&gt;''Nadměrné pocení''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Herba_millefolii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba millefolii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řebříček obecný|Achillea millefolium]]''
| 2 zdroje (ve formě koupelí ulevuje od revmatických bolestí kloubů)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora celkového metabolismu a vylučování solí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřně i zevně tlumí svědivé ekzémy a katarální dermatitidy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající vulnerarium; azulen hojí drobné rány, popáleniny a omrzliny, stahuje tkáň)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz nanášení na hluboké, infikované a mokvající rány)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zklidnění pokožky v dehtových mastech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (čistí mastnou pleť, tlumí zánětlivé akné a stahuje póry)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (silný odvar mírně stahuje potní žlázy na nohou)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_agrimoniae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba agrimoniae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řepík lékařský|Agrimonia eupatoria]]''
| 2 zdroje (pomocné metabolikum v protirevmatických směsích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podporuje vyplavování kyseliny močové, tradiční lék při dně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové zevní adstringens a antiflogistikum na mokvavé ekzémy a kožní záněty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní hojič ran; čistí nehojící se vředy, odřeniny, proleženiny a rány po operacích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá zklidňovat ložiska suché lupénky zevními obklady)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vhodný k omývání nečisté pleti a katarálního akné, stahuje záněty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (třísloviny vykazují mírný lokální antiperspirantní účinek)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_arnicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos arnicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prha arnika|Arnica montana]]''
| 4 zdroje (naprostá špička na zevní obklady a masti u revmatismu, svalového přetížení a kloubních bolestí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vnitřně neužívat dlouhodobě krevní toxicita arnicinu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (zmírňuje akutní bolestivost kloubů při dnavém záchvatu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (hojí bodnutí hmyzem a neporušené katarální dermatitidy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u mokvajících ekzémů a otevřených zánětů, hrozí těžká alergická kontaktní dermatitida)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající resorbens na krevní výrony, modřiny, pohmožděniny a otoky po úrazech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 3 zdroje (přísný zákaz nanášení na otevřené rány, hluboké vředy a narušenou kůži, hrozí nekróza a zánět)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_betulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bříza bělokorá|Betula pendula]]''
| 4 zdroje (vnitřně jako masivní metabolické pročištění těla od revmatických toxinů, odvodňuje klouby)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové lékopisné eliminativum; masivně vyplavuje kyselinu močovou z krve a usazených kloubních ložisek dny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní pročištění čistí pleť u chronických suchých ekzémů, zevní koupele zklidňují kůži)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství k omývání starých ran)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní očistná kúra je základním pilířem fytoterapie při chronické lupénce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající na pročištění těla při akné mladistvých, březová šťáva čistí ucpané póry)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (březový dehet a listy mírně regulují hyperhidrózu kůže)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikovány otoky ze selhání srdce a ledvin)&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_bursae_pastoris&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba bursae pastoris'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kokoška pastuší tobolka|Capsella bursa-pastoris]]''
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako součást masážních lihových směsí)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (metabolická podpora odchodu odpadních látek)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající lokální hemostatikum; zastavuje krvácení z povrchových ran, hojí otevřené bércové vředy a řezné rány)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (čisticí omývání nečisté pleti)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno v těhotenství kvůli vnitřnímu emenagogickému působení)&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_equiseti&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Přeslička rolní|Equisetum arvense]]''
| 3 zdroje (kyselina křemičitá výrazně napomáhá regeneraci pojivových tkání a chrupavek při revmatismu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřně jako aquaretikum vyplavuje odpadní látky z kloubních ložisek dny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřně i ve formě obkladů čistí chronické suché ekzémy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající vulnerarium na špatně se hojící, hnisavé nebo staré rány, vředy a píštěle)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (křemičité koupele mírní šupinatění a zpevňují kůži u lupénky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odvary čistí mastnou pleť s hnisavým akné, stahují póry a zpevňují podkoží)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (křemičité výluhy mírně stahují póry a regulují kožní sekreci)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u otoků způsobených srdečním či ledvinným selháním)&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_glechomae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba glechomae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Popenec obecný|Glechoma hederacea]]''
| 2 zdroje (tradiční vnitřní i vnější lék na revmatické bolesti svalů a kloubů, zlepšuje látkovou výměnu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora odplavování dnových sedimentů z tkání)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (v lidovém léčitelství ceněn na svědivé kožní afekty a chronické ekzémy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající lidové vulnerarium; popenec v sádle nebo jako obklad čistí nehojící se rány a bércové vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocná zklidňující koupel)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (čistí zanícenou a nečistou pokožku, pomáhá mírnit katarální akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_inulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix inulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Oman pravý|Inula helenium]]''
| 1 zdroj (podpora metabolismu při chronických kloubních chorobách)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné močopudné vyplavování odpadních solí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antiseptické zevní omývání tlumí svědivé ekzémy a parazitární kožní záněty – helenin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (čištění a dezinfekce hnisavých a infikovaných ran a starých kožních vředů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (odvary desinfikují mastnou pleť s těžkými formami zánětlivého akné)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Lichen_islandicus&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Lichen islandicus'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Pukléřka islandská|Cetraria islandica]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (lišejníkové kyseliny zevně tlumí zánětlivé dermatitidy, slizy chrání kůži)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přírodní antibiotikum; zevní slizové obklady výborně čistí a hojí infikované rány, nekrózy a popáleniny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidnění popraskané a vysušené pokožky u psoriázy slizovými obklady)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vnitřní tonizační očista a zevní omývání potlačují bakteriální flóru u akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Herba_marrubii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba marrubii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jablečník obecný|Marrubium vulgare]]''
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako součást čisticích krevních čajů)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná metabolická podpora jater a žlučníku urychluje odvod toxinů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (omývání tlumí katarální kožní vyrážky a suché ekzémy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (tradiční vynikající hojič; jablečníkové obklady čistí zanedbané rány, vředy a hnisavé kožní afekty)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (stahuje záněty pleti, mírní akné a nečistoty pokožky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou ovlivnit srdeční rytmus při arytmiích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 1 zdroj (metabolická podpora v čistících jarních směsích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (napomáhá odplavování kyseliny močové diurézou)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřně čistí krev, zevně ulevuje od svědění u chronických ekzémů a po bodnutí hmyzem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (klasické, vysoce ceněné vulnerarium; čerstvá šťáva nebo obklady čistí infikované rány, vředy a drobné popáleniny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz přikládání neumytých čerstvých listů přímo z přírody na otevřené rány kvůli riziku sekundární infekce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (pomáhá zklidňovat ložiska lupénky a mírní jejich zarudnutí)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (odvary omývají a čistí mastnou pleť se sklony k zánětlivému akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago_derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_tormentillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Rhizoma tormentillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Mochna nátržník|Potentilla erecta]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné zevní stahující omývání ulevuje u mokvavých ekzémů a katarálních dermatitid)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádné vulnerarium; vysoký obsah katechinových tříslovin okamžitě stahuje kapiláry, zastavuje krvácení ran a hojí staré bércové vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocné stahující obklady na ohraničená ložiska lupénky)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (stahuje rozšířené póry, vysušuje hnisavá ložiska akné a potlačuje infekci)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silný odvar stahuje potní žlázy, účinná koupel proti potivosti rukou a nohou)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]''
| 2 zdroje (saponiny stimulují metabolický odvod toxinů a ulehčují dnavým a revmatickým kloubům)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silný čistící účinek, v lidovém léčitelství ceněná součást dnavých čajů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vnitřní očistná kúra pomáhá projasnit pleť u metabolických ekzémů)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (součást čistících pleťových vod na nečistou pleť)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vyvolává mírné zvýšení potivosti těla, součást potopudných směsí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (saponiny dráždí děložní svalovinu – přísná kontraindikace v těhotenství)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_salviae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium salviae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Šalvěj lékařská|Salvia officinalis]]''
| 1 zdroj (tradiční lihové masáže ulevují unaveným svalům při revmatických bolestech)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové zevní antiseptikum a adstringens; léčí katarální kožní záněty, plísně a zklidňuje svědění ekzémů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající dezinficiens na infikované rány, odřeniny, pooperační jizvy a proleženiny, tlumí hnilobné procesy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz aplikace silných alkoholových tinktur přímo do hlubokých ran)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (pomocné dezinfekční omývání při sekundárně infikované lupénce)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá klasika; potlačuje bakteriální flóru u uhrovitosti, léčí těžké formy akné, čistí a stahuje póry)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (absolutní jednička v rostlinné říši; vnitřně užívaný studený odvar do 2 hodin prokazatelně tlumí nadměrné pocení /hyperhidrózu/ a noční poty o více než 70 %)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení; thujon je embryotoxický a zastavuje sekreci mateřského mléka!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 2 zdroje (metabolický odvod revmatických usazenin přes močové cesty a kůži)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající čistič krve, masivně odstraňuje kyselinu močovou a ulevuje při dnavých záchvatech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (obklady zklidňují podrážděnou kůži a katarální kožní vyrážky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemné slizové obklady mírní napětí a hojí drobné spáleniny a otoky kůže)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vnitřní metabolická podpora při chronických formách lupénky)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje a pročišťuje unavenou a nečistou pleť mladistvých)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výrazné, spolehlivé diaforetikum; horký nálev masivně otevírá potní póry a vyvolává silné pocení při chřipce a horečce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat v obřích dávkách nekontrolovaně při těžkých kardiálních otocích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]''
| 1 zdroj (vnější lihové vtírání prokrvuje a mírní svalový revmatismus)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vynikající zevní antimikrobiální a protiplísňové omývání při infikovaných ekzémech a dermatitidách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_derm&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antiseptikum; čistí hnisající, infikované rány a mírní rozvoj bakteriální infekce vředů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz vnitřního i zevního užívání čisté silice bez řazení – hrozí poleptání tkání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (odvary desinfikují nečistou pleť, potlačují rozvoj zánětlivých projevů akné)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (silný odvar stahuje póry a mírně tlumí potivost nohou)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]''
| 1 zdroj (součást celkových čisticích jarních kúr)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora metabolického odplavování solí diurézou)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové obklady zklidňují suchou, podrážděnou a zarudlou pokožku u dermatitid)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (změkčující a zklidňující obklady na drobné spáleniny a otoky kůže)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (kosmetické omývání pro zjemnění suché a citlivé pleti se sklony k akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové, spolehlivé diaforetikum; horký nálev masivně otevírá potní póry a vyvolává silné léčebné pocení při horečkách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat v obřích dávkách u otoků ze závažného selhávání srdce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 1 zdroj (tradiční lidové přikládání čerstvých naklepaných listů rubovou stranou na revmatické klouby)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických pyrrolizidinových alkaloidů – PA)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (PA alkaloidy – nebezpečí pro játra při dlouhodobém vnitřním užívání)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 2 zdroje (zevním omýváním slizy zklidňují zánětlivé vyrážky a suché ekzémy)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy – omezit délku aplikace)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 3 zdroje (vynikající lidové vulnerarium; čerstvé listy či obklady hojí zápaly žil, bércové vředy a čistí rány)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz nanášení nesterilních listů na otevřené rány a vředy kvůli infekci)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (pomocné slizové obklady na suchá ložiska lupénky)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 2 zdroje (odvary čistí unavenou a mastnou pleť, tlumí projev akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vyvolává mírné zvýšení potivosti těla v potopudných směsích)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz v těhotenství, při kojení a limit užívání na max. 4–6 týdnů za rok)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 2 zdroje (vnitřně tlumí svalové spazmy, křeče a napětí doprovázející revmatismus kloubů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (sedativně tlumí neurotická a psychosomatická svědění u těžkých ekzémů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocný vnitřní lék snižující stresový a nervový faktor u psoriázy)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (sedativní tlumení emočního a nervového pocení vyvolaného trémou či úzkostí)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_solidaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Celík zlatobýl|Solidago virgaurea]]''
| 4 zdroje (výborné vnitřní i vnější /masti/ užití, působí protizánětlivě na klouby a pojivové tkáně)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_derm&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro léčbu dny; masivně odbourává a vyplavuje kyselinu močovou z krve i kloubních ložisek, odstraňuje dnavé tophy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_derm&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u akutních dnavých záchvatů provázených selháváním ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (vnitřní očistná kúra čistí pleť u chronických ekzémů metabolického původu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající vulnerarium; odvary a obklady čistí špatně se hojící, hnisavé rány a staré kožní vředy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní pročištění organismu je vysoce účinným pilířem fytoterapie při chronické lupénce)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (čistí organismus a potlačuje hnisavé projevy nečisté pleti a akné)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derm&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na revmatismus'' (a související kožní kapitoly v uceleném díle autorky). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-44-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Achillea millefolium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Agrimonia eupatoria L., herba''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Arnica montana L., flos''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Betula pendula Roth and/or Betula pubescens Ehrh., folium''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Capsella bursa-pastoris (L.) Medikos, herba''. London: EMA, 2011.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Equisetum arvense L., herba''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lichen_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cetraria islandica (L.) Acharius s.l., thallus''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Plantago_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Plantago lanceolata L., folium''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tormentillae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Potentilla erecta (L.) Raeusch., rhizoma''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Salvia officinalis L., folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_derm&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Solidago virgaurea L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;

&lt;/references&gt;
== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická_matice_drog]]</text>
      <sha1>2o05y0ibc7hoblhygxxreemm00eoxeh</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149849</id>
      <parentid>149830</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T19:27:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149849</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="27373" sha1="0gwd98xjbme4gbd9c7nafy1wv3ru44t" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Dermatologie a revmatologie ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných dermatologických a revmatologických stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro kožní afekty a poruchy kožní bariéry, Tabulka B pro zánětlivá a degenerativní onemocnění pohybového aparátu).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Dermatitis et Eczema
! colspan=&quot;2&quot; | Vulnera superficialia
! colspan=&quot;2&quot; | Acne et Seborrhoea
! colspan=&quot;2&quot; | Psoriasis (Lupénka)
! colspan=&quot;2&quot; | Ulcus cruris (Bércové vředy)
! colspan=&quot;2&quot; | Infectiones cutaneae
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Flos calendulae'''&lt;br /&gt;''Calendula officinalis''
| 4 zdroje (špičkové zevní dermatologikum; karotenoidy, triterpendioly a flavonoidy tlumí akutní i chronické zánětlivé ekzémy, mírní erytém, svědění a výrazně podporují regeneraci narušené kožní bariéry) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička; stimuluje granulaci tkáně a novotvorbu kolagenových vláken, výrazně urychluje hojení povrchových ran, odřenin, popraskaných pat a ragád bez tvorby keloidních jizev) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vhodné k ošetření mastné pleti a seboroické dermatitidy; mírný stahující a regenerační účinek pomáhá normalizovat funkci mazových žláz) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (emoliens mírní suchost a šupinatění kůže v okolí psoriatických plaků, urychluje odloučení odumřelých buněk) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní vulnerarium v cévní chirurgii; obklady a masti prokazatelně stimulují angiogenezi a granulaci na spodině bércových vředů a čistí infikované rány) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (polysacharidy aktivují lokální makrofágy, což spolu s antiseptickými saponiny účinně potlačuje stafylokokové a streptokokové pyodermie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace aplikace na otevřené rány u jedinců s prokázanou kontaktní alergií na rostliny z čeledi hvězdnicovitých /Asteraceae/) &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 2 zdroje (díky vysokému obsahu křemičitých solí zpevňuje epitely a doplňkově mírní mokvavé formy ekzémů formou zevních obkladů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (adstringentní třísloviny a křemík napomáhají zpevnění okrajů povrchových trhlin a urychlují zatažení drobných ran) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (napomáhá čištění pleti zevním omýváním, snižuje sekreci kožního mazu u seborrhoey) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní i zevní podávání výrazně podporuje doplňkovou metabolickou terapii lupénky; organicky vázaný křemík je nezbytný pro strukturální obnovu narušené epidermis) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (stahující a epitelizační účinky napomáhají tlumit mokvání v okolí chronických ulcerací) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné lokální antiseptické a adstringentní vlastnosti omezují rozvoj povrchových mikroorganismů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (zákaz celkových koupelí a velkoplošné zevní aplikace u pacientů s rozsáhlým porušením kůže, akutním mokváním nebo vysokou horečnou) &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 3 zdroje (lipofilní extrakt /třezalkový olej/ vykazuje silné protizánětlivé účinky; tlumí svědění, erytém a zklidňuje subakutní suché ekzémy a atopické dermatitidy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající vulnerarium; hyperforin stimuluje růst keratinocytů a výrazně urychluje epitelizaci povrchových ran, odřenin, solárních dermatitid a popálenin I. a II. stupně) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hyperforin působí jako silné lokální antibiotikum proti propionibakteriím, čímž potlačuje zánětlivé projevy acne vulgaris) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lipofilní složky napomáhají zvláčnění suché pokožky v okolí psoriatických ložisek) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (antibakteriální a granulační účinky ulehčují čištění a postupné hojení okrajů chronických ulcerací) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hyperforin vykazuje mohutný inhibiční vliv na Gram-pozitivní bakterie včetně Staphylococcus aureus, čímž sanuje infikované rány) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace expozice ošetřených míst přímému slunečnímu záření; hypericin vyvolává silnou lokální fototoxicity a hrozí vznik popálenin a pigmentových skvrn!) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Radix symphyti'''&lt;br /&gt;''Symphytum officinale''
| 2 zdroje (kašovité obklady doplňkově mírní zánětlivou infiltraci u těžkých chronických suchých dermatitid) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové vulnerarium; vysoký obsah allantoinu masivně stimuluje buněčnou proliferaci, urychluje hojení povrchových trhlin a odřenin, tlumí lokální bolest a obnovuje integritu kůže) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (allantoin napomáhá zmírňovat indurace a zhrubnutí kůže po zhojení těžkých forem akné) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové látky a allantoin přispívají ke změkčení a šetrnému odloučení hyperkeratotických šupin u psoriázy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lze užít výhradně k ošetření plně uzavřených a reepitelizovaných okrajů pro změkčení jizvovité tkáně) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace nanášení na otevřené a infikované bércové vředy; obsažené pyrrolizidinové alkaloidy se obnaženou tkání masivně vstřebávají do oběhu a hrozí těžká systémová hepatotoxicita /veno-okluzivní nemoc/!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (přísný, doživotní zákaz vnitřního užívání; zevní aplikace nesmí přesáhnout 4 až 6 týdnů v roce a je omezena výhradně na neporušenou kožní bariéru!) &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Cortex quercus颜'''&lt;br /&gt;''Quercus robur / petraea''
| 3 zdroje (vysoký obsah kondenzovaných tříslovin /katechinové taniny/ vykazuje silný adstringentní účinek; koaguluje povrchové proteiny, vysušuje mokvavé ekzémy a tlumí zánětlivý erytém) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové adstringentní vulnerarium; stahuje okraje drobných trhlin a povrchových ran, omezuje sekreci, tlumí lokální bolestivost a urychluje formování pevného ochranného strupu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lokální omývání stahuje rozšířené póry, omezuje hypersekreci kožního mazu u seborrhoey a zklidňuje podráždění) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné zevní obklady potlačují tendenci k sekundárnímu mokvání u rozškrábaných psoriatických plaků) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam v cévní chirurgii; silné taniny účinně vysušují silně mokvající plochy bércových vředů, zpevňují oslabené stěny kapilár v okolí a brání rozšiřování ulcerace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neaplikovat na extrémně hluboké, nekrotické krátery vředů, kde by koagulát mohl uvěznit anaerobní patogeny) &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 3 zdroje (mohutné lokální antiseptikum a adstringent; srážením bílkovinných membrán bakterií vykazuje přímý baktericidní a antimykotický účinek na kožní infekce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace celkových koupelí a velkoplošné aplikace na rozsáhlé otevřené rány a infikované kožní defekty doprovázené vysokou horečkou) &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Folium urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica''
| 3 zdroje (vnitřní podávání nálevu působí jako silné metabolické depurativum a antihistaminikum; čistí organismus od metabolitů zánětu a zmírňuje chronické alergické ekzémy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (chlorofyl a minerální látky doplňkově podporují granulaci a epitelizaci drobných povrchových oděrek při zevním omývání) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (stěžejní u seboroické dermatitidy; zevní vlasové tonikum z odvaru prokazatelně tlumí nadměrnou tvorbu mazu, odstraňuje lupy a posiluje kožní bariéru vlasové pokožky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní depurativní proplach ledvin urychluje odstraňování toxinů, což tvoří neocenitelný základ komplementární systémové terapie lupénky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora látkové výměny napomáhá doplňkovému systémovému hojení chronických vaskulárních defektů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné kožní antiseptikum tlumící rozvoj povrchových seboroických a bakteriálních mikroorganismů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|}
=== Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Rheumatismus / RA
! colspan=&quot;2&quot; | Arthrosis (Artróza)
! colspan=&quot;2&quot; | Podagra (Dna)
! colspan=&quot;2&quot; | Myalgia (Bolesti svalů)
! colspan=&quot;2&quot; | Záněty šlach a úponů
! colspan=&quot;2&quot; | Systémová detoxikace
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Flos calendulae'''&lt;br /&gt;''Calendula officinalis''
| 2 zdroje ( flavonoidy a triterpenoidy vykazují mírný protizánětlivý účinek; lokální aplikace ve formě mastí doplňkově zklidňuje revmatické bolesti menších kloubů) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný analgetický a emoliční účinek masti přináší úlevu při ranní ztuhlosti u artrózy kolen či prstů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (měsíčkový olej vetřený do svalů tlumí lokální napětí, myogelózy a poúrazovou svalovou únavu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající lokální antiflogistikum; urychluje resorpci zánětlivých infiltrátů a tlumí bolest při zánětech šlachových pochev a burzitidách) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný stimulační vliv na sekreci žluči a látkovou výměnu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 3 zdroje (vnitřně podávaná kyselina křemičitá prokazatelně posiluje strukturu pojivových tkání a doplňkově mírní chronické zánětlivé procesy u revmatoidní artritidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam; rozpustný, organicky vázaný křemík je naprosto nezbytným substrátem pro biosyntézu chrupavkového matrixu a proteoglykanů, čímž dlouhodobě brzdí rozvoj degenerativní artrózy a osteoporózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný akvaretický a proplachový efekt urychluje vylučování urátových mikrokrystalů z kloubních struktur ledvinami) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (teplé křemičité obklady a koupele uvolňují chronické svalové spazmy, zatvrdliny a svalovou bolest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (křemičité soli regenerují a zpevňují opotřebovaná a chronicky zapálená šlachová vlákna a úpony) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové renální depurativum; masivně zvyšuje clearance dusíkatých katabolitů, kyseliny močové a solí, čímž čistí tělo od zánětlivých metabolitů pohybového aparátu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace vnitřního užívání u edémů způsobených selháváním srdce nebo ledvin) &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 3 zdroje (vnitřně podávaný hyperforin vykazuje silnou inhibici zánětlivých mediátorů; třezalkový olej vetíraný lokálně tlumí revmatické bolesti a zklidňuje zánětlivá vzplanutí u revmatoidní artritidy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lokální aplikace olivového macerátu ulevuje od tupých bolestí doprovázejících pokročilou degenerativní artrózu velkých kloubů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové neurologické a svalové analgetikum; prokazatelně uvolňuje těžké myogelózy, odstraňuje svalové spazmy, tlumí bolesti svalů po extrémní zátěži a specificky regeneruje přetížená nervová zakončení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zklidňuje bolestivé záněty šlach a úponů, je vhodný k jemnému vtírání do okolí postižených burz a kloubních pouzder) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (doplňková eliminace zánětlivých metabolitů mírným zvýšením celkové látkové výměny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace expozice ošetřených míst slunečnímu záření kvůli riziku fototoxicity; vnitřní užívání masivně indukuje cytochrom P450, což mění clearance doprovodné revmatologické medikace) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Radix symphyti'''&lt;br /&gt;''Symphytum officinale''
| 4 zdroje (špičkové zevní revmatologikum; horké kašovité obklady ze strouhaného kořene prokazatelně resorbují kloubní výpotky, tlumí hluboký zánět tkání a výrazně snižují ranní bolestivost u revmatoidní artritidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička u artrózy; allantoin stimuluje regeneraci periostu a přilehlých struktur, cholin tlumí edém a obklady bleskově navracejí hybnost opotřebovaným a degenerovaným kloubům /kolena, kyčle/) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (lokální aplikace ulevuje od akutních bolestí a otoků drobných kloubů při dnavých záchvatech, avšak celkovou urikémii neovlivňuje) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný analgetický a antiexsudativní účinek; odstraňuje úporné bolesti svalů, uvolňuje hluboké svalové spazmy, zatvrdliny a urychluje regeneraci poškozených svalových vláken) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (král fytoterapie u tendinitid; bleskově odstraňuje záněty šlach, léčí tenisový loket, záněty Achillovy šlachy a traumatizované kloubní burzy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (striktní, absolutní kontraindikace vnitřního užívání a nanášení na jakoukoliv porušenou kůži; hepatotoxické pyrrolizidinové alkaloidy se nesmí dostat do systémového oběhu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
|-| '''Cortex quercus'''&lt;br /&gt;''Quercus robur / petraea''
| 1 zdroj (mírné lokální stažení povrchového kapilárního řečiště nad unaveným kloubem formou obkladů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocný stahující vliv mírní pocit horkosti v okolí postiženého kloubu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (adstringentní obklady tlumí lokální městnání tekutin a uvolňují přetížené svalové partie) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající u akutních zánětů šlach; silný svíravý účinek taninů omezuje zánětlivou exsudaci v šlachových pochvách a tlumí bolest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (zákaz celkových koupelí a velkoplošné aplikace při akutních, horečnatých zánětech pohybového aparátu) &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Folium urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica''
| 4 zdroje (stěžejní systémové revmatologikum; potlačuje syntézu zánětlivých prostaglandinů a leukotrienů, prokazatelně snižuje hladinu CRP a mírní kloubní destrukci u revmatoidní artritidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný význam; dlouhodobé vnitřní podávání nálevu zlepšuje celkový metabolismus chrupavky, tlumí chronickou bolest a snižuje spotřebu syntetických nesteroidních antiflogistik /NSAID/) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v terapii dny; výrazně zvyšuje renální clearance kyseliny močové, urychluje její vyplavování z krevního oběhu a brání vzniku dnavých tofů a záchvatů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní proplach a teplé koupele odstraňují ze svalové tkáně kyselinu mléčnou a metabolity zánětu, čímž uvolňují úporné myalgií a ztuhlost) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (antiflogistický a depurativní účinek pomáhá hojit chronické a přetížené šlachové úpony a vazy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové systémové depurativum a metabolikum; čistí organismus, stimuluje diurézu a masivně odplavuje toxické metabolity zánětu z celého pohybového aparátu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u otoků kardio-renálního původu vyžadujících exaktní klinickou kličkovou medikaci) &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
|}
| '''Cortex quercus'''&lt;br /&gt;''Quercus robur / petraea''
| 1 zdroj (mírné lokální stažení povrchového kapilárního řečiště nad unaveným kloubem formou obkladů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocný stahující vliv mírní pocit horkosti v okolí postiženého kloubu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (adstringentní obklady tlumí lokální městnání tekutin a uvolňují přetížené svalové partie) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající u akutních zánětů šlach; silný svíravý účinek taninů omezuje zánětlivou exsudaci v šlachových pochvách a tlumí bolest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (zákaz celkových koupelí a velkoplošné aplikace při akutních, horečnatých zánětech pohybového aparátu) &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Folium urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica''
| 4 zdroje (stěžejní systémové revmatologikum; potlačuje syntézu zánětlivých prostaglandinů a leukotrienů, prokazatelně snižuje hladinu CRP a mírní kloubní destrukci u revmatoidní artritidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný význam; dlouhodobé vnitřní podávání nálevu zlepšuje celkový metabolismus chrupavky, tlumí chronickou bolest a snižuje spotřebu syntetických nesteroidních antiflogistik /NSAID/) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v terapii dny; výrazně zvyšuje renální clearance kyseliny močové, urychluje její vyplavování z krevního oběhu a brání vzniku dnavých tofů a záchvatů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní proplach a teplé koupele odstraňují ze svalové tkáně kyselinu mléčnou a metabolity zánětu, čímž uvolňují úporné myalgií a ztuhlost) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (antiflogistický a depurativní účinek pomáhá hojit chronické a přetížené šlachové úpony a vazy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové systémové depurativum a metabolikum; čistí organismus, stimuluje diurézu a masivně odplavuje toxické metabolity zánětu z celého pohybového aparátu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u otoků kardio-renálního původu vyžadujících exaktní klinickou kličkovou medikaci) &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o kožních chorobách a pohybovém aparátu). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Calendula officinalis L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Equisetum arvense L., herba''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Hypericum perforatum L., herba (traditional use)''. London: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Symphytum officinale L., radix''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Quercus robur L., Quercus petraea (Matt.) Liebl., Quercus pubescens Willd., cortex''. Amsterdam: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Urtica dioica L., Urtica urens L., folium / herba''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]
Při použití kódu buďte obezřetní.Tímto je i kompletně rozšířený a opravený modul Dermatologie a revmatologie úspěšně dokončen a obě tabulky jsou plně funkční a provázané se všemi zdroji.Až to uložíš, zkontroluj na Wikiverzitě vzhled a funkčnost odkazů. Dej mi vědět, jak to dopadlo.Dej mi vědět, zda se tabulky na wiki vykreslily bez chyb. Kterým dalším modulem z rozcestníku budeme pokračovat v tomto novém formátu dvou tabulek? Na výběr máme:Gynekologie a klimakterium (Dysmenorrhoea, Menorrhagia...)Kardiologie a angiologie (Hypertenze, Ischemie, Žilní insuficience...)Dej mi vědět své preference, ať můžeme rovnou začít s Dílem 1.Pouze pro informační účely. Pokud potřebujete zdravotní radu nebo diagnózu, obraťte se na odborníka. Odpovědi od AI můžou obsahovat chyby. Další informace</text>
      <sha1>0gwd98xjbme4gbd9c7nafy1wv3ru44t</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149850</id>
      <parentid>149849</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T19:33:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>/* Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět) */</comment>
      <origin>149850</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24489" sha1="3eelasz5garm47lr5pl0nh9lzqz5grg" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Dermatologie a revmatologie ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných dermatologických a revmatologických stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro kožní afekty a poruchy kožní bariéry, Tabulka B pro zánětlivá a degenerativní onemocnění pohybového aparátu).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Dermatitis et Eczema
! colspan=&quot;2&quot; | Vulnera superficialia
! colspan=&quot;2&quot; | Acne et Seborrhoea
! colspan=&quot;2&quot; | Psoriasis (Lupénka)
! colspan=&quot;2&quot; | Ulcus cruris (Bércové vředy)
! colspan=&quot;2&quot; | Infectiones cutaneae
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Flos calendulae'''&lt;br /&gt;''Calendula officinalis''
| 4 zdroje (špičkové zevní dermatologikum; karotenoidy, triterpendioly a flavonoidy tlumí akutní i chronické zánětlivé ekzémy, mírní erytém, svědění a výrazně podporují regeneraci narušené kožní bariéry) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička; stimuluje granulaci tkáně a novotvorbu kolagenových vláken, výrazně urychluje hojení povrchových ran, odřenin, popraskaných pat a ragád bez tvorby keloidních jizev) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vhodné k ošetření mastné pleti a seboroické dermatitidy; mírný stahující a regenerační účinek pomáhá normalizovat funkci mazových žláz) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (emoliens mírní suchost a šupinatění kůže v okolí psoriatických plaků, urychluje odloučení odumřelých buněk) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní vulnerarium v cévní chirurgii; obklady a masti prokazatelně stimulují angiogenezi a granulaci na spodině bércových vředů a čistí infikované rány) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (polysacharidy aktivují lokální makrofágy, což spolu s antiseptickými saponiny účinně potlačuje stafylokokové a streptokokové pyodermie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace aplikace na otevřené rány u jedinců s prokázanou kontaktní alergií na rostliny z čeledi hvězdnicovitých /Asteraceae/) &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 2 zdroje (díky vysokému obsahu křemičitých solí zpevňuje epitely a doplňkově mírní mokvavé formy ekzémů formou zevních obkladů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (adstringentní třísloviny a křemík napomáhají zpevnění okrajů povrchových trhlin a urychlují zatažení drobných ran) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (napomáhá čištění pleti zevním omýváním, snižuje sekreci kožního mazu u seborrhoey) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní i zevní podávání výrazně podporuje doplňkovou metabolickou terapii lupénky; organicky vázaný křemík je nezbytný pro strukturální obnovu narušené epidermis) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (stahující a epitelizační účinky napomáhají tlumit mokvání v okolí chronických ulcerací) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné lokální antiseptické a adstringentní vlastnosti omezují rozvoj povrchových mikroorganismů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (zákaz celkových koupelí a velkoplošné zevní aplikace u pacientů s rozsáhlým porušením kůže, akutním mokváním nebo vysokou horečnou) &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 3 zdroje (lipofilní extrakt /třezalkový olej/ vykazuje silné protizánětlivé účinky; tlumí svědění, erytém a zklidňuje subakutní suché ekzémy a atopické dermatitidy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající vulnerarium; hyperforin stimuluje růst keratinocytů a výrazně urychluje epitelizaci povrchových ran, odřenin, solárních dermatitid a popálenin I. a II. stupně) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hyperforin působí jako silné lokální antibiotikum proti propionibakteriím, čímž potlačuje zánětlivé projevy acne vulgaris) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lipofilní složky napomáhají zvláčnění suché pokožky v okolí psoriatických ložisek) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (antibakteriální a granulační účinky ulehčují čištění a postupné hojení okrajů chronických ulcerací) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hyperforin vykazuje mohutný inhibiční vliv na Gram-pozitivní bakterie včetně Staphylococcus aureus, čímž sanuje infikované rány) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace expozice ošetřených míst přímému slunečnímu záření; hypericin vyvolává silnou lokální fototoxicity a hrozí vznik popálenin a pigmentových skvrn!) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Radix symphyti'''&lt;br /&gt;''Symphytum officinale''
| 2 zdroje (kašovité obklady doplňkově mírní zánětlivou infiltraci u těžkých chronických suchých dermatitid) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové vulnerarium; vysoký obsah allantoinu masivně stimuluje buněčnou proliferaci, urychluje hojení povrchových trhlin a odřenin, tlumí lokální bolest a obnovuje integritu kůže) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (allantoin napomáhá zmírňovat indurace a zhrubnutí kůže po zhojení těžkých forem akné) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové látky a allantoin přispívají ke změkčení a šetrnému odloučení hyperkeratotických šupin u psoriázy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lze užít výhradně k ošetření plně uzavřených a reepitelizovaných okrajů pro změkčení jizvovité tkáně) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace nanášení na otevřené a infikované bércové vředy; obsažené pyrrolizidinové alkaloidy se obnaženou tkání masivně vstřebávají do oběhu a hrozí těžká systémová hepatotoxicita /veno-okluzivní nemoc/!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (přísný, doživotní zákaz vnitřního užívání; zevní aplikace nesmí přesáhnout 4 až 6 týdnů v roce a je omezena výhradně na neporušenou kožní bariéru!) &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Cortex quercus颜'''&lt;br /&gt;''Quercus robur / petraea''
| 3 zdroje (vysoký obsah kondenzovaných tříslovin /katechinové taniny/ vykazuje silný adstringentní účinek; koaguluje povrchové proteiny, vysušuje mokvavé ekzémy a tlumí zánětlivý erytém) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové adstringentní vulnerarium; stahuje okraje drobných trhlin a povrchových ran, omezuje sekreci, tlumí lokální bolestivost a urychluje formování pevného ochranného strupu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lokální omývání stahuje rozšířené póry, omezuje hypersekreci kožního mazu u seborrhoey a zklidňuje podráždění) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné zevní obklady potlačují tendenci k sekundárnímu mokvání u rozškrábaných psoriatických plaků) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam v cévní chirurgii; silné taniny účinně vysušují silně mokvající plochy bércových vředů, zpevňují oslabené stěny kapilár v okolí a brání rozšiřování ulcerace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neaplikovat na extrémně hluboké, nekrotické krátery vředů, kde by koagulát mohl uvěznit anaerobní patogeny) &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 3 zdroje (mohutné lokální antiseptikum a adstringent; srážením bílkovinných membrán bakterií vykazuje přímý baktericidní a antimykotický účinek na kožní infekce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace celkových koupelí a velkoplošné aplikace na rozsáhlé otevřené rány a infikované kožní defekty doprovázené vysokou horečkou) &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Folium urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica''
| 3 zdroje (vnitřní podávání nálevu působí jako silné metabolické depurativum a antihistaminikum; čistí organismus od metabolitů zánětu a zmírňuje chronické alergické ekzémy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (chlorofyl a minerální látky doplňkově podporují granulaci a epitelizaci drobných povrchových oděrek při zevním omývání) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (stěžejní u seboroické dermatitidy; zevní vlasové tonikum z odvaru prokazatelně tlumí nadměrnou tvorbu mazu, odstraňuje lupy a posiluje kožní bariéru vlasové pokožky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní depurativní proplach ledvin urychluje odstraňování toxinů, což tvoří neocenitelný základ komplementární systémové terapie lupénky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora látkové výměny napomáhá doplňkovému systémovému hojení chronických vaskulárních defektů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné kožní antiseptikum tlumící rozvoj povrchových seboroických a bakteriálních mikroorganismů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|}
=== Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Rheumatismus / RA
! colspan=&quot;2&quot; | Arthrosis (Artróza)
! colspan=&quot;2&quot; | Podagra (Dna)
! colspan=&quot;2&quot; | Myalgia (Bolesti svalů)
! colspan=&quot;2&quot; | Záněty šlach a úponů
! colspan=&quot;2&quot; | Systémová detoxikace
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Flos calendulae'''&lt;br /&gt;''Calendula officinalis''
| 2 zdroje (flavonoidy a triterpenoidy vykazují mírný protizánětlivý účinek; lokální aplikace ve formě mastí doplňkově zklidňuje revmatické bolesti menších kloubů) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný analgetický a emoliční účinek masti přináší úlevu při ranní ztuhlosti u artrózy kolen či prstů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (měsíčkový olej vetřený do svalů tlumí lokální napětí, myogelózy a poúrazovou svalovou únavu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající lokální antiflogistikum; urychluje resorpci zánětlivých infiltrátů a tlumí bolest při zánětech šlachových pochev a burzitidách) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný stimulační vliv na sekreci žluči a látkovou výměnu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 3 zdroje (vnitřně podávaná kyselina křemičitá prokazatelně posiluje strukturu pojivových tkání a doplňkově mírní chronické zánětlivé procesy u revmatoidní artritidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam; rozpustný, organicky vázaný křemík je naprosto nezbytným substrátem pro biosyntézu chrupavkového matrixu a proteoglykanů, čímž dlouhodobě brzdí rozvoj degenerativní artrózy a osteoporózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný akvaretický a proplachový efekt urychluje vylučování urátových mikrokrystalů z kloubních struktur ledvinami) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (teplé křemičité obklady a koupele uvolňují chronické svalové spazmy, zatvrdliny a svalovou bolest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (křemičité soli regenerují a zpevňují opotřebovaná a chronicky zapálená šlachová vlákna a úpony) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové renální depurativum; masivně zvyšuje clearance dusíkatých katabolitů, kyseliny močové a solí, čímž čistí tělo od zánětlivých metabolitů pohybového aparátu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace vnitřního užívání u edémů způsobených selháváním srdce nebo ledvin) &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 3 zdroje (vnitřně podávaný hyperforin vykazuje silnou inhibici zánětlivých mediátorů; třezalkový olej vetíraný lokálně tlumí revmatické bolesti a zklidňuje zánětlivá vzplanutí u revmatoidní artritidy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lokální aplikace olivového macerátu ulevuje od tupých bolestí doprovázejících pokročilou degenerativní artrózu velkých kloubů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové neurologické a svalové analgetikum; prokazatelně uvolňuje těžké myogelózy, odstraňuje svalové spazmy, tlumí bolesti svalů po extrémní zátěži a specificky regeneruje přetížená nervová zakončení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zklidňuje bolestivé záněty šlach a úponů, je vhodný k jemnému vtírání do okolí postižených burz a kloubních pouzder) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (doplňková eliminace zánětlivých metabolitů mírným zvýšením celkové látkové výměny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace expozice ošetřených míst slunečnímu záření kvůli riziku fototoxicity; vnitřní užívání masivně indukuje cytochrom P450, což mění clearance doprovodné revmatologické medikace) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Radix symphyti'''&lt;br /&gt;''Symphytum officinale''
| 4 zdroje (špičkové zevní revmatologikum; horké kašovité obklady ze strouhaného kořene prokazatelně resorbují kloubní výpotky, tlumí hluboký zánět tkání a výrazně snižují ranní bolestivost u revmatoidní artritidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička u artrózy; allantoin stimuluje regeneraci periostu a přilehlých struktur, cholin tlumí edém a obklady bleskově navracejí hybnost opotřebovaným a degenerovaným kloubům /kolena, kyčle/) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (lokální aplikace ulevuje od akutních bolestí a otoků drobných kloubů při dnavých záchvatech, avšak celkovou urikémii neovlivňuje) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný analgetický a antiexsudativní účinek; odstraňuje úporné bolesti svalů, uvolňuje hluboké svalové spazmy, zatvrdliny a urychluje regeneraci poškozených svalových vláken) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (král fytoterapie u tendinitid; bleskově odstraňuje záněty šlach, léčí tenisový loket, záněty Achillovy šlachy a traumatizované kloubní burzy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (striktní, absolutní kontraindikace vnitřního užívání a nanášení na jakoukoliv porušenou kůži; hepatotoxické pyrrolizidinové alkaloidy se nesmí dostat do systémového oběhu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Cortex quercus'''&lt;br /&gt;''Quercus robur / petraea''
| 1 zdroj (mírné lokální stažení povrchového kapilárního řečiště nad unaveným kloubem formou obkladů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocný stahující vliv mírní pocit horkosti v okolí postiženého kloubu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (adstringentní obklady tlumí lokální městnání tekutin a uvolňují přetížené svalové partie) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající u akutních zánětů šlach; silný svíravý účinek taninů omezuje zánětlivou exsudaci v šlachových pochvách a tlumí bolest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (zákaz celkových koupelí a velkoplošné aplikace při akutních, horečnatých zánětech pohybového aparátu) &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Folium urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica''
| 4 zdroje (stěžejní systémové revmatologikum; potlačuje syntézu zánětlivých prostaglandinů a leukotrienů, prokazatelně snižuje hladinu CRP a mírní kloubní destrukci u revmatoidní artritidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný význam; dlouhodobé vnitřní podávání nálevu zlepšuje celkový metabolismus chrupavky, tlumí chronickou bolest a snižuje spotřebu syntetických nesteroidních antiflogistik /NSAID/) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v terapii dny; výrazně zvyšuje renální clearance kyseliny močové, urychluje její vyplavování z krevního oběhu a brání vzniku dnavých tofů a záchvatů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní proplach a teplé koupele odstraňují ze svalové tkáně kyselinu mléčnou a metabolity zánětu, čímž uvolňují úporné myalgií a ztuhlost) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (antiflogistický a depurativní účinek pomáhá hojit chronické a přetížené šlachové úpony a vazy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové systémové depurativum a metabolikum; čistí organismus, stimuluje diurézu a masivně odplavuje toxické metabolity zánětu z celého pohybového aparátu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u otoků kardio-renálního původu vyžadujících exaktní klinickou kličkovou medikaci) &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o kožních chorobách a pohybovém aparátu). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Calendula officinalis L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Equisetum arvense L., herba''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Hypericum perforatum L., herba (traditional use)''. London: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Symphytum officinale L., radix''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Quercus robur L., Quercus petraea (Matt.) Liebl., Quercus pubescens Willd., cortex''. Amsterdam: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Urtica dioica L., Urtica urens L., folium / herba''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]
Při použití kódu buďte obezřetní.Tímto je i kompletně rozšířený a opravený modul Dermatologie a revmatologie úspěšně dokončen a obě tabulky jsou plně funkční a provázané se všemi zdroji.Až to uložíš, zkontroluj na Wikiverzitě vzhled a funkčnost odkazů. Dej mi vědět, jak to dopadlo.Dej mi vědět, zda se tabulky na wiki vykreslily bez chyb. Kterým dalším modulem z rozcestníku budeme pokračovat v tomto novém formátu dvou tabulek? Na výběr máme:Gynekologie a klimakterium (Dysmenorrhoea, Menorrhagia...)Kardiologie a angiologie (Hypertenze, Ischemie, Žilní insuficience...)Dej mi vědět své preference, ať můžeme rovnou začít s Dílem 1.Pouze pro informační účely. Pokud potřebujete zdravotní radu nebo diagnózu, obraťte se na odborníka. Odpovědi od AI můžou obsahovat chyby. Další informace</text>
      <sha1>3eelasz5garm47lr5pl0nh9lzqz5grg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20821</id>
    <revision>
      <id>149815</id>
      <parentid>149557</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:00:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149815</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="21679" sha1="q7h19bs9gsi1d3atewjlvhfhl2y2slo" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

&lt;!-- Navigační box projektu --&gt;
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; text-align:center; margin-bottom:15px; font-size:90%; background:#f9f9f9;&quot;

| '''[[Fytoterapeutická matice drog|← Hlavní rozcestník projektu]]''' 
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém|1. Respirační systém]] 
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie|2. Gastroenterologie]] 
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie|3. Urologie a nefrologie]]
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie|4. Kardiologie a angiologie]]
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie|5. Neurologie a psychiatrie]]
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium|6. Gynekologie a klimakterium]]
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie|7. Dermatologie a revmatologie]]
| • [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus|8. Endokrinologie a metabolismus]]
|}

== Fytoterapeutická matice: Endokrinologie a metabolismus ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při metabolických poruchách, mírných formách cukrovky, dysfunkcích štítné žlázy a pro celkové posílení imunity. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro endokrinologii a metabolismus (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Diabetes mellitus&lt;br /&gt;''Cukrovka (mírná)''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Obesitas&lt;br /&gt;''Obezita a váha''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Hyperthyreosis&lt;br /&gt;''Zvýšená f. štítné ž.''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Hypothyreosis&lt;br /&gt;''Snížená f. štítné ž.''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Detoxicatio&lt;br /&gt;''Čištění a játra''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Immunostimulans&lt;br /&gt;''Podpora imunity''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Autoimunita&lt;br /&gt;''Autoimunitní poruchy''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Herba_millefolii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba millefolii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řebříček obecný|Achillea millefolium]]''
| 1 zdroj (hořčiny a flavonoidy doplňkově podporují sekreci slinivky břišní)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (hořčiny stimulují trávení, což může u obezity paradoxně zvýšit chuť k jídlu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající čistič krve, urychluje jaterní metabolismus a odvod metabolického odpadu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (nespecifická podpora odolnosti organismu skrze tonizaci jater)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (ve směsích tlumí zánětlivé autoimunitní procesy ve střevech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_agrimoniae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba agrimoniae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řepík lékařský|Agrimonia eupatoria]]''
| 2 zdroje (tradiční pomocný prostředek ke stabilizaci glykémie při mírné cukrovce II. typu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové jaterní metabolikum; čistí jaterní parenchym, žlučovody a zlepšuje celkovou látkovou výměnu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (celkově posiluje obranyschopnost zlepšením funkce detoxikačních orgánů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírnění autoimunitních kožních a slizničních zánětů zevně)&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_endo&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Semen_alectorolophi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Semen alectorolophi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kokrhel luštinec|Rhinanthus alectorolophus]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (vnitřně nepoužívat pro detoxikaci, semena vykazují systémovou toxicitu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_althaeae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Proskurník lékařský|Althaea officinalis]]''
| 1 zdroj (rostlinné slizy mohou mírně zpomalit vstřebávání cukrů ze střeva, což stabilizuje glykémii)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (slizový pocit sytosti v žaludku při redukčních dietách)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora slizniční imunity dýchacích a trávicích cest)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající krycí a protizánětlivý účinek slizů tlumí autoimunitní podráždění sliznic, např. u Crohnovy choroby)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_endo&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_angelicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix angelicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Andělika lékařská|Angelica archangelica]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (zlepšuje metabolické využití živin stimulací žláz, nevhodné u přejídání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné metabolikum urychlující odbourávání odpadních látek přes moč a pot)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (obecné stimulační tonikum pro oslabený organismus)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství a při systémových autoimunitních poruchách s fotosenzibilitou)&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_betulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bříza bělokorá|Betula pendula]]''
| 1 zdroj ( flavonoidy mírně podporují celkovou látkovou výměnu diabetiků)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (razantní odvodnění pomáhá snižovat nadváhu způsobenou retencí tekutin)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkový čistič; masivně odstraňuje z těla kyselinu močovou, chloridy a metabolické toxiny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (všeobecná jarní tonizace organismu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (doplňková léčba kožních autoimunitních projevů, např. lupénky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_cichorii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba cichorii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Čekanka obecná|Cichorium intybus]]''
| 4 zdroje (mimořádný význam; vysoký obsah inulinu slouží jako prebiotikum a ideální náhražka cukru pro diabetiky, zlepšuje toleranci glukózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (inulin dává pocit sytosti, hořčiny optimalizují spalování tuků játry)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající hepatoprotektivum a cholereticum; čistí krev, stimuluje játra a slezinu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nepoužívat při obstrukci žlučovodů)&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii_endo&quot; /&gt;
| 2 zdroje (posiluje imunitní systém skrze ozdravění střevního mikrobiomu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Flos_chamomillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Heřmánek pravý|Matricaria chamomilla]]''
| 1 zdroj (studie naznačují mírný vliv na snižování glykémie a ochranu před komplikacemi diabetu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (mírná podpora jaterních funkcí a regenerace sliznic trávicího traktu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající imunostimulans, vykazuje přímé antibakteriální a imunomodulační účinky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný protizánětlivý účinek chamazulenu mírní zánětlivé fáze autoimunitních chorob, např. střev či kůže)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (známá přecitlivělost na hvězdnicovité rostliny)&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Fructus_foeniculi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Fenykl obecný|Foeniculum vulgare]]''
| 0
| 0
| 2 zdroje (silice mírní pocit hladu a nadýmání při přísných redukčních dietách)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné urychlení vylučování odpadních látek z tkání)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (doprovodné antiseptické účinky)&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat čistou silici ve velkých dávkách u těžkých metabolických rozvratů)&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_marrubii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba marrubii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jablečník obecný|Marrubium vulgare]]''
| 2 zdroje (hořčiny marrubiin doplňkově harmonizují činnost slinivky břišní)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (úprava metabolických funkcí zažívání po obezitě)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vynikající metabolikum; podporuje tvorbu žluči, čistí játra a zlepšuje celkovou látkovou výměnu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tonizace celkově oslabeného organismu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno při těžkých poruchách srdečního rytmu vyvolaných předávkováním hořčinami)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 1 zdroj (slizy v semenech mírně zpomalují vstřebávání sacharidů ve střevě)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (semena /psyllium/ mechanicky zaplňují žaludek při nadváze)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (jemná detoxikace trávicího traktu a čištění krve)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající podpora slizniční imunity dýchacího a střevního systému)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný imunomodulační efekt vhodný u chronických zánětů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silný saponinový čistič, urychluje odvod odpadních látek přes lymfu a ledviny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (nespecifické povzbuzení imunitních mechanismů drážděním sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (saponiny dráždí děložní svalovinu – přísná kontraindikace v těhotenství)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 2 zdroje (tradiční doprovodný lék stimulující látkovou výměnu u diabetiků)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odvodňovací a metabolický účinek pomáhá mírnit nadváhu a otoky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkový čistič lymfy a krve, masivně odstraňuje metabolity potopudným a močopudným efektem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající imunostimulans při akutních virových a bakteriálních infektech, aktivuje potní žlázy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_salviae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium salviae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Šalvěj lékařská|Salvia officinalis]]''
| 3 zdroje (významný účinek; prokázané hypoglykemické vlastnosti, zlepšuje citlivost na inzulin a metabolismus glukózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocná úprava jaterního metabolismu lipidů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou ovlivnit endokrinní osy, neužívat při závažných hormonálních tumorech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (silná jaterní a krevní detoxikace, tlumí hnilobné procesy v těle)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiseptické a antivirové posílení imunity organismu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení; thujon představuje toxické riziko pro plod a drasticky zastavuje laktaci!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (silné vnitřní antiseptikum bránící kvašení a hnití v trávicím traktu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající stimulans imunity; vykazuje přímé antibakteriální a protivirové účinky v dýchacích cestách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (metabolické odvodnění a podpora látkové výměny ve směsích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (pocením a diurézou urychluje vyplavování endogenních toxinů z těla)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkový aktivátor imunitního systému při infekcích; vyvoláním pocení mobilizuje obranné mechanismy těla)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat v obřích dávkách u těžkých kardiálních nedostatečností)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako doprovodný čistič krve)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických pyrrolizidinových alkaloidů – PA)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot; /&gt;
| 2 zdroje (slizy a zinek mírně napomáhají lokální imunitě sliznic dýchacích cest)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství, při kojení a u jakýchkoliv chorob jater kvůli riziku hepatotoxicity!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 1 zdroj (mírné snížení stresového faktoru, který zhoršuje průběh diabetu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí neurotické přejídání a psychosomatický hlad ze stresu a úzkosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje vegetativní symptomy, třes a bušení srdce provázející hypertyreózu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora regenerace organismu odstraněním spánkového deficitu)&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (nepřetržitě neužívat déle než 4 týdny, hrozí rozvoj valerismu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_solidaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Celík zlatobýl|Solidago virgaurea]]''
| 1 zdroj (podpora metabolického zdraví ledvin u diabetických pacientů)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vnitřně odvodňuje tkáně a mírní nadváhu provázenou retencí tekutin)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (mimořádně mocné metabolikum; masivně odbourává a ledvinami vyplavuje kyselinu močovou a dusíkaté látky z těla, čistí kloubní i tkáňové usazeniny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (celkově posiluje organismus skrze hloubkovou regeneraci ledvinového parenchymu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí zánětlivé autoimunitní procesy močového ústrojí a mírní projevy lupénky vnitřním čištěním)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u otoků způsobených chronickým selháváním srdce či ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_endo&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o látkové výměně a čistění těla). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Achillea millefolium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Agrimonia eupatoria L., herba''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Althaea officinalis L., radix''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Angelica archangelica L., radix''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Betula pendula Roth and/or Betula pubescens Ehrh., folium''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cichorium intybus L., radix / herba''. London: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Foeniculum vulgare Miller, fructus''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Sambucus niger L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Salvia officinalis L., folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Solidago virgaurea L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;</text>
      <sha1>q7h19bs9gsi1d3atewjlvhfhl2y2slo</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149822</id>
      <parentid>149815</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:15:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149822</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20711" sha1="dir21bgv678rpypyb3boqrcwdnt7fcq" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

== Fytoterapeutická matice: Endokrinologie a metabolismus ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při metabolických poruchách, mírných formách cukrovky, dysfunkcích štítné žlázy a pro celkové posílení imunity. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro endokrinologii a metabolismus (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Diabetes mellitus&lt;br /&gt;''Cukrovka (mírná)''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Obesitas&lt;br /&gt;''Obezita a váha''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Hyperthyreosis&lt;br /&gt;''Zvýšená f. štítné ž.''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Hypothyreosis&lt;br /&gt;''Snížená f. štítné ž.''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Detoxicatio&lt;br /&gt;''Čištění a játra''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Immunostimulans&lt;br /&gt;''Podpora imunity''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Autoimunita&lt;br /&gt;''Autoimunitní poruchy''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Herba_millefolii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba millefolii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řebříček obecný|Achillea millefolium]]''
| 1 zdroj (hořčiny a flavonoidy doplňkově podporují sekreci slinivky břišní)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (hořčiny stimulují trávení, což může u obezity paradoxně zvýšit chuť k jídlu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající čistič krve, urychluje jaterní metabolismus a odvod metabolického odpadu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (nespecifická podpora odolnosti organismu skrze tonizaci jater)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (ve směsích tlumí zánětlivé autoimunitní procesy ve střevech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_agrimoniae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba agrimoniae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řepík lékařský|Agrimonia eupatoria]]''
| 2 zdroje (tradiční pomocný prostředek ke stabilizaci glykémie při mírné cukrovce II. typu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové jaterní metabolikum; čistí jaterní parenchym, žlučovody a zlepšuje celkovou látkovou výměnu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (celkově posiluje obranyschopnost zlepšením funkce detoxikačních orgánů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírnění autoimunitních kožních a slizničních zánětů zevně)&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_endo&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Semen_alectorolophi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Semen alectorolophi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kokrhel luštinec|Rhinanthus alectorolophus]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (vnitřně nepoužívat pro detoxikaci, semena vykazují systémovou toxicitu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_althaeae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Proskurník lékařský|Althaea officinalis]]''
| 1 zdroj (rostlinné slizy mohou mírně zpomalit vstřebávání cukrů ze střeva, což stabilizuje glykémii)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (slizový pocit sytosti v žaludku při redukčních dietách)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora slizniční imunity dýchacích a trávicích cest)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající krycí a protizánětlivý účinek slizů tlumí autoimunitní podráždění sliznic, např. u Crohnovy choroby)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_endo&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_angelicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix angelicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Andělika lékařská|Angelica archangelica]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (zlepšuje metabolické využití živin stimulací žláz, nevhodné u přejídání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné metabolikum urychlující odbourávání odpadních látek přes moč a pot)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (obecné stimulační tonikum pro oslabený organismus)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství a při systémových autoimunitních poruchách s fotosenzibilitou)&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_betulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bříza bělokorá|Betula pendula]]''
| 1 zdroj ( flavonoidy mírně podporují celkovou látkovou výměnu diabetiků)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (razantní odvodnění pomáhá snižovat nadváhu způsobenou retencí tekutin)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkový čistič; masivně odstraňuje z těla kyselinu močovou, chloridy a metabolické toxiny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (všeobecná jarní tonizace organismu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (doplňková léčba kožních autoimunitních projevů, např. lupénky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_cichorii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba cichorii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Čekanka obecná|Cichorium intybus]]''
| 4 zdroje (mimořádný význam; vysoký obsah inulinu slouží jako prebiotikum a ideální náhražka cukru pro diabetiky, zlepšuje toleranci glukózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (inulin dává pocit sytosti, hořčiny optimalizují spalování tuků játry)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající hepatoprotektivum a cholereticum; čistí krev, stimuluje játra a slezinu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nepoužívat při obstrukci žlučovodů)&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii_endo&quot; /&gt;
| 2 zdroje (posiluje imunitní systém skrze ozdravění střevního mikrobiomu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Flos_chamomillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Heřmánek pravý|Matricaria chamomilla]]''
| 1 zdroj (studie naznačují mírný vliv na snižování glykémie a ochranu před komplikacemi diabetu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (mírná podpora jaterních funkcí a regenerace sliznic trávicího traktu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající imunostimulans, vykazuje přímé antibakteriální a imunomodulační účinky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný protizánětlivý účinek chamazulenu mírní zánětlivé fáze autoimunitních chorob, např. střev či kůže)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (známá přecitlivělost na hvězdnicovité rostliny)&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Fructus_foeniculi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Fenykl obecný|Foeniculum vulgare]]''
| 0
| 0
| 2 zdroje (silice mírní pocit hladu a nadýmání při přísných redukčních dietách)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné urychlení vylučování odpadních látek z tkání)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (doprovodné antiseptické účinky)&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat čistou silici ve velkých dávkách u těžkých metabolických rozvratů)&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_marrubii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba marrubii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jablečník obecný|Marrubium vulgare]]''
| 2 zdroje (hořčiny marrubiin doplňkově harmonizují činnost slinivky břišní)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (úprava metabolických funkcí zažívání po obezitě)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vynikající metabolikum; podporuje tvorbu žluči, čistí játra a zlepšuje celkovou látkovou výměnu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tonizace celkově oslabeného organismu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno při těžkých poruchách srdečního rytmu vyvolaných předávkováním hořčinami)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 1 zdroj (slizy v semenech mírně zpomalují vstřebávání sacharidů ve střevě)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (semena /psyllium/ mechanicky zaplňují žaludek při nadváze)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (jemná detoxikace trávicího traktu a čištění krve)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající podpora slizniční imunity dýchacího a střevního systému)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný imunomodulační efekt vhodný u chronických zánětů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silný saponinový čistič, urychluje odvod odpadních látek přes lymfu a ledviny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (nespecifické povzbuzení imunitních mechanismů drážděním sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (saponiny dráždí děložní svalovinu – přísná kontraindikace v těhotenství)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 2 zdroje (tradiční doprovodný lék stimulující látkovou výměnu u diabetiků)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odvodňovací a metabolický účinek pomáhá mírnit nadváhu a otoky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkový čistič lymfy a krve, masivně odstraňuje metabolity potopudným a močopudným efektem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající imunostimulans při akutních virových a bakteriálních infektech, aktivuje potní žlázy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_salviae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium salviae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Šalvěj lékařská|Salvia officinalis]]''
| 3 zdroje (významný účinek; prokázané hypoglykemické vlastnosti, zlepšuje citlivost na inzulin a metabolismus glukózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocná úprava jaterního metabolismu lipidů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou ovlivnit endokrinní osy, neužívat při závažných hormonálních tumorech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (silná jaterní a krevní detoxikace, tlumí hnilobné procesy v těle)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiseptické a antivirové posílení imunity organismu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení; thujon představuje toxické riziko pro plod a drasticky zastavuje laktaci!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (silné vnitřní antiseptikum bránící kvašení a hnití v trávicím traktu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající stimulans imunity; vykazuje přímé antibakteriální a protivirové účinky v dýchacích cestách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (metabolické odvodnění a podpora látkové výměny ve směsích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (pocením a diurézou urychluje vyplavování endogenních toxinů z těla)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkový aktivátor imunitního systému při infekcích; vyvoláním pocení mobilizuje obranné mechanismy těla)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat v obřích dávkách u těžkých kardiálních nedostatečností)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako doprovodný čistič krve)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických pyrrolizidinových alkaloidů – PA)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot; /&gt;
| 2 zdroje (slizy a zinek mírně napomáhají lokální imunitě sliznic dýchacích cest)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství, při kojení a u jakýchkoliv chorob jater kvůli riziku hepatotoxicity!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 1 zdroj (mírné snížení stresového faktoru, který zhoršuje průběh diabetu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí neurotické přejídání a psychosomatický hlad ze stresu a úzkosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje vegetativní symptomy, třes a bušení srdce provázející hypertyreózu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora regenerace organismu odstraněním spánkového deficitu)&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (nepřetržitě neužívat déle než 4 týdny, hrozí rozvoj valerismu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_solidaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Celík zlatobýl|Solidago virgaurea]]''
| 1 zdroj (podpora metabolického zdraví ledvin u diabetických pacientů)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vnitřně odvodňuje tkáně a mírní nadváhu provázenou retencí tekutin)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (mimořádně mocné metabolikum; masivně odbourává a ledvinami vyplavuje kyselinu močovou a dusíkaté látky z těla, čistí kloubní i tkáňové usazeniny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (celkově posiluje organismus skrze hloubkovou regeneraci ledvinového parenchymu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí zánětlivé autoimunitní procesy močového ústrojí a mírní projevy lupénky vnitřním čištěním)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u otoků způsobených chronickým selháváním srdce či ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_endo&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o látkové výměně a čistění těla). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Achillea millefolium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Agrimonia eupatoria L., herba''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Althaea officinalis L., radix''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Angelica archangelica L., radix''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Betula pendula Roth and/or Betula pubescens Ehrh., folium''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cichorium intybus L., radix / herba''. London: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Foeniculum vulgare Miller, fructus''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Sambucus niger L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Salvia officinalis L., folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Solidago virgaurea L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;</text>
      <sha1>dir21bgv678rpypyb3boqrcwdnt7fcq</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149831</id>
      <parentid>149822</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:31:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149831</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20827" sha1="tk93fodhd9ce1t49gbf1kidh5ejykli" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

== Fytoterapeutická matice: Endokrinologie a metabolismus ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při metabolických poruchách, mírných formách cukrovky, dysfunkcích štítné žlázy a pro celkové posílení imunity. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní zdravotní stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;text-align: center; font-size: 75%; width: 100%; border-collapse: collapse;&quot;
|+ Přehled drog pro endokrinologii a metabolismus (Všechny diagnózy)
|-
! rowspan=&quot;2&quot; style=&quot;width: 16%; background:#f2f2f2;&quot; | Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e3f2fd;&quot; | Diabetes mellitus&lt;br /&gt;''Cukrovka (mírná)''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e8f5e9;&quot; | Obesitas&lt;br /&gt;''Obezita a váha''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fff3e0;&quot; | Hyperthyreosis&lt;br /&gt;''Zvýšená f. štítné ž.''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#f3e5f5;&quot; | Hypothyreosis&lt;br /&gt;''Snížená f. štítné ž.''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#e0f2f1;&quot; | Detoxicatio&lt;br /&gt;''Čištění a játra''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fffde7;&quot; | Immunostimulans&lt;br /&gt;''Podpora imunity''
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background:#fbe9e7;&quot; | Autoimunita&lt;br /&gt;''Autoimunitní poruchy''
|-
! style=&quot;background:#e3f2fd; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e8f5e9; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fff3e0; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#f3e5f5; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#e0f2f1; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fffde7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
! style=&quot;background:#fbe9e7; font-weight: bold;&quot; | I
! style=&quot;background:#ffebee; font-weight: bold;&quot; | K
|- id=&quot;Herba_millefolii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba millefolii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řebříček obecný|Achillea millefolium]]''
| 1 zdroj (hořčiny a flavonoidy doplňkově podporují sekreci slinivky břišní)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (hořčiny stimulují trávení, což může u obezity paradoxně zvýšit chuť k jídlu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající čistič krve, urychluje jaterní metabolismus a odvod metabolického odpadu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (nespecifická podpora odolnosti organismu skrze tonizaci jater)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (ve směsích tlumí zánětlivé autoimunitní procesy ve střevech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_agrimoniae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba agrimoniae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Řepík lékařský|Agrimonia eupatoria]]''
| 2 zdroje (tradiční pomocný prostředek ke stabilizaci glykémie při mírné cukrovce II. typu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové jaterní metabolikum; čistí jaterní parenchym, žlučovody a zlepšuje celkovou látkovou výměnu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (celkově posiluje obranyschopnost zlepšením funkce detoxikačních orgánů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírnění autoimunitních kožních a slizničních zánětů zevně)&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_endo&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Semen_alectorolophi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Semen alectorolophi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kokrhel luštinec|Rhinanthus alectorolophus]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (vnitřně nepoužívat pro detoxikaci, semena vykazují systémovou toxicitu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Radix_althaeae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Proskurník lékařský|Althaea officinalis]]''
| 1 zdroj (rostlinné slizy mohou mírně zpomalit vstřebávání cukrů ze střeva, což stabilizuje glykémii)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (slizový pocit sytosti v žaludku při redukčních dietách)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora slizniční imunity dýchacích a trávicích cest)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající krycí a protizánětlivý účinek slizů tlumí autoimunitní podráždění sliznic, např. u Crohnovy choroby)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_endo&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_angelicae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix angelicae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Andělika lékařská|Angelica archangelica]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (zlepšuje metabolické využití živin stimulací žláz, nevhodné u přejídání)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné metabolikum urychlující odbourávání odpadních látek přes moč a pot)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (obecné stimulační tonikum pro oslabený organismus)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace v těhotenství a při systémových autoimunitních poruchách s fotosenzibilitou)&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_betulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bříza bělokorá|Betula pendula]]''
| 1 zdroj ( flavonoidy mírně podporují celkovou látkovou výměnu diabetiků)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (razantní odvodnění pomáhá snižovat nadváhu způsobenou retencí tekutin)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkový čistič; masivně odstraňuje z těla kyselinu močovou, chloridy a metabolické toxiny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (všeobecná jarní tonizace organismu)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (doplňková léčba kožních autoimunitních projevů, např. lupénky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Herba_cichorii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba cichorii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Čekanka obecná|Cichorium intybus]]''
| 4 zdroje (mimořádný význam; vysoký obsah inulinu slouží jako prebiotikum a ideální náhražka cukru pro diabetiky, zlepšuje toleranci glukózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (inulin dává pocit sytosti, hořčiny optimalizují spalování tuků játry)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající hepatoprotektivum a cholereticum; čistí krev, stimuluje játra a slezinu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nepoužívat při obstrukci žlučovodů)&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii_endo&quot; /&gt;
| 2 zdroje (posiluje imunitní systém skrze ozdravění střevního mikrobiomu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Flos_chamomillae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Heřmánek pravý|Matricaria chamomilla]]''
| 1 zdroj (studie naznačují mírný vliv na snižování glykémie a ochranu před komplikacemi diabetu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (mírná podpora jaterních funkcí a regenerace sliznic trávicího traktu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající imunostimulans, vykazuje přímé antibakteriální a imunomodulační účinky)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný protizánětlivý účinek chamazulenu mírní zánětlivé fáze autoimunitních chorob, např. střev či kůže)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (známá přecitlivělost na hvězdnicovité rostliny)&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Fructus_foeniculi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Fenykl obecný|Foeniculum vulgare]]''
| 0
| 0
| 2 zdroje (silice mírní pocit hladu a nadýmání při přísných redukčních dietách)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné urychlení vylučování odpadních látek z tkání)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (doprovodné antiseptické účinky)&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat čistou silici ve velkých dávkách u těžkých metabolických rozvratů)&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_marrubii&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba marrubii'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jablečník obecný|Marrubium vulgare]]''
| 2 zdroje (hořčiny marrubiin doplňkově harmonizují činnost slinivky břišní)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (úprava metabolických funkcí zažívání po obezitě)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vynikající metabolikum; podporuje tvorbu žluči, čistí játra a zlepšuje celkovou látkovou výměnu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tonizace celkově oslabeného organismu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno při těžkých poruchách srdečního rytmu vyvolaných předávkováním hořčinami)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Folium_plantaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium plantaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Jitrocel kopinatý|Plantago lanceolata]]''
| 1 zdroj (slizy v semenech mírně zpomalují vstřebávání sacharidů ve střevě)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (semena /psyllium/ mechanicky zaplňují žaludek při nadváze)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (jemná detoxikace trávicího traktu a čištění krve)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající podpora slizniční imunity dýchacího a střevního systému)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný imunomodulační efekt vhodný u chronických zánětů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|- id=&quot;Radix_primulae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix primulae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Prvosenka jarní|Primula veris]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silný saponinový čistič, urychluje odvod odpadních látek přes lymfu a ledviny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (nespecifické povzbuzení imunitních mechanismů drážděním sliznic)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (saponiny dráždí děložní svalovinu – přísná kontraindikace v těhotenství)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Flos_sambuci&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Bez černý|Sambucus niger]]''
| 2 zdroje (tradiční doprovodný lék stimulující látkovou výměnu u diabetiků)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odvodňovací a metabolický účinek pomáhá mírnit nadváhu a otoky)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkový čistič lymfy a krve, masivně odstraňuje metabolity potopudným a močopudným efektem)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající imunostimulans při akutních virových a bakteriálních infektech, aktivuje potní žlázy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Folium_salviae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Folium salviae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Šalvěj lékařská|Salvia officinalis]]''
| 3 zdroje (významný účinek; prokázané hypoglykemické vlastnosti, zlepšuje citlivost na inzulin a metabolismus glukózy)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocná úprava jaterního metabolismu lipidů)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou ovlivnit endokrinní osy, neužívat při závažných hormonálních tumorech)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (silná jaterní a krevní detoxikace, tlumí hnilobné procesy v těle)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiseptické a antivirové posílení imunity organismu)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství a při kojení; thujon představuje toxické riziko pro plod a drasticky zastavuje laktaci!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_thymi&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba thymi'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Tymián obecný|Thymus vulgaris]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (silné vnitřní antiseptikum bránící kvašení a hnití v trávicím traktu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající stimulans imunity; vykazuje přímé antibakteriální a protivirové účinky v dýchacích cestách)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|- id=&quot;Flos_tiliae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Lípa srdčitá|Tilia cordata]]''
| 0
| 0
| 1 zdroj (metabolické odvodnění a podpora látkové výměny ve směsích)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (pocením a diurézou urychluje vyplavování endogenních toxinů z těla)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkový aktivátor imunitního systému při infekcích; vyvoláním pocení mobilizuje obranné mechanismy těla)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat v obřích dávkách u těžkých kardiálních nedostatečností)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_tussilaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba tussilaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Podběl lékařský|Tussilago farfara]]''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství jako doprovodný čistič krve)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (obsah toxických pyrrolizidinových alkaloidů – PA)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot; /&gt;
| 2 zdroje (slizy a zinek mírně napomáhají lokální imunitě sliznic dýchacích cest)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (PA alkaloidy)&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace v těhotenství, při kojení a u jakýchkoliv chorob jater kvůli riziku hepatotoxicity!)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot; /&gt;
|- id=&quot;Radix_valerianae&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Kozlík lékařský|Valeriana officinalis]]''
| 1 zdroj (mírné snížení stresového faktoru, který zhoršuje průběh diabetu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí neurotické přejídání a psychosomatický hlad ze stresu a úzkosti)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje vegetativní symptomy, třes a bušení srdce provázející hypertyreózu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (podpora regenerace organismu odstraněním spánkového deficitu)&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (nepřetržitě neužívat déle než 4 týdny, hrozí rozvoj valerismu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|- id=&quot;Herba_solidaginis&quot;
! style=&quot;text-align: left; background:#fafafa;&quot; | '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''[[w:cs:Celík zlatobýl|Solidago virgaurea]]''
| 1 zdroj (podpora metabolického zdraví ledvin u diabetických pacientů)&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (vnitřně odvodňuje tkáně a mírní nadváhu provázenou retencí tekutin)&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (mimořádně mocné metabolikum; masivně odbourává a ledvinami vyplavuje kyselinu močovou a dusíkaté látky z těla, čistí kloubní i tkáňové usazeniny)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (celkově posiluje organismus skrze hloubkovou regeneraci ledvinového parenchymu)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí zánětlivé autoimunitní procesy močového ústrojí a mírní projevy lupénky vnitřním čištěním)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u otoků způsobených chronickým selháváním srdce či ledvin)&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_endo&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o látkové výměně a čistění těla). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Millefolii_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Achillea millefolium L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Agrimoniae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Agrimonia eupatoria L., herba''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Althaea officinalis L., radix''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Angelicae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Angelica archangelica L., radix''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Betula pendula Roth and/or Betula pubescens Ehrh., folium''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Cichorii_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cichorium intybus L., radix / herba''. London: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Foeniculum vulgare Miller, fructus''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Sambucus niger L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Salvia officinalis L., folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Thymi_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus vulgaris L. and Thymus zygis L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Solidago virgaurea L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;
== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická_matice_drog]]</text>
      <sha1>tk93fodhd9ce1t49gbf1kidh5ejykli</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149853</id>
      <parentid>149831</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T01:42:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149853</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20152" sha1="k9v33hkaqg57n785ymv9goc4s1u0xrq" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Endokrinologie a metabolismus ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných endokrinních a metabolických stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro endokrinní poruchy, sekreci štítné žlázy a management diabetu, Tabulka B pro celkové poruchy metabolismu, dyslipidémie, dnavou diatézu a depuraci).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Hyperthyreosis
! colspan=&quot;2&quot; | Hypothyreosis
! colspan=&quot;2&quot; | Diabetes mellitus II
! colspan=&quot;2&quot; | Diabetické komplikace
! colspan=&quot;2&quot; | Pancreatitis chronica
! colspan=&quot;2&quot; | Regulace nadledvin
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (výrazný hypoglykemický efekt; sirné sloučeniny jako allicin a diallyldisulfid stimulují sekreci inzulinu z beta-buněk pankreatu, zvyšují periferní citlivost na inzulin a napomáhají stabilizaci glykémie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní angioprotektivum; inhibicí neenzymatické glykace proteinů a výrazným antioxidačním působením prokazatelně chrání kapilární endotel před rozvojem diabetické retinopatie, nefropatie a mikroangiopatií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná stimulace celkové zažívací asimilace, ale přímou exokrinní sekreci slinivky neovlivňuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (působí jako mírné metabolické tonikum stimulující adaptaci organismu na metabolickou zátěž) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (allicin indukuje jaterní cytochrom P450, což vyžaduje vysokou opatrnost u diabetiků s doprovodnou komplexní medikací kvůli změnám clearance perorálních antidiabetik) &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
|-
| '''Radix taraxaci cum herba'''&lt;br /&gt;''Taraxacum officinale''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové rostlinné antidiabetikum; vysoký podíl inulinu slouží jako prebiotické hydrofilní spektrum, hořčiny /seskviterpenové laktony/ stimulují metabolický obrat glukózy a zlepšují glukózovou toleranci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšením viskozity krve a metabolického proplachu doplňkově podporuje periferní vaskulární řečiště) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající exokrinní stimulans; hořčiny reflexně drážděním chuťových receptorů masivně zvyšují sekreci pankreatických enzymů a žluči, což odstraňuje dyspeptické potíže při chronických onemocněních pankreatu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při akutní pankreatitidě, obstrukci žlučových cest a rozvinutém empyému žlučníku!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (celková podpora anabolických a asimilačních drah v organismu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (flavonoidy doplňkově potlačují oxidativní stres v beta-buňkách pankreatu, avšak přímý hypoglykemický substrát chybí) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v terapii diabetických komplikací; ginkgolidy a bilobalid prokazatelně rozšiřují mikrocirkulaci, snižují viskozitu krve a brání agregaci destiček, čímž zásadně léčí a stabilizují rozvinutou diabetickou retinopatii, nefropatii a syndrom diabetické nohy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zvýšení odolnosti buněk vůči metabolické hypoxii při stresové zátěži) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (absolutní kontraindikace při souběžné léčbě antikoagulanty /Warfarin/ kvůli drastickému riziku spontánního intrakraniálního krvácení) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_endo&quot; /&gt;
|-
| '''Folium urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica''
| 0
| 0
| 2 zdroje (minerální látky a celková metabolická stimulace nálevu mírně podporují bazální látkovou výměnu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní doplňkové antidiabetikum; glukokininy prokazatelně stimulují utilizaci glukózy v periferních tkáních a mírní glykemické výkyvy u diabetu II. typu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vysoká antioxidační kapacita a proplachový renální účinek pomáhají chránit ledvinné glomeruly před rozvojem diabetické nefropatie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (sekretolytické složky stimulují metabolickou asimilaci živin, tlumí chronickou zažívací slabost) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora vylučování kortikosteroidů a mírné nespecifické tonizování při nadledvinkovém vyčerpání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba lycopi'''&lt;br /&gt;''Lycopus europaeus''
| 4 zdroje (naprostá endokrinní jednička; obsažené fenolické kyseliny /zejména kyselina lithospermová/ a fluoridy specificky inhibují vazbu TSH na receptory štítné žlázy a potlačují periferní konverzi T4 na aktivní T3, čímž spolehlivě léčí lehké formy hypertyreózy, tlumí tyreotoxické bušení srdce, třes a autonomní excitaci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lycopi_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 4 zdroje (přísná, fatální kontraindikace při hypothyreóze a rozvinutém kretenismu či myxedému; potlačení sekrece hormonů štítné žlázy by vyvolalo prudké zhoršení metabolického útlumu a život ohrožující stav!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění nadledvinkové hyperaktivity doprovázející celkovou endokrinní bouři) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Fructus phaseoli sine semine'''&lt;br /&gt;''Phaseolus vulgaris''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové metabolické antidiabetikum; glykoproteiny /faseolin/ a solany vykazují prokazatelný inzulino-mimetický účinek, výrazně snižují hladinu glukózy v krvi a stimulují činnost pankreatického aparátu u diabetu II. typu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný proplachový renální účinek chrání ledvinové nefrony před rozvojem pozdních diabetických cévních komplikací) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (doplňková enzymatická podpora metabolické činnosti slinivky břišní) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (celková podpora stabilizace látkové výměny při endokrinním přetížení) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
=== Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Adipositas (Obezita)
! colspan=&quot;2&quot; | Hyperlipidaemia
! colspan=&quot;2&quot; | Podagra (Dna)
! colspan=&quot;2&quot; | Metabolický syndrom
! colspan=&quot;2&quot; | Retence tekutin
! colspan=&quot;2&quot; | Depurace (Čištění krve)
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 2 zdroje (aktivací AMPK stimuluje mírně termogenezi a lipidový obrat, podporuje redukční diety) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička; organické sirné složky inhibují enzym HMG-CoA reduktázu, čímž prokazatelně snižují syntézu endogenního cholesterolu, redukují hladiny LDL a triglyceridů a brání ateroskleróze) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (urychluje metabolický odchod cizorodých látek, doplňkově mírní kloubní záněty u dnavé artritidy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní multikriteriální působení; současně snižuje krevní tlak, upravuje lipidový profil a zvyšuje citlivost na inzulin, čímž komplexně léčí projevy metabolického syndromu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní systémové depurativum; stimuluje enzymatické detoxikační systémy v játrech, čistí krevní koryto a podporuje vylučování metabolického odpadu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace užívání vysokých terapeutických dávek 14 dní před chirurgickými zákroky z důvodu antiagregačního efektu) &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
|-
| '''Radix taraxaci cum herba'''&lt;br /&gt;''Taraxacum officinale''
| 3 zdroje (hořčiny stimulují produkci trávicích šťáv a metabolismus, inulin omezuje pocit hladu a reguluje vstřebávání cukrů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výrazný lipotropní účinek; taraxacin stimuluje tvorbu a odtok žluči /cholagogum, choleretikum/, což výrazně urychluje metabolismus tuků a pomáhá snižovat hladinu cholesterolu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové urikolytikum; obrovský proplachový renální účinek masivně zvyšuje clearance a celkové vylučování kyseliny močové z organismu, čímž účinně likviduje dnavou diatézu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (komplexně upravuje jaterní metabolismus a asimilaci sacharidů, čímž pozitivně ovlivňuje inzulinovou rezistenci) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné rostlinné akvaretikum; vysoký podíl draselných solí vyvolává silný proplachový účinek ledvin a odstraňuje metabolické retence tekutin bez demineralizace těla) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u otoků zapříčiněných těžkým selháváním srdce nebo ledvin) &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 4 zdroje (stěžejní depurativum a hepatoprotektivum; čistí krev skrze intenzivní stimulaci jater a ledvin, odstraňuje toxiny a odlehčuje přetížené látkové výměně) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace při úplné obstrukci žlučových cest, empyému žlučníku a akutním zánětu slinivky břišní) &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 1 zdroj (mírné zvýšení celkové tkáňové prokrvenosti, doplňkově podporuje metabolický obrat při redukčních režimech) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antioxidační vlastnosti brání oxidaci LDL cholesterolu a potlačují ukládání lipidových plátů do cévní stěny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vazoprotektivní účinek ginkgolidů chrání cévní řečiště před kombinovanými dopady dyslipidémie a inzulinové rezistence) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšením mikrovaskulární filtrace podporuje doplňkovou resorpci mírných otoků vázaných na cévní insuficienci) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antioxidační ochrana neuronů a cévního endotelu před systémovými metabolickými toxiny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (absolutní kontraindikace souběžného podávání s antikoagulační léčbou /Warfarin/ kvůli riziku spontánního krvácení) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_endo&quot; /&gt;
|-
| '''Folium urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica''
| 2 zdroje (aktivuje enzymatickou činnost a látkovou výměnu, čistí trávicí trakt a podporuje redukční diety) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (doplňkový příznivý vliv na lipidový profil skrze celkovou stimulaci metabolických funkcí jater a slinivky) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v metabolické léčbě dny; mohutný proplachový a urikosurický účinek drasticky zvyšuje renální clearance a vylučování kyseliny močové, odstraňuje dnavé záchvaty a brání ukládání urátových tofů v kloubech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní multikriteriální metabolikum; prokazatelně snižuje glykemické výkyvy, upravuje látkovou výměnu a odlehčuje organismu při inzulinové rezistenci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové, bezpečné akvaretikum; vyvolává masivní hydrostatický proplach ledvin a odstraňuje metabolické a lymfatické retence tekutin bez rizika demineralizace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u otoků kardio-renálního původu vyžadujících exaktní klinickou kličkovou medikaci) &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot; /&gt;
| 4 zdroje (naprostý král mezi systémovými depurativy; masivně čistí krevní koryto, stimuluje činnost ledvin, jater i kůže a bleskově odstraňuje toxické katabolity z těla) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba lycopi'''&lt;br /&gt;''Lycopus europaeus''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírný doplňkový vliv na lipidový profil skrze celkové tlumení hyperreaktivity endokrinního systému) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (pomáhá korigovat autonomní a oběhové dysbalance, které často doprovázejí pokročilý metabolický syndrom s endokrinní složkou) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (vykazuje specifické depurativní účinky zaměřené na eliminaci metabolických toxinů vznikajících při zvýšené činnosti štítné žlázy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Fructus phaseoli sine semine'''&lt;br /&gt;''Phaseolus vulgaris颜''
| 3 zdroje (vysoký obsah aminokyselin a chromu napomáhá regulaci pocitu hladu, omezuje chuť na sladké a efektivně podporuje redukci hmotnosti u adiposity) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (příznivě ovlivňuje látkovou výměnu tuků a přispívá k mírnému snížení zvýšené hladiny cholesterolu v krvi) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové doplňkové urikolytikum; výrazně stimuluje vylučování moči a urychluje odchod nadbytečné kyseliny močové z krevního oběhu při dně) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam u metabolického syndromu; kombinovaný účinek inzulino-mimetických látek a silné diurézy prokazatelně odlehčuje organismu s inzulinovou rezistencí a hypertenzí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní metabolické akvaretikum; vyvolává masivní a bezpečný proplach urologického traktu, čímž spolehlivě odstraňuje metabolické retence tekutin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u masivních edémů způsobených organickým selháváním srdce nebo ledvin) &lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající metabolické depurativum; proplachuje ledvinové tubuly, urychluje clearance dusíkatých reziduí a výrazně čistí krevní koryto od katabolitů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot; /&gt;
| 0
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o látkové výměně a žlázách s vnitřní sekrecí). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium sativum L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Taraxacum officinale Weber ex Wigg., radix cum herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Urtica dioica L., Urtica urens L., folium / herba''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lycopi_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Lycopus europaeus L., herba''. London: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Phaseolus vulgaris L., fructus sine semine''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>k9v33hkaqg57n785ymv9goc4s1u0xrq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie</title>
    <ns>10</ns>
    <id>20822</id>
    <revision>
      <id>149808</id>
      <parentid>149558</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T15:49:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Rosičák přesunul stránku [[Šablona:Prohlášení o vyloučení odpovědnosti]] na [[Šablona:Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie]]: konkrétnější název</comment>
      <origin>149558</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="905" sha1="d9bhjn8dsul8hdhst7hbr12d5h4vyxr" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;clear: both; margin: 15px 0; border: 2px solid #b22222; background-color: #fff5f5; padding: 12px; border-radius: 6px; box-shadow: 0 2px 4px rgba(0,0,0,0.05); display: flex; align-items: center;&quot;&gt;
&lt;div style=&quot;font-size: 28px; margin-right: 15px; color: #b22222;&quot;&gt;⚠️&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;font-size: 90%; color: #333; line-height: 1.5;&quot;&gt;
'''Důležité upozornění :''' Informace obsažené v této fytoterapeutické matici mají výhradně akademický, studijní a informativní charakter. V žádném případě nenahrazují odbornou lékařskou diagnózu, lékařskou konzultaci ani strukturovanou farmakoterapii. Užití léčivých rostlin, zejména u závažných chronických onemocnění nebo při současném užívání syntetických léčiv, vždy konzultujte se svým ošetřujícím lékařem nebo farmaceutem.
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;[[Kategorie:Šablony Wikiverzity]]&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>d9bhjn8dsul8hdhst7hbr12d5h4vyxr</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149861</id>
      <parentid>149808</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T04:55:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kusurija</username>
        <id>1879</id>
      </contributor>
      <comment>Kategorie</comment>
      <origin>149861</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="950" sha1="e5p1pmr9ld37ifvhg07z5f0n5ko4nu7" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;clear: both; margin: 15px 0; border: 2px solid #b22222; background-color: #fff5f5; padding: 12px; border-radius: 6px; box-shadow: 0 2px 4px rgba(0,0,0,0.05); display: flex; align-items: center;&quot;&gt;
&lt;div style=&quot;font-size: 28px; margin-right: 15px; color: #b22222;&quot;&gt;⚠️&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;font-size: 90%; color: #333; line-height: 1.5;&quot;&gt;
'''Důležité upozornění :''' Informace obsažené v této fytoterapeutické matici mají výhradně akademický, studijní a informativní charakter. V žádném případě nenahrazují odbornou lékařskou diagnózu, lékařskou konzultaci ani strukturovanou farmakoterapii. Užití léčivých rostlin, zejména u závažných chronických onemocnění nebo při současném užívání syntetických léčiv, vždy konzultujte se svým ošetřujícím lékařem nebo farmaceutem.
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;[[Kategorie:Šablony Wikiverzity]]&lt;/noinclude&gt;

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>e5p1pmr9ld37ifvhg07z5f0n5ko4nu7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Navbox Fytoterapeutická matice</title>
    <ns>10</ns>
    <id>20823</id>
    <revision>
      <id>149832</id>
      <parentid>149559</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T16:52:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149832</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1553" sha1="0l1uivnlde2hhl5537jnyma0np1q6ck" xml:space="preserve">{| class=&quot;navbox&quot; style=&quot;border:1px solid #aaa; clear:both; margin:1em 0 0; padding:2px; font-size:90%; width:100%; background:#f9f9f9; border-collapse:collapse;&quot;
|-
! style=&quot;background:#b3e6b3; text-align:center; font-weight:bold; padding:4px;&quot; | [[Fytoterapeutická matice drog|Fytoterapeutická matice]] – Rychlá navigace mezi moduly
|- style=&quot;border-top:1px solid #aaa;&quot;

| style=&quot;padding:6px 8px; text-align:center; line-height:1.8em;&quot; | 
[[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie|Dermatologie a revmatologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus|Endokrinologie a metabolismus]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie|Gastroenterologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Geriatrie a podpůrná onkologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium|Gynekologie a klimakterium]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie|Kardiologie a angiologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie|Neurologie a psychiatrie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Oftalmologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Otorinolaryngologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Pediatrická fytoterapie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém|Respirační systém]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Traumatologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie|Urologie a nefrologie]]
|}</text>
      <sha1>0l1uivnlde2hhl5537jnyma0np1q6ck</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149857</id>
      <parentid>149832</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T02:22:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149857</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2146" sha1="sk400qbyv1dk8or0hjixet910j6e0lu" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;Tato šablona slouží jako souhrnný navigační panel pro projekt [[Fytoterapeutická matice drog]]. Vkládá se na konec každé podstránky.&lt;/noinclude&gt;
&lt;div class=&quot;navbox&quot; style=&quot;border: 1px solid #a2a9b1; background-color: #f8f9fa; padding: 5px; margin-top: 20px; clear: both; font-size: 90%; text-align: center;&quot;&gt;
&lt;div style=&quot;background-color: #e2f0d9; font-weight: bold; padding: 3px; margin-bottom: 5px; border-bottom: 1px solid #a2a9b1;&quot;&gt;[[Fytoterapeutická matice drog|Fytoterapeutická matice drog]]&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;padding: 2px 5px;&quot;&gt;
[[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví|Andrologie a mužské zdraví]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém|Angiologie a cévní systém]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie|Dermatologie a revmatologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus|Endokrinologie a metabolismus]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování|Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie|Gastroenterologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Geriatrie a podpůrná onkologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium|Gynekologie a klimakterium]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie|Imunologie a infektologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie|Kardiologie a angiologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie|Neurologie a psychiatrie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Oftalmologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Otorinolaryngologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Pediatrická fytoterapie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém|Respirační systém]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Traumatologie]] • 
[[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie|Urologie a nefrologie]]
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;noinclude&gt;[[Kategorie:Šablony Wikiverzity]]&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>sk400qbyv1dk8or0hjixet910j6e0lu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Diskuse s uživatelem:Rosičák</title>
    <ns>3</ns>
    <id>20824</id>
    <revision>
      <id>149881</id>
      <parentid>149783</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:59:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>149881</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3752" sha1="iqfz2ap1ipa9gmua7rkev75i4nbpwia" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 9. 2026, 05:25 (UTC)

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)</text>
      <sha1>iqfz2ap1ipa9gmua7rkev75i4nbpwia</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149882</id>
      <parentid>149881</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:59:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Možné užití GenAI */</comment>
      <origin>149882</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3636" sha1="p4ulrin7vgaoks9rg49pqk6m54fqdpi" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)</text>
      <sha1>p4ulrin7vgaoks9rg49pqk6m54fqdpi</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149886</id>
      <parentid>149882</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:09:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kusurija</username>
        <id>1879</id>
      </contributor>
      <comment>/* Návrhy  */ (s EditKonfl. a bez ohledu na něj)</comment>
      <origin>149886</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4093" sha1="5w41savylk8vll1644hv8vkbgpzu1j8" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
 	
== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)</text>
      <sha1>5w41savylk8vll1644hv8vkbgpzu1j8</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149889</id>
      <parentid>149886</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:13:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Návrhy */</comment>
      <origin>149889</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4225" sha1="5lswssxwo20kgr5zsys8ethinh3kqv9" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
 	
== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)
: Mě osobně je tato nálepka protivná. Ale to si musí rozhodnout projekt zvaný česká Wikiverzita. --24. 9. 2026, 06:13 (UTC)</text>
      <sha1>5lswssxwo20kgr5zsys8ethinh3kqv9</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149890</id>
      <parentid>149889</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:13:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Návrhy */</comment>
      <origin>149890</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4314" sha1="6ggacvfcykt2hpmr39op3jst2yhd2ws" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
 	
== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)
: Mě osobně je tato nálepka protivná. Ale to si musí rozhodnout projekt zvaný česká Wikiverzita. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:13 (UTC)</text>
      <sha1>6ggacvfcykt2hpmr39op3jst2yhd2ws</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149891</id>
      <parentid>149890</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:14:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Návrhy */</comment>
      <origin>149891</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4392" sha1="hpiax9zc24aba7kimgzik7lih1knq5c" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
 	
== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)
: Mě osobně je tato nálepka protivná. Ale to si musí rozhodnout projekt zvaný česká Wikiverzita. Navíc je dost možné, že jsem hodnotu těchto krabiček ještě nedocenil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:14 (UTC)</text>
      <sha1>hpiax9zc24aba7kimgzik7lih1knq5c</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149892</id>
      <parentid>149891</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:15:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Návrhy */</comment>
      <origin>149892</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4315" sha1="qghgoasxi10x7lz96xsg3tmje6xgaee" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
 	
== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)
: Mě osobně je tato nálepka protivná. Ale to si musí rozhodnout projekt zvaný česká Wikiverzita. Navíc je dost možné, že jsem hodnotu těchto krabiček ještě patřičně nedocenil. --24. 9. 2026, 06:15 (UTC)</text>
      <sha1>qghgoasxi10x7lz96xsg3tmje6xgaee</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149893</id>
      <parentid>149892</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:15:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Návrhy */</comment>
      <origin>149893</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4404" sha1="o6fn3kezhr11macqz7owcgg20uormvg" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
 	
== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)
: Mě osobně je tato nálepka protivná. Ale to si musí rozhodnout projekt zvaný česká Wikiverzita. Navíc je dost možné, že jsem hodnotu těchto krabiček ještě patřičně nedocenil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:15 (UTC)</text>
      <sha1>o6fn3kezhr11macqz7owcgg20uormvg</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149897</id>
      <parentid>149893</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:20:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kusurija</username>
        <id>1879</id>
      </contributor>
      <comment>/* Možné užití GenAI */ {{Ping|Dan Polansky}} problém</comment>
      <origin>149897</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5004" sha1="sq7p4lnmtjk8w6qbrn9rc310ns7h4b1" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
: {{Ping|Dan Polansky}} Předběhl jste mě... Takže se pod Váš příspěvek podepisuji. Na druhou stranu, pokud mohu tušit, kolega si materiál připravoval značně dlouhou dobu - viz jeho odmlčení na vícero projektech  po značně dlouhou dobu. Užití AI je patrné, zatím nemohu posoudit, nakolik škodlivé. (Užití pravděpodobně v dobré vůli). Zcela jistě bude zapotřebí/nezbytně nutno/ lidské kontroly, což je pro tento (cs.Wikiverzita) projekt +/- nad síly editorstva. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:19 (UTC)

== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)
: Mě osobně je tato nálepka protivná. Ale to si musí rozhodnout projekt zvaný česká Wikiverzita. Navíc je dost možné, že jsem hodnotu těchto krabiček ještě patřičně nedocenil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:15 (UTC)</text>
      <sha1>sq7p4lnmtjk8w6qbrn9rc310ns7h4b1</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149898</id>
      <parentid>149897</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T06:22:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Možné užití GenAI */</comment>
      <origin>149898</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5419" sha1="5ef30bbysa07kjgod5616dqawd3wrqu" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
: {{Ping|Dan Polansky}} Předběhl jste mě... Takže se pod Váš příspěvek podepisuji. Na druhou stranu, pokud mohu tušit, kolega si materiál připravoval značně dlouhou dobu - viz jeho odmlčení na vícero projektech  po značně dlouhou dobu. Užití AI je patrné, zatím nemohu posoudit, nakolik škodlivé. (Užití pravděpodobně v dobré vůli). Zcela jistě bude zapotřebí/nezbytně nutno/ lidské kontroly, což je pro tento (cs.Wikiverzita) projekt +/- nad síly editorstva. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:19 (UTC)
:: {{Ping|Kusurija}} Přinejmenším by použití podle mě mělo být na stránce jasně přiznané; to je podle mě ten nejmenší požadavek vůbec. A proto jsem založil toto: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:22 (UTC)

== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)
: Mě osobně je tato nálepka protivná. Ale to si musí rozhodnout projekt zvaný česká Wikiverzita. Navíc je dost možné, že jsem hodnotu těchto krabiček ještě patřičně nedocenil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:15 (UTC)</text>
      <sha1>5ef30bbysa07kjgod5616dqawd3wrqu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Fytoterapeutická matice drog</title>
    <ns>14</ns>
    <id>20828</id>
    <revision>
      <id>149805</id>
      <timestamp>2026-09-23T15:43:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „Tato kategorie sdružuje tabulkové projekty fytoterapie.“</comment>
      <origin>149805</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="57" sha1="i2up3ljq4f2zz9s3b79788fa89vq4v2" xml:space="preserve">Tato kategorie sdružuje tabulkové projekty fytoterapie.</text>
      <sha1>i2up3ljq4f2zz9s3b79788fa89vq4v2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Prohlášení o vyloučení odpovědnosti</title>
    <ns>10</ns>
    <id>20829</id>
    <revision>
      <id>149809</id>
      <timestamp>2026-09-23T15:49:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>Rosičák přesunul stránku [[Šablona:Prohlášení o vyloučení odpovědnosti]] na [[Šablona:Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie]]: konkrétnější název</comment>
      <origin>149809</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="92" sha1="jdgbgqk03q4wa3cl4qwkvuc91gg9qmn" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Šablona:Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie]]</text>
      <sha1>jdgbgqk03q4wa3cl4qwkvuc91gg9qmn</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149810</id>
      <parentid>149809</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T15:50:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>stránka vyprázdněna</comment>
      <origin>149810</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" sha1="phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1" />
      <sha1>phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20830</id>
    <revision>
      <id>149833</id>
      <timestamp>2026-09-23T17:09:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}  __TOC__ == Fytoterapeutická matice: Geriatrie a podpůrná onkologie ==  Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných u specifických geriatrických stavů a v podpůrné onkologické péči (kompletní tabulku naleznete v referenčních zdrojích [1], [2], [3], [4], [9]). Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro vybrané stav…“</comment>
      <origin>149833</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5946" sha1="9vfhif63qu3cs6wbkiis7ftuuxmbh6w" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Geriatrie a podpůrná onkologie ==

Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných u specifických geriatrických stavů a v podpůrné onkologické péči (kompletní tabulku naleznete v referenčních zdrojích [1], [2], [3], [4], [9]). Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro vybrané stavy, včetně položek jako *Bulbus allii sativi* a *Folium ginkgo*.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Involuční změny
! colspan=&quot;2&quot; | Stařecký třes
! colspan=&quot;2&quot; | Kognitivní úbytek
! colspan=&quot;2&quot; | Kachexie a nutriční stimulace
! colspan=&quot;2&quot; | Hepatoprotekce při cytostaticích
! colspan=&quot;2&quot; | Paliativní zklidnění sliznic
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-
| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 2 zdroje (celková metabolická tonizace, podpora elasticity stárnoucích cév) &lt;sup&gt;[1] [2]&lt;/sup&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zlepšení reologických vlastností krve v CNS, nepřímá podpora paměti) &lt;sup&gt;[1] [3]&lt;/sup&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (antioxidační ochrana jaterních buněk před volnými radikály) &lt;sup&gt;[3]&lt;/sup&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (neužívat ve vysokých dávkách souběžně s onkologickou terapií – interferuje s cytochromem P450 a zvyšuje krvácivost před operacemi) &lt;sup&gt;[1] [4]&lt;/sup&gt;
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 1 zdroj (mírné uvolnění tkáňového tonu, podpora vitality buněk) &lt;sup&gt;[3]&lt;/sup&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro mozkovou mikrocirkulaci – vaskulární demence, stařecký úbytek paměti, tinitus) &lt;sup&gt;[1] [2] [3] [9]&lt;/sup&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u těžkých forem mozkové kůry s krvácivými stavy) &lt;sup&gt;[1]&lt;/sup&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace souběžného užívání s antikoagulanty jako Warfarin, hrozí vnitřní krvácení) &lt;sup&gt;[1]&lt;/sup&gt;
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 1 zdroj (mírné uvolnění napětí stárnoucího organismu) [3]
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro tlumení psychomotorického neklidu a stařeckého třesu nervového původu) [1][2][3][14]
| 0
| 2 zdroje (uvolňuje spazmy mozkových cév vyvolané psychosomatickým stresem) [2][3]
| 1 zdroj (neužívat u těžkého kognitivního útlumu s letargií, může prohloubit apatii) [1]
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Radix ginseng'''&lt;br /&gt;''Panax ginseng''
| 4 zdroje (špičkový geriatrický adaptogen, stimuluje buněčný metabolismus a zpomaluje involuční změny tkání) [1][2][3]
| 1 zdroj (kontraindikováno při akutních infekčních a horečnatých stavech) [1]
| 1 zdroj (mírná harmonizace nervové soustavy, ale primárně netlumí třes) [3]
| 0
| 3 zdroje (zlepšuje utilizaci kyslíku v CNS, podporuje paměť, koncentraci a mentální výkonnost) [1][3]
| 0
| 2 zdroje (podpora metabolických funkcí a mírná stimulace chuti k jídlu u celkové slabosti) [2]
| 0
| 1 zdroj (antioxidační ochrana parenchymu jater) [3]
| 0
| 0
| 2 zdroje (kontraindikace: neužívat ve vysokých dávkách souběžně s antikoagulační léčbou) [1]
|-
| '''Herba cnici benedicti'''&lt;br /&gt;''Centaurea benedicta''
| 1 zdroj (celková podpora látkové výměny u stárnoucího organismu)
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové stomachikum a amarum, výrazně stimuluje sekreci žaludečních šťáv a chuť k jídlu u nádorové kachexie a senilní anorexie)
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při akutních žaludečních vředech, gastritidě a zánětech ledvin)
| 1 zdroj (mírná podpora sekrece žluči)
| 0
| 0
| 1 zdroj (možná alergická reakce u osob přecitlivělých na hvězdnicovité rostliny)
|-
| '''Fructus silybi mariani'''&lt;br /&gt;''Silybum marianum''
| 1 zdroj (ochrana buněčných membrán před procesy stárnutí)
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro hepatoprotekci; silymarinový komplex stabilizuje membrány hepatocytů a stimuluje regeneraci jaterní tkáně poškozené hepatotoxickými cytostatiky)
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při kompletní obstrukci žlučových cest)
| 0
| 2 zdroje (výrazný vliv na cytochrom P450; metabolické interakce mohou měnit clearance a plazmatické hladiny některých onkologických léčiv)
|-
| '''Flos malvae'''&lt;br /&gt;''Malva sylvestris''
| ... [zkráceno, plný kód v referenci]
|}

== Použité prameny a literatura ==
* &lt;span id=&quot;ref-mika&quot;&gt;&lt;sup&gt;[1]&lt;/sup&gt;&lt;/span&gt; MIKA, Karol. *Fytoterapia z pera lekára*. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.
* &lt;span id=&quot;ref-rystonova&quot;&gt;&lt;sup&gt;[2]&lt;/sup&gt;&lt;/span&gt; RYSTONOVÁ, Ida. *Byliny na srdce, cévy, krev*. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-43-6.
* &lt;span id=&quot;ref-janca&quot;&gt;&lt;sup&gt;[3]&lt;/sup&gt;&lt;/span&gt; JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. *Herbář léčivých rostlin 1–7*. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.
* &lt;span id=&quot;ref-ema&quot;&gt;&lt;sup&gt;[4]&lt;/sup&gt;&lt;/span&gt; European Medicines Agency (HMPC). *European Union herbal monograms and assessment reports*. Amsterdam: EMA. Dostupné online z webu ema.europa.eu.

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>9vfhif63qu3cs6wbkiis7ftuuxmbh6w</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149834</id>
      <parentid>149833</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T17:17:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149834</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3284" sha1="tlif64lkowr8s9nf99f73nxoomv7ohy" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Geriatrie a podpůrná onkologie ==
Tato podstránka obsahuje přehled drog pro geriatrické stavy a podpůrnou onkologii.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Involuční změny
! colspan=&quot;2&quot; | Stařecký třes
! colspan=&quot;2&quot; | Kognitivní úbytek
! colspan=&quot;2&quot; | Kachexie a nutriční stimulace
! colspan=&quot;2&quot; | Hepatoprotekce při cytostaticích
! colspan=&quot;2&quot; | Paliativní zklidnění sliznic
|-
| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;rystonova&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. *Byliny na srdce, cévy, krev*. Praha: Vodnář, 2003.&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;janca&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. *Herbář léčivých rostlin 1–7*. Praha: Eminent, 1994–2002.&lt;/ref&gt;

| 0 | 0 | 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;mika&quot;&gt;MIKA, Karol. *Fytoterapia z pera lekára*. Martin: Osveta, 2016.&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt;

| 0 | 0 | 0
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;rystonova&quot; /&gt;

| 0 | 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;ema&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). *European Union herbal monograms*. Amsterdam: EMA.&lt;/ref&gt;
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt;

| 0 | 0 | 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;rystonova&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt;

| 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;rystonova&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;rystonova&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Radix ginseng'''&lt;br /&gt;''Panax ginseng''
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;rystonova&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;rystonova&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
|-
| '''Herba cnici benedicti'''&lt;br /&gt;''Centaurea benedicta''
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;rystonova&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;rystonova&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt;
|-
| '''Fructus silybi mariani'''&lt;br /&gt;''Silybum marianum''
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;rystonova&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
|-
| '''Flos malvae'''&lt;br /&gt;''Malva sylvestris''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;mika&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;rystonova&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;janca&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;ema&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
{{Reference}}

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>tlif64lkowr8s9nf99f73nxoomv7ohy</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149835</id>
      <parentid>149834</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T17:36:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149835</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5752" sha1="ponpczaxm3f2hz3jr25c7y3gp0r6bvk" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Geriatrie a podpůrná onkologie ==
Tato podstránka obsahuje přehled drog pro geriatrické stavy a podpůrnou onkologii.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Involuční změny
! colspan=&quot;2&quot; | Stařecký třes
! colspan=&quot;2&quot; | Kognitivní úbytek
! colspan=&quot;2&quot; | Kachexie a nutriční stimulace
! colspan=&quot;2&quot; | Hepatoprotekce při cytostaticích
! colspan=&quot;2&quot; | Paliativní zklidnění sliznic
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_geriat&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Radix ginseng'''&lt;br /&gt;''Panax ginseng''
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Herba cnici benedicti'''&lt;br /&gt;''Centaurea benedicta''
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cnici_geriat&quot; /&gt;
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cnici_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Fructus silybi mariani'''&lt;br /&gt;''Silybum marianum''
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot; /&gt;
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Flos malvae'''&lt;br /&gt;''Malva sylvestris''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Malvae_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;EMA_Malvae_geriat&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o látkové výměně a čistění těla). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Allii_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium sativum L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Panax ginseng C.A. Mey., radix''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Cnici_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Centaurea benedicta L., herba''. London: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Silybum marianum (L.) Gaertn., fructus''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Malvae_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Malva sylvestris L., flos / folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>ponpczaxm3f2hz3jr25c7y3gp0r6bvk</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149838</id>
      <parentid>149835</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T17:52:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149838</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10500" sha1="48qs9po2t76ax7e1tcu3tpvn9q9s4hz" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Geriatrie a podpůrná onkologie ==
Tato podstránka obsahuje systematický, multikriteriální přehled drog užívaných u specifických geriatrických syndromů (involuční změny tkání, stařecký třes, kognitivní úbytek a demence) a v rámci komplementární péče v podpůrné onkologii (nutriční podpora kachexie, orgánová ochrana před toxicitou konvenční léčby a paliativní ošetření sliznic). Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Involuční změny
! colspan=&quot;2&quot; | Stařecký třes
! colspan=&quot;2&quot; | Kognitivní úbytek
! colspan=&quot;2&quot; | Kachexie a nutriční stimulace
! colspan=&quot;2&quot; | Hepatoprotekce při cytostaticích
! colspan=&quot;2&quot; | Paliativní zklidnění sliznic
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 2 zdroje (sirné sloučeniny vykazují výrazný anti-aging efekt na cévní stěnu, udržují její elasticitu a zpomalují sklerotizaci cév u stárnoucího organismu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zlepšením reologických vlastností krve a snížením agregace trombocytů nepřímo podporuje perfuzi CNS, což přispívá k udržení mentálních funkcí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (alliciin a thiosulfináty poskytují antioxidační kapacitu jaternímu parenchymu, což doplňkově ulehčuje endogenní detoxikaci) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace užívání vysokých terapeutických dávek minimálně 14 dní před plánovanými chirurgickými zákroky nebo souběžně s antikoagulační terapií kvůli hrozbě masivního krvácení; allicin navíc indukuje jaterní cytochrom P450, což může u onkologických pacientů změnit clearance podávaných cytostatik!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 1 zdroj (antioxidační flavonoidy eliminují volné radikály a chrání mitochondrie stárnoucích buněk před strukturální involucí) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprosté geriatrické farmakoterapií potvrzené korigens vaskulárně podmíněného kognitivního úbytku; ginkgolidy a bilobalid specificky rozšiřují mikrocirkulaci v mozkové kůře, zvyšují toleranci neuronů k hypoxii, zlepšují exekutivní funkce a paměť a tlumí stařecký tinnitus) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u pokročilých korových atrofií organického původu, kde již vaskulární stimulace nemá terapeutický substrát a může vyvolat neklid) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (absolutní kontraindikace při souběžné léčbě antikoagulanty /Warfarin/ a antiagregancii /Anopyrin/; terpenové laktony inhibují PAF /faktor aktivující destičky/, čímž v geriatrické praxi drasticky stoupá riziko spontánního intrakraniálního krvácení!) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Fructus silybi mariani'''&lt;br /&gt;''Silybum marianum''
| 1 zdroj (silymarinový komplex působí jako silný lapač volných radikálů a stabilizátor buněčných membrán, čímž doplňkově zpomaluje involutionální lipofuscinózu a degeneraci tkání) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové klinicky ověřené hepatoprotektivum v onkologii; silymarin prokazatelně stimuluje RNA polymerázu I v hepatocytech, čímž urychluje proteosyntézu a strukturální regeneraci jaterního parenchymu poškozeného hepatotoxickými cytostatiky a omezuje průnik xenobiotik do buněk) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při akutních stavech obstrukce žlučových cest a rozvinutém cholangio-karcinomu, kde zvýšená sekrece žluči představuje mechanické riziko) &lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silymarin vykazuje silný inhibiční účinek na vybrané izoenzymy cytochromu P450, zejména CYP2C9 a CYP3A4; souběžné podávání s cytostatiky, která jsou substráty těchto enzymů, vyžaduje extrémní opatrnost kvůli riziku nepředvídatelného zvýšení jejich systémové toxicity!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Radix ginseng'''&lt;br /&gt;''Panax ginseng''
| 4 zdroje (král geriatrických adaptogenů; triterpenoidní ginsenosidy komplexně stimulují hypothalamo-hypofyzárno-adrenální osu, zvyšují syntézu proteinů, zlepšují celkovou metabolickou vitalitu stárnoucích tkání a mírní senilní involuci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u akutních horečnatých a hyperaktivních infekčních stavů stárnoucích pacientů) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (podpůrná harmonizace tonu centrální nervové soustavy, ale bez přímého potlačení motorických třesů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazné nootropní a neuroprotektivní účinky; zvyšuje utilizaci kyslíku a glukózy v neuronech, stimuluje cholinergní systém, prokazatelně zlepšuje paměť, exekutivní funkce a oddaluje projevy mírného kognitivního úbytku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (stomachikum a metabolické tonikum; stimuluje anabolické procesy u geriatrických pacientů a napomáhá zpomalit rozvoj stařecké chřadlosti) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora nespecifické metabolické kapacity jater vůči zátěži) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (výrazné riziko interakcí u onkologické péče; ginsenosidy mohou inhibovat agregaci destiček a interferovat s antikoagulační terapií /Warfarin/, současně hrozí interakce s kortikosteroidy a imunosupresivy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Herba cnici benedicti'''&lt;br /&gt;''Centaurea benedicta''
| 1 zdroj (hořčiny celkově optimalizují přeměnu látek a stimulují buněčnou asimilaci živin u stárnoucího organismu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (stěžejní amarum a stomachikum; hořčina cnicin reflexně přes nervus vagus masivně zvyšuje sekreci žaludečních šťáv, slin a žluči, čímž zásadně stimuluje chuť k jídlu u onkologické kachexie a senilní anorexie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cnici_geriat&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při akutních žaludečních a dvanáctníkových vředech, hyperacidní gastritidě a zánětlivých onemocněních ledvin) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cnici_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (zlepšení metabolické průchodnosti žlučových cest sekrečním účinkem) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (možná systémová alergická reakce a zkřížená citlivost u geriatrických pacientů s prokázanou alergií na jiné hvězdnicovité rostliny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 1 zdroj (mírné uvolnění somatického napětí stárnoucího organismu potlačením psychosomatických stresorů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní geriatrické sedativum; valepotriáty a kyselina valerenová působí jako agonisté na GABA_A receptorech v CNS, tlumí psychomotorický neklid, stařeckou dráždivost a esenciální či senilní třes neurogenního původu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_geriat&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odstraněním psychogenní tenze a zklidněním cévního tonu nepřímo napomáhá lepší koncentraci a brání neurotickému vyčerpání paměti) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u těžkých forem kognitivní apatie, letargie a organického útlumu CNS, kde může prohloubit pasivitu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Flos malvae'''&lt;br /&gt;''Malva sylvestris''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (vysoký obsah rostlinných slizů doplňkově chrání stěny trávicího traktu a podporuje nutriční pasáž) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (ochranný, protizánětlivý film na podrážděných sliznicích při mukositidě a suchosti po radioterapii/chemo) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Malvae_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (časový odstup od perorálních onkologických léčiv) &lt;ref name=&quot;EMA_Malvae_geriat&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže''. Praha: Vodnář, 2003.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Malvae_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC) monografie.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>48qs9po2t76ax7e1tcu3tpvn9q9s4hz</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149839</id>
      <parentid>149838</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T17:54:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>/* Použité prameny a literatura */</comment>
      <origin>149839</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11832" sha1="bjjpmiq3y3g4xbrll2jeoybmolujlkc" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Geriatrie a podpůrná onkologie ==
Tato podstránka obsahuje systematický, multikriteriální přehled drog užívaných u specifických geriatrických syndromů (involuční změny tkání, stařecký třes, kognitivní úbytek a demence) a v rámci komplementární péče v podpůrné onkologii (nutriční podpora kachexie, orgánová ochrana před toxicitou konvenční léčby a paliativní ošetření sliznic). Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Involuční změny
! colspan=&quot;2&quot; | Stařecký třes
! colspan=&quot;2&quot; | Kognitivní úbytek
! colspan=&quot;2&quot; | Kachexie a nutriční stimulace
! colspan=&quot;2&quot; | Hepatoprotekce při cytostaticích
! colspan=&quot;2&quot; | Paliativní zklidnění sliznic
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 2 zdroje (sirné sloučeniny vykazují výrazný anti-aging efekt na cévní stěnu, udržují její elasticitu a zpomalují sklerotizaci cév u stárnoucího organismu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zlepšením reologických vlastností krve a snížením agregace trombocytů nepřímo podporuje perfuzi CNS, což přispívá k udržení mentálních funkcí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (alliciin a thiosulfináty poskytují antioxidační kapacitu jaternímu parenchymu, což doplňkově ulehčuje endogenní detoxikaci) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace užívání vysokých terapeutických dávek minimálně 14 dní před plánovanými chirurgickými zákroky nebo souběžně s antikoagulační terapií kvůli hrozbě masivního krvácení; allicin navíc indukuje jaterní cytochrom P450, což může u onkologických pacientů změnit clearance podávaných cytostatik!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 1 zdroj (antioxidační flavonoidy eliminují volné radikály a chrání mitochondrie stárnoucích buněk před strukturální involucí) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprosté geriatrické farmakoterapií potvrzené korigens vaskulárně podmíněného kognitivního úbytku; ginkgolidy a bilobalid specificky rozšiřují mikrocirkulaci v mozkové kůře, zvyšují toleranci neuronů k hypoxii, zlepšují exekutivní funkce a paměť a tlumí stařecký tinnitus) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u pokročilých korových atrofií organického původu, kde již vaskulární stimulace nemá terapeutický substrát a může vyvolat neklid) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (absolutní kontraindikace při souběžné léčbě antikoagulanty /Warfarin/ a antiagregancii /Anopyrin/; terpenové laktony inhibují PAF /faktor aktivující destičky/, čímž v geriatrické praxi drasticky stoupá riziko spontánního intrakraniálního krvácení!) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Fructus silybi mariani'''&lt;br /&gt;''Silybum marianum''
| 1 zdroj (silymarinový komplex působí jako silný lapač volných radikálů a stabilizátor buněčných membrán, čímž doplňkově zpomaluje involutionální lipofuscinózu a degeneraci tkání) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové klinicky ověřené hepatoprotektivum v onkologii; silymarin prokazatelně stimuluje RNA polymerázu I v hepatocytech, čímž urychluje proteosyntézu a strukturální regeneraci jaterního parenchymu poškozeného hepatotoxickými cytostatiky a omezuje průnik xenobiotik do buněk) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při akutních stavech obstrukce žlučových cest a rozvinutém cholangio-karcinomu, kde zvýšená sekrece žluči představuje mechanické riziko) &lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silymarin vykazuje silný inhibiční účinek na vybrané izoenzymy cytochromu P450, zejména CYP2C9 a CYP3A4; souběžné podávání s cytostatiky, která jsou substráty těchto enzymů, vyžaduje extrémní opatrnost kvůli riziku nepředvídatelného zvýšení jejich systémové toxicity!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Radix ginseng'''&lt;br /&gt;''Panax ginseng''
| 4 zdroje (král geriatrických adaptogenů; triterpenoidní ginsenosidy komplexně stimulují hypothalamo-hypofyzárno-adrenální osu, zvyšují syntézu proteinů, zlepšují celkovou metabolickou vitalitu stárnoucích tkání a mírní senilní involuci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u akutních horečnatých a hyperaktivních infekčních stavů stárnoucích pacientů) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (podpůrná harmonizace tonu centrální nervové soustavy, ale bez přímého potlačení motorických třesů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazné nootropní a neuroprotektivní účinky; zvyšuje utilizaci kyslíku a glukózy v neuronech, stimuluje cholinergní systém, prokazatelně zlepšuje paměť, exekutivní funkce a oddaluje projevy mírného kognitivního úbytku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (stomachikum a metabolické tonikum; stimuluje anabolické procesy u geriatrických pacientů a napomáhá zpomalit rozvoj stařecké chřadlosti) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora nespecifické metabolické kapacity jater vůči zátěži) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (výrazné riziko interakcí u onkologické péče; ginsenosidy mohou inhibovat agregaci destiček a interferovat s antikoagulační terapií /Warfarin/, současně hrozí interakce s kortikosteroidy a imunosupresivy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Herba cnici benedicti'''&lt;br /&gt;''Centaurea benedicta''
| 1 zdroj (hořčiny celkově optimalizují přeměnu látek a stimulují buněčnou asimilaci živin u stárnoucího organismu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (stěžejní amarum a stomachikum; hořčina cnicin reflexně přes nervus vagus masivně zvyšuje sekreci žaludečních šťáv, slin a žluči, čímž zásadně stimuluje chuť k jídlu u onkologické kachexie a senilní anorexie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cnici_geriat&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při akutních žaludečních a dvanáctníkových vředech, hyperacidní gastritidě a zánětlivých onemocněních ledvin) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cnici_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (zlepšení metabolické průchodnosti žlučových cest sekrečním účinkem) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (možná systémová alergická reakce a zkřížená citlivost u geriatrických pacientů s prokázanou alergií na jiné hvězdnicovité rostliny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 1 zdroj (mírné uvolnění somatického napětí stárnoucího organismu potlačením psychosomatických stresorů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní geriatrické sedativum; valepotriáty a kyselina valerenová působí jako agonisté na GABA_A receptorech v CNS, tlumí psychomotorický neklid, stařeckou dráždivost a esenciální či senilní třes neurogenního původu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_geriat&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odstraněním psychogenní tenze a zklidněním cévního tonu nepřímo napomáhá lepší koncentraci a brání neurotickému vyčerpání paměti) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u těžkých forem kognitivní apatie, letargie a organického útlumu CNS, kde může prohloubit pasivitu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Flos malvae'''&lt;br /&gt;''Malva sylvestris''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (vysoký obsah rostlinných slizů doplňkově chrání stěny trávicího traktu a podporuje nutriční pasáž) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (ochranný, protizánětlivý film na podrážděných sliznicích při mukositidě a suchosti po radioterapii/chemo) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Malvae_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (časový odstup od perorálních onkologických léčiv) &lt;ref name=&quot;EMA_Malvae_geriat&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o látkové výměně a čistění těla). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Allii_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium sativum L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Silybum marianum (L.) Gaertn., fructus''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Panax ginseng C.A. Mey., radix''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Cnici_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Centaurea benedicta L., herba''. London: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Malvae_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Malva sylvestris L., flos / folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>bjjpmiq3y3g4xbrll2jeoybmolujlkc</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149840</id>
      <parentid>149839</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T18:10:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149840</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11715" sha1="r7g10mremjcufwukf3ge6avukas0m0n" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Geriatrie a podpůrná onkologie ==
Tato podstránka obsahuje systematický, multikriteriální přehled drog užívaných u specifických geriatrických syndromů (involuční změny tkání, stařecký třes, kognitivní úbytek a demence) a v rámci komplementární péče v podpůrné onkologii (nutriční podpora kachexie, orgánová ochrana před toxicitou konvenční léčby a paliativní ošetření sliznic). Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Involuční změny
! colspan=&quot;2&quot; | Stařecký třes
! colspan=&quot;2&quot; | Kognitivní úbytek
! colspan=&quot;2&quot; | Kachexie a nutriční stimulace
! colspan=&quot;2&quot; | Hepatoprotekce při cytostaticích
! colspan=&quot;2&quot; | Paliativní zklidnění sliznic
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 2 zdroje (sirné sloučeniny vykazují výrazný anti-aging efekt na cévní stěnu, udržují její elasticitu a zpomalují sklerotizaci cév u stárnoucího organismu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (zlepšením reologických vlastností krve a snížením agregace trombocytů nepřímo podporuje perfuzi CNS, což přispívá k udržení mentálních funkcí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (alliciin a thiosulfináty poskytují antioxidační kapacitu jaternímu parenchymu, což doplňkově ulehčuje endogenní detoxikaci) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace užívání vysokých terapeutických dávek minimálně 14 dní před plánovanými chirurgickými zákroky nebo souběžně s antikoagulační terapií kvůli hrozbě masivního krvácení; allicin navíc indukuje jaterní cytochrom P450, což může u onkologických pacientů změnit clearance podávaných cytostatik!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 1 zdroj (antioxidační flavonoidy eliminují volné radikály a chrání mitochondrie stárnoucích buněk před strukturální involucí) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprosté geriatrické farmakoterapií potvrzené korigens vaskulárně podmíněného kognitivního úbytku; ginkgolidy a bilobalid specificky rozšiřují mikrocirkulaci v mozkové kůře, zvyšují toleranci neuronů k hypoxii, zlepšují exekutivní funkce a paměť a tlumí stařecký tinnitus) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u pokročilých korových atrofií organického původu, kde již vaskulární stimulace nemá terapeutický substrát a může vyvolat neklid) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (absolutní kontraindikace při souběžné léčbě antikoagulanty /Warfarin/ a antiagregancii /Anopyrin/; terpenové laktony inhibují PAF /faktor aktivující destičky/, čímž v geriatrické praxi drasticky stoupá riziko spontánního intrakraniálního krvácení!) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Fructus silybi mariani'''&lt;br /&gt;''Silybum marianum''
| 1 zdroj (silymarinový komplex působí jako silný lapač volných radikálů a stabilizátor buněčných membrán, čímž doplňkově zpomaluje involutionální lipofuscinózu a degeneraci tkání) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové klinicky ověřené hepatoprotektivum v onkologii; silymarin prokazatelně stimuluje RNA polymerázu I v hepatocytech, čímž urychluje proteosyntézu a strukturální regeneraci jaterního parenchymu poškozeného hepatotoxickými cytostatiky a omezuje průnik xenobiotik do buněk) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při akutních stavech obstrukce žlučových cest a rozvinutém cholangio-karcinomu, kde zvýšená sekrece žluči představuje mechanické riziko) &lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silymarin vykazuje silný inhibiční účinek na vybrané izoenzymy cytochromu P450, zejména CYP2C9 a CYP3A4; souběžné podávání s cytostatiky, která jsou substráty těchto enzymů, vyžaduje extrémní opatrnost kvůli riziku nepředvídatelného zvýšení jejich systémové toxicity!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Radix ginseng'''&lt;br /&gt;''Panax ginseng''
| 4 zdroje (král geriatrických adaptogenů; triterpenoidní ginsenosidy komplexně stimulují hypothalamo-hypofyzárno-adrenální osu, zvyšují syntézu proteinů, zlepšují celkovou metabolickou vitalitu stárnoucích tkání a mírní senilní involuci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u akutních horečnatých a hyperaktivních infekčních stavů stárnoucích pacientů) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (podpůrná harmonizace tonu centrální nervové soustavy, ale bez přímého potlačení motorických třesů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazné nootropní a neuroprotektivní účinky; zvyšuje utilizaci kyslíku a glukózy v neuronech, stimuluje cholinergní systém, prokazatelně zlepšuje paměť, exekutivní funkce a oddaluje projevy mírného kognitivního úbytku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (stomachikum a metabolické tonikum; stimuluje anabolické procesy u geriatrických pacientů a napomáhá zpomalit rozvoj stařecké chřadlosti) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpora nespecifické metabolické kapacity jater vůči zátěži) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (výrazné riziko interakcí u onkologické péče; ginsenosidy mohou inhibovat agregaci destiček a interferovat s antikoagulační terapií /Warfarin/, současně hrozí interakce s kortikosteroidy a imunosupresivy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot; /&gt;
|-
| '''Herba cnici benedicti'''&lt;br /&gt;''Centaurea benedicta''
| 1 zdroj (hořčiny celkově optimalizují přeměnu látek a stimulují buněčnou asimilaci živin u stárnoucího organismu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (stěžejní amarum a stomachikum; hořčina cnicin reflexně přes nervus vagus masivně zvyšuje sekreci žaludečních šťáv, slin a žluči, čímž zásadně stimuluje chuť k jídlu u onkologické kachexie a senilní anorexie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cnici_geriat&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při akutních žaludečních a dvanáctníkových vředech, hyperacidní gastritidě a zánětlivých onemocněních ledvin) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cnici_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (zlepšení metabolické průchodnosti žlučových cest sekrečním účinkem) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (možná systémová alergická reakce a zkřížená citlivost u geriatrických pacientů s prokázanou alergií na jiné hvězdnicovité rostliny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 1 zdroj (mírné uvolnění somatického napětí stárnoucího organismu potlačením psychosomatických stresorů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní geriatrické sedativum; valepotriáty a kyselina valerenová působí jako agonisté na GABA_A receptorech v CNS, tlumí psychomotorický neklid, stařeckou dráždivost a esenciální či senilní třes neurogenního původu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_geriat&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odstraněním psychogenní tenze a zklidněním cévního tonu nepřímo napomáhá lepší koncentraci a brání neurotickému vyčerpání paměti) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u těžkých forem kognitivní apatie, letargie a organického útlumu CNS, kde může prohloubit pasivitu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Flos malvae'''&lt;br /&gt;''Malva sylvestris''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (vysoký obsah rostlinných slizů doplňkově chrání stěny trávicího traktu a podporuje nutriční pasáž) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (ochranný, protizánětlivý film na podrážděných sliznicích při mukositidě a suchosti po radioterapii/chemo) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Malvae_geriat&quot; /&gt;
| 1 zdroj (časový odstup od perorálních onkologických léčiv) &lt;ref name=&quot;EMA_Malvae_geriat&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o látkové výměně a čistění těla). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Allii_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium sativum L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Silybi_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Silybum marianum (L.) Gaertn., fructus''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Panax ginseng C.A. Mey., radix''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Cnici_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Centaurea benedicta L., herba''. London: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Malvae_geriat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Malva sylvestris L., flos / folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>r7g10mremjcufwukf3ge6avukas0m0n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20831</id>
    <revision>
      <id>149836</id>
      <timestamp>2026-09-23T17:38:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}  __TOC__ == Fytoterapeutická matice: Oftalmologie == Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při únavě očí, zánětlivých stavech a degenerativních procesech zrakového aparátu.  {| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot; ! Droga a mateřská rostlina (Species) ! colspan=&quot;2&quot; | Conjunctivitis ! colspan=&quot;2&quot;…“</comment>
      <origin>149836</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4638" sha1="pudwjmw2ozhmuiv3gixng9tyjxz1xys" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Oftalmologie ==
Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při únavě očí, zánětlivých stavech a degenerativních procesech zrakového aparátu.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Conjunctivitis
! colspan=&quot;2&quot; | Únava očí
! colspan=&quot;2&quot; | Katarakta
! colspan=&quot;2&quot; | Hordeolum
! colspan=&quot;2&quot; | Epiphora
! colspan=&quot;2&quot; | Cévní degenerace sítnice
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Herba euphrasiae'''&lt;br /&gt;''Euphrasia officinalis'' (coll.)
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Euphrasiae_oftal&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Euphrasiae_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Euphrasiae_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Fructus myrtilli'''&lt;br /&gt;''Vaccinium myrtillus''
| 0
| 0
| 3 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Myrtilli_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Myrtilli_oftal&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''Matricaria recutita''
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_oftal&quot; /&gt;
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Flos calendulae'''&lt;br /&gt;''Calendula officinalis''
| 3 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_oftal&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Flos cyani'''&lt;br /&gt;''Centaurea cyanus颜''
| 3 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o látkové výměně a čistění těla). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Euphrasiae_oftal&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Euphrasia officinalis L. and Euphrasia stricta Wolff, herba''. Amsterdam: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Myrtilli_oftal&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Vaccinium myrtillus L., fructus siccus''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_oftal&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_oftal&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Calendula officinalis L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>pudwjmw2ozhmuiv3gixng9tyjxz1xys</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149841</id>
      <parentid>149836</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T18:15:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149841</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7096" sha1="9o221x9xpir3he73jx3n6xmn1mjr2im" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Oftalmologie ==
Tato podstránka obsahuje systematický, multikriteriální přehled drog užívaných při zánětlivých afekcích zrakového aparátu, akutním přetížení a únavě očí, infekcích očních víček a při chronických degenerativních procesech sítnice či čočky. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Conjunctivitis
! colspan=&quot;2&quot; | Únava očí
! colspan=&quot;2&quot; | Katarakta
! colspan=&quot;2&quot; | Hordeolum
! colspan=&quot;2&quot; | Epiphora
! colspan=&quot;2&quot; | Cévní degenerace sítnice
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Flos calendulae'''&lt;br /&gt;''Calendula officinalis''
| 3 zdroje (antiflogistické triterpenoidy a hojivé karotenoidy výrazně tlumí akutní povrchové záněty spojivek a urychlují reparaci epitelu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_oftal&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz vnitřního i zevního užití při prokázané alergické přecitlivělosti na hvězdnicovité rostliny) &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové zevní emoliens a vulnerarium; horké obklady ze silného nálevu stimulují fagocytózu, tlumí stafylokokové infekce a urychlují zrání a vyčištění ječného zrna) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Flos cyani'''&lt;br /&gt;''Centaurea cyanus''
| 3 zdroje (anthokyanové glykosidy a mírné třísloviny působí stahujícími a protizánětlivými účinky na překrvené a zanícené oční spojivky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tradiční zklidňující oční korigens; ulevuje unaveným a pálicím očím po dlouhodobé zrakové námaze) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (mírný adstringentní účinek pomáhá tonizovat oční sliznici a doplňkově tlumí funkční, nezánětlivé slzení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''Matricaria recutita''
| 4 zdroje (chamazulen a bisabolol vykazují silný antiseptický a protizánětlivý účinek; nálev se tradičně užívá k očním výplachům při akutních katarálních zánětech spojivek) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_oftal&quot; /&gt;
| 2 zdroje (vysoké riziko alergických reakcí; u citlivých geriatrických jedinců může zevní aplikace vyvolat kontaktní dermatitidu víček nebo zhoršení hyperémie spojivek; přísná kontraindikace při alergii na hvězdnicovité) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (teplé obklady zmírňují bolest, uvolňují spazmy očního víčka a napomáhají lokalizovat a tlumit doprovodný zánět u ječného zrna) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Herba euphrasiae'''&lt;br /&gt;''Euphrasia officinalis'' (coll.)
| 4 zdroje (naprostá oftalmologická jednička; iridoidní glykosidy jako aucubin a obsažené třísloviny působí výrazně adstringentně, antibakteriálně a protizánětlivě na akutní i chronické záněty spojivek a víček) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Euphrasiae_oftal&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat k zevním obkladům při hnisavých infektech hlubších struktur oka bez souběžné cílené antibiotické léčby) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (výrazně ulevuje při funkční astenopii, pocitu písku v očích, pálení a únavě způsobené dlouhodobým čtením, prací na počítači nebo pobytem v zakouřeném prostředí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Euphrasiae_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (lokální adstringentní a antimikrobiální účinky pomáhají tlumit zánětlivé stadium infiltrace u infekcí Meibomových žláz) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mechanicky a biochemicky tonizuje slznou žlázu a sliznici, čímž prokazatelně reguluje a tlumí nadměrné reflexní slzení očí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Euphrasiae_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Fructus myrtilli siccus'''&lt;br /&gt;''Vaccinium myrtillus''
| 0
| 0
| 3 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Myrtilli_oftal&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Myrtilli_oftal&quot; /&gt;
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_oftal&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Calendula officinalis L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_oftal&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Euphrasiae_oftal&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Euphrasia officinalis L. and Euphrasia stricta Wolff, herba''. Amsterdam: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Myrtilli_oftal&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Vaccinium myrtillus L., fructus siccus''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>9o221x9xpir3he73jx3n6xmn1mjr2im</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20832</id>
    <revision>
      <id>149837</id>
      <timestamp>2026-09-23T17:40:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}  __TOC__ == Fytoterapeutická matice: Otorinolaryngologie (ORL) == Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při zánětech horních cest dýchacích, mandlí, uší, poruchách vnímání smyslů a při lokální aplikaci ve formě kloktadel a výplachů.  {| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot; ! Droga a mateř…“</comment>
      <origin>149837</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4739" sha1="2vcz4frlt5kfwzdqo47reli9w8lx4y9" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Otorinolaryngologie (ORL) ==
Tato podstránka obsahuje systematický přehled drog užívaných při zánětech horních cest dýchacích, mandlí, uší, poruchách vnímání smyslů a při lokální aplikaci ve formě kloktadel a výplachů.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Otitis media
! colspan=&quot;2&quot; | Tinnitus
! colspan=&quot;2&quot; | Anosmie
! colspan=&quot;2&quot; | Tonsillitis chronica
! colspan=&quot;2&quot; | Výplachy / Polypy
! colspan=&quot;2&quot; | Kloktadla
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Folium salviae'''&lt;br /&gt;''Salvia officinalis''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_orl&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_orl&quot; /&gt;
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_orl&quot; /&gt;
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 0
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_orl&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_orl&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''Matricaria recutita''
| 3 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot; /&gt;
| 4 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hederae terrestris'''&lt;br /&gt;''Glechoma hederacea''
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 3 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_orl&quot; /&gt;
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_orl&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o látkové výměně a čistění těla). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_orl&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Salvia officinalis L., folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_orl&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Allii_orl&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium sativum L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>2vcz4frlt5kfwzdqo47reli9w8lx4y9</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149842</id>
      <parentid>149837</parentid>
      <timestamp>2026-09-23T18:17:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149842</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9048" sha1="r3o01rs5km4g0de3e78seaspit7i4vn" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Otorinolaryngologie (ORL) ==
Tato podstránka obsahuje systematický, multikriteriální přehled drog užívaných při zánětech horních cest dýchacích, chronických infenktech mandlí, zánětech středouší, funkčních poruchách sluchu a vnímání pachů (čichu) a při lokální topické aplikaci ve formě kloktadel, inhalací či výplachů. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Otitis media
! colspan=&quot;2&quot; | Tinnitus
! colspan=&quot;2&quot; | Anosmie
! colspan=&quot;2&quot; | Tonsillitis chronica
! colspan=&quot;2&quot; | Výplachy / Polypy
! colspan=&quot;2&quot; | Kloktadla
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 3 zdroje (silné antimikrobiální thiosulfináty /allicin/ vykazují výrazný baktericidní a virostatický účinek; zředěná šťáva či olejový macerát se tradičně aplikují lokálně do zvukovodu k tlumení zánětu středního ucha) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_orl&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz lokální aplikace při podezření nebo prokazatelné perforaci bubínku, hrozí poleptání struktur vnitřního ucha) &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_orl&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (allicin stimuluje mikrocirkulaci a metabolismus nervových receptorů, což podporuje regeneraci čichových buněk po virových infekcích) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (systémové imunitní tonikum podporuje nespecifickou obranyschopnost organismu a pomáhá potlačovat chronická ložiska v mandlích) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (kvůli dráždivým sirným sloučeninám není nálev vhodný k dlouhodobému a intenzivnímu kloktání při akutně obnažených sliznicích) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 0
| 0
| 4 zdroje (stěžejní klinicky verifikované vazodilatans a reologikum; terpenové laktony a ginkgoflavonoglykosidy zlepšují rheologii krve, snižují viskozitu a zásadně zvyšují mikrocirkulaci a perfuzi vnitřního ucha, čímž prokazatelně eliminují cévně a ischemicky podmíněný tinnitus a závratě) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_orl&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neúčinné u tinnitu čistě mechanického nebo traumatického původu /např. poškození sluchových kůstek/) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_orl&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''Matricaria recutita''
| 3 zdroje (teplé obklady a parní inhalace nálevu tlumí reflexní bolest a urychlují hojení zánětů zvukovodu a Eustachovy trubice doprovázejících zánět středouší) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vysoký podíl chamazulenu a alfa-bisabololu působí silně protizánětlivě a mírně antisepticky na chronicky infikované tonzily při pravidelném lokálním ošetření) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádně vhodné k inhalacím a jemným výplachům nosu; silice a slizy zkapalňují hustý sekret, snižují otok nosní sliznice a uvolňují ucpané vedlejší nosní dutiny při paranasálních zánětech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace pro nosní výplachy při zjištěné přecitlivělosti na rostliny z čeledi hvězdnicovitých /Asteraceae/, hrozí riziko prudkého edému sliznice) &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot; /&gt;
| 4 zdroje (špičkové, jemné a univerzální dermatologické i slizniční antiflogistikum; zklidňuje podrážděný hltan, tlumí bolest při polykání a hojí drobné afty v dutině ústní) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot; /&gt;
| 1 zdroj (v ojedinělých případech může intenzivní kloktání vyvolat u hypersenzitivních pacientů suchost sliznic či mírný kašel) &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hederae terrestris'''&lt;br /&gt;''Glechoma hederacea''
| 2 zdroje (tradiční vnitřní užití nálevu napomáhá uvolnění hlenů z Eustachovy trubice, čímž snižuje tlak a bolest ve středním uchu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (obsažené silice mírně stimulují sekreci a napomáhají obnově čichových receptorů po odeznění chronických rým) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (třísloviny a hořčiny působí stahujícím účinkem na zbytnělou tkáň krčních mandlí a snižují sekreci hnisavých čepů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (stěžejní drobná ORL droga; saponiny a hořčina glechomin výrazně usnadňují zkapalňování a odchod hlenů při chronické rýmě a zánětech dutin, mechanické výplachy navíc brání hypertrofii sliznice a doplňkově brzdí růst nosních polypů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (výborné adstringentní kloktadlo při chronických katarech hltanu; obsažený cholin a třísloviny tlumí překrvení a snižují pocit škrábání v krku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium salviae'''&lt;br /&gt;''Salvia officinalis''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silná antibakteriální a virostatická silice s thujonem a obsažené třísloviny/kyselina rozmarýnová působí hluboce antisepticky a adstringentně na chronicky zanícenou tkáň tonzil a pomáhají redukovat ložiska patogenů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_orl&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné lokální stahující účinky lze doplňkově využít k výplachům, avšak kvůli vysoké koncentraci silic se dává přednost jemnějším drogám) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička mezi kloktadly; silice potlačuje záněty hltanu, laryngu a ústní dutiny, vykazuje silný lokální stahující a mírně anestetický účinek na bolestivé sliznice) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_orl&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace dlouhodobého vnitřního užívání nebo polykání silného výtažku při kloktání z důvodu neurotoxicity thujonu; nepodávat těhotným a kojícím ženám — thujon prochází placentou a silice navíc výrazně zastavuje laktaci!) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_orl&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4. (Původní slovenské vydání)&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o látkové výměně a čistění těla). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Salviae_orl&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Salvia officinalis L., folium''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_orl&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_orl&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Allii_orl&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium sativum L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>r3o01rs5km4g0de3e78seaspit7i4vn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20833</id>
    <revision>
      <id>149843</id>
      <timestamp>2026-09-23T18:21:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}  __TOC__ == Fytoterapeutická matice: Pediatrická fytoterapie == Tento modul Fytoterapeutické matice drog se zaměřuje na specifika použití léčivých rostlin v dětském věku. Zahrnuje šetrnou terapii běžných dětských stavů (gastrointestinální koliky kojenců, neklid při prořezávání zubů, spánkovou dráždivost, bezpečnou antiseptickou péči o sliznice a r…“</comment>
      <origin>149843</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10003" sha1="qeq246otg9abbc47n4mtnjp49kzet6p" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Pediatrická fytoterapie ==
Tento modul Fytoterapeutické matice drog se zaměřuje na specifika použití léčivých rostlin v dětském věku. Zahrnuje šetrnou terapii běžných dětských stavů (gastrointestinální koliky kojenců, neklid při prořezávání zubů, spánkovou dráždivost, bezpečnou antiseptickou péči o sliznice a regulaci pyrexie) s důrazem na striktní dodržování věkových omezení a eliminaci toxických či silně působících rostlinných složek. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Gastrointestinální koliky
! colspan=&quot;2&quot; | Prořezávání zubů
! colspan=&quot;2&quot; | Dětská dráždivost
! colspan=&quot;2&quot; | Bezpečná antiseptika
! colspan=&quot;2&quot; | Regulace teploty
! colspan=&quot;2&quot; | Specifická věková omezení
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Flos althaeae'''&lt;br /&gt;''Althaea officinalis''
| 2 zdroje (rostlinné slizy vytvářejí ochranný gel na sliznici žaludku a střev, což doplňkově zklidňuje podrážděné trávení u malých dětí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (studený slizový macerát lze použít k potírání zduřelých dásní pro mechanické zklidnění chladem a slizovým filmem) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vynikající, naprosto bezpečné slizové demulcens; kryje a zklidňuje zanícené sliznice ústní dutiny a hltanu při dětských chřipkách a kašli) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_pediat&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (vzhledem k obsahu slizových látek, které mohou zpomalit vstřebávání jiných látek, se doporučuje podávat s časovým odstupem od léků; oficiální monografie doporučuje podávání od 3 let věku kvůli nedostatku klinických dat pro kojence, v tradiční pediatrii se však macerát užívá dříve) &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_pediat&quot; /&gt;
|-
| '''Fructus foeniculi''' (amari / dulcis)&lt;br /&gt;''Foeniculum vulgare''
| 4 zdroje (naprostá pediatrická jednička; silice s převahou anetholu a fenchonu působí silně spasmolyticky na hladkou svalovinu střev, stimuluje odchod plynů a odstraňuje bolestivé kojenecké a dětské koliky a meteorismus) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_pediat&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (odstraněním bolestivých střevních křečí dochází k sekundárnímu zklidnění plačícího a předrážděného dítěte) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná věková omezení pro čistou silici — čistý fenyklový olej se nesmí podávat dětem do 4 let kvůli riziku laryngospasmu a přítomnosti estragolu; pro běžný slabý vodní nálev /fenyklový čaj/ stanovuje EMA doporučenou hranici od 4 let věku pro dulcis a od 12 let pro amari, v klinické praxi se však slabý čaj z variet dulcis běžně podává kojencům od 2. týdne života v dávkách doporučených lékařem!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_pediat&quot; /&gt;
|-
| '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''Matricaria recutita''
| 4 zdroje (výrazné spasmolytické a karminativní účinky; chamazulen a bisabolol uvolňují křeče zažívacího traktu a zklidňují nadýmání a zánětlivé procesy v žaludku a střevech dětí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_pediat&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (lokální potírání dásní chlazeným nálevem ulevuje od bolesti; silné protizánětlivé a hojivé účinky zklidňují zduřelou tkáň nad prořezávajícím se zubem) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_pediat&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemné centrální sedativum; nálev pomáhá zklidnit předrážděný nervový systém pláčícího dítěte a usnadňuje usínání při somatickém diskomfortu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoce bezpečné a univerzální antiseptikum; užívá se k výplachům úst, omývání opruzenin a inhalacím při rýmě pro prokazatelné antibakteriální a hojivé účinky na dětské sliznice) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_pediat&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný doplňkový podpora pocení při chřipkových stavech, užívá se v kombinaci s lípou) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace při prokázané alergii na hvězdnicovité rostliny; pro zevní ošetření a inhalace je nálev bezpečný od kojeneckého věku, pro vnitřní užití ve formě čaje doporučuje oficiální monografie EMA věkovou hranici od 6 měsíců věku) &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_pediat&quot; /&gt;
|-
| '''Flos tiliae'''&lt;br /&gt;''Tilia cordata / platyphyllos''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (mírný relaxační účinek pomáhá snižovat napětí a neklid u dětí, které nemohou spát kvůli vyčerpání z nemoci) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové látky a glykosidy potahují zapálenou sliznici hltanu, tlumí suchý dětský kašel a chrání před mechanickým drážděním) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_pediat&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprosté pediatrické antipyretikum a diaforetikum; obsažené flavonoidy a těkavé silice stimulují potní žlázy a uvolňují periferní cévy, čímž bezpečně a šetrně vyvolávají pocení a přirozenou regulaci vysoké teploty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_pediat&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (oficiální monografie EMA doporučuje podávání od 4 let věku kvůli obecnému nedostatku klinických studií na nejmenších dětech; v tradiční pediatrické praxi a podle doporučení lékařů se však slabý lipový čaj s medem či citronem běžně podává k regulaci teploty dětem od 1 roku věku) &lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_pediat&quot; /&gt;
|-
| '''Herba melissae'''&lt;br /&gt;''Melissa officinalis''
| 3 zdroje (silice s obsahem citralu a citronellalu působí výrazně carminativně a spasmolyticky; uvolňuje plynatost a křeče v bříšku, které u kojenců a malých dětí způsobují bolestivý pláč) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_pediat&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný zklidňující vliv na centrální nervovou soustavu doplňkově mírní psychomotorický neklid spojený s bolestivým prořezáváním zoubků) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (pediatrické sedativum číslo jedna; kyselina rozmarýnová a těkavé silice prokazatelně tlumí stavy dětské dráždivosti, nervozity, strachu, hyperaktivity a usnadňují klidné usínání bez rizika útlumu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_pediat&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné antivirové a antibakteriální účinky polyfenolů lze doplňkově využít k jemné sanaci ústní dutiny) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (vynikající bezpečnostní profil; oficiální evropská monografie EMA doporučuje vnitřní podávání čaje ze samotné meduňky od 12 let věku z důvodu chybějících klinických studií pro nejmladší kohorty, avšak v klinické pediatrické praxi a kombinovaných čajových směsích se meduňkový nálev bezpečně podává dětem již od kojeneckého věku) &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_pediat&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_pediat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Althaea officinalis L., radix''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_pediat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Foeniculum vulgare Miller, fructus''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_pediat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Tiliae_pediat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tilia cordata Miller, Tilia platyphyllos Sky., Tilia x vulgaris Heyne, flos''. London: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_pediat&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>qeq246otg9abbc47n4mtnjp49kzet6p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20834</id>
    <revision>
      <id>149844</id>
      <timestamp>2026-09-23T18:24:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}  __TOC__ == Fytoterapeutická matice: Traumatologie == Tento modul Fytoterapeutické matice drog se zaměřuje na využití léčivých rostlin při léčbě mechanických, tepelných a pooperačních traumat. Zahrnuje fytoterapeutickou podporu hojení zlomenin (osteogeneze), poškození vazivového aparátu (podvrtnutí, distenze), tlumí rozvoj hematomů a otoků při pohmožděn…“</comment>
      <origin>149844</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11167" sha1="80bwep01lokzj2nxd0l41w0xy3bkvf0" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Traumatologie ==
Tento modul Fytoterapeutické matice drog se zaměřuje na využití léčivých rostlin při léčbě mechanických, tepelných a pooperačních traumat. Zahrnuje fytoterapeutickou podporu hojení zlomenin (osteogeneze), poškození vazivového aparátu (podvrtnutí, distenze), tlumí rozvoj hematomů a otoků při pohmožděninách, řeší reepitelizaci popálenin, urychluje hojení čistých chirurgických ran a poskytuje lokální antiseptickou a hemostatickou ochranu porušené kožní bariéry. Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Fracturae (Zlomeniny)
! colspan=&quot;2&quot; | Distorsiones (Podvrtnutí)
! colspan=&quot;2&quot; | Contusiones (Pohmoždění)
! colspan=&quot;2&quot; | Combustiones (Popáleniny)
! colspan=&quot;2&quot; | Vulnera (Operační rány)
! colspan=&quot;2&quot; | Infectiones / Haemorrhagia
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Flos arnicae'''&lt;br /&gt;''Arnica montana''
| 1 zdroj (mírné lokální analgetikum tlumící poúrazovou bolestivost periostu po fixaci zlomeniny) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové traumatologikum; helenalinové seskviterpenolaktony vykazují mohutný protizánětlivý účinek inhibicí NF-kappaB, čímž drasticky redukují poúrazové otoky kloubů a záněty vazů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_trauma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička na tupá traumata; výrazně urychluje resorpci extravazátů, tlumí podkožní krevní výrony, hematomy a svalová namožení stimulací lokální mikrocirkulace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_trauma&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísný zákaz aplikace tinktury na popáleniny vyššího než 1. stupně kvůli riziku silného toxicity a podráždění) &lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_trauma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (lze aplikovat výhradně zevně na neporušenou kůži v okolí hojící se rány pro snížení perioperačního edému) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (absolutní kontraindikace aplikace na otevřené rány, hluboké chirurgické řezy nebo ulcerace; helenalin je silný kontaktní alergen a na obnažené tkáni vyvolává těžké toxické dermatitidy!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_trauma&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace vnitřního užití kvůli kardiotoxicite; zevně neaplikovat při alergii na hvězdnicovité) &lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_trauma&quot; /&gt;
|-
| '''Flos calendulae'''&lt;br /&gt;''Calendula officinalis''
| 0
| 0
| 1 zdroj (doplňkový lokální antiflogistický účinek formou mastí či obkladů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (triterpendioly tlumí rozvoj zánětlivé reakce v podkoží po tupém nárazu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní vulnerarium a epitelizans; karotenoidy, flavonoidy a mangan stimulují granulaci tkáně, urychlují reepitelizaci popálenin 1. a 2. stupně a mírní poškození kůže po radioterapii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_trauma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný význam v chirurgii; prokazatelně urychluje čisté hojení pooperačních ran a jizev, stimuluje novotvorbu kolagenu a brání rozvoji keloidních deformit) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_trauma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné lokální antiseptikum; polysacharidy stimulují fagocytární aktivitu makrofágů v ráně, což potlačuje stafylokokové a streptokokové infekce v porušené bariéře) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_trauma&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 0
| 0
| 2 zdroje (lipofilní extrakt mírní poúrazové záněty vazivového aparátu v okolí kloubů) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí bolestivost svalových tkání po mechanických traumatech) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové traumatologikum na termická poškození; hyperforin a hypericin v olivovém oleji /tzv. Jánský olej/ výrazně urychlují hojení popálenin I. a II. stupně, působí jako silný antioxidant a mírní solární dermatitidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_trauma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající analgetický účinek u pooperačních stavů; specificky zklidňuje traumatizovaná periferní nervová zakončení v chirurgických řezech a snižuje neuralgickou bolest jizev) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_trauma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hyperforin vykazuje silné lokální antibiotické účinky proti Gram-pozitivním patogenům, čímž chrání rány před sekundární infekcí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_trauma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vnitřní užívání vyvolává silnou fotosenzibilizaci a masivně indukuje cytochrom P450, což mění účinnost doprovodné perioperační medikace) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_trauma&quot; /&gt;
|-
| '''Radix symphyti'''&lt;br /&gt;''Symphytum officinale''
| 4 zdroje (naprostá jednička v osteogenezi; allantoin dramaticky stimuluje proliferaci kostních buněk /osteoblastů/, urychluje tvorbu kostního svalku a zkracuje dobu hojení a rekonvalescence zlomenin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_trauma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný klinicky potvrzený účinek; horké kašovité obklady odstraňují akutní bolest, tlumí zánětlivé výpotky a obnovují hybnost kloubů po těžkých podvrtnutích a distenzích vazů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_trauma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové antiexsudativum a analgetikum; allantoin a cholin bleskově resorbují hluboké krevní výrony, hematomy a tlumí otoky tkání po tupých úderech a kontuzích) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_trauma&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace aplikace na popálenou pokožku kvůli riziku vstřebávání toxických látek přes obnaženou corium) &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_trauma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (lze použít ve formě masti výhradně na plně uzavřené a zhojené pooperační jizvy pro změkčení tkáně a zamezení tvorby keloidů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní, absolutní kontraindikace nanášení na jakékoliv otevřené rány, krvácející plochy nebo hluboké chirurgické řezy; hepatotoxické a karcinogenní pyrrolizidinové alkaloidy se otevřenou tkání masivně vstřebávají do systémového oběhu a hrozí akutní poškození jater /veno-okluzivní nemoc/!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_trauma&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (přísný, doživotní zákaz vnitřního užívání z důvodu systémové toxicity alkaloidů; zevní léčba nesmí přesáhnout 4 až 6 týdnů v roce!) &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_trauma&quot; /&gt;
|-
| '''Cortex quercus'''&lt;br /&gt;''Quercus robur / petraea''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zpevnění povrchového kapilárního tonu v místě pohmoždění formou zevních obkladů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (kondenzované třísloviny koagulují proteiny v exsudátu, čímž vytvářejí ochrannou vrstvu nad popáleninami I. stupně a mírní mokvání) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neaplikovat na rozsáhlé popáleniny II. a III. stupně kvůli riziku hluboké tkáňové nekrózy pod koagulátem) &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_trauma&quot; /&gt;
| 3 zdroje (vynikající adstringentní vulnerarium; stahuje okraje čistých, neinfikovaných ran, omezuje sekreci z jizev a podporuje formování pevného strupu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_trauma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové lokální hemostatikum a antiseptikum; vysoký obsah taninů okamžitě sráží krevní bílkoviny a staví drobné kapilární krvácení; současně vykazuje silný antibakteriální účinek vůči kožním infekcím) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_trauma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (zákaz celkových koupelí a velkoplošné aplikace při otevřených ranách infikovaných anaerobními kmeny nebo doprovázených vysokou horečkou) &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_trauma&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Arnicae_trauma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Arnica montana L., flos''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_trauma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Calendula officinalis L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_trauma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Hypericum perforatum L., herba (traditional use)''. London: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_trauma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Symphytum officinale L., radix''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_trauma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Quercus robur L., Quercus petraea (Matt.) Liebl., Quercus pubescens Willd., cortex''. Amsterdam: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>80bwep01lokzj2nxd0l41w0xy3bkvf0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20835</id>
    <revision>
      <id>149858</id>
      <timestamp>2026-09-24T02:34:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}  __TOC__ == Fytoterapeutická matice: Imunologie a infektologie == Tento pokročilý specializovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných imunologických a infektologických stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do…“</comment>
      <origin>149858</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24434" sha1="de4j0vejdxgxkjhocnahc9krf9ddhfy" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Imunologie a infektologie ==
Tento pokročilý specializovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných imunologických a infektologických stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro imunostimulaci, lymfatický systém a akutní protivirovou i antibakteriální obranu, Tabulka B pro chronické infekce, systémové záněty, adaptogenní podporu a rekonvalescenci).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Imunostimulace, lymfa a akutní protivirová obrana ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Imunodeficit chronický
! colspan=&quot;2&quot; | Virostatická ochrana
! colspan=&quot;2&quot; | Antimikrobiální podpora
! colspan=&quot;2&quot; | Morbi lymphatici (Lymfa)
! colspan=&quot;2&quot; | Autoimunitní procesy
! colspan=&quot;2&quot; | Rekonvalescence po ATB
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 3 zdroje (vysoký obsah sirných sloučenin nepřímo stimuluje aktivitu NK buněk a makrofágů, čímž dlouhodobě posiluje nespecifickou imunitu při chronické náchylnosti k infektům) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové virostatikum; allicin a jeho metabolity vykazují přímý tlumivý účinek na replikaci širokého spektra respiračních i herpetických virů, blokují vstup viru do hostitelské buňky a urychlují zvládnutí akutní virózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička mezi fytobiotiky; těkavé sirné deriváty vykazují mohutný, přímý antibakteriální a baktericidní účinek proti Gram-pozitivním i Gram-negativním patogenům včetně Escherichia coli a Staphylococcus aureus, sanují ohniska bez rizika vzniku rezistence) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (aktivací krevního oběhu a tkáňového metabolismu doplňkově napomáhá drenáži lymfatického systému a mírní městnání) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace užívání vysokých terapeutických dávek u těžkých forem autoimunitních chorob, hrozí riziko nežádoucí stimulace zánětlivé kaskády makrofágů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (silný antimykotický a antiseptický účinek potlačuje přemnožení kvasinek /Candida albicans/ v gastrointestinálním a urogenitálním traktu po agresivní léčbě antibiotiky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix echinaceae'''&lt;br /&gt;''Echinacea purpurea / pallida / angustifolia''
| 4 zdroje (naprostá jednička v imunostimulaci; vysokomolekulární polysacharidy /echinacin/, alkylamidy a kyselina čekanková masivně aktivují nespecifický imunitní systém, stimulují fagocytózu makrofágů a zvyšují produkci interleukinu-1 a interferonu-beta, což radikálně řeší chronické imunodeficity) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Echinaceae_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní protivirová bariéra; alkylamidy inhibují virovou neuraminidázu, brání šíření infekce v tkáních a včasné podání na počátku virózy prokazatelně zkracuje délku stonání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Echinaceae_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vykazuje mírné přímé antiseptické účinky, avšak hlavní antibakteriální efekt je dán masivním zvýšením fagocytární kapacity vlastních bílých krvinek) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Echinaceae_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové lymfomedikum; inhibicí enzymu hyaluronidázy brání průniku patogenů přes mezibuněčnou matrix, aktivuje lymfatický odtok, urychluje sanaci zapálených lymfatických uzlin a čistí lymfu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace podávání u progresivních autoimunitních onemocnění /roztroušená skleróza, lupus erythematodes, revmatoidní artritida/ a imunodeficiencí typu HIV/AIDS; masivní nespecifická stimulace T-lymfocytů a makrofágů by vyvolala prudkou autoimunitní ataku a drastické zhoršení klinického stavu pacienta!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Echinaceae_imuno&quot; /&gt;
| 3 zdroje (urychluje obnovu imunitní ostražitosti a buněčné obranyschopnosti po vyčerpání organismu infektem a ATB terapií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz souvislého užívání déle než 6–8 týdnů; dlouhodobá umělá stimulace vede k vyčerpání imunitní kapacity a poklesu počtu bílých krvinek!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''Sambucus nigra''
| 2 zdroje (vysoký obsah flavonoidů a anthokyanů mírně stimuluje produkci cytokinů, čímž doplňkově podporuje nespecifickou obranyschopnost při náchylnosti k virózám) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové respirační virostatikum; obsažené flavonoidy se přímo vážou na povrchové hemaglutininy chřipkových virů, čímž prokazatelně blokují jejich schopnost penetrovat do hostitelských buněk a efektivně tlumí rozvoj akutních viróz) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné antimikrobiální účinky silic, podává se spíše profylakticky k mírnění sekundárního slizničního osídlení) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (diaforetický proplach doprovázený mírným diuretickým efektem napomáhá odplavování toxických metabolitů z lymfatického řečiště) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné antioxidační vlastnosti tlumí zánětlivé symptomy, ale imunosupresivní substrát nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající rekonvalescentní tonikum; anthokyany urychlují reparaci slizničního epitelu dýchacích cest poškozeného po těžkých infektech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_imuno&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica''
| 2 zdroje (bohaté minerální a vitaminové spektrum působí jako celkové metabolické roborans posilující unavený organismus) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná nespecifická podpora, ale přímou virostatickou aktivitu nevykazuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (chlorofyl a fytoncidy vykazují mírný doplňkový antiseptický vliv při vnitřním užívání nálevu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v lymfatické depuraci; vyvolává masivní proplach tkání, výrazně stimuluje diurézu a lymfatickou drenáž, urychluje clearance odpadních látek a odstraňuje otoky uzlin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (stěžejní u mírných autoimunitních stavů; inhibuje syntézu zánětlivých prostaglandinů a leukotrienů, tlumí sekreci TNF-alfa a mírně koriguje hyperreaktivitu imunitního aparátu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové depurativum a roborans; masivně čistí krevní koryto po eliminaci patogenů antibiotiky, doplňuje chybějící minerály a železo a obnovuje narušenou látkovou výměnu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_imuno&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''Solidago virgaurea / canadensis''
| 2 zdroje (flavonoidy doplňkově podporují eliminaci metabolického odpadu při oslabení organismu chronickými infekty) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný nespecifický antioxidační vliv, přímou protivirovou aktivitu však nevykazuje) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazný doplňkový efekt; vykazuje spolehlivé antiseptické vlastnosti, které pomáhají proplachovat urogenitální a trávicí trakt při bakteriálních superinfekcích) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové lymfomedikum a akvaretikum; leiokarposid a flavonoidy masivně zvyšují hydrostatický tlak v tkáních, čímž dramaticky urychlují lymfatickou drenáž, odstraňují městnání lymfy a čistí uzliny od zánětlivých katabolitů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí chronické zánětlivé mediátory, čímž doplňkově ulevuje imunitnímu systému při lehkých autoimunitních procesech) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný proplachový renální a metabolický účinek urychluje očištění těla a odplavení toxických zbytků rozpadlých bakterií po léčbě ATB) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Lichen islandicus'''&lt;br /&gt;''Cetraria islandica''
| 3 zdroje (vysokomolekulární slizové polysacharidy /lichenan, isolichenan/ vykazují prokazatelný imunostimulační účinek, aktivují fagocytózu makrofágů a posilují celkovou odolnost bariér) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lichenis_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vytváří na sliznicích horních cest stabilní ochranný hydrogelový film, který mechanicky brání adhezi a penetraci virů do hostitelských buněk) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lichenis_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové fytobiotikum; obsažené lišejníkové kyseliny /zejména kyselina usnová/ vykazují mohutný a přímý antibakteriální a bakteriostatický účinek proti Gram-pozitivním patogenům, čímž spolehlivě sanují infekty v oblasti hltanu a úst) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lichenis_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprostá slizniční jednička; hořké lišejníkové kyseliny fungují jako silné stomachikum a hojivé slizy potahují žaludeční stěnu, což dramaticky obnovuje poškozenou slizniční integritu a chuť k jídlu po agresivní a dlouhodobé terapii antibiotiky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lichenis_imuno&quot; /&gt;
| 0
|}
=== Tabulka B: Chronické infekce, záněty a adaptace ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Infectiones chronicae
! colspan=&quot;2&quot; | Antiflogistický účinek
! colspan=&quot;2&quot; | Adaptogenní ochrana
! colspan=&quot;2&quot; | Antioxidační kapacita
! colspan=&quot;2&quot; | Febris (Horečka)
! colspan=&quot;2&quot; | Prevence fibrózy
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 4 zdroje (špičkové fytobiotikum u perzistentních stavů; sirné bioaktivní složky vykazují hlubokou intracelulární penetraci a vysokou účinnost proti perzistentním formám patogenů, čímž zásadně podporují eliminaci biofilmů u chronických infekcí a boreliózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (allicin blokuje aktivaci transkripčního faktoru NF-kappaB, čímž prokazatelně snižuje produkci prozánětlivých cytokinů a tlumí chronický systémový zánět) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (působí jako nespecifické metabolické a imunitní korigens zvyšující vitalitu při chronickém zatížení) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající antioxidant; polysulfidy masivně zachycují volné radikály, zvyšují hladinu endogenního glutathionu a spolehlivě chrání buněčné membrány imunitních buněk před oxidativním poškozením) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (v lidovém léčitelství se užívá k mírnému podpoření potivosti, avšak přímý centrální diaforetický profil nemá) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiflogistický a vazoprotektivní vliv nepřímo omezuje chronické strukturální změny cévní stěny a orgánových sliznic) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix echinaceae'''&lt;br /&gt;''Echinacea purpurea / pallida / angustifolia''
| 4 zdroje (stěžejní doplňková terapie; dlouhodobá cyklická stimulace buněčné imunity /makrofágů a leukocytů/ napomáhá tělu efektivně lokalizovat, opouzdřit a ničit perzistentní ložiska u chronických a latentních infektů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Echinaceae_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výrazný protizánětlivý efekt; alkylamidy inhibují enzymy 5-lipoxygenázu a cyklooxygenázu /COX-2/, což vede k potlačení syntézy zánětlivých leukotrienů a prostaglandinů a snížení CRP) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Echinaceae_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (působí jako účinný rostlinný adaptogen; zvyšuje celkovou nespecifickou rezistenci organismu proti fyzickému i biologickému stresu a vnějším patogenům) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Echinaceae_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (kyselina čekanková a kofeinové deriváty vykazují silnou antioxidační aktivitu chránící lymfocyty před destrukcí volnými radikály) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podporuje nespecifické obranné mechanismy organismu při horečnatých infektech, mírně napomáhá přirozené termoregulaci) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (inhibice tkáňové hyaluronidázy brání nekontrolovanému šíření zánětu matrix a doplňkově omezuje rozvoj postinfekčních jizvovitých a fibrotických změn v parenchymu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná, absolutní kontraindikace souvislého vnitřního podávání déle než 8 týdnů; hrozí rozvoj imunitní tolerance a paradoxní zvrat v supresi bílých krvinek) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''Sambucus nigra''
| 2 zdroje (anthokyanové sloučeniny doplňkově podporují buněčnou obranu u vleklých nebo recidivujících postvirových syndromů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výrazné systémové antiflogistikum; obsažené flavonoidy kvercetin a rutin spolehlivě tlumí zánětlivé mediátory a mírní projevy slizničních otoků a překrvení při horečnatých inftech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (přispívá k mírnému posílení nespecifické obranyschopnosti sliznic při chronickém klimatickém nebo stresovém přetížení) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající antioxidant; vysoká koncentrace anthokyanů prokazatelně neutralizuje reaktivní formy kyslíku a chrání struktury imunitních buněk před předčasným zánětlivým rozpadem) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička mezi diaforetiky; silice a flavonoidy zvyšují citlivost potních žláz a stimulují vasomotorické centrum, čímž vyvolávají masivní pocení, urychlují přirozenou termoregulaci a bezpečně snižují vysokou horečku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antioxidační protekce omezuje riziko zánětlivých destrukcí epitelu dýchacího aparátu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica''
| 3 zdroje (vnitřně užívaný nálev stimuluje celkovou látkovou výměnu a depuraci, což napomáhá tělu odbourávat zapouzdřené patogenní zbytky u perzistentních infekcí a boreliózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové systémové antiflogistikum; fenolické látky inhibují cyklooxygenázu /COX/ a lipoxygenázu, prokazatelně snižují plazmatické hladiny CRP a spolehlivě potlačují chronické zánětlivé kaskády v organismu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (působí jako účinné nespecifické metabolické a imunitní tonikum; doplňuje železo a křemík, potlačuje únavu a zvyšuje celkovou vitalitu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní antioxidační kapacita; kávoylmalát a flavonoidy eliminují volné radikály, brání oxidativnímu stresu tkání a chrání imunitní buňky v lymfatickém řečišti) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazný diuretický a proplachový účinek doprovázený mírným diaforetickým efektem pomáhá srážet teplotu odplavováním metabolického odpadu zánětu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (křemičité složky a flavonoidy podporují syntézu kolagenu v pojivových strukturách a omezují tendenci k fibrotické přestavbě tkání po těžkých parenchymatózních zánětech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u edémů a retencí tekutin způsobených těžkým organickým selháváním srdce nebo ledvin) &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_imuno&quot; /&gt;
|-
| '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''Solidago virgaurea / canadensis''
| 3 zdroje (vazodilatační a čisticí účinky pomáhají tělu vyplavovat zapouzdřené patogenní zbytky u perzistentních infekcí a chronické boreliózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výrazné systémové antiflogistikum; leiokarposid a flavonoidy spolehlivě potlačují chronické zánětlivé kaskády, prokazatelně snižují hladinu CRP a ulevují přetíženému organismu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (doplňková metabolická tonizace mírně zvyšuje nespecifickou obranyschopnost urologického traktu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní antioxidační kapacita; polyfenolické látky neutralizují volné radikály, brání oxidativnímu stresu tkání a chrání imunitní buňky před poškozením) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silný proplachový renální účinek pomáhá snižovat teplotu odplavováním metabolických zbytků zánětu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí chronické tkáňové změny vyvolané dlouhodobým zánětlivým drážděním v močovém traktu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u otoků kardio-renálního původu vyžadujících exaktní klinickou kličkovou medikaci) &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_imuno&quot; /&gt;
|-
| '''Lichen islandicus'''&lt;br /&gt;''Cetraria islandica''
| 3 zdroje (polysacharidy posilují nespecifickou obranyschopnost sliznic, což pomáhá tělu odolávat perzistentnímu osídlení u chronických ložisek) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lichenis_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové slizniční antiflogistikum; obsažené slizy tlumí záněty a dráždění v celé oblasti hltanu, ústní dutiny a žaludku, hojí poškozený epitel a mírní bolest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lichenis_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (působí jako účinné nespecifické tonikum a roborans; odstraňuje únavu, posiluje vyčerpaný organismus a výrazně stimuluje chuť k jídlu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lichenis_imuno&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (lišejníkové kyseliny vykazují silné antioxidační účinky chránící jemné slizniční epitely před poškozením volnými radikály) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění slizničního dráždění při horečnatých respiračních onemocněních) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (ochranný slizový hydrogel omezuje hlubokou destrukci slizničních tkání a brání rozvoji postinfekčních jizvovitých změn) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Imuno&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Průvodce lidovými názvy rostlin: i pro lékaře a lékárníky'' (se zaměřením na kapitoly o imunitě a obranyschopnosti). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Allii_imuno&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium sativum L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Echinaceae_imuno&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Echinacea purpurea (L.) Moench, radix''. Amsterdam: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_imuno&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Sambucus nigra L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_imuno&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Urtica dioica L., Urtica urens L., folium / herba''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_imuno&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Solidago virgaurea L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lichenis_imuno&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Cetraria islandica (L.) Acharius s.l., thallus''. Amsterdam: EMA, 2019.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>de4j0vejdxgxkjhocnahc9krf9ddhfy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20836</id>
    <revision>
      <id>149859</id>
      <timestamp>2026-09-24T02:55:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}  __TOC__ == Fytoterapeutická matice: Andrologie a mužské zdraví == Tento specializovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných andrologických stavů, hormonálních poruch a onemocnění urogenitálního traktu u mužů. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a exp…“</comment>
      <origin>149859</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22900" sha1="qfm5inojwtukb7f0duogp9vhi4u94c1" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Andrologie a mužské zdraví ==
Tento specializovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných andrologických stavů, hormonálních poruch a onemocnění urogenitálního traktu u mužů. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro benigní hyperplazii prostaty, záněty a obstrukční mikční poruchy, Tabulka B pro andropauzu, erektilní dysfunkce, podporu spermatogeneze a psychogenní sexuální neurosy).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Prostata, mikce a zánětlivé stavy u mužů ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Hypertrophia prostatae (BHP)
! colspan=&quot;2&quot; | Prostatitis (Zánět prostaty)
! colspan=&quot;2&quot; | Uro-infekce u mužů
! colspan=&quot;2&quot; | Hyperaktivní měchýř
! colspan=&quot;2&quot; | Dysuria (Ztížená mikce)
! colspan=&quot;2&quot; | Záněty varlat a nadvarlat
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Fructus tribuli'''&lt;br /&gt;''Tribulus terrestris''
| 3 zdroje (steroidní saponiny /protodioscin/ mírně tlumí zánětlivé kongesce v oblasti hrdla močového měchýře a podporují látkovou výměnu v urogenitálním traktu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (doplňkové užívání u chronických nebakteriálních prostatitid; saponiny podporují celkovou lokální imunitní ostražitost tkání) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné močové diuretikum a antiseptikum napomáhající vyplachování močové trubice při sestupných infekcích) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění tonu detruzoru, ale specifický profil pro hyperaktivní detruzor nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zvýšením hydrostatického tlaku moči mírně napomáhá překonávat počáteční odpor při ztíženém startu mikce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní podávání steroidních saponinů doplňkově podporuje resorpci edémů a hojení tkání při subakutních zánětech varlat) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica / urens''
| 4 zdroje (naprostá andrologická jednička; lignany, fytosteroly /beta-sitosterol/ a polysacharidy specificky inhibují vazbu dihydrotestosteronu /DHT/ na androgenní receptory v prostatické tkáni a blokují enzym aromatázu, čímž prokazatelně brzdí proliferaci buněk, redukují objem prostaty u BHP stadia I a II a zásadně zlepšují mikční parametry) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_andro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam; mohutný protizánětlivý účinek inhibicí syntézy prostaglandinů a 5-lipoxygenázy tlumí edém a chronické zánětlivé infiltrace v parenchymu prostaty, odstraňuje tlakové pánevní bolesti) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_andro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazný proplachový renální a urethrální účinek omezuje stagnaci reziduální moči, která je hlavním zdrojem infekcí u mužů se zbytnělou prostatou) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_andro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (steroly stabilizují slizniční receptory močového měchýře, mírní permanentní dráždění ke kaudální mikci a tlumí urgentní nucení na stolici) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_andro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (klinicky ověřený efekt; snížením mechanické kompresi urethry zbytnělou prostatou rapidně usnadňuje start močení, zvětšuje proud moči a odstraňuje strangurii a permanentní postmikční dribling) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_andro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiflogistický a protiedematózní vliv podporuje systémové tlumení zánětů urogenitálního aparátu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace vnitřního užívání u retence moči způsobené pokročilou mechanickou mechanickou blokádou uretry u BHP stadia III a IV, kde hrozí akutní městnání moči v ledvinách a je nutná cévkování!) &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_andro&quot; /&gt;
|-
| '''Herba herniariae'''&lt;br /&gt;''Herniaria glabra''
| 2 zdroje (saponiny vykazují šetrný proplachový účinek, který pomáhá mechanicky odstraňovat reziduální moč z měchýře při počínajícím zbytnění prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající doplňkové spasmolytikum; uvolňuje bolestivé napětí v oblasti prostatického lůžka a tlumí křeče vyvolané chronickým zánětem) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (saponinový komplex působí jako mechanické proplachovadlo močové trubice, čímž brání kolonizaci uropatogeny) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný relaxační účinek na hladkou svalovinu hrdla měchýře tlumí urgentní a iritující mikční vlny) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (spasmolytické působení bleskově uvolňuje křečové sevření urethry, zmírňuje strangurii a usnadňuje start mikce) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Herniariae_andro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (uvolněním tonu hladkého svalstva doplňkově mírní křečové bolesti vyzařující do šourku při zánětech varlat) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''Solidago virgaurea / canadensis''
| 3 zdroje (leiokarposid a flavonoidy potlačují doprovodné městnavé a zánětlivé procesy v okolí močového měchýře vyvolané mechanickým tlakem prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_andro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové andrologické antiflogistikum; mohutný protizánětlivý a analgetický účinek hojí zapálený parenchym prostaty, eliminuje biofilm tvořící uropatogeny a rapidně snižuje chronickou pánevní bolest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_andro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní akvaretikum; vyvolává masivní hydrostatický proplach prodloužené mužské urethry a spolehlivě likviduje akutní i rekurentní bakteriální urosepse) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_andro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný význam; výrazně snižuje slizniční přecitlivělost a zánětlivé napětí stěny měchýře, čímž spolehlivě odstraňuje urgentní nykturie a denní frekventní mikce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_andro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraněním zánětlivého edému v oblasti hrdla měchýře znatelně snižuje odpor kladený moči a mírní pálení) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_andro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné systémové i lokální antiflogistikum urychluje resorpci zánětlivých infiltrátů při bolestivých zánětech nadvarlat a varlat) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace užívání u otoků zapříčiněných chronickým dekompenzovaným srdečním či ledvinným selháním) &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_andro&quot; /&gt;
|-
| '''Radix ginseng'''&lt;br /&gt;''Panax ginseng''
| 2 zdroje (ginsenosidy vykazují mírný tonizující účinek na hladkou svalovinu pánevního dna, podává se výhradně u chronických stavů bez přítomnosti akutní obstrukce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající u chronických nebakteriálních prostatitid; silný imunomodulační a adaptogenní účinek zvyšuje lokální odolnost tkání a tlumí pánevní dyskomfort) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_andro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (adaptogenní stabilizace nervové soustavy mírně tlumí urgentní mikční vlny psychosomatického původu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (celkové zvýšení vitality pomáhá šetrně koordinovat start mikce u starších pacientů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora metabolické regenerace a hojení parenchymu v subakutních fázích po zápalu varlat) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Semen hippocastani'''&lt;br /&gt;''Aesculus hippocastanum''
| 3 zdroje (triterpenový saponin escin vykazuje silný antiexsudativní účinek; účinně snižuje městnání tekutin v oblasti hrdla močového měchýře a mírní tlak vyvolaný hyperplazií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové venotonikum a antiflogistikum; escin dramaticky zpevňuje kapilární řečiště a tlumí zánětlivé edémy v oblasti prostatického splavu, čímž spolehlivě odstraňuje chronickou pánevní kongesci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_andro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšením mikrocirkulace cévního aparátu doplňkově podporuje odplavování patogenů z urologického traktu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (redukce zánětlivého edému v okolí uretry mírní permanentní dráždění detruzoru k mikci) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_andro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zmenšením otoku tkání v okolí uretry prokazatelně snižuje mechanický odpor kladený moči a mírní dysurii) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_andro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička u kongestivních stavů; escin bleskově utěsňuje stěny cév, redukuje transsudaci tekutin do mezibuněčného prostoru a masivně hojí bolestivé zánětlivé otoky varlat a nadvarlat) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_andro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace vnitřního užívání izolovaného escinu při akutním selhávání ledvin a nefrózách z důvodu rizika zvýšení nefrotoxicity) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_andro&quot; /&gt;
|}
=== Tabulka B: Hormonální osa, potence a spermatogeneze ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřšina rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Andropauza (PADAM)
! colspan=&quot;2&quot; | Erektilní dysfunkce
! colspan=&quot;2&quot; | Mužská sterilita
! colspan=&quot;2&quot; | Libido deficit
! colspan=&quot;2&quot; | Astenie / Sarkopenie
! colspan=&quot;2&quot; | Neurosis sexualis
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Fructus tribuli'''&lt;br /&gt;''Tribulus terrestris''
| 4 zdroje (naprostý král andrologické endokrinologie; steroidní saponin protodioscin stimuluje sekreci luteinizačního hormonu /LH/, což vede k přímému zvýšení endogenní produkce volného testosteronu v Leydigových buňkách, odstraňuje příznaky andropauzy a obnovuje vitalitu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové afrodiziakum a stimulans; zvýšená hladina testosteronu v kombinaci s metabolismem saponinů prokazatelně zvyšuje lokální hustotu androgenních receptorů a zlepšuje prokrvení kavernózních těles) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička u oligospermie; prokazatelně stimuluje spermatogenezi, prokazatelně zvyšuje celkový počet, hustotu, morfologii a progresivní motilitu spermií, čímž zásadně zlepšuje mužský fertilní index) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné rostlinné tonikum a afrodiziakum; protodioscin zvyšuje konverzi testosteronu na silnější dihydrotestosteron, což dramaticky odstraňuje deficit sexuálního apetytu a léčí hypofunkční stavy potence) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výrazný přirozený anabolický účinek; stimuluje syntézu bílkovin, urychluje regeneraci svalových vláken, brzdí stařeckou sarkopenii a znatelně zvyšuje fyzickou sílu a vytrvalost u unavených mužů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odstraněním fyzické asténie nepřímo snižuje únavovou trému, avšak primární anxiolytický profil extrakt postrádá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké terapeutické dávky jsou přísně kontraindikovány u rozvinutého hormonálně závislého karcinomu prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Radix urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica / urens''
| 3 zdroje (fytosteroly a lignany brzdí věkem podmíněné změny v poměru estrogenů a androgenů, čímž stabilizují volnou frakci testosteronu v krevním séru a mírní metabolické projevy andropauzy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_andro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (sekundární podpora; zlepšením celkového cévního prokrvení v malé pánvi doplňkově napomáhá kvalitnější mikrocirkulaci) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné metabolické metabolické roborans, přímou stimulaci kvality či motility spermií však nevykazuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odstraněním pánevního a prostatického dyskomfortu nepřímo přispívá k obnově přirozeného sexuálního komfortu a potence) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vysoký obsah minerálů a aminokyselin podporuje buněčný metabolismus a celkovou tělesnou regeneraci v geriatrii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_andro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné psychosomatické zklidnění urologického traktu u pacientů trpících chronickými fobie z mikce) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba herniariae'''&lt;br /&gt;''Herniaria glabra''
| 1 zdroj (mírný doplňkový vliv na úpravu celkového metabolického tonu, vnitřní hormonální osu andropauzy však neovlivňuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (uvolněním spastického tlaku pánevního dna může mírně napomoci lepšímu lokálnímu prokrvení u spasticky podmíněných dysfunkcí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (odstraněním chronického urologického dyskomfortu přispívá k lepší psychické pohodě) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (šetrná podpora vylučování metabolitů, celkový vliv na svalový anabolismus chybí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (spasmolytický vliv na hladkou svalovinu pánevního dna pomáhá mírnit psychogenní tenze v urogenitální oblasti) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''Solidago virgaurea / canadensis''
| 2 zdroje (antioxidační a depurativní účinky pomáhají organismu zvládat metabolickou zátěž spojenou s věkovým poklesem androgenů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (sekundární podpora; sanace chronických pánevních kongescí a zánětů výrazně zlepšuje celkové cévní a nervové podmínky v malé pánvi) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní podávání hojí skrytá chronická zánětlivá ložiska v oblasti prostaty a ejakulatorních duktů, jež mohou negativně ovlivňovat ph a kvalitu ejakulátu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vyléčením úporných, vleklých bolestí provázejících chronické prostatitidy odstraňuje hlavní psychogenní a fyzickou překážku zdravého libida) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (výrazný metabolický proplach odlehčuje tkáním od zánětlivých katabolitů, což doplňkově brání celkové astenii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (odstraňuje permanentní stresové a úzkostné stavy plynoucí z chronických urologických potíží a častého nočního buzení) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix ginseng'''&lt;br /&gt;''Panax ginseng''
| 4 zdroje (špičkový rostlinný adaptogen pro muže; ginsenosidy prokazatelně stimulují hypothalamo-hypofyzárně-testikulární osu, napomáhají stabilizaci hladiny volného testosteronu v andropauze a odstraňují únavový syndrom PADAM) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_andro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v terapii ED; ginsenosidy stimulují endotelovou syntázu oxidu dusnatého /eNOS/ v kavernózních tělesech, což masivně zvyšuje lokální uvolňování NO, vyvolává hlubokou vazodilataci a rapidně posiluje kvalitu a trvání erekce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_andro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výrazný fertilní stimulant; ginsenosidy prokazatelně zvyšují počet, motilitu a přežívání spermií, regulují ph ejakulátu a podporují celkovou spermatogenezi) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné centrální i periferní afrodiziakum; zvyšuje hladinu dopaminu a testosteronu v CNS, čímž rapidně posiluje sexuální apetyt a odstraňuje deficit libida) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_andro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní metabolické roborans; stimuluje syntézu glykogenu a svalových bílkovin, působí proti stařecké atrofii svalů /sarkopenii/ a zvyšuje sportovní i svalový výkon) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_andro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní psychofarmakologické korigens; odbourává úzkost z očekávání, tlumí trému z výkonu, posiluje psychickou odolnost a efektivně koriguje předčasnou ejakulaci neurogenního původu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno při akutních horečnatých stavech, těžké nekompenzované hypertenzi a paradoxní nervové hyperestezii) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_andro&quot; /&gt;
|-
| '''Semen hippocastani'''&lt;br /&gt;''Aesculus hippocastanum''
| 1 zdroj (mírné tkáňové metabolikum zlepšující celkovou mikrocirkulaci a látkovou výměnu v geriatrii) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající u cévně podmíněných dysfunkcí; escin zpevňuje kapiláry a zlepšuje venózní i arteriální prokrvení v pánevním dně, čímž doplňkově podporuje erektilní mechanismus) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_andro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (stěžejní význam u varikokély; escin zvyšuje tonus žilních pletení šourku, tlumí městnání krve a redukuje lokální hypertermii, čímž prokazatelně chrání spermatogenezi před degenerací způsobenou varikokélou) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (sekundární zlepšení sexuálního komfortu díky odstranění chronických bolestí varlat a pánve) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antiexsudativní účinek tlumí metabolické edémy dolních končetin, což ulehčuje celkové mobilitě) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odstraňuje úzkosti a deprese plynoucí z chronických a bolestivých zduření varlat či městnání tekutin v malé pánvi) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace vnitřního užívání při závažném funkčním selhávání jater nebo ledvin) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_andro&quot; /&gt;
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Andro&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Průvodce lidovými názvy rostlin: i pro lékaře a lékárníky'' (se zaměřením na kapitoly o andrologii a mužském zdraví). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_andro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Urtica dioica L., Urtica urens L., radix''. Amsterdam: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Herniariae_andro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Herniaria glabra L., Herniaria hirsuta L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_andro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Solidago virgaurea L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginseng_andro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Panax ginseng C.A. Mey., radix''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_andro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Aesculus hippocastanum L., semen''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>qfm5inojwtukb7f0duogp9vhi4u94c1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20837</id>
    <revision>
      <id>149860</id>
      <timestamp>2026-09-24T03:07:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}  __TOC__ == Fytoterapeutická matice: Fytotoxikologie a bezpečné dávkování == Tento vysoce specializovaný modul Fytoterapeutické matice drog funguje jako **obrácená matice nebezpečí**. Na rozdíl od předchozích oborových modulů se nezaměřuje na terapeutické indikace, nýbrž exaktně rozebírá buněčné mechanismy toxicity, orgánového poškození, lékových i…“</comment>
      <origin>149860</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29400" sha1="iwbtd3srw1vkiv27w7eqwv4ofuk5z4w" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Fytotoxikologie a bezpečné dávkování ==
Tento vysoce specializovaný modul Fytoterapeutické matice drog funguje jako **obrácená matice nebezpečí**. Na rozdíl od předchozích oborových modulů se nezaměřuje na terapeutické indikace, nýbrž exaktně rozebírá buněčné mechanismy toxicity, orgánového poškození, lékových interakcí a rizik spojených s nesprávným či dlouhodobým užíváním léčivých rostlin. Modul je rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro orgánovou toxicitu, enzymatické interakce a mutagenní/karcinogenní rizika, Tabulka B pro neurotoxicitu, fetotoxická rizika v těhotenství, laktaci a elektrolytové rozvraty).

Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace rizika (I) – kdy a jak se Toxicita projevuje, a Kontraindikace/Prevence (K) – jak poškození bezpečně předejít. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný toxikologický stav uvádějí.

=== Tabulka A: Orgánová toxicita, interakce a karcinogenita ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Hepatotoxicita (Játra)
! colspan=&quot;2&quot; | Nefrotoxicita (Ledviny)
! colspan=&quot;2&quot; | Interakce (CYP450 / P-gp)
! colspan=&quot;2&quot; | Mutagenita / Karcinogenita
! colspan=&quot;2&quot; | Gastroiritace (Žaludek)
! colspan=&quot;2&quot; | Fototoxicita (Kůže)
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Cortex frangulae'''&lt;br /&gt;''Frangula alnus''
| 2 zdroje (chronické zneužívání anthranoidů může doplňkově přetěžovat detoxikační kapacitu hepatocytů, přímá akutní hepatotoxicita je však vzácná) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (při masivním chronickém předávkování hrozí iritace renálního epitelu a rozvoj reverzibilní hematurie či albuminurie v důsledku vylučování volných anthrachinonů ledvinami) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (striktní zákaz podávání u pacientů s rozvinutou parenchymatózní ledvinnou nedostatečností) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (urychlením střevní pasáže a průjmem může drasticky snížit intestinální absorpci jakýchkoliv souběžně užívaných perorálních léčiv) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (všechny perorální léky podávat s odstupem minimálně 2 hodin před nebo po aplikaci laxativa) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (genotoxická rizika; volný emodin a aloe-emodin vykazují v in vitro testech mírný mutagenní potenciál, chronická expozice je dávána do souvislosti s rizikem pseudomelanosis coli a vyšším výskytem kolorektálního karcinomu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný, legislativně ukotvený zákaz nepřetržitého užívání déle než 1–2 týdny v kuse! Nutné dodržovat přísné terapeutické pauzy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (čerstvá, neusušená nebo nedostatečně zahřátá kůra obsahuje volné anghranoly, které vyvolávají těžké podráždění žaludeční sliznice, úpornou nauzeu, křeče břicha a reflexní zvracení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (používat výhradně kůru skladovanou minimálně 1 rok od sběru, nebo sušenou uměle při teplotě 100 °C po dobu 1 hodiny, čímž dojde k bezpečné oxidaci na netoxické glukorhamnifranguliny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 1 zdroj (izolované metabolické zatížení při masivním chronickém prolévání jaterních drah) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (šetrný renální proplach, přímou nefrotoxicitu na glomeruly ani tubulární aparát nevykazuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostý král lékových interakcí; hyperforin je nejsilnějším známým rostlinným agonistou pregnanového X receptoru /PXR/, což vyvolává mohutnou indukci jaterního isoenzymu cytochromu P450 /CYP3A4, CYP2C9/ a transportního P-glykoproteinu, čímž drasticky urychluje clearance a odbourávání hormonální antikoncepce, warfarinu, cyklosporinu, digoxinu, HIV virostatik a cytostatik s následným fatálním selháním jejich účinku!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní, absolutní kontraindikace vnitřního souběžného užívání s jakoukoliv kritickou konvenční medikací a antidepresivy typu SSRI/IMAO /hrozí život ohrožující serotoninový syndrom/!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (u citlivých jedinců nebo při pití koncentrovaných odvarů nalačno může vyvolat mírný dyspeptický dyskomfort a tlak v epigastriu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní riziko fototoxicity; obsažený fytodynamický pigment hypericin se po vstřebání ukládá v kůži, kde absorbuje UV záření a indukuje vznik reaktivního singletového kyslíku, což poškozuje buněčné membrány epidermis a vyvolává těžké solární dermatitidy, erytém, otoky a popáleniny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný, absolutní zákaz expozice přímému slunečnímu záření nebo soláriu během vnitřní i vnější terapie třezalkou, zejména u osob se světlým fototypem!) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
|-
| '''Radix levistici'''&lt;br /&gt;''Levisticum officinale''
| 1 zdroj (mírné metabolické zatížení při dlouhodobé eliminaci ftalidových složek játry) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké riziko nefrotoxicity; intenzivní ftalidové silice vykazují přímý dráždivý účinek na ledvinný parenchym, při předávkování nebo dlouhodobém užívání bez pauz vyvolávají překrvení glomerulů, renální koliky a mohou způsobit akutní poškození nefronů projevující se albuminurií a hematurií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace vnitřního užívání u jakýchkoliv akutních i chronických zánětů a selhávání ledvin; silice nesmí mechanicky ani chemicky bičovat insuficientní ledvinný epitel!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (silice mírně zvyšují prokrvení v pánvi, což může ovlivnit clearance látek eliminovaných renální filtrací) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vysoké koncentrace ftalidů dráždí žaludeční sliznici, u citlivých jedinců vyvolávají pálení žáhy, pyrózu, nauzeu a spastické bolesti žaludku) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat nalačno, doporučuje se podávat výhradně v krátkodobých kúrách jako součást kombinovaných čajových směsí) &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (furanokumariny obsažené v kořeni vykazují mírný fotodynamický potenciál, který může zvýšit citlivost kůže na UV záření) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vyhnout se intenzivnímu slunění během užívání vysokých terapeutických dávek) &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
|-
| '''Radix symphyti'''&lt;br /&gt;''Symphytum officinale''
| 4 zdroje (naprostá jednička v hepatotoxicite; obsažené nasycené pyrrolizidinové alkaloidy /PA, zejm. symphytin a echimidin/ jsou v játrech metabolizovány na vysoce reaktivní pyrrolové deriváty, které alkylují DNA a proteiny hepatocytů, poškozují endotel jaterních sinusoid a vyvolávají život ohrožující veno-okluzivní nemoc /VOD, Buddův-Chiariho syndrom/ vedoucí k jaterní cirhóze a selhání!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní, doživotní a absolutní zákaz vnitřního užívání jakýchkoliv forem /nálevy, odvary, tinktury/! Zevní aplikace je omezena výhradně na neporušenou kůži) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (metabolity alkaloidů jsou vylučovány močovými cestami a při extrémní chronické expozici přispívají k parenchymálnímu poškození ledvin) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz zevní velkoplošné aplikace v oblasti beder a ledvin u pacientů s nefropatiemi) &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vnitřní abúzus interferuje s jaterním metabolismem konvenčních léčiv) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prokázaná karcinogenita a mutagenita; pyrrolizidinové alkaloidy vykazují prokazatelný genotoxický účinek, tvoří stabilní addukty s DNA, vyvolávají chromozomální aberace a v animálních studiích prokazatelně indukují rozvoj hepatocelulárního karcinomu a hemangiosarkomu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (legislativní omezení: zevní aplikace na neporušenou kůži nesmí přesáhnout maximálně 4 až 6 týdnů za celý kalendářní rok!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (vnitřní podání vyvolává destrukci slizničních struktur, zevní aplikace na neporušenou kůži žaludek neovlivňuje) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace nanášení kostivalových mastí na otevřené rány, odřeniny, trhliny, popáleniny či bércové vředy; obnaženou tkání se toxické alkaloidy masivně a bleskově vstřebávají přímo do systémového oběhu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
|-
| '''Folium uvae ursi'''&lt;br /&gt;''Arctostaphylos uva-ursi''
| 3 zdroje (volný hydrochinon uvolněný hydrolýzou arbutinu vykazuje při dlouhodobé vysoké expozici hepatotoxické účinky; metabolické zatížení jaterních drah) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vylučování volného hydrochinonu a vysokého podílu galotaninů ledvinami může při dlouhodobém nadužívání dráždit tubulární aparát a vyvolat parenchymatózní poškození ledvin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace vnitřního užívání u pacientů s rozvinutou ledvinnou nedostatečností a nefritidami) &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné změny acidity moči mohou ovlivnit renální clearance konvenčních urologických léčiv) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hydrochinon vykazuje v in vitro studiích mutagenní a genotoxické vlastnosti, chronická dlouhodobá expozice bez pauz představuje teoretické mutagenní riziko pro sliznice močových cest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísné omezení délky terapie: droga se nesmí užívat déle než 1 týden v kuse a maximálně 5krát za rok!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (mimořádně vysoký obsah galotaninů /až 20 %/ vyvolává silné lokální dráždění žaludeční sliznice, u citlivých jedinců způsobuje těžký tlak v epigastriu, nauzeu a reflexní zvracení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u pacientů s žaludečními vředy a gastritidou; nálev připravovat výhradně studeným macerátem, který uvolní arbutin, ale minimalizuje vyluhování agresivních tříslovin!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
|-
| '''Semen hippocastani'''&lt;br /&gt;''Aesculus hippocastanum''
| 2 zdroje (chronické vysoké dávky escinu zatěžují metabolické jaterní funkce, přímá akutní hepatotoxicita však nebyla klinicky prokázána) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké riziko nefrotoxicity; izolovaný triterpenový saponin escin vykazuje ve vysokých koncentracích přímý toxický účinek na buňky ledvinných tubulů, poškozuje buněčné membrány nefronů a při parenterálním nebo masivním perorálním předávkování hrozí rozvoj akutního tubulárního poškození a selhání ledvin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní, absolutní kontraindikace vnitřního užívání u jakýchkoliv akutních i chronických chorob a selhávání ledvin; escin by mohl zrychlit destrukci funkčního parenchymu ledvin!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (vazbou na plazmatické bílkoviny může escin vytěsňovat souběžně užívaná léčiva a měnit jejich volnou plazmatickou frakci) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoká opatrnost při kombinaci s nefrotoxickými antibiotiky /např. aminoglykosidy/, hrozí drastické posílení nefrotoxicity) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (saponiny vykazují výrazné lokální iritační vlastnosti, vnitřní podání koncentrovaných forem vyvolává pálení v hrdle, podráždění žaludeční sliznice, nauzeu a spastické bolesti břicha) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (užívat výhradně po jídle v lékárensky standardizovaných formách s řízeným uvolňováním, které eliminují přímý kontakt se žaludeční sliznicí) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
|}
=== Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a specifická rizika ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Neurotoxicita / Křeče
! colspan=&quot;2&quot; | Fetotoxicita (Těhotenství)
! colspan=&quot;2&quot; | Toxicita v laktaci
! colspan=&quot;2&quot; | Kumulativní toxicita
! colspan=&quot;2&quot; | Kardiotoxicita
! colspan=&quot;2&quot; | Hypokalémie / Rozvrat
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Cortex frangulae'''&lt;br /&gt;''Frangula alnus''
| 0
| 0
| 4 zdroje (vysoké fetotoxické riziko; volné antranoidy vykazují mírný genotoxický potenciál a stimulací děložního prokrvení a reflexních pelvických kontrakcí mohou vyvolat hyperémii pánve a bezprostředně ohrozit těhotenství aborcí či předčasným porodem!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v celém průběhu těhotenství; u zácpy volit výhradně šetrná objemová laxativa) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (aktivní anthrachinonové metabolity jako rhein a emodin prokazatelně přecházejí do mateřského mléka, mění jeho senzorické vlastnosti a u kojence vyvolávají těžké zažívací křeče a úporné průjmy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní kontraindikace v období laktace a kojení; bezpečnostní riziko pro trávicí trakt novorozence) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (chronické užívání vyvolává degeneraci autonomního nervového pleteně /plexus myentericus/ ve stěně střeva, což vede k trvalé atonii tračníku, ztrátě přirozeného defekačního reflexu a vzniku těžké lékové závislosti na laxativech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný zákaz souvislého podávání déle než 7–14 dní; zneužívání k hubnutí je klinicky nebezpečné) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (nepřímo poškozuje činnost myokardu skrze masivní ztráty esenciálních minerálů v kardio-vaskulárním řečišti) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v minerálovém rozvratu; inhibicí Na+/K+-ATPázy blokuje zpětnou resorpci vody a elektrolytů v tlustém střevě, což při delším užívání vyvolává masivní ztráty draslíku /hypokalémii/, metabolickou alkalózu a hrozí nebezpečnými poruchami srdečního rytmu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace souběžného užívání s kardioglykosidy /digoxin/ a diuretiky, protože vzniklá hypokalémie drasticky zvyšuje toxický účinek digoxinu na srdce!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 3 zdroje (při extrémním předávkování nebo nevhodných kombinacích hrozí rozvoj mírné centrální excitace, bolesti hlavy, parestézie či paradoxní anxieta) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (chybí exaktní klinická data potvrzující stoprocentní bezpečnost, experimentální animální studie naznačují potenciální riziko mírných děložních kontrakcí a ovlivnění receptorů plodu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná preventivní kontraindikace v těhotenství; v neurologických indikacích volit bezpečnější alternativy) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (hypericin a hyperforin v omezené míře přestupují do mateřského mléka; u kojenců byla v ojedinělých kazuistikách zaznamenána zvýšená spavost, koliky a letargie) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (nedoporučuje se podávat během kojení z důvodu chybějících komplexních studií o dlouhodobých dopadech na novorozence) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (při souvislém několikaměsíčním užívání hrozí postupné nasycení fotodynamického pigmentu v tkáních a plazmatická tolerance enzymů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (po každých 6–8 týdnech vnitřní terapie zařadit minimálně 2 až 3 týdny terapeutickou pauzu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírná stabilizace rytmu u funkčních neuróz, přímou orgánovou kardiotoxicitu extrakt nevykazuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Radix levistici颜'''&lt;br /&gt;''Levisticum officinale''
| 1 zdroj (při extrémním předávkování silicemi hrozí mírná centrální excitace a bolesti hlavy, avšak přímý konvulzivní potenciál nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké emmenagogické a aborterní riziko; ftalidy masivně prokrvují orgány malé pánve a stimulují hladké svalstvo dělohy, což vyvolává silné děložní kontrakce a v těhotenství bezprostředně hrozí vyvolání potratu či předčasného porodu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace vnitřního podávání v celém průběhu gravidity; v diuretických indikacích volit bezpečnější hydrofilní drogy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (výrazná silice a ftalidové deriváty přecházejí do mateřského mléka, dramaticky mění jeho chuť a vůni, což vyvolává odmítání mléka kojencem a hrozí u něj vznik zažívacích křečí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní kontraindikace užívání v období laktace a kojení) &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (dlouhodobé bičování ledvin dravou silicí bez terapeutických přestávek vede k chronické iritaci glomerulárního aparátu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vnitřní užívání omezit na krátkodobé kúry v délce maximálně 2–3 týdnů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zvýšení diurézy nevede při dodržení dávek k závažnému rozvratu elektrolytů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix symphyti'''&lt;br /&gt;''Symphytum officinale''
| 2 zdroje (vnitřní zneužití zatěžuje centrální nervovou soustavu skrze metabolické toxiny vznikající při jaterním selhání /hepatální encefalopatie/) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké fetotoxické riziko; nasycené pyrrolizidinové alkaloidy bleskově procházejí placentární bariérou do krevního oběhu plodu, vykazují prokazatelný teratogenní a mutagenní potenciál a v animálních studiích vyvolávají fetální veno-okluzivní nemoc a odumření plodu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, doživotní a absolutní kontraindikace jakékoliv aplikace – vnitřní i vnější – v těhotenství; alkaloidy se vstřebávají i neporušenou kůží a ohrožují plod!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (prokázaný přechod do mateřského mléka; pyrrolizidinové alkaloidy jsou vylučovány mléčnou žlázou a pro novorozence představují extrémní riziko rozvoje akutní toxické hepatitidy a nevratného poškození jater) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v období laktace a kojení; hrozí fatální otrava kojence!) &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (mohuti kumulativní toxicita; pyrrolizidinové alkaloidy se v organismu postupně kumulují a jejich jaterní poškození má latentní průběh – klinické příznaky veno-okluzivní nemoci se mohou plně projevit až týdny či měsíce po ukončení expozice!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný legislativní zákaz zevní aplikace na neporušenou kůži déle než 4–6 týdnů v roce; přísně dodržovat limitované terapeutické okno) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Folium uvae ursi'''&lt;br /&gt;''Arctostaphylos uva-ursi''
| 3 zdroje (předávkování izolovaným hydrochinonem vykazuje mírný neurotoxický potenciál, může vyvolat tinnitus, dušnost, centrální neklid a křeče) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké fetotoxické riziko; volný hydrochinon uvolněný z arbutinu prochází placentou a vykazuje mutagenní a cytotoxické účinky na dělící se buňky, vysoký podíl galotaninů navíc reflexně dráždí děložní tonus) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v celém průběhu těhotenství; urologické infekce v gestaci řešit bezpečnějšími hydrofilními metodami) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (hydrochinonové metabolity a třísloviny prokazatelně přecházejí do mateřského mléka, vyvolávají hořkost a u novorozence hrozí vznik těžkého poškození trávicího traktu a systémové toxicity) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v období laktace a kojení; bezpečnostní riziko pro kojence) &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (chronické užívání bez pauz vede k trvalému dráždění renálních tubulů tříslovinami a akumulaci fenolických metabolitů v tkáních) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (striktně dodržovat limit maximálně 1 týdne nepřetržité kúry a nejvýše 5 expozic za kalendářní rok!) &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zvýšení diurézy, riziko minerálového rozvratu hrozí až při těžkých průjmech vyvolaných předávkováním tříslovinami) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Semen hippocastani'''&lt;br /&gt;''Aesculus hippocastanum''
| 2 zdroje (při masivním chronickém předávkování escinem se mohou objevit bolesti hlavy, mírný psychomotorický útlum či závratě) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké fetotoxické riziko; saponinový komplex escin poškozuje buněčné membrány a ve vyšších koncentracích vykazuje embryotoxické a fetotoxické účinky v animálních modelech, chybí klinické studie potvrzující bezpečnost u lidí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v 1. trimestru těhotenství; od 2. trimestru je vnitřní podávání omezeno výhradně na indikované případy pod přímým dohledem klinického lékaře) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (escin v omezené míře přechází do mateřského mléka a u citlivých novorozenců může vyvolat slizniční iritaci žaludku a střevní koliky) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (nedoporučuje se podávat během kojení z důvodu absence dostatečných klinických dat o bezpečnosti) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (dlouhodobé podávání vysokých terapeutických dávek vyvolává permanentní zátěž tubulárního aparátu ledvin a jater) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při chronické terapii žilní insuficience striktně dodržovat lékárníkem doporučené cykly a terapeutické přestávky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (při extrémním parenterálním či perorálním předávkování izolovaným escinem hrozí mírné ovlivnění srdeční vodivosti, klinická data jsou však omezená) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný vliv na exkreční diurézu, závažné elektrolytové rozvraty však samotný escin nevyvolává) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Průvodce lidovými názvy rostlin: i pro lékaře a lékárníky'' (se zaměřením na kapitoly o toxicitě, nežádoucích účincích a fytotoxikologii). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monograph on Frangula alnus Mill., cortex''. Amsterdam: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Hypericum perforatum L., herba (well-established use)''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Levisticum officinale Koch, radix''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Symphytum officinale L., radix''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Arctostaphylos uva-ursi (L.) Spreng., folium''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Aesculus hippocastanum L., semen''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]
&lt;!-- ZDE JE TATO PODSTRÁNKA (FYTOTOXIKOLOGIE A BEZPEČNÉ DÁVKOVÁNÍ) KOMPLETNĚ DOKONČENA A UZAVŘENA --&gt;</text>
      <sha1>iwbtd3srw1vkiv27w7eqwv4ofuk5z4w</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149875</id>
      <parentid>149860</parentid>
      <timestamp>2026-09-24T05:19:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kusurija</username>
        <id>1879</id>
      </contributor>
      <comment>Návrh nálepky příslušnosti, kdyžtak opravte</comment>
      <origin>149875</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29673" sha1="qlc2ufvop73kv875l6xsunc6l3uzrtu" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}
{{Info
  | typ = databáze
  | typ2 = výzkum
  | kategorie = Fytoterapeutická matice drog
  | kategorie2 = Botanika
  | kategorie3 = 
  | jazyk = cs
  | jazyk2 = 
  | jazyk3 = 
  | úroveň = 
  | úroveň2 = 
  | úroveň3 = 
  | příslušnost = Uživatel:Rosičák
}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Fytotoxikologie a bezpečné dávkování ==
Tento vysoce specializovaný modul Fytoterapeutické matice drog funguje jako **obrácená matice nebezpečí**. Na rozdíl od předchozích oborových modulů se nezaměřuje na terapeutické indikace, nýbrž exaktně rozebírá buněčné mechanismy toxicity, orgánového poškození, lékových interakcí a rizik spojených s nesprávným či dlouhodobým užíváním léčivých rostlin. Modul je rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro orgánovou toxicitu, enzymatické interakce a mutagenní/karcinogenní rizika, Tabulka B pro neurotoxicitu, fetotoxická rizika v těhotenství, laktaci a elektrolytové rozvraty).

Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace rizika (I) – kdy a jak se Toxicita projevuje, a Kontraindikace/Prevence (K) – jak poškození bezpečně předejít. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný toxikologický stav uvádějí.

=== Tabulka A: Orgánová toxicita, interakce a karcinogenita ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Hepatotoxicita (Játra)
! colspan=&quot;2&quot; | Nefrotoxicita (Ledviny)
! colspan=&quot;2&quot; | Interakce (CYP450 / P-gp)
! colspan=&quot;2&quot; | Mutagenita / Karcinogenita
! colspan=&quot;2&quot; | Gastroiritace (Žaludek)
! colspan=&quot;2&quot; | Fototoxicita (Kůže)
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Cortex frangulae'''&lt;br /&gt;''Frangula alnus''
| 2 zdroje (chronické zneužívání anthranoidů může doplňkově přetěžovat detoxikační kapacitu hepatocytů, přímá akutní hepatotoxicita je však vzácná) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (při masivním chronickém předávkování hrozí iritace renálního epitelu a rozvoj reverzibilní hematurie či albuminurie v důsledku vylučování volných anthrachinonů ledvinami) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (striktní zákaz podávání u pacientů s rozvinutou parenchymatózní ledvinnou nedostatečností) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (urychlením střevní pasáže a průjmem může drasticky snížit intestinální absorpci jakýchkoliv souběžně užívaných perorálních léčiv) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (všechny perorální léky podávat s odstupem minimálně 2 hodin před nebo po aplikaci laxativa) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (genotoxická rizika; volný emodin a aloe-emodin vykazují v in vitro testech mírný mutagenní potenciál, chronická expozice je dávána do souvislosti s rizikem pseudomelanosis coli a vyšším výskytem kolorektálního karcinomu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný, legislativně ukotvený zákaz nepřetržitého užívání déle než 1–2 týdny v kuse! Nutné dodržovat přísné terapeutické pauzy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (čerstvá, neusušená nebo nedostatečně zahřátá kůra obsahuje volné anghranoly, které vyvolávají těžké podráždění žaludeční sliznice, úpornou nauzeu, křeče břicha a reflexní zvracení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (používat výhradně kůru skladovanou minimálně 1 rok od sběru, nebo sušenou uměle při teplotě 100 °C po dobu 1 hodiny, čímž dojde k bezpečné oxidaci na netoxické glukorhamnifranguliny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 1 zdroj (izolované metabolické zatížení při masivním chronickém prolévání jaterních drah) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (šetrný renální proplach, přímou nefrotoxicitu na glomeruly ani tubulární aparát nevykazuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostý král lékových interakcí; hyperforin je nejsilnějším známým rostlinným agonistou pregnanového X receptoru /PXR/, což vyvolává mohutnou indukci jaterního isoenzymu cytochromu P450 /CYP3A4, CYP2C9/ a transportního P-glykoproteinu, čímž drasticky urychluje clearance a odbourávání hormonální antikoncepce, warfarinu, cyklosporinu, digoxinu, HIV virostatik a cytostatik s následným fatálním selháním jejich účinku!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní, absolutní kontraindikace vnitřního souběžného užívání s jakoukoliv kritickou konvenční medikací a antidepresivy typu SSRI/IMAO /hrozí život ohrožující serotoninový syndrom/!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (u citlivých jedinců nebo při pití koncentrovaných odvarů nalačno může vyvolat mírný dyspeptický dyskomfort a tlak v epigastriu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní riziko fototoxicity; obsažený fytodynamický pigment hypericin se po vstřebání ukládá v kůži, kde absorbuje UV záření a indukuje vznik reaktivního singletového kyslíku, což poškozuje buněčné membrány epidermis a vyvolává těžké solární dermatitidy, erytém, otoky a popáleniny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný, absolutní zákaz expozice přímému slunečnímu záření nebo soláriu během vnitřní i vnější terapie třezalkou, zejména u osob se světlým fototypem!) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
|-
| '''Radix levistici'''&lt;br /&gt;''Levisticum officinale''
| 1 zdroj (mírné metabolické zatížení při dlouhodobé eliminaci ftalidových složek játry) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké riziko nefrotoxicity; intenzivní ftalidové silice vykazují přímý dráždivý účinek na ledvinný parenchym, při předávkování nebo dlouhodobém užívání bez pauz vyvolávají překrvení glomerulů, renální koliky a mohou způsobit akutní poškození nefronů projevující se albuminurií a hematurií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace vnitřního užívání u jakýchkoliv akutních i chronických zánětů a selhávání ledvin; silice nesmí mechanicky ani chemicky bičovat insuficientní ledvinný epitel!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (silice mírně zvyšují prokrvení v pánvi, což může ovlivnit clearance látek eliminovaných renální filtrací) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vysoké koncentrace ftalidů dráždí žaludeční sliznici, u citlivých jedinců vyvolávají pálení žáhy, pyrózu, nauzeu a spastické bolesti žaludku) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat nalačno, doporučuje se podávat výhradně v krátkodobých kúrách jako součást kombinovaných čajových směsí) &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (furanokumariny obsažené v kořeni vykazují mírný fotodynamický potenciál, který může zvýšit citlivost kůže na UV záření) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vyhnout se intenzivnímu slunění během užívání vysokých terapeutických dávek) &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
|-
| '''Radix symphyti'''&lt;br /&gt;''Symphytum officinale''
| 4 zdroje (naprostá jednička v hepatotoxicite; obsažené nasycené pyrrolizidinové alkaloidy /PA, zejm. symphytin a echimidin/ jsou v játrech metabolizovány na vysoce reaktivní pyrrolové deriváty, které alkylují DNA a proteiny hepatocytů, poškozují endotel jaterních sinusoid a vyvolávají život ohrožující veno-okluzivní nemoc /VOD, Buddův-Chiariho syndrom/ vedoucí k jaterní cirhóze a selhání!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní, doživotní a absolutní zákaz vnitřního užívání jakýchkoliv forem /nálevy, odvary, tinktury/! Zevní aplikace je omezena výhradně na neporušenou kůži) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (metabolity alkaloidů jsou vylučovány močovými cestami a při extrémní chronické expozici přispívají k parenchymálnímu poškození ledvin) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz zevní velkoplošné aplikace v oblasti beder a ledvin u pacientů s nefropatiemi) &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vnitřní abúzus interferuje s jaterním metabolismem konvenčních léčiv) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prokázaná karcinogenita a mutagenita; pyrrolizidinové alkaloidy vykazují prokazatelný genotoxický účinek, tvoří stabilní addukty s DNA, vyvolávají chromozomální aberace a v animálních studiích prokazatelně indukují rozvoj hepatocelulárního karcinomu a hemangiosarkomu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (legislativní omezení: zevní aplikace na neporušenou kůži nesmí přesáhnout maximálně 4 až 6 týdnů za celý kalendářní rok!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (vnitřní podání vyvolává destrukci slizničních struktur, zevní aplikace na neporušenou kůži žaludek neovlivňuje) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace nanášení kostivalových mastí na otevřené rány, odřeniny, trhliny, popáleniny či bércové vředy; obnaženou tkání se toxické alkaloidy masivně a bleskově vstřebávají přímo do systémového oběhu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
|-
| '''Folium uvae ursi'''&lt;br /&gt;''Arctostaphylos uva-ursi''
| 3 zdroje (volný hydrochinon uvolněný hydrolýzou arbutinu vykazuje při dlouhodobé vysoké expozici hepatotoxické účinky; metabolické zatížení jaterních drah) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vylučování volného hydrochinonu a vysokého podílu galotaninů ledvinami může při dlouhodobém nadužívání dráždit tubulární aparát a vyvolat parenchymatózní poškození ledvin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace vnitřního užívání u pacientů s rozvinutou ledvinnou nedostatečností a nefritidami) &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné změny acidity moči mohou ovlivnit renální clearance konvenčních urologických léčiv) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hydrochinon vykazuje v in vitro studiích mutagenní a genotoxické vlastnosti, chronická dlouhodobá expozice bez pauz představuje teoretické mutagenní riziko pro sliznice močových cest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísné omezení délky terapie: droga se nesmí užívat déle než 1 týden v kuse a maximálně 5krát za rok!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (mimořádně vysoký obsah galotaninů /až 20 %/ vyvolává silné lokální dráždění žaludeční sliznice, u citlivých jedinců způsobuje těžký tlak v epigastriu, nauzeu a reflexní zvracení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u pacientů s žaludečními vředy a gastritidou; nálev připravovat výhradně studeným macerátem, který uvolní arbutin, ale minimalizuje vyluhování agresivních tříslovin!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
|-
| '''Semen hippocastani'''&lt;br /&gt;''Aesculus hippocastanum''
| 2 zdroje (chronické vysoké dávky escinu zatěžují metabolické jaterní funkce, přímá akutní hepatotoxicita však nebyla klinicky prokázána) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké riziko nefrotoxicity; izolovaný triterpenový saponin escin vykazuje ve vysokých koncentracích přímý toxický účinek na buňky ledvinných tubulů, poškozuje buněčné membrány nefronů a při parenterálním nebo masivním perorálním předávkování hrozí rozvoj akutního tubulárního poškození a selhání ledvin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní, absolutní kontraindikace vnitřního užívání u jakýchkoliv akutních i chronických chorob a selhávání ledvin; escin by mohl zrychlit destrukci funkčního parenchymu ledvin!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (vazbou na plazmatické bílkoviny může escin vytěsňovat souběžně užívaná léčiva a měnit jejich volnou plazmatickou frakci) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoká opatrnost při kombinaci s nefrotoxickými antibiotiky /např. aminoglykosidy/, hrozí drastické posílení nefrotoxicity) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (saponiny vykazují výrazné lokální iritační vlastnosti, vnitřní podání koncentrovaných forem vyvolává pálení v hrdle, podráždění žaludeční sliznice, nauzeu a spastické bolesti břicha) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (užívat výhradně po jídle v lékárensky standardizovaných formách s řízeným uvolňováním, které eliminují přímý kontakt se žaludeční sliznicí) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
|}
=== Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a specifická rizika ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Neurotoxicita / Křeče
! colspan=&quot;2&quot; | Fetotoxicita (Těhotenství)
! colspan=&quot;2&quot; | Toxicita v laktaci
! colspan=&quot;2&quot; | Kumulativní toxicita
! colspan=&quot;2&quot; | Kardiotoxicita
! colspan=&quot;2&quot; | Hypokalémie / Rozvrat
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Cortex frangulae'''&lt;br /&gt;''Frangula alnus''
| 0
| 0
| 4 zdroje (vysoké fetotoxické riziko; volné antranoidy vykazují mírný genotoxický potenciál a stimulací děložního prokrvení a reflexních pelvických kontrakcí mohou vyvolat hyperémii pánve a bezprostředně ohrozit těhotenství aborcí či předčasným porodem!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v celém průběhu těhotenství; u zácpy volit výhradně šetrná objemová laxativa) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (aktivní anthrachinonové metabolity jako rhein a emodin prokazatelně přecházejí do mateřského mléka, mění jeho senzorické vlastnosti a u kojence vyvolávají těžké zažívací křeče a úporné průjmy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní kontraindikace v období laktace a kojení; bezpečnostní riziko pro trávicí trakt novorozence) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (chronické užívání vyvolává degeneraci autonomního nervového pleteně /plexus myentericus/ ve stěně střeva, což vede k trvalé atonii tračníku, ztrátě přirozeného defekačního reflexu a vzniku těžké lékové závislosti na laxativech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný zákaz souvislého podávání déle než 7–14 dní; zneužívání k hubnutí je klinicky nebezpečné) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (nepřímo poškozuje činnost myokardu skrze masivní ztráty esenciálních minerálů v kardio-vaskulárním řečišti) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v minerálovém rozvratu; inhibicí Na+/K+-ATPázy blokuje zpětnou resorpci vody a elektrolytů v tlustém střevě, což při delším užívání vyvolává masivní ztráty draslíku /hypokalémii/, metabolickou alkalózu a hrozí nebezpečnými poruchami srdečního rytmu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace souběžného užívání s kardioglykosidy /digoxin/ a diuretiky, protože vzniklá hypokalémie drasticky zvyšuje toxický účinek digoxinu na srdce!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 3 zdroje (při extrémním předávkování nebo nevhodných kombinacích hrozí rozvoj mírné centrální excitace, bolesti hlavy, parestézie či paradoxní anxieta) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (chybí exaktní klinická data potvrzující stoprocentní bezpečnost, experimentální animální studie naznačují potenciální riziko mírných děložních kontrakcí a ovlivnění receptorů plodu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná preventivní kontraindikace v těhotenství; v neurologických indikacích volit bezpečnější alternativy) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (hypericin a hyperforin v omezené míře přestupují do mateřského mléka; u kojenců byla v ojedinělých kazuistikách zaznamenána zvýšená spavost, koliky a letargie) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (nedoporučuje se podávat během kojení z důvodu chybějících komplexních studií o dlouhodobých dopadech na novorozence) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (při souvislém několikaměsíčním užívání hrozí postupné nasycení fotodynamického pigmentu v tkáních a plazmatická tolerance enzymů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (po každých 6–8 týdnech vnitřní terapie zařadit minimálně 2 až 3 týdny terapeutickou pauzu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírná stabilizace rytmu u funkčních neuróz, přímou orgánovou kardiotoxicitu extrakt nevykazuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Radix levistici颜'''&lt;br /&gt;''Levisticum officinale''
| 1 zdroj (při extrémním předávkování silicemi hrozí mírná centrální excitace a bolesti hlavy, avšak přímý konvulzivní potenciál nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké emmenagogické a aborterní riziko; ftalidy masivně prokrvují orgány malé pánve a stimulují hladké svalstvo dělohy, což vyvolává silné děložní kontrakce a v těhotenství bezprostředně hrozí vyvolání potratu či předčasného porodu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace vnitřního podávání v celém průběhu gravidity; v diuretických indikacích volit bezpečnější hydrofilní drogy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (výrazná silice a ftalidové deriváty přecházejí do mateřského mléka, dramaticky mění jeho chuť a vůni, což vyvolává odmítání mléka kojencem a hrozí u něj vznik zažívacích křečí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní kontraindikace užívání v období laktace a kojení) &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (dlouhodobé bičování ledvin dravou silicí bez terapeutických přestávek vede k chronické iritaci glomerulárního aparátu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vnitřní užívání omezit na krátkodobé kúry v délce maximálně 2–3 týdnů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zvýšení diurézy nevede při dodržení dávek k závažnému rozvratu elektrolytů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix symphyti'''&lt;br /&gt;''Symphytum officinale''
| 2 zdroje (vnitřní zneužití zatěžuje centrální nervovou soustavu skrze metabolické toxiny vznikající při jaterním selhání /hepatální encefalopatie/) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké fetotoxické riziko; nasycené pyrrolizidinové alkaloidy bleskově procházejí placentární bariérou do krevního oběhu plodu, vykazují prokazatelný teratogenní a mutagenní potenciál a v animálních studiích vyvolávají fetální veno-okluzivní nemoc a odumření plodu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, doživotní a absolutní kontraindikace jakékoliv aplikace – vnitřní i vnější – v těhotenství; alkaloidy se vstřebávají i neporušenou kůží a ohrožují plod!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (prokázaný přechod do mateřského mléka; pyrrolizidinové alkaloidy jsou vylučovány mléčnou žlázou a pro novorozence představují extrémní riziko rozvoje akutní toxické hepatitidy a nevratného poškození jater) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v období laktace a kojení; hrozí fatální otrava kojence!) &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (mohuti kumulativní toxicita; pyrrolizidinové alkaloidy se v organismu postupně kumulují a jejich jaterní poškození má latentní průběh – klinické příznaky veno-okluzivní nemoci se mohou plně projevit až týdny či měsíce po ukončení expozice!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný legislativní zákaz zevní aplikace na neporušenou kůži déle než 4–6 týdnů v roce; přísně dodržovat limitované terapeutické okno) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Folium uvae ursi'''&lt;br /&gt;''Arctostaphylos uva-ursi''
| 3 zdroje (předávkování izolovaným hydrochinonem vykazuje mírný neurotoxický potenciál, může vyvolat tinnitus, dušnost, centrální neklid a křeče) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké fetotoxické riziko; volný hydrochinon uvolněný z arbutinu prochází placentou a vykazuje mutagenní a cytotoxické účinky na dělící se buňky, vysoký podíl galotaninů navíc reflexně dráždí děložní tonus) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v celém průběhu těhotenství; urologické infekce v gestaci řešit bezpečnějšími hydrofilními metodami) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (hydrochinonové metabolity a třísloviny prokazatelně přecházejí do mateřského mléka, vyvolávají hořkost a u novorozence hrozí vznik těžkého poškození trávicího traktu a systémové toxicity) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v období laktace a kojení; bezpečnostní riziko pro kojence) &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (chronické užívání bez pauz vede k trvalému dráždění renálních tubulů tříslovinami a akumulaci fenolických metabolitů v tkáních) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (striktně dodržovat limit maximálně 1 týdne nepřetržité kúry a nejvýše 5 expozic za kalendářní rok!) &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zvýšení diurézy, riziko minerálového rozvratu hrozí až při těžkých průjmech vyvolaných předávkováním tříslovinami) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Semen hippocastani'''&lt;br /&gt;''Aesculus hippocastanum''
| 2 zdroje (při masivním chronickém předávkování escinem se mohou objevit bolesti hlavy, mírný psychomotorický útlum či závratě) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké fetotoxické riziko; saponinový komplex escin poškozuje buněčné membrány a ve vyšších koncentracích vykazuje embryotoxické a fetotoxické účinky v animálních modelech, chybí klinické studie potvrzující bezpečnost u lidí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v 1. trimestru těhotenství; od 2. trimestru je vnitřní podávání omezeno výhradně na indikované případy pod přímým dohledem klinického lékaře) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (escin v omezené míře přechází do mateřského mléka a u citlivých novorozenců může vyvolat slizniční iritaci žaludku a střevní koliky) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (nedoporučuje se podávat během kojení z důvodu absence dostatečných klinických dat o bezpečnosti) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (dlouhodobé podávání vysokých terapeutických dávek vyvolává permanentní zátěž tubulárního aparátu ledvin a jater) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při chronické terapii žilní insuficience striktně dodržovat lékárníkem doporučené cykly a terapeutické přestávky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (při extrémním parenterálním či perorálním předávkování izolovaným escinem hrozí mírné ovlivnění srdeční vodivosti, klinická data jsou však omezená) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný vliv na exkreční diurézu, závažné elektrolytové rozvraty však samotný escin nevyvolává) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Průvodce lidovými názvy rostlin: i pro lékaře a lékárníky'' (se zaměřením na kapitoly o toxicitě, nežádoucích účincích a fytotoxikologii). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monograph on Frangula alnus Mill., cortex''. Amsterdam: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Hypericum perforatum L., herba (well-established use)''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Levisticum officinale Koch, radix''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Symphytum officinale L., radix''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Arctostaphylos uva-ursi (L.) Spreng., folium''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Aesculus hippocastanum L., semen''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]
&lt;!-- ZDE JE TATO PODSTRÁNKA (FYTOTOXIKOLOGIE A BEZPEČNÉ DÁVKOVÁNÍ) KOMPLETNĚ DOKONČENA A UZAVŘENA --&gt;</text>
      <sha1>qlc2ufvop73kv875l6xsunc6l3uzrtu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Diskuse k šabloně:Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie</title>
    <ns>11</ns>
    <id>20838</id>
    <revision>
      <id>149867</id>
      <timestamp>2026-09-24T05:08:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kusurija</username>
        <id>1879</id>
      </contributor>
      <comment>zkratkou v názvu šablony</comment>
      <origin>149867</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="505" sha1="re2axarootix5s7ymwstqgurfk2ws1s" xml:space="preserve">== Vychytávka ==
Dobrý den, vidím, že jste to rozjel ve velkém stylu. Pokud byste to měl za přijatelné, mohl byste si (nebo botovi) ušetřit práci zkratkou v názvu šablony, např. dejme tomu {{Tl|pvovf}}, nebo něco na ten styl. Podobně i v jiných šablonách, pokud používáte. Jen je nutné se ujistit, zda náhodou šablona se stejným, nebo velmi podobným názvem již neexistuje. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:08 (UTC)</text>
      <sha1>re2axarootix5s7ymwstqgurfk2ws1s</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>