Wikiverzita cswikiversity https://cs.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.24 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikiverzita Diskuse k Wikiverzitě Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Fórum Diskuse k fóru TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 1993 150422 149062 2026-10-16T11:38:43Z ~2026-55461-80 18944 /* K */ 150422 wikitext text/x-wiki Tento projekt shromažďuje [[w:dialekt|nářeční]] výrazy z českých, moravských a slezských nářečí: Kolec - velké přepravní kolečko na hlínu {{SHORTTOC}}Gagor- krk (kachní , husí) == A == *aj, aji – nářeční ekvivalent [[w:spojka|spojky]] „i“,nebo "také" užívaný na [[w:Morava|Moravě]] a ve [[w:Slezsko|Slezsku]] == B == * banhof – „nádraží“ na Karvinsku, tzv. "Po naszymu" (přejato z němčiny) * baňka – ozdoba na stromeček (Morava) * babuť – „prase“ na Karvinsku, tzv. "Po naszymu" * babioř – „sukničkář“ na Karvinsku, tzv. "Po naszymu" * betelné – „velmi dobrý“ v brněnském hantecu * brutwan – „pekáč“ na Karvinsku, tzv. "Po naszymu" * binknout se – uhodit se (západní Čechy) * bo – „protože“ na Karvinsku, tzv. "Po naszymu" * bóchat – „pracovat“ v brněnském hantecu * braňka - branka, vrátka (Mladoboleslavsko) == C == * candrbál – tancovačka, zábava (západní Čechy) * ciganit – „balamutit“ na Karvinsku, tzv. "Po našimu" * cug – „vlak“ na Karvinsku, tzv. "Po našimu" (přejato z němčiny) * cukle – pantofle (západní Čechy, severovýchodní Morava a české Slezsko) * cmunda – označení pro bramborák na jihu a západě Čech * cajk – v pohodě, v pořádku (Morava) * cabit se s něčím - něčím se pečlivě, zdlouhavě zaobírat ( Podkrkonoší) * == Č == * čiší – táhne, fouká vítr (západní Čechy) * čudl - tlačítko (Slezsko) * čudla – malá ryba (západní Čechy) * čupnout si – dřepnout si (Morava) == D == * děvčica - dívka (jižní Morava) * duchna - peřina (jižní Morava) * ďuzna, džuzna, ďúra – „díra“ na Slovácku * ďura – „díra“ na Karvinsku, tzv. "Po našimu" * drabina – „žebřík“ na Karvinsku, tzv. "Po našimu" * dynko – „poklička“ na Karvinsku, tzv. "Po našimu" * dynko – „prkýnko – kuchyňské“ na Hané * dénko – „prkýnko“ na Slovácku * džuzna – „díra“ * drdač - dítě obcházející na velikonoce obec a vytvářející hluk řehtačkou namísto zvonění kostelních zvonů; též "klapač". Hornohanácký dialekt. * dragar, dragárek - jednokolový vozíček s ozubenou osou kola,do které zapadají 2 lišty. Je to velká verze velikonoční řehtačky. == E == *ertepla, artepla – „brambora“ na Slovácku (z německého erde+apfel, kalk pravděpodobně z franc. pommes de terre, zemní jablka) *elektrika, eletrika – tramvaj (Praha) (zastaralé) == F == *fornefla-naběračka (sev.Morava) Frenštat pod Radhoštěm *fuga – díra (na Moravě), mezera Ostravsko *fuchtle – starší slečna, nehezká nebo pochybná žena *furtka - branka od plotu (Opavsko) *frgál - koláč (Valašsko) == H == *hafera - borůvka (slovo Hafera se na Valašsku nikdy neříkalo)Říkalo,na Frenštácku. *hapina - jízdní kolo (jižní Čechy) *hokna – „práce“ v brněnském hantecu *hradba – plot (západní Čechy) *hrudovat se – koulovat se (Plzeňsko, Vysočina) *húra – „půda“ na Slovácku *hej – ano, oslovování/volání (hej ty, hej je tu někdo?,...) (Morava) *havrlanti - děti (Podkrkonoší) == CH == * chvátat – spěchat * chrout se - vrtět se v posteli, obracet se v posteli (Mladoboleslavsko) * chasa - děti (Podkrkonoší) == J == * jebnout -praštit (sev.Morava) == K == * kvítko - květina (Frenštát pod Radhoštěm) * kastrol - větší hrnec * kalubeň - uměle vyhloubená a/nebo ohrazená tůň v potoce, sloužící k nabírání vody (hornohanácký dialekt) * kaslík – domácí schránka na poštu ap. (Jižní Čechy) * kobzole, kobzol - brambora * kolikapátý – kolikátý (Západní Čechy) * kolec - velké kolečko, například kolec hlíny (Kasejovice, Kája) * kortouč - taky kolečko (podkrkonoší) * kotchan - pekáč (jižní Morava) * kotky – zvířecí nožky (např.prasečí) (JV Morava) * koule – ozdoba na stromeček (Čechy) * krajón – versatilka (západní Čechy) * krám – obchod (Čechy) * krč - pařez (hornohanácký dialekt) * krýgl - půllitr s uchem * kterejpa – který (západní Čechy) * křach – který (Morava) * kudypa – kudy (západní Čechy) * kurvička - děvče (jižní Morava) * kvelb – malý obchod, menší polosuterénní místnost (západní Čechy) == L == * Lyška - velká lžíce (Frenštacko) *lísa – branka (oblast České Sibiře, Benešovsko) *lokalka – „tramvaj“ na Ostravsku *lokáč - velká louže (jižní Čechy) *love – „peníze“ v brněnském hantecu, původem z jidiš *lukše - nudle (jižní Morava) Loktuše - plátno,čtyři provazy v rozích/přenášení sena/(Krkonoše) == M == *magacín – skladiště *maštal – označení pro místo, kde jsou ustájeny krávy (jižní Čechy) *měchačka – vařečka (jižní a západní Čechy) *mrcasit se – loudat se, zdržovat, opozdit se (Západní Čechy) *mulina – nářeční výraz pro [[w:prase|prase]], užívaný na některých místech na Moravě<ref>http://www.kudlanka.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1021&Itemid=1</ref> *mlazglá – divná, bláznivá == N == *nastevřít – malinko pootevřít (západní Čechy) *nožíky – nůžky (západní Čechy) *nevydat se – nevléze se (Velké Meziříčí) *nekybicuj- neodmlouvej(Valašsko) *němkyně - potkan/potkani (Západní Čechy z období války) == O == *(nechat) odpučet – nechat odmočit (Západní Čechy) *oharek – okurka na Slovácku == P == * pangejt – obrubník, krajnice, silniční příkop (severní, západní a jižní Čechy) * paňár – lumpík, hajzlík (západní Čechy) * peřina, peřinka - polštář (jižní Morava) * pešunk, pešuňk – násep, železniční násep, val (obecně) pozemek travnatý, svažitý bez keřů či stromů (Česká Sibiř) * pikador – párek v rohlíku (České Budějovice) * piksla – plechovka, plastová nádoba, krabice * pišingr – oplatka (severní, jižní a západní Čechy) * pukl – kozel (západní Čechy) * prýgl – "brněnská přehrada" – Vodní nádrž v Brně (brněnský hantec) * poslámka – prostěradlo (Vysočina) * příraz – přírodopis * počum sa – podívej se, koukni se == R == *radvanec – nářeční ekvivalent pro "zahradní kolečko", užívaný ve středních Čechách (Rakovnicko) *roužnout – rozsvítit (západní Čechy) *rožnout – nářeční ekvivalent pro „rozsvítit“, užívaný na Moravě == S == *sad – zahrada (Vodňansko, Protivínsko) *sajtna – postranice (na motorce, korbě, valníku ap.) *sejkora – "bramborák" v Krkonošské hantýrce *skřidla – „poklička na hrnec“ na Hané *strop – půda *strouhátko – ořezávátko *stryk – „bramborák“ na Karvinsku, tzv. "Po našimu" == Š == *šalina – „tramvaj“ v brněnském hantecu *šalinkarta – průkazka na MHD (městskou hromadnou dopravu) v brněnském hantecu *šajzka – podprsenka (jižní Čechy) *šibřinky – masopust (Sedlčansko) *škrejpat – poprchávat (západní Čechy) *šnitlik, šnitlink, šnytloch (Karvinsko) – pažitka *šlajsna – centrální propust na jezu (jižní, západní a střední Čechy) *šmucik – špinavý (severní Čechy) *šodat – lechtat (jižní Čechy) *Šopa - kůlna nebo nevzhledná budova (Frenštat pod Radhoštěm, "po našemu" Karvinsko) *šorna – hrablo na sníh (jižní Čechy) *špajz, špajzka – spižírna (severní Čechy) *špičník – kozák (houba, západní Čechy) *špígl – zrcadlo *šprišel – příčka žebříku (západní Čechy); hornohanácká varianta je šprušel, "po našemu" šprucla *špluchatý – volný, o oblečení (např. špluchaté gatě - šplucháče); hornohanácký *šrajtofle – peněženka *šraňka – skříňka *šraňky, z německého Schranke (závora, zábradlí) – závory, zejména železniční závory *šrekou – šikmo *štatl – „město“ v brněnském hantecu *štando - rozlučka se svobodou (Sedlčansko) *štreka - dlouhá cesta *štrúdl – závin *šufánek, žufánek – „naběračka“,„sběračka“ (Morava a západní Čechy) *šulánky – noky *šuple, šuplík, šufle, šuflík – zásuvka *šupáky – papuče (Valašsko) == T == *taras – kamenná zídka, která drží svah, mez nebo násep *třa – pomlázka (některé oblasti Moravy) *ťopák – krocan (Chrudimsko) *ťopka – krůta (Chrudimsko) *tož – nářečně „tak“. Užíváno na [[w:Slovácko|Slovácku]] a [[w:Valašsko (Morava)|Valašsku]]. *trhačka - trhací blok (západní Čechy) *třa – třeba (Ostravsko) *turkyň – „kukuřice“ na Slovácku *tutady – tadytudy, tudyhle (západní Čechy) *tuten – tenhleten, tenhle (západní Čechy) *tuto – tohleto, tohle (západní Čechy) == V == *vejška – vysoká škola (Čechy, na Moravě (Svitavsko a Moravskotřebovsko spíše vejška) v tomto významu "výška") *verpán (též lerpán, merfán) – modřín *vošouch – bramborák (západní Čechy) *vrhlík – květináč (západní Slovácko, zastarale také na Plzeňsku) *výška – vysoká škola (Morava, v Čechách "vejška") *Vytrtájek - neupravený člověk, člověk se špinavým oblečením (Valašsko) == Z == *zarach, mít zaracha – mít domácí vězení, nesmět někam *zavlažit – trochu zatopit (západní Čechy) *zbuchnout – spadnout (západní Čechy), způsobit otěhotnění ("po našemu" Karvinsko) *zemák – zeměpis; hanácky brambora (zemské jablko) == Reference == <references/> {{Wikislovník|Kategorie:Nářeční výrazy/čeština}} [[Kategorie:Etnografie]] [[Kategorie:Čeština]] doegl2ycq0bvpm8v9ew2e3dztjptma7 0 20356 150417 149977 2026-10-16T07:28:08Z Dan Polansky 714 /* Německá Wikipedie */ 150417 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Přišpendlíkování a definice == Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá. Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo "pojem" ve smyslu pojem-koncept je toto: : nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova "pes" či výrazu "černá díra") K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl). Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí<ref name=cascz/> (viz i odrážku níže). * Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie "rozsah" a "obsah" je dle Materny<ref name=cascz/>. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo "intenze" pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou. * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = "intenze" je jedna z teorií<ref name=cascz/>. * Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna<ref name=cascz/>, pod hlavami "jedinečný pojem" a "individuální koncept". Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím). == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Česká Wikipedie == Připomínky/výhrady k [[W:Pojem]] jsem nasbíral na své diskuzní stránce Hlášení problémů a dále na [[W:Talk:Pojem]]. Otázka: užívá česká Wikipedie vždy uvozovky? Odpověď: nikoli; např. v [[W:Grupa]] čteme ___; a tak je to podle mě správně. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online). == Bezejmenný pojem == Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že "chemický prvek s atomovým číslem tím a tím" je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova "jméno" (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné. == Slovo koncept coby synonymum == [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo "koncept" coby synonymum pro slovo "pojem" v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však "souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat"). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše "pojem". ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo "koncept" takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo "koncept" před slovem "pojem". Jinak české slovo "koncept" lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''. Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo "koncept" jako synonymum je Sociologická encyklopedie<ref name=cascz>[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna</ref>. == Slovo termín coby synonymum == Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&diff=prev&oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]]. V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''. Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně). Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce. == Český Wikislovník == Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova "pojem" v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]: : 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]' : 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]' Oba na mě působí dubiózně: * Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. * V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz. Vedoucí definice "obsah určité obecné představy" ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře. == Typografické provedení == Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek: * Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP. * Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek. * Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie. * Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: "Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy." Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor. == Pojmy v uvozovkách == V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně. Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem "pes" zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako "Pojem X má více významů", takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem "pes" [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem "pes" [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem "pes" [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje. Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci. == Větné formy == Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo "pojem" může snad do věci vnést více jasno: * 'Pojem "X"' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''. * 'Pojem "X"' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený. * 'Pojem "X"' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]]. * "Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3": to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky. * "Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3": co takto? == Slovo pojem v českých zákonech == TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce. == Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea == (Je forma "Quinea" v pořádku?) Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole "Flight from Intension" zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako "výrok") explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {"a", "b", "c"}, {"a", "d", "e"}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.) Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad: Brno (pojem, ne výraz) := {"Brno", "Brünn", "hlavní město Moravy", "město na soutoku Svratky a Svitavy", "město na soutoku Svitavy a Svratky", "město ležítí na lat, lon té a té", ...}. Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy? Dodám, že i fráze "město ležítí na lat, lon té a té" tam patří a to bez úpravy "té a té". Takže do seznamu patří i fráze "to". Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu "ambiguity" neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé. Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {"London", "Londýn", "Londres" ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk. Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru. Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá). Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova "pojem" užiji slovo "mimel". Axiomy: : (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz. : (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů. : (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů. Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady. A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj. Ještě takto: ona "explikace" (''explication'') o které hovoří Quine dost možná může být ve smyslu Carnapa, což snad byl Quinův učitel. Carnapovu filozofii znám málo; pamatuji si pouze na jakousi semantische Schuppe či co to bylo, na které byl s Carnapem údajně Popper, podle podávní Poppera. Četl jsem snad nějakou Carnapovu práci o sémantické teorii informace; vyšlo to snad formulí stejně jako Shannon. == Pavel Materna == Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj. Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem: * SocEncy: viz odkazy níže * https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf; ale: pdf nemá licenci a technicky je to copyvio za strany WaMa; pravím vám: pojďme přece zveřejňovat po FOSS license nebo aspoň CC-BY-NC-ND či tak něco. *: 'The way it is used and understood is essentially influenced by the context; we could speak about concepts in the sense of psychology, concepts in the sense of logic, concepts in the sense of metaphysics, etc. Before to say one word about concepts we have to specify the sense in which we intend to use the term. Thus our task is to formulate an explication in the Carnapian sense.' *:: Dobře. To zní rozumně. Ale tím pádem celá ta slavná WP, anglická nebo česká, je tak trochu mimo, ne-li? Protože nemůžete mít prostě jenom hlavu "Pojem" a myslet si, že identifikuje jednu jedinou řekněme věc ("věc" v supervágním slova smyslu). Ale pak by i SEP byla mimo? To bude složitější. Nakonec SEP:Concepts nebude označení pojmu pojmu nýbrž tématu, a to tím spíš, že se zde jedná o teoretickou pluralitu, ale i ta je pouze dost možná pod hlavou "pojem (filozofie)" a nikoli pouze prostě "pojem", ostatně srovnej německou WP, která udělala krok tímto směrem. Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie. == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. * Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==> buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty * [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz [[Kategorie:Filosofie]] nf1fvv2pfed35zqnamf3mvj6rhahkw5 150418 150417 2026-10-16T07:30:58Z Dan Polansky 714 /* Česká Wikipedie */ 150418 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Přišpendlíkování a definice == Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá. Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo "pojem" ve smyslu pojem-koncept je toto: : nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova "pes" či výrazu "černá díra") K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl). Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí<ref name=cascz/> (viz i odrážku níže). * Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie "rozsah" a "obsah" je dle Materny<ref name=cascz/>. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo "intenze" pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou. * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = "intenze" je jedna z teorií<ref name=cascz/>. * Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna<ref name=cascz/>, pod hlavami "jedinečný pojem" a "individuální koncept". Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím). == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Česká Wikipedie == Připomínky/výhrady k [[W:Pojem]] jsem nasbíral na své diskuzní stránce Hlášení problémů a dále na [[W:Talk:Pojem]]. Otázka: užívá česká Wikipedie vždy uvozovky? Odpověď: nikoli; např. v [[W:Grupa]] čteme 'Pojem grupy abstraktně popisuje či zobecňuje mnoho matematických objektů a má významné uplatnění i v příbuzných oborech'; a tak je to podle mě správně, místo 'Pojem "grupa" abstraně popisuje [...]', byť i zde je otázka, zda pojem něco popisuje. [[W:en:Group (mathematics)]] zhusta užívá slovo "concept", např. "The concept of a group was elaborated for handling, in a unified way, many mathematical structures such as numbers, geometric shapes and polynomial roots." == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online). == Bezejmenný pojem == Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že "chemický prvek s atomovým číslem tím a tím" je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova "jméno" (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné. == Slovo koncept coby synonymum == [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo "koncept" coby synonymum pro slovo "pojem" v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však "souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat"). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše "pojem". ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo "koncept" takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo "koncept" před slovem "pojem". Jinak české slovo "koncept" lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''. Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo "koncept" jako synonymum je Sociologická encyklopedie<ref name=cascz>[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna</ref>. == Slovo termín coby synonymum == Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&diff=prev&oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]]. V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''. Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně). Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce. == Český Wikislovník == Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova "pojem" v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]: : 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]' : 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]' Oba na mě působí dubiózně: * Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. * V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz. Vedoucí definice "obsah určité obecné představy" ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře. == Typografické provedení == Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek: * Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP. * Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek. * Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie. * Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: "Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy." Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor. == Pojmy v uvozovkách == V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně. Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem "pes" zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako "Pojem X má více významů", takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem "pes" [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem "pes" [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem "pes" [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje. Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci. == Větné formy == Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo "pojem" může snad do věci vnést více jasno: * 'Pojem "X"' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''. * 'Pojem "X"' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený. * 'Pojem "X"' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]]. * "Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3": to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky. * "Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3": co takto? == Slovo pojem v českých zákonech == TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce. == Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea == (Je forma "Quinea" v pořádku?) Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole "Flight from Intension" zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako "výrok") explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {"a", "b", "c"}, {"a", "d", "e"}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.) Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad: Brno (pojem, ne výraz) := {"Brno", "Brünn", "hlavní město Moravy", "město na soutoku Svratky a Svitavy", "město na soutoku Svitavy a Svratky", "město ležítí na lat, lon té a té", ...}. Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy? Dodám, že i fráze "město ležítí na lat, lon té a té" tam patří a to bez úpravy "té a té". Takže do seznamu patří i fráze "to". Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu "ambiguity" neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé. Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {"London", "Londýn", "Londres" ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk. Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru. Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá). Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova "pojem" užiji slovo "mimel". Axiomy: : (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz. : (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů. : (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů. Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady. A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj. Ještě takto: ona "explikace" (''explication'') o které hovoří Quine dost možná může být ve smyslu Carnapa, což snad byl Quinův učitel. Carnapovu filozofii znám málo; pamatuji si pouze na jakousi semantische Schuppe či co to bylo, na které byl s Carnapem údajně Popper, podle podávní Poppera. Četl jsem snad nějakou Carnapovu práci o sémantické teorii informace; vyšlo to snad formulí stejně jako Shannon. == Pavel Materna == Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj. Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem: * SocEncy: viz odkazy níže * https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf; ale: pdf nemá licenci a technicky je to copyvio za strany WaMa; pravím vám: pojďme přece zveřejňovat po FOSS license nebo aspoň CC-BY-NC-ND či tak něco. *: 'The way it is used and understood is essentially influenced by the context; we could speak about concepts in the sense of psychology, concepts in the sense of logic, concepts in the sense of metaphysics, etc. Before to say one word about concepts we have to specify the sense in which we intend to use the term. Thus our task is to formulate an explication in the Carnapian sense.' *:: Dobře. To zní rozumně. Ale tím pádem celá ta slavná WP, anglická nebo česká, je tak trochu mimo, ne-li? Protože nemůžete mít prostě jenom hlavu "Pojem" a myslet si, že identifikuje jednu jedinou řekněme věc ("věc" v supervágním slova smyslu). Ale pak by i SEP byla mimo? To bude složitější. Nakonec SEP:Concepts nebude označení pojmu pojmu nýbrž tématu, a to tím spíš, že se zde jedná o teoretickou pluralitu, ale i ta je pouze dost možná pod hlavou "pojem (filozofie)" a nikoli pouze prostě "pojem", ostatně srovnej německou WP, která udělala krok tímto směrem. Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie. == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. * Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==> buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty * [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz [[Kategorie:Filosofie]] 3z1jmme8jvkcpvmtngvaqtt6z54iqrw 150419 150418 2026-10-16T07:31:44Z Dan Polansky 714 /* Česká Wikipedie */ 150419 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Přišpendlíkování a definice == Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá. Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo "pojem" ve smyslu pojem-koncept je toto: : nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova "pes" či výrazu "černá díra") K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl). Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí<ref name=cascz/> (viz i odrážku níže). * Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie "rozsah" a "obsah" je dle Materny<ref name=cascz/>. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo "intenze" pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou. * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = "intenze" je jedna z teorií<ref name=cascz/>. * Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna<ref name=cascz/>, pod hlavami "jedinečný pojem" a "individuální koncept". Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím). == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Česká Wikipedie == Připomínky/výhrady k [[W:Pojem]] jsem nasbíral na své diskuzní stránce Hlášení problémů a dále na [[W:Talk:Pojem]]. Otázka: užívá česká Wikipedie vždy uvozovky? Odpověď: nikoli; např. v [[W:Grupa]] čteme 'Pojem grupy abstraktně popisuje či zobecňuje mnoho matematických objektů a má významné uplatnění i v příbuzných oborech'; a tak je to podle mě správně, místo 'Pojem "grupa" abstraktně popisuje [...]', byť i zde je otázka, zda pojem něco ''popisuje''. [[W:en:Group (mathematics)]] zhusta užívá slovo "concept", např. "The concept of a group was elaborated for handling, in a unified way, many mathematical structures such as numbers, geometric shapes and polynomial roots." == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online). == Bezejmenný pojem == Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že "chemický prvek s atomovým číslem tím a tím" je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova "jméno" (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné. == Slovo koncept coby synonymum == [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo "koncept" coby synonymum pro slovo "pojem" v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však "souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat"). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše "pojem". ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo "koncept" takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo "koncept" před slovem "pojem". Jinak české slovo "koncept" lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''. Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo "koncept" jako synonymum je Sociologická encyklopedie<ref name=cascz>[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna</ref>. == Slovo termín coby synonymum == Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&diff=prev&oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]]. V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''. Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně). Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce. == Český Wikislovník == Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova "pojem" v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]: : 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]' : 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]' Oba na mě působí dubiózně: * Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. * V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz. Vedoucí definice "obsah určité obecné představy" ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře. == Typografické provedení == Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek: * Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP. * Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek. * Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie. * Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: "Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy." Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor. == Pojmy v uvozovkách == V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně. Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem "pes" zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako "Pojem X má více významů", takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem "pes" [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem "pes" [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem "pes" [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje. Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci. == Větné formy == Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo "pojem" může snad do věci vnést více jasno: * 'Pojem "X"' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''. * 'Pojem "X"' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený. * 'Pojem "X"' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]]. * "Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3": to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky. * "Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3": co takto? == Slovo pojem v českých zákonech == TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce. == Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea == (Je forma "Quinea" v pořádku?) Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole "Flight from Intension" zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako "výrok") explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {"a", "b", "c"}, {"a", "d", "e"}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.) Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad: Brno (pojem, ne výraz) := {"Brno", "Brünn", "hlavní město Moravy", "město na soutoku Svratky a Svitavy", "město na soutoku Svitavy a Svratky", "město ležítí na lat, lon té a té", ...}. Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy? Dodám, že i fráze "město ležítí na lat, lon té a té" tam patří a to bez úpravy "té a té". Takže do seznamu patří i fráze "to". Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu "ambiguity" neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé. Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {"London", "Londýn", "Londres" ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk. Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru. Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá). Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova "pojem" užiji slovo "mimel". Axiomy: : (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz. : (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů. : (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů. Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady. A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj. Ještě takto: ona "explikace" (''explication'') o které hovoří Quine dost možná může být ve smyslu Carnapa, což snad byl Quinův učitel. Carnapovu filozofii znám málo; pamatuji si pouze na jakousi semantische Schuppe či co to bylo, na které byl s Carnapem údajně Popper, podle podávní Poppera. Četl jsem snad nějakou Carnapovu práci o sémantické teorii informace; vyšlo to snad formulí stejně jako Shannon. == Pavel Materna == Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj. Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem: * SocEncy: viz odkazy níže * https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf; ale: pdf nemá licenci a technicky je to copyvio za strany WaMa; pravím vám: pojďme přece zveřejňovat po FOSS license nebo aspoň CC-BY-NC-ND či tak něco. *: 'The way it is used and understood is essentially influenced by the context; we could speak about concepts in the sense of psychology, concepts in the sense of logic, concepts in the sense of metaphysics, etc. Before to say one word about concepts we have to specify the sense in which we intend to use the term. Thus our task is to formulate an explication in the Carnapian sense.' *:: Dobře. To zní rozumně. Ale tím pádem celá ta slavná WP, anglická nebo česká, je tak trochu mimo, ne-li? Protože nemůžete mít prostě jenom hlavu "Pojem" a myslet si, že identifikuje jednu jedinou řekněme věc ("věc" v supervágním slova smyslu). Ale pak by i SEP byla mimo? To bude složitější. Nakonec SEP:Concepts nebude označení pojmu pojmu nýbrž tématu, a to tím spíš, že se zde jedná o teoretickou pluralitu, ale i ta je pouze dost možná pod hlavou "pojem (filozofie)" a nikoli pouze prostě "pojem", ostatně srovnej německou WP, která udělala krok tímto směrem. Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie. == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. * Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==> buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty * [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz [[Kategorie:Filosofie]] dolxowdcv8gsbc3eafgbtxyanfxa5po 150420 150419 2026-10-16T07:33:46Z Dan Polansky 714 /* Česká Wikipedie */ 150420 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Přišpendlíkování a definice == Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá. Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo "pojem" ve smyslu pojem-koncept je toto: : nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova "pes" či výrazu "černá díra") K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl). Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí<ref name=cascz/> (viz i odrážku níže). * Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie "rozsah" a "obsah" je dle Materny<ref name=cascz/>. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo "intenze" pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou. * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = "intenze" je jedna z teorií<ref name=cascz/>. * Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna<ref name=cascz/>, pod hlavami "jedinečný pojem" a "individuální koncept". Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím). == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Česká Wikipedie == Připomínky/výhrady k [[W:Pojem]] jsem nasbíral na své diskuzní stránce Hlášení problémů a dále na [[W:Talk:Pojem]]. Otázka: užívá česká Wikipedie vždy uvozovky? Odpověď: nikoli; např. v [[W:Grupa]] čteme 'Pojem grupy abstraktně popisuje či zobecňuje mnoho matematických objektů a má významné uplatnění i v příbuzných oborech'; a tak je to podle mě správně, místo 'Pojem "grupa" abstraktně popisuje [...]', byť i zde je otázka, zda pojem něco ''popisuje''. [[W:en:Group (mathematics)]] zhusta užívá slovo "concept", např. "The concept of a group was elaborated for handling, in a unified way, many mathematical structures such as numbers, geometric shapes and polynomial roots." Dále [[W:de:Gruppe_(Mathematik)]] užívá např. "Nach Beiträgen aus anderen mathematischen Gebieten wie der Zahlentheorie und der Geometrie wurde der Begriff der Gruppe verallgemeinert."; zde německá Wikipedie říká "Begriff der Gruppe" (jakoby "pojem grupy" či "the concept of a group") spíše než 'Begriff "Gruppe"'. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online). == Bezejmenný pojem == Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že "chemický prvek s atomovým číslem tím a tím" je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova "jméno" (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné. == Slovo koncept coby synonymum == [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo "koncept" coby synonymum pro slovo "pojem" v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však "souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat"). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše "pojem". ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo "koncept" takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo "koncept" před slovem "pojem". Jinak české slovo "koncept" lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''. Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo "koncept" jako synonymum je Sociologická encyklopedie<ref name=cascz>[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna</ref>. == Slovo termín coby synonymum == Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&diff=prev&oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]]. V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''. Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně). Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce. == Český Wikislovník == Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova "pojem" v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]: : 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]' : 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]' Oba na mě působí dubiózně: * Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. * V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz. Vedoucí definice "obsah určité obecné představy" ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře. == Typografické provedení == Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek: * Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP. * Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek. * Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie. * Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: "Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy." Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor. == Pojmy v uvozovkách == V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně. Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem "pes" zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako "Pojem X má více významů", takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem "pes" [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem "pes" [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem "pes" [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje. Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci. == Větné formy == Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo "pojem" může snad do věci vnést více jasno: * 'Pojem "X"' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''. * 'Pojem "X"' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený. * 'Pojem "X"' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]]. * "Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3": to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky. * "Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3": co takto? == Slovo pojem v českých zákonech == TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce. == Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea == (Je forma "Quinea" v pořádku?) Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole "Flight from Intension" zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako "výrok") explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {"a", "b", "c"}, {"a", "d", "e"}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.) Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad: Brno (pojem, ne výraz) := {"Brno", "Brünn", "hlavní město Moravy", "město na soutoku Svratky a Svitavy", "město na soutoku Svitavy a Svratky", "město ležítí na lat, lon té a té", ...}. Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy? Dodám, že i fráze "město ležítí na lat, lon té a té" tam patří a to bez úpravy "té a té". Takže do seznamu patří i fráze "to". Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu "ambiguity" neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé. Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {"London", "Londýn", "Londres" ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk. Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru. Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá). Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova "pojem" užiji slovo "mimel". Axiomy: : (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz. : (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů. : (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů. Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady. A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj. Ještě takto: ona "explikace" (''explication'') o které hovoří Quine dost možná může být ve smyslu Carnapa, což snad byl Quinův učitel. Carnapovu filozofii znám málo; pamatuji si pouze na jakousi semantische Schuppe či co to bylo, na které byl s Carnapem údajně Popper, podle podávní Poppera. Četl jsem snad nějakou Carnapovu práci o sémantické teorii informace; vyšlo to snad formulí stejně jako Shannon. == Pavel Materna == Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj. Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem: * SocEncy: viz odkazy níže * https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf; ale: pdf nemá licenci a technicky je to copyvio za strany WaMa; pravím vám: pojďme přece zveřejňovat po FOSS license nebo aspoň CC-BY-NC-ND či tak něco. *: 'The way it is used and understood is essentially influenced by the context; we could speak about concepts in the sense of psychology, concepts in the sense of logic, concepts in the sense of metaphysics, etc. Before to say one word about concepts we have to specify the sense in which we intend to use the term. Thus our task is to formulate an explication in the Carnapian sense.' *:: Dobře. To zní rozumně. Ale tím pádem celá ta slavná WP, anglická nebo česká, je tak trochu mimo, ne-li? Protože nemůžete mít prostě jenom hlavu "Pojem" a myslet si, že identifikuje jednu jedinou řekněme věc ("věc" v supervágním slova smyslu). Ale pak by i SEP byla mimo? To bude složitější. Nakonec SEP:Concepts nebude označení pojmu pojmu nýbrž tématu, a to tím spíš, že se zde jedná o teoretickou pluralitu, ale i ta je pouze dost možná pod hlavou "pojem (filozofie)" a nikoli pouze prostě "pojem", ostatně srovnej německou WP, která udělala krok tímto směrem. Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie. == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. * Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==> buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty * [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz [[Kategorie:Filosofie]] rtj127kgx48y4fuxnca8qx2e48fr9zo 150421 150420 2026-10-16T07:34:49Z Dan Polansky 714 /* Česká Wikipedie */ 150421 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Přišpendlíkování a definice == Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá. Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo "pojem" ve smyslu pojem-koncept je toto: : nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova "pes" či výrazu "černá díra") K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl). Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí<ref name=cascz/> (viz i odrážku níže). * Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie "rozsah" a "obsah" je dle Materny<ref name=cascz/>. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo "intenze" pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou. * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = "intenze" je jedna z teorií<ref name=cascz/>. * Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna<ref name=cascz/>, pod hlavami "jedinečný pojem" a "individuální koncept". Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím). == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Česká Wikipedie == K tématu viz úvodní rozpravu výše, hledáním "Článek české Wikipedie se zdá být". Připomínky/výhrady k [[W:Pojem]] jsem nasbíral na své diskuzní stránce Hlášení problémů a dále na [[W:Talk:Pojem]]. Otázka: užívá česká Wikipedie vždy uvozovky? Odpověď: nikoli; např. v [[W:Grupa]] čteme 'Pojem grupy abstraktně popisuje či zobecňuje mnoho matematických objektů a má významné uplatnění i v příbuzných oborech'; a tak je to podle mě správně, místo 'Pojem "grupa" abstraktně popisuje [...]', byť i zde je otázka, zda pojem něco ''popisuje''. [[W:en:Group (mathematics)]] zhusta užívá slovo "concept", např. "The concept of a group was elaborated for handling, in a unified way, many mathematical structures such as numbers, geometric shapes and polynomial roots." Dále [[W:de:Gruppe_(Mathematik)]] užívá např. "Nach Beiträgen aus anderen mathematischen Gebieten wie der Zahlentheorie und der Geometrie wurde der Begriff der Gruppe verallgemeinert."; zde německá Wikipedie říká "Begriff der Gruppe" (jakoby "pojem grupy" či "the concept of a group") spíše než 'Begriff "Gruppe"'. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online). == Bezejmenný pojem == Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že "chemický prvek s atomovým číslem tím a tím" je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova "jméno" (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné. == Slovo koncept coby synonymum == [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo "koncept" coby synonymum pro slovo "pojem" v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však "souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat"). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše "pojem". ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo "koncept" takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo "koncept" před slovem "pojem". Jinak české slovo "koncept" lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''. Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo "koncept" jako synonymum je Sociologická encyklopedie<ref name=cascz>[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna</ref>. == Slovo termín coby synonymum == Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&diff=prev&oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]]. V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''. Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně). Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce. == Český Wikislovník == Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova "pojem" v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]: : 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]' : 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]' Oba na mě působí dubiózně: * Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. * V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz. Vedoucí definice "obsah určité obecné představy" ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře. == Typografické provedení == Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek: * Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP. * Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek. * Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie. * Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: "Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy." Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor. == Pojmy v uvozovkách == V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně. Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem "pes" zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem "pes" zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako "Pojem X má více významů", takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem "pes" [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem "pes" [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem "pes" [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje. Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci. == Větné formy == Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo "pojem" může snad do věci vnést více jasno: * 'Pojem "X"' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''. * 'Pojem "X"' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený. * 'Pojem "X"' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]]. * "Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3": to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky. * "Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3": co takto? == Slovo pojem v českých zákonech == TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce. == Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea == (Je forma "Quinea" v pořádku?) Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole "Flight from Intension" zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako "výrok") explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {"a", "b", "c"}, {"a", "d", "e"}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.) Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad: Brno (pojem, ne výraz) := {"Brno", "Brünn", "hlavní město Moravy", "město na soutoku Svratky a Svitavy", "město na soutoku Svitavy a Svratky", "město ležítí na lat, lon té a té", ...}. Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy? Dodám, že i fráze "město ležítí na lat, lon té a té" tam patří a to bez úpravy "té a té". Takže do seznamu patří i fráze "to". Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu "ambiguity" neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé. Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {"London", "Londýn", "Londres" ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk. Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru. Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá). Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova "pojem" užiji slovo "mimel". Axiomy: : (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz. : (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů. : (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů. Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady. A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj. Ještě takto: ona "explikace" (''explication'') o které hovoří Quine dost možná může být ve smyslu Carnapa, což snad byl Quinův učitel. Carnapovu filozofii znám málo; pamatuji si pouze na jakousi semantische Schuppe či co to bylo, na které byl s Carnapem údajně Popper, podle podávní Poppera. Četl jsem snad nějakou Carnapovu práci o sémantické teorii informace; vyšlo to snad formulí stejně jako Shannon. == Pavel Materna == Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj. Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem: * SocEncy: viz odkazy níže * https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf; ale: pdf nemá licenci a technicky je to copyvio za strany WaMa; pravím vám: pojďme přece zveřejňovat po FOSS license nebo aspoň CC-BY-NC-ND či tak něco. *: 'The way it is used and understood is essentially influenced by the context; we could speak about concepts in the sense of psychology, concepts in the sense of logic, concepts in the sense of metaphysics, etc. Before to say one word about concepts we have to specify the sense in which we intend to use the term. Thus our task is to formulate an explication in the Carnapian sense.' *:: Dobře. To zní rozumně. Ale tím pádem celá ta slavná WP, anglická nebo česká, je tak trochu mimo, ne-li? Protože nemůžete mít prostě jenom hlavu "Pojem" a myslet si, že identifikuje jednu jedinou řekněme věc ("věc" v supervágním slova smyslu). Ale pak by i SEP byla mimo? To bude složitější. Nakonec SEP:Concepts nebude označení pojmu pojmu nýbrž tématu, a to tím spíš, že se zde jedná o teoretickou pluralitu, ale i ta je pouze dost možná pod hlavou "pojem (filozofie)" a nikoli pouze prostě "pojem", ostatně srovnej německou WP, která udělala krok tímto směrem. Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie. == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. * Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==> buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty * [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz [[Kategorie:Filosofie]] k34znlq2f1ev901yog99vz5thudg9fy