Diskuse s uživatelem:Rosičák

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikiverzita</sitename>
    <dbname>cswikiversity</dbname>
    <base>https://cs.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.47.0-wmf.24</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikiverzita</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikiverzitě</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Fórum</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k fóru</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Diskuse s uživatelem:Rosičák</title>
    <ns>3</ns>
    <id>20824</id>
    <revision>
      <id>150423</id>
      <parentid>150324</parentid>
      <timestamp>2026-10-16T12:42:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mmh</username>
        <id>873</id>
      </contributor>
      <comment>/* Možné užití GenAI */ je to jednoznačné</comment>
      <origin>150423</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16853" sha1="fsgpex05jfhg9udxu8ajztueyr5qy6n" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
: {{Ping|Dan Polansky}} Předběhl jste mě... Takže se pod Váš příspěvek podepisuji. Na druhou stranu, pokud mohu tušit, kolega si materiál připravoval značně dlouhou dobu - viz jeho odmlčení na vícero projektech  po značně dlouhou dobu. Užití AI je patrné, zatím nemohu posoudit, nakolik škodlivé. (Užití pravděpodobně v dobré vůli). Zcela jistě bude zapotřebí/nezbytně nutno/ lidské kontroly, což je pro tento (cs.Wikiverzita) projekt +/- nad síly editorstva. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:19 (UTC)
:: {{Ping|Kusurija}} Přinejmenším by použití podle mě mělo být na stránce jasně přiznané; to je podle mě ten nejmenší požadavek vůbec. A proto jsem založil toto: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:22 (UTC)
:::Přiznané by mohlo být, proč ne, ale je pro to nějaký legislativní předpis? Musí to tam být? Stejně za to ručím já. Navrhněte nějakou šablonku třebas, Co já vím? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:40 (UTC)
:Zdravím milý kolego, jak správně píšete, nejsou to místní pravidla, která zmiňujete. Tedy je pokládám za zde bezpředmětná. Sám nahlížíte, že je toto zpracování velmi náročné. Ano je. Byl to vždy můj sen a fytoterapii se ve volných chvílích zabývám. Pro tak rozsáhlou syntézu materiálů, která je zde, byla umělá inteligence pouze nástrojem a usměrněním mých myšlenek. Já jsem ji musel naprogramovat, aby dokázala realizovat tuto syntézu. Beze mne by byla vedle. Přiznávám se bez mučení, že by mi trvalo několik let, než bych ze zdrojů, které jsou zde uváděny vytáhl to, co je pro AI Hračkou. Tištěné zdroje mám/měl jsem/mohu mít znovu k dispozici z vědecké knihovny naší nemocnice. Ovšem troufám si tvrdit, že to, co je zde uvedeno sedí. Konečně farmaceuti na wikiverzitě jistě jsou a mohou na to odborným okem mrknout. Pokud by dobudoucna někdo pochyboval o správnosti existence těchto článků, dejte mi vědět. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:34 (UTC)

::Vydávání přímých výstupů z nástrojů AI za výstupy lidské sice není pojato žádným specifickým pravidlem Wikiverzity, ale je jednak čistě lidsky neslušné (je to podvod), jednak porušuje licenční pravidla projektů Wikimedia — nejste-li autorem nějakého textu, nemůžete jej uvolnit pod licencí GFDL/CC-BY-SA. To je případ, který je i bez výslovného dalšího pravidla jasný.
::Jiná je situace v případě, že AI nástroje používáte pro přípravu svých textů, ale texty z výstupů těchto nástrojů dáváte dohromady jako autor, tedy Váš autorský přínos vůči samotným výstupům z AI nástrojů by byl (teoreticky, v případě sporu) obhajitelný i před soudem. To je případ, který tu zatím upraven nemáme, tedy se spoléháme na zdravý úsudek uživatelů. Pro ten případ si také krom pravidla můžeme do budoucna skutečně udělat nějakou nálepku (podobně jako upozorňujeme, když v textu na Wikipedii používáme překlady z cizojazyčných wikipedických článků). --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 9. 2026, 18:12 (UTC)
:::Tak abych to tedy upřesnil. V žádném případě jsem nepřišel k hotovému to tedy ne. Mým nesporným autorským vkladem do díla je systém, který jsem vymyslel a bez kterého by to dílo nemohlo vzniknout a nemohlo existovat. Majiteli autorských práv k textům, které jsou uveřejněny v jednotlivých polích matice jsou autoři publikací, které jsou citovány. Vzhledem  k tomu, že citace je přiměřené, nutné a možné použití autorsky chráněného obsahu, domnívám se, že jsem autorský zákon neporušil. AI nemá právní subjektivitu a není tedy schopná jakéhokoliv třebas i duševního vlastnictví. Je to nástroj ke shromažďování informací a jejich syntéze. V tomto případě to není nic víc. Přirovnám to ke kameře. Film bez ní nenatočíte. Ale žádná autorské práva z toho, že shromáždila běh fotonů pro kameru nevyplývají. Dokonce ani pro konstruktéry té kamery. Mluvit o neslušnosti jistě můžete, ale o podvodu už ne. Ten je specifikován v trestním zákonu.„Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou...“ Co se týče autorskoprávní ochrany textů a jejich kompatibility s licenčním ujednáním. Vzhledem k tomu, že AI není nositelem autorských práv, jedinými autory jsou dnes lidé, kteří se na textu podíleli. I kdyby dobudoucna nakonec zvítězila idea, že je AI schopna právní subjektivity, u děl která již vznikla autorských práv již kvůli retroaktivitě zpětně nenabude. Z výše uvedeného vyplývá, že jediným autorem textů jsem já a mám tedy právo ten text licencovat jakkoliv. Pokud si myslíte opak, vysvětlete mi v čem podle Vás porušuji licenční pravidla. Všechny autory přesně cituji. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 25. 9. 2026, 02:04 (UTC)
:::: K &quot;Přirovnám to ke kameře.&quot; GenAI je narozdíl od kamery &quot;halucinátor&quot; (příliš často na výstup dává chybná tvrzení) a liší se v dalších důležitých ohledech. Kamera zachytí to, co je k vidění, a to je vše.
:::: Ocituji svůj argument z [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]: &quot;Lidé vkládající výstup z generativní umělé inteligence hrozí zahltit lidské zdroje Wikiverzity. Je velmi snadné strojově vygenerovat relativně rozsáhlý text obsahující mnoho chyb a příliš často netriviální tyto chyby odhalit, zvláště pro někoho, kdo není odborník na daný obor. Sice lze vytvářet text plný chyb i ručně, nicméně pomocí stroje tak lze činit v krátké době v násobně větších objemech a potřebný lidský talent pro obsluhu stroje je minimální.&quot; --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 9. 2026, 14:18 (UTC)
:::::Především i práci s AI musíte trochu hovět kolego. Musíte s tím, že AI občas halucinuje, překlepne se počítat, výstupy vyladit a vše prověřit. Nejlépe několikrát. Bez základní znalosti fytoterapie bych do toho rozhodně nešel. Takže totální nesmysly bych odhalil troufám si tvrdit opravdu ihned. K tomu lidském talentu ještě tento komentář. Zkuste něco podobného realizovat a sám  uvidíte, že to zase až tak úplně snadné není a určitý talent k tomu potřeba opravdu je. Zvláště, když používáte neplacenou verzi. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 26. 9. 2026, 17:28 (UTC)
:::: K &quot;Konečně farmaceuti na wikiverzitě jistě jsou a mohou na to odborným okem mrknout&quot;: nejsou. Na české Wikiverzitě téměř nikdo aktivní není, a není tu nikdo, kdo by vaše texty prověřil na správnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 9. 2026, 14:20 (UTC)
:::::Myslím, že jsou a že se mýlíte, ale dejme tomu že jsou jen dva. No dobře, Nechcete požádat o prověrku článků nějakou konkurenční AI? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 26. 9. 2026, 17:41 (UTC)

K autorským právům ještě takhle zvlášť, protože Vaše mylná odpověď na mé upozornění se mezitím ztratila v proudu diskuse: nejde o to, že by si někdo jiný mohl nárokovat autorská práva na texty vygenerované strojově, ale o to, že jejich autorem nejste konkrétně Vy, a jen těžko je tedy můžete uvolnit pod nějakou svobodnou licencí: to může udělat jen autor. Vložením textu do Wikiverity ovšem stvrzujete, že ty texty pod svobodnou licencí uvolňujete. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 4. 10. 2026, 09:48 (UTC)

:Mýlíte se kolego Vy, autorská práva patří mně, Mohu je tedy uvolnit podle libosti. Jak jste prosím dospěl k opačnému názoru? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 4. 10. 2026, 17:03 (UTC)

::Především, žádné právo nikomu „nepatří“, právo může člověk mít (to jen na připomenutí, že v tom máte hokej). Autorské právo vzniká tím, že něco nějak vytvoříte svým úsilím a jedinečně. Ohledně AI už máme i nějaké ty judikáty, a soudy se snaží posuzovat právě tu autorskost. Pokud si pomocí AI jen necháte udělat rešerši a její shrnutí, pak nejste autorem. Autorem byste byl, kdybyste například nějakým jedinečným postupem promptů došel k jedinečnému výsledku, nebo kdybyste vzal výstup z AI za základ, který následně přepracujete. Použití strojového textu bez dalšího přepracování (což je ten případ, o kterém celou dobu mluvíme, vizte začátek té diskuse výše) autorství nezakládá. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 6. 10. 2026, 00:11 (UTC)
:::Asi bych ty judikáty musel vidět, abych to mohl posoudit. Já se domnívám, že beze mne by nic takového co vzniklo nevzniklo a můj tvůrčí vklad do projektu je dostatečný pro komplexní autorskoprávní ochranu. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 6. 10. 2026, 01:21 (UTC)

::::Jak říkám, mluvíme o výstupech AI, které jste dále nijak autorsky neproměnil. Vkládat je na Wikiverzitu pod svým jménem je stejný podvod, jako vkládat pod svým jménem třeba texty Karla Čapka (které jsou už také public domain, tedy ve veřejném vlastnictví). To, že je něco autorsky uvolněno, znamená, že to můžete dále využívat, ba při začlenění nemusíte ani udávat zdroj, ale nemůžete si nárokovat vlastní autorská práva — a ta proto ani nemůžete uvolnit. 
::::To není věc názoru. Pokud vložíte text přímo překopírovaný z AI nástroje, aniž k němu dáte nějaké citační upozornění, pak si autorsky přisvojujete něco, čeho autorem nejste, a porušujete pravidla platící pro všechny projekty Wikimedia. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 16. 10. 2026, 12:42 (UTC)

== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)
: Mě osobně je tato nálepka protivná. Ale to si musí rozhodnout projekt zvaný česká Wikiverzita. Navíc je dost možné, že jsem hodnotu těchto krabiček ještě patřičně nedocenil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:15 (UTC)
:Pokud je to nutné, nálepkujte. Jinak milý kolego se chci zeptat na Váš názor ohledně struktury a obsahu toho projektu. Jak se na to díváte? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:53 (UTC)
:: Nálepkou sdělujete ostatním, jak spolu stránky souvisí a jak se do jejich tvorby mohou ostatní zapojit. Na Wikiverzitě je každá stránka článek pro sebe, tedy se dá posoudit z ní samotné, zda třeba není jen experimentem, blábolem apod. Na Wikiverzitě můžete narazit na stránku, která sama o sobě vypadá naprosto zmateně (třeba domácí úkol horšího studenta v rámci nějakého kurzu), ale nálepka Vám prozradí, že je to cvičná stránka, tedy může být i zmatená a je to tak v pořádku, že přísluší dotyčnému studentovi, tedy ostatní by do ní neměli zasahovat (protože například podle této stránky bude student ohodnocen), že to je součástí kurzu, na jehož hlavní kategorii se v nálepce odkazuje, atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 9. 2026, 18:20 (UTC)
== Vaše umělá inteligence lže ==
Kolego, Vaše umělá inteligence lže, až se jí od huby práší, to je horší, než halucinace. Apropos, Vy necháváte AI stvořené chyby vyhledávat a opravovat opět umělou inteligencí, ''aniž byste její „opravy“ zkontroloval''?? To je na mě trochu silné kafe... --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 2. 10. 2026, 15:43 (UTC)

:A to zase úplně ne kolego. Takto to tedy určitě není. Máte nějaký konkrétní námět na něco, co jsem zanedbal, případně chybu, kterou jsem přehlédl? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 4. 10. 2026, 08:59 (UTC)</text>
      <sha1>fsgpex05jfhg9udxu8ajztueyr5qy6n</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150425</id>
      <parentid>150423</parentid>
      <timestamp>2026-10-16T17:56:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <comment>/* Možné užití GenAI */ odpověď</comment>
      <origin>150425</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17101" sha1="jktmmtetd2lydxtv3sde87qjfiuzc9x" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
: {{Ping|Dan Polansky}} Předběhl jste mě... Takže se pod Váš příspěvek podepisuji. Na druhou stranu, pokud mohu tušit, kolega si materiál připravoval značně dlouhou dobu - viz jeho odmlčení na vícero projektech  po značně dlouhou dobu. Užití AI je patrné, zatím nemohu posoudit, nakolik škodlivé. (Užití pravděpodobně v dobré vůli). Zcela jistě bude zapotřebí/nezbytně nutno/ lidské kontroly, což je pro tento (cs.Wikiverzita) projekt +/- nad síly editorstva. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:19 (UTC)
:: {{Ping|Kusurija}} Přinejmenším by použití podle mě mělo být na stránce jasně přiznané; to je podle mě ten nejmenší požadavek vůbec. A proto jsem založil toto: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:22 (UTC)
:::Přiznané by mohlo být, proč ne, ale je pro to nějaký legislativní předpis? Musí to tam být? Stejně za to ručím já. Navrhněte nějakou šablonku třebas, Co já vím? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:40 (UTC)
:Zdravím milý kolego, jak správně píšete, nejsou to místní pravidla, která zmiňujete. Tedy je pokládám za zde bezpředmětná. Sám nahlížíte, že je toto zpracování velmi náročné. Ano je. Byl to vždy můj sen a fytoterapii se ve volných chvílích zabývám. Pro tak rozsáhlou syntézu materiálů, která je zde, byla umělá inteligence pouze nástrojem a usměrněním mých myšlenek. Já jsem ji musel naprogramovat, aby dokázala realizovat tuto syntézu. Beze mne by byla vedle. Přiznávám se bez mučení, že by mi trvalo několik let, než bych ze zdrojů, které jsou zde uváděny vytáhl to, co je pro AI Hračkou. Tištěné zdroje mám/měl jsem/mohu mít znovu k dispozici z vědecké knihovny naší nemocnice. Ovšem troufám si tvrdit, že to, co je zde uvedeno sedí. Konečně farmaceuti na wikiverzitě jistě jsou a mohou na to odborným okem mrknout. Pokud by dobudoucna někdo pochyboval o správnosti existence těchto článků, dejte mi vědět. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:34 (UTC)

::Vydávání přímých výstupů z nástrojů AI za výstupy lidské sice není pojato žádným specifickým pravidlem Wikiverzity, ale je jednak čistě lidsky neslušné (je to podvod), jednak porušuje licenční pravidla projektů Wikimedia — nejste-li autorem nějakého textu, nemůžete jej uvolnit pod licencí GFDL/CC-BY-SA. To je případ, který je i bez výslovného dalšího pravidla jasný.
::Jiná je situace v případě, že AI nástroje používáte pro přípravu svých textů, ale texty z výstupů těchto nástrojů dáváte dohromady jako autor, tedy Váš autorský přínos vůči samotným výstupům z AI nástrojů by byl (teoreticky, v případě sporu) obhajitelný i před soudem. To je případ, který tu zatím upraven nemáme, tedy se spoléháme na zdravý úsudek uživatelů. Pro ten případ si také krom pravidla můžeme do budoucna skutečně udělat nějakou nálepku (podobně jako upozorňujeme, když v textu na Wikipedii používáme překlady z cizojazyčných wikipedických článků). --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 9. 2026, 18:12 (UTC)
:::Tak abych to tedy upřesnil. V žádném případě jsem nepřišel k hotovému to tedy ne. Mým nesporným autorským vkladem do díla je systém, který jsem vymyslel a bez kterého by to dílo nemohlo vzniknout a nemohlo existovat. Majiteli autorských práv k textům, které jsou uveřejněny v jednotlivých polích matice jsou autoři publikací, které jsou citovány. Vzhledem  k tomu, že citace je přiměřené, nutné a možné použití autorsky chráněného obsahu, domnívám se, že jsem autorský zákon neporušil. AI nemá právní subjektivitu a není tedy schopná jakéhokoliv třebas i duševního vlastnictví. Je to nástroj ke shromažďování informací a jejich syntéze. V tomto případě to není nic víc. Přirovnám to ke kameře. Film bez ní nenatočíte. Ale žádná autorské práva z toho, že shromáždila běh fotonů pro kameru nevyplývají. Dokonce ani pro konstruktéry té kamery. Mluvit o neslušnosti jistě můžete, ale o podvodu už ne. Ten je specifikován v trestním zákonu.„Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou...“ Co se týče autorskoprávní ochrany textů a jejich kompatibility s licenčním ujednáním. Vzhledem k tomu, že AI není nositelem autorských práv, jedinými autory jsou dnes lidé, kteří se na textu podíleli. I kdyby dobudoucna nakonec zvítězila idea, že je AI schopna právní subjektivity, u děl která již vznikla autorských práv již kvůli retroaktivitě zpětně nenabude. Z výše uvedeného vyplývá, že jediným autorem textů jsem já a mám tedy právo ten text licencovat jakkoliv. Pokud si myslíte opak, vysvětlete mi v čem podle Vás porušuji licenční pravidla. Všechny autory přesně cituji. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 25. 9. 2026, 02:04 (UTC)
:::: K &quot;Přirovnám to ke kameře.&quot; GenAI je narozdíl od kamery &quot;halucinátor&quot; (příliš často na výstup dává chybná tvrzení) a liší se v dalších důležitých ohledech. Kamera zachytí to, co je k vidění, a to je vše.
:::: Ocituji svůj argument z [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]: &quot;Lidé vkládající výstup z generativní umělé inteligence hrozí zahltit lidské zdroje Wikiverzity. Je velmi snadné strojově vygenerovat relativně rozsáhlý text obsahující mnoho chyb a příliš často netriviální tyto chyby odhalit, zvláště pro někoho, kdo není odborník na daný obor. Sice lze vytvářet text plný chyb i ručně, nicméně pomocí stroje tak lze činit v krátké době v násobně větších objemech a potřebný lidský talent pro obsluhu stroje je minimální.&quot; --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 9. 2026, 14:18 (UTC)
:::::Především i práci s AI musíte trochu hovět kolego. Musíte s tím, že AI občas halucinuje, překlepne se počítat, výstupy vyladit a vše prověřit. Nejlépe několikrát. Bez základní znalosti fytoterapie bych do toho rozhodně nešel. Takže totální nesmysly bych odhalil troufám si tvrdit opravdu ihned. K tomu lidském talentu ještě tento komentář. Zkuste něco podobného realizovat a sám  uvidíte, že to zase až tak úplně snadné není a určitý talent k tomu potřeba opravdu je. Zvláště, když používáte neplacenou verzi. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 26. 9. 2026, 17:28 (UTC)
:::: K &quot;Konečně farmaceuti na wikiverzitě jistě jsou a mohou na to odborným okem mrknout&quot;: nejsou. Na české Wikiverzitě téměř nikdo aktivní není, a není tu nikdo, kdo by vaše texty prověřil na správnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 9. 2026, 14:20 (UTC)
:::::Myslím, že jsou a že se mýlíte, ale dejme tomu že jsou jen dva. No dobře, Nechcete požádat o prověrku článků nějakou konkurenční AI? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 26. 9. 2026, 17:41 (UTC)

K autorským právům ještě takhle zvlášť, protože Vaše mylná odpověď na mé upozornění se mezitím ztratila v proudu diskuse: nejde o to, že by si někdo jiný mohl nárokovat autorská práva na texty vygenerované strojově, ale o to, že jejich autorem nejste konkrétně Vy, a jen těžko je tedy můžete uvolnit pod nějakou svobodnou licencí: to může udělat jen autor. Vložením textu do Wikiverity ovšem stvrzujete, že ty texty pod svobodnou licencí uvolňujete. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 4. 10. 2026, 09:48 (UTC)

:Mýlíte se kolego Vy, autorská práva patří mně, Mohu je tedy uvolnit podle libosti. Jak jste prosím dospěl k opačnému názoru? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 4. 10. 2026, 17:03 (UTC)

::Především, žádné právo nikomu „nepatří“, právo může člověk mít (to jen na připomenutí, že v tom máte hokej). Autorské právo vzniká tím, že něco nějak vytvoříte svým úsilím a jedinečně. Ohledně AI už máme i nějaké ty judikáty, a soudy se snaží posuzovat právě tu autorskost. Pokud si pomocí AI jen necháte udělat rešerši a její shrnutí, pak nejste autorem. Autorem byste byl, kdybyste například nějakým jedinečným postupem promptů došel k jedinečnému výsledku, nebo kdybyste vzal výstup z AI za základ, který následně přepracujete. Použití strojového textu bez dalšího přepracování (což je ten případ, o kterém celou dobu mluvíme, vizte začátek té diskuse výše) autorství nezakládá. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 6. 10. 2026, 00:11 (UTC)
:::Asi bych ty judikáty musel vidět, abych to mohl posoudit. Já se domnívám, že beze mne by nic takového co vzniklo nevzniklo a můj tvůrčí vklad do projektu je dostatečný pro komplexní autorskoprávní ochranu. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 6. 10. 2026, 01:21 (UTC)

::::Jak říkám, mluvíme o výstupech AI, které jste dále nijak autorsky neproměnil. Vkládat je na Wikiverzitu pod svým jménem je stejný podvod, jako vkládat pod svým jménem třeba texty Karla Čapka (které jsou už také public domain, tedy ve veřejném vlastnictví). To, že je něco autorsky uvolněno, znamená, že to můžete dále využívat, ba při začlenění nemusíte ani udávat zdroj, ale nemůžete si nárokovat vlastní autorská práva — a ta proto ani nemůžete uvolnit. 
::::To není věc názoru. Pokud vložíte text přímo překopírovaný z AI nástroje, aniž k němu dáte nějaké citační upozornění, pak si autorsky přisvojujete něco, čeho autorem nejste, a porušujete pravidla platící pro všechny projekty Wikimedia. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 16. 10. 2026, 12:42 (UTC)
:::::Jenže já je pozměnil a to docela dost. Zdání klame. Konečně mně na tom nezáleží. Budiž to zcela volné dílo je mi to jedno. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 16. 10. 2026, 17:56 (UTC)

== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)
: Mě osobně je tato nálepka protivná. Ale to si musí rozhodnout projekt zvaný česká Wikiverzita. Navíc je dost možné, že jsem hodnotu těchto krabiček ještě patřičně nedocenil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:15 (UTC)
:Pokud je to nutné, nálepkujte. Jinak milý kolego se chci zeptat na Váš názor ohledně struktury a obsahu toho projektu. Jak se na to díváte? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:53 (UTC)
:: Nálepkou sdělujete ostatním, jak spolu stránky souvisí a jak se do jejich tvorby mohou ostatní zapojit. Na Wikiverzitě je každá stránka článek pro sebe, tedy se dá posoudit z ní samotné, zda třeba není jen experimentem, blábolem apod. Na Wikiverzitě můžete narazit na stránku, která sama o sobě vypadá naprosto zmateně (třeba domácí úkol horšího studenta v rámci nějakého kurzu), ale nálepka Vám prozradí, že je to cvičná stránka, tedy může být i zmatená a je to tak v pořádku, že přísluší dotyčnému studentovi, tedy ostatní by do ní neměli zasahovat (protože například podle této stránky bude student ohodnocen), že to je součástí kurzu, na jehož hlavní kategorii se v nálepce odkazuje, atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 9. 2026, 18:20 (UTC)
== Vaše umělá inteligence lže ==
Kolego, Vaše umělá inteligence lže, až se jí od huby práší, to je horší, než halucinace. Apropos, Vy necháváte AI stvořené chyby vyhledávat a opravovat opět umělou inteligencí, ''aniž byste její „opravy“ zkontroloval''?? To je na mě trochu silné kafe... --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 2. 10. 2026, 15:43 (UTC)

:A to zase úplně ne kolego. Takto to tedy určitě není. Máte nějaký konkrétní námět na něco, co jsem zanedbal, případně chybu, kterou jsem přehlédl? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 4. 10. 2026, 08:59 (UTC)</text>
      <sha1>jktmmtetd2lydxtv3sde87qjfiuzc9x</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150427</id>
      <parentid>150425</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T05:15:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Možné užití GenAI */ Máte pravdu: zmýlil jsem se. Neuvědomil jsem si, že dle [[Wikt: Uživatel:Kusurija]] má Kusurija vystudovanou farmaceutickou fakultu (prima údaj, pro Wikiverzitu jak dělaný!). Dobře, téměř nikdo zde není, kdo by vám našel chyby, kromě Kusuriji.</comment>
      <origin>150427</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17495" sha1="hm5qu600lzx04scjfbjkokc03413b13" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
: {{Ping|Dan Polansky}} Předběhl jste mě... Takže se pod Váš příspěvek podepisuji. Na druhou stranu, pokud mohu tušit, kolega si materiál připravoval značně dlouhou dobu - viz jeho odmlčení na vícero projektech  po značně dlouhou dobu. Užití AI je patrné, zatím nemohu posoudit, nakolik škodlivé. (Užití pravděpodobně v dobré vůli). Zcela jistě bude zapotřebí/nezbytně nutno/ lidské kontroly, což je pro tento (cs.Wikiverzita) projekt +/- nad síly editorstva. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:19 (UTC)
:: {{Ping|Kusurija}} Přinejmenším by použití podle mě mělo být na stránce jasně přiznané; to je podle mě ten nejmenší požadavek vůbec. A proto jsem založil toto: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:22 (UTC)
:::Přiznané by mohlo být, proč ne, ale je pro to nějaký legislativní předpis? Musí to tam být? Stejně za to ručím já. Navrhněte nějakou šablonku třebas, Co já vím? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:40 (UTC)
:Zdravím milý kolego, jak správně píšete, nejsou to místní pravidla, která zmiňujete. Tedy je pokládám za zde bezpředmětná. Sám nahlížíte, že je toto zpracování velmi náročné. Ano je. Byl to vždy můj sen a fytoterapii se ve volných chvílích zabývám. Pro tak rozsáhlou syntézu materiálů, která je zde, byla umělá inteligence pouze nástrojem a usměrněním mých myšlenek. Já jsem ji musel naprogramovat, aby dokázala realizovat tuto syntézu. Beze mne by byla vedle. Přiznávám se bez mučení, že by mi trvalo několik let, než bych ze zdrojů, které jsou zde uváděny vytáhl to, co je pro AI Hračkou. Tištěné zdroje mám/měl jsem/mohu mít znovu k dispozici z vědecké knihovny naší nemocnice. Ovšem troufám si tvrdit, že to, co je zde uvedeno sedí. Konečně farmaceuti na wikiverzitě jistě jsou a mohou na to odborným okem mrknout. Pokud by dobudoucna někdo pochyboval o správnosti existence těchto článků, dejte mi vědět. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:34 (UTC)

::Vydávání přímých výstupů z nástrojů AI za výstupy lidské sice není pojato žádným specifickým pravidlem Wikiverzity, ale je jednak čistě lidsky neslušné (je to podvod), jednak porušuje licenční pravidla projektů Wikimedia — nejste-li autorem nějakého textu, nemůžete jej uvolnit pod licencí GFDL/CC-BY-SA. To je případ, který je i bez výslovného dalšího pravidla jasný.
::Jiná je situace v případě, že AI nástroje používáte pro přípravu svých textů, ale texty z výstupů těchto nástrojů dáváte dohromady jako autor, tedy Váš autorský přínos vůči samotným výstupům z AI nástrojů by byl (teoreticky, v případě sporu) obhajitelný i před soudem. To je případ, který tu zatím upraven nemáme, tedy se spoléháme na zdravý úsudek uživatelů. Pro ten případ si také krom pravidla můžeme do budoucna skutečně udělat nějakou nálepku (podobně jako upozorňujeme, když v textu na Wikipedii používáme překlady z cizojazyčných wikipedických článků). --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 9. 2026, 18:12 (UTC)
:::Tak abych to tedy upřesnil. V žádném případě jsem nepřišel k hotovému to tedy ne. Mým nesporným autorským vkladem do díla je systém, který jsem vymyslel a bez kterého by to dílo nemohlo vzniknout a nemohlo existovat. Majiteli autorských práv k textům, které jsou uveřejněny v jednotlivých polích matice jsou autoři publikací, které jsou citovány. Vzhledem  k tomu, že citace je přiměřené, nutné a možné použití autorsky chráněného obsahu, domnívám se, že jsem autorský zákon neporušil. AI nemá právní subjektivitu a není tedy schopná jakéhokoliv třebas i duševního vlastnictví. Je to nástroj ke shromažďování informací a jejich syntéze. V tomto případě to není nic víc. Přirovnám to ke kameře. Film bez ní nenatočíte. Ale žádná autorské práva z toho, že shromáždila běh fotonů pro kameru nevyplývají. Dokonce ani pro konstruktéry té kamery. Mluvit o neslušnosti jistě můžete, ale o podvodu už ne. Ten je specifikován v trestním zákonu.„Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou...“ Co se týče autorskoprávní ochrany textů a jejich kompatibility s licenčním ujednáním. Vzhledem k tomu, že AI není nositelem autorských práv, jedinými autory jsou dnes lidé, kteří se na textu podíleli. I kdyby dobudoucna nakonec zvítězila idea, že je AI schopna právní subjektivity, u děl která již vznikla autorských práv již kvůli retroaktivitě zpětně nenabude. Z výše uvedeného vyplývá, že jediným autorem textů jsem já a mám tedy právo ten text licencovat jakkoliv. Pokud si myslíte opak, vysvětlete mi v čem podle Vás porušuji licenční pravidla. Všechny autory přesně cituji. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 25. 9. 2026, 02:04 (UTC)
:::: K &quot;Přirovnám to ke kameře.&quot; GenAI je narozdíl od kamery &quot;halucinátor&quot; (příliš často na výstup dává chybná tvrzení) a liší se v dalších důležitých ohledech. Kamera zachytí to, co je k vidění, a to je vše.
:::: Ocituji svůj argument z [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]: &quot;Lidé vkládající výstup z generativní umělé inteligence hrozí zahltit lidské zdroje Wikiverzity. Je velmi snadné strojově vygenerovat relativně rozsáhlý text obsahující mnoho chyb a příliš často netriviální tyto chyby odhalit, zvláště pro někoho, kdo není odborník na daný obor. Sice lze vytvářet text plný chyb i ručně, nicméně pomocí stroje tak lze činit v krátké době v násobně větších objemech a potřebný lidský talent pro obsluhu stroje je minimální.&quot; --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 9. 2026, 14:18 (UTC)
:::::Především i práci s AI musíte trochu hovět kolego. Musíte s tím, že AI občas halucinuje, překlepne se počítat, výstupy vyladit a vše prověřit. Nejlépe několikrát. Bez základní znalosti fytoterapie bych do toho rozhodně nešel. Takže totální nesmysly bych odhalil troufám si tvrdit opravdu ihned. K tomu lidském talentu ještě tento komentář. Zkuste něco podobného realizovat a sám  uvidíte, že to zase až tak úplně snadné není a určitý talent k tomu potřeba opravdu je. Zvláště, když používáte neplacenou verzi. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 26. 9. 2026, 17:28 (UTC)
:::: K &quot;Konečně farmaceuti na wikiverzitě jistě jsou a mohou na to odborným okem mrknout&quot;: nejsou. Na české Wikiverzitě téměř nikdo aktivní není, a není tu nikdo, kdo by vaše texty prověřil na správnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 9. 2026, 14:20 (UTC)
:::::Myslím, že jsou a že se mýlíte, ale dejme tomu že jsou jen dva. No dobře, Nechcete požádat o prověrku článků nějakou konkurenční AI? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 26. 9. 2026, 17:41 (UTC)
:::::: Máte pravdu: zmýlil jsem se. Neuvědomil jsem si, že dle [[Wikt: Uživatel:Kusurija]] má Kusurija vystudovanou farmaceutickou fakultu (prima údaj, pro Wikiverzitu jak dělaný!). Dobře, téměř nikdo zde není, kdo by vám našel odborné chyby, kromě Kusuriji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2026, 05:15 (UTC)

K autorským právům ještě takhle zvlášť, protože Vaše mylná odpověď na mé upozornění se mezitím ztratila v proudu diskuse: nejde o to, že by si někdo jiný mohl nárokovat autorská práva na texty vygenerované strojově, ale o to, že jejich autorem nejste konkrétně Vy, a jen těžko je tedy můžete uvolnit pod nějakou svobodnou licencí: to může udělat jen autor. Vložením textu do Wikiverity ovšem stvrzujete, že ty texty pod svobodnou licencí uvolňujete. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 4. 10. 2026, 09:48 (UTC)

:Mýlíte se kolego Vy, autorská práva patří mně, Mohu je tedy uvolnit podle libosti. Jak jste prosím dospěl k opačnému názoru? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 4. 10. 2026, 17:03 (UTC)

::Především, žádné právo nikomu „nepatří“, právo může člověk mít (to jen na připomenutí, že v tom máte hokej). Autorské právo vzniká tím, že něco nějak vytvoříte svým úsilím a jedinečně. Ohledně AI už máme i nějaké ty judikáty, a soudy se snaží posuzovat právě tu autorskost. Pokud si pomocí AI jen necháte udělat rešerši a její shrnutí, pak nejste autorem. Autorem byste byl, kdybyste například nějakým jedinečným postupem promptů došel k jedinečnému výsledku, nebo kdybyste vzal výstup z AI za základ, který následně přepracujete. Použití strojového textu bez dalšího přepracování (což je ten případ, o kterém celou dobu mluvíme, vizte začátek té diskuse výše) autorství nezakládá. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 6. 10. 2026, 00:11 (UTC)
:::Asi bych ty judikáty musel vidět, abych to mohl posoudit. Já se domnívám, že beze mne by nic takového co vzniklo nevzniklo a můj tvůrčí vklad do projektu je dostatečný pro komplexní autorskoprávní ochranu. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 6. 10. 2026, 01:21 (UTC)

::::Jak říkám, mluvíme o výstupech AI, které jste dále nijak autorsky neproměnil. Vkládat je na Wikiverzitu pod svým jménem je stejný podvod, jako vkládat pod svým jménem třeba texty Karla Čapka (které jsou už také public domain, tedy ve veřejném vlastnictví). To, že je něco autorsky uvolněno, znamená, že to můžete dále využívat, ba při začlenění nemusíte ani udávat zdroj, ale nemůžete si nárokovat vlastní autorská práva — a ta proto ani nemůžete uvolnit. 
::::To není věc názoru. Pokud vložíte text přímo překopírovaný z AI nástroje, aniž k němu dáte nějaké citační upozornění, pak si autorsky přisvojujete něco, čeho autorem nejste, a porušujete pravidla platící pro všechny projekty Wikimedia. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 16. 10. 2026, 12:42 (UTC)
:::::Jenže já je pozměnil a to docela dost. Zdání klame. Konečně mně na tom nezáleží. Budiž to zcela volné dílo je mi to jedno. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 16. 10. 2026, 17:56 (UTC)

== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)
: Mě osobně je tato nálepka protivná. Ale to si musí rozhodnout projekt zvaný česká Wikiverzita. Navíc je dost možné, že jsem hodnotu těchto krabiček ještě patřičně nedocenil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:15 (UTC)
:Pokud je to nutné, nálepkujte. Jinak milý kolego se chci zeptat na Váš názor ohledně struktury a obsahu toho projektu. Jak se na to díváte? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:53 (UTC)
:: Nálepkou sdělujete ostatním, jak spolu stránky souvisí a jak se do jejich tvorby mohou ostatní zapojit. Na Wikiverzitě je každá stránka článek pro sebe, tedy se dá posoudit z ní samotné, zda třeba není jen experimentem, blábolem apod. Na Wikiverzitě můžete narazit na stránku, která sama o sobě vypadá naprosto zmateně (třeba domácí úkol horšího studenta v rámci nějakého kurzu), ale nálepka Vám prozradí, že je to cvičná stránka, tedy může být i zmatená a je to tak v pořádku, že přísluší dotyčnému studentovi, tedy ostatní by do ní neměli zasahovat (protože například podle této stránky bude student ohodnocen), že to je součástí kurzu, na jehož hlavní kategorii se v nálepce odkazuje, atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 9. 2026, 18:20 (UTC)
== Vaše umělá inteligence lže ==
Kolego, Vaše umělá inteligence lže, až se jí od huby práší, to je horší, než halucinace. Apropos, Vy necháváte AI stvořené chyby vyhledávat a opravovat opět umělou inteligencí, ''aniž byste její „opravy“ zkontroloval''?? To je na mě trochu silné kafe... --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 2. 10. 2026, 15:43 (UTC)

:A to zase úplně ne kolego. Takto to tedy určitě není. Máte nějaký konkrétní námět na něco, co jsem zanedbal, případně chybu, kterou jsem přehlédl? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 4. 10. 2026, 08:59 (UTC)</text>
      <sha1>hm5qu600lzx04scjfbjkokc03413b13</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150428</id>
      <parentid>150427</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T05:18:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Možné užití GenAI */</comment>
      <origin>150428</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17707" sha1="kokvy1lypbyrbwl9nv0xmv857x5ikvx" xml:space="preserve">&lt;div class=&quot;vitejte&quot;&gt;
[[Soubor:Tournesol.png|48px|alt=|link=]] '''Vítejte na české Wikiverzitě!'''

Vítejte na české [[w:Wikiverzita|Wikiverzitě]], otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

* Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s [[Wikiverzita:Nejčastěji kladené otázky|nejčastěji kladenými otázkami]].
* Spoustu dalších informací najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]].
* Máte-li specifické dotazy, navštivte [[Wikiverzita:Diskusní prostor|diskusní prostor]].
* Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na [[Wikiverzita:Pískoviště|pískovišti]].

Doufáme, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!
----
If you don't understand Czech, you can still contact the project community on the [[Wikiverzita:Diskusní prostor|General Talk Page]]. English is generally understood there.
&lt;/div&gt; Jedno oficiální šablonové uvítání na začátek. Tak ať se daří a ať se Vám u nás líbí. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 23. 9. 2026, 04:58 (UTC)

== Pojmenování složek projektu ==
Vidím, že jste na Wikiverzitě začal budovat nový [[Nápověda:Jak založit nový projekt|projekt]]. Snažte se prosím ho udržet pohromadě jednak kategorizací, jednak názvy stránek. Například {{tl|Prohlášení o vyloučení odpovědnosti}} není moc dobré pojmenování šablony určené jen pro specifický projekt, ani není vhodné takovou dávat do obecné kategorie šablon. Lepší by bylo mít ji pojmenovánu třeba {{tl|Fytoterapeutická matice drog/Vyloučení odpovědnosti}}, a hlavně by bylo potřeba všechny stránky projektu sestěhovat do nějaké [[:Kategorie:Fytoterapeutická matice drog]], a označit je také [[Wikiverzita:Klasifikační nálepka|klasifikační nálepkou]]. Wikiverzita je taková velká společná dílna, proto je potřeba, abychom věci uklízeli do svých pracovních koutů, jinak se nám to vymkne z ruky. (Tedy děkuji za pochopení.) --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 23. 9. 2026, 11:42 (UTC)

== Možné užití GenAI ==
Rád bych se zeptal: obsahují vaše stránky výstup z GenAI (ChatGPT, Gemini aj.), případně vámi upravený výstup? Nebo jste lidským autorem těchto článků (stránek) a jejich změn?

Disclaimer: česká Wikiverzita nemá schválena pravidla regulující užití GenAI. Ani není schválena vaše povinnost na otázky jako jsou ty výše odpovídat. Já za sebe soudím, že morální povinnost odpovědět a to podle pravdy máte, ale to je moje posouzení vaší morální povinnosti, nikoli posouzení ze strany projektu.

Pakliže by vás zajímala pravidla anglické Wikipedie, ta Gemini s mou úpravou přeložil zde: [[Uživatel:Dan_Polansky/Regulace užití GenAI na Wikipedii a sesterských projektech#Pravidla anglické Wikipedie]]. Nicméně jsou to pravidla Wikipedie a nikoli Wikiverzity a jsou to pravidla anglické Wikipedia a nikoli české Wikipedie. Facit: tato pravidla nejsou pro českou Wikiverzitu závazná, ale racionální agent se může na ně orientovat a uvážit argumenty, které vedly k jejich vzniku.

(Formulace výše si vypůjčuji od sebe z jiného příspěvku.)

Vkládáte poměrně rychle poměrně mnoho textu, zdrojovaného textu s rozsáhlými tabulkami, jehož lidské vypracování by dalo podle mého odhadu velmi mnoho práce. Tedy snad ten dotaz není frivolní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 05:59 (UTC)
: {{Ping|Dan Polansky}} Předběhl jste mě... Takže se pod Váš příspěvek podepisuji. Na druhou stranu, pokud mohu tušit, kolega si materiál připravoval značně dlouhou dobu - viz jeho odmlčení na vícero projektech  po značně dlouhou dobu. Užití AI je patrné, zatím nemohu posoudit, nakolik škodlivé. (Užití pravděpodobně v dobré vůli). Zcela jistě bude zapotřebí/nezbytně nutno/ lidské kontroly, což je pro tento (cs.Wikiverzita) projekt +/- nad síly editorstva. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:19 (UTC)
:: {{Ping|Kusurija}} Přinejmenším by použití podle mě mělo být na stránce jasně přiznané; to je podle mě ten nejmenší požadavek vůbec. A proto jsem založil toto: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Návrh doporučení - povinnost přiznat použití generativní umělé inteligence]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:22 (UTC)
:::Přiznané by mohlo být, proč ne, ale je pro to nějaký legislativní předpis? Musí to tam být? Stejně za to ručím já. Navrhněte nějakou šablonku třebas, Co já vím? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:40 (UTC)
:Zdravím milý kolego, jak správně píšete, nejsou to místní pravidla, která zmiňujete. Tedy je pokládám za zde bezpředmětná. Sám nahlížíte, že je toto zpracování velmi náročné. Ano je. Byl to vždy můj sen a fytoterapii se ve volných chvílích zabývám. Pro tak rozsáhlou syntézu materiálů, která je zde, byla umělá inteligence pouze nástrojem a usměrněním mých myšlenek. Já jsem ji musel naprogramovat, aby dokázala realizovat tuto syntézu. Beze mne by byla vedle. Přiznávám se bez mučení, že by mi trvalo několik let, než bych ze zdrojů, které jsou zde uváděny vytáhl to, co je pro AI Hračkou. Tištěné zdroje mám/měl jsem/mohu mít znovu k dispozici z vědecké knihovny naší nemocnice. Ovšem troufám si tvrdit, že to, co je zde uvedeno sedí. Konečně farmaceuti na wikiverzitě jistě jsou a mohou na to odborným okem mrknout. Pokud by dobudoucna někdo pochyboval o správnosti existence těchto článků, dejte mi vědět. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:34 (UTC)

::Vydávání přímých výstupů z nástrojů AI za výstupy lidské sice není pojato žádným specifickým pravidlem Wikiverzity, ale je jednak čistě lidsky neslušné (je to podvod), jednak porušuje licenční pravidla projektů Wikimedia — nejste-li autorem nějakého textu, nemůžete jej uvolnit pod licencí GFDL/CC-BY-SA. To je případ, který je i bez výslovného dalšího pravidla jasný.
::Jiná je situace v případě, že AI nástroje používáte pro přípravu svých textů, ale texty z výstupů těchto nástrojů dáváte dohromady jako autor, tedy Váš autorský přínos vůči samotným výstupům z AI nástrojů by byl (teoreticky, v případě sporu) obhajitelný i před soudem. To je případ, který tu zatím upraven nemáme, tedy se spoléháme na zdravý úsudek uživatelů. Pro ten případ si také krom pravidla můžeme do budoucna skutečně udělat nějakou nálepku (podobně jako upozorňujeme, když v textu na Wikipedii používáme překlady z cizojazyčných wikipedických článků). --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 9. 2026, 18:12 (UTC)
:::Tak abych to tedy upřesnil. V žádném případě jsem nepřišel k hotovému to tedy ne. Mým nesporným autorským vkladem do díla je systém, který jsem vymyslel a bez kterého by to dílo nemohlo vzniknout a nemohlo existovat. Majiteli autorských práv k textům, které jsou uveřejněny v jednotlivých polích matice jsou autoři publikací, které jsou citovány. Vzhledem  k tomu, že citace je přiměřené, nutné a možné použití autorsky chráněného obsahu, domnívám se, že jsem autorský zákon neporušil. AI nemá právní subjektivitu a není tedy schopná jakéhokoliv třebas i duševního vlastnictví. Je to nástroj ke shromažďování informací a jejich syntéze. V tomto případě to není nic víc. Přirovnám to ke kameře. Film bez ní nenatočíte. Ale žádná autorské práva z toho, že shromáždila běh fotonů pro kameru nevyplývají. Dokonce ani pro konstruktéry té kamery. Mluvit o neslušnosti jistě můžete, ale o podvodu už ne. Ten je specifikován v trestním zákonu.„Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou...“ Co se týče autorskoprávní ochrany textů a jejich kompatibility s licenčním ujednáním. Vzhledem k tomu, že AI není nositelem autorských práv, jedinými autory jsou dnes lidé, kteří se na textu podíleli. I kdyby dobudoucna nakonec zvítězila idea, že je AI schopna právní subjektivity, u děl která již vznikla autorských práv již kvůli retroaktivitě zpětně nenabude. Z výše uvedeného vyplývá, že jediným autorem textů jsem já a mám tedy právo ten text licencovat jakkoliv. Pokud si myslíte opak, vysvětlete mi v čem podle Vás porušuji licenční pravidla. Všechny autory přesně cituji. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 25. 9. 2026, 02:04 (UTC)
:::: K &quot;Přirovnám to ke kameře.&quot; GenAI je narozdíl od kamery &quot;halucinátor&quot; (příliš často na výstup dává chybná tvrzení) a liší se v dalších důležitých ohledech. Kamera zachytí to, co je k vidění, a to je vše.
:::: Ocituji svůj argument z [[Uživatel:Dan Polansky/Omezení vkládání výstupu z GenAI do Wikiverzity]]: &quot;Lidé vkládající výstup z generativní umělé inteligence hrozí zahltit lidské zdroje Wikiverzity. Je velmi snadné strojově vygenerovat relativně rozsáhlý text obsahující mnoho chyb a příliš často netriviální tyto chyby odhalit, zvláště pro někoho, kdo není odborník na daný obor. Sice lze vytvářet text plný chyb i ručně, nicméně pomocí stroje tak lze činit v krátké době v násobně větších objemech a potřebný lidský talent pro obsluhu stroje je minimální.&quot; --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 9. 2026, 14:18 (UTC)
:::::Především i práci s AI musíte trochu hovět kolego. Musíte s tím, že AI občas halucinuje, překlepne se počítat, výstupy vyladit a vše prověřit. Nejlépe několikrát. Bez základní znalosti fytoterapie bych do toho rozhodně nešel. Takže totální nesmysly bych odhalil troufám si tvrdit opravdu ihned. K tomu lidském talentu ještě tento komentář. Zkuste něco podobného realizovat a sám  uvidíte, že to zase až tak úplně snadné není a určitý talent k tomu potřeba opravdu je. Zvláště, když používáte neplacenou verzi. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 26. 9. 2026, 17:28 (UTC)
:::: K &quot;Konečně farmaceuti na wikiverzitě jistě jsou a mohou na to odborným okem mrknout&quot;: nejsou. Na české Wikiverzitě téměř nikdo aktivní není, a není tu nikdo, kdo by vaše texty prověřil na správnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 9. 2026, 14:20 (UTC)
:::::Myslím, že jsou a že se mýlíte, ale dejme tomu že jsou jen dva. No dobře, Nechcete požádat o prověrku článků nějakou konkurenční AI? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 26. 9. 2026, 17:41 (UTC)
:::::: Máte pravdu: zmýlil jsem se. Neuvědomil jsem si, že dle [[Wikt: Uživatel:Kusurija]] má Kusurija vystudovanou farmaceutickou fakultu (prima údaj, pro Wikiverzitu jak dělaný!). Dobře, téměř nikdo zde není, kdo by vám našel odborné chyby, kromě Kusuriji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2026, 05:15 (UTC)
:::::: K &quot;Nechcete požádat o prověrku článků nějakou konkurenční AI?&quot;: Zatím nechci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2026, 05:18 (UTC)

K autorským právům ještě takhle zvlášť, protože Vaše mylná odpověď na mé upozornění se mezitím ztratila v proudu diskuse: nejde o to, že by si někdo jiný mohl nárokovat autorská práva na texty vygenerované strojově, ale o to, že jejich autorem nejste konkrétně Vy, a jen těžko je tedy můžete uvolnit pod nějakou svobodnou licencí: to může udělat jen autor. Vložením textu do Wikiverity ovšem stvrzujete, že ty texty pod svobodnou licencí uvolňujete. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 4. 10. 2026, 09:48 (UTC)

:Mýlíte se kolego Vy, autorská práva patří mně, Mohu je tedy uvolnit podle libosti. Jak jste prosím dospěl k opačnému názoru? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 4. 10. 2026, 17:03 (UTC)

::Především, žádné právo nikomu „nepatří“, právo může člověk mít (to jen na připomenutí, že v tom máte hokej). Autorské právo vzniká tím, že něco nějak vytvoříte svým úsilím a jedinečně. Ohledně AI už máme i nějaké ty judikáty, a soudy se snaží posuzovat právě tu autorskost. Pokud si pomocí AI jen necháte udělat rešerši a její shrnutí, pak nejste autorem. Autorem byste byl, kdybyste například nějakým jedinečným postupem promptů došel k jedinečnému výsledku, nebo kdybyste vzal výstup z AI za základ, který následně přepracujete. Použití strojového textu bez dalšího přepracování (což je ten případ, o kterém celou dobu mluvíme, vizte začátek té diskuse výše) autorství nezakládá. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 6. 10. 2026, 00:11 (UTC)
:::Asi bych ty judikáty musel vidět, abych to mohl posoudit. Já se domnívám, že beze mne by nic takového co vzniklo nevzniklo a můj tvůrčí vklad do projektu je dostatečný pro komplexní autorskoprávní ochranu. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 6. 10. 2026, 01:21 (UTC)

::::Jak říkám, mluvíme o výstupech AI, které jste dále nijak autorsky neproměnil. Vkládat je na Wikiverzitu pod svým jménem je stejný podvod, jako vkládat pod svým jménem třeba texty Karla Čapka (které jsou už také public domain, tedy ve veřejném vlastnictví). To, že je něco autorsky uvolněno, znamená, že to můžete dále využívat, ba při začlenění nemusíte ani udávat zdroj, ale nemůžete si nárokovat vlastní autorská práva — a ta proto ani nemůžete uvolnit. 
::::To není věc názoru. Pokud vložíte text přímo překopírovaný z AI nástroje, aniž k němu dáte nějaké citační upozornění, pak si autorsky přisvojujete něco, čeho autorem nejste, a porušujete pravidla platící pro všechny projekty Wikimedia. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 16. 10. 2026, 12:42 (UTC)
:::::Jenže já je pozměnil a to docela dost. Zdání klame. Konečně mně na tom nezáleží. Budiž to zcela volné dílo je mi to jedno. [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 16. 10. 2026, 17:56 (UTC)

== Návrhy ==
Přidal jsem Vám do stránky [[Fytoterapeutická matice drog/Fytotoxikologie a bezpečné dávkování]] nálepku ve tvaru, jak jsem si představoval, že by mohla vypadat. Pokud to tak vyhovuje, přidejte si ji i do ostatních stránek Vašeho projektu. (Sám jsem takové nálepkování ve svých projektech zanedbával, mea culpa). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:09 (UTC)
: Mě osobně je tato nálepka protivná. Ale to si musí rozhodnout projekt zvaný česká Wikiverzita. Navíc je dost možné, že jsem hodnotu těchto krabiček ještě patřičně nedocenil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 06:15 (UTC)
:Pokud je to nutné, nálepkujte. Jinak milý kolego se chci zeptat na Váš názor ohledně struktury a obsahu toho projektu. Jak se na to díváte? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 24. 9. 2026, 15:53 (UTC)
:: Nálepkou sdělujete ostatním, jak spolu stránky souvisí a jak se do jejich tvorby mohou ostatní zapojit. Na Wikiverzitě je každá stránka článek pro sebe, tedy se dá posoudit z ní samotné, zda třeba není jen experimentem, blábolem apod. Na Wikiverzitě můžete narazit na stránku, která sama o sobě vypadá naprosto zmateně (třeba domácí úkol horšího studenta v rámci nějakého kurzu), ale nálepka Vám prozradí, že je to cvičná stránka, tedy může být i zmatená a je to tak v pořádku, že přísluší dotyčnému studentovi, tedy ostatní by do ní neměli zasahovat (protože například podle této stránky bude student ohodnocen), že to je součástí kurzu, na jehož hlavní kategorii se v nálepce odkazuje, atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 9. 2026, 18:20 (UTC)
== Vaše umělá inteligence lže ==
Kolego, Vaše umělá inteligence lže, až se jí od huby práší, to je horší, než halucinace. Apropos, Vy necháváte AI stvořené chyby vyhledávat a opravovat opět umělou inteligencí, ''aniž byste její „opravy“ zkontroloval''?? To je na mě trochu silné kafe... --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 2. 10. 2026, 15:43 (UTC)

:A to zase úplně ne kolego. Takto to tedy určitě není. Máte nějaký konkrétní námět na něco, co jsem zanedbal, případně chybu, kterou jsem přehlédl? [[Uživatel:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s uživatelem:Rosičák|diskuse]]) 4. 10. 2026, 08:59 (UTC)</text>
      <sha1>kokvy1lypbyrbwl9nv0xmv857x5ikvx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Rosičák použití AI</title>
    <ns>10</ns>
    <id>20841</id>
    <revision>
      <id>150426</id>
      <parentid>149940</parentid>
      <timestamp>2026-10-16T18:00:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rosičák</username>
        <id>3881</id>
      </contributor>
      <origin>150426</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="573" sha1="lqut9f96or80a78e3wm2mlfnxw6zfyr" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;background-color: #f8f9fa; border-left: 5px solid #3366cc; padding: 10px; margin: 10px 0;&quot;&gt;
[[Soubor:Robot icon.svg|25px|vlevo|AI Asistent]] '''Upozornění:** Tento text byl vygenerován nebo upraven za pomoci velkého jazykového modelu **Gemini** (verze **1.5 Pro**). Výstup pro matice a strukturu byl generován na základě přesných požadavků na zdrojování a formu, zběžně ověřen a editován uživatelem. Veškerý obsah, který jsem zde uveřejnil je volným dílem.
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;[[Kategorie:Rosičák osobní šablony]]&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>lqut9f96or80a78e3wm2mlfnxw6zfyr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Diskuse s uživatelem:Týna Váňová</title>
    <ns>3</ns>
    <id>20910</id>
    <revision>
      <id>150424</id>
      <timestamp>2026-10-16T13:21:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mmh</username>
        <id>873</id>
      </contributor>
      <comment>nová sekce /* Poznámky */</comment>
      <origin>150424</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="693" sha1="l50ssoki8sskel69fjh54ygiae9pky7" xml:space="preserve">== Poznámky ==
Když chcete využít Wikiverzitu na poznámky, můžete si to samozřejmě napsat na svou profilovou stránku, jako jste to právě udělala, ale také byste si mohla vytvořit na své uživatelské stránce podstránku. Prostě si na uživatelskou stránku někam přidejte '''&lt;nowiki&gt;[[/Poznámky]]&lt;/nowiki&gt;''', a vznikne Vám odkaz na stránku s názvem '''Uživatel:Týna Váňová/Poznámky''', která ponejprv bude prázdná, ale na kterou můžete nadále psát a ukládat, aniž byste musela měnit přímo svůj uživatelský profil na stránce '''Uživatel:Týna Váňová'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 16. 10. 2026, 13:21 (UTC)</text>
      <sha1>l50ssoki8sskel69fjh54ygiae9pky7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Dan Polansky/Uvozovky v češtině</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20911</id>
    <revision>
      <id>150429</id>
      <timestamp>2026-10-17T05:42:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „== Odrážky či osnova == * Typografické provedení ** Jiné než v angličtině ** Stejné jako v němčině? ** Příklady různých typografických druhů uvozovek *** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt; *** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt; *** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané *** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané ** Dvojité vs. jednoduché * Uvozovky a i…“</comment>
      <origin>150429</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2285" sha1="jbqhf66lfibiskflr3jyltmvd3dgojv" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes? V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady aj.:
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz</text>
      <sha1>jbqhf66lfibiskflr3jyltmvd3dgojv</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150430</id>
      <parentid>150429</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T05:48:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* IJP */</comment>
      <origin>150430</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2653" sha1="g0vgfuo1u9xkwts0tngd5qjbw8artxy" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes? V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz</text>
      <sha1>g0vgfuo1u9xkwts0tngd5qjbw8artxy</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150431</id>
      <parentid>150430</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T05:49:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* IJP */</comment>
      <origin>150431</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2835" sha1="c5hmddour3uq0wnhd8t2y7p6lm2q8di" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes? V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz</text>
      <sha1>c5hmddour3uq0wnhd8t2y7p6lm2q8di</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150432</id>
      <parentid>150431</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T05:51:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150432</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3110" sha1="kl98ezcn4zn0fgd1es94x0qxn5mxoo3" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz</text>
      <sha1>kl98ezcn4zn0fgd1es94x0qxn5mxoo3</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150433</id>
      <parentid>150432</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T05:53:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* IJP */</comment>
      <origin>150433</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3297" sha1="fdod5gsvv6l97khwn4qbfp1ohw00sy4" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;.
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz</text>
      <sha1>fdod5gsvv6l97khwn4qbfp1ohw00sy4</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150434</id>
      <parentid>150433</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T05:55:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* IJP */</comment>
      <origin>150434</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3416" sha1="jxyuxv3pr3dxbjw02ljv3m6adew343t" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz</text>
      <sha1>jxyuxv3pr3dxbjw02ljv3m6adew343t</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150435</id>
      <parentid>150434</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T05:59:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150435</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4248" sha1="pqcdydvpjwofhciyvtd7kprkk4ukulz" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řáedkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívanéí v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se nejčastěji užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově necituje, takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého.
* Aj.
* Slabota.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz</text>
      <sha1>pqcdydvpjwofhciyvtd7kprkk4ukulz</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150436</id>
      <parentid>150435</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T05:59:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Česká Wikipedie */</comment>
      <origin>150436</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4247" sha1="1y184szhfnjvdcy500udeu3ylbuzn8o" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívanéí v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se nejčastěji užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově necituje, takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého.
* Aj.
* Slabota.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz</text>
      <sha1>1y184szhfnjvdcy500udeu3ylbuzn8o</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150437</id>
      <parentid>150436</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:02:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Česká Wikipedie */</comment>
      <origin>150437</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4376" sha1="oosx4hdthlpeqcibl7qs3kfcj2fkan9" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.

* Aj.
* Slabota.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz</text>
      <sha1>oosx4hdthlpeqcibl7qs3kfcj2fkan9</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150438</id>
      <parentid>150437</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:04:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Česká Wikipedie */</comment>
      <origin>150438</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4452" sha1="9db87mbit6hqqad7anmigurkznx40ik" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz</text>
      <sha1>9db87mbit6hqqad7anmigurkznx40ik</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150439</id>
      <parentid>150438</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:14:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150439</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5476" sha1="7jayqiwfi574n1a6d1nwccufoxx42v5" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- Pravidla českého pravopisu – Nechybujte], Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky_. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- Pravidla českého pravopisu – Nechybujte], Lingea</text>
      <sha1>7jayqiwfi574n1a6d1nwccufoxx42v5</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150440</id>
      <parentid>150439</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:15:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Lingea PČP */</comment>
      <origin>150440</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5523" sha1="kkm5mp1o5hc40ab2zk9oaigx9fjx65b" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- Pravidla českého pravopisu – Nechybujte], Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;?

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- Pravidla českého pravopisu – Nechybujte], Lingea</text>
      <sha1>kkm5mp1o5hc40ab2zk9oaigx9fjx65b</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150441</id>
      <parentid>150440</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:22:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Lingea PČP */</comment>
      <origin>150441</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5694" sha1="tpcit6tbzlk3e1sijcsg38720z726yi" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- Pravidla českého pravopisu – Nechybujte], Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;?
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- Pravidla českého pravopisu – Nechybujte], Lingea</text>
      <sha1>tpcit6tbzlk3e1sijcsg38720z726yi</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150442</id>
      <parentid>150441</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:24:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150442</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5766" sha1="s2jndzcziob01g0c9rgxnws86yn27sa" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;?
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>s2jndzcziob01g0c9rgxnws86yn27sa</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150443</id>
      <parentid>150442</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:26:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150443</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5804" sha1="ir5sakvmp315ykb750a6nficre6ywyo" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** 
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;?
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>ir5sakvmp315ykb750a6nficre6ywyo</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150444</id>
      <parentid>150443</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:33:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150444</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5941" sha1="5wvoz18p0vzfavz10lmd8zpwp26cw64" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** 
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze tři výskyty.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;?
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>5wvoz18p0vzfavz10lmd8zpwp26cw64</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150445</id>
      <parentid>150444</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:34:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>ach ta pozornost</comment>
      <origin>150445</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5961" sha1="i9mpuw1cpyb5xpvbpdjpcjuenxw89t4" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** 
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;?
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>i9mpuw1cpyb5xpvbpdjpcjuenxw89t4</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150446</id>
      <parentid>150445</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:37:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150446</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6132" sha1="mwsuuh3fgx0yllf4wp9stzdq1hj3kx8" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;?
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>mwsuuh3fgx0yllf4wp9stzdq1hj3kx8</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150447</id>
      <parentid>150446</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:47:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150447</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7179" sha1="phck3bnmtdya81v5z3t40eo14podf3a" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;?
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>phck3bnmtdya81v5z3t40eo14podf3a</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150448</id>
      <parentid>150447</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:51:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Lingea PČP */</comment>
      <origin>150448</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7336" sha1="ttcyo9sfatobo9jvwf459cv7emelrxi" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>ttcyo9sfatobo9jvwf459cv7emelrxi</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150449</id>
      <parentid>150448</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:56:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150449</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7651" sha1="ebl4o50dfe6flm1g2tu1cqbdfmeyr96" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, t.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>ebl4o50dfe6flm1g2tu1cqbdfmeyr96</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150450</id>
      <parentid>150449</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T06:59:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zobáčky */</comment>
      <origin>150450</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8057" sha1="986s2p1w6cud1rxzxbl2o3wu7hxx3jr" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky.

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>986s2p1w6cud1rxzxbl2o3wu7hxx3jr</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150451</id>
      <parentid>150450</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T07:00:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150451</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8287" sha1="3rrq6btwdujsn35vfoszrxihcq34jxu" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky.

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>3rrq6btwdujsn35vfoszrxihcq34jxu</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150452</id>
      <parentid>150451</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T07:08:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zobáčky */</comment>
      <origin>150452</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8532" sha1="5zcufvdexnst0bkpe05orfvbb60vrbt" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>5zcufvdexnst0bkpe05orfvbb60vrbt</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150453</id>
      <parentid>150452</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T07:10:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zobáčky */</comment>
      <origin>150453</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8556" sha1="tvhpa0kt9d5li2r7rynszmlpb1zpr02" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>tvhpa0kt9d5li2r7rynszmlpb1zpr02</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150454</id>
      <parentid>150453</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T07:50:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Lingea PČP */</comment>
      <origin>150454</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8913" sha1="914pp3yyveo1ji8ixxvdyinjzdtel7s" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání. Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>914pp3yyveo1ji8ixxvdyinjzdtel7s</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150455</id>
      <parentid>150454</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T07:54:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Školní PČP, 16. vydání */</comment>
      <origin>150455</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9254" sha1="c0f3c4nr8dpz504meryhcygf3mbrxm1" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>c0f3c4nr8dpz504meryhcygf3mbrxm1</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150456</id>
      <parentid>150455</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T07:57:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Školní PČP, 16. vydání */</comment>
      <origin>150456</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9503" sha1="e5886acmjd9537ls5yewvfntb4gingo" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>e5886acmjd9537ls5yewvfntb4gingo</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150457</id>
      <parentid>150456</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T07:58:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Scare quotes */</comment>
      <origin>150457</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9549" sha1="gu6mt1ymljx1sqvief3qeooh6tosyjl" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[# Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>gu6mt1ymljx1sqvief3qeooh6tosyjl</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150458</id>
      <parentid>150457</parentid>
      <timestamp>2026-10-17T07:59:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Scare quotes */</comment>
      <origin>150458</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9548" sha1="fxhl8pkwhlrctm20twhgcndyspj16aq" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.
* Otázky
** Jmenují se i ty německé zobáčky (», «) uvozovky? Např. v Unicode?

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>fxhl8pkwhlrctm20twhgcndyspj16aq</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>