Pojem/Dan Polansky

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikiverzita</sitename>
    <dbname>cswikiversity</dbname>
    <base>https://cs.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.47.0-wmf.21</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikiverzita</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikiverzitě</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Fórum</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k fóru</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Pojem/Dan Polansky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20356</id>
    <revision>
      <id>149961</id>
      <parentid>149913</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T07:18:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>149961</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="36806" sha1="iaw21xd8nltycitgzu7qttpzwx4h5r5" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>iaw21xd8nltycitgzu7qttpzwx4h5r5</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149962</id>
      <parentid>149961</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T07:20:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea */</comment>
      <origin>149962</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37179" sha1="cxzoyikrkmqijsct4tueeexqgw2i02l" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné.

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž).

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>cxzoyikrkmqijsct4tueeexqgw2i02l</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149963</id>
      <parentid>149962</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T07:21:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea */</comment>
      <origin>149963</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37293" sha1="3xt28y1ogfvb0ohi6tc7mh8cvqtd0ln" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné.

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>3xt28y1ogfvb0ohi6tc7mh8cvqtd0ln</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149964</id>
      <parentid>149963</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T07:22:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea */</comment>
      <origin>149964</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37438" sha1="2sil6h47ioxtzyot637wuznzwym8l79" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné.

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>2sil6h47ioxtzyot637wuznzwym8l79</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149965</id>
      <parentid>149964</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T07:23:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea */</comment>
      <origin>149965</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37533" sha1="3emsql4b50bl4u510l1s1ehjxlc2ild" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné.

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>3emsql4b50bl4u510l1s1ehjxlc2ild</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149966</id>
      <parentid>149965</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T07:34:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea */</comment>
      <origin>149966</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="37884" sha1="k6qignkxsdnda7oxzmz5lswnxsixqan" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy?

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>k6qignkxsdnda7oxzmz5lswnxsixqan</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149967</id>
      <parentid>149966</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T07:37:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea */</comment>
      <origin>149967</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38031" sha1="dd1xvrbwq1yr2ovntew6i76ur4mxmtc" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát LOTRovskou hru a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy?

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>dd1xvrbwq1yr2ovntew6i76ur4mxmtc</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149968</id>
      <parentid>149967</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T08:00:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea */</comment>
      <origin>149968</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38039" sha1="s1i0n5gk8jpmkt72r2nzbys4lmytax3" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy?

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>s1i0n5gk8jpmkt72r2nzbys4lmytax3</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149969</id>
      <parentid>149968</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T08:41:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>149969</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38657" sha1="i1eg6ynedsw7f0xi2tsipvn6aipwgz4" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy?

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Pavel Materna ==
Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj.

Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem:
* https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf

Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>i1eg6ynedsw7f0xi2tsipvn6aipwgz4</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149970</id>
      <parentid>149969</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T08:41:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pavel Materna */</comment>
      <origin>149970</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38686" sha1="lfeenct8qhsv4wmexx8c1ty5sumheio" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy?

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Pavel Materna ==
Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj.

Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem:
* SocEncy: viz odkazy níže
* https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf

Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>lfeenct8qhsv4wmexx8c1ty5sumheio</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149971</id>
      <parentid>149970</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T08:45:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pavel Materna */</comment>
      <origin>149971</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39341" sha1="adoc8h63awunwoa7vazsxraa2i17juz" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy?

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Pavel Materna ==
Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj.

Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem:
* SocEncy: viz odkazy níže
* https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf
*: 'The way it is used and understood is essentially influenced by the context; we
could speak about concepts in the sense of psychology, concepts in the sense of logic,
concepts in the sense of metaphysics, etc. Before to say one word about concepts we have to
specify the sense in which we intend to use the term. Thus our task is to formulate an
explication in the Carnapian sense.'
*:: Dobře. To zní rozumně. Ale tím pádem celá ta slavná WP, anglická nebo česká, je ta trochu mimo, ne-li? Protože nemůžete mít prostě jenom hlavu &quot;Pojem&quot; a myslet si, že identifikuje jednou jedinou řekněme věc (&quot;věc&quot; v supervágním slova smyslu).

Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>adoc8h63awunwoa7vazsxraa2i17juz</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149972</id>
      <parentid>149971</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T08:45:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pavel Materna */</comment>
      <origin>149972</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39341" sha1="hueyz5dsvxmggc0oui7qs1ugbka6kpm" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy?

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Pavel Materna ==
Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj.

Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem:
* SocEncy: viz odkazy níže
* https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf
*: 'The way it is used and understood is essentially influenced by the context; we could speak about concepts in the sense of psychology, concepts in the sense of logic, concepts in the sense of metaphysics, etc. Before to say one word about concepts we have to specify the sense in which we intend to use the term. Thus our task is to formulate an explication in the Carnapian sense.'
*:: Dobře. To zní rozumně. Ale tím pádem celá ta slavná WP, anglická nebo česká, je ta trochu mimo, ne-li? Protože nemůžete mít prostě jenom hlavu &quot;Pojem&quot; a myslet si, že identifikuje jednou jedinou řekněme věc (&quot;věc&quot; v supervágním slova smyslu).

Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>hueyz5dsvxmggc0oui7qs1ugbka6kpm</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149973</id>
      <parentid>149972</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T08:47:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pavel Materna */</comment>
      <origin>149973</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39684" sha1="ctgvgn9zchkpkbj5e66rmt72ni0x14c" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy?

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Pavel Materna ==
Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj.

Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem:
* SocEncy: viz odkazy níže
* https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf
*: 'The way it is used and understood is essentially influenced by the context; we could speak about concepts in the sense of psychology, concepts in the sense of logic, concepts in the sense of metaphysics, etc. Before to say one word about concepts we have to specify the sense in which we intend to use the term. Thus our task is to formulate an explication in the Carnapian sense.'
*:: Dobře. To zní rozumně. Ale tím pádem celá ta slavná WP, anglická nebo česká, je tak trochu mimo, ne-li? Protože nemůžete mít prostě jenom hlavu &quot;Pojem&quot; a myslet si, že identifikuje jednu jedinou řekněme věc (&quot;věc&quot; v supervágním slova smyslu). Ale pak by i SEP byla mimo? To bude složitější. Nakonec SEP:Concepts nebude označení pojmu pojmu nýbrž tématu, a to tím spíš, že se zde jedná o teoretickou pluralitu, ale i ta je pouze dost možná pod hlavou &quot;pojem (filozofie)&quot; a nikoli pouze prostě &quot;pojem&quot;, ostatně srovnej německou WP, která udělala krok tímto směrem.

Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>ctgvgn9zchkpkbj5e66rmt72ni0x14c</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149974</id>
      <parentid>149973</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T08:50:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pavel Materna */</comment>
      <origin>149974</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39795" sha1="ewh7jkp686uugwl98ub06sqq5yrs84j" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy?

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Pavel Materna ==
Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj.

Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem:
* SocEncy: viz odkazy níže
* https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf; ale: pdf nemá licenci a technicky je to copyvio; pravím vám: pojďme přece zveřejňovat po FOSS license.
*: 'The way it is used and understood is essentially influenced by the context; we could speak about concepts in the sense of psychology, concepts in the sense of logic, concepts in the sense of metaphysics, etc. Before to say one word about concepts we have to specify the sense in which we intend to use the term. Thus our task is to formulate an explication in the Carnapian sense.'
*:: Dobře. To zní rozumně. Ale tím pádem celá ta slavná WP, anglická nebo česká, je tak trochu mimo, ne-li? Protože nemůžete mít prostě jenom hlavu &quot;Pojem&quot; a myslet si, že identifikuje jednu jedinou řekněme věc (&quot;věc&quot; v supervágním slova smyslu). Ale pak by i SEP byla mimo? To bude složitější. Nakonec SEP:Concepts nebude označení pojmu pojmu nýbrž tématu, a to tím spíš, že se zde jedná o teoretickou pluralitu, ale i ta je pouze dost možná pod hlavou &quot;pojem (filozofie)&quot; a nikoli pouze prostě &quot;pojem&quot;, ostatně srovnej německou WP, která udělala krok tímto směrem.

Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>ewh7jkp686uugwl98ub06sqq5yrs84j</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149975</id>
      <parentid>149974</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T08:50:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pavel Materna */</comment>
      <origin>149975</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39810" sha1="mfolorhhfmom3vr5pyusl6hm9sbx5q8" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy?

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Pavel Materna ==
Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj.

Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem:
* SocEncy: viz odkazy níže
* https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf; ale: pdf nemá licenci a technicky je to copyvio za strany WaMa; pravím vám: pojďme přece zveřejňovat po FOSS license.
*: 'The way it is used and understood is essentially influenced by the context; we could speak about concepts in the sense of psychology, concepts in the sense of logic, concepts in the sense of metaphysics, etc. Before to say one word about concepts we have to specify the sense in which we intend to use the term. Thus our task is to formulate an explication in the Carnapian sense.'
*:: Dobře. To zní rozumně. Ale tím pádem celá ta slavná WP, anglická nebo česká, je tak trochu mimo, ne-li? Protože nemůžete mít prostě jenom hlavu &quot;Pojem&quot; a myslet si, že identifikuje jednu jedinou řekněme věc (&quot;věc&quot; v supervágním slova smyslu). Ale pak by i SEP byla mimo? To bude složitější. Nakonec SEP:Concepts nebude označení pojmu pojmu nýbrž tématu, a to tím spíš, že se zde jedná o teoretickou pluralitu, ale i ta je pouze dost možná pod hlavou &quot;pojem (filozofie)&quot; a nikoli pouze prostě &quot;pojem&quot;, ostatně srovnej německou WP, která udělala krok tímto směrem.

Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>mfolorhhfmom3vr5pyusl6hm9sbx5q8</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149976</id>
      <parentid>149975</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T08:50:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pavel Materna */</comment>
      <origin>149976</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39848" sha1="mwl5iahv0yon2yku7ass4yj266js66g" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy?

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

== Pavel Materna ==
Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj.

Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem:
* SocEncy: viz odkazy níže
* https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf; ale: pdf nemá licenci a technicky je to copyvio za strany WaMa; pravím vám: pojďme přece zveřejňovat po FOSS license nebo aspoň CC-BY-NC-ND či tak něco.
*: 'The way it is used and understood is essentially influenced by the context; we could speak about concepts in the sense of psychology, concepts in the sense of logic, concepts in the sense of metaphysics, etc. Before to say one word about concepts we have to specify the sense in which we intend to use the term. Thus our task is to formulate an explication in the Carnapian sense.'
*:: Dobře. To zní rozumně. Ale tím pádem celá ta slavná WP, anglická nebo česká, je tak trochu mimo, ne-li? Protože nemůžete mít prostě jenom hlavu &quot;Pojem&quot; a myslet si, že identifikuje jednu jedinou řekněme věc (&quot;věc&quot; v supervágním slova smyslu). Ale pak by i SEP byla mimo? To bude složitější. Nakonec SEP:Concepts nebude označení pojmu pojmu nýbrž tématu, a to tím spíš, že se zde jedná o teoretickou pluralitu, ale i ta je pouze dost možná pod hlavou &quot;pojem (filozofie)&quot; a nikoli pouze prostě &quot;pojem&quot;, ostatně srovnej německou WP, která udělala krok tímto směrem.

Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>mwl5iahv0yon2yku7ass4yj266js66g</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149977</id>
      <parentid>149976</parentid>
      <timestamp>2026-09-27T09:11:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea */</comment>
      <origin>149977</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="40283" sha1="gramz66cxlwybexzdhjy7171t0y3idn" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy?

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

Ještě takto: ona &quot;explikace&quot; (''explication'') o které hovoří Quine dost možná může být ve smyslu Carnapa, což snad byl Quinův učitel. Carnapovu filozofii znám málo; pamatuji si pouze na jakousi semantische Schuppe či co to bylo, na které byl s Carnapem údajně Popper, podle podávní Poppera. Četl jsem snad nějakou Carnapovu práci o sémantické teorii informace; vyšlo to snad formulí stejně jako Shannon.

== Pavel Materna ==
Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj.

Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem:
* SocEncy: viz odkazy níže
* https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf; ale: pdf nemá licenci a technicky je to copyvio za strany WaMa; pravím vám: pojďme přece zveřejňovat po FOSS license nebo aspoň CC-BY-NC-ND či tak něco.
*: 'The way it is used and understood is essentially influenced by the context; we could speak about concepts in the sense of psychology, concepts in the sense of logic, concepts in the sense of metaphysics, etc. Before to say one word about concepts we have to specify the sense in which we intend to use the term. Thus our task is to formulate an explication in the Carnapian sense.'
*:: Dobře. To zní rozumně. Ale tím pádem celá ta slavná WP, anglická nebo česká, je tak trochu mimo, ne-li? Protože nemůžete mít prostě jenom hlavu &quot;Pojem&quot; a myslet si, že identifikuje jednu jedinou řekněme věc (&quot;věc&quot; v supervágním slova smyslu). Ale pak by i SEP byla mimo? To bude složitější. Nakonec SEP:Concepts nebude označení pojmu pojmu nýbrž tématu, a to tím spíš, že se zde jedná o teoretickou pluralitu, ale i ta je pouze dost možná pod hlavou &quot;pojem (filozofie)&quot; a nikoli pouze prostě &quot;pojem&quot;, ostatně srovnej německou WP, která udělala krok tímto směrem.

Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>gramz66cxlwybexzdhjy7171t0y3idn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20813</id>
    <revision>
      <id>149953</id>
      <parentid>149846</parentid>
      <timestamp>2026-09-26T19:36:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149953</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23712" sha1="l0btthm7bl9zvdyth680patzqq5pm84" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;border: 1px solid #d2b48c; background-color: #fff8dc; padding: 8px; margin-bottom: 15px; font-size: 90%;&quot;&gt;
'''Upozornění k rozsahu modulů:''' Tento oborový modul primárně integruje léčivé rostliny schválené a revidované Evropskou lékovou agenturou (EMA) pro evropské geografické pásmo. Moderní klinická andrologie, imunologie a metabolická medicína sice celosvětově využívá i exotické adaptogeny (např. ''Ashwagandha, Rhodiola, Maca''), ty jsou však z důvodu legislativní a metodické jednoty s evropskými standardy zařazovány přednostně do nadstavbových a doplňkových studií mimo tuto základní anatomickou matrici.
&lt;/div&gt;
{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Respirační systém ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných respiračních stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro akutní infekty horních cest dýchacích a Tabulka B pro specifické formy kašle a chronická onemocnění).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Rhinitis (Rýma)
! colspan=&quot;2&quot; | Sinusitis (Dutiny)
! colspan=&quot;2&quot; | Tonsillitis et Pharyngitis
! colspan=&quot;2&quot; | Laryngitis et Tracheitis
! colspan=&quot;2&quot; | Influenza et Febris (Horečka)
! colspan=&quot;2&quot; | Pneumonia (Zánět plic)
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus cepae'''&lt;br /&gt;''Allium cepa''
| 3 zdroje (čerstvá šťáva či inhalace silic vykazují silné antimikrobiální účinky; fytoncidy mírní otok nosní sliznice a uvolňují sekreci při akutní infekční rýmě) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace inhalace u hyperreaktivní alergické rýmy, kde sirné těkavé látky mohou vyvolat prudké slzení a záchvat kýchání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (pomáhá zkapalňovat husté hleny zadržené v paranasálních dutinách a podporuje jejich spontánní drenáž) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (cibulový sirup s medem potlačuje bakteriální osídlení hltanu na počátku infekce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antimikrobiální a protizánětlivý vliv mírní sestupný zánět průdušnice) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (tradiční diaforetikum a virostatikum; vysoký podíl kvercetinu a sirných sloučenin stimuluje nespecifickou imunitu, vyvolává šetrné pocení a pomáhá tělu zvládat horečnaté virózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cepae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrná doprovodná péče pro zvýšení antioxidační kapacity plicní tkáně) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''Althaea officinalis''
| 1 zdroj (mírné zklidnění podrážděného nosního vchodu potíráním slizového macerátu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové slizové emoliens; rostlinné kyselé polysacharidy vytvářejí na sliznici hltanu a mandlí ochranný mechanický film, který tlumí palčivou bolest, zmírňuje zduření a brání mechanickému dráždění) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný význam při laryngitidě; slizová vrstva izoluje obnažená nervová zakončení v hrtanu, prokazatelně snižuje frekvenci dráždivého štěkavého kašle a ulevuje při chrapotu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podpůrná ochrana před vysycháním sliznic při vysokých horečkách doprovázených dýcháním ústy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (ochranné polysacharidy doplňkově mírní dráždění sliznic dolních cest dýchacích při těžkých zánětech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''Sambucus nigra''
| 2 zdroje (inhalace horkého nálevu pomáhá uvolňovat zahuštěný hlen z nosních průchodů a mírní zduření sliznice) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (podporuje uvolňování sinusových blokád a stimuluje lokální sekreci hlenu v paranasálních dutinách) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (obsahové flavonoidy a mírné třísloviny doplňkově zklidňují zduřelou tkáň hltanu při angínách) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (sekretolytický účinek napomáhá zvlhčování suché sliznice v počátečním stadiu zánětu průdušnice) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (pediatrické i geriatrické diaforetikum číslo jedna; obsažené flavonoidy /rutin, kvercetin/ a kyselina chlorogenová specificky stimulují potní žlázy, zvyšují periferní prokrvení, vyvolávají intenzivní pocení a bezpečně regulují vysokou teplotu při chřipce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (nespecifická podpora pocení a stimulace imunitních funkcí v raném stadiu plicních infektů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''Verbascum densiflorum / phlomoides''
| 1 zdroj (mírné zklidnění přidruženého slizničního podráždění nosohltanu při rýmě) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (saponiny napomáhají zkapalňování a transportu sekretu ze zadních traktů) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (slizové látky potahují zapálený epitel mandlí, zmírňují řezavou bolest při polykání a mechanicky ho chrání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam u laryngitid a tracheitid; kombinace hojných slizů a triterpenových saponinů zkapalňuje vazký sekret v hrtanu a průdušnici, mírní chrapot a specificky tlumí bolestivý, štěkavý a suchý kašel) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vhodné k podpoře pocení a ochrannému krytí vysychajících sliznic při těžkých virózách a pyrexii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové demulcens zmírňuje dráždivé reflexy dýchacích cest vyvolané hlubokým plicním zánětem) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium farfarae'''&lt;br /&gt;''Tussilago farfara''
| 2 zdroje (slizové látky a mírné adstringentní třísloviny lokálně zklidňují zbytnělou sliznici nosohltanu doprovázející těžkou rýmu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (saponiny doplňkově napomáhají uvolňování tlaku v sinusových dutinách stimulací jemné slizniční expektorace) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tradiční, silně svíravé slizové kloktadlo; potahuje zapálené krční mandle a tlumí lokální katarální procesy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný historický význam u laryngitid a tracheitid; hojné kyselé rostlinné slizy vytvářejí stabilní ochranný potah nad obnaženým epitelem hrtanu a průdušnice, což prokazatelně tlumí suché, štěkavé záchvaty kašle, odstraňuje palčivý chrapot a urychluje hojení jemných slizničních mikrotraumat) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tradiční diaforetikum a antiflogistikum mírní doprovodné symptomy horečnatých viróz dýchacích cest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové látky zmírňují plicní dráždivé reflexy; historicky se užíval i kouř z listů k uvolnění dýchání, což je však z moderního lékařského hlediska nepřípustné) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při akutních parenchymatózních zánětech plic; potenciálně hepatotoxické a karcinogenní nasycené pyrrolizidinové alkaloidy /PA/ představují při oslabení plicních funkcí zbytečnou systémovou zátěž!) &lt;ref name=&quot;EMA_PA_resp&quot; /&gt;
|-
| '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''Thymus serpyllum''
| 2 zdroje (silicové složky vykazují mírný antiseptický a vazokonstriktivní účinek na oteklé nosní sliznice při inhalaci horkého nálevu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silice /karvakrol, thymol/ prokazatelně pronikají do paranasálních sinusů, kde účinně zkapalňují stagnující hnisavé hleny a usnadňují jejich vysmrkávání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičková desinfekční droga horních cest; mohutné antibakteriální a antimykotické účinky thymolu účinně sanují krční mandle při chronických i akutních tonzilitidách a odstraňují zápach z úst) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silice mírní dráždivé křeče hrtanu a průdušnice, podporuje sekreci tekutého slizu a zmírňuje suchost a chrapot) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné rostlinné antibiotikum a virostatikum; stimuluje aktivitu řasinkového epitelu, podporuje přirozenou obranyschopnost dýchacích cest a pomáhá tělu zvládat horečnaté chřipkové stavy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpůrné slizniční antiseptikum a bronchospasmolytikum ulehčující dýchání v expektorační fázi onemocnění) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
=== Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Tussis siccus (Suchý kašel)
! colspan=&quot;2&quot; | Tussis humidus (Vlhký kašel)
! colspan=&quot;2&quot; | Bronchitis acuta
! colspan=&quot;2&quot; | Bronchitis chronica et CHOPN
! colspan=&quot;2&quot; | Asthma bronchiale
! colspan=&quot;2&quot; | Convalescentia (Rekonvalescence)
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus cepae'''&lt;br /&gt;''Allium cepa''
| 1 zdroj (cibulový sirup mírně mechanicky zklidňuje podrážděné receptory kašle v hltanu, ale primárně netlumí suché centrum kašle) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající mukolytikum a expektorans; sirné složky reflexně stimulují bronchiální žlázy k produkci vodnatějšího hlenu, zkapalňují vazký sekret a výrazně usnadňují jeho vykašlávání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cepae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné rostlinné antibiotikum a virostatikum potlačuje rozvoj sekundární bakteriální superinfekce na sliznici bronchů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Cepae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pravidelné podávání cibulových odvarů pomáhá uvolňovat chronické zahlenění a čistit bronchiální strom) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (kvercetin vykazuje mírné antihistaminové a protizánětlivé účinky stabilizací žírných buněk) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (ostré těkavé silice mohou u těžkých astmatiků při přímém čichání reflexně vyvolat bronchospasmus!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (urychluje metabolickou obnovu a regeneraci bronchiálních sliznic po prodělaných akutních zánětech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix althaeae'''&lt;br /&gt;''Althaea officinalis''
| 4 zdroje (naprostá jednička mezi antitusiky; obsažené kyselé slizové polysacharidy vytvářejí na sliznicích stabilní hydrogelový ochranný povlak, který izoluje senzitivní receptory kašle před mechanickým drážděním a bleskově zastavuje suchý, neproduktivní a vyčerpávající kašel) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace při silně produktivním vlhkém kašli; vytvořený slizový film by mohl mechanicky zahustit sekret, zpomalit transport řasinkového epitelu a zablokovat nezbytné vykašlávání hlenů!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 3 zdroje (užívá se v počátečním stadiu akutní bronchitidy, kdy je sliznice silně překrvená, suchá, bolestivá a ještě nedochází k přirozené produkci sekretu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá hydratovat a chránit atrofické či poškozené sliznice u chronických zánětů dýchacích cest) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové látky zmírňují reflexní dráždění ke kašli u astmatických záchvatů spojených se suchostí v hrdle) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (špičkové emoliens pro regeneraci slizničního epitelu a obnovu přirozené bariérové funkce dýchacích cest po těžkých infektech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Flos sambuci'''&lt;br /&gt;''Sambucus nigra''
| 1 zdroj (mírné mechanické zvlhčení sliznic horní části dýchacích cest, ale přímo netlumí dráždivé reflexy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (sekretolytické flavonoidy stimulují bronchiální sekreci a pomáhají řasinkovému epitelu transportovat řidší hlen vzhůru) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (v raném stadiu akutní bronchitidy pomáhá rozvinout obrannou potivou reakci organismu a urychluje nástup expektorace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (doplňková eliminace metabolitů zánětu zvýšením diurézy a diaforického obratu při chronických plicních stavech) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (vynikající geriatrické i dětské rekonvalescentní tonikum; vysoká antioxidační kapacita anthokyanů a flavonoidů urychluje celkovou regeneraci dýchacích cest po vyčerpávajících virózách a zápalu plic) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Flos verbasci'''&lt;br /&gt;''Verbascum densiflorum / phlomoides''
| 4 zdroje (špičkové ochranné antitusikum; bohaté slizové polysacharidy okamžitě obalují zapálené a suché stěny dýchacích cest, snižují dráždivost slizničních receptorů a spolehlivě zastavují suché záchvaty kašle) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní sekretolytikum a expektorans; triterpenové saponiny reflexně přes žaludek zvyšují aktivitu bronchiálního epitelu, zkapalňují viskózní hleny a usnadňují jejich vykašlávání při přechodu do produktivní fáze) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam; duální působení slizů a saponinů ideálně pokrývá celý vývoj akutního zánětu průdušek od počáteční suché bolesti až po finální vykašlávání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (usnadňuje každodenní hygienu bronchiálního stromu a mírní chronické ranní zahlenění u starších pacientů) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné spasmolytické účinky flavonoidů přispívají ke zklidnění napětí bronchiální svaloviny u astmatiků doprovázeného dráždivým kašlem) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající vulnerarium sliznic; urychluje buněčnou reparaci poškozeného řasinkového epitelu po těžkých nebo dlouhodobých respiračních infektech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium farfarae'''&lt;br /&gt;''Tussilago farfara''
| 4 zdroje (špičkové slizové antitusikum; obsažené polysacharidy vytvářejí stabilní ochranný film na obnaženém a podrážděném epitelu dolních cest dýchacích, což bleskově tlumí záchvaty suchého, neproduktivního kašle) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace při rozvinutém produktivním vlhkém kašli; slizová vrstva by mohla mechanicky zahustit sekret a zablokovat nezbytnou drenáž bronchů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot; /&gt;
| 3 zdroje (užívá se výhradně v počátečním stadiu akutní bronchitidy pro zklidnění silné bolesti a suchého dráždění) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (lze použít krátkodobě k hydrataci atrofických sliznic při chronických zánětech) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při chronické bronchitidě a CHOPN z důvodu toxicity doprovodných alkaloidů při dlouhodobém podávání) &lt;ref name=&quot;EMA_PA_resp&quot; /&gt;
| 2 zdroje (mírní doprovodné dráždění ke kašli u astmatických stavů spojených se suchostí v krku) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v rekonvalescenci; potenciálně hepatotoxické a karcinogenní nasycené pyrrolizidinové alkaloidy /PA/ představují při systémovém oslabení organismu nepřípustné riziko, léčba nesmí přesáhnout 4–6 týdnů v roce!) &lt;ref name=&quot;EMA_PA_resp&quot; /&gt;
|-
| '''Herba serpylli'''&lt;br /&gt;''Thymus serpyllum''
| 0
| 1 zdroj (vysoké koncentrace thymolové silice mohou u akutně obnažených sliznic na počátku suchého kašle působit mírně dráždivě) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt;
| 4 zdroje (naprosté sekretolytikum a mukolytikum dolních cest dýchacích; těkavé silice /thymol, karvakrol/ prokazatelně zkapalňují vazký průduškový hlen, stimulují činnost řasinkového epitelu a výrazně usnadňují vykašlávání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam; působí jako silné rostlinné širokospektré antibiotikum a virostatikum, které přímo potlačuje bakteriální superinfekce v průduškách) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající u chronické bronchitidy a CHOPN; pravidelné inhalace a vnitřní užívání nálevu dezinfikují bronchiální strom, brání hnilobným procesům v hlenech a dlouhodobě podporují plicní hygienu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazný bronchospasmolytický účinek; silice uvolňuje křeče hladkého svalstva průdušek, což usnadňuje dýchání a ulevuje astmatikům při expektorační zátěži) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podporuje metabolickou regeneraci a čistění sliznic dolních cest po odeznění těžkých zápalů plic) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Resp&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na dýchací cesty''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Cepae_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium cepa L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Althaeae_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Althaea officinalis L., radix''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Sambuci_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Sambucus nigra L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Verbasci_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Verbascum thapsus L., V. densiflorum Bertol., V. phlomoides L., flos''. London: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Farfarae_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Tussilago farfara L., folium''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Serpylli_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Thymus serpyllum L., herba''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_PA_resp&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''Public statement on the use of herbal medicinal products containing pyrrolizidine alkaloids''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>l0btthm7bl9zvdyth680patzqq5pm84</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20814</id>
    <revision>
      <id>149954</id>
      <parentid>149920</parentid>
      <timestamp>2026-09-26T19:38:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149954</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24432" sha1="elo7jebv9k7809n75jh54gxa0r0kz3m" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;border: 1px solid #d2b48c; background-color: #fff8dc; padding: 8px; margin-bottom: 15px; font-size: 90%;&quot;&gt;
'''Upozornění k rozsahu modulů:''' Tento oborový modul primárně integruje léčivé rostliny schválené a revidované Evropskou lékovou agenturou (EMA) pro evropské geografické pásmo. Moderní klinická andrologie, imunologie a metabolická medicína sice celosvětově využívá i exotické adaptogeny (např. ''Ashwagandha, Rhodiola, Maca''), ty jsou však z důvodu legislativní a metodické jednoty s evropskými standardy zařazovány přednostně do nadstavbových a doplňkových studií mimo tuto základní anatomickou matrici.
&lt;/div&gt;
{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Gastroenterologie ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných gastroenterologických stavů a diagnóz trávicího traktu. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro horní trávicí trakt, žaludeční léze, hepatobiliární aparát a exokrinní pankreas, Tabulka B pro střevní evakuaci, infekce, funkční střevní poruchy a lokální slizniční ošetření).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Gastritis et Ulcus
! colspan=&quot;2&quot; | Dyspepsia stomachica
! colspan=&quot;2&quot; | Spasmi tractus digestivi
! colspan=&quot;2&quot; | Morbi hepatis (Játra)
! colspan=&quot;2&quot; | Morbi vesicae felleae
! colspan=&quot;2&quot; | Pancreatitis chronica
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''Matricaria recutita''
| 4 zdroje (špičkové gastrointestinální vulnerarium; chamazulen, alfa-bisabolol a matricin stimulují syntézu lokálních ochranných prostaglandinů, potlačují aktivitu leukotrienů, potahují sliznici a dramaticky urychlují hojení žaludečních a dvanáctníkových vředů a erozivní gastritidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající stomachikum; zklidňuje podrážděný žaludeční fundus, normalizuje sekreci kyseliny chlorovodíkové a odstraňuje pocity těžko od žaludku po dietních chybách) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné spasmolytikum; obsažený flavonoid apigenin vykazuje přímý uvolňující účinek na hladkou svalovinu gastrointestinálního traktu, čímž spolehlivě odbourává bolestivé žaludeční i střevní křeče a pylorospazmy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lipofilní látky doplňkově podporují antioxidační kapacitu jaterního parenchymu a usnadňují metabolický obrat) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (mírné cholereticum; podporuje plynulý odtok žluči do dvanáctníku, zmírňuje žlučníkové dyskinéze a brání městnání žluči) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (protizánětlivý vliv azulenů hojí sliznici v okolí Vaterské papily, čímž usnadňuje přirozenou drenáž pankreatické šťávy a mírní chronické záněty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium menthae piperitae'''&lt;br /&gt;''Mentha x piperita''
| 1 zdroj (lze užít výhradně ve slabých kombinovaných směsích u chronických stavů bez přítomnosti volných erozí) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 3 zdroje (přísná kontraindikace u akutních žaludečních vředů a rozvinutého refluxu jícnu /GERD/; menthol uvolňuje dolní jícnový svěrač, což vyvolává masivní pálení žáhy a hrozí poleptání obnažené žaludeční léze kyselinou!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 4 zdroje (stěžejní stomachikum; intenzivní silice stimuluje chladové receptory žaludku, zvyšuje tonus žaludeční stěny, urychluje evakuaci potravy a bleskově odstraňuje nauzeu, pocit na zvracení a dyspeptickou tíži) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní spasmolytikum; menthol blokuje vápníkové kanály v hladké svalovině trávicího traktu, což vyvolává okamžité a hluboké uvolnění křečí žaludku, dvanáctníku i žlučových cest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silice doplňkově podporuje jaterní asimilaci tuků a detoxikační pochody v hepatocytech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá žlučníková jednička; vykazuje silný cholerotický a cholagogický účinek, masivně zvyšuje objem a plynulý odchod žluči, uvolňuje křeče žlučovodů a tlumí chronickou biliární dyspepsii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při úplné obstrukci žlučových cest, empyému žlučníku a těžkých akutních zánětech žlučníku; hrozí perforace nebo uvíznutí konkrementu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 3 zdroje (uvolněním Oddiho svěrače a zvýšením biliární sekrece výrazně napomáhá doplňkovému enzymatickému trávení a ulevuje slinivce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix taraxaci cum herba'''&lt;br /&gt;''Taraxacum officinale''
| 1 zdroj (inulin a slizy poskytují jemnou ochranu, ale kvůli vysoké stimulaci kyselých šťáv hořčinami se u akutních erozí nepoužívá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při akutním exacerbovaném žaludečním vředu a hyperacidní gastritidě; silný sekreční efekt hořčin by mohl léze dále mechanicky i chemicky dráždit) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (špičkové stomachikum; seskviterpenové laktony reflexně drážděním chuťových receptorů masivně zvyšují sekreci žaludeční kyseliny a trávicích šťáv, odstraňují hypacidní dyspepsii, anorexii a pocit stagnace potravy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hořčiny tlumí funkční ochablost žaludeční stěny, mírní lehké motorické dysfunkce horní části GIT) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní hepatotonikum a metabolikum; stimuluje proteosyntézu v hepatocytech, chrání jaterní parenchym před steatózou a výrazně podporuje celkovou regeneraci jater po prodělaných hepatitidách czy toxickém poškození) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní cholagogum a choleretikum; taraxacin dramaticky zvyšuje tvorbu a odtok žluči, uvolňuje biliární městnání, odstraňuje funkční dyskinéze a brání tvorbě žlučového písku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_gastro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při úplné obstrukci žlučových cest, empyému žlučníku a akutním zánětu žlučníku, kde hrozí riziko biliární koliky a ruptury) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_gastro&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající exokrinní stimulans; hořčiny specificky aktivují vylučování pankreatických enzymů, čímž zásadně zlepšují asimilaci živin a ulevují při chronické pankreatické insuficienci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz podávání u akutní nekrózy slinivky břišní, kde by stimulace enzymů vedla k autolýze tkáně) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Semen lini'''&lt;br /&gt;''Linum usitatissimum''
| 4 zdroje (naprostá jednička v cytoprotektivní péči; horký slizový macerát vytváří na stěnách žaludku a dvanáctníku mechanický, vysoce stabilní hydrogelový film, který dokonale izoluje obnažená nervová zakončení před agresivní kyselinou chlorovodíkovou, tlumí palčivou bolest a bleskově hojí akutní gastritidu a vředy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lini_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zklidňuje hyperacidní dyspepsie spojené s pálením žáhy a permanentním drážděním žaludečního fundu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizový film tlumí reflexní dráždivost stěn a mírní mírné pylorospazmy doprovázející zánětlivé léze) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Cortex frangulae'''&lt;br /&gt;''Frangula alnus''
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace při akutních zánětech žaludku a žaludečních vřelech kvůli dráždivému vlivu anthrachinonů) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (může reflexně vyvolat křeče hladkého svalstva horního traktu, pokud se užívá izolovaně) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírný doplňkový odtok žluči sekrecí tlustého střeva, ale přímý vliv na játra nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (anthrachinonové glykosidy stimulují mírně cholerezi, ale primárně působí v nižších etážích GIT) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při jakékoliv obstrukci žlučovodů a žlučníkových kolikách) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zákaz užívání u akutních forem pankreatitid) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''Foeniculum vulgare''
| 2 zdroje (silice mírní překrvení sliznice a tlumí sekundární kvasné procesy v žaludku doprovázející gastritidu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající stomachikum; anethol a fenchon stimulují gastrointestinální sekreci, odstraňují pocit tíže po jídle a urychlují žaludeční evakuaci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní gastrointestinální spasmolytikum; silice přímo uvolňuje křeče hladké svaloviny žaludku, dvanáctníku a žlučových cest, tlumí bolestivé pylorospazmy a uvolňuje napětí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silice podporuje celkovou metabolickou katarální funkci jaterního parenchymu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové cholagogum a choleretikum; výrazně zvyšuje produkci a plynulý odtok žluči, uvolňuje křečovité sevření žlučovodů a odstraňuje biliární dyspepsii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při akutním zánětu žlučníku a úplné neprůchodnosti žlučových cest) &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot; /&gt;
| 3 zdroje (uvolněním Oddiho svěrače a podporou dvanáctníkového trávení výrazně odlehčuje exokrinní funkci slinivky břišní) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
=== Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Obstipatio (Zácpa)
! colspan=&quot;2&quot; | Diarrhoe (Průjem)
! colspan=&quot;2&quot; | Syndroma IBS (Tračník)
! colspan=&quot;2&quot; | Meteorismus (Nadýmání)
! colspan=&quot;2&quot; | Stomatitis et Aphthae
! colspan=&quot;2&quot; | Infectiones intestinales
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''Matricaria recutita''
| 1 zdroj (mírné uvolnění střevní pasáže sekundárně díky potlačení křečí, ale přímý projímavý účinek nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové dětské i dospělé antidiaroikum; protizánětlivý chamazulen hojí zapálenou sliznici střeva při enteritidách a spolehlivě zastavuje infekční i nebakteriální průjmy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro syndrom dráždivého tračníku; apigenin uvolňuje křeče tlustého střeva doprovázející syndrom dráždivého tračníku (IBS), tlumí urgentní nucení na stolici a celkově harmonizuje střevní neurovegetativní tonus) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní karminativum; spolehlivě potlačuje kvasné a hnilobné procesy v lumen střeva, uvolňuje střevní plyny a odstraňuje bolestivý meteorismus) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostý král stomatologické fytoterapie; silné protizánětlivé a vulnerární nálevy bleskově hojí afty, záněty dásní /gingivitidy/, stomatitidy a potlačují zápach z úst při intenzivním kloktání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (antiseptické silice potlačují přemnožené patogenní bakterie v trávicím traktu a podporují obnovu fyziologické mikroflóry po léčbě antibiotiky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium menthae piperitae'''&lt;br /&gt;''Mentha x piperita''
| 0
| 0
| 2 zdroje (tlumí bolestivé křeče a peristaltické bouře provázející akutní průjmy, podává se výhradně v kombinovaných čajových směsích) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní lék na IBS; menthol blokuje vápníkové kanály hladké svaloviny colon, uvolňuje bolestivé spazmy, reguluje nepravidelnou peristaltiku a výrazně mírní psychosomatické střevní krize) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové karminativum a antiflatulentum; bleskově uvolňuje tonus svěračů, podporuje bezbolestný odchod zadržovaných plynů a odstraňuje tlaky a nadýmání tlustého střeva) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (chladivý menthol lokálně mírní bolestivost aftů v ústech a silice vykazují spolehlivý deodorační a antiseptický účinek při stomatitidách) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné rostlinné antibiotikum a virostatikum sanuje lumen střeva od patogenních kmenů a brzdí kvašení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot; /&gt;
| 0
|-
Díl 5 (Box 5) ke zkopírování na wiki:wiki| '''Radix taraxaci cum herba'''&lt;br /&gt;''Taraxacum officinale''
| 3 zdroje (hořčiny a inulin stimulují celkovou činnost zažívacího traktu a jemně podporují střevní peristaltiku u chronické ochablosti střev) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace užívání u těžkých infekčních průjmů, kde by zvýšená sekrece šťáv stimulovaná hořčinami mohla stav zhoršit) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (doplňková metabolická tonizace jater a střevního traktu pomáhá stabilizovat trávení u lehčích forem IBS) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (podporou sekrece žluči a enzymů výrazně urychluje rozklad tuků a sacharidů, čímž brání stagnaci stravy a vzniku kvasného nadýmání) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční mírný antiseptický proplach dutiny ústní, ale specificky na afty nepůsobí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (prebiotický inulin podporuje růst zdravé střevní mikroflóry a pomáhá sanovat dysbiózy tlustého střeva) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Semen lini'''&lt;br /&gt;''Linum usitatissimum''
| 4 zdroje (naprostá jednička v šetrné terapii zácpy; bobtnavé slizové polysacharidy v osemení fungují jako objemové projímadlo, masivně vážou vodu, zvětšují střevní obsah, změkčují stolici a mechanickým tlakem bezpečně stimulují peristaltiku tlustého střeva) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lini_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (slizové látky pokrývají podrážděné a zapálené stěny střeva, vykazují mírný protizánětlivý účinek a zklidňují subakutní enteritidy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace při prudkých a silných infekčních průjmech vyžadujících rychlou evakuaci patogenů) &lt;ref name=&quot;EMA_Lini_gastro&quot; /&gt;
| 4 zdroje (stěžejní u syndromu dráždivého tračníku; ochranný hydrogelový film izoluje hyperreaktivní sliznici střeva před mechanickým a chemickým drážděním, uvolňuje křečové napětí a harmonizuje střevní pasáž u zácpových i průjmových forem IBS) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizový potah brání nadměrné tvorbě plynů a zklidňuje dráždivé tlaky v tlustém střevě) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemný slizový macerát lze použít jako kloktadlo k ochrannému krytí a zklidnění palčivé bolesti při aftózních stomatitidách) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (napomáhá udržovat optimální viskozitu střevního obsahu, což chrání přirozenou bakteriální flóru) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při podezření nebo prokázaném ileu /střevní neprůchodnosti/, stenóze jícnu či GIT a při akutních bolestech břicha neznámého původu; hrozí masivní mechanická blokáda a ruptura střeva!) &lt;ref name=&quot;EMA_Lini_gastro&quot; /&gt;
|-
| '''Cortex frangulae'''&lt;br /&gt;''Frangula alnus''
| 4 zdroje (špičkové antranoidové projímadlo; anthrachinonové glykosidy /frangulin/ stimulují peristaltiku tlustého střeva a inhibicí Na+/K+-ATPázy zvyšují sekreci vody do střevního lumen, čímž spolehlivě léčí akutní i chronickou zácpu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při průjmových onemocněních a akutních enteritidách; anthranoidy masivně zrychlují střevní pasáž a dehydratují organismus!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná kontraindikace u dráždivého tračníku /IBS/, kde by dráždivý účinek anthrachinonů vyvolal těžké peristaltické křeče) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (kontraindikováno při nadýmání doprovázeném křečovými stavy tlustého střeva) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace u ileu /střevní neprůchodnosti/, Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, apendicitidy a v těhotenství a při kojení! Dlouhodobé užívání nesmí překročit 1–2 týdny z důvodu rizika hypokalémie a návyku!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot; /&gt;
|-
| '''Fructus foeniculi'''&lt;br /&gt;''Foeniculum vulgare''
| 2 zdroje (uvolněním spasmů tlustého střeva napomáhá šetrnější evakuaci stolice u spastické zácpy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (podává se výhradně jako doprovodná složka v kombinacích pro zklidnění křečí při lehkých dyspeptických průjmech) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní u syndromu dráždivého tračníku; anethol vykazuje silné spasmolytické účinky na hladkou svalovinu tlustého střeva, tlumí bolestivé tenesmy a harmonizuje peristaltiku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v terapii meteorismu; potlačuje patogenní kvašení, uvolňuje napětí plynů v lumen střeva a urychluje jejich spontánní vstřebávání a bezbolestný odchod) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné antiseptické kloktadlo pro doplňkovou sanaci drobných afekcí a zánětů dásní) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silice /anethol, fenchon/ brzdí množení patogenní mikroflóry a pomáhají sanovat střevní dysbiózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gastro&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže''. Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gastro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Menthae_gastro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Mentha x piperita L., folium''. London: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_gastro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Taraxacum officinale Weber ex Wigg., radix cum herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lini_gastro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Linum usitatissimum L., semen''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_gastro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Frangula alnus Mill., cortex''. Amsterdam: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Foeniculi_gastro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Foeniculum vulgare Miller, fructus''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>elo7jebv9k7809n75jh54gxa0r0kz3m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20815</id>
    <revision>
      <id>149957</id>
      <parentid>149847</parentid>
      <timestamp>2026-09-26T19:56:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149957</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24256" sha1="hny4jgsswthsi8dp4751fqjq4ewrmcv" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;border: 1px solid #d2b48c; background-color: #fff8dc; padding: 8px; margin-bottom: 15px; font-size: 90%;&quot;&gt;
'''Upozornění k rozsahu modulů:''' Tento oborový modul primárně integruje léčivé rostliny schválené a revidované Evropskou lékovou agenturou (EMA) pro evropské geografické pásmo. Moderní klinická andrologie, imunologie a metabolická medicína sice celosvětově využívá i exotické adaptogeny (např. ''Ashwagandha, Rhodiola, Maca''), ty jsou však z důvodu legislativní a metodické jednoty s evropskými standardy zařazovány přednostně do nadstavbových a doplňkových studií mimo tuto základní anatomickou matrici.
&lt;/div&gt;
{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Urologie a nefrologie ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných urologických a renálních stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro akutní infekty, zánětlivé stavy a litiázu, Tabulka B pro chronická onemocnění, otoky a funkční poruchy).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Cystitis acuta
! colspan=&quot;2&quot; | Nephritis (Zánět ledvin)
! colspan=&quot;2&quot; | Urolithiasis (Kameny)
! colspan=&quot;2&quot; | Urateuria (Dna / Podagra)
! colspan=&quot;2&quot; | Dysuria (Pálení při močení)
! colspan=&quot;2&quot; | Prostatitis acuta
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''Betula pendula / pubescens''
| 3 zdroje (vysoký obsah flavonových glykosidů /hyperosid/ vyvolává silný akvaretický účinek; zvyšuje objem moči a mechanicky vyplavuje patogeny z měchýře bez dráždění renálního parenchymu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (bezpečné profylaktické prolévání doplňující léčbu subakutních a chronických zánětů ledvinné pánvičky) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u akutního stadia glomerulonefritidy s poškozenou glomerulární filtrací) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (stěžejní urolitikum; výrazně zvyšuje vylučování vody a brání precipitaci minerálních solí, čímž napomáhá odchodu močového písku a drobných konkrementů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zvyšuje clearance kyseliny močové a podporuje její vylučování ledvinami, čímž ulevuje při dnavých záchvatech) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (naředěním moči snižuje koncentraci dráždivých solí a mírní strangurii) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomocný vyplachovací účinek snižující městnání moči v hrdle měchýře při zánětu prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium uvae ursi'''&lt;br /&gt;''Arctostaphylos uva-ursi''
| 4 zdroje (absolutní urologická jednička; fenolový glykosid arbutin se v alkalické moči štěpí na hydrochinon, který vykazuje drastický, přímý antibakteriální účinek proti Escherichia coli a dalším uropatogenům) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (lze užít výhradně v raném stadiu sestupných infekcí, pokud nejsou postiženy hluboké struktury ledvin) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při nephritis a pyelonephritis; volný hydrochinon je ve vyšších koncentracích nefrotoxický a mohl by dráždit a nevratně poškodit zapálený jaterní a ledvinový parenchym!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírný dezinfekční dopad brání sekundární infekci mechanicky poškozené sliznice od kamínků) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (rychlá sanace bakteriálního zánětu bleskově odstraňuje palčivou bolest a řezání při močení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antiseptické působení pomáhá tlumit bakteriální urosepsi provázející akutní záněty prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba herniariae'''&lt;br /&gt;''Herniaria glabra''
| 3 zdroje (saponiny a flavonoidy vykazují spolehlivý dezinfekční a mírný akvaretický účinek, který podporuje sanaci akutního zánětu měchýře) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Herniariae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (šetrné prolévání močových cest napomáhá doplňkové léčbě chronických zánětů ledvinné pánvičky) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace při akutních, horečnatých zánětech ledvin doprovázených hematurií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (špičkové urolitikum a preventivum; obsažené herniariasaponiny působí jako silné ochranné koloidy, které prokazatelně brání precipitaci oxalátových a urátových krystalů, uvolňují močové cesty a usnadňují bezbolestný odchod písku a konkrementů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Herniariae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podporuje vyplavování kyseliny močové z organismu zvýšeným tkáňovým proplachem) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný spasmolytický účinek na hladkou svalovinu močových cest bleskově ulevuje od nesnesitelných křečí a řezání při dysurii) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zmírňuje křeče hrdla močového měchýře vyvolané akutním zbytněním nebo zánětem prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''Solidago virgaurea / canadensis''
| 4 zdroje (stěžejní urologické antiflogistikum; leicarpasid a flavonoidy vykazují mohutný protizánětlivý a analgetický účinek, eliminují uropatogenní bakterie a výrazně urychlují léčbu akutních cystitid) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný renální význam; na rozdíl od jiných drog nedráždí ledvinový parenchym, tlumí zánětlivé procesy v glomerulech a pánvičce a působí jako bezpečné a silné akvaretikum) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zvyšuje hydrostatický tlak v ledvinných tubulech, čímž účinně mechanicky vyplavuje močový písek a brání recidivě litiázy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (urychluje odchod dusíkatých katabolitů a kyseliny močové, což poskytuje metabolickou úlevu kloubům při dnavých záchvatech) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vazodilatační a protizánětlivý vliv na sliznice močových cest bleskově snižuje pocit pálení a řezání při mikci) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá redukovat zánětlivý edém v okolí prostatické uretry a usnadňuje odtok moči) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 3 zdroje (vysoký obsah kyseliny křemičité a flavonových glykosidů vyvolává silný, spolehlivý akvaretický a proplachový účinek, který mechanicky čistí zapálený močový měchýř) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (křemičitany podporují elasticitu a regeneraci sliznic ledvinné pánvičky při subakutních a chronických ložiscích) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace při akutní nefritidě a rozvinuté parenchymatózní ledvinné nedostatečnosti) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající urolitikum; rozpustná kyselina křemičitá působí v moči jako stěžejní ochranný koloid, který prokazatelně stabilizuje minerální roztoky a brání tvorbě, růstu a precipitaci nových močových kamenů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazně zvyšuje vylučování dusíkatých látek a minerálních solí, což přináší rychlou úlevu při dnavé diatéze) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mechanický proplach naředěnou močí tlumí palčivé řezání v urethře) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá odstraňovat městnání moči vyvolané akutním zánětlivým zduřením prostatické tkáně) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix levistici'''&lt;br /&gt;''Levisticum officinale''
| 3 zdroje (silná ftalidová silice vykazuje mohutný, přímý diuretický účinek drážděním renálního epitelu, což vyvolává masivní proplach měchýře a rychlé odplavení bakterií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (lze užít v kombinacích pro zvýšení diurézy, ale výhradně u chronických nebo nezánětlivých stavů pod lékařským dohledem) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při nephritis a pyelonephritis; intenzivní silice přímo dráždí ledvinové glomeruly a tubuly, což u zapáleného parenchymu vyvolává strukturální poškození a hrozí rozvoj hematurie!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 4 zdroje (špičkové akvaretikum a urolitikum; masivní hydrostatický tlak v tubulech vyvolaný silicí účinně posouvá a mechanicky vyplavuje močový písek a brání stagnaci moči) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný eliminační účinek urychluje clearance a vyplavování urátových usazenin z krevního oběhu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazný spasmolytický účinek silice na hladkou svalovinu urologického traktu uvolňuje bolestivé křeče a zmírňuje dysurii) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (silice uvolňuje tonus svěračů a pomáhá mechanicky překonávat ztížené močení při zbytnění prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|}
=== Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Hypertrophia prostatae (BHP)
! colspan=&quot;2&quot; | Oedemata (Otoky)
! colspan=&quot;2&quot; | Incontinentia (Únik moči)
! colspan=&quot;2&quot; | Detoxikace renální
! colspan=&quot;2&quot; | Cystitis chronica
! colspan=&quot;2&quot; | Renální insuficience
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Folium betulae'''&lt;br /&gt;''Betula pendula / pubescens''
| 2 zdroje (zvyšuje objem moči a napomáhá doplňkovému mechanickému vyprazdňování reziduální moči z měchýře při kompresi prostatou) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní akvaretikum; flavonoidy a draselné soli vykazují mohutný hydrofilní účinek, znatelně redukují poúrazové a metabolické edémy, aniž by docházelo k demineralizaci organismu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u masivních otoků způsobených dekompenzovaným srdečním nebo těžkým ledvinným selháním, kde je nutná cílená kličková diuretika!) &lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (zvyšuje glomerulární filtraci a proplach tubulárního systému, čímž zrychluje clearance endogenních odpadních látek) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vhodné k dlouhodobému šetrnému profylaktickému prolévání močových cest u pacientů s recidivujícími infekcemi) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (šetrná podpora diurézy v rekonvalescenci po subakutních glomerulárních afektech, nedráždí parenchym) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium uvae ursi'''&lt;br /&gt;''Arctostaphylos uva-ursi''
| 2 zdroje (tlumí doprovodné chronické městnavé záněty v oblasti hrdla měchýře a prostatického splavu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (naprosto nevhodné jako obecné diuretikum pro léčbu otoků; arbutin nevykazuje akvaretický mechanismus účinku a hrozí nefrotoxicita) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (výrazný antiseptický proplach pomáhá eliminovat chronické bakteriální ložiska usazená na sliznicích, jež dráždí k hyperaktivitě detruzoru) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní uroléčivo; antimikrobiální hydrochinon spolehlivě potlačuje chronické, biofilm tvořící uropatogenní kmeny u rekurentních cystitid) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace dlouhodobého nepřetržitého podávání; nesmí se užívat déle než 7 dní v kuse a maximálně 5× za rok kvůli riziku hepatotoxicity a podráždění žaludku tříslovinami!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace u chronické ledvinné nedostatečnosti; snížená funkční kapacita nefronů nedokáže bezpečně metabolizovat a vylučovat hydrochinonové konjugáty, což by vedlo k jejich akumulaci a parenchymální nekróze!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot; /&gt;
|-
| '''Herba herniariae'''&lt;br /&gt;''Herniaria glabra''
| 2 zdroje (uvolněním tonu hladkého svalstva močové trubice a hrdla měchýře pomáhá usnadňovat mikci ztíženou zbytněním prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírný doplňkový hydrofilní efekt přispívá k resorpci lehkých metabolických edémů v tkáních) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tradiční pomocné podávání u stařecké inkontinence podmíněné trvalým drážděním detruzoru krystalky písku) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (saponiny působí jako metabolické proplachovadlo; urychlují vyplavování usazených solí, močoviny a kreatininu z ledvinných tubulů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Herniariae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný význam; dlouhodobě brání precipitaci nových minerálních jader, tlumí chronickou iritaci sliznic a uvolňuje bolestivé mikční křeče) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Herniariae_uro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (šetrná podpora glomerulární filtrace, saponiny v této droze nevykazují agresivní nefrotoxický profil) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba solidaginis'''&lt;br /&gt;''Solidago virgaurea / canadensis''
| 3 zdroje (výrazně snižuje zánětlivé napětí v oblasti hrdla měchýře a doprovodné městnavé symptomy u benigní hyperplazie prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové, bezpečné ledvinové akvaretikum; leiokarposid a flavonoidy masivně zvyšují vylučování vody a účinně redukují systémové edémy bez dráždění renálního parenchymu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u edémů způsobených těžkým chronickým srdečním či ledvinným selháním, kde je indikován striktní lékařský management) &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (antiflogistický a analgetický účinek mírní urgentní stařeckou inkontinenci způsobenou chronickým drážděním a zánětem stěny měchýře) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní urologické detoxikans; prokazatelně zvyšuje vylučování dusíkatých odpadních látek, čistí ledvinové pánvičky a revitalizuje funkční nefrony) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v terapii chronických, rekurentních a nebakteriálních cystitid; mohutný protizánětlivý a imunomodulační účinek hojí poškozený slizniční epitel) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající tonikum ledvin; bezpečně stimuluje a regeneruje parenchym v subakutních fázích a po odeznění těžkých infekčních nefritid) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (nepodávat u terminálních stadií anurie a těžké organické sklerózy ledvin, kde již chybí funkční tkáň) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 2 zdroje (křemičitany pomáhají zpevňovat pojivové tkáně v okolí hrdla měchýře a doplňkově podporují tonus prostatického lůžka) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výrazný a spolehlivý akvaretický účinek; saponiny a flavonoidy stimulují vylučování tekutin a účinně redukují hydrostatické edémy bez minerálové dysbalance) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u otoků vyvolaných závažnou nedostatečností srdce nebo ledvin) &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_uro&quot; /&gt;
| 3 zdroje (vysoký obsah kyseliny křemičité mechanicky zpevňuje urologické epitely a vazivový aparát pánevního dna, což pomáhá tlumit lehkou stařeckou a stresovou inkontinenci) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (minerální a křemičité složky proplachují tubuly a napomáhají clearance kyseliny močové a dusíkatých reziduí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové profylaktikum; regeneruje narušenou slizniční bariéru, působí adstringentně a dlouhodobě brání novému usazování bakteriálních biofilmů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_uro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (křemičitá kyselina napomáhá strukturální rekonvalescenci a hojení renálního parenchymu po chronických nefritidách) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno při těžké funkční skleróze a pokročilém svrašťování ledvin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Radix levistici'''&lt;br /&gt;''Levisticum officinale''
| 2 zdroje (silný proplachový tlak moči mechanicky ulehčuje vyprazdňování měchýře při chronické retenci způsobené hyperplazií prostaty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné ftalidové diuretikum; vyvolává masivní hydrostatický proplach tkání a bleskově redukuje periferní edémy a městnání tekutin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u otoků renálního a srdečního původu vyžadujících exaktní klinickou kličkovou medikaci) &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné proplachovadlo; rapidně zvyšuje filtrační kapacitu nefronů a urychluje vylučování urátů a toxických metabolitů z krevního oběhu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vhodné k občasné intenzivní proplachové terapii u pacientů trpících na úporné, dlouhodobé a nebakteriální cystitidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný zákaz souvislého užívání déle než 2–4 týdny v kuse, intenzivní ftalidové silice by mohly vyvolat chronické překrvení a iritaci sliznic) &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace u rozvinuté ledvinné nedostatečnosti; dráždivá silice přímo bičuje unavený ledvinový epitel, což u insuficietních nefronů vyvolává zrychlení destrukce parenchymu a rozpad glomerulární filtrace!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot; /&gt;
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Uro&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o vylučování a močových cestách). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Betulae_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Betula pendula Roth and/or Betula pubescens Ehrh., folium''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Arctostaphylos uva-ursi (L.) Spreng., folium''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Herniariae_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Herniaria glabra L., Herniaria hirsuta L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Solidaginis_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Solidago virgaurea L., herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Equisetum arvense L., herba''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_uro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Levisticum officinale Koch, radix''. Amsterdam: EMA, 2012.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>hny4jgsswthsi8dp4751fqjq4ewrmcv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20816</id>
    <revision>
      <id>149951</id>
      <parentid>149916</parentid>
      <timestamp>2026-09-26T19:28:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149951</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38662" sha1="ccalr7ylp1axvv0vh7kp1gswwhyx7ym" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice drog – Hlavní rozcestník projektu ==
Vítejte na hlavní navigační stránce projektu **Fytoterapeutická matice drog**. Tento medicínsko-botanický systém poskytuje exaktní křížový přehled o využití léčivých rostlin při léčbě lidských chorob, řazených přísně podle anatomických systémů a klinických oborů. 

Každý modul je rozdělen na dvě specializované tabulky pod sebou (**Tabulka A** a **Tabulka B**). Každá buňka obsahuje počet verifikovaných pramenů (včetně oficiálních monografií Evropské lékové agentury EMA) a podrobný rozbor indikací (I) a kontraindikací (K).

Níže naleznete kompletní přehled 17 tematických modulů s duální navigační strukturou: odkaz na klinickou patofyziologii na české Wikipedii (w:cs) a přímý odkaz na fytoterapeutickou matici v rámci našeho projektu.

=== 1. [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém|Respirační systém]] ===
* **Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)**
** [[w:cs:Rýma|Rhinitis (Rýma)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět vedlejších nosních dutin|Sinusitis (Zánět dutin)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Angína|Tonsillitis et Pharyngitis (Angína)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět hrtanu|Laryngitis et Tracheitis (Zánět hrtanu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Chřipka|Influenza et Febris (Chřipka a horečka)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět plic|Pneumonia (Zánět plic)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka A: Akutní infekty a horní cesty dýchací (HCD)|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)**
** [[w:cs:Kašel|Tussis siccus (Suchý kašel)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Kašel|Tussis humidus (Vlhký kašel)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Bronchitida|Bronchitis acuta (Akutní zánět průdušek)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Chronická obstrukční plicní nemoc|Bronchitis chronica et CHOPN]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Astma|Asthma bronchiale (Průduškové astma)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Rekonvalescence|Convalescentia (Plicní obnova)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Respirační systém#Tabulka B: Kašel, chronické stavy a dolní cesty dýchací (DCD)|Zobrazit v matici]]

=== 2. [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie|Gastroenterologie (Trávicí systém)]] ===
* **Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas**
** [[w:cs:Gastritida|Gastritis et Ulcus (Záněty a vředy žaludku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dyspepsie|Dyspepsia stomachica (Žaludeční dyspepsie)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Křeč|Spasmi tractus digestivi (Křeče zažívání)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hepatitida|Morbi hepatis (Choroby jater)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Žlučník|Morbi vesicae felleae (Choroby žlučníku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět slinivky břišní|Pancreatitis chronica (Exokrinní pankreas)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka A: Horní dyspeptický trakt, vředy a pankreas|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace**
** [[w:cs:Zácpa|Obstipatio (Zácpa)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Průjem|Diarrhoe (Průjem)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Syndrom dráždivého tračníku|Syndroma IBS (Dráždivý tračník)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Plynatost|Meteorismus (Nadýmání a plynatost)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Afta|Stomatitis et Aphthae (Záněty v ústech a afty)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dysbióza|Infectiones intestinales (Střevní dysbiózy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gastroenterologie#Tabulka B: Střevní trakt, infekce a evakuace|Zobrazit v matici]]

=== 3. [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie|Kardiologie a angiologie (Oběhový systém)]] ===
* **Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)**
** [[w:cs:Hypertenze|Hypertenze (Vysoký krevní tlak)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Srdeční selhání|Insuficiencia cordis (Nedostatečnost myokardu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Arytmie|Arrhythmia / Tachycardia (Poruchy rytmu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Ischemická choroba srdeční|Ischemia cordis (Angina pectoris)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Neuróza|Neurosis cordis (Srdeční neuróza ze stresu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Ateroskleróza|Kardioprotekce (Ochrana cévního endotelu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus)|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)**
** [[w:cs:Chronická žilní nedostatečnost|Insuficiencia venosa (Křečové žíly)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hemoroid|Haemorrhoides (Hemoroidální onemocnění)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Otok|Oedemata (Městnavé otoky nohou)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vlásečnice|Mikrocirkulace (Periferní a mozkový průtok)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vlásečnice|Fragilitas capillarium (Křehkost kapilár)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Trombóza|Antitrombotická ochrana (Agregace destiček)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie#Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace)|Zobrazit v matici]]
=== 4. [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie|Neurologie a psychiatrie]] ===
* **Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek**
** [[w:cs:Nespavost|Insomnia (Poruchy spánku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Úzkost|Anxietas (Úzkostné stavy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Deprese (medicína)|Depressio (Mírné formy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Stres|Stress et Exhaustio (Psychické vyčerpání)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Neuróza|Neurosis cordis / gastrica (Orgánové neurózy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vegetativní nervová soustava|Vegetativní dystonie (Labilita)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice**
** [[w:cs:Bolest hlavy|Cephalea (Bolesti hlavy a migrény)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Neuralgie|Neuralgia (Neuropatická bolest)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Kognice|Cognitio et Memoria (Podpora paměti)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Třes|Tremor (Stařecký třes)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Neuropreventivní péče|Neuroprotekce (Ochrana neuronů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Apatie|Apatie a somnolence (Letargie)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie#Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice|Zobrazit v matici]]

=== 5. [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie|Urologie a nefrologie]] ===
* **Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza**
** [[w:cs:Zánět močového měchýře|Cystitis acuta (Infekce měchýře)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět ledvin|Nephritis (Záněty ledvin)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Močové kameny|Urolithiasis (Močové kameny)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dna (nemoc)|Urateuria (Dna / Podagra)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dysurie|Dysuria (Pálení při močení)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Prostatitida|Prostatitis acuta (Zánět prostaty)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka A: Akutní infekty, záněty a litiáza|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy**
** [[w:cs:Benigní hyperplazie prostaty|Hypertrophia prostatae (BHP)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Otok|Oedemata (Renální otoky)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Močová inkontinence|Incontinentia (Únik moči)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Glomerulární filtrace|Detoxikace renální (Clearance)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět močového měchýře|Cystitis chronica (Recidivující záněty)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Selhání ledvin|Renální insuficience (Podpora nefronů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Urologie a nefrologie#Tabulka B: Chronické stavy, retence a funkční poruchy|Zobrazit v matici]]

=== 6. [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium|Gynekologie a klimakterium]] ===
* **Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče**
** [[w:cs:Dysmenorea|Dysmenorrhoea (Křeče a bolest)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Menoragie|Menorrhagia et Metrorrhagia (Krvácení)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Amenorea|Amenorrhoea (Vynechání menses)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Premenstruační syndrom|Syndroma praemenstruale (PMS)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vaginální výtok|Fluor vaginalis (Poševní výtoky)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Děloha|Uterotonika / Spasmolytika (Tonus dělohy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty**
** [[w:cs:Menopauza|Syndroma climactericum (Návaly horka)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nespavost|Insomnia et Anxietas climacterica]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Mastodynie|Mastodynia / Mastopathia (Pnutí prsů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Fytoestrogeny|Hormonální regulace (Phytoestrogeny)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět dělohy|Adnexitis chronica (Záněty vaječníků)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vagína|Prevence urogenitální atrofie (Suchost)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium#Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty|Zobrazit v matici]]
=== 7. [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie|Dermatologie a revmatologie]] ===
* **Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)**
** [[w:cs:Dermatitida|Dermatitis et Eczema (Atopické ekzémy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Rána|Vulnera superficialia (Odřeniny a zranění)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Akné|Acne vulgaris et Seborrhoea (Mazotok)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Lupénka|Psoriasis (Podpora u lupénky)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Bércový vřed|Ulcus cruris (Bércové vředy a rány)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Pyodermie|Infectiones cutaneae (Infekce kůže)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry)|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)**
** [[w:cs:Revmatoidní artritida|Rheumatismus / RA (Záněty kloubů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Artróza|Arthrosis (Degenerativní kloubní změny)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dna (nemoc)|Podagra (Dnavá artritida)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Myalgie|Myalgia et Myogelosis (Bolesti svalů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět šlach|Záněty šlach a úponů (Tendinitidy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Detoxikace|Systémová detoxikace (Vyplavování zánětu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie#Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět)|Zobrazit v matici]]

=== 8. [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus|Endokrinologie a metabolismus]] ===
* **Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)**
** [[w:cs:Hypertyreóza|Hyperthyreosis (Zvýšená štítná žláza)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hypotyreóza|Hypothyreosis (Snížená štítná žláza)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Cukrovka (nemoc)|Diabetes mellitus (Regulace glykémie u II. typu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Diabetická retinopatie|Pozdní komplikace diabetu (Angiopatie)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět slinivky břišní|Pancreatitis chronica (Exokrinní sekrece)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nadledvina|Hormonální regulace nadledvin (Stres a únava)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas)|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)**
** [[w:cs:Obezita|Adipositas (Podpora redukce váhy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hyperlipidémie|Hyperlipidaemia (Zvýšený cholesterol)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dna (nemoc)|Podagra (Vylučování kyseliny močové)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Metabolický syndrom|Metabolický syndrom (Inzulinová rezistence)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Otok|Retence tekutin (Metabolické edémy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Detoxikace|Depurace (Čištění krve a metabolický obrat)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus#Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace)|Zobrazit v matici]]

=== 9. [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Oftalmologie]] ===
* **Jednotná křížová matice očních stavů a diagnóz**
** [[w:cs:Zánět spojivek|Conjunctivitis (Záněty spojivek)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Syndrom suchého oka|Syndroma siccum (Suché oko)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Šedý zákal|Cataracta (Profylaxe katarakty)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Unavené oči|Asthenopia (Zraková únava a přetížení)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vlčí zrno|Hordeolum et Chalazion (Ječné a vlčí zrno)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Glaukom|Glaucoma (Doplňková regulace nitroočního tlaku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Oftalmologie|Zobrazit v matici]]
&lt;!-- ZDE NAVAZUJE BOX 4 – PODSTRÁNKY 10 AŽ 13 --&gt;
=== 10. [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Otorinolaryngologie (ORL)]] ===
* **Jednotná křížová matice krčních, nosních a ušních stavů**
** [[w:cs:Otitis|Otitis media (Záněty středního ucha)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět hrtanu|Laryngitis acuta (Ztráta hlasu a chrapot)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět vedlejších nosních dutin|Sinusitis chronica (Zadní rýma a hleny)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Faryngitida|Pharyngitis (Škrabání a bolesti v krku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Afta|Stomatitis aphthosa (Afty a slizniční léze)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Tinnitus|Tinnitus (Ušní šelesty a podpora mikrocirkulace)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Otorinolaryngologie|Zobrazit v matici]]

=== 11. [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Pediatrická fytoterapie]] ===
* **Jednotná křížová matice specifických dětských stavů**
** [[w:cs:Kojenecká kolika|Colica infantium (Kojenecké nadýmání a koliky)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nespavost|Agitatio et Insomnia (Dětský neklid a poruchy spánku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Dermatitida|Dermatitis diaper (Plenková dermatitida a opruzeniny)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Kašel|Tussis infantium (Specifika dětského kašle)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Imunitní systém|Infectiones recidivantes (Podpora dětské imunity)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nechutenství|Anorexia infantium (Dětské nechutenství a podpora trávení)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Pediatrická fytoterapie|Zobrazit v matici]]

=== 12. [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Traumatologie]] ===
* **Jednotná křížová matice úrazových stavů**
** [[w:cs:Pohmoždění|Contusio (Pohmožděniny a tupá traumata)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Distorze|Distorsio et Luxatio (Podvrtnutí a vymknutí kloubů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hematom|Haematoma (Resorpce krevních výronů a otoků)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Popálenina|Combustio (Popáleniny a solární dermatitidy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zánět šlach|Tendinitis posttraumatica (Úrazové záněty šlach)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zlomenina|Zlomeniny (Podpora regenerace periostu a hojení kostí)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Traumatologie|Zobrazit v matici]]

=== 13. [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Geriatrie a podpůrná onkologie]] ===
* **Jednotná křížová matice stařeckých stavů a onkologické podpory**
** [[w:cs:Demence|Involuce CNS (Stařecký kognitivní pokles a demence)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Ateroskleróza|Marasmus senilis (Celková sešlost a stařecká kachexie)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Zácpa|Obstipatio senilis (Chronická atonická zácpa seniorů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nespavost|Dyssomnia senilis (Poruchy spánkové architektury ve stáří)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nádor|Podpora při onkoterapii (Mírnění nauzey a kachexie)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Antioxidant|Onkoprefence (Antioxidační ochrana a eliminace radikálů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Geriatrie a podpůrná onkologie|Zobrazit v matici]]
== Pokročilé specializované moduly ==
Následující moduly rozšiřují základní anatomickou kostru o specializované klinické obory, imunitní management, andrologická specifika a exaktní toxikologické profily. Tyto moduly fungují v plném lékařském standardu rozděleném do specializovaných sub-tabulek pod sebou.

=== 14. [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie|Imunologie a infektologie]] ===
* **Tabulka A: Imunostimulace a akutní protivirová obrana**
** [[w:cs:Imunodeficit|Imunodeficit (Chronicky snížená obranyschopnost)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie#Tabulka A: Imunostimulace a akutní protivirová obrana|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Virová infekce|Virostatická ochrana (Akutní virózy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie#Tabulka A: Imunostimulace a akutní protivirová obrana|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Bakteriální infekce|Antimikrobiální podpora (Bakteriální infekty)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie#Tabulka A: Imunostimulace a akutní protivirová obrana|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Lymfatický systém, autoimunita a obnova**
** [[w:cs:Lymfatická soustava|Morbi lymphatici (Městnání lymfy)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie#Tabulka B: Lymfatický systém, autoimunita a obnova|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Autoimunitní onemocnění|Autoimunitní procesy (Mírnění hyperreaktivity)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie#Tabulka B: Lymfatický systém, autoimunita a obnova|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Antibiotikum|Rekonvalescence po ATB (Obnova mikrobiomu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Imunologie a infektologie#Tabulka B: Lymfatický systém, autoimunita a obnova|Zobrazit v matici]]

=== 15. [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví|Andrologie a mužské zdraví]] ===
* **Tabulka A: Prostata, mikce a zánětlivé stavy u mužů**
** [[w:cs:Benigní hyperplazie prostaty|Hypertrophia prostatae (BHP – Zbytnění)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví#Tabulka A: Prostata, mikce a zánětlivé stavy u mužů|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Prostatitida|Prostatitis chronica (Chronické záněty prostaty)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví#Tabulka A: Prostata, mikce a zánětlivé stavy u mužů|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Infekce močových cest|Uro-infekce u mužů (Bakteriální urosepse)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví#Tabulka A: Prostata, mikce a zánětlivé stavy u mužů|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Hormonální osa, potence a spermatogeneze**
** [[w:cs:Erektilní dysfunkce|Poruchy erekce (Podpora pánevní vazodilatace)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví#Tabulka B: Hormonální osa, potence a spermatogeneze|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Andropauza|Andropauza (Mužský přechod a deficit testosteronu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví#Tabulka B: Hormonální osa, potence a spermatogeneze|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Neplodnost|Mužská sterilita (Stimulace spermatogeneze)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Andrologie a mužské zdraví#Tabulka B: Hormonální osa, potence a spermatogeneze|Zobrazit v matici]]
=== 16. [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém|Angiologie a cévní systém]] ===
* **Tabulka A: Žilní aparát (Venofarmaka)**
** [[w:cs:Chronická žilní nedostatečnost|Insuficiencia venosa (Chronická žilní slabost)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka A: Žilní aparát (Venofarmaka)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hemoroid|Haemorrhoides (Hemoroidální onemocnění)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka A: Žilní aparát (Venofarmaka)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Trombóza|Phlebitis et Thrombophlebitis (Záněty žil)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka A: Žilní aparát (Venofarmaka)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Varikokéla|Varikokéla (Městnání krve v šourku)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka A: Žilní aparát (Venofarmaka)|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Tepenný systém (Arteriofarmaka)**
** [[w:cs:Ischemická choroba dolních končetin|Ischémie dolních končetin (ICHDK)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka B: Tepenný systém (Arteriofarmaka)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Raynaudův syndrom|Raynaudův syndrom (Chladné končetiny)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka B: Tepenný systém (Arteriofarmaka)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Ateroskleróza|Ateroskleróza tepen (Prevence rigidit)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka B: Tepenný systém (Arteriofarmaka)|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vazodilatace|Vazodilatace cévní (Systémové uvolnění cév)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka B: Tepenný systém (Arteriofarmaka)|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka C: Mikrocirkulace a kapilární řečiště**
** [[w:cs:Vlásečnice|Mikroangiopatie (CNS a periferie tkání)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka C: Mikrocirkulace a kapilární řečiště|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Vlásečnice|Fragilitas capillarium (Křehkost kapilár)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka C: Mikrocirkulace a kapilární řečiště|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Lymfedém|Lymfedémy a cévní otoky kotníků]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka C: Mikrocirkulace a kapilární řečiště|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Endotel|Endotelová protekce (Ochrana glykokalyxu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Angiologie a cévní systém#Tabulka C: Mikrocirkulace a kapilární řečiště|Zobrazit v matici]]

=== 17. [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování|Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] ===
* **Tabulka A: Orgánová toxicita, interakce a karcinogenita**
** [[w:cs:Hepatotoxicita|Hepatotoxicita (Poškození jater parenchymu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka A: Orgánová toxicita, interakce a karcinogenita|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Nefrotoxicita|Nefrotoxicita (Iritace ledvinných tubulů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka A: Orgánová toxicita, interakce a karcinogenita|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Léková interakce|Interakce s léčivy (Indukce/Inhibice CYP3A4)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka A: Orgánová toxicita, interakce a karcinogenita|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Karcinogen|Mutagenita a karcinogenita (Genotoxická rizika)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka A: Orgánová toxicita, interakce a karcinogenita|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Gastritida|Gastroiritace (Akutní podráždění žaludku sliznice)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka A: Orgánová toxicita, interakce a karcinogenita|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Fototoxicita|Fototoxicita (Fotoaktivace kůže UV zářením)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka A: Orgánová toxicita, interakce a karcinogenita|Zobrazit v matici]]
* **Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a specifická rizika**
** [[w:cs:Neurotoxicita|Neurotoxicita et Krampf (Útlum a křeče)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a specifická rizika|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Těhotenství|Fetotoxicita (Kontraindikace v těhotenství)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a specifická rizika|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Kojení|Toxicita v laktaci (Přestup látek do mléka)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a specifická rizika|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Kumulativní toxicita|Kumulativní toxicita (Chronické užívání bez pauz)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a specifická rizika|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Kardiotoxicita|Kardiotoxicita (Ovlivnění rytmu myokardu)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a specifická rizika|Zobrazit v matici]]
** [[w:cs:Hypokalémie|Hypokalémie / Demineralizace (Rozvrat minerálů)]] → [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování#Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a specifická rizika|Zobrazit v matici]]
== Metodická příručka: Jak správně interpretovat data v matici ==

Při studiu jednotlivých medicínských modulů je pro zachování bezpečnosti pacienta nezbytné správně interpretovat sloupce **Indikace (I)** a **Kontraindikace (K)** a rozumět povaze uváděných rizik.

=== Rozdíl mezi absolutní a relativní kontraindikací ===
Matice z důvodu zachování přehlednosti integruje oba typy rizik do jednotného sloupce **K**. V klinické praxi je však nutné je striktně rozlišovat:
* **Absolutní kontraindikace (Striktní zákaz):** Stav, kdy podání drogy představuje přímé, život ohrožující riziko (např. vnitřní užívání pyrrolizidinových alkaloidů u kostivalu kvůli destrukci jater, nebo užívání hlohu u pokročilého srdečního selhání NYHA III a IV). V těchto případech je fytoterapie zcela vyloučena.
* **Relativní kontraindikace (Vysoká opatrnost a úprava dávkování):** Stav, kdy podání drogy přináší riziko pouze za určitých podmínek, např. při vysokém dávkování nebo specifických lékových kombinacích (např. antiagregační vliv česneku u pacientů na Warfarinu). Běžné kulinářské množství je bezpečné, terapeutické lékárenské extrakty jsou však rizikové a vyžadují dohled lékaře.

=== Interpretace číselných hodnot (Váha pramenů) ===
Číselný údaj v záhlaví každého klinického popisu (např. ''4 zdroje'') definuje úroveň shody napříč akademickou literaturou a oficiálními autoritami:
* **4 zdroje:** Absolutní vědecký konsenzus. Účinek nebo riziko je potvrzeno jak českou a slovenskou klinickou literaturou (Janča, Zentrich, Mika), tak oficiálním hodnocením **Evropské lékové agentury (EMA)**.
* **1–2 zdroje:** Účinek uváděný převážně v rámci tradičního lidového léčitelství nebo specifických monografií, u kterého dosud nebyly provedeny rozsáhlé humánní klinické studie, případně působí pouze sekundárním (nepřímým) mechanismem.


== Souhrnná navigace projektu ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>ccalr7ylp1axvv0vh7kp1gswwhyx7ym</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Kardiologie a angiologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20817</id>
    <revision>
      <id>149955</id>
      <parentid>149918</parentid>
      <timestamp>2026-09-26T19:40:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149955</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="22902" sha1="e53o5vue2kwcpii3wls57avvheun8yx" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;border: 1px solid #d2b48c; background-color: #fff8dc; padding: 8px; margin-bottom: 15px; font-size: 90%;&quot;&gt;
'''Upozornění k rozsahu modulů:''' Tento oborový modul primárně integruje léčivé rostliny schválené a revidované Evropskou lékovou agenturou (EMA) pro evropské geografické pásmo. Moderní klinická andrologie, imunologie a metabolická medicína sice celosvětově využívá i exotické adaptogeny (např. ''Ashwagandha, Rhodiola, Maca''), ty jsou však z důvodu legislativní a metodické jednoty s evropskými standardy zařazovány přednostně do nadstavbových a doplňkových studií mimo tuto základní anatomickou matrici.
&lt;/div&gt;
{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Kardiologie a angiologie ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných kardiologických a cévních stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro srdeční činnost, krevní tlak a funkční poruchy rytmu, Tabulka B pro žilní aparát, mikrocirkulaci a periferní prokrvení).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Kardiologie (Srdce, krevní tlak a rytmus) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Hypertenze
! colspan=&quot;2&quot; | Insuficiencia cordis
! colspan=&quot;2&quot; | Arrhythmia / Tachycardia
! colspan=&quot;2&quot; | Ischemia cordis (AP)
! colspan=&quot;2&quot; | Neurosis cordis
! colspan=&quot;2&quot; | Kardioprotekce
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 4 zdroje (špičkové hypotenzivum; sirné sloučeniny jako allicin a jeho metabolity stimulují produkci oxidu dusnatého /NO/ v cévním endotelu a vyvolávají mírnou hyperpolarizaci hladké svaloviny, což vede k bezpečné systémové vazodilataci a poklesu krevního tlaku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné snížení srdečního dotížení díky poklesu periferní cévní rezistence, působí pouze sekundárně) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (inhibuje oxidaci LDL cholesterolu a omezuje rozvoj aterosklerotických plátů v koronárním řečišti, čímž doplňkově zlepšuje ischemickou toleranci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v prevenci; výrazně snižuje biosyntézu endogenního cholesterolu inhibicí HMG-CoA reduktázy, snižuje hladiny triglyceridů, omezuje rigiditu cévní stěny a vykazuje mohutný celkový antiaterogenní efekt) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoké dávky mohou uvolňovat dráždivé prchavé složky do dechu, což nepřímo zhoršuje psychický komfort pacientů s psychosomatickou labilitou) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt;
|-
| '''Folium cum flore crataegi'''&lt;br /&gt;''Crataegus monogyna / laevigata''
| 4 zdroje (stěžejní kardiologikum; obsažené oligomerní prokyanidiny a flavonové glykosidy /hyperosid/ jemně snižují periferní cévní odpor a bezpečně korigují mírnou esenciální hypertenzi) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička NYHA I-II; vykazuje prokazatelný pozitivně inotropní a pozitivně dromotropní účinek zvýšením intracelulární koncentrace vápníku, zlepšuje ejekční frakci komor a celkovou výkonnost myokardu bez rizika kumulace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u pokročilého srdečního selhání třídy NYHA III a IV, kde je nutná urgentní klinická péče a použití silných kardiotonik!) &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 3 zdroje (působí mírně negativně chronotropně; stabilizuje buněčné membrány kardiocytů, prodlužuje refrakterní periodu a tlumí mírné formy extrasystolií a tachykardií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové koronární vazodilatans; prokyanidiny výrazně rozšiřují koronární cévy, masivně zvyšují perfuzi myokardu kyslíkem a živinami, odstraňují anginózní bolesti a zlepšují toleranci ischemie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazně zklidňuje psychosomatické oběhové dysbalance, odstraňuje funkční bušení srdce ze stresu a snižuje úzkostný strach o srdce) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (silné antioxidační flavonoidy chrání buněčné membrány myokardu a endotel cév před oxidativním stresem a brání rozvoji ischémie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 3 zdroje (vazodilatační účinky terpenů snižují tonus periferních cév a přispívají k šetrné stabilizaci krevního tlaku u vaskulárních geriatrických pacientů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (sekundární zlepšení reologických vlastností krve ulehčuje práci myokardu, ale přímý inotropní substrát chybí) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (rozšiřuje mikrocirkulaci a doplňkově ulehčuje koronární perfuzi u ischemické choroby srdeční) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí psychosomatické cévní reakce vyvolané stresem a úzkostí u vaskulárních neuróz) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (flavonoidy fungují jako mohutné lapače volných radikálů, stabilizují buněčné membrány a prokazatelně chrání cévní endotel před rozvojem aterosklerózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot; /&gt;
| 1 zdroj (absolutní kontraindikace při souběžné antikoagulační léčbě /Warfarin/ nebo antiagregační terapii kvůli drastickému zvýšení rizika spontánního krvácení) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot; /&gt;
|-
| '''Herba melissae'''&lt;br /&gt;''Melissa officinalis''
| 2 zdroje (odstraněním psychogenní tenze a zklidněním vasomotorického centra mírně snižuje krevní tlak neurogenního původu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění napětí kardiovaskulární soustavy, působí pouze doplňkově) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové sedativum a antiarytmikum; silice s citralem a kyselina rozmarýnová prokazatelně tlumí zvýšený sympatikotonus, zpomalují srdeční frekvenci a spolehlivě odstraňují funkční sinusové tachykardie a extrasystolie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný doplňkový spasmolytický vliv na koronární řečiště u úzkostných stavů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro orgánové neurózy; odstraňuje neurotické bušení srdce ze stresu, uvolňuje psychosomatický tlak na hrudi a tlumí srdeční fobie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (polyfenoly chrání tkáň myokardu před oxidativním poškozením vyvolaným chronickou stresovou zátěží) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_kardio&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 2 zdroje (výrazný akvaretický a proplachový účinek flavonoidů a saponinů jemně přispívá k poklesu krevního tlaku snížením cirkulujícího objemu tekutin) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (šetrná podpora srdečního výkonu odvodněním organismu při lehkých formách městnání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u rozvinutého srdečního selhání NYHA III a IV spojeného s anurií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (organicky vázaný křemík zpevňuje a revitalizuje endotel cév, čímž doplňkově podporuje výživu myokardu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění psychosomatického napětí doprovázejícího srdeční neurózy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní kardioprotektivum; rozpustná kyselina křemičitá prokazatelně udržuje integritu, pevnost a elasticitu velkých tepen a brání ukládání vápenatých solí do aterosklerotických plátů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_kardio&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Semen hippocastani'''&lt;br /&gt;''Aesculus hippocastanum''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (triterpenový saponin escin vykazuje mírné antioxidační účinky v cévním řečišti, ale přímou koronární perfuzi neovlivňuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vnitřní užívání escinu výrazně snižuje křehkost kapilár a chrání celistvost cévního endotelu v celém oběhovém systému) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz podávání vysokých terapeutických dávek při akutním selhávání jater či ledvin) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
|}
=== Tabulka B: Angiologie (Cévní systém a mikrocirkulace) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Insuficiencia venosa (IVN)
! colspan=&quot;2&quot; | Haemorrhoides
! colspan=&quot;2&quot; | Oedemata (Otoky nohou)
! colspan=&quot;2&quot; | Mikrocirkulace
! colspan=&quot;2&quot; | Fragilitas capillarium
! colspan=&quot;2&quot; | Antitrombotická ochrana
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 2 zdroje (zlepšení reologických vlastností krve doplňkově ulehčuje žilní návrat u chronické insuficience) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění pánevního městnání, užívá se výhradně jako systémové metabolikum) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové periferní vazodilatans; sirné složky indukcí oxidu dusnatého /NO/ prokazatelně rozšiřují kapilární řečiště, zahřívají chladné končetiny a podstatně zlepšují mikrocirkulaci v CNS) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (kvercetin a sirné deriváty přispívají ke stabilizaci endotelových buněk drobných cév) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v antiagregační fytoterapii; thiosulfináty a ajoen prokazatelně inhibují agregaci krevních destiček /antiagregační efekt/, snižují hladinu fibrinogenu a viskozitu krve, čímž působí jako účinná prevence trombóz) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace užívání vysokých terapeutických dávek minimálně 14 dní před chirurgickými výkony nebo při souběžné antikoagulační léčbě /Warfarin, heparin/ kvůli hrozbě spontánního krvácení!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot; /&gt;
|-
| '''Folium cum flore crataegi'''&lt;br /&gt;''Crataegus monogyna / laevigata''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (flavonoidy působí jako mírné akvaretikum; zvýšením diurézy pomáhají redukovat městnavé otoky dolních končetin srdečního původu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u velkých edémů ledvinného nebo jaterního původu bez přesné diferenciální diagnózy) &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 3 zdroje (prokyanidiny rozšiřují mikrocirkulaci nejen v koronárním řečišti, ale i v širším cévním systému, čímž zlepšují celkovou periferní perfuzi) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vysoká koncentrace flavonoidů zpevňuje stěny vlásečnic, snižuje jejich permeabilitu a omezuje tvorbu drobných petechií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné zlepšení reologie krve sekundárním efektem stabilizace cévního tonu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 2 zdroje (zlepšení tokových vlastností krve doplňkově usnadňuje žilní návrat z dolních končetin) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (podporuje resorpci mírných otoků nohou vaskulárního původu zlepšením mikrovaskulární filtrace) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v mikrocirkulaci; ginkgoflavonoglykosidy a ginkgolidy výrazně rozšiřují kapiláry a prekapilární svěrače, zásadně zvyšují prokrvení mozku i periferních tkání, odstraňují pocity chladných rukou a nohou a léčí klaudikační potíže) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (antioxidační flavonoidy stabilizují buněčné membrány vlásečnic, snižují patologickou propustnost kapilární stěny a zvyšují její mechanickou odolnost) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové rostlinné antiaggregans; terpenové laktony fungují jako specifičtí a silní antagonisté receptorů pro PAF /faktor aktivující destičky/, čímž prokazatelně potlačují shlukování trombocytů, snižují viskozitu krve a brání rozvoji intravaskulární trombózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace vnitřního užívání při souběžné farmakoterapii antikoagulanty /Warfarin/ nebo antiagregancii /Anopyrin/; hrozí masivní riziko spontánního intrakraniálního a vnitřního krvácení!) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot; /&gt;
|-
| '''Herba melissae'''&lt;br /&gt;''Melissa officinalis''
| 1 zdroj (mírné uvolnění napětí v hladké svalovině velkých cévních kmenů doplňkovým působením) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (zklidněním psychosomatických vasomotorických krizí nepřímo napomáhá mírnit retence tekutin neurogenního původu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (harmonizací vegetativní nervové soustavy odstraňuje stresové spazmy periferních cév, čímž napomáhá rovnoměrnému prokrvení kůže a končetin) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (polyfenoly doplňkově podporují antioxidační ochranu jemného kapilárního endotelu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 3 zdroje (vysoký podíl rozpustného křemíku posiluje strukturu kolagenových a elastických vláken cévní stěny, čímž doplňkově brání progresi křečových žil a žilní insuficience) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (sedací koupele v odvaru mírní zánětlivé otoky a ulevují od bolesti u zevních hemoroidů) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové hydrofilní akvaretikum; flavonoidy a saponiny stimulují vylučování tekutin ledvinami, čímž spolehlivě redukují metabolické otoky nohou bez minerálové dysbalance) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_kardio&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u masivních otoků způsobených těžkým selháváním srdce nebo ledvin, kde je nutná kličková diuretika) &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_kardio&quot; /&gt;
| 2 zdroje (zpevněním cévního endotelu podporuje mikrovaskulární prokrvení v periferních tkáních) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný kapilaroprotektivní význam; organický křemík prokazatelně snižuje propustnost vlásečnic, zvyšuje jejich mechanickou odolnost a brání vzniku petechií a hematomů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné snížení viskozity krve sekundárním efektem zlepšení elasticity cév) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Semen hippocastani'''&lt;br /&gt;''Aesculus hippocastanum''
| 4 zdroje (naprostá angiologická jednička; triterpenový saponinový komplex escin zvyšuje tonus žilní stěny stimulací sekrece PGF_2alfa, potlačuje aktivitu lysosomálních enzymů odbourávajících glykokalyx a dramaticky léčí chronickou žilní nedostatečnost, křečové žíly a pocity těžkých nohou) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové venotonikum; vnitřní užívání escinu a lokální aplikace mastí rapidně zpevňují žilní pleteně, odstraňují zánět, svědění, bolestivost a tlumí krvácivost hemoroidů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné klinicky potvrzené antiexsudativum; escin snižuje patologickou transsudaci vody a makromolekul do mezibuněčného prostoru, čímž bleskově resorbuje žilní a městnavé otoky dolních končetin a kotníků) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u edémů čistě renálního nebo hepatálního původu, kde je indikován jiný typ terapie) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 3 zdroje (zlepšením tokových vlastností v žilním a kapilárním řečišti výrazně optimalizuje celkovou periferní mikrocirkulaci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní kapilaroprotektivum; escin utěsňuje stěny vlásečnic, dramaticky snižuje fragilitu kapilár, potlačuje tvorbu podkožních krevních výronů a urychluje vstřebávání poúrazových hematomů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (escin vykazuje mírné antithrombotické a reologické účinky; snižuje viskozitu krve a brání adhezi leukocytů na cévní stěnu u zánětů žil) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace vnitřního užívání izolovaného escinu u těžkých akutních nefróz a selhávání ledvin kvůli riziku potencování nefrotoxicity; u těhotných žen je podávání omezeno výhradně na indikované případy od 2. trimestru pod dohledem lékaře!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot; /&gt;
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Kardio&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na dýchací cesty'' (a související kapitoly o cévním systému a srdci). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Allii_kardio&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium sativum L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Crataegi_kardio&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Crataegus monogyna Jacq. (Lindm.), Crataegus laevigata (Poir.) DC., folium cum flore''. London: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_kardio&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_kardio&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_kardio&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Equisetum arvense L., herba''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_kardio&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Aesculus hippocastanum L., semen''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>e53o5vue2kwcpii3wls57avvheun8yx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Neurologie a psychiatrie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20818</id>
    <revision>
      <id>149956</id>
      <parentid>149848</parentid>
      <timestamp>2026-09-26T19:42:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149956</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23617" sha1="33mk4a3ucuceq40l6roin4cry1x17d2" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;border: 1px solid #d2b48c; background-color: #fff8dc; padding: 8px; margin-bottom: 15px; font-size: 90%;&quot;&gt;
'''Upozornění k rozsahu modulů:''' Tento oborový modul primárně integruje léčivé rostliny schválené a revidované Evropskou lékovou agenturou (EMA) pro evropské geografické pásmo. Moderní klinická andrologie, imunologie a metabolická medicína sice celosvětově využívá i exotické adaptogeny (např. ''Ashwagandha, Rhodiola, Maca''), ty jsou však z důvodu legislativní a metodické jednoty s evropskými standardy zařazovány přednostně do nadstavbových a doplňkových studií mimo tuto základní anatomickou matrici.
&lt;/div&gt;
{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Neurologie a psychiatrie ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných neurologických a psychiatrických stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro akutní krizové stavy, emoce a spánek, Tabulka B pro neurologické poruchy, bolest a kognitivní funkce).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Akutní krizové stavy, emoce a spánek ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Insomnia (Poruchy spánku)
! colspan=&quot;2&quot; | Anxietas (Úzkostné stavy)
! colspan=&quot;2&quot; | Depressio (Deprese)
! colspan=&quot;2&quot; | Stress et Exhaustio
! colspan=&quot;2&quot; | Neurosis (Orgánová)
! colspan=&quot;2&quot; | Vegetativní dystonie
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 2 zdroje (zlepšením celkové nálady a stabilizací neurotransmiterů sekundárně upravuje spánkovou architekturu a prodlužuje hluboké fáze spánku) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hyperforin a hypericin tlumí mírné úzkostné stavy doprovázející afektivní poruchy, snižují vnitřní napětí a vnitřní neklid) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá klinicky verifikovaná jednička; širokospektrální mechanismus inhibuje zpětné vychytávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu v synapsích, čímž vykazuje mohutný terapeutický efekt u mírných až středně těžkých depresí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace u těžkých, endogenních depresivních psychóz s hrozbou suicidálního chování!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
| 3 zdroje (revitalizuje nervovou soustavu při chronickém vyčerpání a syndromu vyhoření, zvyšuje psychickou odolnost vůči dlouhodobé zátěži) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí psychosomatické projevy stresu v gastrointestinálním traktu a zklidňuje žaludeční neurózy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (harmonizuje neurovegetativní labilitu, stabilizuje kolísavý cévní tonus a tlumí návaly horka v klimakteriu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, fatální kontraindikace souběžného užívání s SSRI, IMAO antidepresivy /hrozí serotoninový syndrom/ a cytostatiky, antikoagulanty či digoxinem; hyperforin masivně indukuje cytochrom P450 /CYP3A4/ a P-glykoprotein, čímž drasticky snižuje plazmatické hladiny kriticky důležitých léčiv!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
|-
| '''Herba melissae'''&lt;br /&gt;''Melissa officinalis''
| 4 zdroje (špičkové, vysoce bezpečné sedativum; silice s citralem a citronellalem a kyselina rozmarýnová usnadňují usínání, odstraňují noční buzení a zlepšují celkovou kvalitu spánku bez rizika ranní ospalosti) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný anxiolytický efekt; zvyšuje hladinu GABA v mozku inhibicí enzymu GABA-transaminázy, čímž rychle zklidňuje úzkostné ataky, psychomotorický neklid a nervozitu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá korigovat reaktivní, úzkostně podmíněné stavy skleslosti, avšak přímý antidepresivní substrát nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zklidňuje přetíženou mysl při akutním mentálním stresu, odstraňuje nervové vyčerpání a intelektuální přepracovanost) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička pro orgánové neurózy; spolehlivě odstraňuje neurotickou tachykardii /bušení srdce ze stresu/, zmírňuje bolestivé křeče žaludku a tlumí psychosomatický syndrom dráždivého tračníku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazně stabilizuje vegetativní nervovou soustavu, uvolňuje napětí hladkého svalstva a harmonizuje krevní tlak neurogenního původu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 4 zdroje (klasické hypnotikum; valepotriáty a kyselina valerenová vykazují přímou afinitu k benzodiazepinovému vazebnému místu na GABA_A receptorech, inhibují zpětné vychytávání GABA a prokazatelně zkracují latenci usnutí, prohlubují spánek a odstraňují noční dyssomnie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné rostlinné anxiolytikum a sedativum; spolehlivě tlumí stavy těžkého vnitřního neklidu, psychomotorického napětí, záchvaty strachu a neurotické excitace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá tlumit úzkostnou složku u reaktivních depresivních stavů, ale primární antidepresivní účinek nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u těžkých endogenních depresí provázených hlubokým motorickým a kognitivním útlumem, kde může prohloubit letargii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (odstraňuje somatické i psychické projevy akutního stresového přetížení, uvolňuje svalové tenze a brání nervovému vyčerpání) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající u orgánových neuróz; silný celkový spasmolytický účinek uvolňuje křeče v trávicím traktu ze stresu a odstraňuje neurotické bušení srdce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (stabilizuje kolísavý vegetativní tonus, harmonizuje neurovegetativní dysbalance a tlumí klimakterický syndrom) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat souběžně se syntetickými anxiolytiky a hypnotiky /barbituráty, benzodiazepiny/, hrozí nepředvídatelné posílení tlumivého účinku na CNS) &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
|-
| '''Strobilus lupuli'''&lt;br /&gt;''Humulus lupulus''
| 4 zdroje (výrazné rostlinné sedativum a korigens spánku; hořčiny /humulon, lupulon/ a těkavá silice s myrcenem se metabolizují na tlumivé látky stimulující melatoninové receptory, čímž bezpečně vyvolávají spánek a ulehčují noční usínání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (snižuje reflexní dráždivost centrální nervové soustavy, zklidňuje stavy eretického neklidu a mírné úzkostné tenze) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (využívá se jako doplňkové sedativum u úzkostně-depresivních stavů pro zlepšení spánkového komfortu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u těžkých, rozvinutých forem klinické melancholie kvůli riziku prohloubení apatické nálady) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 3 zdroje (tlumí celkovou psychickou vyčerpanost a nervové napětí způsobené dlouhodobým stresem a přepracováním) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (obsahové hořčiny působí jako žaludeční stomachikum; zklidňuje žaludeční neurózy a odstraňuje stresovou nechutenství) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné rostlinné anafrodisiakum a sedativum; obsažené prenylované flavonoidy /8-prenylnaringenin/ vykazují estrogenní aktivitu, čímž spolehlivě tlumí neurovegetativní labilitu a návaly horka v klimakteriu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba passiflorae'''&lt;br /&gt;''Passiflora incarnata''
| 3 zdroje (vynikající hypnotikum; prodlužuje celkovou dobu spánku, ulehčuje plynulé usínání a harmonizuje spánkový cyklus narušený psychickým vyčerpáním) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové, klinicky ověřené anxiolytikum; obsažené flavonoidy /isovitexin/ a chrysin působí jako modulátory GABA_A receptorů v CNS, čímž bleskově odbourávají paralyzující úzkost, panické stavy a trvalé vnitřní napětí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná podpůrná stabilizace emocí u pacientů, u nichž deprese pramení z chronické úzkostné vyčerpanosti) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zklidňuje centrální nervovou soustavu při enormním mentálním přetížení, odstraňuje nervozitu u syndromu vyhoření a obnovuje psychickou rovnováhu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výborné u orgánových neuróz; účinně tlumí neurotické bušení srdce ze stresu a uvolňuje bolestivé psychosomatické křeče v trávicím ústrojí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (harmonizuje vegetativní labilitu, zklidňuje motorický neklid a prokazatelně snižuje neurovegetativní symptomy provázející klimakterium) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u dětí do 12 let z důvodu absence dostatečných klinických dat; neužívat souběžně se syntetickými sedativy a alkoholem) &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
|}
=== Tabulka B: Neurologické poruchy, bolest a kognice ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Cephalea (Bolesti hlavy)
! colspan=&quot;2&quot; | Neuralgia (Bolesti nervů)
! colspan=&quot;2&quot; | Cognitio et Memoria
! colspan=&quot;2&quot; | Tremor (Stařecký třes)
! colspan=&quot;2&quot; | Neuroprotekce
! colspan=&quot;2&quot; | Apatie a somnolence
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 3 zdroje (vazodilatační účinek ginkgolidů upravuje tonus mozkových cév a spolehlivě ulevuje od vasomotorických a tenzních bolestí hlavy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neúčinné u akutních záchvatů těžké migrény s rozvinutou aurou, kde je nutná specifická triptanová léčba) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zlepšení ischemické neuropatie doprovodným prokrvováním nervových pochev) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá neurologická jednička; ginkgoflavonoglykosidy a terpenové laktony zásadně zlepšují mikrocirkulaci a reologické vlastnosti krve v CNS, zvyšují toleranci neuronů k hypoxii, odstraňují tinnitus a oddalují demence vaskulárního i Alzheimerova typu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_neuro&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat u těžkých organických skleróz mozkové kůry s rozvinutou agresivitou, kde hrozí riziko paradoxní excitace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (pomáhá mírnit rigiditu tkání celkovou metabolickou tonizací, ale esenciální třes přímo nepotlačuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkový, klinicky ověřený neuroprotektor; terpenové laktony fungují jako přímí antagonisté PAF /faktoru aktivujícího destičky/, zachycují volné radikály a prokazatelně chrání mozkovou tkáň před ischemickým poškozením) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace podávání u rozvinuté letargie spojené s poruchami srážlivosti krve nebo před plánovanými operacemi; riziko masivního intrakraniálního krvácení!) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_neuro&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 2 zdroje (tlumí bolesti hlavy psychosomatického a neurotického původu, odstraňuje cefaleu z vyčerpání) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající neurologické analgetikum; lipofilní extrakt /třezalkový olej/ podávaný zevně i vnitřně specificky regeneruje myelinové pochvy nervů, hojí záněty trojklanného nervu, ischias a postherpetické neuralgie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšením náladového substrátu sekundárně napomáhá koncentraci a brání neurotickým výpadkům paměti) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné celkové uvolnění nervosvalového napětí) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antioxidační kapacita hyperforinu chrání neurony CNS před oxidativním stresem a buněčným stárnutím) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (přísná, fatální kontraindikace souběžného vnitřního užívání s jakoukoliv konvenční neurofarmakoterapií; silná indukce cytochromu P450 /CYP3A4/ zrychluje eliminaci antiepileptik, antipsychotik a anestetik, což ohrožuje stabilitu neurologického pacienta!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot; /&gt;
|-
| '''Herba melissae'''&lt;br /&gt;''Melissa officinalis''
| 3 zdroje (silice s citralem působí jako spolehlivé spasmolytikum a sedativum; účinně tlumí vasomotorické bolesti hlavy a tenzní cefaley vyvolané stresem a stažením krčního svalstva) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (potlačením neurovegetativního napětí napomáhá zmírňovat periferní přecitlivělost u lehkých interkostálních neuralgií) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (kyselina rozmarýnová chrání cholinergní dráhy v CNS, což doplňkově podporuje mentální svěžest u syndromu dlouhodobé únavy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidněním psychomotorického neklidu mírně napomáhá redukovat svalový třes vyvolaný akutní nervozitou či trémou) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (polyfenoly vykazují výraznou antioxidační aktivitu, která chrání buněčné membrány neuronů před degenerativními procesy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (neužívat u hluboké stařecké letargie, somnolence a celkové apatické tuposti, kde je žádoucí spíše centrální stimulace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 3 zdroje (uvolněním svalových tenzí v oblasti šíje a potlačením psychosomatických stresorů spolehlivě odstraňuje tenzní bolesti hlavy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný celkový spasmolytický a sedativní účinek zmírňuje reflexní svalové křeče doprovázející akutní ataky ischiasu a neuralgií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (odstraněním psychogenní tenze a nervové vyčerpanosti nepřímo obnovuje koncentraci a brání únavovým výpadkům paměti) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové geriatrické sedativum; valepotriáty a kyselina valerenová působí centrálně na GABA_A receptory, tlumí motorickou excitaci a spolehlivě redukují stařecký třes i esenciální třes nervového původu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (kyselina valerenová potlačuje enzymatický rozklad GABA, což zvyšuje endogenní neuroprotektivní kapacitu mozkové tkáně proti excitotoxicitě) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace užívání u těžkého kognitivního útlumu, organické apatie a chronické somnolence; může prohloubit letargii a pasivitu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot; /&gt;
|-
| '''Strobilus lupuli'''&lt;br /&gt;''Humulus lupulus''
| 2 zdroje (tlumí tenzní bolesti hlavy vyvolané celkovým psychickým vyčerpáním a psychosomatickým napětím) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírné snížení reflexního svalového napětí v okolí páteře při neuralgiích) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (doplňková ochrana nervové soustavy před vyčerpáním, podporuje hlubokou noční regeneraci mozkových struktur) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (rostlinné sedativum; humulon a lupulon tlumí centrální psychomotorickou dráždivost, čímž pomáhají mírnit doprovodný funkční třes ze stresu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antioxidační polyfenoly a flavonoidy přispívají k ochraně buněčných struktur CNS před předčasným stárnutím) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace užívání u pacientů trpících organickou apatií, stařeckou netečností a těžkým kognitivním útlumem, kde hrozí prohloubení somnolence!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot; /&gt;
|-
| '''Herba passiflorae'''&lt;br /&gt;''Passiflora incarnata''
| 3 zdroje (isovitexin a těkavé složky uvolňují křeče krčního svalstva a spolehlivě zmírňují tenzní cefaleu neurogenního původu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (výrazný centrální spasmolytický účinek pomáhá doplňkově ulevovat od bolestivých svalových tenzí doprovázejících neuralgie a ischias) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (zklidněním hyperaktivní mysli nepřímo napomáhá lepší exekutivní koncentraci a brání únavovým výpadkům paměti) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazně snižuje psychomotorickou dráždivost, tlumí vnitřní neklid a pomáhá harmonizovat lehký třes vyvolaný akutním psychosomatickým napětím) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (flavonoidy /chrysin/ působí jako neuroprotektory, stabilizují membrány neuronů a chrání je před oxidativním poškozením a buněčným stresem) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace podávání u stavů těžké letargie, klinické otupělosti a somnolence, kde je anxiolytický a sedativní účinek nežádoucí) &lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot; /&gt;
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Neuro&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o nervové soustavě a psychice). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_neuro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Hypericum perforatum L., herba (well-established use)''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_neuro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_neuro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_neuro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lupuli_neuro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Humulus lupulus L., flos''. London: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Passiflorae_neuro&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Passiflora incarnata L., herba''. Amsterdam: EMA, 2014.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>33mk4a3ucuceq40l6roin4cry1x17d2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Gynekologie a klimakterium</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20819</id>
    <revision>
      <id>149958</id>
      <parentid>149917</parentid>
      <timestamp>2026-09-26T19:57:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149958</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23543" sha1="nmv9tubz6jdk5i76b5jgmuv4wuieikc" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;border: 1px solid #d2b48c; background-color: #fff8dc; padding: 8px; margin-bottom: 15px; font-size: 90%;&quot;&gt;
'''Upozornění k rozsahu modulů:''' Tento oborový modul primárně integruje léčivé rostliny schválené a revidované Evropskou lékovou agenturou (EMA) pro evropské geografické pásmo. Moderní klinická andrologie, imunologie a metabolická medicína sice celosvětově využívá i exotické adaptogeny (např. ''Ashwagandha, Rhodiola, Maca''), ty jsou však z důvodu legislativní a metodické jednoty s evropskými standardy zařazovány přednostně do nadstavbových a doplňkových studií mimo tuto základní anatomickou matrici.
&lt;/div&gt;
{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Gynekologie a klimakterium ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných gynekologických stavů, menstruačních poruch a projevů klimakterického syndromu. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro poruchy menstruačního cyklu, krvácení a křečové stavy, Tabulka B pro klimakterický syndrom, hormonální dysbalance a chronické záněty v malé pánvi).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Menstruační cyklus, krvácení a křeče ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Dysmenorrhoea (Křeče)
! colspan=&quot;2&quot; | Menorrhagia (Krvácení)
! colspan=&quot;2&quot; | Amenorrhoea (Nástup menses)
! colspan=&quot;2&quot; | Syndroma PMS
! colspan=&quot;2&quot; | Fluor vaginalis (Výtoky)
! colspan=&quot;2&quot; | Uterotonika / Spasmolytika
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Herba alchemillae'''&lt;br /&gt;''Alchemilla vulgaris'' (coll.)
| 4 zdroje (naprostá gynekologická jednička; vysoký podíl kondenzovaných tříslovin a flavonoidů vykazuje spolehlivý adstringentní a uterotonický efekt, tlumí pánevní překrvení, mírní křeče a odstraňuje bolesti při dysmenorrhoe) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní adstringentní působení; taniny lokálně stahují cévy endometria, snižují nadměrnou propustnost kapilár a výrazně omezují masivní, dlouhotrvající menstruační krvácení při menorhagii) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (prokázaný progesteronový efekt a přítomnost fytosterolií harmonizuje druhou fázi cyklu a napomáhá vyvolat pravidelné menses po oligomenorrhoe) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (mírné diuretické a sedativní účinky odstraňují premenstruační retenci tekutin /otoky/ a mírní psychickou dráždivost) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové zevní adstringentní vulnerarium; sedací koupele a výplachy nálevem koagulují sekrety, vykazují silné antimikrobiální účinky a spolehlivě hojí bílý výtok a poševní záněty) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (specifické tonikum hladkého svalstva dělohy; zlepšuje elasticitu děložní tkáně, uvolňuje křeče detruzoru a v tradiční medicíně se užívá k poporodnímu zavinování dělohy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba bursae pastoris'''&lt;br /&gt;''Capsella bursa-pastoris''
| 2 zdroje (uvolněním děložního městnání doplňkově mírní křečovité bolesti na počátku menstruace) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprosté gynekologické hemostatikum; obsažené peptidové a aminové složky /tyramin, histamin/ spolu s flavonoidy drasticky zvyšují koagulační schopnost a vyvolávají rychlé stažení děložních cév, čímž spolehlivě zastavují silná a život ohrožující děložní krvácení a metrorhagie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat profylakticky u normálního fyziologického krvácení, hrozí rozhození přirozené délky cyklu) &lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace při amenorrhoe; silný antihemoragický a uterostiptický mechanismus účinku by mohl trvale zablokovat kýžený nástup chybějící menstruace!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (silný odvar lze doplňkově použít k lokálnímu výplachu pro zastavení mírného krvácení při poševních mikrotraumatech) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné uterotonikum; aminy přímo stimulují kontrakce hladké svaloviny děložní, což staví kapilární krvácení; v lidovém léčitelství se podává k poporodnímu stažení dělohy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v těhotenství; vyvoláním děložních stahů hrozí bezprostřední riziko aborce /potratu/ nebo předčasného porodu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
|-
| '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''Matricaria recutita''
| 4 zdroje (špičkové gynekologické spasmolytikum; chamazulen, bisabolol a apigenin silně uvolňují křeče hladkého svalstva dělohy a pánve, tlumí zánětlivé procesy a spolehlivě odstraňují akutní bolesti při dysmenorrhoe) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (emmenagogum; mírně podporuje cévní prokrvení pánevního dna a napomáhá vyvolat menses u opožděného cyklu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (výrazně zklidňuje premenstruační psychomotorické napětí, zmírňuje stresové bolesti hlavy a harmonizuje emoce před menses) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající lokální antiseptikum a antiflogistikum; sedací koupele a vaginální výplachy nálevem spolehlivě léčí bakteriální i kvasinkové vaginitidy, mírní pálení, svědění a hojí mikrotrhliny sliznice) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace lokální aplikace při prokázané hypersenzitivitě na rostliny z čeledi hvězdnicovitých /Asteraceae/, hrozí akutní edém sliznic) &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 3 zdroje (přímé spasmolytické působení na uterinní svalovinu uvolňuje tenzi detruzoru a zmírňuje poporodní bolesti dělohy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 2 zdroje (tlumí psychosomatickou a neurotickou složku bolestivé menstruace, uvolňuje křečové stažení pánevního dna) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (pomocná stimulace pánevní mikrocirkulace, ale přímý emmenagogický účinek nevykazuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička u PMS; hyperforin a hypericin inhibují zpětné vychytávání serotoninu a dopaminu, čímž bleskově odstraňují premenstruační dysforickou poruchu, těžkou plačtivost, anksietu, podrážděnost a náladovost před cyklem) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vnitřní užívání napomáhá systémové likvidaci chronických ložisek zánětů, zevně se Jánský olej doplňkově používá k regeneraci poševní sliznice po mykózách) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (stabilizuje neurovegetativní tonus dělohy, tlumí křečové spazmy vyvolané psychosomatickým vyčerpáním) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, fatální kontraindikace souběžného vnitřního užívání s hormonální antikoncepcí; hyperforin masivně indukuje jaterní enzym cytochrom P450 /CYP3A4/ a P-glykoprotein, což drasticky urychluje metabolickou clearance a odbourávání antikoncepčních hormonů v organismu, čímž selhává antikoncepční účinek a hrozí nechtěné otěhotnění či masivní průlomové krvácení!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_gyn&quot; /&gt;
|-
wiki| '''Herba melissae'''&lt;br /&gt;''Melissa officinalis''
| 4 zdroje (vynikající spasmolytikum a sedativum; obsažené silice s citralem a citronellalem uvolňují bolestivé křeče hladkého svalstva dělohy, tlumí pánevní tenzi a spolehlivě odstraňují bolesti provázející dysmenorrhoeu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (pomáhá harmonizovat nepravidelný cyklus u mladých dívek, pokud je anomálie vyvolána stresem a psychickým přetížením) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam u PMS; zvyšuje hladinu kyseliny gama-aminomáselné /GABA/ v mozku, čímž bleskově odbourává premenstruační anxietu, plačtivost, vnitřní neklid, nespavost a stresové bolesti hlavy před cyklem) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (jemný antiseptický odvar lze v kombinaci s heřmánkem použít k sedacím koupelím při lehčích poševních zánětech) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (král na orgánové a psychosomatické neurózy; spolehlivě zklidňuje děložní spazmy, uvolňuje napětí detruzoru a tlumí poporodní bolesti) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 4 zdroje (mohutné rostlinné spasmolytikum a sedativum; kyselina valerenová a valepotriáty působí centrálně na GABA_A receptory, spolehlivě uvolňují těžké křeče dělohy a odstraňují akutní bolesti při dysmenorrhoe) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné uvolnění pánevního tonu neurogenního původu, ale přímý emmenagogický účinek nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkový stabilizátor premenstruačních psychických krizí; odstraňuje těžké psychosomatické napětí, vnitřní eretismus, hysteriformní nálady a záchvaty hněvu či úzkosti před menstruací) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (silné spasmolytické působení na hladkou svalovinu děložního fundu zmírňuje tenzi detruzoru a tlumí bolestivé stahy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat v kombinaci se syntetickými sedativy, hypnotiky či alkoholem z důvodu rizika nepředvídatelného zesílení tlumivého účinku na CNS) &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
|}
=== Tabulka B: Klimakterium, hormonální dysbalance a záněty ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Syndroma climactericum
! colspan=&quot;2&quot; | Insomnia et Anxietas
! colspan=&quot;2&quot; | Mastodynia / Mastopathia
! colspan=&quot;2&quot; | Phytoestrogeny (Hormony)
! colspan=&quot;2&quot; | Adnexitis chronica
! colspan=&quot;2&quot; | Urogenitální atrofie
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Herba alchemillae'''&lt;br /&gt;''Alchemilla vulgaris'' (coll.)
| 3 zdroje (fytosteroly a třísloviny celkově stabilizují neurovegetativní labilitu, mírní ranní návaly horka a přispívají k celkovému komfortu v menopauze) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (tlumí mírnou neurotickou podrážděnost a úzkostnost spojenou s hormonálním přechodem) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (příznivě ovlivňuje žlázový parenchym prsu, mírní premenstruační i klimakterické napětí a otoky prsních žláz) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vykazuje progestogenní působení, čímž napomáhá vyrovnávat relativní hyperestrogenismus v perimenopauze) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní vnitřní i zevní antiflogistikum; sedací koupele a popíjení nálevu výrazně tlumí chronické záněty vaječníků a vejcovodů a omezují tvorbu srůstů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (lokální adstringentní obklady a výplachy posilují a tonizují poševní sliznice, potlačují doprovodné nebakteriální výtoky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba bursae pastoris'''&lt;br /&gt;''Capsella bursa-pastoris''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (přísná kontraindikace užívání jako hormonálního regulátoru; droga postrádá fytoestrogenní i progestogenní složky a neovlivňuje receptorový aparát) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné zevní stahující účinky u chronických pánevních kongescí formou sedacích koupelí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (přísná kontraindikace dlouhodobé aplikace u pokročilé senilní suchosti a atrofie poševního vchodu; silný stahující a adstringentní charakter taninů by mohl slizniční suchost a řezavé pocity ještě zhoršit!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot; /&gt;
|-
| '''Flos chamomillae'''&lt;br /&gt;''Matricaria recutita''
| 2 zdroje (teplé sedací koupele tlumí neurovegetativní dyskomfort a celkové pánevní napětí doprovázející menopauzu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající relaxans; apigenin vykazuje mírné anxiolytické účinky v CNS, ulehčuje usínání a mírní psychickou labilitu a úzkostnost v přechodu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné protizánětlivé a protiedematózní působení obkladů ulevuje při napětí prsních žláz před cyklem) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové zevní i vnitřní gynekologické antiflogistikum; nálev prokazatelně potlačuje akutní vzplanutí chronických zánětů adnex a tlumí přidružené křeče) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hojivé slizové a azulenové složky zvlhčují a regenerují poševní sliznici; potlačují stařecké nebakteriální vaginitidy urogenitálního traktu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace lokálních výplachů při zjištěné kontaktní alergii na hvězdnicovité rostliny) &lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 4 zdroje (stěžejní nestimulační klimakterikum; hyperforin a flavonoidy stabilizují autonomní nervovou soustavu, čímž prokazatelně redukují frekvenci a intenzitu ranních i nočních návalů horka a potlačením hyperhidrózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v psychogynekologii; spolehlivě odstraňuje těžké menopauzální anxiety, odstraňuje hluboké poruchy spánku, tlumí chronickou únavu, plačtivost a involuční náladovost) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (pomáhá korigovat psychosomaticky podmíněnou mastodynii stabilizací neurotransmiterů v CNS) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (droga neobsahuje klasické fytoestrogeny, avšak flavonoidní složky vykazují mírnou afinitu k estrogenním receptorům typu ER-beta, čímž kompenzují hormonální pokles) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (mohuti protizánětlivý a analgetický účinek hyperforinu podporuje systémovou terapii chronických pánevních zánětů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (vnitřní užívání a zevní ošetření Jánským olejem doplňkově podporuje výživu sliznic a omezuje stařecké záněty) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, fatální kontraindikace souběžného podávání s hormonální substituční terapií /HRT/; hyperforin indukuje cytochrom P450 CYP3A4, což drasticky zrychluje clearance estrogenů a gestagenů a vyvolává masivní průlomové děložní krvácení!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_gyn&quot; /&gt;
|-
| '''Herba melissae'''&lt;br /&gt;''Melissa officinalis''
| 3 zdroje (silice s citralem a citronellalem mírní neurovegetativní symptomy, zklidňuje stresové bušení srdce a ulevuje od celkového napětí v menopauze) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové anxiolytikum a sedativum; kyselina rozmarýnová potlačuje GABA-transaminázu, čímž spolehlivě odstraňuje klimakterickou nespavost, noční buzení, panické stavy a trvalou anksietu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (uvolněním psychické tenze a psychosomatického napětí mírně ulevuje od reflexní bolestivosti prsních žláz před menstruací) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (droga neobsahuje fytoestrogeny, harmonizuje organismus skrze modulaci centrální nervové a neuroendokrinní soustavy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (spasmolytický a mírný antiseptický vliv doplňkově podporuje klidovou fázi při chronických pánevních zánětech) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zklidňuje přecitlivělé vegetativní dráhy, zmírňuje neurogenní iritaci sliznic a mírní diskomfort při suchosti) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix valerianae'''&lt;br /&gt;''Valeriana officinalis''
| 4 zdroje (stěžejní nestimulační klimakterikum; valepotriáty a kyselina valerenová působí centrálně na GABA dráhy, stabilizují vasomotorické centrum v prodloužené míše, a tím prokazatelně redukují prudké návaly horka a noční potivost) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné centrální sedativum a hypnotikum; odstraňuje eretický neklid, tlumí menopauzální anksietu, hysteriformní nálady, zkracuje latenci usnutí a výrazně zlepšuje hloubku spánku) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (výrazný spasmolytický vliv uvolňuje reflexní stažení prsního svalstva doprovázejícíhop úpornou mastodynii) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (nevykazuje přímou klasickou estrogenní aktivitu, ale tlumí zvýšenou sekreci gonadotropinů /LH/, což pomáhá korigovat hormonální výkyvy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný celkový spasmolytický účinek uvolňuje křečovitá napětí v malé pánvi a zmírňuje chronické bolesti adnex) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (tlumí urgentní neurogenní iritaci močopohlavního traktu spojenou s estrogenním poklesem) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat souběžně se syntetickými anxiolytiky, barbituráty nebo benzodiazepiny z důvodu hrozby nepředvídatelného zesílení útlumu CNS) &lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot; /&gt;
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Gyn&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o gynekologii a ženských nemocech). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Alchemillae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Alchemilla vulgaris L., herba''. London: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Bursae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Capsella bursa-pastoris (L.) Medikos, herba''. London: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Chamomillae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Matricaria recutita L., flos''. London: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Hypericum perforatum L., herba (well-established use)''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Melissae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Melissa officinalis L., folium''. Amsterdam: EMA, 2013.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Valerianae_gyn&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Valeriana officinalis L., radix''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>nmv9tubz6jdk5i76b5jgmuv4wuieikc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Dermatologie a revmatologie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20820</id>
    <revision>
      <id>149959</id>
      <parentid>149850</parentid>
      <timestamp>2026-09-26T19:57:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149959</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25165" sha1="l7hwyerheeumlgbmmgi4b4ce29w6r5y" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;border: 1px solid #d2b48c; background-color: #fff8dc; padding: 8px; margin-bottom: 15px; font-size: 90%;&quot;&gt;
'''Upozornění k rozsahu modulů:''' Tento oborový modul primárně integruje léčivé rostliny schválené a revidované Evropskou lékovou agenturou (EMA) pro evropské geografické pásmo. Moderní klinická andrologie, imunologie a metabolická medicína sice celosvětově využívá i exotické adaptogeny (např. ''Ashwagandha, Rhodiola, Maca''), ty jsou však z důvodu legislativní a metodické jednoty s evropskými standardy zařazovány přednostně do nadstavbových a doplňkových studií mimo tuto základní anatomickou matrici.
&lt;/div&gt;
{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Dermatologie a revmatologie ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných dermatologických a revmatologických stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro kožní afekty a poruchy kožní bariéry, Tabulka B pro zánětlivá a degenerativní onemocnění pohybového aparátu).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Dermatologie (Kožní afekty a poruchy bariéry) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Dermatitis et Eczema
! colspan=&quot;2&quot; | Vulnera superficialia
! colspan=&quot;2&quot; | Acne et Seborrhoea
! colspan=&quot;2&quot; | Psoriasis (Lupénka)
! colspan=&quot;2&quot; | Ulcus cruris (Bércové vředy)
! colspan=&quot;2&quot; | Infectiones cutaneae
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Flos calendulae'''&lt;br /&gt;''Calendula officinalis''
| 4 zdroje (špičkové zevní dermatologikum; karotenoidy, triterpendioly a flavonoidy tlumí akutní i chronické zánětlivé ekzémy, mírní erytém, svědění a výrazně podporují regeneraci narušené kožní bariéry) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička; stimuluje granulaci tkáně a novotvorbu kolagenových vláken, výrazně urychluje hojení povrchových ran, odřenin, popraskaných pat a ragád bez tvorby keloidních jizev) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vhodné k ošetření mastné pleti a seboroické dermatitidy; mírný stahující a regenerační účinek pomáhá normalizovat funkci mazových žláz) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (emoliens mírní suchost a šupinatění kůže v okolí psoriatických plaků, urychluje odloučení odumřelých buněk) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní vulnerarium v cévní chirurgii; obklady a masti prokazatelně stimulují angiogenezi a granulaci na spodině bércových vředů a čistí infikované rány) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (polysacharidy aktivují lokální makrofágy, což spolu s antiseptickými saponiny účinně potlačuje stafylokokové a streptokokové pyodermie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace aplikace na otevřené rány u jedinců s prokázanou kontaktní alergií na rostliny z čeledi hvězdnicovitých /Asteraceae/) &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 2 zdroje (díky vysokému obsahu křemičitých solí zpevňuje epitely a doplňkově mírní mokvavé formy ekzémů formou zevních obkladů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (adstringentní třísloviny a křemík napomáhají zpevnění okrajů povrchových trhlin a urychlují zatažení drobných ran) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (napomáhá čištění pleti zevním omýváním, snižuje sekreci kožního mazu u seborrhoey) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní i zevní podávání výrazně podporuje doplňkovou metabolickou terapii lupénky; organicky vázaný křemík je nezbytný pro strukturální obnovu narušené epidermis) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (stahující a epitelizační účinky napomáhají tlumit mokvání v okolí chronických ulcerací) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné lokální antiseptické a adstringentní vlastnosti omezují rozvoj povrchových mikroorganismů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (zákaz celkových koupelí a velkoplošné zevní aplikace u pacientů s rozsáhlým porušením kůže, akutním mokváním nebo vysokou horečnou) &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 3 zdroje (lipofilní extrakt /třezalkový olej/ vykazuje silné protizánětlivé účinky; tlumí svědění, erytém a zklidňuje subakutní suché ekzémy a atopické dermatitidy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající vulnerarium; hyperforin stimuluje růst keratinocytů a výrazně urychluje epitelizaci povrchových ran, odřenin, solárních dermatitid a popálenin I. a II. stupně) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hyperforin působí jako silné lokální antibiotikum proti propionibakteriím, čímž potlačuje zánětlivé projevy acne vulgaris) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lipofilní složky napomáhají zvláčnění suché pokožky v okolí psoriatických ložisek) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (antibakteriální a granulační účinky ulehčují čištění a postupné hojení okrajů chronických ulcerací) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hyperforin vykazuje mohutný inhibiční vliv na Gram-pozitivní bakterie včetně Staphylococcus aureus, čímž sanuje infikované rány) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace expozice ošetřených míst přímému slunečnímu záření; hypericin vyvolává silnou lokální fototoxicity a hrozí vznik popálenin a pigmentových skvrn!) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Radix symphyti'''&lt;br /&gt;''Symphytum officinale''
| 2 zdroje (kašovité obklady doplňkově mírní zánětlivou infiltraci u těžkých chronických suchých dermatitid) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové vulnerarium; vysoký obsah allantoinu masivně stimuluje buněčnou proliferaci, urychluje hojení povrchových trhlin a odřenin, tlumí lokální bolest a obnovuje integritu kůže) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (allantoin napomáhá zmírňovat indurace a zhrubnutí kůže po zhojení těžkých forem akné) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (slizové látky a allantoin přispívají ke změkčení a šetrnému odloučení hyperkeratotických šupin u psoriázy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lze užít výhradně k ošetření plně uzavřených a reepitelizovaných okrajů pro změkčení jizvovité tkáně) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace nanášení na otevřené a infikované bércové vředy; obsažené pyrrolizidinové alkaloidy se obnaženou tkání masivně vstřebávají do oběhu a hrozí těžká systémová hepatotoxicita /veno-okluzivní nemoc/!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (přísný, doživotní zákaz vnitřního užívání; zevní aplikace nesmí přesáhnout 4 až 6 týdnů v roce a je omezena výhradně na neporušenou kožní bariéru!) &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Cortex quercus颜'''&lt;br /&gt;''Quercus robur / petraea''
| 3 zdroje (vysoký obsah kondenzovaných tříslovin /katechinové taniny/ vykazuje silný adstringentní účinek; koaguluje povrchové proteiny, vysušuje mokvavé ekzémy a tlumí zánětlivý erytém) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové adstringentní vulnerarium; stahuje okraje drobných trhlin a povrchových ran, omezuje sekreci, tlumí lokální bolestivost a urychluje formování pevného ochranného strupu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lokální omývání stahuje rozšířené póry, omezuje hypersekreci kožního mazu u seborrhoey a zklidňuje podráždění) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné zevní obklady potlačují tendenci k sekundárnímu mokvání u rozškrábaných psoriatických plaků) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam v cévní chirurgii; silné taniny účinně vysušují silně mokvající plochy bércových vředů, zpevňují oslabené stěny kapilár v okolí a brání rozšiřování ulcerace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neaplikovat na extrémně hluboké, nekrotické krátery vředů, kde by koagulát mohl uvěznit anaerobní patogeny) &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 3 zdroje (mohutné lokální antiseptikum a adstringent; srážením bílkovinných membrán bakterií vykazuje přímý baktericidní a antimykotický účinek na kožní infekce) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace celkových koupelí a velkoplošné aplikace na rozsáhlé otevřené rány a infikované kožní defekty doprovázené vysokou horečkou) &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Folium urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica''
| 3 zdroje (vnitřní podávání nálevu působí jako silné metabolické depurativum a antihistaminikum; čistí organismus od metabolitů zánětu a zmírňuje chronické alergické ekzémy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (chlorofyl a minerální látky doplňkově podporují granulaci a epitelizaci drobných povrchových oděrek při zevním omývání) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (stěžejní u seboroické dermatitidy; zevní vlasové tonikum z odvaru prokazatelně tlumí nadměrnou tvorbu mazu, odstraňuje lupy a posiluje kožní bariéru vlasové pokožky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní depurativní proplach ledvin urychluje odstraňování toxinů, což tvoří neocenitelný základ komplementární systémové terapie lupénky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora látkové výměny napomáhá doplňkovému systémovému hojení chronických vaskulárních defektů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (mírné kožní antiseptikum tlumící rozvoj povrchových seboroických a bakteriálních mikroorganismů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|}
=== Tabulka B: Revmatologie (Pohybový aparát a systémový zánět) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Rheumatismus / RA
! colspan=&quot;2&quot; | Arthrosis (Artróza)
! colspan=&quot;2&quot; | Podagra (Dna)
! colspan=&quot;2&quot; | Myalgia (Bolesti svalů)
! colspan=&quot;2&quot; | Záněty šlach a úponů
! colspan=&quot;2&quot; | Systémová detoxikace
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Flos calendulae'''&lt;br /&gt;''Calendula officinalis''
| 2 zdroje (flavonoidy a triterpenoidy vykazují mírný protizánětlivý účinek; lokální aplikace ve formě mastí doplňkově zklidňuje revmatické bolesti menších kloubů) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný analgetický a emoliční účinek masti přináší úlevu při ranní ztuhlosti u artrózy kolen či prstů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (měsíčkový olej vetřený do svalů tlumí lokální napětí, myogelózy a poúrazovou svalovou únavu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající lokální antiflogistikum; urychluje resorpci zánětlivých infiltrátů a tlumí bolest při zánětech šlachových pochev a burzitidách) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný stimulační vliv na sekreci žluči a látkovou výměnu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba equiseti'''&lt;br /&gt;''Equisetum arvense''
| 3 zdroje (vnitřně podávaná kyselina křemičitá prokazatelně posiluje strukturu pojivových tkání a doplňkově mírní chronické zánětlivé procesy u revmatoidní artritidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam; rozpustný, organicky vázaný křemík je naprosto nezbytným substrátem pro biosyntézu chrupavkového matrixu a proteoglykanů, čímž dlouhodobě brzdí rozvoj degenerativní artrózy a osteoporózy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný akvaretický a proplachový efekt urychluje vylučování urátových mikrokrystalů z kloubních struktur ledvinami) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (teplé křemičité obklady a koupele uvolňují chronické svalové spazmy, zatvrdliny a svalovou bolest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (křemičité soli regenerují a zpevňují opotřebovaná a chronicky zapálená šlachová vlákna a úpony) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové renální depurativum; masivně zvyšuje clearance dusíkatých katabolitů, kyseliny močové a solí, čímž čistí tělo od zánětlivých metabolitů pohybového aparátu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace vnitřního užívání u edémů způsobených selháváním srdce nebo ledvin) &lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 3 zdroje (vnitřně podávaný hyperforin vykazuje silnou inhibici zánětlivých mediátorů; třezalkový olej vetíraný lokálně tlumí revmatické bolesti a zklidňuje zánětlivá vzplanutí u revmatoidní artritidy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (lokální aplikace olivového macerátu ulevuje od tupých bolestí doprovázejících pokročilou degenerativní artrózu velkých kloubů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové neurologické a svalové analgetikum; prokazatelně uvolňuje těžké myogelózy, odstraňuje svalové spazmy, tlumí bolesti svalů po extrémní zátěži a specificky regeneruje přetížená nervová zakončení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (zklidňuje bolestivé záněty šlach a úponů, je vhodný k jemnému vtírání do okolí postižených burz a kloubních pouzder) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (doplňková eliminace zánětlivých metabolitů mírným zvýšením celkové látkové výměny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace expozice ošetřených míst slunečnímu záření kvůli riziku fototoxicity; vnitřní užívání masivně indukuje cytochrom P450, což mění clearance doprovodné revmatologické medikace) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Radix symphyti'''&lt;br /&gt;''Symphytum officinale''
| 4 zdroje (špičkové zevní revmatologikum; horké kašovité obklady ze strouhaného kořene prokazatelně resorbují kloubní výpotky, tlumí hluboký zánět tkání a výrazně snižují ranní bolestivost u revmatoidní artritidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička u artrózy; allantoin stimuluje regeneraci periostu a přilehlých struktur, cholin tlumí edém a obklady bleskově navracejí hybnost opotřebovaným a degenerovaným kloubům /kolena, kyčle/) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (lokální aplikace ulevuje od akutních bolestí a otoků drobných kloubů při dnavých záchvatech, avšak celkovou urikémii neovlivňuje) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný analgetický a antiexsudativní účinek; odstraňuje úporné bolesti svalů, uvolňuje hluboké svalové spazmy, zatvrdliny a urychluje regeneraci poškozených svalových vláken) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (král fytoterapie u tendinitid; bleskově odstraňuje záněty šlach, léčí tenisový loket, záněty Achillovy šlachy a traumatizované kloubní burzy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (striktní, absolutní kontraindikace vnitřního užívání a nanášení na jakoukoliv porušenou kůži; hepatotoxické pyrrolizidinové alkaloidy se nesmí dostat do systémového oběhu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Cortex quercus'''&lt;br /&gt;''Quercus robur / petraea''
| 1 zdroj (mírné lokální stažení povrchového kapilárního řečiště nad unaveným kloubem formou obkladů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (pomocný stahující vliv mírní pocit horkosti v okolí postiženého kloubu) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (adstringentní obklady tlumí lokální městnání tekutin a uvolňují přetížené svalové partie) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vynikající u akutních zánětů šlach; silný svíravý účinek taninů omezuje zánětlivou exsudaci v šlachových pochvách a tlumí bolest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (zákaz celkových koupelí a velkoplošné aplikace při akutních, horečnatých zánětech pohybového aparátu) &lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot; /&gt;
|-
| '''Folium urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica''
| 4 zdroje (stěžejní systémové revmatologikum; potlačuje syntézu zánětlivých prostaglandinů a leukotrienů, prokazatelně snižuje hladinu CRP a mírní kloubní destrukci u revmatoidní artritidy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mimořádný význam; dlouhodobé vnitřní podávání nálevu zlepšuje celkový metabolismus chrupavky, tlumí chronickou bolest a snižuje spotřebu syntetických nesteroidních antiflogistik /NSAID/) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v terapii dny; výrazně zvyšuje renální clearance kyseliny močové, urychluje její vyplavování z krevního oběhu a brání vzniku dnavých tofů a záchvatů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vnitřní proplach a teplé koupele odstraňují ze svalové tkáně kyselinu mléčnou a metabolity zánětu, čímž uvolňují úporné myalgií a ztuhlost) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (antiflogistický a depurativní účinek pomáhá hojit chronické a přetížené šlachové úpony a vazy) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové systémové depurativum a metabolikum; čistí organismus, stimuluje diurézu a masivně odplavuje toxické metabolity zánětu z celého pohybového aparátu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u otoků kardio-renálního původu vyžadujících exaktní klinickou kličkovou medikaci) &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot; /&gt;
|}

== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Derma&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o kožních chorobách a pohybovém aparátu). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Calendulae_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Calendula officinalis L., flos''. London: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Equiseti_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Equisetum arvense L., herba''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Hypericum perforatum L., herba (traditional use)''. London: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Symphytum officinale L., radix''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Quercus_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Quercus robur L., Quercus petraea (Matt.) Liebl., Quercus pubescens Willd., cortex''. Amsterdam: EMA, 2010.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_derma&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Urtica dioica L., Urtica urens L., folium / herba''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]
Při použití kódu buďte obezřetní.Tímto je i kompletně rozšířený a opravený modul Dermatologie a revmatologie úspěšně dokončen a obě tabulky jsou plně funkční a provázané se všemi zdroji.Až to uložíš, zkontroluj na Wikiverzitě vzhled a funkčnost odkazů. Dej mi vědět, jak to dopadlo.Dej mi vědět, zda se tabulky na wiki vykreslily bez chyb. Kterým dalším modulem z rozcestníku budeme pokračovat v tomto novém formátu dvou tabulek? Na výběr máme:Gynekologie a klimakterium (Dysmenorrhoea, Menorrhagia...)Kardiologie a angiologie (Hypertenze, Ischemie, Žilní insuficience...)Dej mi vědět své preference, ať můžeme rovnou začít s Dílem 1.Pouze pro informační účely. Pokud potřebujete zdravotní radu nebo diagnózu, obraťte se na odborníka. Odpovědi od AI můžou obsahovat chyby. Další informace</text>
      <sha1>l7hwyerheeumlgbmmgi4b4ce29w6r5y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Endokrinologie a metabolismus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20821</id>
    <revision>
      <id>149960</id>
      <parentid>149853</parentid>
      <timestamp>2026-09-26T19:57:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149960</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20829" sha1="6p1nlg5ulschunnjzg4cyisozuj4ipm" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;border: 1px solid #d2b48c; background-color: #fff8dc; padding: 8px; margin-bottom: 15px; font-size: 90%;&quot;&gt;
'''Upozornění k rozsahu modulů:''' Tento oborový modul primárně integruje léčivé rostliny schválené a revidované Evropskou lékovou agenturou (EMA) pro evropské geografické pásmo. Moderní klinická andrologie, imunologie a metabolická medicína sice celosvětově využívá i exotické adaptogeny (např. ''Ashwagandha, Rhodiola, Maca''), ty jsou však z důvodu legislativní a metodické jednoty s evropskými standardy zařazovány přednostně do nadstavbových a doplňkových studií mimo tuto základní anatomickou matrici.
&lt;/div&gt;

{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}

__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Endokrinologie a metabolismus ==
Tento přepracovaný modul Fytoterapeutické matice drog přináší kompletní přehled 12 klinicky významných endokrinních a metabolických stavů a diagnóz. Z důvodu zachování maximální přehlednosti a zajištění optimálních vlastností pro tisk a export do PDF je modul rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro endokrinní poruchy, sekreci štítné žlázy a management diabetu, Tabulka B pro celkové poruchy metabolismu, dyslipidémie, dnavou diatézu a depuraci).

Sloupce jsou striktně rozděleny na dvojice Indikace (I) a Kontraindikace (K) pro konkrétní patologické stavy. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný stav uvádějí a na které je v textu přímo odkazováno.

=== Tabulka A: Endokrinologie (Štítná žláza, diabetes a pankreas) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Hyperthyreosis
! colspan=&quot;2&quot; | Hypothyreosis
! colspan=&quot;2&quot; | Diabetes mellitus II
! colspan=&quot;2&quot; | Diabetické komplikace
! colspan=&quot;2&quot; | Pancreatitis chronica
! colspan=&quot;2&quot; | Regulace nadledvin
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (výrazný hypoglykemický efekt; sirné sloučeniny jako allicin a diallyldisulfid stimulují sekreci inzulinu z beta-buněk pankreatu, zvyšují periferní citlivost na inzulin a napomáhají stabilizaci glykémie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní angioprotektivum; inhibicí neenzymatické glykace proteinů a výrazným antioxidačním působením prokazatelně chrání kapilární endotel před rozvojem diabetické retinopatie, nefropatie a mikroangiopatií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírná stimulace celkové zažívací asimilace, ale přímou exokrinní sekreci slinivky neovlivňuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (působí jako mírné metabolické tonikum stimulující adaptaci organismu na metabolickou zátěž) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (allicin indukuje jaterní cytochrom P450, což vyžaduje vysokou opatrnost u diabetiků s doprovodnou komplexní medikací kvůli změnám clearance perorálních antidiabetik) &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
|-
| '''Radix taraxaci cum herba'''&lt;br /&gt;''Taraxacum officinale''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové rostlinné antidiabetikum; vysoký podíl inulinu slouží jako prebiotické hydrofilní spektrum, hořčiny /seskviterpenové laktony/ stimulují metabolický obrat glukózy a zlepšují glukózovou toleranci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšením viskozity krve a metabolického proplachu doplňkově podporuje periferní vaskulární řečiště) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vynikající exokrinní stimulans; hořčiny reflexně drážděním chuťových receptorů masivně zvyšují sekreci pankreatických enzymů a žluči, což odstraňuje dyspeptické potíže při chronických onemocněních pankreatu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace při akutní pankreatitidě, obstrukci žlučových cest a rozvinutém empyému žlučníku!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (celková podpora anabolických a asimilačních drah v organismu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (flavonoidy doplňkově potlačují oxidativní stres v beta-buňkách pankreatu, avšak přímý hypoglykemický substrát chybí) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v terapii diabetických komplikací; ginkgolidy a bilobalid prokazatelně rozšiřují mikrocirkulaci, snižují viskozitu krve a brání agregaci destiček, čímž zásadně léčí a stabilizují rozvinutou diabetickou retinopatii, nefropatii a syndrom diabetické nohy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zvýšení odolnosti buněk vůči metabolické hypoxii při stresové zátěži) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (absolutní kontraindikace při souběžné léčbě antikoagulanty /Warfarin/ kvůli drastickému riziku spontánního intrakraniálního krvácení) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_endo&quot; /&gt;
|-
| '''Folium urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica''
| 0
| 0
| 2 zdroje (minerální látky a celková metabolická stimulace nálevu mírně podporují bazální látkovou výměnu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní doplňkové antidiabetikum; glukokininy prokazatelně stimulují utilizaci glukózy v periferních tkáních a mírní glykemické výkyvy u diabetu II. typu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vysoká antioxidační kapacita a proplachový renální účinek pomáhají chránit ledvinné glomeruly před rozvojem diabetické nefropatie) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (sekretolytické složky stimulují metabolickou asimilaci živin, tlumí chronickou zažívací slabost) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (podpora vylučování kortikosteroidů a mírné nespecifické tonizování při nadledvinkovém vyčerpání) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba lycopi'''&lt;br /&gt;''Lycopus europaeus''
| 4 zdroje (naprostá endokrinní jednička; obsažené fenolické kyseliny /zejména kyselina lithospermová/ a fluoridy specificky inhibují vazbu TSH na receptory štítné žlázy a potlačují periferní konverzi T4 na aktivní T3, čímž spolehlivě léčí lehké formy hypertyreózy, tlumí tyreotoxické bušení srdce, třes a autonomní excitaci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Lycopi_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 4 zdroje (přísná, fatální kontraindikace při hypothyreóze a rozvinutém kretenismu či myxedému; potlačení sekrece hormonů štítné žlázy by vyvolalo prudké zhoršení metabolického útlumu a život ohrožující stav!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zklidnění nadledvinkové hyperaktivity doprovázející celkovou endokrinní bouři) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Fructus phaseoli sine semine'''&lt;br /&gt;''Phaseolus vulgaris''
| 0
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (špičkové metabolické antidiabetikum; glykoproteiny /faseolin/ a solany vykazují prokazatelný inzulino-mimetický účinek, výrazně snižují hladinu glukózy v krvi a stimulují činnost pankreatického aparátu u diabetu II. typu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silný proplachový renální účinek chrání ledvinové nefrony před rozvojem pozdních diabetických cévních komplikací) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (doplňková enzymatická podpora metabolické činnosti slinivky břišní) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (celková podpora stabilizace látkové výměny při endokrinním přetížení) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
=== Tabulka B: Metabolismus (Obezita, lipidy, dna a detoxikace) ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Adipositas (Obezita)
! colspan=&quot;2&quot; | Hyperlipidaemia
! colspan=&quot;2&quot; | Podagra (Dna)
! colspan=&quot;2&quot; | Metabolický syndrom
! colspan=&quot;2&quot; | Retence tekutin
! colspan=&quot;2&quot; | Depurace (Čištění krve)
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Bulbus allii sativi'''&lt;br /&gt;''Allium sativum''
| 2 zdroje (aktivací AMPK stimuluje mírně termogenezi a lipidový obrat, podporuje redukční diety) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička; organické sirné složky inhibují enzym HMG-CoA reduktázu, čímž prokazatelně snižují syntézu endogenního cholesterolu, redukují hladiny LDL a triglyceridů a brání ateroskleróze) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (urychluje metabolický odchod cizorodých látek, doplňkově mírní kloubní záněty u dnavé artritidy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní multikriteriální působení; současně snižuje krevní tlak, upravuje lipidový profil a zvyšuje citlivost na inzulin, čímž komplexně léčí projevy metabolického syndromu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní systémové depurativum; stimuluje enzymatické detoxikační systémy v játrech, čistí krevní koryto a podporuje vylučování metabolického odpadu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace užívání vysokých terapeutických dávek 14 dní před chirurgickými zákroky z důvodu antiagregačního efektu) &lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot; /&gt;
|-
| '''Radix taraxaci cum herba'''&lt;br /&gt;''Taraxacum officinale''
| 3 zdroje (hořčiny stimulují produkci trávicích šťáv a metabolismus, inulin omezuje pocit hladu a reguluje vstřebávání cukrů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (výrazný lipotropní účinek; taraxacin stimuluje tvorbu a odtok žluči /cholagogum, choleretikum/, což výrazně urychluje metabolismus tuků a pomáhá snižovat hladinu cholesterolu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové urikolytikum; obrovský proplachový renální účinek masivně zvyšuje clearance a celkové vylučování kyseliny močové z organismu, čímž účinně likviduje dnavou diatézu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (komplexně upravuje jaterní metabolismus a asimilaci sacharidů, čímž pozitivně ovlivňuje inzulinovou rezistenci) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (mohutné rostlinné akvaretikum; vysoký podíl draselných solí vyvolává silný proplachový účinek ledvin a odstraňuje metabolické retence tekutin bez demineralizace těla) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u otoků zapříčiněných těžkým selháváním srdce nebo ledvin) &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 4 zdroje (stěžejní depurativum a hepatoprotektivum; čistí krev skrze intenzivní stimulaci jater a ledvin, odstraňuje toxiny a odlehčuje přetížené látkové výměně) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace při úplné obstrukci žlučových cest, empyému žlučníku a akutním zánětu slinivky břišní) &lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot; /&gt;
|-
| '''Folium ginkgo'''&lt;br /&gt;''Ginkgo biloba''
| 1 zdroj (mírné zvýšení celkové tkáňové prokrvenosti, doplňkově podporuje metabolický obrat při redukčních režimech) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (silné antioxidační vlastnosti brání oxidaci LDL cholesterolu a potlačují ukládání lipidových plátů do cévní stěny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_endo&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vazoprotektivní účinek ginkgolidů chrání cévní řečiště před kombinovanými dopady dyslipidémie a inzulinové rezistence) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (zlepšením mikrovaskulární filtrace podporuje doplňkovou resorpci mírných otoků vázaných na cévní insuficienci) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 2 zdroje (antioxidační ochrana neuronů a cévního endotelu před systémovými metabolickými toxiny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (absolutní kontraindikace souběžného podávání s antikoagulační léčbou /Warfarin/ kvůli riziku spontánního krvácení) &lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_endo&quot; /&gt;
|-
| '''Folium urticae'''&lt;br /&gt;''Urtica dioica''
| 2 zdroje (aktivuje enzymatickou činnost a látkovou výměnu, čistí trávicí trakt a podporuje redukční diety) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (doplňkový příznivý vliv na lipidový profil skrze celkovou stimulaci metabolických funkcí jater a slinivky) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v metabolické léčbě dny; mohutný proplachový a urikosurický účinek drasticky zvyšuje renální clearance a vylučování kyseliny močové, odstraňuje dnavé záchvaty a brání ukládání urátových tofů v kloubech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní multikriteriální metabolikum; prokazatelně snižuje glykemické výkyvy, upravuje látkovou výměnu a odlehčuje organismu při inzulinové rezistenci) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové, bezpečné akvaretikum; vyvolává masivní hydrostatický proplach ledvin a odstraňuje metabolické a lymfatické retence tekutin bez rizika demineralizace) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísná kontraindikace u otoků kardio-renálního původu vyžadujících exaktní klinickou kličkovou medikaci) &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot; /&gt;
| 4 zdroje (naprostý král mezi systémovými depurativy; masivně čistí krevní koryto, stimuluje činnost ledvin, jater i kůže a bleskově odstraňuje toxické katabolity z těla) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Herba lycopi'''&lt;br /&gt;''Lycopus europaeus''
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírný doplňkový vliv na lipidový profil skrze celkové tlumení hyperreaktivity endokrinního systému) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (pomáhá korigovat autonomní a oběhové dysbalance, které často doprovázejí pokročilý metabolický syndrom s endokrinní složkou) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 2 zdroje (vykazuje specifické depurativní účinky zaměřené na eliminaci metabolických toxinů vznikajících při zvýšené činnosti štítné žlázy) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Fructus phaseoli sine semine'''&lt;br /&gt;''Phaseolus vulgaris颜''
| 3 zdroje (vysoký obsah aminokyselin a chromu napomáhá regulaci pocitu hladu, omezuje chuť na sladké a efektivně podporuje redukci hmotnosti u adiposity) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (příznivě ovlivňuje látkovou výměnu tuků a přispívá k mírnému snížení zvýšené hladiny cholesterolu v krvi) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (špičkové doplňkové urikolytikum; výrazně stimuluje vylučování moči a urychluje odchod nadbytečné kyseliny močové z krevního oběhu při dně) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní význam u metabolického syndromu; kombinovaný účinek inzulino-mimetických látek a silné diurézy prokazatelně odlehčuje organismu s inzulinovou rezistencí a hypertenzí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prvotřídní metabolické akvaretikum; vyvolává masivní a bezpečný proplach urologického traktu, čímž spolehlivě odstraňuje metabolické retence tekutin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot; /&gt;
| 1 zdroj (kontraindikováno u masivních edémů způsobených organickým selháváním srdce nebo ledvin) &lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot; /&gt;
| 4 zdroje (vynikající metabolické depurativum; proplachuje ledvinové tubuly, urychluje clearance dusíkatých reziduí a výrazně čistí krevní koryto od katabolitů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot; /&gt;
| 0
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Endo&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Byliny na zažívací potíže'' (a související kapitoly o látkové výměně a žlázách s vnitřní sekrecí). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Allii_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Allium sativum L., bulbus''. Amsterdam: EMA, 2016.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Taraxaci_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Taraxacum officinale Weber ex Wigg., radix cum herba''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Ginkgo_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Ginkgo biloba L., folium''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Urticae_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Urtica dioica L., Urtica urens L., folium / herba''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Lycopi_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Lycopus europaeus L., herba''. London: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Phaseoli_endo&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Phaseolus vulgaris L., fructus sine semine''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]</text>
      <sha1>6p1nlg5ulschunnjzg4cyisozuj4ipm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Diskuse s uživatelem:Rosičák</title>
    <ns>3</ns>
    <id>20824</id>
    <revision>
      <id>149949</id>
      <parentid>149947</parentid>
      <timestamp>2026-09-26T17:28:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>/* Možné užití GenAI */ odpověď</comment>
      <origin>149949</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13008" sha1="kv0k5dqqmi7ht5s9qdfjibvrl9eqpbu" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
: {{Ping|Dan Polansky}} Předběhl jste mě... Takže se pod Váš příspěvek podepisuji. Na druhou stranu, pokud mohu tušit, kolega si materiál připravoval značně dlouhou dobu - viz jeho odmlčení na vícero projektech  po značně dlouhou dobu. Užití AI je patrné, zatím nemohu posoudit, nakolik škodlivé. (Užití pravděpodobně v dobré vůli). Zcela jistě bude zapotřebí/nezbytně nutno/ lidské kontroly, což je pro tento (cs.Wikiverzita) projekt +/- nad síly editorstva. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:19 (UTC)
:: {{Ping|Kusurija}} Přinejmenším by použití podle mě mělo být na stránce jasně přiznané; to je podle mě ten nejmenší požadavek vůbec. A proto jsem založil toto: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:22 (UTC)
:::Přiznané by mohlo být, proč ne, ale je pro to nějaký legislativní předpis? Musí to tam být? Stejně za to ručím já. Navrhněte nějakou šablonku třebas, Co já vím? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:40 (UTC)
:Zdravím milý kolego, jak správně píšete, nejsou to místní pravidla, která zmiňujete. Tedy je pokládám za zde bezpředmětná. Sám nahlížíte, že je toto zpracování velmi náročné. Ano je. Byl to vždy můj sen a fytoterapii se ve volných chvílích zabývám. Pro tak rozsáhlou syntézu materiálů, která je zde, byla umělá inteligence pouze nástrojem a usměrněním mých myšlenek. Já jsem ji musel naprogramovat, aby dokázala realizovat tuto syntézu. Beze mne by byla vedle. Přiznávám se bez mučení, že by mi trvalo několik let, než bych ze zdrojů, které jsou zde uváděny vytáhl to, co je pro AI Hračkou. Tištěné zdroje mám/měl jsem/mohu mít znovu k dispozici z vědecké knihovny naší nemocnice. Ovšem troufám si tvrdit, že to, co je zde uvedeno sedí. Konečně farmaceuti na wikiverzitě jistě jsou a mohou na to odborným okem mrknout. Pokud by dobudoucna někdo pochyboval o správnosti existence těchto článků, dejte mi vědět. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:34 (UTC)

::Vydávání přímých výstupů z nástrojů AI za výstupy lidské sice není pojato žádným specifickým pravidlem Wikiverzity, ale je jednak čistě lidsky neslušné (je to podvod), jednak porušuje licenční pravidla projektů Wikimedia — nejste-li autorem nějakého textu, nemůžete jej uvolnit pod licencí GFDL/CC-BY-SA. To je případ, který je i bez výslovného dalšího pravidla jasný.
::Jiná je situace v případě, že AI nástroje používáte pro přípravu svých textů, ale texty z výstupů těchto nástrojů dáváte dohromady jako autor, tedy Váš autorský přínos vůči samotným výstupům z AI nástrojů by byl (teoreticky, v případě sporu) obhajitelný i před soudem. To je případ, který tu zatím upraven nemáme, tedy se spoléháme na zdravý úsudek uživatelů. Pro ten případ si také krom pravidla můžeme do budoucna skutečně udělat nějakou nálepku (podobně jako upozorňujeme, když v textu na Wikipedii používáme překlady z cizojazyčných wikipedických článků). --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 9. 2026, 18:12 (UTC)
:::Tak abych to tedy upřesnil. V žádném případě jsem nepřišel k hotovému to tedy ne. Mým nesporným autorským vkladem do díla je systém, který jsem vymyslel a bez kterého by to dílo nemohlo vzniknout a nemohlo existovat. Majiteli autorských práv k textům, které jsou uveřejněny v jednotlivých polích matice jsou autoři publikací, které jsou citovány. Vzhledem  k tomu, že citace je přiměřené, nutné a možné použití autorsky chráněného obsahu, domnívám se, že jsem autorský zákon neporušil. AI nemá právní subjektivitu a není tedy schopná jakéhokoliv třebas i duševního vlastnictví. Je to nástroj ke shromažďování informací a jejich syntéze. V tomto případě to není nic víc. Přirovnám to ke kameře. Film bez ní nenatočíte. Ale žádná autorské práva z toho, že shromáždila běh fotonů pro kameru nevyplývají. Dokonce ani pro konstruktéry té kamery. Mluvit o neslušnosti jistě můžete, ale o podvodu už ne. Ten je specifikován v trestním zákonu.„Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou...“ Co se týče autorskoprávní ochrany textů a jejich kompatibility s licenčním ujednáním. Vzhledem k tomu, že AI není nositelem autorských práv, jedinými autory jsou dnes lidé, kteří se na textu podíleli. I kdyby dobudoucna nakonec zvítězila idea, že je AI schopna právní subjektivity, u děl která již vznikla autorských práv již kvůli retroaktivitě zpětně nenabude. Z výše uvedeného vyplývá, že jediným autorem textů jsem já a mám tedy právo ten text licencovat jakkoliv. Pokud si myslíte opak, vysvětlete mi v čem podle Vás porušuji licenční pravidla. Všechny autory přesně cituji. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 25. 9. 2026, 02:04 (UTC)
:::: K &quot;Přirovnám to ke kameře.&quot; GenAI je narozdíl od kamery &quot;halucinátor&quot; (příliš často na výstup dává chybná tvrzení) a liší se v dalších důležitých ohledech. Kamera zachytí to, co je k vidění, a to je vše.
:::: Ocituji svůj argument z [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]: &quot;Lidé vkládající výstup z generativní umělé inteligence hrozí zahltit lidské zdroje Wikiverzity. Je velmi snadné strojově vygenerovat relativně rozsáhlý text obsahující mnoho chyb a příliš často netriviální tyto chyby odhalit, zvláště pro někoho, kdo není odborník na daný obor. Sice lze vytvářet text plný chyb i ručně, nicméně pomocí stroje tak lze činit v krátké době v násobně větších objemech a potřebný lidský talent pro obsluhu stroje je minimální.&quot; --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 9. 2026, 14:18 (UTC)
:::::Především i práci s AI musíte trochu hovět kolego. Musíte s tím, že AI občas halucinuje, překlepne se počítat, výstupy vyladit a vše prověřit. Nejlépe několikrát. Bez základní znalosti fytoterapie bych do toho rozhodně nešel. Takže totální nesmysly bych odhalil troufám si tvrdit opravdu ihned. K tomu lidském talentu ještě tento komentář. Zkuste něco podobného realizovat a sám  uvidíte, že to zase až tak úplně snadné není a určitý talent k tomu potřeba opravdu je. Zvláště, když používáte neplacenou verzi. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 26. 9. 2026, 17:28 (UTC)
:::: K &quot;Konečně farmaceuti na wikiverzitě jistě jsou a mohou na to odborným okem mrknout&quot;: nejsou. Na české Wikiverzitě téměř nikdo aktivní není, a není tu nikdo, kdo by vaše texty prověřil na správnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 9. 2026, 14:20 (UTC)

== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)
: Mě osobně je tato nálepka protivná. Ale to si musí rozhodnout projekt zvaný česká Wikiverzita. Navíc je dost možné, že jsem hodnotu těchto krabiček ještě patřičně nedocenil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:15 (UTC)
:Pokud je to nutné, nálepkujte. Jinak milý kolego se chci zeptat na Váš názor ohledně struktury a obsahu toho projektu. Jak se na to díváte? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:53 (UTC)
:: Nálepkou sdělujete ostatním, jak spolu stránky souvisí a jak se do jejich tvorby mohou ostatní zapojit. Na Wikiverzitě je každá stránka článek pro sebe, tedy se dá posoudit z ní samotné, zda třeba není jen experimentem, blábolem apod. Na Wikiverzitě můžete narazit na stránku, která sama o sobě vypadá naprosto zmateně (třeba domácí úkol horšího studenta v rámci nějakého kurzu), ale nálepka Vám prozradí, že je to cvičná stránka, tedy může být i zmatená a je to tak v pořádku, že přísluší dotyčnému studentovi, tedy ostatní by do ní neměli zasahovat (protože například podle této stránky bude student ohodnocen), že to je součástí kurzu, na jehož hlavní kategorii se v nálepce odkazuje, atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 9. 2026, 18:20 (UTC)</text>
      <sha1>kv0k5dqqmi7ht5s9qdfjibvrl9eqpbu</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>149950</id>
      <parentid>149949</parentid>
      <timestamp>2026-09-26T17:41:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>/* Možné užití GenAI */ odpověď</comment>
      <origin>149950</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13267" sha1="thxl3fw42zergohxdo0kvm3jgx8wba1" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
: {{Ping|Dan Polansky}} Předběhl jste mě... Takže se pod Váš příspěvek podepisuji. Na druhou stranu, pokud mohu tušit, kolega si materiál připravoval značně dlouhou dobu - viz jeho odmlčení na vícero projektech  po značně dlouhou dobu. Užití AI je patrné, zatím nemohu posoudit, nakolik škodlivé. (Užití pravděpodobně v dobré vůli). Zcela jistě bude zapotřebí/nezbytně nutno/ lidské kontroly, což je pro tento (cs.Wikiverzita) projekt +/- nad síly editorstva. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:19 (UTC)
:: {{Ping|Kusurija}} Přinejmenším by použití podle mě mělo být na stránce jasně přiznané; to je podle mě ten nejmenší požadavek vůbec. A proto jsem založil toto: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:22 (UTC)
:::Přiznané by mohlo být, proč ne, ale je pro to nějaký legislativní předpis? Musí to tam být? Stejně za to ručím já. Navrhněte nějakou šablonku třebas, Co já vím? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:40 (UTC)
:Zdravím milý kolego, jak správně píšete, nejsou to místní pravidla, která zmiňujete. Tedy je pokládám za zde bezpředmětná. Sám nahlížíte, že je toto zpracování velmi náročné. Ano je. Byl to vždy můj sen a fytoterapii se ve volných chvílích zabývám. Pro tak rozsáhlou syntézu materiálů, která je zde, byla umělá inteligence pouze nástrojem a usměrněním mých myšlenek. Já jsem ji musel naprogramovat, aby dokázala realizovat tuto syntézu. Beze mne by byla vedle. Přiznávám se bez mučení, že by mi trvalo několik let, než bych ze zdrojů, které jsou zde uváděny vytáhl to, co je pro AI Hračkou. Tištěné zdroje mám/měl jsem/mohu mít znovu k dispozici z vědecké knihovny naší nemocnice. Ovšem troufám si tvrdit, že to, co je zde uvedeno sedí. Konečně farmaceuti na wikiverzitě jistě jsou a mohou na to odborným okem mrknout. Pokud by dobudoucna někdo pochyboval o správnosti existence těchto článků, dejte mi vědět. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:34 (UTC)

::Vydávání přímých výstupů z nástrojů AI za výstupy lidské sice není pojato žádným specifickým pravidlem Wikiverzity, ale je jednak čistě lidsky neslušné (je to podvod), jednak porušuje licenční pravidla projektů Wikimedia — nejste-li autorem nějakého textu, nemůžete jej uvolnit pod licencí GFDL/CC-BY-SA. To je případ, který je i bez výslovného dalšího pravidla jasný.
::Jiná je situace v případě, že AI nástroje používáte pro přípravu svých textů, ale texty z výstupů těchto nástrojů dáváte dohromady jako autor, tedy Váš autorský přínos vůči samotným výstupům z AI nástrojů by byl (teoreticky, v případě sporu) obhajitelný i před soudem. To je případ, který tu zatím upraven nemáme, tedy se spoléháme na zdravý úsudek uživatelů. Pro ten případ si také krom pravidla můžeme do budoucna skutečně udělat nějakou nálepku (podobně jako upozorňujeme, když v textu na Wikipedii používáme překlady z cizojazyčných wikipedických článků). --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 9. 2026, 18:12 (UTC)
:::Tak abych to tedy upřesnil. V žádném případě jsem nepřišel k hotovému to tedy ne. Mým nesporným autorským vkladem do díla je systém, který jsem vymyslel a bez kterého by to dílo nemohlo vzniknout a nemohlo existovat. Majiteli autorských práv k textům, které jsou uveřejněny v jednotlivých polích matice jsou autoři publikací, které jsou citovány. Vzhledem  k tomu, že citace je přiměřené, nutné a možné použití autorsky chráněného obsahu, domnívám se, že jsem autorský zákon neporušil. AI nemá právní subjektivitu a není tedy schopná jakéhokoliv třebas i duševního vlastnictví. Je to nástroj ke shromažďování informací a jejich syntéze. V tomto případě to není nic víc. Přirovnám to ke kameře. Film bez ní nenatočíte. Ale žádná autorské práva z toho, že shromáždila běh fotonů pro kameru nevyplývají. Dokonce ani pro konstruktéry té kamery. Mluvit o neslušnosti jistě můžete, ale o podvodu už ne. Ten je specifikován v trestním zákonu.„Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou...“ Co se týče autorskoprávní ochrany textů a jejich kompatibility s licenčním ujednáním. Vzhledem k tomu, že AI není nositelem autorských práv, jedinými autory jsou dnes lidé, kteří se na textu podíleli. I kdyby dobudoucna nakonec zvítězila idea, že je AI schopna právní subjektivity, u děl která již vznikla autorských práv již kvůli retroaktivitě zpětně nenabude. Z výše uvedeného vyplývá, že jediným autorem textů jsem já a mám tedy právo ten text licencovat jakkoliv. Pokud si myslíte opak, vysvětlete mi v čem podle Vás porušuji licenční pravidla. Všechny autory přesně cituji. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 25. 9. 2026, 02:04 (UTC)
:::: K &quot;Přirovnám to ke kameře.&quot; GenAI je narozdíl od kamery &quot;halucinátor&quot; (příliš často na výstup dává chybná tvrzení) a liší se v dalších důležitých ohledech. Kamera zachytí to, co je k vidění, a to je vše.
:::: Ocituji svůj argument z [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]: &quot;Lidé vkládající výstup z generativní umělé inteligence hrozí zahltit lidské zdroje Wikiverzity. Je velmi snadné strojově vygenerovat relativně rozsáhlý text obsahující mnoho chyb a příliš často netriviální tyto chyby odhalit, zvláště pro někoho, kdo není odborník na daný obor. Sice lze vytvářet text plný chyb i ručně, nicméně pomocí stroje tak lze činit v krátké době v násobně větších objemech a potřebný lidský talent pro obsluhu stroje je minimální.&quot; --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 9. 2026, 14:18 (UTC)
:::::Především i práci s AI musíte trochu hovět kolego. Musíte s tím, že AI občas halucinuje, překlepne se počítat, výstupy vyladit a vše prověřit. Nejlépe několikrát. Bez základní znalosti fytoterapie bych do toho rozhodně nešel. Takže totální nesmysly bych odhalil troufám si tvrdit opravdu ihned. K tomu lidském talentu ještě tento komentář. Zkuste něco podobného realizovat a sám  uvidíte, že to zase až tak úplně snadné není a určitý talent k tomu potřeba opravdu je. Zvláště, když používáte neplacenou verzi. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 26. 9. 2026, 17:28 (UTC)
:::: K &quot;Konečně farmaceuti na wikiverzitě jistě jsou a mohou na to odborným okem mrknout&quot;: nejsou. Na české Wikiverzitě téměř nikdo aktivní není, a není tu nikdo, kdo by vaše texty prověřil na správnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 9. 2026, 14:20 (UTC)
:::::Myslím, že jsou a že se mýlíte, ale dejme tomu že jsou jen dva. No dobře, Nechcete požádat o prověrku článků nějakou konkurenční AI? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 26. 9. 2026, 17:41 (UTC)

== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)
: Mě osobně je tato nálepka protivná. Ale to si musí rozhodnout projekt zvaný česká Wikiverzita. Navíc je dost možné, že jsem hodnotu těchto krabiček ještě patřičně nedocenil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:15 (UTC)
:Pokud je to nutné, nálepkujte. Jinak milý kolego se chci zeptat na Váš názor ohledně struktury a obsahu toho projektu. Jak se na to díváte? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:53 (UTC)
:: Nálepkou sdělujete ostatním, jak spolu stránky souvisí a jak se do jejich tvorby mohou ostatní zapojit. Na Wikiverzitě je každá stránka článek pro sebe, tedy se dá posoudit z ní samotné, zda třeba není jen experimentem, blábolem apod. Na Wikiverzitě můžete narazit na stránku, která sama o sobě vypadá naprosto zmateně (třeba domácí úkol horšího studenta v rámci nějakého kurzu), ale nálepka Vám prozradí, že je to cvičná stránka, tedy může být i zmatená a je to tak v pořádku, že přísluší dotyčnému studentovi, tedy ostatní by do ní neměli zasahovat (protože například podle této stránky bude student ohodnocen), že to je součástí kurzu, na jehož hlavní kategorii se v nálepce odkazuje, atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 9. 2026, 18:20 (UTC)</text>
      <sha1>thxl3fw42zergohxdo0kvm3jgx8wba1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20837</id>
    <revision>
      <id>149952</id>
      <parentid>149942</parentid>
      <timestamp>2026-09-26T19:30:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>149952</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31536" sha1="ar1iebu82xzb48n3syhq2mfdcczcpr5" xml:space="preserve">{{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti za využití fytoterapie}}
__TOC__
== Fytoterapeutická matice: Fytotoxikologie a bezpečné dávkování ==
Tento vysoce specializovaný modul Fytoterapeutické matice drog funguje jako **obrácená matice nebezpečí**. Na rozdíl od předchozích oborových modulů se nezaměřuje na terapeutické indikace, nýbrž exaktně rozebírá buněčné mechanismy toxicity, orgánového poškození, lékových interakcí a rizik spojených s nesprávným či dlouhodobým užíváním léčivých rostlin. Modul je rozdělen do dvou tematických tabulek pod sebou (Tabulka A pro orgánovou toxicitu, enzymatické interakce a mutagenní/karcinogenní rizika, Tabulka B pro neurotoxicitu, fetotoxická rizika v těhotenství, laktaci a elektrolytové rozvraty).

Sloupce jsou rozděleny na dvojice Indikace rizika (I) – kdy a jak se Toxicita projevuje, a Kontraindikace/Prevence (K) – jak poškození bezpečně předejít. Číselné hodnoty v buňkách značí počet pramenů, které daný toxikologický stav uvádějí.

== Farmaceutické formy a úskalí standardizace extraktů ==

Toxikologický profil a terapeutická účinnost rostlinné drogy jsou přímo závislé na zvolené **lékové formě** a rozpustnosti aktivních látek (hydrofilní vs. lipofilní spektrum). Zaměňování tradičních čajových forem s moderními standardizovanými extrakty je nejčastější příčinou selhání léčby nebo neúmyslného předávkování.

=== Tradiční vodné výluhy (Čajové formy) ===
* **Nálev (Infusum):** Připravuje se přelitím drogy vroucí vodou a louhováním (zpravidla 10–15 min). Je určen pro jemné části (listy, květy, natě) obsahující těkavé silice či termolabilní glykosidy (např. máta, heřmánek, meduňka).
* **Odvar (Decoctum):** Připravuje se vařením drogy ve vodě (zpravidla 10–30 min) za varu a následným louhováním. Je nezbytný pro tuhé části (kořeny, kůry, oddenky, semena), kde je potřeba rozrušit buněčné stěny pro uvolnění thermostabilních látek, hořčin a taninů (např. přeslička, krušina, pampeliška).
* **Macerát za studena (Maceratio):** Droga se louhuje ve vodě při pokojové teplotě po dobu 6–12 hodin. Tato forma je kriticky důležitá u drog, kde var uvolňuje nežádoucí toxické či dráždivé složky. Typickým příkladem je **medvědice lékařská** (''Folium uvae ursi''), u které studený macerát uvolní terapeutický arbutin, ale zamezí vyluhování agresivních tříslovin, jež způsobují těžké zvracení a gastritidu.

=== Standardizované lékárenské extrakty ===
Mnoho stěžejních účinků v této matici (např. kognitivní účinky jinanu nebo antidepresivní účinky třezalky) je vázáno výhradně na **standardizované suché extrakty** (např. extrakt *EGb 761* u ginkga). 
U těchto forem je technologicky zajištěn přesný, konstantní obsah hlavní účinné látky a naopak eliminováno riziko kolísání složení, které je běžné u divoce rostoucích bylin vlivem klimatu a půdy. Domácí pití čaje z jinanu proto nikdy nemůže dosáhnout klinických parametrů standardizovaného léčiva.


=== Tabulka A: Orgánová toxicita, interakce a karcinogenita ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Hepatotoxicita (Játra)
! colspan=&quot;2&quot; | Nefrotoxicita (Ledviny)
! colspan=&quot;2&quot; | Interakce (CYP450 / P-gp)
! colspan=&quot;2&quot; | Mutagenita / Karcinogenita
! colspan=&quot;2&quot; | Gastroiritace (Žaludek)
! colspan=&quot;2&quot; | Fototoxicita (Kůže)
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Cortex frangulae'''&lt;br /&gt;''Frangula alnus''
| 2 zdroje (chronické zneužívání anthranoidů může doplňkově přetěžovat detoxikační kapacitu hepatocytů, přímá akutní hepatotoxicita je však vzácná) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (při masivním chronickém předávkování hrozí iritace renálního epitelu a rozvoj reverzibilní hematurie či albuminurie v důsledku vylučování volných anthrachinonů ledvinami) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (striktní zákaz podávání u pacientů s rozvinutou parenchymatózní ledvinnou nedostatečností) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (urychlením střevní pasáže a průjmem může drasticky snížit intestinální absorpci jakýchkoliv souběžně užívaných perorálních léčiv) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (všechny perorální léky podávat s odstupem minimálně 2 hodin před nebo po aplikaci laxativa) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (genotoxická rizika; volný emodin a aloe-emodin vykazují v in vitro testech mírný mutagenní potenciál, chronická expozice je dávána do souvislosti s rizikem pseudomelanosis coli a vyšším výskytem kolorektálního karcinomu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný, legislativně ukotvený zákaz nepřetržitého užívání déle než 1–2 týdny v kuse! Nutné dodržovat přísné terapeutické pauzy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (čerstvá, neusušená nebo nedostatečně zahřátá kůra obsahuje volné anghranoly, které vyvolávají těžké podráždění žaludeční sliznice, úpornou nauzeu, křeče břicha a reflexní zvracení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (používat výhradně kůru skladovanou minimálně 1 rok od sběru, nebo sušenou uměle při teplotě 100 °C po dobu 1 hodiny, čímž dojde k bezpečné oxidaci na netoxické glukorhamnifranguliny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 1 zdroj (izolované metabolické zatížení při masivním chronickém prolévání jaterních drah) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (šetrný renální proplach, přímou nefrotoxicitu na glomeruly ani tubulární aparát nevykazuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostý král lékových interakcí; hyperforin je nejsilnějším známým rostlinným agonistou pregnanového X receptoru /PXR/, což vyvolává mohutnou indukci jaterního isoenzymu cytochromu P450 /CYP3A4, CYP2C9/ a transportního P-glykoproteinu, čímž drasticky urychluje clearance a odbourávání hormonální antikoncepce, warfarinu, cyklosporinu, digoxinu, HIV virostatik a cytostatik s následným fatálním selháním jejich účinku!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní, absolutní kontraindikace vnitřního souběžného užívání s jakoukoliv kritickou konvenční medikací a antidepresivy typu SSRI/IMAO /hrozí život ohrožující serotoninový syndrom/!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 2 zdroje (u citlivých jedinců nebo při pití koncentrovaných odvarů nalačno může vyvolat mírný dyspeptický dyskomfort a tlak v epigastriu) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (stěžejní riziko fototoxicity; obsažený fytodynamický pigment hypericin se po vstřebání ukládá v kůži, kde absorbuje UV záření a indukuje vznik reaktivního singletového kyslíku, což poškozuje buněčné membrány epidermis a vyvolává těžké solární dermatitidy, erytém, otoky a popáleniny) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný, absolutní zákaz expozice přímému slunečnímu záření nebo soláriu během vnitřní i vnější terapie třezalkou, zejména u osob se světlým fototypem!) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
|-
| '''Radix levistici'''&lt;br /&gt;''Levisticum officinale''
| 1 zdroj (mírné metabolické zatížení při dlouhodobé eliminaci ftalidových složek játry) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké riziko nefrotoxicity; intenzivní ftalidové silice vykazují přímý dráždivý účinek na ledvinný parenchym, při předávkování nebo dlouhodobém užívání bez pauz vyvolávají překrvení glomerulů, renální koliky a mohou způsobit akutní poškození nefronů projevující se albuminurií a hematurií) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace vnitřního užívání u jakýchkoliv akutních i chronických zánětů a selhávání ledvin; silice nesmí mechanicky ani chemicky bičovat insuficientní ledvinný epitel!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (silice mírně zvyšují prokrvení v pánvi, což může ovlivnit clearance látek eliminovaných renální filtrací) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 3 zdroje (vysoké koncentrace ftalidů dráždí žaludeční sliznici, u citlivých jedinců vyvolávají pálení žáhy, pyrózu, nauzeu a spastické bolesti žaludku) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (neužívat nalačno, doporučuje se podávat výhradně v krátkodobých kúrách jako součást kombinovaných čajových směsí) &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (furanokumariny obsažené v kořeni vykazují mírný fotodynamický potenciál, který může zvýšit citlivost kůže na UV záření) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vyhnout se intenzivnímu slunění během užívání vysokých terapeutických dávek) &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
|-
| '''Radix symphyti'''&lt;br /&gt;''Symphytum officinale''
| 4 zdroje (naprostá jednička v hepatotoxicite; obsažené nasycené pyrrolizidinové alkaloidy /PA, zejm. symphytin a echimidin/ jsou v játrech metabolizovány na vysoce reaktivní pyrrolové deriváty, které alkylují DNA a proteiny hepatocytů, poškozují endotel jaterních sinusoid a vyvolávají život ohrožující veno-okluzivní nemoc /VOD, Buddův-Chiariho syndrom/ vedoucí k jaterní cirhóze a selhání!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní, doživotní a absolutní zákaz vnitřního užívání jakýchkoliv forem /nálevy, odvary, tinktury/! Zevní aplikace je omezena výhradně na neporušenou kůži) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (metabolity alkaloidů jsou vylučovány močovými cestami a při extrémní chronické expozici přispívají k parenchymálnímu poškození ledvin) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (přísný zákaz zevní velkoplošné aplikace v oblasti beder a ledvin u pacientů s nefropatiemi) &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vnitřní abúzus interferuje s jaterním metabolismem konvenčních léčiv) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (prokázaná karcinogenita a mutagenita; pyrrolizidinové alkaloidy vykazují prokazatelný genotoxický účinek, tvoří stabilní addukty s DNA, vyvolávají chromozomální aberace a v animálních studiích prokazatelně indukují rozvoj hepatocelulárního karcinomu a hemangiosarkomu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (legislativní omezení: zevní aplikace na neporušenou kůži nesmí přesáhnout maximálně 4 až 6 týdnů za celý kalendářní rok!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (vnitřní podání vyvolává destrukci slizničních struktur, zevní aplikace na neporušenou kůži žaludek neovlivňuje) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace nanášení kostivalových mastí na otevřené rány, odřeniny, trhliny, popáleniny či bércové vředy; obnaženou tkání se toxické alkaloidy masivně a bleskově vstřebávají přímo do systémového oběhu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
|-
| '''Folium uvae ursi'''&lt;br /&gt;''Arctostaphylos uva-ursi''
| 3 zdroje (volný hydrochinon uvolněný hydrolýzou arbutinu vykazuje při dlouhodobé vysoké expozici hepatotoxické účinky; metabolické zatížení jaterních drah) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (vylučování volného hydrochinonu a vysokého podílu galotaninů ledvinami může při dlouhodobém nadužívání dráždit tubulární aparát a vyvolat parenchymatózní poškození ledvin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace vnitřního užívání u pacientů s rozvinutou ledvinnou nedostatečností a nefritidami) &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírné změny acidity moči mohou ovlivnit renální clearance konvenčních urologických léčiv) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (hydrochinon vykazuje v in vitro studiích mutagenní a genotoxické vlastnosti, chronická dlouhodobá expozice bez pauz představuje teoretické mutagenní riziko pro sliznice močových cest) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísné omezení délky terapie: droga se nesmí užívat déle než 1 týden v kuse a maximálně 5krát za rok!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (mimořádně vysoký obsah galotaninů /až 20 %/ vyvolává silné lokální dráždění žaludeční sliznice, u citlivých jedinců způsobuje těžký tlak v epigastriu, nauzeu a reflexní zvracení) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace u pacientů s žaludečními vředy a gastritidou; nálev připravovat výhradně studeným macerátem, který uvolní arbutin, ale minimalizuje vyluhování agresivních tříslovin!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
|-
| '''Semen hippocastani'''&lt;br /&gt;''Aesculus hippocastanum''
| 2 zdroje (chronické vysoké dávky escinu zatěžují metabolické jaterní funkce, přímá akutní hepatotoxicita však nebyla klinicky prokázána) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké riziko nefrotoxicity; izolovaný triterpenový saponin escin vykazuje ve vysokých koncentracích přímý toxický účinek na buňky ledvinných tubulů, poškozuje buněčné membrány nefronů a při parenterálním nebo masivním perorálním předávkování hrozí rozvoj akutního tubulárního poškození a selhání ledvin) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní, absolutní kontraindikace vnitřního užívání u jakýchkoliv akutních i chronických chorob a selhávání ledvin; escin by mohl zrychlit destrukci funkčního parenchymu ledvin!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (vazbou na plazmatické bílkoviny může escin vytěsňovat souběžně užívaná léčiva a měnit jejich volnou plazmatickou frakci) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vysoká opatrnost při kombinaci s nefrotoxickými antibiotiky /např. aminoglykosidy/, hrozí drastické posílení nefrotoxicity) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 3 zdroje (saponiny vykazují výrazné lokální iritační vlastnosti, vnitřní podání koncentrovaných forem vyvolává pálení v hrdle, podráždění žaludeční sliznice, nauzeu a spastické bolesti břicha) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 1 zdroj (užívat výhradně po jídle v lékárensky standardizovaných formách s řízeným uvolňováním, které eliminují přímý kontakt se žaludeční sliznicí) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
|}
=== Tabulka B: Neurotoxicita, gestace a specifická rizika ===
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;width:100%; font-size: 90%; margin-top: 10px;&quot;
! Droga a mateřská rostlina (Species)
! colspan=&quot;2&quot; | Neurotoxicita / Křeče
! colspan=&quot;2&quot; | Fetotoxicita (Těhotenství)
! colspan=&quot;2&quot; | Toxicita v laktaci
! colspan=&quot;2&quot; | Kumulativní toxicita
! colspan=&quot;2&quot; | Kardiotoxicita
! colspan=&quot;2&quot; | Hypokalémie / Rozvrat
|-
! style=&quot;background-color: #f2f2f2;&quot; | 
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
! style=&quot;background-color: #ffcccc; width: 7%;&quot; | I
! style=&quot;background-color: #b3e6b3; width: 7%;&quot; | K
|-

| '''Cortex frangulae'''&lt;br /&gt;''Frangula alnus''
| 0
| 0
| 4 zdroje (vysoké fetotoxické riziko; volné antranoidy vykazují mírný genotoxický potenciál a stimulací děložního prokrvení a reflexních pelvických kontrakcí mohou vyvolat hyperémii pánve a bezprostředně ohrozit těhotenství aborcí či předčasným porodem!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v celém průběhu těhotenství; u zácpy volit výhradně šetrná objemová laxativa) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (aktivní anthrachinonové metabolity jako rhein a emodin prokazatelně přecházejí do mateřského mléka, mění jeho senzorické vlastnosti a u kojence vyvolávají těžké zažívací křeče a úporné průjmy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní kontraindikace v období laktace a kojení; bezpečnostní riziko pro trávicí trakt novorozence) &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (chronické užívání vyvolává degeneraci autonomního nervového pleteně /plexus myentericus/ ve stěně střeva, což vede k trvalé atonii tračníku, ztrátě přirozeného defekačního reflexu a vzniku těžké lékové závislosti na laxativech) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný zákaz souvislého podávání déle než 7–14 dní; zneužívání k hubnutí je klinicky nebezpečné) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (nepřímo poškozuje činnost myokardu skrze masivní ztráty esenciálních minerálů v kardio-vaskulárním řečišti) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (naprostá jednička v minerálovém rozvratu; inhibicí Na+/K+-ATPázy blokuje zpětnou resorpci vody a elektrolytů v tlustém střevě, což při delším užívání vyvolává masivní ztráty draslíku /hypokalémii/, metabolickou alkalózu a hrozí nebezpečnými poruchami srdečního rytmu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace souběžného užívání s kardioglykosidy /digoxin/ a diuretiky, protože vzniklá hypokalémie drasticky zvyšuje toxický účinek digoxinu na srdce!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot; /&gt;
|-
| '''Herba hyperici'''&lt;br /&gt;''Hypericum perforatum''
| 3 zdroje (při extrémním předávkování nebo nevhodných kombinacích hrozí rozvoj mírné centrální excitace, bolesti hlavy, parestézie či paradoxní anxieta) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 0
| 3 zdroje (chybí exaktní klinická data potvrzující stoprocentní bezpečnost, experimentální animální studie naznačují potenciální riziko mírných děložních kontrakcí a ovlivnění receptorů plodu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná preventivní kontraindikace v těhotenství; v neurologických indikacích volit bezpečnější alternativy) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (hypericin a hyperforin v omezené míře přestupují do mateřského mléka; u kojenců byla v ojedinělých kazuistikách zaznamenána zvýšená spavost, koliky a letargie) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (nedoporučuje se podávat během kojení z důvodu chybějících komplexních studií o dlouhodobých dopadech na novorozence) &lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (při souvislém několikaměsíčním užívání hrozí postupné nasycení fotodynamického pigmentu v tkáních a plazmatická tolerance enzymů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (po každých 6–8 týdnech vnitřní terapie zařadit minimálně 2 až 3 týdny terapeutickou pauzu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (mírná stabilizace rytmu u funkčních neuróz, přímou orgánovou kardiotoxicitu extrakt nevykazuje) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Radix levistici颜'''&lt;br /&gt;''Levisticum officinale''
| 1 zdroj (při extrémním předávkování silicemi hrozí mírná centrální excitace a bolesti hlavy, avšak přímý konvulzivní potenciál nemá) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké emmenagogické a aborterní riziko; ftalidy masivně prokrvují orgány malé pánve a stimulují hladké svalstvo dělohy, což vyvolává silné děložní kontrakce a v těhotenství bezprostředně hrozí vyvolání potratu či předčasného porodu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace vnitřního podávání v celém průběhu gravidity; v diuretických indikacích volit bezpečnější hydrofilní drogy) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (výrazná silice a ftalidové deriváty přecházejí do mateřského mléka, dramaticky mění jeho chuť a vůni, což vyvolává odmítání mléka kojencem a hrozí u něj vznik zažívacích křečí) &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (striktní kontraindikace užívání v období laktace a kojení) &lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (dlouhodobé bičování ledvin dravou silicí bez terapeutických přestávek vede k chronické iritaci glomerulárního aparátu) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (vnitřní užívání omezit na krátkodobé kúry v délce maximálně 2–3 týdnů) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zvýšení diurézy nevede při dodržení dávek k závažnému rozvratu elektrolytů) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Radix symphyti'''&lt;br /&gt;''Symphytum officinale''
| 2 zdroje (vnitřní zneužití zatěžuje centrální nervovou soustavu skrze metabolické toxiny vznikající při jaterním selhání /hepatální encefalopatie/) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké fetotoxické riziko; nasycené pyrrolizidinové alkaloidy bleskově procházejí placentární bariérou do krevního oběhu plodu, vykazují prokazatelný teratogenní a mutagenní potenciál a v animálních studiích vyvolávají fetální veno-okluzivní nemoc a odumření plodu!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, doživotní a absolutní kontraindikace jakékoliv aplikace – vnitřní i vnější – v těhotenství; alkaloidy se vstřebávají i neporušenou kůží a ohrožují plod!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (prokázaný přechod do mateřského mléka; pyrrolizidinové alkaloidy jsou vylučovány mléčnou žlázou a pro novorozence představují extrémní riziko rozvoje akutní toxické hepatitidy a nevratného poškození jater) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v období laktace a kojení; hrozí fatální otrava kojence!) &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (mohuti kumulativní toxicita; pyrrolizidinové alkaloidy se v organismu postupně kumulují a jejich jaterní poškození má latentní průběh – klinické příznaky veno-okluzivní nemoci se mohou plně projevit až týdny či měsíce po ukončení expozice!) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísný legislativní zákaz zevní aplikace na neporušenou kůži déle než 4–6 týdnů v roce; přísně dodržovat limitované terapeutické okno) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 0
| 0
|-
| '''Folium uvae ursi'''&lt;br /&gt;''Arctostaphylos uva-ursi''
| 3 zdroje (předávkování izolovaným hydrochinonem vykazuje mírný neurotoxický potenciál, může vyvolat tinnitus, dušnost, centrální neklid a křeče) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké fetotoxické riziko; volný hydrochinon uvolněný z arbutinu prochází placentou a vykazuje mutagenní a cytotoxické účinky na dělící se buňky, vysoký podíl galotaninů navíc reflexně dráždí děložní tonus) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná, absolutní kontraindikace v celém průběhu těhotenství; urologické infekce v gestaci řešit bezpečnějšími hydrofilními metodami) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 4 zdroje (hydrochinonové metabolity a třísloviny prokazatelně přecházejí do mateřského mléka, vyvolávají hořkost a u novorozence hrozí vznik těžkého poškození trávicího traktu a systémové toxicity) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v období laktace a kojení; bezpečnostní riziko pro kojence) &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (chronické užívání bez pauz vede k trvalému dráždění renálních tubulů tříslovinami a akumulaci fenolických metabolitů v tkáních) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 1 zdroj (striktně dodržovat limit maximálně 1 týdne nepřetržité kúry a nejvýše 5 expozic za kalendářní rok!) &lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot; /&gt;
| 0
| 0
| 1 zdroj (mírné zvýšení diurézy, riziko minerálového rozvratu hrozí až při těžkých průjmech vyvolaných předávkováním tříslovinami) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|-
| '''Semen hippocastani'''&lt;br /&gt;''Aesculus hippocastanum''
| 2 zdroje (při masivním chronickém předávkování escinem se mohou objevit bolesti hlavy, mírný psychomotorický útlum či závratě) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 4 zdroje (vysoké fetotoxické riziko; saponinový komplex escin poškozuje buněčné membrány a ve vyšších koncentracích vykazuje embryotoxické a fetotoxické účinky v animálních modelech, chybí klinické studie potvrzující bezpečnost u lidí) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (přísná kontraindikace v 1. trimestru těhotenství; od 2. trimestru je vnitřní podávání omezeno výhradně na indikované případy pod přímým dohledem klinického lékaře) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 3 zdroje (escin v omezené míře přechází do mateřského mléka a u citlivých novorozenců může vyvolat slizniční iritaci žaludku a střevní koliky) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt; &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (nedoporučuje se podávat během kojení z důvodu absence dostatečných klinických dat o bezpečnosti) &lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot; /&gt;
| 2 zdroje (dlouhodobé podávání vysokých terapeutických dávek vyvolává permanentní zátěž tubulárního aparátu ledvin a jater) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 1 zdroj (při chronické terapii žilní insuficience striktně dodržovat lékárníkem doporučené cykly a terapeutické přestávky) &lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot; /&gt;
| 2 zdroje (při extrémním parenterálním či perorálním předávkování izolovaným escinem hrozí mírné ovlivnění srdeční vodivosti, klinická data jsou však omezená) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
| 1 zdroj (mírný vliv na exkreční diurézu, závažné elektrolytové rozvraty však samotný escin nevyvolává) &lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot; /&gt;
| 0
|}
== Použité prameny a literatura ==
&lt;references&gt;
&lt;ref name=&quot;Mika_SVK&quot;&gt;MIKA, Karol. ''Fytoterapia z pera lekára''. Martin: Osveta, 2016. ISBN 978-80-8063-441-4.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Rystonova_Tox&quot;&gt;RYSTONOVÁ, Ida. ''Průvodce lidovými názvy rostlin: i pro lékaře a lékárníky'' (se zaměřením na kapitoly o toxicitě, nežádoucích účincích a fytotoxikologii). Praha: Vodnář, 2003. ISBN 80-86226-42-8.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;Janca_Zentrich&quot;&gt;JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. ''Herbář léčivých rostlin 1–7''. Praha: Eminent, 1994–2002. ISBN 80-85876-02-X.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Frangulae_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monograph on Frangula alnus Mill., cortex''. Amsterdam: EMA, 2017.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hyperici_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Hypericum perforatum L., herba (well-established use)''. Amsterdam: EMA, 2023.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Levistici_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Levisticum officinale Koch, radix''. Amsterdam: EMA, 2021.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Symphyti_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Symphytum officinale L., radix''. Amsterdam: EMA, 2015.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Uvae_ursi_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Arctostaphylos uva-ursi (L.) Spreng., folium''. Amsterdam: EMA, 2018.&lt;/ref&gt;
&lt;ref name=&quot;EMA_Hippocastani_tox&quot;&gt;European Medicines Agency (HMPC). ''European Union herbal monogram on Aesculus hippocastanum L., semen''. Amsterdam: EMA, 2020.&lt;/ref&gt;
&lt;/references&gt;

== Rychlá navigace mezi moduly ==
{{Navbox Fytoterapeutická matice}}

[[Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]]
&lt;!-- ZDE JE TATO PODSTRÁNKA (FYTOTOXIKOLOGIE A BEZPEČNÉ DÁVKOVÁNÍ) KOMPLETNĚ DOKONČENA A UZAVŘENA --&gt;</text>
      <sha1>ar1iebu82xzb48n3syhq2mfdcczcpr5</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>