Robotický vysavač

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikiverzita</sitename>
    <dbname>cswikiversity</dbname>
    <base>https://cs.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.47.0-wmf.24</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikiverzita</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikiverzitě</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Fórum</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k fóru</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Robotický vysavač</title>
    <ns>0</ns>
    <id>19427</id>
    <revision>
      <id>150541</id>
      <parentid>148612</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:34:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>+Smazat|Stránka [[Robotický vysavač/Tesla RoboStar iQ400 Plus/Otázky a odpovědi]] byla smazána, čímž tato pozbyla smyslu.</comment>
      <origin>150541</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="499" sha1="8xde22norxadgla5pap1sw1l4g3jwd0" xml:space="preserve">{{Smazat|Stránka [[Robotický vysavač/Tesla RoboStar iQ400 Plus/Otázky a odpovědi]] byla smazána, čímž tato pozbyla smyslu.}}
{{Info
  | typ = depozitář  
  | kategorie = Robotický vysavač
  | příslušnost = 
}}
{{Rozcestník}}

== Základní informace ==

* [[w:Vysavač#Robotický vysavač|Článek na Wikipedii]]

== Wikiverzitní projekty ==
&lt;!-- *[[/Tesla RoboStar iQ400 Plus/Otázky a odpovědi]] stránka bude smazána na žádost autora --&gt;

[[Kategorie:Robotický vysavač| ]]</text>
      <sha1>8xde22norxadgla5pap1sw1l4g3jwd0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Dan Polansky/Blog</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20332</id>
    <revision>
      <id>150545</id>
      <parentid>149903</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:48:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150545</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="56788" sha1="leaphadxdob1uuj4o06uruwekmtlacz" xml:space="preserve">Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu.

== Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta ==
Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině.

Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com
Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu.

Mnoho zábavy v nadzámčí.

(Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC)

== Astronomie a Jiří Grygar ==
Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci.

Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024
Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný?

Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC)

== Křehkost lidské paměti ==
Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze &quot;co si pamatuji&quot;. Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC)

== České texty řeckých a římských filozofů online ==
V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné.

Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů.

Odkazy:
* [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova &quot;online&quot; se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny
** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem

Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické.

Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem.

Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&amp;search=Plat%C3%B3n&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě].

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC)

== Názvy článků, jejich rozlišovače aj. ==
Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. &quot;Pojem (Dan Polansky)&quot;, místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy &quot;Pojem (2025)&quot;. Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy &quot;Pojem (2025, 2)&quot;. A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy &quot;Pojem (2)&quot;. Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím.

Ovšem tedy název &quot;Pojem/Dan Polansky&quot; na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC)

== Malé editace a pískoviště ==
V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC)
: Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC)

== Ukončení Fialy a svoboda slova ==
Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: &quot;Ukončit Fialu [...]&quot;. A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že &quot;ukončit Fialu&quot; může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i &quot;Ukončit vládu Fialy&quot;?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo &quot;Fiala&quot; daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též.

(Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC)

== Wikiverzita vs. Blogger ==
Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to.

Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj.

Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby &quot;legální&quot; jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces).

Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat.

Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC)

== Zda-li je Vltava vlastně Labe ==
Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco).

Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek &quot;Jihlávka čili Svratka?&quot;[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&amp;gbpv=1&amp;pg=PA146&amp;printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC)

K tomu:
: &quot;Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným.&quot;&lt;ref&gt;https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse&lt;/ref&gt;

A dále:
: 'Normalerweise behält  bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'&lt;ref&gt;https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe&lt;/ref&gt;
Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako &quot;skutečná&quot; Labe.

A ještě:
: 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht:
: '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'&lt;ref&gt;https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html&lt;/ref&gt;.

A pak:
: &quot;V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se.&quot;&lt;ref&gt;https://melnicek.cz/node/4664&lt;/ref&gt;

K tomu:
: &quot;Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava.&quot;&lt;ref&gt;https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek&lt;/ref&gt;

Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj.

Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně&lt;ref&gt;https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&amp;id=1980134&amp;x=14.4829122&amp;y=50.3467961&amp;z=15&lt;/ref&gt;.

Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]:
: &quot;Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen.&quot;

A další odkazy, bez citace výňatků:
* https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017
* https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why
* https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/
* https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau
* https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/
* https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary
* [[W:en: Tributary]], wikipedia.org
* [[W: Přítok]], wikipedia.org

Otázky:
* Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku?

K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC)

K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím &quot;okometricky&quot;, což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra).

Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC)

K tématu obecněji má co říci následující zdroj:
* [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014
*: &quot;A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length.&quot;
A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa:
* [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz
* [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000
* [[W:en: Source of the Amazon River]]
Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi &quot;hledání pramene Amazonky&quot;, slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC)

== Jak je dlouhá Volha ==
Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost.

Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy.

Porovnání se skutečností: 3 530 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Volga-River&lt;/ref&gt;. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC)

== Jak je dlouhý Rýn ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn.

Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší.

Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Rhine-River&lt;/ref&gt;. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC)

== Jak je dlouhá Svratka ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku.

Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km.

Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)&lt;/ref&gt;. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka&lt;/ref&gt;. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je &quot;geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute&quot;. Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více  zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC)

== Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše ==
Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense:
: &quot;Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’.&quot;&lt;ref&gt;https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop&lt;/ref&gt;
Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, &quot;copper&quot; výše je policista a &quot;ABC&quot; bude něco jako &quot;základy&quot;, i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické &quot;abeceda&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC)

== Jak dobře koupit auto ==
Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako &quot;vzdělávací&quot; projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce &quot;věda a výzkum&quot;. S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC)
:Sorrry že Vám lezu do &quot;neveřejného&quot; blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné &quot;zalidněnosti&quot; projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]]
:: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&amp;client=firefox-b-d&amp;hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka &quot;STK&quot;; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě.
:: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC)

''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: &quot;Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek.&quot; To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře.

Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob.&quot; A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC)

== Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu ==
Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich:
* [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com

Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi.

K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku:
* [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com

Další videa:
* https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy
* https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney
* https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton
* aj.

A toto je aparentně celá debata:
* [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC)

== Studia mezinárodní politiky ==
Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC)

== Minimum viable product ==
Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj.

Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné.

Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí.

And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem.

Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur.

Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC)

== Možnost vs. pravděpodobnost ==
Z definice možnosti (&lt;&gt;) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova &quot;je možné&quot;. Roli může hrát fráze &quot;v principu&quot; (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz &quot;significant possibility&quot; namísto pouze &quot;possibility&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC)

''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby &quot;tah&quot; z normálního rozdělení sice  může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že &quot;tah&quot; skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC)

== Podstránky prvním velkým písmenem ==
V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým.

Relevantní diskuze:
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční'').
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše)

Dále:
* [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&amp;prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&amp;ns4=1&amp;fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu &quot;písmeno&quot; v archivech diskuzí]
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC)
: Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Založil jsem  [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na &quot;technologii&quot; nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC)

== Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů ==
Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs.

A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: &quot;[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života.&quot; 

To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy.

Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o &quot;essays&quot;: [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: &quot;[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training.&quot; Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: &quot;[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen.&quot;

Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6:
: &quot;Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα&quot;
Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím).

Další cvičení: analyzovat na ony &quot;dialogy&quot; různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad.

Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC)

== Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online ==
Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie.

Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC)

== Jakou plochu má Čertovo jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě.

Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], 
watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC)

== Jakou plochu má Viktoriino jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe.

Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka.

Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC)

== Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě ==
Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC)

== Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine ==
Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady:
* https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope
* https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky
* https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii
Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine.

Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC)

Raw wikitext stránky je k mání např. zde:
* https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde:
* https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Užitečné.

Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: &quot;This URL has been excluded from the Wayback Machine.&quot; Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC)

== Textově vyhledávací část v URL ==
Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco.

Otázky:
* Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže.
* Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku?
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer
*:: Mezera jako %20.
* Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url].
* Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje?
*: Metoda plného URl musí zabrat.
*: Ale já chci něco jako &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje)
*: A chci to i s mezerou: &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]
*:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko
*:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil]
*::: Ale to je ne tak hezké.
* Které prohlížeče ji podporují?
* Kde je to zmíněno ve Wikipedii?

Odkazy:
* https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments
* https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC)

== Upozorňování uživatelů na založení DOSu ==
Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět.

Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní).

Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek.

Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC)

== Neohrožený Mikeš ==
Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC)

== Osobní zkušenost s výukou ==
Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC)

== Článek o bodu ==
Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC)

== Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki ==
(Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.)

Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty.

Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii &quot;dotáhnout to do konce&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==
Připomínám sám sobě, že existuje [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]]. Je neprádná. Existuje i kategorie pro návrhy pravidel, kde jsou dvě mé stránky.

Existuje toto: [[:Kategorie:Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]], s obsahem:
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]] -- defekt, toto není pravidlo
* [[Uživatel:Dan Polansky/O české Wikiverzitě]]
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Archiv]]
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Žádost o práva správce - kusurija]] -- defekt, toto není pravidlo
* Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Žádost o práva správce - kusurija (2.)]]  -- defekt, toto není pravidlo

Otázky:
* Mám k tématu nějakou podstránku v uživáku? Zatím nemám.
* Kde Pod lípou/jak-se-to-jmenuje je ona nedávná diskuze, podle které by se kategorie měla zrušit, s čímž nesouhlasím?

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:48 (UTC)

[[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]</text>
      <sha1>leaphadxdob1uuj4o06uruwekmtlacz</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150546</id>
      <parentid>150545</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:49:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pravidla Wikiverzity */</comment>
      <origin>150546</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="56790" sha1="6bxp3lix32trl40ls5sc3zh171wnoen" xml:space="preserve">Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu.

== Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta ==
Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině.

Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com
Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu.

Mnoho zábavy v nadzámčí.

(Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC)

== Astronomie a Jiří Grygar ==
Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci.

Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024
Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný?

Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC)

== Křehkost lidské paměti ==
Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze &quot;co si pamatuji&quot;. Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC)

== České texty řeckých a římských filozofů online ==
V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné.

Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů.

Odkazy:
* [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova &quot;online&quot; se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny
** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem

Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické.

Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem.

Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&amp;search=Plat%C3%B3n&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě].

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC)

== Názvy článků, jejich rozlišovače aj. ==
Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. &quot;Pojem (Dan Polansky)&quot;, místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy &quot;Pojem (2025)&quot;. Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy &quot;Pojem (2025, 2)&quot;. A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy &quot;Pojem (2)&quot;. Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím.

Ovšem tedy název &quot;Pojem/Dan Polansky&quot; na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC)

== Malé editace a pískoviště ==
V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC)
: Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC)

== Ukončení Fialy a svoboda slova ==
Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: &quot;Ukončit Fialu [...]&quot;. A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že &quot;ukončit Fialu&quot; může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i &quot;Ukončit vládu Fialy&quot;?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo &quot;Fiala&quot; daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též.

(Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC)

== Wikiverzita vs. Blogger ==
Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to.

Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj.

Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby &quot;legální&quot; jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces).

Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat.

Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC)

== Zda-li je Vltava vlastně Labe ==
Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco).

Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek &quot;Jihlávka čili Svratka?&quot;[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&amp;gbpv=1&amp;pg=PA146&amp;printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC)

K tomu:
: &quot;Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným.&quot;&lt;ref&gt;https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse&lt;/ref&gt;

A dále:
: 'Normalerweise behält  bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'&lt;ref&gt;https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe&lt;/ref&gt;
Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako &quot;skutečná&quot; Labe.

A ještě:
: 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht:
: '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'&lt;ref&gt;https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html&lt;/ref&gt;.

A pak:
: &quot;V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se.&quot;&lt;ref&gt;https://melnicek.cz/node/4664&lt;/ref&gt;

K tomu:
: &quot;Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava.&quot;&lt;ref&gt;https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek&lt;/ref&gt;

Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj.

Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně&lt;ref&gt;https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&amp;id=1980134&amp;x=14.4829122&amp;y=50.3467961&amp;z=15&lt;/ref&gt;.

Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]:
: &quot;Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen.&quot;

A další odkazy, bez citace výňatků:
* https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017
* https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why
* https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/
* https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau
* https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/
* https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary
* [[W:en: Tributary]], wikipedia.org
* [[W: Přítok]], wikipedia.org

Otázky:
* Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku?

K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC)

K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím &quot;okometricky&quot;, což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra).

Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC)

K tématu obecněji má co říci následující zdroj:
* [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014
*: &quot;A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length.&quot;
A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa:
* [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz
* [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000
* [[W:en: Source of the Amazon River]]
Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi &quot;hledání pramene Amazonky&quot;, slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC)

== Jak je dlouhá Volha ==
Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost.

Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy.

Porovnání se skutečností: 3 530 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Volga-River&lt;/ref&gt;. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC)

== Jak je dlouhý Rýn ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn.

Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší.

Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Rhine-River&lt;/ref&gt;. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC)

== Jak je dlouhá Svratka ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku.

Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km.

Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)&lt;/ref&gt;. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka&lt;/ref&gt;. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je &quot;geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute&quot;. Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více  zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC)

== Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše ==
Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense:
: &quot;Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’.&quot;&lt;ref&gt;https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop&lt;/ref&gt;
Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, &quot;copper&quot; výše je policista a &quot;ABC&quot; bude něco jako &quot;základy&quot;, i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické &quot;abeceda&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC)

== Jak dobře koupit auto ==
Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako &quot;vzdělávací&quot; projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce &quot;věda a výzkum&quot;. S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC)
:Sorrry že Vám lezu do &quot;neveřejného&quot; blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné &quot;zalidněnosti&quot; projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]]
:: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&amp;client=firefox-b-d&amp;hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka &quot;STK&quot;; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě.
:: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC)

''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: &quot;Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek.&quot; To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře.

Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob.&quot; A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC)

== Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu ==
Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich:
* [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com

Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi.

K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku:
* [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com

Další videa:
* https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy
* https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney
* https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton
* aj.

A toto je aparentně celá debata:
* [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC)

== Studia mezinárodní politiky ==
Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC)

== Minimum viable product ==
Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj.

Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné.

Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí.

And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem.

Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur.

Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC)

== Možnost vs. pravděpodobnost ==
Z definice možnosti (&lt;&gt;) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova &quot;je možné&quot;. Roli může hrát fráze &quot;v principu&quot; (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz &quot;significant possibility&quot; namísto pouze &quot;possibility&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC)

''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby &quot;tah&quot; z normálního rozdělení sice  může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že &quot;tah&quot; skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC)

== Podstránky prvním velkým písmenem ==
V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým.

Relevantní diskuze:
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční'').
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše)

Dále:
* [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&amp;prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&amp;ns4=1&amp;fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu &quot;písmeno&quot; v archivech diskuzí]
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC)
: Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Založil jsem  [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na &quot;technologii&quot; nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC)

== Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů ==
Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs.

A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: &quot;[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života.&quot; 

To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy.

Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o &quot;essays&quot;: [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: &quot;[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training.&quot; Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: &quot;[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen.&quot;

Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6:
: &quot;Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα&quot;
Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím).

Další cvičení: analyzovat na ony &quot;dialogy&quot; různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad.

Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC)

== Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online ==
Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie.

Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC)

== Jakou plochu má Čertovo jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě.

Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], 
watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC)

== Jakou plochu má Viktoriino jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe.

Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka.

Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC)

== Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě ==
Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC)

== Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine ==
Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady:
* https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope
* https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky
* https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii
Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine.

Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC)

Raw wikitext stránky je k mání např. zde:
* https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde:
* https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Užitečné.

Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: &quot;This URL has been excluded from the Wayback Machine.&quot; Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC)

== Textově vyhledávací část v URL ==
Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco.

Otázky:
* Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže.
* Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku?
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer
*:: Mezera jako %20.
* Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url].
* Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje?
*: Metoda plného URl musí zabrat.
*: Ale já chci něco jako &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje)
*: A chci to i s mezerou: &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]
*:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko
*:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil]
*::: Ale to je ne tak hezké.
* Které prohlížeče ji podporují?
* Kde je to zmíněno ve Wikipedii?

Odkazy:
* https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments
* https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC)

== Upozorňování uživatelů na založení DOSu ==
Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět.

Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní).

Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek.

Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC)

== Neohrožený Mikeš ==
Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC)

== Osobní zkušenost s výukou ==
Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC)

== Článek o bodu ==
Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC)

== Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki ==
(Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.)

Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty.

Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii &quot;dotáhnout to do konce&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==
Připomínám sám sobě, že existuje [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]]. Je neprádná. Existuje i kategorie pro návrhy pravidel, kde jsou dvě mé stránky.

Existuje toto: [[:Kategorie:Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]], s obsahem:
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/O české Wikiverzitě]] -- defekt, toto není pravidlo
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Archiv]]
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Žádost o práva správce - kusurija]] -- defekt, toto není pravidlo
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Žádost o práva správce - kusurija (2.)]]  -- defekt, toto není pravidlo

Otázky:
* Mám k tématu nějakou podstránku v uživáku? Zatím nemám.
* Kde Pod lípou/jak-se-to-jmenuje je ona nedávná diskuze, podle které by se kategorie měla zrušit, s čímž nesouhlasím?

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:49 (UTC)

[[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]</text>
      <sha1>6bxp3lix32trl40ls5sc3zh171wnoen</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150547</id>
      <parentid>150546</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:50:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pravidla Wikiverzity */</comment>
      <origin>150547</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="56901" sha1="nawjsixapgvoicvcv2ym8rkk697bfpa" xml:space="preserve">Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu.

== Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta ==
Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině.

Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com
Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu.

Mnoho zábavy v nadzámčí.

(Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC)

== Astronomie a Jiří Grygar ==
Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci.

Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024
Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný?

Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC)

== Křehkost lidské paměti ==
Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze &quot;co si pamatuji&quot;. Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC)

== České texty řeckých a římských filozofů online ==
V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné.

Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů.

Odkazy:
* [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova &quot;online&quot; se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny
** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem

Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické.

Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem.

Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&amp;search=Plat%C3%B3n&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě].

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC)

== Názvy článků, jejich rozlišovače aj. ==
Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. &quot;Pojem (Dan Polansky)&quot;, místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy &quot;Pojem (2025)&quot;. Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy &quot;Pojem (2025, 2)&quot;. A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy &quot;Pojem (2)&quot;. Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím.

Ovšem tedy název &quot;Pojem/Dan Polansky&quot; na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC)

== Malé editace a pískoviště ==
V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC)
: Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC)

== Ukončení Fialy a svoboda slova ==
Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: &quot;Ukončit Fialu [...]&quot;. A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že &quot;ukončit Fialu&quot; může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i &quot;Ukončit vládu Fialy&quot;?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo &quot;Fiala&quot; daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též.

(Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC)

== Wikiverzita vs. Blogger ==
Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to.

Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj.

Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby &quot;legální&quot; jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces).

Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat.

Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC)

== Zda-li je Vltava vlastně Labe ==
Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco).

Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek &quot;Jihlávka čili Svratka?&quot;[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&amp;gbpv=1&amp;pg=PA146&amp;printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC)

K tomu:
: &quot;Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným.&quot;&lt;ref&gt;https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse&lt;/ref&gt;

A dále:
: 'Normalerweise behält  bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'&lt;ref&gt;https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe&lt;/ref&gt;
Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako &quot;skutečná&quot; Labe.

A ještě:
: 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht:
: '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'&lt;ref&gt;https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html&lt;/ref&gt;.

A pak:
: &quot;V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se.&quot;&lt;ref&gt;https://melnicek.cz/node/4664&lt;/ref&gt;

K tomu:
: &quot;Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava.&quot;&lt;ref&gt;https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek&lt;/ref&gt;

Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj.

Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně&lt;ref&gt;https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&amp;id=1980134&amp;x=14.4829122&amp;y=50.3467961&amp;z=15&lt;/ref&gt;.

Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]:
: &quot;Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen.&quot;

A další odkazy, bez citace výňatků:
* https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017
* https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why
* https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/
* https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau
* https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/
* https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary
* [[W:en: Tributary]], wikipedia.org
* [[W: Přítok]], wikipedia.org

Otázky:
* Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku?

K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC)

K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím &quot;okometricky&quot;, což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra).

Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC)

K tématu obecněji má co říci následující zdroj:
* [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014
*: &quot;A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length.&quot;
A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa:
* [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz
* [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000
* [[W:en: Source of the Amazon River]]
Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi &quot;hledání pramene Amazonky&quot;, slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC)

== Jak je dlouhá Volha ==
Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost.

Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy.

Porovnání se skutečností: 3 530 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Volga-River&lt;/ref&gt;. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC)

== Jak je dlouhý Rýn ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn.

Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší.

Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Rhine-River&lt;/ref&gt;. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC)

== Jak je dlouhá Svratka ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku.

Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km.

Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)&lt;/ref&gt;. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka&lt;/ref&gt;. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je &quot;geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute&quot;. Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více  zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC)

== Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše ==
Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense:
: &quot;Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’.&quot;&lt;ref&gt;https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop&lt;/ref&gt;
Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, &quot;copper&quot; výše je policista a &quot;ABC&quot; bude něco jako &quot;základy&quot;, i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické &quot;abeceda&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC)

== Jak dobře koupit auto ==
Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako &quot;vzdělávací&quot; projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce &quot;věda a výzkum&quot;. S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC)
:Sorrry že Vám lezu do &quot;neveřejného&quot; blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné &quot;zalidněnosti&quot; projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]]
:: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&amp;client=firefox-b-d&amp;hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka &quot;STK&quot;; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě.
:: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC)

''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: &quot;Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek.&quot; To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře.

Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob.&quot; A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC)

== Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu ==
Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich:
* [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com

Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi.

K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku:
* [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com

Další videa:
* https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy
* https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney
* https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton
* aj.

A toto je aparentně celá debata:
* [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC)

== Studia mezinárodní politiky ==
Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC)

== Minimum viable product ==
Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj.

Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné.

Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí.

And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem.

Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur.

Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC)

== Možnost vs. pravděpodobnost ==
Z definice možnosti (&lt;&gt;) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova &quot;je možné&quot;. Roli může hrát fráze &quot;v principu&quot; (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz &quot;significant possibility&quot; namísto pouze &quot;possibility&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC)

''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby &quot;tah&quot; z normálního rozdělení sice  může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že &quot;tah&quot; skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC)

== Podstránky prvním velkým písmenem ==
V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým.

Relevantní diskuze:
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční'').
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše)

Dále:
* [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&amp;prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&amp;ns4=1&amp;fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu &quot;písmeno&quot; v archivech diskuzí]
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC)
: Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Založil jsem  [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na &quot;technologii&quot; nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC)

== Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů ==
Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs.

A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: &quot;[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života.&quot; 

To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy.

Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o &quot;essays&quot;: [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: &quot;[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training.&quot; Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: &quot;[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen.&quot;

Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6:
: &quot;Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα&quot;
Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím).

Další cvičení: analyzovat na ony &quot;dialogy&quot; různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad.

Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC)

== Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online ==
Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie.

Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC)

== Jakou plochu má Čertovo jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě.

Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], 
watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC)

== Jakou plochu má Viktoriino jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe.

Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka.

Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC)

== Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě ==
Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC)

== Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine ==
Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady:
* https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope
* https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky
* https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii
Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine.

Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC)

Raw wikitext stránky je k mání např. zde:
* https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde:
* https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Užitečné.

Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: &quot;This URL has been excluded from the Wayback Machine.&quot; Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC)

== Textově vyhledávací část v URL ==
Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco.

Otázky:
* Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže.
* Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku?
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer
*:: Mezera jako %20.
* Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url].
* Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje?
*: Metoda plného URl musí zabrat.
*: Ale já chci něco jako &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje)
*: A chci to i s mezerou: &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]
*:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko
*:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil]
*::: Ale to je ne tak hezké.
* Které prohlížeče ji podporují?
* Kde je to zmíněno ve Wikipedii?

Odkazy:
* https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments
* https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC)

== Upozorňování uživatelů na založení DOSu ==
Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět.

Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní).

Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek.

Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC)

== Neohrožený Mikeš ==
Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC)

== Osobní zkušenost s výukou ==
Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC)

== Článek o bodu ==
Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC)

== Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki ==
(Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.)

Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty.

Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii &quot;dotáhnout to do konce&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==
Připomínám sám sobě, že existuje [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]]. Je neprádná. Existuje i kategorie pro návrhy pravidel, kde jsou dvě mé stránky.

Existuje toto: [[:Kategorie:Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]], s obsahem:
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/O české Wikiverzitě]] -- defekt, toto není pravidlo; asi se tam dostala skrze transkluzi &lt;nowiki&gt;{{Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Archiv}}&lt;/nowiki&gt;
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Archiv]]
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Žádost o práva správce - kusurija]] -- defekt, toto není pravidlo
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Žádost o práva správce - kusurija (2.)]]  -- defekt, toto není pravidlo

Otázky:
* Mám k tématu nějakou podstránku v uživáku? Zatím nemám.
* Kde Pod lípou/jak-se-to-jmenuje je ona nedávná diskuze, podle které by se kategorie měla zrušit, s čímž nesouhlasím?

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:50 (UTC)

[[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]</text>
      <sha1>nawjsixapgvoicvcv2ym8rkk697bfpa</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150548</id>
      <parentid>150547</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:53:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pravidla Wikiverzity */</comment>
      <origin>150548</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="56935" sha1="24cz2w15ss20psrq3tbd5y8lj5ak8oo" xml:space="preserve">Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu.

== Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta ==
Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině.

Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com
Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu.

Mnoho zábavy v nadzámčí.

(Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC)

== Astronomie a Jiří Grygar ==
Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci.

Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024
Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný?

Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC)

== Křehkost lidské paměti ==
Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze &quot;co si pamatuji&quot;. Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC)

== České texty řeckých a římských filozofů online ==
V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné.

Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů.

Odkazy:
* [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova &quot;online&quot; se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny
** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem

Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické.

Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem.

Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&amp;search=Plat%C3%B3n&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě].

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC)

== Názvy článků, jejich rozlišovače aj. ==
Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. &quot;Pojem (Dan Polansky)&quot;, místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy &quot;Pojem (2025)&quot;. Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy &quot;Pojem (2025, 2)&quot;. A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy &quot;Pojem (2)&quot;. Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím.

Ovšem tedy název &quot;Pojem/Dan Polansky&quot; na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC)

== Malé editace a pískoviště ==
V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC)
: Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC)

== Ukončení Fialy a svoboda slova ==
Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: &quot;Ukončit Fialu [...]&quot;. A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že &quot;ukončit Fialu&quot; může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i &quot;Ukončit vládu Fialy&quot;?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo &quot;Fiala&quot; daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též.

(Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC)

== Wikiverzita vs. Blogger ==
Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to.

Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj.

Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby &quot;legální&quot; jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces).

Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat.

Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC)

== Zda-li je Vltava vlastně Labe ==
Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco).

Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek &quot;Jihlávka čili Svratka?&quot;[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&amp;gbpv=1&amp;pg=PA146&amp;printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC)

K tomu:
: &quot;Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným.&quot;&lt;ref&gt;https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse&lt;/ref&gt;

A dále:
: 'Normalerweise behält  bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'&lt;ref&gt;https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe&lt;/ref&gt;
Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako &quot;skutečná&quot; Labe.

A ještě:
: 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht:
: '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'&lt;ref&gt;https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html&lt;/ref&gt;.

A pak:
: &quot;V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se.&quot;&lt;ref&gt;https://melnicek.cz/node/4664&lt;/ref&gt;

K tomu:
: &quot;Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava.&quot;&lt;ref&gt;https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek&lt;/ref&gt;

Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj.

Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně&lt;ref&gt;https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&amp;id=1980134&amp;x=14.4829122&amp;y=50.3467961&amp;z=15&lt;/ref&gt;.

Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]:
: &quot;Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen.&quot;

A další odkazy, bez citace výňatků:
* https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017
* https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why
* https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/
* https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau
* https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/
* https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary
* [[W:en: Tributary]], wikipedia.org
* [[W: Přítok]], wikipedia.org

Otázky:
* Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku?

K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC)

K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím &quot;okometricky&quot;, což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra).

Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC)

K tématu obecněji má co říci následující zdroj:
* [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014
*: &quot;A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length.&quot;
A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa:
* [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz
* [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000
* [[W:en: Source of the Amazon River]]
Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi &quot;hledání pramene Amazonky&quot;, slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC)

== Jak je dlouhá Volha ==
Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost.

Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy.

Porovnání se skutečností: 3 530 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Volga-River&lt;/ref&gt;. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC)

== Jak je dlouhý Rýn ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn.

Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší.

Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Rhine-River&lt;/ref&gt;. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC)

== Jak je dlouhá Svratka ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku.

Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km.

Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)&lt;/ref&gt;. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka&lt;/ref&gt;. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je &quot;geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute&quot;. Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více  zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC)

== Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše ==
Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense:
: &quot;Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’.&quot;&lt;ref&gt;https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop&lt;/ref&gt;
Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, &quot;copper&quot; výše je policista a &quot;ABC&quot; bude něco jako &quot;základy&quot;, i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické &quot;abeceda&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC)

== Jak dobře koupit auto ==
Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako &quot;vzdělávací&quot; projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce &quot;věda a výzkum&quot;. S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC)
:Sorrry že Vám lezu do &quot;neveřejného&quot; blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné &quot;zalidněnosti&quot; projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]]
:: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&amp;client=firefox-b-d&amp;hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka &quot;STK&quot;; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě.
:: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC)

''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: &quot;Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek.&quot; To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře.

Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob.&quot; A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC)

== Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu ==
Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich:
* [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com

Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi.

K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku:
* [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com

Další videa:
* https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy
* https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney
* https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton
* aj.

A toto je aparentně celá debata:
* [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC)

== Studia mezinárodní politiky ==
Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC)

== Minimum viable product ==
Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj.

Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné.

Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí.

And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem.

Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur.

Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC)

== Možnost vs. pravděpodobnost ==
Z definice možnosti (&lt;&gt;) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova &quot;je možné&quot;. Roli může hrát fráze &quot;v principu&quot; (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz &quot;significant possibility&quot; namísto pouze &quot;possibility&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC)

''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby &quot;tah&quot; z normálního rozdělení sice  může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že &quot;tah&quot; skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC)

== Podstránky prvním velkým písmenem ==
V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým.

Relevantní diskuze:
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční'').
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše)

Dále:
* [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&amp;prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&amp;ns4=1&amp;fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu &quot;písmeno&quot; v archivech diskuzí]
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC)
: Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Založil jsem  [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na &quot;technologii&quot; nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC)

== Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů ==
Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs.

A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: &quot;[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života.&quot; 

To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy.

Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o &quot;essays&quot;: [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: &quot;[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training.&quot; Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: &quot;[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen.&quot;

Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6:
: &quot;Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα&quot;
Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím).

Další cvičení: analyzovat na ony &quot;dialogy&quot; různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad.

Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC)

== Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online ==
Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie.

Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC)

== Jakou plochu má Čertovo jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě.

Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], 
watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC)

== Jakou plochu má Viktoriino jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe.

Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka.

Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC)

== Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě ==
Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC)

== Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine ==
Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady:
* https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope
* https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky
* https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii
Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine.

Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC)

Raw wikitext stránky je k mání např. zde:
* https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde:
* https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Užitečné.

Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: &quot;This URL has been excluded from the Wayback Machine.&quot; Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC)

== Textově vyhledávací část v URL ==
Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco.

Otázky:
* Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže.
* Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku?
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer
*:: Mezera jako %20.
* Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url].
* Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje?
*: Metoda plného URl musí zabrat.
*: Ale já chci něco jako &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje)
*: A chci to i s mezerou: &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]
*:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko
*:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil]
*::: Ale to je ne tak hezké.
* Které prohlížeče ji podporují?
* Kde je to zmíněno ve Wikipedii?

Odkazy:
* https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments
* https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC)

== Upozorňování uživatelů na založení DOSu ==
Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět.

Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní).

Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek.

Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC)

== Neohrožený Mikeš ==
Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC)

== Osobní zkušenost s výukou ==
Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC)

== Článek o bodu ==
Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC)

== Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki ==
(Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.)

Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty.

Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii &quot;dotáhnout to do konce&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==
Připomínám sám sobě, že existuje [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]]. Je neprádná. Existuje i kategorie pro návrhy pravidel, kde jsou dvě mé stránky.

Existuje toto: [[:Kategorie:Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]], s obsahem:
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/O české Wikiverzitě]] -- defekt, toto není pravidlo; asi se tam dostala skrze transkluzi &lt;nowiki&gt;{{Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Archiv}}&lt;/nowiki&gt;
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Archiv]]
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Žádost o práva správce - kusurija]] -- defekt, toto není pravidlo
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Žádost o práva správce - kusurija (2.)]]  -- defekt, toto není pravidlo

Hlasování o pravidle např. zde:
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor/Archiv_2014#Hlasování o Pravidlech pro správce]]

Otázky:
* Mám k tématu nějakou podstránku v uživáku? Zatím nemám.
* Kde Pod lípou/jak-se-to-jmenuje je ona nedávná diskuze, podle které by se kategorie měla zrušit, s čímž nesouhlasím?

---18. 10. 2026, 10:53 (UTC)

[[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]</text>
      <sha1>24cz2w15ss20psrq3tbd5y8lj5ak8oo</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150550</id>
      <parentid>150548</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:54:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Pravidla Wikiverzity */</comment>
      <origin>150550</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="56028" sha1="gnm2tvhq7y26soxyg8ztoiodlx09w4m" xml:space="preserve">Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu.

== Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta ==
Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině.

Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com
Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu.

Mnoho zábavy v nadzámčí.

(Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC)

== Astronomie a Jiří Grygar ==
Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci.

Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024
Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný?

Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC)

== Křehkost lidské paměti ==
Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze &quot;co si pamatuji&quot;. Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC)

== České texty řeckých a římských filozofů online ==
V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné.

Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů.

Odkazy:
* [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova &quot;online&quot; se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny
** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem

Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické.

Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem.

Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&amp;search=Plat%C3%B3n&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě].

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC)

== Názvy článků, jejich rozlišovače aj. ==
Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. &quot;Pojem (Dan Polansky)&quot;, místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy &quot;Pojem (2025)&quot;. Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy &quot;Pojem (2025, 2)&quot;. A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy &quot;Pojem (2)&quot;. Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím.

Ovšem tedy název &quot;Pojem/Dan Polansky&quot; na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC)

== Malé editace a pískoviště ==
V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC)
: Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC)

== Ukončení Fialy a svoboda slova ==
Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: &quot;Ukončit Fialu [...]&quot;. A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že &quot;ukončit Fialu&quot; může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i &quot;Ukončit vládu Fialy&quot;?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo &quot;Fiala&quot; daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též.

(Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC)

== Wikiverzita vs. Blogger ==
Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to.

Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj.

Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby &quot;legální&quot; jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces).

Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat.

Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC)

== Zda-li je Vltava vlastně Labe ==
Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco).

Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek &quot;Jihlávka čili Svratka?&quot;[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&amp;gbpv=1&amp;pg=PA146&amp;printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC)

K tomu:
: &quot;Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným.&quot;&lt;ref&gt;https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse&lt;/ref&gt;

A dále:
: 'Normalerweise behält  bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'&lt;ref&gt;https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe&lt;/ref&gt;
Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako &quot;skutečná&quot; Labe.

A ještě:
: 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht:
: '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'&lt;ref&gt;https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html&lt;/ref&gt;.

A pak:
: &quot;V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se.&quot;&lt;ref&gt;https://melnicek.cz/node/4664&lt;/ref&gt;

K tomu:
: &quot;Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava.&quot;&lt;ref&gt;https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek&lt;/ref&gt;

Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj.

Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně&lt;ref&gt;https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&amp;id=1980134&amp;x=14.4829122&amp;y=50.3467961&amp;z=15&lt;/ref&gt;.

Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]:
: &quot;Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen.&quot;

A další odkazy, bez citace výňatků:
* https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017
* https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why
* https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/
* https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau
* https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/
* https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary
* [[W:en: Tributary]], wikipedia.org
* [[W: Přítok]], wikipedia.org

Otázky:
* Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku?

K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC)

K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím &quot;okometricky&quot;, což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra).

Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC)

K tématu obecněji má co říci následující zdroj:
* [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014
*: &quot;A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length.&quot;
A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa:
* [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz
* [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000
* [[W:en: Source of the Amazon River]]
Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi &quot;hledání pramene Amazonky&quot;, slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC)

== Jak je dlouhá Volha ==
Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost.

Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy.

Porovnání se skutečností: 3 530 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Volga-River&lt;/ref&gt;. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC)

== Jak je dlouhý Rýn ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn.

Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší.

Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Rhine-River&lt;/ref&gt;. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC)

== Jak je dlouhá Svratka ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku.

Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km.

Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)&lt;/ref&gt;. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka&lt;/ref&gt;. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je &quot;geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute&quot;. Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více  zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC)

== Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše ==
Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense:
: &quot;Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’.&quot;&lt;ref&gt;https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop&lt;/ref&gt;
Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, &quot;copper&quot; výše je policista a &quot;ABC&quot; bude něco jako &quot;základy&quot;, i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické &quot;abeceda&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC)

== Jak dobře koupit auto ==
Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako &quot;vzdělávací&quot; projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce &quot;věda a výzkum&quot;. S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC)
:Sorrry že Vám lezu do &quot;neveřejného&quot; blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné &quot;zalidněnosti&quot; projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]]
:: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&amp;client=firefox-b-d&amp;hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka &quot;STK&quot;; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě.
:: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC)

''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: &quot;Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek.&quot; To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře.

Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob.&quot; A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC)

== Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu ==
Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich:
* [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com

Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi.

K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku:
* [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com

Další videa:
* https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy
* https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney
* https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton
* aj.

A toto je aparentně celá debata:
* [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC)

== Studia mezinárodní politiky ==
Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC)

== Minimum viable product ==
Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj.

Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné.

Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí.

And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem.

Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur.

Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC)

== Možnost vs. pravděpodobnost ==
Z definice možnosti (&lt;&gt;) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova &quot;je možné&quot;. Roli může hrát fráze &quot;v principu&quot; (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz &quot;significant possibility&quot; namísto pouze &quot;possibility&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC)

''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby &quot;tah&quot; z normálního rozdělení sice  může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že &quot;tah&quot; skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC)

== Podstránky prvním velkým písmenem ==
V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým.

Relevantní diskuze:
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční'').
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše)

Dále:
* [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&amp;prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&amp;ns4=1&amp;fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu &quot;písmeno&quot; v archivech diskuzí]
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC)
: Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Založil jsem  [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na &quot;technologii&quot; nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC)

== Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů ==
Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs.

A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: &quot;[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života.&quot; 

To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy.

Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o &quot;essays&quot;: [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: &quot;[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training.&quot; Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: &quot;[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen.&quot;

Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6:
: &quot;Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα&quot;
Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím).

Další cvičení: analyzovat na ony &quot;dialogy&quot; různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad.

Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC)

== Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online ==
Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie.

Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC)

== Jakou plochu má Čertovo jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě.

Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], 
watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC)

== Jakou plochu má Viktoriino jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe.

Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka.

Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC)

== Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě ==
Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC)

== Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine ==
Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady:
* https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope
* https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky
* https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii
Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine.

Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC)

Raw wikitext stránky je k mání např. zde:
* https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde:
* https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Užitečné.

Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: &quot;This URL has been excluded from the Wayback Machine.&quot; Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC)

== Textově vyhledávací část v URL ==
Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco.

Otázky:
* Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže.
* Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku?
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer
*:: Mezera jako %20.
* Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url].
* Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje?
*: Metoda plného URl musí zabrat.
*: Ale já chci něco jako &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje)
*: A chci to i s mezerou: &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]
*:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko
*:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil]
*::: Ale to je ne tak hezké.
* Které prohlížeče ji podporují?
* Kde je to zmíněno ve Wikipedii?

Odkazy:
* https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments
* https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC)

== Upozorňování uživatelů na založení DOSu ==
Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět.

Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní).

Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek.

Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC)

== Neohrožený Mikeš ==
Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC)

== Osobní zkušenost s výukou ==
Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC)

== Článek o bodu ==
Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC)

== Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki ==
(Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.)

Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty.

Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii &quot;dotáhnout to do konce&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==
Zakládám [[Uživatel:Dan Polansky/Pravidla Wikiverzity]]. Editovat podstránku je praktičtější než editovat blogový příspěvek. -[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:54 (UTC)

[[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]</text>
      <sha1>gnm2tvhq7y26soxyg8ztoiodlx09w4m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Diskuse s uživatelem:Kychot</title>
    <ns>3</ns>
    <id>20693</id>
    <revision>
      <id>150542</id>
      <parentid>149471</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:36:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>+Existence smazáníhodncýh stránek v principu</comment>
      <origin>150542</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38712" sha1="62m3rstmrv4kylngnknqkmry2vg7hzw" xml:space="preserve">{| align=center style=&quot;background: #eef; border: 1px solid #aaa; padding: .2em; margin-bottom: 3px; font-size: 95%; width: auto;&quot;
| style=&quot;padding-right: 4px; padding-left: 4px;&quot; | [[Image:Talk face.svg|50px|]]
| &lt;big&gt;'''Návod k použití''' / '''How to talk in here'''&lt;/big&gt;&lt;br&gt;
Pokud chcete něco sdělit '''vy''' '''mně''', napište mi '''sem''', odpovím vám '''tady'''.&lt;br /&gt;
Pokud '''já''' chci něco '''vám''', napíšu vám na '''vaši''' diskusní stránku, odpovězte mi '''tam'''.&lt;br /&gt;
&lt;small&gt;Píši to v množném čísle – můžete mi klidně tykat.&lt;/small&gt;

If '''you''' want to tell '''me''' something, do so '''here''' and I will reply '''here.'''&lt;br /&gt;
If '''I''' want to tell '''you''' something, I will do that on '''your''' talk page; please reply to me '''there'''.
|}

== Archiv ==

* [[betawikiversity:User_talk:Kychot]] od 2007-05-04
* [[/2008]]
* [[/2009]]
* [[/2010..2025]]

== Podstránky velkým písmenem ==
Mohu vás poprosit o vyjádření zde:
: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]]
Rád bych ty podstránky nechal přesunout na první velké písmeno (např. [[Emacs/instalace]] na [[Emacs/Instalace]]) a k tomu by byl ideální výslovný souhlas jejich zakladatele a tvůrce, což jste vy. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 21. 2. 2026, 06:55 (UTC)

== Březen 2026 ==
Založil jsem [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]], kde stížnosti se týkají i vaší osoby. Asi je fér vás na to upozornit i zde, byť je tam ping, proto tak činím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:50 (UTC)

== Linux ==

Xubuntu je tvoje jediný distro, nebo znáš i jiný? [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 17. 3. 2026, 17:16 (UTC)

:Začínal jsem na Slackware, pak Debian, pak Ubuntu, zkoušel jsem Lubuntu a zůstal na Xubuntu. Mezitím Ultrix, to byl ale profi Unix od DEC. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 17. 3. 2026, 17:30 (UTC)

== You may be an eligible candidate for the U4C election ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Greetings,

The [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C)]] seeks candidates for the 2026 election. The U4C is the global committee responsible for overseeing enforcement of the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]]. Elections are held annually, if elected a committee member serves for two years.

This year the U4C requires candidates to hold administrator rights on at least one wiki, which is why you are being contacted as you appear to hold this right. There are other requirements, such as candidates must be at least 18 years old and may not be employed by the Wikimedia Foundation or other related chapters and affiliates. You can find more information in the [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026#Call_for_Candidates|call for candidates on Meta-wiki]]. Additionally, the committee's working language is English; some ability to communicate in English is required.

The election opens on 18 May, if you are eligible and interested you have until 10 May to submit your candidacy. There will week between for candidates to answer questions from the community. Voting takes place privately in [[m:Special:MyLanguage/SecurePoll|SecurePoll]], successful candidates must receive at least 60% support. More information is available on [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|the 2026 Elections page]], including timelines and other candidacy information. If you read over the material and consider yourself qualified, please consider submitting your name to run for the committee. If you think someone else in your community might be interested and qualified, please encourage them to run.

In partnership with the U4C -- [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User_talk:Keegan (WMF)|talk]]) 28. 4. 2026, 18:30 (UTC) &lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/test&amp;oldid=30471712 --&gt;

== DOS - Emacs instalace ==
Pro vaši informaci: otevřel jsem DOS: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Emacs/instalace]] pro [[Emacs/instalace]] (zal. 2021). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:10 (UTC)

== Archivace uživatelské diskuzní stránky ==
Stránka má nyní přes 250 KB, což je docela hodně. Navrhuji či prosím, abyste stránku zarchivoval, řekněme s ponecháním nedávnějších diskuzí. Jednak se velikost projeví při editování této stránky jakýmsi cukáním či divnými pauzami a jednak každá další revize stránky se ukládá nediffově (co vím), takže i tento příspěvek do databáze MediaWiki uložil dalších 250 KB. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:24 (UTC)

== EMmotor ==
Přesunul jste stránku [[EMmotor]] sem: [[Balada o virtuální ojnici/EMmotor]], přitom je ta stránka dána v DOSu. Přijde mi nevhodné přesouvat někam stránky, kterou jsou v DOSu. Ani jste ten přesun nenavrhl někde k diskuzi. Žádám vás, abyste stránku přesunul zpět. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:45 (UTC)

:Přesměrování ukazuje na původní stránku, takže Vašemu DOSu nic nebrání. Naopak, stránky které jsou v DOSu, je vhodné upravit tak, aby vyhovovaly ustáleným zvykům, ještě před skončením DOSu. A aby bylo vidět, že jsou aktivní. Zpět nic přesouvat nebudu. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:50 (UTC)
:: Co má přesun společného s ustálenými zvyky? O kterých zvycích to mluvíte? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:58 (UTC)

Dále z čeho jste usoudil, že stránky splňují definiční znaky ''balady''? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:47 (UTC)

:Tak mě to napadlo. Nic Vám nebrání, abyste sbírku přejmenoval, pokud budete mít lepší nápad. Dosud je to v Hlavním prostoru. Až to bude v US, už do toho nebudeme moci hrabat. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:51 (UTC)
:: Já se vás neptám, co vás napadlo, já se vás ptám, na základě čeho jste entitu umístil pod hlavu. Rozumíte otázce? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:58 (UTC)
:::Ptal jste se, proč jsem tři diskutované stránky sjednotil do projektu [[Balada o virtuální ojnici]] a nelíbila se Vám balada. Nás ve škole učili, že např. [[w: Jiří Wolker]] ve své básnické sbírce ''Balady a romance'' hodně posunul dosud zaběhaný význam slova &quot;balada&quot;. Vás to učili ještě také? A to už je více jak 100 let, takže jsem usoudil, že ten termín můžeme použít. Ovšem pokud se Vám víc zamlouvá výraz ''romance'', můžeme sbírku přejmenovat na ''Romance o virtuální ojnici''. A proč jsem vůbec ty tři stránky sjednotil pod společný projekt? Protože všechny tyto stránky, navrhované Vámi v DOSu, mají velmi mnoho společného. I včetně Vašich argumentů na přesun nebo smazání. Proto mi přijde zcela zbytečně redundantní diskutovat o nich odděleně, rozhodně konstruktivnější bylo by o nich diskutovat v jednom DOSu an bloc. Proto mi přijde, že to, co jsem udělal já, tj. že jsem tyto stránky sjednotil do jednoho logicky souvisejícího projektu, jste měl už předtím udělat Vy, a pak teprve vypsat DOS na celý projekt. Udělal jsem tím pádem logicky jen práci za Vás a zbytečně jsem si tím pádem přidělal práci. To, co stačilo udělat jednou, jsem kvůli Vám musel dělat třikrát. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:11 (UTC)
:::: K &quot;jsem kvůli Vám musel dělat třikrát&quot;: vůbec ne. Vůbec jste ''nemusel'' zasahovat. Stačilo přijít do těch DOSů a podpořit smazání, byť by i třikrát. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:42 (UTC)
:: Ostatně polovulgárně &quot;hrabat&quot; do ničeho nebudeme; budeme, pokud něco, spisovně a neutrálně &quot;zasahovat&quot; a to nikoli do nějakého &quot;US&quot; nýbrž do &quot;uživatelského prostoru&quot;, případně &quot;uživáku&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:03 (UTC)
:::Slovo ''uživák'' tady zavádíte Vy. Slyším ho od Vás poprvé v životě, tady na Wikiverzitě jsem se s ním ještě nikdy nesetkal. Je to takový slangový novotvar, který se mi vůbec nelíbí. A pokud se Vám nelíbí, že já používám všeobecně srozumitelnou zkratku US, tak zase Vy přestaňte používat ten Váš novotvar. Děkuji. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:16 (UTC)
:::: Slovo &quot;uživák&quot; je transparentně srozumitelné, po vzoru např. &quot;hlavák&quot; coby hlavní nádraží jako něco hlavního. Užívat ho nemusíte; můžete užít &quot;uživatelský jmenný prostor&quot;. Zkratka &quot;US&quot; je netransparentní, vycházející z ''anglického'' &quot;user space&quot;, čili pro nezasvěceného čtenáře hůře dešifrovatelná. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:26 (UTC)

A vzhledem k tomu, že jste správce (nebo nejste?): proč jste po přesunu ponechal přesměrování, když už tedy? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:01 (UTC)

Ještě jinak. Po vašem přesunu vznikl z DOSové cedulky ve stránce redlink, takže už se nejde přímočaře prokliknout na DOSí diskuzi samotnou. Znovu proto nabádám/prosím/co-už-vlastně na přesun zpět. Vylepšovat stránky k nápravě závad během DOSu jistě lze, ale ne přesouvat kolem, leda by snad pro to byl nějaký výjimečný, velmi dobrý důvod, který zde ale nevidím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 07:26 (UTC)

:Dobrý důvod jsem Vám vysvětlil výše. Redlinky už jsem napravil, jde to prokliknout normálně.
:* [[Balada o virtuální ojnici/Virtuální Klika]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/EIMK]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/EMmotor]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/Virtuální Klika]]
:Děkuji za upozornění. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 09:56 (UTC)
:: Důvod jste mi nevysvětlit, nebo necitujete srozumitelně místo, kde jste mi ho vysvětlil, protože &quot;výše&quot; není jednoznačná specifikace věty či sekvence vět.
:: Dále jste nepodal vysvětlení, proč tyto věci jsou &quot;balady&quot;, ani není z ničeho patrné, že slovu &quot;balada&quot; vůbec rozumíte či v jakém ho užíváte smyslu; pro definice viz např. IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=balada]. Podle mě ASCS 1 a ASCS 2 jsou dva významy, které se na stránky nevztahují, tedy jste snad musel slovo použít ve významu nepokryté v ASCS; ve kterém významu? Čili jakou definici slova &quot;balada&quot; jste použil? (Že Neruda něco popletl nás nemusí zajímat; užití slova v jiném významu jedním autorem ještě daný význam neustavuje jako jeden ze slovníkových.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:17 (UTC)
:::O Nerudovi jsem nepsal ani slovo. Pokud si pletete autory, tak už opravdu nemíním s Vámi diskutovat o sémantických pojmech. Děkuji za porozumění. Howgh. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:19 (UTC)
:::: {{W|Balady a romance}} uvádí jako autora Nerudu; můžete prosím odkázat na dílo téhož jména, jehož autorem je Wolker? Jinak sousloví &quot;sémantický pojem&quot; je tak nejspíš slovní salát než co jiného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:22 (UTC)
:::: Ale nechme tangentu o Nerudovi či Walkerovi stranou. Čili jakou definici slova &quot;balada&quot; jste použil? (S čím si zatopím v tom kotli na biomasu?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:27 (UTC)
:::::Máte pravdu, ''Balady a romance'' jsou od Nerudy, popletlo se mi to, omylem jsem ji přiřkl Wolkerovi. Měl jsem zrovna na mysli ''Baladu o očích topičových'', ''Baladu o nenarozeném dítěti'' či ''Baladu o snu'' a to jsou básně z Wolkerovy sbírky [[s: Těžká hodina]]. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:37 (UTC)
:::::: Chyba se snadno stane. I proto považuji váš výrok za skandálně špatný a doporučuji ho výše proškrtnout: &quot;Pokud si pletete autory, tak už opravdu nemíním s Vámi diskutovat o sémantických pojmech&quot;. Jakou definici slova &quot;balada&quot; (nebo &quot;biomasa&quot;) jste použil? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:42 (UTC)
: Až teď jsem si všiml [[:Šablona:Diskuse o smazání]]:
:: &quot;Stránku můžete dále upravovat, ale až do skončení diskuse ji nepřesouvejte, neodstraňujte její obsah a ani toto upozornění.&quot;
: Takže jste porušil pravidla, máme-li tak chápat text šablony. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 04:22 (UTC)
::No vidíte, člověk se furt učí. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 5. 5. 2026, 20:44 (UTC)
::: Nikoli &quot;furt&quot; (to je obecná čeština čili kolokviální nižší) nýbrž &quot;pořád&quot;. Nejsem tady s vámi v hospodě mezi kamarády. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 04:34 (UTC)

== Kapitalizace ==
Na stránce [[Emacs/Perl]] nacházím následující problémy:
* &quot;emacsu&quot;: Emacs se píše s velkým
* &quot;debian&quot;: Debian se píše s velkým
* &quot;ubuntu&quot;: Ubuntu se píše s velkým
Problémy se dost možná týkají celé sady podstránek stránky [[Emacs]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 07:05 (UTC)

:Díky za upozornění, provedeno: Emacs, Perl, Ubuntu: https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Emacs/Perl&amp;diff=prev&amp;oldid=147693
:Jen u debianu si nejsem jistý, na svém oficiálním logu má na začátku malé d: &quot;debian&quot;: [[c: File:Debian-OpenLogo.svg]]
:--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 09:13 (UTC)
:: Děkuji. Pro zjištění odkazové/citační formy entity často užívám Wikidata, zde [[D:Q7715973]], odkud se čast odkazují knihovní autority, např. NK ČR AUT. Tam mají v labelu &quot;Debian&quot;. Další zdroj je en:WP, kde píší např. &quot;As of January 2026, the Debian community has over 1,400 active contributors [...]&quot;. A pak Debian samotný: https://www.debian.org/, mapř. &quot;What makes Debian special&quot;. Facit: &quot;Debian&quot;, nikoli &quot;debian&quot;, vzdor matoucímu logu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:12 (UTC)
:: Ovšem tedy ten kapitalizační zmatek správců Debianu je značný, např. &quot;Debian is a complete Free Operating System!&quot;, což je kapitalizační karambol. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:20 (UTC)
:: Změnil jsem to na &quot;Debian&quot;, dle zdůvodnění výše. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 04:38 (UTC)

== Chybná archivace ==
Zarchivoval jste do stránky [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010-01-24..2026-05-03]] i právě probíhající diskuze, což jistě není dobré. Navrhuji čerstvě probíhající diskuze z archivu vyjmout a vložit je sem. Problém je jistě i v názvu a koncepci toho archivu: běžné je archivovat po rocích a je to osvědčené a nikoli archiv definovat hraničními dny. Takže by více dávalo smysl např. &quot;Diskuse s uživatelem:Kychot/Archiv/2010-2025&quot; a rok 2026 už do toho nezahrnovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:46 (UTC)

:Nerad něco edituji metodou Copy&amp;Paste. Čistější řešení je dle mého názoru celou stránku přejmenovat, jak stojí a leží. Ale O.K., udělal jsem to dle Vaší žádosti. A že jsem archivoval uprostřed &lt;cite&gt;právě probíhající diskuze&lt;/cite&gt;, to jsem netušil – měl jsem za to, že už jsem zareagoval na ''všechny'' Vaše poznámky a připomínky, že dalšího již netřeba a že naše diskuse tím pro dnešek ''skončila''. Chtěl jsem to už mít za sebou, protože ta archivace byla jedním z Vašich prvních požadavků. A je neděle a já mám v plánu dělat i jiné věci, než si ji kazit podobnými nekonečnými diskusemi. Už jsem jednou napsal ''Howgh'', tak jsem předpokládal, že pochopíte. Děkuji.  --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:12 (UTC)
:: Však již dnes reagovat nemusíte a můžeme pokračovat zítra či pozítří. Pořád jste nevysvětlil vaši definici slova &quot;balada&quot;. Kdybyste do věcí zbytečně neobratně nezasahoval, nebylo by potřeba nic diskutovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:31 (UTC)

Zároveň nechápu, proč jste přesunul např. tuto stránku: [[Diskuse s uživatelem:Kychot/70]] (a další /N kde N je přirozené číslo); ta snad mohla zůstat, kde bylo. Šlo jen o to vytvořit archiv a do něj ''zkopírovat'' archivovanou diskuzi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:55 (UTC)

:Odpověděl jsem výše: Nerad něco ''kopíruju''. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:13 (UTC)
:: &quot;Nerad&quot; není racionální vysvětlení, pouze hedonické sebeodhalení. Kopírování je při takové archivaci osvědčené. A onen přesun, včetně podstránek, způsobil řadu nežádaných účinků, které jste si ještě neopravil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:19 (UTC)

Děkuji. Můžete prosím ještě diskuze z roku 2026 přesunout z archivu [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025]] sem? Můžu to i udělat za vás, když mi dáte svolení. (Drobnost: dvě tečky jako spojení dvou roků jsou poněkud nestandardní; standarní by bylo &quot;-&quot;. Ale to už je vážně maličkost.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:07 (UTC)

:Samozřejmě jsem udělal, i když jsem se musel hodně moc přemáhat, jak jsem psal, Copy&amp;Paste je ''krajní'' řešení. Dvě tečky za sebou jsou standardním označením intervalu snad ve většině programovacích jazyků. Hyphen &quot;-&quot; se používá u ISO označení data, takže kdybych napsal 2020-2025, tak by to na první pohled vypadalo, jako že tam to druhé hyphen chybí a měl být datum 2020-20-25, což je samozřejmě blbost, protože 20. měsíc nemáme. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:19 (UTC)
:: Ohledně &quot;standardním označením intervalu snad ve většině programovacích jazyků&quot;: opravdu? Kromě Perlu kterých? A toto není programovací jazyk. Mínus je osvědčený a vaše námitky nepřesvědčivé; kdyžtak se dá ještě užít en-dash. Ale jak jsem řekl, toto je maličkost; horší jsou ty nadbytečné přesuny, které jste provedl též, včetně přesunu stránky [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2008]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:22 (UTC)
:: Ne, že by na tom tak záleželo, ale nepletu-li se, tak ani jeden ze čtyř lídrů v TIOBE index neužívají takto &quot;..&quot; a sice C, C++, Java a Python. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:27 (UTC)

Můžete prosím přesunout [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025/2008]] na [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2008]], aby to dávalo větší smysl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:16 (UTC)

:Přesunul jsem, ale je v tom ještě větší bordel: https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Kychot/2010-01-24..2026-05-03/2008&amp;redirect=no V neděli prostě nemám ve zvyku pracovat a navíc se mi tu podělá celý Internet, za chvíli už nebudu mít žádnou konektivitu, musím to celé doma překopat, jedu přes LTE a musím přemístit anténu na jiné místo a tím překonfigurovat všechny Wi-Fi a twist routery a Vy mě tu nutíte do takových hovadin, jsem nervozní a tlačí mě čas a pak nemyslím, a to mám ještě dnes dodělat nějaký experiment a abstrakt na konferenci, jinak z toho bude průšvih. Přijde mi, že Vy nemáte asi co jiného na práci, než se hrabat ve VW a tak si nedovedete ani představit, že další lidé řeší i jiné věci. To, co píšete, klidně počká ten týden nebo dva. '''HOWGH'''. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:37 (UTC)
:: Nepřesunul; stránka je pořád zde nepřesunutá: [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025/2008]].
:: Za vaše rozhodnutí reagovat v neděli si odpovídáte sám. Vy určujete, který den se čemu budete věnovat. Můžete například v neděli Wikiverzitu směle ignorovat a přijít sem až v pondělí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:47 (UTC)
: Zkusil jsem opravit přesun např. [[Diskuse s uživatelem:Kychot/cestovatel/Girona]], ale nějak mi to nezafungovalo; tvářilo se to, že to něco přesunulo či prohodilo, ale výsledek je neuspokojivý, a nyní už mi říká, že cíl přesunu existuje. Asi to budete muset později, až budete mít čas, udělat sám s využitím vašich správcovských práv (nebo to necháte rozbité). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 05:11 (UTC)

== TP-LINK Archer C2 AC900 ==
Založil jste čerstvě stránku [[TP-LINK Archer C2 AC900]]. Třeba je stránka v pořádku, ale mě to přijde, že si z hlavního prostoru Wikiverzity děláte osobní web host, kam si ukládáte cokoli, co se vám právě hodí. Tomu ještě více než diskutovaná stránka odpovídá [[Emacs/instalace]], kterou jsem dal do DOSu, ale i diskutovaná stránka ve mě budí pochybnosti o tom, co že je vlastně její vzdělávací účel a zda tedy vzdělávacímu účelu vyhovuje vytvořit databázi technických specifikací různých zařízení. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 04:19 (UTC)

:Nedávám tam to, co se mi právě hodí, ale to, na čem právě pracuji a jaký problém řeším. To je smysl celé Wikiverzity, je to pracovní nástroj pro všechny, kteří řeší nějaké problémy a tím se učí, a nechají ostatní, aby se jim &quot;dívali pod pokličku&quot; a tím se také učili. Pokud máte nějaký nápad, jak mi v tom pomoci, Vaše pomoc bude vítána. Wikiverzita je především sebevzdělávacím projektem. V první řadě učíme sami sebe, abychom případně někdy mohli učit i jiné. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 5. 5. 2026, 13:48 (UTC)
:: Pakliže je to především sebevzdělávací, proč je to ve wiki a online, místo lokálního souboru? Aby to bylo ve wiki a online, mělo by to mít smysl pro čtenáře, přijde mi, a proto by to mělo mít minimální kvalitu a rozsah.
:: Stránka [[TP-LINK Archer C2 AC900]] mi přijde prima co do minimální kvality a rozsahu: není to takový odpadek, jakých je tu spousty. Jenom mi přijde, že to otevírá dveře k vytvoření databáze technických specifikací a k absenci mantinelů pro to, co tady vůbec může být.
:: Ještě jinak. Vždyť i ten, kdo by si psal nějaký blog o čemkoli, se tím něco učí, takže by to mohlo být i tady. Někdo by se mohl učit psát pravopisně. Výsledek je jaksi ''bezbřehý'', smím-li užít Pyprilescovo oblíbené slovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 14:43 (UTC)
:::A on se nikdo nemůže učit s Kychotem? Jistě že může, třeba hned. V momentě, kdyby Kychot zjistil, že mu stránku někdo edituje a že mu to vadí, tak si ji třeba přesune do užíváku. Ale já si myslím, že jemu to nevadí a počítá s tím. To že se s ním neučí zrovna někdo ve stejný okamžik, neznamená, že je to stránka jen pro něj. Tzn. na místo diskusí o existenci stránek v hlavním ns byste se měl Dane zaměřit na to jak tu stránku třeba vylepšit či organizovat. To se obvykle dělá v diskusi té stránky. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 8. 5. 2026, 11:34 (UTC)

== Doplnění instalace Emacsu na Windows ==
Ohledně [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Emacs/instalace&amp;diff=prev&amp;oldid=148038 této vaší editace], kde se píše &quot;(Doplní [[User:Dan Polansky]]&quot;: nepřijal jsem vás jako zadavatele úkolů toho, co mám kde doplnit a dopracovat. Nemám za morální ani jinou povinnost zachraňovat trapně špatnou stránku, kterou jste po sobě zanechal. Ostatně i ta sekce Linux, kterou jste tam zanechal, je podle mého posouzení/hodnocení ubohá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:01 (UTC)

:Ubohý je ten, pane Dane Polanský, kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat, ale sám neprokáže něco méně ubohého. Možná je stránka ubohá, ale uvedené tři příkazové řádky jsou k instalaci [[Emacs]]u zcela postačující. Sám bych nejraději přesunul svou stránku na [[Emacs/instalace/Linux]], v tom jste mi ale zabránil tím, že jste dal tuto stránku do DOSu a jak víte, přesouvání stránky v DOSu s sebou nese jisté komplikace. Pak byste měl volné ruce k založení vlastní stránky [[Emacs/instalace/Windows]], kterou byste si mohl editovat bez trapného pocitu, že zachraňujete nějakou trapně špatnou stránku. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:47 (UTC)
:: Vaše implicitní označení mé ''osoby'' jako ''ubohé'' je osobní útok. Já jsem za ubohou označil jistou stránku, nikoli vaši osobu.
:: Moje stránka [[Pojem/Dan Polansky]] podle mě ubohá není. Nejsem tedy pouze kritik nýbrž i tvůrce, např. spolutvůrce FreeMindu.
:: Jinak představa, že nesmím vůči stránce zvedat defekty/připomínky, a že místo toho ji mám jít opravovat, je podle mě scestná a praxe z dobře vedených organizací takovou představu nepodporuje. Je naopak typické, že jsou role autora a připomínkujícího odděleny.
:: I na stránce [[Emacs/instalace/Linux]] by současný text byl zoufale špatný, podle mého posouzení.
:: Já žádný zájem o založení stránky [[Emacs/instalace/Windows]] nemám; mám dojem, že online zdroje v angličtině jsou k tomu dostatečně dobré. Zájemci o Emacs nicméně mohou nahlédnout do mých poměrně osobních poznámek na stránce [[Uživatel:Dan Polansky/Emacs]], která vede i různé odkazy. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:55 (UTC)
:::Já jsem Vaši osobu, pane Dane Polanský, nijak neoznačil, já jsem Vás tímto jménem oslovil. Že jste si toto oslovení vyložil jako označení, to už je ale Váš osobní problém, pane Dane Polanský. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 20. 5. 2026, 11:24 (UTC)
:::: Vaše věta &quot;Ubohý je ten, pane Dane Polanský, kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat, ale sám neprokáže něco méně ubohého.&quot; poměrně nezakrytě (byť si patrně myslíte opak a podezříváte mě z naivity ohledně lingivstické pragmatiky) odkazuje na mě ve frázi/konstrukci &quot;Ubohý je ten [...] kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat&quot;. Samozřejmě můžete zkoušet klasickou výmluvu, že jste tím myslel někoho jiného, ale ta má velmi tenkou plauzibilitu, pakliže vůbec nějakou; pakliže jste myslel někoho jiného, pak by bylo ptořeba vysvětlit, jak se ten někdo dostal do tohoto komunikačního kontextu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 11:54 (UTC)

== Nejproduktivnější hráč ==

Koukám tady do statistiky a jseš asi nejproduktivnější hráč. Z celkových 2163 stran, které si vytvořil máš za posledních 10 let '''1 059 364''' shlédnutí. Takže máš nejvíce vytvořených stran ze všech a největší impakt. Jen pro zajímavost, celá Wikiverzita má 10 885 049 návštěv. Tvoje top 10 jsou následující stránky:
* [[Subnotebooky]]: 24 653
* [[DokuWiki]]: 22 090
* [[Hebrejština/písmo]]: 14 602
* [[MediaWiki/Instalace]]: 14 221
* [[EKG vyšetření]]: 12 762
* [[Beton]]: 11 657
* [[Distanční výuka]]: 9 949
* [[Úloha: 10 l kapalného propanu/Kolik m3 zaujme po odpaření?/Kychot]]: 9 454
* [[Hebrejština/samostudium]]: 9 322
* [[Sny/Databáze]]: 9 308

Zajímaly mne také tvoje největší propadáky:
* [[Sny/Databáze/Kychot/2026-04-30]]: 10
* [[Caroso-Signal/HDMI]]: 12
* [[Odsávač pilin/Kychot/Scheppach DC 100]]: 15
* [[Debian-Med/Tille/med-doc.css]]: 17
* [[E-mailový klient/příklad 01]]: 19
* [[Protahovačka/metabo/DH 330]]: 19
* [[Domácí telefon/4 FP 211/Juandev]]: 21
* [[Kanalizace]]: 21
* [[Sonografie]]: 22
* [[Protahovačka/metabo]]: 22

Takže jak vidno všichni ten Linux chceme honit na Lenovu, nebo Dellu. Linux minibook nechme spát. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 12. 6. 2026, 15:05 (UTC)

:A ještě doplním, že DokuWiki je celoprojektové top 3 za minulý rok. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 12. 6. 2026, 16:05 (UTC)

== Správcovské akce ==

Dobrý den, dovoluji si Vás upozornit, že podle informací z [https://meta.toolforge.org/stewardry/cswikiversity?sysop=1 tohoto seznamu] jste od ledna 2022 neprovedl správcovskou akci. Vím, že seznam nezaznamenává všechny správcovské úkony (nicméně z mé zkušenosti velkou většinu ano), nicméně podle [[Wikiverzita:Pravidla_pro_správce_a_byrokraty#Odebrání_práv_v_případě_dlouhodobé_neaktivity|příslušného pravidla]] by Vám v takovém případě mohlo hrozit odebrání práv správce; přesněji tedy pokud je seznam v tomto smyslu pravdivý a žádné správcovské akce jste v posledním roce nevykonal, může o této skutečnosti kdokoliv informovat Stevardy na Meta Wiki, kteří by Vám mohli právo odebrat. Vzhledem k Vaší významné aktivitě na projektu tak pochopitelně činit nebudu, ale chci vás upozornit na toto riziko, protože čtyři a půl roku je v tomto seznamu opravdu hodně. S pozdravem --&lt;font face=&quot;Trebuchet MS&quot;&gt;&lt;b&gt;[[Uživatel:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#32CD32&quot;&gt;V0lkanic&lt;/span&gt;]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#000000&quot;&gt;(diskuse)&lt;/span&gt;]]&lt;/b&gt;&lt;/font&gt; 12. 6. 2026, 17:41 (UTC)

:Tak to abych si požádal o práva, když nám tady kolego @[[Uživatel:V0lkanic|V0lkanic]] desysopsnete celý správcovský tým. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 13. 6. 2026, 08:37 (UTC)
::Kolegu desysopovat opravdu nehodlám, právě naopak korektně upozorňuju aktivního kolegu na to, že tak zřejmě může kdokoliv učinit. --&lt;font face=&quot;Trebuchet MS&quot;&gt;&lt;b&gt;[[Uživatel:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#32CD32&quot;&gt;V0lkanic&lt;/span&gt;]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#000000&quot;&gt;(diskuse)&lt;/span&gt;]]&lt;/b&gt;&lt;/font&gt; 13. 6. 2026, 09:10 (UTC)

Zrovna se nám vyrojilo tolik [[:Kategorie:Stránky určené ke smazání|stránek k rychlému smazání]], že nám s Kusurijou bude trvat asi ještě nějakou dobu, než se tím probereme a všechno to smažeme. Takže prosím, Kychote, nějaké taky smaž, a to by se Ti mělo zaznamenat do správcovských úkonů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 10:19 (UTC)
: Rozporoval jste smazání stránky [[Nádržkový splachovač/Juandev/Teče]], ale na mou námitku, že smazání nic/ničemu nepřekáží nikdo nereagoval. Dovolím si tedy smazat. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 25. 6. 2026, 07:36 (UTC)

== Potřeba správcovských oprávnění na vaší straně ==
Uvedl jste ([[Diskuse s uživatelem:Juandev#Stránky k rychlému smazání]], 18. června 2026):
: &quot;[...] Nevím proč bych měl někoho blokovat atd., není k tomu důvod. Jako nejméně bolestná varianta mi bylo navrženo vymazat stránky, určené k rychlému smazání. Jak víš, já jsem ten poslední, kdo by chtěl nějaké stránky někomu mazat, protože pár let neaktivních stránek ještě nemusí nic znamenat, za pár let se jich třeba může někdo chytnout anebo se jimi nechat inspirovat, [...]&quot;.

Takto to vypadá, že správcovská práva vlastně nepotřebujete? Protože nechcete ani nikoho blokovat ani nic mazat (dobře, jsou ještě jiná opravnění, např. přesun bez ponechání přesměrování)? Nebo jsem to špatně pochopil? Která správcovská práva nadále využijete, smím-li se ptát? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:26 (UTC)

:Vy o to fakticky tak stojíte, abych Vás zablokoval? --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 6. 7. 2026, 12:19 (UTC)
:: Proč hrozíte blokem místo toho, abyste slušně odpověl na dotazy, které přeci nejsou nijak impertinentní, frivolní apod.? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 17:45 (UTC)
:::Nehrozím blokem, Vy se ptáte, já se ptám. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 6. 7. 2026, 19:48 (UTC)
:::: Já se ptal první a vy jste neodpověděl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 20:47 (UTC)
:::::Odpověděl jsem Vám otázkou. Mohl jste se dovtípit. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 7. 7. 2026, 03:04 (UTC)

== DoSy a přesuny ==
Vážený kolego, pokud již nějaká stránka byla navržena na DoS, nahoře, v textu šablony visí tato část textu: ''K návrhu se můžete vyjádřit v příslušné diskusi. Stránku můžete dále upravovat, ale až do skončení diskuse '''ji nepřesouvejte''', neodstraňujte její obsah a ani toto upozornění.''. Ten zákaz přesouvání je zcela zásadní a souvisí s tím, 1) se ztratí sama šablona - ta se nepřesouvá; a 2) vznikají +/- neřešitelné problémy s archivací, zejména, pokud byla stránka (po přesunu) dále editována. 3) další problémy. Nechtěl byste po sobě vzniklé problémy po vašich přesunech stránek s DoSem nějak asanovat? Děkuji. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 12:43 (UTC)
:Například: vyjměte laskavě stránku [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu]] z kategorie [[:Kategorie:Wikiverzita:Probíhající diskuse o smazání|Kategorie:Wikiverzita:'''Probíhající''' diskuse o smazání]], neboť stránka nemůže býti zároveň v této kategorii a zároveň v kategorii (správně) [[:Kategorie:Wikiverzita:Archiv diskusí o smazání]], když už ''neprobíhá''! Btw. takových obojetně zakategorizovaných stránek je Vaší vinou více, takže hodně štěstí s umravňováním. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 12:58 (UTC)
:Teď fakt nevím, kde mi hlava stojí. Do konce července musím mít hotové vydání knížky. Pak se na to mrknu. Díky. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 15. 7. 2026, 13:26 (UTC)
:: (S EditKonfliktem a bez ohledu na něj) A poslední: tímto nepořádkem ''blokujete ''(aby nadále nevznikalo dvojité kategorizování)'' správcům možnost'' mazat stránky, ke kterým byla navržena DoS, a které jste '''potom''' přesunul ''tak'', že revert přesunu je ztěžka uskutečnitelný (přesun z jedné úrovně na ''jinou'' úroveň). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 13:36 (UTC)
::: Pro referenci: viz též [[#EMmotor]], kde byly přesuny a DOS též diskutovány, na téže téma (nebo se nesoustředím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 09:20 (UTC)

== Existence smazáníhodncýh stránek v principu ==
Existuje vůbec nějaká byť by i velmi špatná stránka v české Wikiverzitě, která podle vás patří smazat?

Cituji vás z [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev#Stránky_k_rychlému_smazání]], tučně ode mne:
: &quot;@Mmh, Kusurija: Ahoj Juane, jak jsi už zaregistroval, byla mi posláno jemné upozornění, že mi hrozí zbavení mých správcovských práv z toho důvodu, že poslední roky nekonám žádné správcovské akce. Nevím proč bych měl někoho blokovat atd., není k tomu důvod. Jako nejméně bolestná varianta mi bylo navrženo vymazat stránky, určené k rychlému smazání. Jak víš, '''já jsem ten poslední, kdo by chtěl nějaké stránky někomu mazat, protože pár let neaktivních stránek ještě nemusí nic znamenat, za pár let se jich třeba může někdo chytnout anebo se jimi nechat inspirovat, kdo ví'''. A obzvláště se mi nechce mazat stránky toho, s kým jsme tuto Wikiverzitu zakládali, a ty sám ještě předtím Betu, ze které se tato naše WV pak vylíhla, protože většinou (či vesměs) jsi autorem ty.&quot;

--18. 10. 2026, 10:36 (UTC)</text>
      <sha1>62m3rstmrv4kylngnknqkmry2vg7hzw</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150543</id>
      <parentid>150542</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:37:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Existence smazáníhodncýh stránek v principu */</comment>
      <origin>150543</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38835" sha1="30w4m34i97nyzvxmmmhwa555f4dfcb4" xml:space="preserve">{| align=center style=&quot;background: #eef; border: 1px solid #aaa; padding: .2em; margin-bottom: 3px; font-size: 95%; width: auto;&quot;
| style=&quot;padding-right: 4px; padding-left: 4px;&quot; | [[Image:Talk face.svg|50px|]]
| &lt;big&gt;'''Návod k použití''' / '''How to talk in here'''&lt;/big&gt;&lt;br&gt;
Pokud chcete něco sdělit '''vy''' '''mně''', napište mi '''sem''', odpovím vám '''tady'''.&lt;br /&gt;
Pokud '''já''' chci něco '''vám''', napíšu vám na '''vaši''' diskusní stránku, odpovězte mi '''tam'''.&lt;br /&gt;
&lt;small&gt;Píši to v množném čísle – můžete mi klidně tykat.&lt;/small&gt;

If '''you''' want to tell '''me''' something, do so '''here''' and I will reply '''here.'''&lt;br /&gt;
If '''I''' want to tell '''you''' something, I will do that on '''your''' talk page; please reply to me '''there'''.
|}

== Archiv ==

* [[betawikiversity:User_talk:Kychot]] od 2007-05-04
* [[/2008]]
* [[/2009]]
* [[/2010..2025]]

== Podstránky velkým písmenem ==
Mohu vás poprosit o vyjádření zde:
: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]]
Rád bych ty podstránky nechal přesunout na první velké písmeno (např. [[Emacs/instalace]] na [[Emacs/Instalace]]) a k tomu by byl ideální výslovný souhlas jejich zakladatele a tvůrce, což jste vy. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 21. 2. 2026, 06:55 (UTC)

== Březen 2026 ==
Založil jsem [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]], kde stížnosti se týkají i vaší osoby. Asi je fér vás na to upozornit i zde, byť je tam ping, proto tak činím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:50 (UTC)

== Linux ==

Xubuntu je tvoje jediný distro, nebo znáš i jiný? [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 17. 3. 2026, 17:16 (UTC)

:Začínal jsem na Slackware, pak Debian, pak Ubuntu, zkoušel jsem Lubuntu a zůstal na Xubuntu. Mezitím Ultrix, to byl ale profi Unix od DEC. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 17. 3. 2026, 17:30 (UTC)

== You may be an eligible candidate for the U4C election ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Greetings,

The [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C)]] seeks candidates for the 2026 election. The U4C is the global committee responsible for overseeing enforcement of the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]]. Elections are held annually, if elected a committee member serves for two years.

This year the U4C requires candidates to hold administrator rights on at least one wiki, which is why you are being contacted as you appear to hold this right. There are other requirements, such as candidates must be at least 18 years old and may not be employed by the Wikimedia Foundation or other related chapters and affiliates. You can find more information in the [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026#Call_for_Candidates|call for candidates on Meta-wiki]]. Additionally, the committee's working language is English; some ability to communicate in English is required.

The election opens on 18 May, if you are eligible and interested you have until 10 May to submit your candidacy. There will week between for candidates to answer questions from the community. Voting takes place privately in [[m:Special:MyLanguage/SecurePoll|SecurePoll]], successful candidates must receive at least 60% support. More information is available on [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|the 2026 Elections page]], including timelines and other candidacy information. If you read over the material and consider yourself qualified, please consider submitting your name to run for the committee. If you think someone else in your community might be interested and qualified, please encourage them to run.

In partnership with the U4C -- [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User_talk:Keegan (WMF)|talk]]) 28. 4. 2026, 18:30 (UTC) &lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/test&amp;oldid=30471712 --&gt;

== DOS - Emacs instalace ==
Pro vaši informaci: otevřel jsem DOS: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Emacs/instalace]] pro [[Emacs/instalace]] (zal. 2021). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:10 (UTC)

== Archivace uživatelské diskuzní stránky ==
Stránka má nyní přes 250 KB, což je docela hodně. Navrhuji či prosím, abyste stránku zarchivoval, řekněme s ponecháním nedávnějších diskuzí. Jednak se velikost projeví při editování této stránky jakýmsi cukáním či divnými pauzami a jednak každá další revize stránky se ukládá nediffově (co vím), takže i tento příspěvek do databáze MediaWiki uložil dalších 250 KB. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:24 (UTC)

== EMmotor ==
Přesunul jste stránku [[EMmotor]] sem: [[Balada o virtuální ojnici/EMmotor]], přitom je ta stránka dána v DOSu. Přijde mi nevhodné přesouvat někam stránky, kterou jsou v DOSu. Ani jste ten přesun nenavrhl někde k diskuzi. Žádám vás, abyste stránku přesunul zpět. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:45 (UTC)

:Přesměrování ukazuje na původní stránku, takže Vašemu DOSu nic nebrání. Naopak, stránky které jsou v DOSu, je vhodné upravit tak, aby vyhovovaly ustáleným zvykům, ještě před skončením DOSu. A aby bylo vidět, že jsou aktivní. Zpět nic přesouvat nebudu. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:50 (UTC)
:: Co má přesun společného s ustálenými zvyky? O kterých zvycích to mluvíte? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:58 (UTC)

Dále z čeho jste usoudil, že stránky splňují definiční znaky ''balady''? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:47 (UTC)

:Tak mě to napadlo. Nic Vám nebrání, abyste sbírku přejmenoval, pokud budete mít lepší nápad. Dosud je to v Hlavním prostoru. Až to bude v US, už do toho nebudeme moci hrabat. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:51 (UTC)
:: Já se vás neptám, co vás napadlo, já se vás ptám, na základě čeho jste entitu umístil pod hlavu. Rozumíte otázce? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:58 (UTC)
:::Ptal jste se, proč jsem tři diskutované stránky sjednotil do projektu [[Balada o virtuální ojnici]] a nelíbila se Vám balada. Nás ve škole učili, že např. [[w: Jiří Wolker]] ve své básnické sbírce ''Balady a romance'' hodně posunul dosud zaběhaný význam slova &quot;balada&quot;. Vás to učili ještě také? A to už je více jak 100 let, takže jsem usoudil, že ten termín můžeme použít. Ovšem pokud se Vám víc zamlouvá výraz ''romance'', můžeme sbírku přejmenovat na ''Romance o virtuální ojnici''. A proč jsem vůbec ty tři stránky sjednotil pod společný projekt? Protože všechny tyto stránky, navrhované Vámi v DOSu, mají velmi mnoho společného. I včetně Vašich argumentů na přesun nebo smazání. Proto mi přijde zcela zbytečně redundantní diskutovat o nich odděleně, rozhodně konstruktivnější bylo by o nich diskutovat v jednom DOSu an bloc. Proto mi přijde, že to, co jsem udělal já, tj. že jsem tyto stránky sjednotil do jednoho logicky souvisejícího projektu, jste měl už předtím udělat Vy, a pak teprve vypsat DOS na celý projekt. Udělal jsem tím pádem logicky jen práci za Vás a zbytečně jsem si tím pádem přidělal práci. To, co stačilo udělat jednou, jsem kvůli Vám musel dělat třikrát. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:11 (UTC)
:::: K &quot;jsem kvůli Vám musel dělat třikrát&quot;: vůbec ne. Vůbec jste ''nemusel'' zasahovat. Stačilo přijít do těch DOSů a podpořit smazání, byť by i třikrát. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:42 (UTC)
:: Ostatně polovulgárně &quot;hrabat&quot; do ničeho nebudeme; budeme, pokud něco, spisovně a neutrálně &quot;zasahovat&quot; a to nikoli do nějakého &quot;US&quot; nýbrž do &quot;uživatelského prostoru&quot;, případně &quot;uživáku&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:03 (UTC)
:::Slovo ''uživák'' tady zavádíte Vy. Slyším ho od Vás poprvé v životě, tady na Wikiverzitě jsem se s ním ještě nikdy nesetkal. Je to takový slangový novotvar, který se mi vůbec nelíbí. A pokud se Vám nelíbí, že já používám všeobecně srozumitelnou zkratku US, tak zase Vy přestaňte používat ten Váš novotvar. Děkuji. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:16 (UTC)
:::: Slovo &quot;uživák&quot; je transparentně srozumitelné, po vzoru např. &quot;hlavák&quot; coby hlavní nádraží jako něco hlavního. Užívat ho nemusíte; můžete užít &quot;uživatelský jmenný prostor&quot;. Zkratka &quot;US&quot; je netransparentní, vycházející z ''anglického'' &quot;user space&quot;, čili pro nezasvěceného čtenáře hůře dešifrovatelná. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:26 (UTC)

A vzhledem k tomu, že jste správce (nebo nejste?): proč jste po přesunu ponechal přesměrování, když už tedy? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:01 (UTC)

Ještě jinak. Po vašem přesunu vznikl z DOSové cedulky ve stránce redlink, takže už se nejde přímočaře prokliknout na DOSí diskuzi samotnou. Znovu proto nabádám/prosím/co-už-vlastně na přesun zpět. Vylepšovat stránky k nápravě závad během DOSu jistě lze, ale ne přesouvat kolem, leda by snad pro to byl nějaký výjimečný, velmi dobrý důvod, který zde ale nevidím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 07:26 (UTC)

:Dobrý důvod jsem Vám vysvětlil výše. Redlinky už jsem napravil, jde to prokliknout normálně.
:* [[Balada o virtuální ojnici/Virtuální Klika]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/EIMK]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/EMmotor]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/Virtuální Klika]]
:Děkuji za upozornění. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 09:56 (UTC)
:: Důvod jste mi nevysvětlit, nebo necitujete srozumitelně místo, kde jste mi ho vysvětlil, protože &quot;výše&quot; není jednoznačná specifikace věty či sekvence vět.
:: Dále jste nepodal vysvětlení, proč tyto věci jsou &quot;balady&quot;, ani není z ničeho patrné, že slovu &quot;balada&quot; vůbec rozumíte či v jakém ho užíváte smyslu; pro definice viz např. IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=balada]. Podle mě ASCS 1 a ASCS 2 jsou dva významy, které se na stránky nevztahují, tedy jste snad musel slovo použít ve významu nepokryté v ASCS; ve kterém významu? Čili jakou definici slova &quot;balada&quot; jste použil? (Že Neruda něco popletl nás nemusí zajímat; užití slova v jiném významu jedním autorem ještě daný význam neustavuje jako jeden ze slovníkových.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:17 (UTC)
:::O Nerudovi jsem nepsal ani slovo. Pokud si pletete autory, tak už opravdu nemíním s Vámi diskutovat o sémantických pojmech. Děkuji za porozumění. Howgh. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:19 (UTC)
:::: {{W|Balady a romance}} uvádí jako autora Nerudu; můžete prosím odkázat na dílo téhož jména, jehož autorem je Wolker? Jinak sousloví &quot;sémantický pojem&quot; je tak nejspíš slovní salát než co jiného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:22 (UTC)
:::: Ale nechme tangentu o Nerudovi či Walkerovi stranou. Čili jakou definici slova &quot;balada&quot; jste použil? (S čím si zatopím v tom kotli na biomasu?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:27 (UTC)
:::::Máte pravdu, ''Balady a romance'' jsou od Nerudy, popletlo se mi to, omylem jsem ji přiřkl Wolkerovi. Měl jsem zrovna na mysli ''Baladu o očích topičových'', ''Baladu o nenarozeném dítěti'' či ''Baladu o snu'' a to jsou básně z Wolkerovy sbírky [[s: Těžká hodina]]. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:37 (UTC)
:::::: Chyba se snadno stane. I proto považuji váš výrok za skandálně špatný a doporučuji ho výše proškrtnout: &quot;Pokud si pletete autory, tak už opravdu nemíním s Vámi diskutovat o sémantických pojmech&quot;. Jakou definici slova &quot;balada&quot; (nebo &quot;biomasa&quot;) jste použil? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:42 (UTC)
: Až teď jsem si všiml [[:Šablona:Diskuse o smazání]]:
:: &quot;Stránku můžete dále upravovat, ale až do skončení diskuse ji nepřesouvejte, neodstraňujte její obsah a ani toto upozornění.&quot;
: Takže jste porušil pravidla, máme-li tak chápat text šablony. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 04:22 (UTC)
::No vidíte, člověk se furt učí. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 5. 5. 2026, 20:44 (UTC)
::: Nikoli &quot;furt&quot; (to je obecná čeština čili kolokviální nižší) nýbrž &quot;pořád&quot;. Nejsem tady s vámi v hospodě mezi kamarády. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 04:34 (UTC)

== Kapitalizace ==
Na stránce [[Emacs/Perl]] nacházím následující problémy:
* &quot;emacsu&quot;: Emacs se píše s velkým
* &quot;debian&quot;: Debian se píše s velkým
* &quot;ubuntu&quot;: Ubuntu se píše s velkým
Problémy se dost možná týkají celé sady podstránek stránky [[Emacs]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 07:05 (UTC)

:Díky za upozornění, provedeno: Emacs, Perl, Ubuntu: https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Emacs/Perl&amp;diff=prev&amp;oldid=147693
:Jen u debianu si nejsem jistý, na svém oficiálním logu má na začátku malé d: &quot;debian&quot;: [[c: File:Debian-OpenLogo.svg]]
:--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 09:13 (UTC)
:: Děkuji. Pro zjištění odkazové/citační formy entity často užívám Wikidata, zde [[D:Q7715973]], odkud se čast odkazují knihovní autority, např. NK ČR AUT. Tam mají v labelu &quot;Debian&quot;. Další zdroj je en:WP, kde píší např. &quot;As of January 2026, the Debian community has over 1,400 active contributors [...]&quot;. A pak Debian samotný: https://www.debian.org/, mapř. &quot;What makes Debian special&quot;. Facit: &quot;Debian&quot;, nikoli &quot;debian&quot;, vzdor matoucímu logu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:12 (UTC)
:: Ovšem tedy ten kapitalizační zmatek správců Debianu je značný, např. &quot;Debian is a complete Free Operating System!&quot;, což je kapitalizační karambol. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:20 (UTC)
:: Změnil jsem to na &quot;Debian&quot;, dle zdůvodnění výše. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 04:38 (UTC)

== Chybná archivace ==
Zarchivoval jste do stránky [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010-01-24..2026-05-03]] i právě probíhající diskuze, což jistě není dobré. Navrhuji čerstvě probíhající diskuze z archivu vyjmout a vložit je sem. Problém je jistě i v názvu a koncepci toho archivu: běžné je archivovat po rocích a je to osvědčené a nikoli archiv definovat hraničními dny. Takže by více dávalo smysl např. &quot;Diskuse s uživatelem:Kychot/Archiv/2010-2025&quot; a rok 2026 už do toho nezahrnovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:46 (UTC)

:Nerad něco edituji metodou Copy&amp;Paste. Čistější řešení je dle mého názoru celou stránku přejmenovat, jak stojí a leží. Ale O.K., udělal jsem to dle Vaší žádosti. A že jsem archivoval uprostřed &lt;cite&gt;právě probíhající diskuze&lt;/cite&gt;, to jsem netušil – měl jsem za to, že už jsem zareagoval na ''všechny'' Vaše poznámky a připomínky, že dalšího již netřeba a že naše diskuse tím pro dnešek ''skončila''. Chtěl jsem to už mít za sebou, protože ta archivace byla jedním z Vašich prvních požadavků. A je neděle a já mám v plánu dělat i jiné věci, než si ji kazit podobnými nekonečnými diskusemi. Už jsem jednou napsal ''Howgh'', tak jsem předpokládal, že pochopíte. Děkuji.  --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:12 (UTC)
:: Však již dnes reagovat nemusíte a můžeme pokračovat zítra či pozítří. Pořád jste nevysvětlil vaši definici slova &quot;balada&quot;. Kdybyste do věcí zbytečně neobratně nezasahoval, nebylo by potřeba nic diskutovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:31 (UTC)

Zároveň nechápu, proč jste přesunul např. tuto stránku: [[Diskuse s uživatelem:Kychot/70]] (a další /N kde N je přirozené číslo); ta snad mohla zůstat, kde bylo. Šlo jen o to vytvořit archiv a do něj ''zkopírovat'' archivovanou diskuzi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:55 (UTC)

:Odpověděl jsem výše: Nerad něco ''kopíruju''. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:13 (UTC)
:: &quot;Nerad&quot; není racionální vysvětlení, pouze hedonické sebeodhalení. Kopírování je při takové archivaci osvědčené. A onen přesun, včetně podstránek, způsobil řadu nežádaných účinků, které jste si ještě neopravil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:19 (UTC)

Děkuji. Můžete prosím ještě diskuze z roku 2026 přesunout z archivu [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025]] sem? Můžu to i udělat za vás, když mi dáte svolení. (Drobnost: dvě tečky jako spojení dvou roků jsou poněkud nestandardní; standarní by bylo &quot;-&quot;. Ale to už je vážně maličkost.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:07 (UTC)

:Samozřejmě jsem udělal, i když jsem se musel hodně moc přemáhat, jak jsem psal, Copy&amp;Paste je ''krajní'' řešení. Dvě tečky za sebou jsou standardním označením intervalu snad ve většině programovacích jazyků. Hyphen &quot;-&quot; se používá u ISO označení data, takže kdybych napsal 2020-2025, tak by to na první pohled vypadalo, jako že tam to druhé hyphen chybí a měl být datum 2020-20-25, což je samozřejmě blbost, protože 20. měsíc nemáme. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:19 (UTC)
:: Ohledně &quot;standardním označením intervalu snad ve většině programovacích jazyků&quot;: opravdu? Kromě Perlu kterých? A toto není programovací jazyk. Mínus je osvědčený a vaše námitky nepřesvědčivé; kdyžtak se dá ještě užít en-dash. Ale jak jsem řekl, toto je maličkost; horší jsou ty nadbytečné přesuny, které jste provedl též, včetně přesunu stránky [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2008]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:22 (UTC)
:: Ne, že by na tom tak záleželo, ale nepletu-li se, tak ani jeden ze čtyř lídrů v TIOBE index neužívají takto &quot;..&quot; a sice C, C++, Java a Python. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:27 (UTC)

Můžete prosím přesunout [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025/2008]] na [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2008]], aby to dávalo větší smysl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:16 (UTC)

:Přesunul jsem, ale je v tom ještě větší bordel: https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Kychot/2010-01-24..2026-05-03/2008&amp;redirect=no V neděli prostě nemám ve zvyku pracovat a navíc se mi tu podělá celý Internet, za chvíli už nebudu mít žádnou konektivitu, musím to celé doma překopat, jedu přes LTE a musím přemístit anténu na jiné místo a tím překonfigurovat všechny Wi-Fi a twist routery a Vy mě tu nutíte do takových hovadin, jsem nervozní a tlačí mě čas a pak nemyslím, a to mám ještě dnes dodělat nějaký experiment a abstrakt na konferenci, jinak z toho bude průšvih. Přijde mi, že Vy nemáte asi co jiného na práci, než se hrabat ve VW a tak si nedovedete ani představit, že další lidé řeší i jiné věci. To, co píšete, klidně počká ten týden nebo dva. '''HOWGH'''. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:37 (UTC)
:: Nepřesunul; stránka je pořád zde nepřesunutá: [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025/2008]].
:: Za vaše rozhodnutí reagovat v neděli si odpovídáte sám. Vy určujete, který den se čemu budete věnovat. Můžete například v neděli Wikiverzitu směle ignorovat a přijít sem až v pondělí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:47 (UTC)
: Zkusil jsem opravit přesun např. [[Diskuse s uživatelem:Kychot/cestovatel/Girona]], ale nějak mi to nezafungovalo; tvářilo se to, že to něco přesunulo či prohodilo, ale výsledek je neuspokojivý, a nyní už mi říká, že cíl přesunu existuje. Asi to budete muset později, až budete mít čas, udělat sám s využitím vašich správcovských práv (nebo to necháte rozbité). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 05:11 (UTC)

== TP-LINK Archer C2 AC900 ==
Založil jste čerstvě stránku [[TP-LINK Archer C2 AC900]]. Třeba je stránka v pořádku, ale mě to přijde, že si z hlavního prostoru Wikiverzity děláte osobní web host, kam si ukládáte cokoli, co se vám právě hodí. Tomu ještě více než diskutovaná stránka odpovídá [[Emacs/instalace]], kterou jsem dal do DOSu, ale i diskutovaná stránka ve mě budí pochybnosti o tom, co že je vlastně její vzdělávací účel a zda tedy vzdělávacímu účelu vyhovuje vytvořit databázi technických specifikací různých zařízení. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 04:19 (UTC)

:Nedávám tam to, co se mi právě hodí, ale to, na čem právě pracuji a jaký problém řeším. To je smysl celé Wikiverzity, je to pracovní nástroj pro všechny, kteří řeší nějaké problémy a tím se učí, a nechají ostatní, aby se jim &quot;dívali pod pokličku&quot; a tím se také učili. Pokud máte nějaký nápad, jak mi v tom pomoci, Vaše pomoc bude vítána. Wikiverzita je především sebevzdělávacím projektem. V první řadě učíme sami sebe, abychom případně někdy mohli učit i jiné. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 5. 5. 2026, 13:48 (UTC)
:: Pakliže je to především sebevzdělávací, proč je to ve wiki a online, místo lokálního souboru? Aby to bylo ve wiki a online, mělo by to mít smysl pro čtenáře, přijde mi, a proto by to mělo mít minimální kvalitu a rozsah.
:: Stránka [[TP-LINK Archer C2 AC900]] mi přijde prima co do minimální kvality a rozsahu: není to takový odpadek, jakých je tu spousty. Jenom mi přijde, že to otevírá dveře k vytvoření databáze technických specifikací a k absenci mantinelů pro to, co tady vůbec může být.
:: Ještě jinak. Vždyť i ten, kdo by si psal nějaký blog o čemkoli, se tím něco učí, takže by to mohlo být i tady. Někdo by se mohl učit psát pravopisně. Výsledek je jaksi ''bezbřehý'', smím-li užít Pyprilescovo oblíbené slovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 14:43 (UTC)
:::A on se nikdo nemůže učit s Kychotem? Jistě že může, třeba hned. V momentě, kdyby Kychot zjistil, že mu stránku někdo edituje a že mu to vadí, tak si ji třeba přesune do užíváku. Ale já si myslím, že jemu to nevadí a počítá s tím. To že se s ním neučí zrovna někdo ve stejný okamžik, neznamená, že je to stránka jen pro něj. Tzn. na místo diskusí o existenci stránek v hlavním ns byste se měl Dane zaměřit na to jak tu stránku třeba vylepšit či organizovat. To se obvykle dělá v diskusi té stránky. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 8. 5. 2026, 11:34 (UTC)

== Doplnění instalace Emacsu na Windows ==
Ohledně [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Emacs/instalace&amp;diff=prev&amp;oldid=148038 této vaší editace], kde se píše &quot;(Doplní [[User:Dan Polansky]]&quot;: nepřijal jsem vás jako zadavatele úkolů toho, co mám kde doplnit a dopracovat. Nemám za morální ani jinou povinnost zachraňovat trapně špatnou stránku, kterou jste po sobě zanechal. Ostatně i ta sekce Linux, kterou jste tam zanechal, je podle mého posouzení/hodnocení ubohá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:01 (UTC)

:Ubohý je ten, pane Dane Polanský, kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat, ale sám neprokáže něco méně ubohého. Možná je stránka ubohá, ale uvedené tři příkazové řádky jsou k instalaci [[Emacs]]u zcela postačující. Sám bych nejraději přesunul svou stránku na [[Emacs/instalace/Linux]], v tom jste mi ale zabránil tím, že jste dal tuto stránku do DOSu a jak víte, přesouvání stránky v DOSu s sebou nese jisté komplikace. Pak byste měl volné ruce k založení vlastní stránky [[Emacs/instalace/Windows]], kterou byste si mohl editovat bez trapného pocitu, že zachraňujete nějakou trapně špatnou stránku. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:47 (UTC)
:: Vaše implicitní označení mé ''osoby'' jako ''ubohé'' je osobní útok. Já jsem za ubohou označil jistou stránku, nikoli vaši osobu.
:: Moje stránka [[Pojem/Dan Polansky]] podle mě ubohá není. Nejsem tedy pouze kritik nýbrž i tvůrce, např. spolutvůrce FreeMindu.
:: Jinak představa, že nesmím vůči stránce zvedat defekty/připomínky, a že místo toho ji mám jít opravovat, je podle mě scestná a praxe z dobře vedených organizací takovou představu nepodporuje. Je naopak typické, že jsou role autora a připomínkujícího odděleny.
:: I na stránce [[Emacs/instalace/Linux]] by současný text byl zoufale špatný, podle mého posouzení.
:: Já žádný zájem o založení stránky [[Emacs/instalace/Windows]] nemám; mám dojem, že online zdroje v angličtině jsou k tomu dostatečně dobré. Zájemci o Emacs nicméně mohou nahlédnout do mých poměrně osobních poznámek na stránce [[Uživatel:Dan Polansky/Emacs]], která vede i různé odkazy. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:55 (UTC)
:::Já jsem Vaši osobu, pane Dane Polanský, nijak neoznačil, já jsem Vás tímto jménem oslovil. Že jste si toto oslovení vyložil jako označení, to už je ale Váš osobní problém, pane Dane Polanský. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 20. 5. 2026, 11:24 (UTC)
:::: Vaše věta &quot;Ubohý je ten, pane Dane Polanský, kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat, ale sám neprokáže něco méně ubohého.&quot; poměrně nezakrytě (byť si patrně myslíte opak a podezříváte mě z naivity ohledně lingivstické pragmatiky) odkazuje na mě ve frázi/konstrukci &quot;Ubohý je ten [...] kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat&quot;. Samozřejmě můžete zkoušet klasickou výmluvu, že jste tím myslel někoho jiného, ale ta má velmi tenkou plauzibilitu, pakliže vůbec nějakou; pakliže jste myslel někoho jiného, pak by bylo ptořeba vysvětlit, jak se ten někdo dostal do tohoto komunikačního kontextu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 11:54 (UTC)

== Nejproduktivnější hráč ==

Koukám tady do statistiky a jseš asi nejproduktivnější hráč. Z celkových 2163 stran, které si vytvořil máš za posledních 10 let '''1 059 364''' shlédnutí. Takže máš nejvíce vytvořených stran ze všech a největší impakt. Jen pro zajímavost, celá Wikiverzita má 10 885 049 návštěv. Tvoje top 10 jsou následující stránky:
* [[Subnotebooky]]: 24 653
* [[DokuWiki]]: 22 090
* [[Hebrejština/písmo]]: 14 602
* [[MediaWiki/Instalace]]: 14 221
* [[EKG vyšetření]]: 12 762
* [[Beton]]: 11 657
* [[Distanční výuka]]: 9 949
* [[Úloha: 10 l kapalného propanu/Kolik m3 zaujme po odpaření?/Kychot]]: 9 454
* [[Hebrejština/samostudium]]: 9 322
* [[Sny/Databáze]]: 9 308

Zajímaly mne také tvoje největší propadáky:
* [[Sny/Databáze/Kychot/2026-04-30]]: 10
* [[Caroso-Signal/HDMI]]: 12
* [[Odsávač pilin/Kychot/Scheppach DC 100]]: 15
* [[Debian-Med/Tille/med-doc.css]]: 17
* [[E-mailový klient/příklad 01]]: 19
* [[Protahovačka/metabo/DH 330]]: 19
* [[Domácí telefon/4 FP 211/Juandev]]: 21
* [[Kanalizace]]: 21
* [[Sonografie]]: 22
* [[Protahovačka/metabo]]: 22

Takže jak vidno všichni ten Linux chceme honit na Lenovu, nebo Dellu. Linux minibook nechme spát. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 12. 6. 2026, 15:05 (UTC)

:A ještě doplním, že DokuWiki je celoprojektové top 3 za minulý rok. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 12. 6. 2026, 16:05 (UTC)

== Správcovské akce ==

Dobrý den, dovoluji si Vás upozornit, že podle informací z [https://meta.toolforge.org/stewardry/cswikiversity?sysop=1 tohoto seznamu] jste od ledna 2022 neprovedl správcovskou akci. Vím, že seznam nezaznamenává všechny správcovské úkony (nicméně z mé zkušenosti velkou většinu ano), nicméně podle [[Wikiverzita:Pravidla_pro_správce_a_byrokraty#Odebrání_práv_v_případě_dlouhodobé_neaktivity|příslušného pravidla]] by Vám v takovém případě mohlo hrozit odebrání práv správce; přesněji tedy pokud je seznam v tomto smyslu pravdivý a žádné správcovské akce jste v posledním roce nevykonal, může o této skutečnosti kdokoliv informovat Stevardy na Meta Wiki, kteří by Vám mohli právo odebrat. Vzhledem k Vaší významné aktivitě na projektu tak pochopitelně činit nebudu, ale chci vás upozornit na toto riziko, protože čtyři a půl roku je v tomto seznamu opravdu hodně. S pozdravem --&lt;font face=&quot;Trebuchet MS&quot;&gt;&lt;b&gt;[[Uživatel:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#32CD32&quot;&gt;V0lkanic&lt;/span&gt;]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#000000&quot;&gt;(diskuse)&lt;/span&gt;]]&lt;/b&gt;&lt;/font&gt; 12. 6. 2026, 17:41 (UTC)

:Tak to abych si požádal o práva, když nám tady kolego @[[Uživatel:V0lkanic|V0lkanic]] desysopsnete celý správcovský tým. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 13. 6. 2026, 08:37 (UTC)
::Kolegu desysopovat opravdu nehodlám, právě naopak korektně upozorňuju aktivního kolegu na to, že tak zřejmě může kdokoliv učinit. --&lt;font face=&quot;Trebuchet MS&quot;&gt;&lt;b&gt;[[Uživatel:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#32CD32&quot;&gt;V0lkanic&lt;/span&gt;]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#000000&quot;&gt;(diskuse)&lt;/span&gt;]]&lt;/b&gt;&lt;/font&gt; 13. 6. 2026, 09:10 (UTC)

Zrovna se nám vyrojilo tolik [[:Kategorie:Stránky určené ke smazání|stránek k rychlému smazání]], že nám s Kusurijou bude trvat asi ještě nějakou dobu, než se tím probereme a všechno to smažeme. Takže prosím, Kychote, nějaké taky smaž, a to by se Ti mělo zaznamenat do správcovských úkonů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 10:19 (UTC)
: Rozporoval jste smazání stránky [[Nádržkový splachovač/Juandev/Teče]], ale na mou námitku, že smazání nic/ničemu nepřekáží nikdo nereagoval. Dovolím si tedy smazat. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 25. 6. 2026, 07:36 (UTC)

== Potřeba správcovských oprávnění na vaší straně ==
Uvedl jste ([[Diskuse s uživatelem:Juandev#Stránky k rychlému smazání]], 18. června 2026):
: &quot;[...] Nevím proč bych měl někoho blokovat atd., není k tomu důvod. Jako nejméně bolestná varianta mi bylo navrženo vymazat stránky, určené k rychlému smazání. Jak víš, já jsem ten poslední, kdo by chtěl nějaké stránky někomu mazat, protože pár let neaktivních stránek ještě nemusí nic znamenat, za pár let se jich třeba může někdo chytnout anebo se jimi nechat inspirovat, [...]&quot;.

Takto to vypadá, že správcovská práva vlastně nepotřebujete? Protože nechcete ani nikoho blokovat ani nic mazat (dobře, jsou ještě jiná opravnění, např. přesun bez ponechání přesměrování)? Nebo jsem to špatně pochopil? Která správcovská práva nadále využijete, smím-li se ptát? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:26 (UTC)

:Vy o to fakticky tak stojíte, abych Vás zablokoval? --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 6. 7. 2026, 12:19 (UTC)
:: Proč hrozíte blokem místo toho, abyste slušně odpověl na dotazy, které přeci nejsou nijak impertinentní, frivolní apod.? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 17:45 (UTC)
:::Nehrozím blokem, Vy se ptáte, já se ptám. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 6. 7. 2026, 19:48 (UTC)
:::: Já se ptal první a vy jste neodpověděl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 20:47 (UTC)
:::::Odpověděl jsem Vám otázkou. Mohl jste se dovtípit. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 7. 7. 2026, 03:04 (UTC)

== DoSy a přesuny ==
Vážený kolego, pokud již nějaká stránka byla navržena na DoS, nahoře, v textu šablony visí tato část textu: ''K návrhu se můžete vyjádřit v příslušné diskusi. Stránku můžete dále upravovat, ale až do skončení diskuse '''ji nepřesouvejte''', neodstraňujte její obsah a ani toto upozornění.''. Ten zákaz přesouvání je zcela zásadní a souvisí s tím, 1) se ztratí sama šablona - ta se nepřesouvá; a 2) vznikají +/- neřešitelné problémy s archivací, zejména, pokud byla stránka (po přesunu) dále editována. 3) další problémy. Nechtěl byste po sobě vzniklé problémy po vašich přesunech stránek s DoSem nějak asanovat? Děkuji. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 12:43 (UTC)
:Například: vyjměte laskavě stránku [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu]] z kategorie [[:Kategorie:Wikiverzita:Probíhající diskuse o smazání|Kategorie:Wikiverzita:'''Probíhající''' diskuse o smazání]], neboť stránka nemůže býti zároveň v této kategorii a zároveň v kategorii (správně) [[:Kategorie:Wikiverzita:Archiv diskusí o smazání]], když už ''neprobíhá''! Btw. takových obojetně zakategorizovaných stránek je Vaší vinou více, takže hodně štěstí s umravňováním. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 12:58 (UTC)
:Teď fakt nevím, kde mi hlava stojí. Do konce července musím mít hotové vydání knížky. Pak se na to mrknu. Díky. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 15. 7. 2026, 13:26 (UTC)
:: (S EditKonfliktem a bez ohledu na něj) A poslední: tímto nepořádkem ''blokujete ''(aby nadále nevznikalo dvojité kategorizování)'' správcům možnost'' mazat stránky, ke kterým byla navržena DoS, a které jste '''potom''' přesunul ''tak'', že revert přesunu je ztěžka uskutečnitelný (přesun z jedné úrovně na ''jinou'' úroveň). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 13:36 (UTC)
::: Pro referenci: viz též [[#EMmotor]], kde byly přesuny a DOS též diskutovány, na téže téma (nebo se nesoustředím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 09:20 (UTC)

== Existence smazáníhodncýh stránek v principu ==
Existuje vůbec nějaká byť by i velmi špatná stránka v české Wikiverzitě, která podle vás patří smazat?

Cituji vás z [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev#Stránky_k_rychlému_smazání]], ) 18. 6. 2026, 09:07 (UTC), tučně ode mne:
: &quot;@Mmh, Kusurija: Ahoj Juane, jak jsi už zaregistroval, byla mi posláno jemné upozornění, že mi hrozí zbavení mých správcovských práv z toho důvodu, že poslední roky nekonám žádné správcovské akce. Nevím proč bych měl někoho blokovat atd., není k tomu důvod. Jako nejméně bolestná varianta mi bylo navrženo vymazat stránky, určené k rychlému smazání. Jak víš, '''já jsem ten poslední, kdo by chtěl nějaké stránky někomu mazat, protože pár let neaktivních stránek ještě nemusí nic znamenat, za pár let se jich třeba může někdo chytnout anebo se jimi nechat inspirovat, kdo ví'''. A obzvláště se mi nechce mazat stránky toho, s kým jsme tuto Wikiverzitu zakládali, a ty sám ještě předtím Betu, ze které se tato naše WV pak vylíhla, protože většinou (či vesměs) jsi autorem ty. [...]&quot;

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:37 (UTC)</text>
      <sha1>30w4m34i97nyzvxmmmhwa555f4dfcb4</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150544</id>
      <parentid>150543</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:42:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Existence smazáníhodncýh stránek v principu */</comment>
      <origin>150544</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38835" sha1="kbiawle0h6g5p67lkqm7b609dafp1on" xml:space="preserve">{| align=center style=&quot;background: #eef; border: 1px solid #aaa; padding: .2em; margin-bottom: 3px; font-size: 95%; width: auto;&quot;
| style=&quot;padding-right: 4px; padding-left: 4px;&quot; | [[Image:Talk face.svg|50px|]]
| &lt;big&gt;'''Návod k použití''' / '''How to talk in here'''&lt;/big&gt;&lt;br&gt;
Pokud chcete něco sdělit '''vy''' '''mně''', napište mi '''sem''', odpovím vám '''tady'''.&lt;br /&gt;
Pokud '''já''' chci něco '''vám''', napíšu vám na '''vaši''' diskusní stránku, odpovězte mi '''tam'''.&lt;br /&gt;
&lt;small&gt;Píši to v množném čísle – můžete mi klidně tykat.&lt;/small&gt;

If '''you''' want to tell '''me''' something, do so '''here''' and I will reply '''here.'''&lt;br /&gt;
If '''I''' want to tell '''you''' something, I will do that on '''your''' talk page; please reply to me '''there'''.
|}

== Archiv ==

* [[betawikiversity:User_talk:Kychot]] od 2007-05-04
* [[/2008]]
* [[/2009]]
* [[/2010..2025]]

== Podstránky velkým písmenem ==
Mohu vás poprosit o vyjádření zde:
: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]]
Rád bych ty podstránky nechal přesunout na první velké písmeno (např. [[Emacs/instalace]] na [[Emacs/Instalace]]) a k tomu by byl ideální výslovný souhlas jejich zakladatele a tvůrce, což jste vy. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 21. 2. 2026, 06:55 (UTC)

== Březen 2026 ==
Založil jsem [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]], kde stížnosti se týkají i vaší osoby. Asi je fér vás na to upozornit i zde, byť je tam ping, proto tak činím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:50 (UTC)

== Linux ==

Xubuntu je tvoje jediný distro, nebo znáš i jiný? [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 17. 3. 2026, 17:16 (UTC)

:Začínal jsem na Slackware, pak Debian, pak Ubuntu, zkoušel jsem Lubuntu a zůstal na Xubuntu. Mezitím Ultrix, to byl ale profi Unix od DEC. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 17. 3. 2026, 17:30 (UTC)

== You may be an eligible candidate for the U4C election ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Greetings,

The [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C)]] seeks candidates for the 2026 election. The U4C is the global committee responsible for overseeing enforcement of the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]]. Elections are held annually, if elected a committee member serves for two years.

This year the U4C requires candidates to hold administrator rights on at least one wiki, which is why you are being contacted as you appear to hold this right. There are other requirements, such as candidates must be at least 18 years old and may not be employed by the Wikimedia Foundation or other related chapters and affiliates. You can find more information in the [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026#Call_for_Candidates|call for candidates on Meta-wiki]]. Additionally, the committee's working language is English; some ability to communicate in English is required.

The election opens on 18 May, if you are eligible and interested you have until 10 May to submit your candidacy. There will week between for candidates to answer questions from the community. Voting takes place privately in [[m:Special:MyLanguage/SecurePoll|SecurePoll]], successful candidates must receive at least 60% support. More information is available on [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|the 2026 Elections page]], including timelines and other candidacy information. If you read over the material and consider yourself qualified, please consider submitting your name to run for the committee. If you think someone else in your community might be interested and qualified, please encourage them to run.

In partnership with the U4C -- [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User_talk:Keegan (WMF)|talk]]) 28. 4. 2026, 18:30 (UTC) &lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/test&amp;oldid=30471712 --&gt;

== DOS - Emacs instalace ==
Pro vaši informaci: otevřel jsem DOS: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Emacs/instalace]] pro [[Emacs/instalace]] (zal. 2021). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:10 (UTC)

== Archivace uživatelské diskuzní stránky ==
Stránka má nyní přes 250 KB, což je docela hodně. Navrhuji či prosím, abyste stránku zarchivoval, řekněme s ponecháním nedávnějších diskuzí. Jednak se velikost projeví při editování této stránky jakýmsi cukáním či divnými pauzami a jednak každá další revize stránky se ukládá nediffově (co vím), takže i tento příspěvek do databáze MediaWiki uložil dalších 250 KB. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:24 (UTC)

== EMmotor ==
Přesunul jste stránku [[EMmotor]] sem: [[Balada o virtuální ojnici/EMmotor]], přitom je ta stránka dána v DOSu. Přijde mi nevhodné přesouvat někam stránky, kterou jsou v DOSu. Ani jste ten přesun nenavrhl někde k diskuzi. Žádám vás, abyste stránku přesunul zpět. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:45 (UTC)

:Přesměrování ukazuje na původní stránku, takže Vašemu DOSu nic nebrání. Naopak, stránky které jsou v DOSu, je vhodné upravit tak, aby vyhovovaly ustáleným zvykům, ještě před skončením DOSu. A aby bylo vidět, že jsou aktivní. Zpět nic přesouvat nebudu. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:50 (UTC)
:: Co má přesun společného s ustálenými zvyky? O kterých zvycích to mluvíte? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:58 (UTC)

Dále z čeho jste usoudil, že stránky splňují definiční znaky ''balady''? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:47 (UTC)

:Tak mě to napadlo. Nic Vám nebrání, abyste sbírku přejmenoval, pokud budete mít lepší nápad. Dosud je to v Hlavním prostoru. Až to bude v US, už do toho nebudeme moci hrabat. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:51 (UTC)
:: Já se vás neptám, co vás napadlo, já se vás ptám, na základě čeho jste entitu umístil pod hlavu. Rozumíte otázce? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:58 (UTC)
:::Ptal jste se, proč jsem tři diskutované stránky sjednotil do projektu [[Balada o virtuální ojnici]] a nelíbila se Vám balada. Nás ve škole učili, že např. [[w: Jiří Wolker]] ve své básnické sbírce ''Balady a romance'' hodně posunul dosud zaběhaný význam slova &quot;balada&quot;. Vás to učili ještě také? A to už je více jak 100 let, takže jsem usoudil, že ten termín můžeme použít. Ovšem pokud se Vám víc zamlouvá výraz ''romance'', můžeme sbírku přejmenovat na ''Romance o virtuální ojnici''. A proč jsem vůbec ty tři stránky sjednotil pod společný projekt? Protože všechny tyto stránky, navrhované Vámi v DOSu, mají velmi mnoho společného. I včetně Vašich argumentů na přesun nebo smazání. Proto mi přijde zcela zbytečně redundantní diskutovat o nich odděleně, rozhodně konstruktivnější bylo by o nich diskutovat v jednom DOSu an bloc. Proto mi přijde, že to, co jsem udělal já, tj. že jsem tyto stránky sjednotil do jednoho logicky souvisejícího projektu, jste měl už předtím udělat Vy, a pak teprve vypsat DOS na celý projekt. Udělal jsem tím pádem logicky jen práci za Vás a zbytečně jsem si tím pádem přidělal práci. To, co stačilo udělat jednou, jsem kvůli Vám musel dělat třikrát. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:11 (UTC)
:::: K &quot;jsem kvůli Vám musel dělat třikrát&quot;: vůbec ne. Vůbec jste ''nemusel'' zasahovat. Stačilo přijít do těch DOSů a podpořit smazání, byť by i třikrát. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:42 (UTC)
:: Ostatně polovulgárně &quot;hrabat&quot; do ničeho nebudeme; budeme, pokud něco, spisovně a neutrálně &quot;zasahovat&quot; a to nikoli do nějakého &quot;US&quot; nýbrž do &quot;uživatelského prostoru&quot;, případně &quot;uživáku&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:03 (UTC)
:::Slovo ''uživák'' tady zavádíte Vy. Slyším ho od Vás poprvé v životě, tady na Wikiverzitě jsem se s ním ještě nikdy nesetkal. Je to takový slangový novotvar, který se mi vůbec nelíbí. A pokud se Vám nelíbí, že já používám všeobecně srozumitelnou zkratku US, tak zase Vy přestaňte používat ten Váš novotvar. Děkuji. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:16 (UTC)
:::: Slovo &quot;uživák&quot; je transparentně srozumitelné, po vzoru např. &quot;hlavák&quot; coby hlavní nádraží jako něco hlavního. Užívat ho nemusíte; můžete užít &quot;uživatelský jmenný prostor&quot;. Zkratka &quot;US&quot; je netransparentní, vycházející z ''anglického'' &quot;user space&quot;, čili pro nezasvěceného čtenáře hůře dešifrovatelná. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:26 (UTC)

A vzhledem k tomu, že jste správce (nebo nejste?): proč jste po přesunu ponechal přesměrování, když už tedy? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:01 (UTC)

Ještě jinak. Po vašem přesunu vznikl z DOSové cedulky ve stránce redlink, takže už se nejde přímočaře prokliknout na DOSí diskuzi samotnou. Znovu proto nabádám/prosím/co-už-vlastně na přesun zpět. Vylepšovat stránky k nápravě závad během DOSu jistě lze, ale ne přesouvat kolem, leda by snad pro to byl nějaký výjimečný, velmi dobrý důvod, který zde ale nevidím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 07:26 (UTC)

:Dobrý důvod jsem Vám vysvětlil výše. Redlinky už jsem napravil, jde to prokliknout normálně.
:* [[Balada o virtuální ojnici/Virtuální Klika]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/EIMK]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/EMmotor]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/Virtuální Klika]]
:Děkuji za upozornění. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 09:56 (UTC)
:: Důvod jste mi nevysvětlit, nebo necitujete srozumitelně místo, kde jste mi ho vysvětlil, protože &quot;výše&quot; není jednoznačná specifikace věty či sekvence vět.
:: Dále jste nepodal vysvětlení, proč tyto věci jsou &quot;balady&quot;, ani není z ničeho patrné, že slovu &quot;balada&quot; vůbec rozumíte či v jakém ho užíváte smyslu; pro definice viz např. IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=balada]. Podle mě ASCS 1 a ASCS 2 jsou dva významy, které se na stránky nevztahují, tedy jste snad musel slovo použít ve významu nepokryté v ASCS; ve kterém významu? Čili jakou definici slova &quot;balada&quot; jste použil? (Že Neruda něco popletl nás nemusí zajímat; užití slova v jiném významu jedním autorem ještě daný význam neustavuje jako jeden ze slovníkových.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:17 (UTC)
:::O Nerudovi jsem nepsal ani slovo. Pokud si pletete autory, tak už opravdu nemíním s Vámi diskutovat o sémantických pojmech. Děkuji za porozumění. Howgh. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:19 (UTC)
:::: {{W|Balady a romance}} uvádí jako autora Nerudu; můžete prosím odkázat na dílo téhož jména, jehož autorem je Wolker? Jinak sousloví &quot;sémantický pojem&quot; je tak nejspíš slovní salát než co jiného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:22 (UTC)
:::: Ale nechme tangentu o Nerudovi či Walkerovi stranou. Čili jakou definici slova &quot;balada&quot; jste použil? (S čím si zatopím v tom kotli na biomasu?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:27 (UTC)
:::::Máte pravdu, ''Balady a romance'' jsou od Nerudy, popletlo se mi to, omylem jsem ji přiřkl Wolkerovi. Měl jsem zrovna na mysli ''Baladu o očích topičových'', ''Baladu o nenarozeném dítěti'' či ''Baladu o snu'' a to jsou básně z Wolkerovy sbírky [[s: Těžká hodina]]. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:37 (UTC)
:::::: Chyba se snadno stane. I proto považuji váš výrok za skandálně špatný a doporučuji ho výše proškrtnout: &quot;Pokud si pletete autory, tak už opravdu nemíním s Vámi diskutovat o sémantických pojmech&quot;. Jakou definici slova &quot;balada&quot; (nebo &quot;biomasa&quot;) jste použil? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:42 (UTC)
: Až teď jsem si všiml [[:Šablona:Diskuse o smazání]]:
:: &quot;Stránku můžete dále upravovat, ale až do skončení diskuse ji nepřesouvejte, neodstraňujte její obsah a ani toto upozornění.&quot;
: Takže jste porušil pravidla, máme-li tak chápat text šablony. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 04:22 (UTC)
::No vidíte, člověk se furt učí. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 5. 5. 2026, 20:44 (UTC)
::: Nikoli &quot;furt&quot; (to je obecná čeština čili kolokviální nižší) nýbrž &quot;pořád&quot;. Nejsem tady s vámi v hospodě mezi kamarády. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 04:34 (UTC)

== Kapitalizace ==
Na stránce [[Emacs/Perl]] nacházím následující problémy:
* &quot;emacsu&quot;: Emacs se píše s velkým
* &quot;debian&quot;: Debian se píše s velkým
* &quot;ubuntu&quot;: Ubuntu se píše s velkým
Problémy se dost možná týkají celé sady podstránek stránky [[Emacs]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 07:05 (UTC)

:Díky za upozornění, provedeno: Emacs, Perl, Ubuntu: https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Emacs/Perl&amp;diff=prev&amp;oldid=147693
:Jen u debianu si nejsem jistý, na svém oficiálním logu má na začátku malé d: &quot;debian&quot;: [[c: File:Debian-OpenLogo.svg]]
:--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 09:13 (UTC)
:: Děkuji. Pro zjištění odkazové/citační formy entity často užívám Wikidata, zde [[D:Q7715973]], odkud se čast odkazují knihovní autority, např. NK ČR AUT. Tam mají v labelu &quot;Debian&quot;. Další zdroj je en:WP, kde píší např. &quot;As of January 2026, the Debian community has over 1,400 active contributors [...]&quot;. A pak Debian samotný: https://www.debian.org/, mapř. &quot;What makes Debian special&quot;. Facit: &quot;Debian&quot;, nikoli &quot;debian&quot;, vzdor matoucímu logu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:12 (UTC)
:: Ovšem tedy ten kapitalizační zmatek správců Debianu je značný, např. &quot;Debian is a complete Free Operating System!&quot;, což je kapitalizační karambol. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:20 (UTC)
:: Změnil jsem to na &quot;Debian&quot;, dle zdůvodnění výše. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 04:38 (UTC)

== Chybná archivace ==
Zarchivoval jste do stránky [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010-01-24..2026-05-03]] i právě probíhající diskuze, což jistě není dobré. Navrhuji čerstvě probíhající diskuze z archivu vyjmout a vložit je sem. Problém je jistě i v názvu a koncepci toho archivu: běžné je archivovat po rocích a je to osvědčené a nikoli archiv definovat hraničními dny. Takže by více dávalo smysl např. &quot;Diskuse s uživatelem:Kychot/Archiv/2010-2025&quot; a rok 2026 už do toho nezahrnovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:46 (UTC)

:Nerad něco edituji metodou Copy&amp;Paste. Čistější řešení je dle mého názoru celou stránku přejmenovat, jak stojí a leží. Ale O.K., udělal jsem to dle Vaší žádosti. A že jsem archivoval uprostřed &lt;cite&gt;právě probíhající diskuze&lt;/cite&gt;, to jsem netušil – měl jsem za to, že už jsem zareagoval na ''všechny'' Vaše poznámky a připomínky, že dalšího již netřeba a že naše diskuse tím pro dnešek ''skončila''. Chtěl jsem to už mít za sebou, protože ta archivace byla jedním z Vašich prvních požadavků. A je neděle a já mám v plánu dělat i jiné věci, než si ji kazit podobnými nekonečnými diskusemi. Už jsem jednou napsal ''Howgh'', tak jsem předpokládal, že pochopíte. Děkuji.  --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:12 (UTC)
:: Však již dnes reagovat nemusíte a můžeme pokračovat zítra či pozítří. Pořád jste nevysvětlil vaši definici slova &quot;balada&quot;. Kdybyste do věcí zbytečně neobratně nezasahoval, nebylo by potřeba nic diskutovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:31 (UTC)

Zároveň nechápu, proč jste přesunul např. tuto stránku: [[Diskuse s uživatelem:Kychot/70]] (a další /N kde N je přirozené číslo); ta snad mohla zůstat, kde bylo. Šlo jen o to vytvořit archiv a do něj ''zkopírovat'' archivovanou diskuzi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:55 (UTC)

:Odpověděl jsem výše: Nerad něco ''kopíruju''. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:13 (UTC)
:: &quot;Nerad&quot; není racionální vysvětlení, pouze hedonické sebeodhalení. Kopírování je při takové archivaci osvědčené. A onen přesun, včetně podstránek, způsobil řadu nežádaných účinků, které jste si ještě neopravil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:19 (UTC)

Děkuji. Můžete prosím ještě diskuze z roku 2026 přesunout z archivu [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025]] sem? Můžu to i udělat za vás, když mi dáte svolení. (Drobnost: dvě tečky jako spojení dvou roků jsou poněkud nestandardní; standarní by bylo &quot;-&quot;. Ale to už je vážně maličkost.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:07 (UTC)

:Samozřejmě jsem udělal, i když jsem se musel hodně moc přemáhat, jak jsem psal, Copy&amp;Paste je ''krajní'' řešení. Dvě tečky za sebou jsou standardním označením intervalu snad ve většině programovacích jazyků. Hyphen &quot;-&quot; se používá u ISO označení data, takže kdybych napsal 2020-2025, tak by to na první pohled vypadalo, jako že tam to druhé hyphen chybí a měl být datum 2020-20-25, což je samozřejmě blbost, protože 20. měsíc nemáme. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:19 (UTC)
:: Ohledně &quot;standardním označením intervalu snad ve většině programovacích jazyků&quot;: opravdu? Kromě Perlu kterých? A toto není programovací jazyk. Mínus je osvědčený a vaše námitky nepřesvědčivé; kdyžtak se dá ještě užít en-dash. Ale jak jsem řekl, toto je maličkost; horší jsou ty nadbytečné přesuny, které jste provedl též, včetně přesunu stránky [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2008]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:22 (UTC)
:: Ne, že by na tom tak záleželo, ale nepletu-li se, tak ani jeden ze čtyř lídrů v TIOBE index neužívají takto &quot;..&quot; a sice C, C++, Java a Python. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:27 (UTC)

Můžete prosím přesunout [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025/2008]] na [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2008]], aby to dávalo větší smysl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:16 (UTC)

:Přesunul jsem, ale je v tom ještě větší bordel: https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Kychot/2010-01-24..2026-05-03/2008&amp;redirect=no V neděli prostě nemám ve zvyku pracovat a navíc se mi tu podělá celý Internet, za chvíli už nebudu mít žádnou konektivitu, musím to celé doma překopat, jedu přes LTE a musím přemístit anténu na jiné místo a tím překonfigurovat všechny Wi-Fi a twist routery a Vy mě tu nutíte do takových hovadin, jsem nervozní a tlačí mě čas a pak nemyslím, a to mám ještě dnes dodělat nějaký experiment a abstrakt na konferenci, jinak z toho bude průšvih. Přijde mi, že Vy nemáte asi co jiného na práci, než se hrabat ve VW a tak si nedovedete ani představit, že další lidé řeší i jiné věci. To, co píšete, klidně počká ten týden nebo dva. '''HOWGH'''. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:37 (UTC)
:: Nepřesunul; stránka je pořád zde nepřesunutá: [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025/2008]].
:: Za vaše rozhodnutí reagovat v neděli si odpovídáte sám. Vy určujete, který den se čemu budete věnovat. Můžete například v neděli Wikiverzitu směle ignorovat a přijít sem až v pondělí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:47 (UTC)
: Zkusil jsem opravit přesun např. [[Diskuse s uživatelem:Kychot/cestovatel/Girona]], ale nějak mi to nezafungovalo; tvářilo se to, že to něco přesunulo či prohodilo, ale výsledek je neuspokojivý, a nyní už mi říká, že cíl přesunu existuje. Asi to budete muset později, až budete mít čas, udělat sám s využitím vašich správcovských práv (nebo to necháte rozbité). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 05:11 (UTC)

== TP-LINK Archer C2 AC900 ==
Založil jste čerstvě stránku [[TP-LINK Archer C2 AC900]]. Třeba je stránka v pořádku, ale mě to přijde, že si z hlavního prostoru Wikiverzity děláte osobní web host, kam si ukládáte cokoli, co se vám právě hodí. Tomu ještě více než diskutovaná stránka odpovídá [[Emacs/instalace]], kterou jsem dal do DOSu, ale i diskutovaná stránka ve mě budí pochybnosti o tom, co že je vlastně její vzdělávací účel a zda tedy vzdělávacímu účelu vyhovuje vytvořit databázi technických specifikací různých zařízení. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 04:19 (UTC)

:Nedávám tam to, co se mi právě hodí, ale to, na čem právě pracuji a jaký problém řeším. To je smysl celé Wikiverzity, je to pracovní nástroj pro všechny, kteří řeší nějaké problémy a tím se učí, a nechají ostatní, aby se jim &quot;dívali pod pokličku&quot; a tím se také učili. Pokud máte nějaký nápad, jak mi v tom pomoci, Vaše pomoc bude vítána. Wikiverzita je především sebevzdělávacím projektem. V první řadě učíme sami sebe, abychom případně někdy mohli učit i jiné. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 5. 5. 2026, 13:48 (UTC)
:: Pakliže je to především sebevzdělávací, proč je to ve wiki a online, místo lokálního souboru? Aby to bylo ve wiki a online, mělo by to mít smysl pro čtenáře, přijde mi, a proto by to mělo mít minimální kvalitu a rozsah.
:: Stránka [[TP-LINK Archer C2 AC900]] mi přijde prima co do minimální kvality a rozsahu: není to takový odpadek, jakých je tu spousty. Jenom mi přijde, že to otevírá dveře k vytvoření databáze technických specifikací a k absenci mantinelů pro to, co tady vůbec může být.
:: Ještě jinak. Vždyť i ten, kdo by si psal nějaký blog o čemkoli, se tím něco učí, takže by to mohlo být i tady. Někdo by se mohl učit psát pravopisně. Výsledek je jaksi ''bezbřehý'', smím-li užít Pyprilescovo oblíbené slovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 14:43 (UTC)
:::A on se nikdo nemůže učit s Kychotem? Jistě že může, třeba hned. V momentě, kdyby Kychot zjistil, že mu stránku někdo edituje a že mu to vadí, tak si ji třeba přesune do užíváku. Ale já si myslím, že jemu to nevadí a počítá s tím. To že se s ním neučí zrovna někdo ve stejný okamžik, neznamená, že je to stránka jen pro něj. Tzn. na místo diskusí o existenci stránek v hlavním ns byste se měl Dane zaměřit na to jak tu stránku třeba vylepšit či organizovat. To se obvykle dělá v diskusi té stránky. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 8. 5. 2026, 11:34 (UTC)

== Doplnění instalace Emacsu na Windows ==
Ohledně [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Emacs/instalace&amp;diff=prev&amp;oldid=148038 této vaší editace], kde se píše &quot;(Doplní [[User:Dan Polansky]]&quot;: nepřijal jsem vás jako zadavatele úkolů toho, co mám kde doplnit a dopracovat. Nemám za morální ani jinou povinnost zachraňovat trapně špatnou stránku, kterou jste po sobě zanechal. Ostatně i ta sekce Linux, kterou jste tam zanechal, je podle mého posouzení/hodnocení ubohá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:01 (UTC)

:Ubohý je ten, pane Dane Polanský, kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat, ale sám neprokáže něco méně ubohého. Možná je stránka ubohá, ale uvedené tři příkazové řádky jsou k instalaci [[Emacs]]u zcela postačující. Sám bych nejraději přesunul svou stránku na [[Emacs/instalace/Linux]], v tom jste mi ale zabránil tím, že jste dal tuto stránku do DOSu a jak víte, přesouvání stránky v DOSu s sebou nese jisté komplikace. Pak byste měl volné ruce k založení vlastní stránky [[Emacs/instalace/Windows]], kterou byste si mohl editovat bez trapného pocitu, že zachraňujete nějakou trapně špatnou stránku. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:47 (UTC)
:: Vaše implicitní označení mé ''osoby'' jako ''ubohé'' je osobní útok. Já jsem za ubohou označil jistou stránku, nikoli vaši osobu.
:: Moje stránka [[Pojem/Dan Polansky]] podle mě ubohá není. Nejsem tedy pouze kritik nýbrž i tvůrce, např. spolutvůrce FreeMindu.
:: Jinak představa, že nesmím vůči stránce zvedat defekty/připomínky, a že místo toho ji mám jít opravovat, je podle mě scestná a praxe z dobře vedených organizací takovou představu nepodporuje. Je naopak typické, že jsou role autora a připomínkujícího odděleny.
:: I na stránce [[Emacs/instalace/Linux]] by současný text byl zoufale špatný, podle mého posouzení.
:: Já žádný zájem o založení stránky [[Emacs/instalace/Windows]] nemám; mám dojem, že online zdroje v angličtině jsou k tomu dostatečně dobré. Zájemci o Emacs nicméně mohou nahlédnout do mých poměrně osobních poznámek na stránce [[Uživatel:Dan Polansky/Emacs]], která vede i různé odkazy. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:55 (UTC)
:::Já jsem Vaši osobu, pane Dane Polanský, nijak neoznačil, já jsem Vás tímto jménem oslovil. Že jste si toto oslovení vyložil jako označení, to už je ale Váš osobní problém, pane Dane Polanský. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 20. 5. 2026, 11:24 (UTC)
:::: Vaše věta &quot;Ubohý je ten, pane Dane Polanský, kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat, ale sám neprokáže něco méně ubohého.&quot; poměrně nezakrytě (byť si patrně myslíte opak a podezříváte mě z naivity ohledně lingivstické pragmatiky) odkazuje na mě ve frázi/konstrukci &quot;Ubohý je ten [...] kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat&quot;. Samozřejmě můžete zkoušet klasickou výmluvu, že jste tím myslel někoho jiného, ale ta má velmi tenkou plauzibilitu, pakliže vůbec nějakou; pakliže jste myslel někoho jiného, pak by bylo ptořeba vysvětlit, jak se ten někdo dostal do tohoto komunikačního kontextu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 11:54 (UTC)

== Nejproduktivnější hráč ==

Koukám tady do statistiky a jseš asi nejproduktivnější hráč. Z celkových 2163 stran, které si vytvořil máš za posledních 10 let '''1 059 364''' shlédnutí. Takže máš nejvíce vytvořených stran ze všech a největší impakt. Jen pro zajímavost, celá Wikiverzita má 10 885 049 návštěv. Tvoje top 10 jsou následující stránky:
* [[Subnotebooky]]: 24 653
* [[DokuWiki]]: 22 090
* [[Hebrejština/písmo]]: 14 602
* [[MediaWiki/Instalace]]: 14 221
* [[EKG vyšetření]]: 12 762
* [[Beton]]: 11 657
* [[Distanční výuka]]: 9 949
* [[Úloha: 10 l kapalného propanu/Kolik m3 zaujme po odpaření?/Kychot]]: 9 454
* [[Hebrejština/samostudium]]: 9 322
* [[Sny/Databáze]]: 9 308

Zajímaly mne také tvoje největší propadáky:
* [[Sny/Databáze/Kychot/2026-04-30]]: 10
* [[Caroso-Signal/HDMI]]: 12
* [[Odsávač pilin/Kychot/Scheppach DC 100]]: 15
* [[Debian-Med/Tille/med-doc.css]]: 17
* [[E-mailový klient/příklad 01]]: 19
* [[Protahovačka/metabo/DH 330]]: 19
* [[Domácí telefon/4 FP 211/Juandev]]: 21
* [[Kanalizace]]: 21
* [[Sonografie]]: 22
* [[Protahovačka/metabo]]: 22

Takže jak vidno všichni ten Linux chceme honit na Lenovu, nebo Dellu. Linux minibook nechme spát. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 12. 6. 2026, 15:05 (UTC)

:A ještě doplním, že DokuWiki je celoprojektové top 3 za minulý rok. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 12. 6. 2026, 16:05 (UTC)

== Správcovské akce ==

Dobrý den, dovoluji si Vás upozornit, že podle informací z [https://meta.toolforge.org/stewardry/cswikiversity?sysop=1 tohoto seznamu] jste od ledna 2022 neprovedl správcovskou akci. Vím, že seznam nezaznamenává všechny správcovské úkony (nicméně z mé zkušenosti velkou většinu ano), nicméně podle [[Wikiverzita:Pravidla_pro_správce_a_byrokraty#Odebrání_práv_v_případě_dlouhodobé_neaktivity|příslušného pravidla]] by Vám v takovém případě mohlo hrozit odebrání práv správce; přesněji tedy pokud je seznam v tomto smyslu pravdivý a žádné správcovské akce jste v posledním roce nevykonal, může o této skutečnosti kdokoliv informovat Stevardy na Meta Wiki, kteří by Vám mohli právo odebrat. Vzhledem k Vaší významné aktivitě na projektu tak pochopitelně činit nebudu, ale chci vás upozornit na toto riziko, protože čtyři a půl roku je v tomto seznamu opravdu hodně. S pozdravem --&lt;font face=&quot;Trebuchet MS&quot;&gt;&lt;b&gt;[[Uživatel:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#32CD32&quot;&gt;V0lkanic&lt;/span&gt;]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#000000&quot;&gt;(diskuse)&lt;/span&gt;]]&lt;/b&gt;&lt;/font&gt; 12. 6. 2026, 17:41 (UTC)

:Tak to abych si požádal o práva, když nám tady kolego @[[Uživatel:V0lkanic|V0lkanic]] desysopsnete celý správcovský tým. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 13. 6. 2026, 08:37 (UTC)
::Kolegu desysopovat opravdu nehodlám, právě naopak korektně upozorňuju aktivního kolegu na to, že tak zřejmě může kdokoliv učinit. --&lt;font face=&quot;Trebuchet MS&quot;&gt;&lt;b&gt;[[Uživatel:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#32CD32&quot;&gt;V0lkanic&lt;/span&gt;]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#000000&quot;&gt;(diskuse)&lt;/span&gt;]]&lt;/b&gt;&lt;/font&gt; 13. 6. 2026, 09:10 (UTC)

Zrovna se nám vyrojilo tolik [[:Kategorie:Stránky určené ke smazání|stránek k rychlému smazání]], že nám s Kusurijou bude trvat asi ještě nějakou dobu, než se tím probereme a všechno to smažeme. Takže prosím, Kychote, nějaké taky smaž, a to by se Ti mělo zaznamenat do správcovských úkonů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 10:19 (UTC)
: Rozporoval jste smazání stránky [[Nádržkový splachovač/Juandev/Teče]], ale na mou námitku, že smazání nic/ničemu nepřekáží nikdo nereagoval. Dovolím si tedy smazat. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 25. 6. 2026, 07:36 (UTC)

== Potřeba správcovských oprávnění na vaší straně ==
Uvedl jste ([[Diskuse s uživatelem:Juandev#Stránky k rychlému smazání]], 18. června 2026):
: &quot;[...] Nevím proč bych měl někoho blokovat atd., není k tomu důvod. Jako nejméně bolestná varianta mi bylo navrženo vymazat stránky, určené k rychlému smazání. Jak víš, já jsem ten poslední, kdo by chtěl nějaké stránky někomu mazat, protože pár let neaktivních stránek ještě nemusí nic znamenat, za pár let se jich třeba může někdo chytnout anebo se jimi nechat inspirovat, [...]&quot;.

Takto to vypadá, že správcovská práva vlastně nepotřebujete? Protože nechcete ani nikoho blokovat ani nic mazat (dobře, jsou ještě jiná opravnění, např. přesun bez ponechání přesměrování)? Nebo jsem to špatně pochopil? Která správcovská práva nadále využijete, smím-li se ptát? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:26 (UTC)

:Vy o to fakticky tak stojíte, abych Vás zablokoval? --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 6. 7. 2026, 12:19 (UTC)
:: Proč hrozíte blokem místo toho, abyste slušně odpověl na dotazy, které přeci nejsou nijak impertinentní, frivolní apod.? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 17:45 (UTC)
:::Nehrozím blokem, Vy se ptáte, já se ptám. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 6. 7. 2026, 19:48 (UTC)
:::: Já se ptal první a vy jste neodpověděl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 20:47 (UTC)
:::::Odpověděl jsem Vám otázkou. Mohl jste se dovtípit. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 7. 7. 2026, 03:04 (UTC)

== DoSy a přesuny ==
Vážený kolego, pokud již nějaká stránka byla navržena na DoS, nahoře, v textu šablony visí tato část textu: ''K návrhu se můžete vyjádřit v příslušné diskusi. Stránku můžete dále upravovat, ale až do skončení diskuse '''ji nepřesouvejte''', neodstraňujte její obsah a ani toto upozornění.''. Ten zákaz přesouvání je zcela zásadní a souvisí s tím, 1) se ztratí sama šablona - ta se nepřesouvá; a 2) vznikají +/- neřešitelné problémy s archivací, zejména, pokud byla stránka (po přesunu) dále editována. 3) další problémy. Nechtěl byste po sobě vzniklé problémy po vašich přesunech stránek s DoSem nějak asanovat? Děkuji. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 12:43 (UTC)
:Například: vyjměte laskavě stránku [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu]] z kategorie [[:Kategorie:Wikiverzita:Probíhající diskuse o smazání|Kategorie:Wikiverzita:'''Probíhající''' diskuse o smazání]], neboť stránka nemůže býti zároveň v této kategorii a zároveň v kategorii (správně) [[:Kategorie:Wikiverzita:Archiv diskusí o smazání]], když už ''neprobíhá''! Btw. takových obojetně zakategorizovaných stránek je Vaší vinou více, takže hodně štěstí s umravňováním. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 12:58 (UTC)
:Teď fakt nevím, kde mi hlava stojí. Do konce července musím mít hotové vydání knížky. Pak se na to mrknu. Díky. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 15. 7. 2026, 13:26 (UTC)
:: (S EditKonfliktem a bez ohledu na něj) A poslední: tímto nepořádkem ''blokujete ''(aby nadále nevznikalo dvojité kategorizování)'' správcům možnost'' mazat stránky, ke kterým byla navržena DoS, a které jste '''potom''' přesunul ''tak'', že revert přesunu je ztěžka uskutečnitelný (přesun z jedné úrovně na ''jinou'' úroveň). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 13:36 (UTC)
::: Pro referenci: viz též [[#EMmotor]], kde byly přesuny a DOS též diskutovány, na téže téma (nebo se nesoustředím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 09:20 (UTC)

== Existence smazáníhodných stránek v principu ==
Existuje vůbec nějaká byť by i velmi špatná stránka v české Wikiverzitě, která podle vás patří smazat?

Cituji vás z [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev#Stránky_k_rychlému_smazání]], ) 18. 6. 2026, 09:07 (UTC), tučně ode mne:
: &quot;@Mmh, Kusurija: Ahoj Juane, jak jsi už zaregistroval, byla mi posláno jemné upozornění, že mi hrozí zbavení mých správcovských práv z toho důvodu, že poslední roky nekonám žádné správcovské akce. Nevím proč bych měl někoho blokovat atd., není k tomu důvod. Jako nejméně bolestná varianta mi bylo navrženo vymazat stránky, určené k rychlému smazání. Jak víš, '''já jsem ten poslední, kdo by chtěl nějaké stránky někomu mazat, protože pár let neaktivních stránek ještě nemusí nic znamenat, za pár let se jich třeba může někdo chytnout anebo se jimi nechat inspirovat, kdo ví'''. A obzvláště se mi nechce mazat stránky toho, s kým jsme tuto Wikiverzitu zakládali, a ty sám ještě předtím Betu, ze které se tato naše WV pak vylíhla, protože většinou (či vesměs) jsi autorem ty. [...]&quot;

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:42 (UTC)</text>
      <sha1>kbiawle0h6g5p67lkqm7b609dafp1on</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150552</id>
      <parentid>150544</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:56:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Existence smazáníhodných stránek v principu */</comment>
      <origin>150552</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38833" sha1="bdazds1o0wf81b2wbiyux916dmotqnw" xml:space="preserve">{| align=center style=&quot;background: #eef; border: 1px solid #aaa; padding: .2em; margin-bottom: 3px; font-size: 95%; width: auto;&quot;
| style=&quot;padding-right: 4px; padding-left: 4px;&quot; | [[Image:Talk face.svg|50px|]]
| &lt;big&gt;'''Návod k použití''' / '''How to talk in here'''&lt;/big&gt;&lt;br&gt;
Pokud chcete něco sdělit '''vy''' '''mně''', napište mi '''sem''', odpovím vám '''tady'''.&lt;br /&gt;
Pokud '''já''' chci něco '''vám''', napíšu vám na '''vaši''' diskusní stránku, odpovězte mi '''tam'''.&lt;br /&gt;
&lt;small&gt;Píši to v množném čísle – můžete mi klidně tykat.&lt;/small&gt;

If '''you''' want to tell '''me''' something, do so '''here''' and I will reply '''here.'''&lt;br /&gt;
If '''I''' want to tell '''you''' something, I will do that on '''your''' talk page; please reply to me '''there'''.
|}

== Archiv ==

* [[betawikiversity:User_talk:Kychot]] od 2007-05-04
* [[/2008]]
* [[/2009]]
* [[/2010..2025]]

== Podstránky velkým písmenem ==
Mohu vás poprosit o vyjádření zde:
: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]]
Rád bych ty podstránky nechal přesunout na první velké písmeno (např. [[Emacs/instalace]] na [[Emacs/Instalace]]) a k tomu by byl ideální výslovný souhlas jejich zakladatele a tvůrce, což jste vy. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 21. 2. 2026, 06:55 (UTC)

== Březen 2026 ==
Založil jsem [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]], kde stížnosti se týkají i vaší osoby. Asi je fér vás na to upozornit i zde, byť je tam ping, proto tak činím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:50 (UTC)

== Linux ==

Xubuntu je tvoje jediný distro, nebo znáš i jiný? [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 17. 3. 2026, 17:16 (UTC)

:Začínal jsem na Slackware, pak Debian, pak Ubuntu, zkoušel jsem Lubuntu a zůstal na Xubuntu. Mezitím Ultrix, to byl ale profi Unix od DEC. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 17. 3. 2026, 17:30 (UTC)

== You may be an eligible candidate for the U4C election ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Greetings,

The [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C)]] seeks candidates for the 2026 election. The U4C is the global committee responsible for overseeing enforcement of the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]]. Elections are held annually, if elected a committee member serves for two years.

This year the U4C requires candidates to hold administrator rights on at least one wiki, which is why you are being contacted as you appear to hold this right. There are other requirements, such as candidates must be at least 18 years old and may not be employed by the Wikimedia Foundation or other related chapters and affiliates. You can find more information in the [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026#Call_for_Candidates|call for candidates on Meta-wiki]]. Additionally, the committee's working language is English; some ability to communicate in English is required.

The election opens on 18 May, if you are eligible and interested you have until 10 May to submit your candidacy. There will week between for candidates to answer questions from the community. Voting takes place privately in [[m:Special:MyLanguage/SecurePoll|SecurePoll]], successful candidates must receive at least 60% support. More information is available on [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|the 2026 Elections page]], including timelines and other candidacy information. If you read over the material and consider yourself qualified, please consider submitting your name to run for the committee. If you think someone else in your community might be interested and qualified, please encourage them to run.

In partnership with the U4C -- [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User_talk:Keegan (WMF)|talk]]) 28. 4. 2026, 18:30 (UTC) &lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/test&amp;oldid=30471712 --&gt;

== DOS - Emacs instalace ==
Pro vaši informaci: otevřel jsem DOS: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Emacs/instalace]] pro [[Emacs/instalace]] (zal. 2021). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:10 (UTC)

== Archivace uživatelské diskuzní stránky ==
Stránka má nyní přes 250 KB, což je docela hodně. Navrhuji či prosím, abyste stránku zarchivoval, řekněme s ponecháním nedávnějších diskuzí. Jednak se velikost projeví při editování této stránky jakýmsi cukáním či divnými pauzami a jednak každá další revize stránky se ukládá nediffově (co vím), takže i tento příspěvek do databáze MediaWiki uložil dalších 250 KB. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:24 (UTC)

== EMmotor ==
Přesunul jste stránku [[EMmotor]] sem: [[Balada o virtuální ojnici/EMmotor]], přitom je ta stránka dána v DOSu. Přijde mi nevhodné přesouvat někam stránky, kterou jsou v DOSu. Ani jste ten přesun nenavrhl někde k diskuzi. Žádám vás, abyste stránku přesunul zpět. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:45 (UTC)

:Přesměrování ukazuje na původní stránku, takže Vašemu DOSu nic nebrání. Naopak, stránky které jsou v DOSu, je vhodné upravit tak, aby vyhovovaly ustáleným zvykům, ještě před skončením DOSu. A aby bylo vidět, že jsou aktivní. Zpět nic přesouvat nebudu. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:50 (UTC)
:: Co má přesun společného s ustálenými zvyky? O kterých zvycích to mluvíte? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:58 (UTC)

Dále z čeho jste usoudil, že stránky splňují definiční znaky ''balady''? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:47 (UTC)

:Tak mě to napadlo. Nic Vám nebrání, abyste sbírku přejmenoval, pokud budete mít lepší nápad. Dosud je to v Hlavním prostoru. Až to bude v US, už do toho nebudeme moci hrabat. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:51 (UTC)
:: Já se vás neptám, co vás napadlo, já se vás ptám, na základě čeho jste entitu umístil pod hlavu. Rozumíte otázce? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:58 (UTC)
:::Ptal jste se, proč jsem tři diskutované stránky sjednotil do projektu [[Balada o virtuální ojnici]] a nelíbila se Vám balada. Nás ve škole učili, že např. [[w: Jiří Wolker]] ve své básnické sbírce ''Balady a romance'' hodně posunul dosud zaběhaný význam slova &quot;balada&quot;. Vás to učili ještě také? A to už je více jak 100 let, takže jsem usoudil, že ten termín můžeme použít. Ovšem pokud se Vám víc zamlouvá výraz ''romance'', můžeme sbírku přejmenovat na ''Romance o virtuální ojnici''. A proč jsem vůbec ty tři stránky sjednotil pod společný projekt? Protože všechny tyto stránky, navrhované Vámi v DOSu, mají velmi mnoho společného. I včetně Vašich argumentů na přesun nebo smazání. Proto mi přijde zcela zbytečně redundantní diskutovat o nich odděleně, rozhodně konstruktivnější bylo by o nich diskutovat v jednom DOSu an bloc. Proto mi přijde, že to, co jsem udělal já, tj. že jsem tyto stránky sjednotil do jednoho logicky souvisejícího projektu, jste měl už předtím udělat Vy, a pak teprve vypsat DOS na celý projekt. Udělal jsem tím pádem logicky jen práci za Vás a zbytečně jsem si tím pádem přidělal práci. To, co stačilo udělat jednou, jsem kvůli Vám musel dělat třikrát. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:11 (UTC)
:::: K &quot;jsem kvůli Vám musel dělat třikrát&quot;: vůbec ne. Vůbec jste ''nemusel'' zasahovat. Stačilo přijít do těch DOSů a podpořit smazání, byť by i třikrát. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:42 (UTC)
:: Ostatně polovulgárně &quot;hrabat&quot; do ničeho nebudeme; budeme, pokud něco, spisovně a neutrálně &quot;zasahovat&quot; a to nikoli do nějakého &quot;US&quot; nýbrž do &quot;uživatelského prostoru&quot;, případně &quot;uživáku&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:03 (UTC)
:::Slovo ''uživák'' tady zavádíte Vy. Slyším ho od Vás poprvé v životě, tady na Wikiverzitě jsem se s ním ještě nikdy nesetkal. Je to takový slangový novotvar, který se mi vůbec nelíbí. A pokud se Vám nelíbí, že já používám všeobecně srozumitelnou zkratku US, tak zase Vy přestaňte používat ten Váš novotvar. Děkuji. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:16 (UTC)
:::: Slovo &quot;uživák&quot; je transparentně srozumitelné, po vzoru např. &quot;hlavák&quot; coby hlavní nádraží jako něco hlavního. Užívat ho nemusíte; můžete užít &quot;uživatelský jmenný prostor&quot;. Zkratka &quot;US&quot; je netransparentní, vycházející z ''anglického'' &quot;user space&quot;, čili pro nezasvěceného čtenáře hůře dešifrovatelná. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:26 (UTC)

A vzhledem k tomu, že jste správce (nebo nejste?): proč jste po přesunu ponechal přesměrování, když už tedy? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:01 (UTC)

Ještě jinak. Po vašem přesunu vznikl z DOSové cedulky ve stránce redlink, takže už se nejde přímočaře prokliknout na DOSí diskuzi samotnou. Znovu proto nabádám/prosím/co-už-vlastně na přesun zpět. Vylepšovat stránky k nápravě závad během DOSu jistě lze, ale ne přesouvat kolem, leda by snad pro to byl nějaký výjimečný, velmi dobrý důvod, který zde ale nevidím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 07:26 (UTC)

:Dobrý důvod jsem Vám vysvětlil výše. Redlinky už jsem napravil, jde to prokliknout normálně.
:* [[Balada o virtuální ojnici/Virtuální Klika]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/EIMK]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/EMmotor]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/Virtuální Klika]]
:Děkuji za upozornění. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 09:56 (UTC)
:: Důvod jste mi nevysvětlit, nebo necitujete srozumitelně místo, kde jste mi ho vysvětlil, protože &quot;výše&quot; není jednoznačná specifikace věty či sekvence vět.
:: Dále jste nepodal vysvětlení, proč tyto věci jsou &quot;balady&quot;, ani není z ničeho patrné, že slovu &quot;balada&quot; vůbec rozumíte či v jakém ho užíváte smyslu; pro definice viz např. IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=balada]. Podle mě ASCS 1 a ASCS 2 jsou dva významy, které se na stránky nevztahují, tedy jste snad musel slovo použít ve významu nepokryté v ASCS; ve kterém významu? Čili jakou definici slova &quot;balada&quot; jste použil? (Že Neruda něco popletl nás nemusí zajímat; užití slova v jiném významu jedním autorem ještě daný význam neustavuje jako jeden ze slovníkových.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:17 (UTC)
:::O Nerudovi jsem nepsal ani slovo. Pokud si pletete autory, tak už opravdu nemíním s Vámi diskutovat o sémantických pojmech. Děkuji za porozumění. Howgh. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:19 (UTC)
:::: {{W|Balady a romance}} uvádí jako autora Nerudu; můžete prosím odkázat na dílo téhož jména, jehož autorem je Wolker? Jinak sousloví &quot;sémantický pojem&quot; je tak nejspíš slovní salát než co jiného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:22 (UTC)
:::: Ale nechme tangentu o Nerudovi či Walkerovi stranou. Čili jakou definici slova &quot;balada&quot; jste použil? (S čím si zatopím v tom kotli na biomasu?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:27 (UTC)
:::::Máte pravdu, ''Balady a romance'' jsou od Nerudy, popletlo se mi to, omylem jsem ji přiřkl Wolkerovi. Měl jsem zrovna na mysli ''Baladu o očích topičových'', ''Baladu o nenarozeném dítěti'' či ''Baladu o snu'' a to jsou básně z Wolkerovy sbírky [[s: Těžká hodina]]. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:37 (UTC)
:::::: Chyba se snadno stane. I proto považuji váš výrok za skandálně špatný a doporučuji ho výše proškrtnout: &quot;Pokud si pletete autory, tak už opravdu nemíním s Vámi diskutovat o sémantických pojmech&quot;. Jakou definici slova &quot;balada&quot; (nebo &quot;biomasa&quot;) jste použil? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:42 (UTC)
: Až teď jsem si všiml [[:Šablona:Diskuse o smazání]]:
:: &quot;Stránku můžete dále upravovat, ale až do skončení diskuse ji nepřesouvejte, neodstraňujte její obsah a ani toto upozornění.&quot;
: Takže jste porušil pravidla, máme-li tak chápat text šablony. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 04:22 (UTC)
::No vidíte, člověk se furt učí. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 5. 5. 2026, 20:44 (UTC)
::: Nikoli &quot;furt&quot; (to je obecná čeština čili kolokviální nižší) nýbrž &quot;pořád&quot;. Nejsem tady s vámi v hospodě mezi kamarády. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 04:34 (UTC)

== Kapitalizace ==
Na stránce [[Emacs/Perl]] nacházím následující problémy:
* &quot;emacsu&quot;: Emacs se píše s velkým
* &quot;debian&quot;: Debian se píše s velkým
* &quot;ubuntu&quot;: Ubuntu se píše s velkým
Problémy se dost možná týkají celé sady podstránek stránky [[Emacs]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 07:05 (UTC)

:Díky za upozornění, provedeno: Emacs, Perl, Ubuntu: https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Emacs/Perl&amp;diff=prev&amp;oldid=147693
:Jen u debianu si nejsem jistý, na svém oficiálním logu má na začátku malé d: &quot;debian&quot;: [[c: File:Debian-OpenLogo.svg]]
:--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 09:13 (UTC)
:: Děkuji. Pro zjištění odkazové/citační formy entity často užívám Wikidata, zde [[D:Q7715973]], odkud se čast odkazují knihovní autority, např. NK ČR AUT. Tam mají v labelu &quot;Debian&quot;. Další zdroj je en:WP, kde píší např. &quot;As of January 2026, the Debian community has over 1,400 active contributors [...]&quot;. A pak Debian samotný: https://www.debian.org/, mapř. &quot;What makes Debian special&quot;. Facit: &quot;Debian&quot;, nikoli &quot;debian&quot;, vzdor matoucímu logu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:12 (UTC)
:: Ovšem tedy ten kapitalizační zmatek správců Debianu je značný, např. &quot;Debian is a complete Free Operating System!&quot;, což je kapitalizační karambol. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:20 (UTC)
:: Změnil jsem to na &quot;Debian&quot;, dle zdůvodnění výše. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 04:38 (UTC)

== Chybná archivace ==
Zarchivoval jste do stránky [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010-01-24..2026-05-03]] i právě probíhající diskuze, což jistě není dobré. Navrhuji čerstvě probíhající diskuze z archivu vyjmout a vložit je sem. Problém je jistě i v názvu a koncepci toho archivu: běžné je archivovat po rocích a je to osvědčené a nikoli archiv definovat hraničními dny. Takže by více dávalo smysl např. &quot;Diskuse s uživatelem:Kychot/Archiv/2010-2025&quot; a rok 2026 už do toho nezahrnovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:46 (UTC)

:Nerad něco edituji metodou Copy&amp;Paste. Čistější řešení je dle mého názoru celou stránku přejmenovat, jak stojí a leží. Ale O.K., udělal jsem to dle Vaší žádosti. A že jsem archivoval uprostřed &lt;cite&gt;právě probíhající diskuze&lt;/cite&gt;, to jsem netušil – měl jsem za to, že už jsem zareagoval na ''všechny'' Vaše poznámky a připomínky, že dalšího již netřeba a že naše diskuse tím pro dnešek ''skončila''. Chtěl jsem to už mít za sebou, protože ta archivace byla jedním z Vašich prvních požadavků. A je neděle a já mám v plánu dělat i jiné věci, než si ji kazit podobnými nekonečnými diskusemi. Už jsem jednou napsal ''Howgh'', tak jsem předpokládal, že pochopíte. Děkuji.  --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:12 (UTC)
:: Však již dnes reagovat nemusíte a můžeme pokračovat zítra či pozítří. Pořád jste nevysvětlil vaši definici slova &quot;balada&quot;. Kdybyste do věcí zbytečně neobratně nezasahoval, nebylo by potřeba nic diskutovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:31 (UTC)

Zároveň nechápu, proč jste přesunul např. tuto stránku: [[Diskuse s uživatelem:Kychot/70]] (a další /N kde N je přirozené číslo); ta snad mohla zůstat, kde bylo. Šlo jen o to vytvořit archiv a do něj ''zkopírovat'' archivovanou diskuzi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:55 (UTC)

:Odpověděl jsem výše: Nerad něco ''kopíruju''. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:13 (UTC)
:: &quot;Nerad&quot; není racionální vysvětlení, pouze hedonické sebeodhalení. Kopírování je při takové archivaci osvědčené. A onen přesun, včetně podstránek, způsobil řadu nežádaných účinků, které jste si ještě neopravil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:19 (UTC)

Děkuji. Můžete prosím ještě diskuze z roku 2026 přesunout z archivu [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025]] sem? Můžu to i udělat za vás, když mi dáte svolení. (Drobnost: dvě tečky jako spojení dvou roků jsou poněkud nestandardní; standarní by bylo &quot;-&quot;. Ale to už je vážně maličkost.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:07 (UTC)

:Samozřejmě jsem udělal, i když jsem se musel hodně moc přemáhat, jak jsem psal, Copy&amp;Paste je ''krajní'' řešení. Dvě tečky za sebou jsou standardním označením intervalu snad ve většině programovacích jazyků. Hyphen &quot;-&quot; se používá u ISO označení data, takže kdybych napsal 2020-2025, tak by to na první pohled vypadalo, jako že tam to druhé hyphen chybí a měl být datum 2020-20-25, což je samozřejmě blbost, protože 20. měsíc nemáme. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:19 (UTC)
:: Ohledně &quot;standardním označením intervalu snad ve většině programovacích jazyků&quot;: opravdu? Kromě Perlu kterých? A toto není programovací jazyk. Mínus je osvědčený a vaše námitky nepřesvědčivé; kdyžtak se dá ještě užít en-dash. Ale jak jsem řekl, toto je maličkost; horší jsou ty nadbytečné přesuny, které jste provedl též, včetně přesunu stránky [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2008]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:22 (UTC)
:: Ne, že by na tom tak záleželo, ale nepletu-li se, tak ani jeden ze čtyř lídrů v TIOBE index neužívají takto &quot;..&quot; a sice C, C++, Java a Python. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:27 (UTC)

Můžete prosím přesunout [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025/2008]] na [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2008]], aby to dávalo větší smysl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:16 (UTC)

:Přesunul jsem, ale je v tom ještě větší bordel: https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Kychot/2010-01-24..2026-05-03/2008&amp;redirect=no V neděli prostě nemám ve zvyku pracovat a navíc se mi tu podělá celý Internet, za chvíli už nebudu mít žádnou konektivitu, musím to celé doma překopat, jedu přes LTE a musím přemístit anténu na jiné místo a tím překonfigurovat všechny Wi-Fi a twist routery a Vy mě tu nutíte do takových hovadin, jsem nervozní a tlačí mě čas a pak nemyslím, a to mám ještě dnes dodělat nějaký experiment a abstrakt na konferenci, jinak z toho bude průšvih. Přijde mi, že Vy nemáte asi co jiného na práci, než se hrabat ve VW a tak si nedovedete ani představit, že další lidé řeší i jiné věci. To, co píšete, klidně počká ten týden nebo dva. '''HOWGH'''. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:37 (UTC)
:: Nepřesunul; stránka je pořád zde nepřesunutá: [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025/2008]].
:: Za vaše rozhodnutí reagovat v neděli si odpovídáte sám. Vy určujete, který den se čemu budete věnovat. Můžete například v neděli Wikiverzitu směle ignorovat a přijít sem až v pondělí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:47 (UTC)
: Zkusil jsem opravit přesun např. [[Diskuse s uživatelem:Kychot/cestovatel/Girona]], ale nějak mi to nezafungovalo; tvářilo se to, že to něco přesunulo či prohodilo, ale výsledek je neuspokojivý, a nyní už mi říká, že cíl přesunu existuje. Asi to budete muset později, až budete mít čas, udělat sám s využitím vašich správcovských práv (nebo to necháte rozbité). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 05:11 (UTC)

== TP-LINK Archer C2 AC900 ==
Založil jste čerstvě stránku [[TP-LINK Archer C2 AC900]]. Třeba je stránka v pořádku, ale mě to přijde, že si z hlavního prostoru Wikiverzity děláte osobní web host, kam si ukládáte cokoli, co se vám právě hodí. Tomu ještě více než diskutovaná stránka odpovídá [[Emacs/instalace]], kterou jsem dal do DOSu, ale i diskutovaná stránka ve mě budí pochybnosti o tom, co že je vlastně její vzdělávací účel a zda tedy vzdělávacímu účelu vyhovuje vytvořit databázi technických specifikací různých zařízení. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 04:19 (UTC)

:Nedávám tam to, co se mi právě hodí, ale to, na čem právě pracuji a jaký problém řeším. To je smysl celé Wikiverzity, je to pracovní nástroj pro všechny, kteří řeší nějaké problémy a tím se učí, a nechají ostatní, aby se jim &quot;dívali pod pokličku&quot; a tím se také učili. Pokud máte nějaký nápad, jak mi v tom pomoci, Vaše pomoc bude vítána. Wikiverzita je především sebevzdělávacím projektem. V první řadě učíme sami sebe, abychom případně někdy mohli učit i jiné. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 5. 5. 2026, 13:48 (UTC)
:: Pakliže je to především sebevzdělávací, proč je to ve wiki a online, místo lokálního souboru? Aby to bylo ve wiki a online, mělo by to mít smysl pro čtenáře, přijde mi, a proto by to mělo mít minimální kvalitu a rozsah.
:: Stránka [[TP-LINK Archer C2 AC900]] mi přijde prima co do minimální kvality a rozsahu: není to takový odpadek, jakých je tu spousty. Jenom mi přijde, že to otevírá dveře k vytvoření databáze technických specifikací a k absenci mantinelů pro to, co tady vůbec může být.
:: Ještě jinak. Vždyť i ten, kdo by si psal nějaký blog o čemkoli, se tím něco učí, takže by to mohlo být i tady. Někdo by se mohl učit psát pravopisně. Výsledek je jaksi ''bezbřehý'', smím-li užít Pyprilescovo oblíbené slovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 14:43 (UTC)
:::A on se nikdo nemůže učit s Kychotem? Jistě že může, třeba hned. V momentě, kdyby Kychot zjistil, že mu stránku někdo edituje a že mu to vadí, tak si ji třeba přesune do užíváku. Ale já si myslím, že jemu to nevadí a počítá s tím. To že se s ním neučí zrovna někdo ve stejný okamžik, neznamená, že je to stránka jen pro něj. Tzn. na místo diskusí o existenci stránek v hlavním ns byste se měl Dane zaměřit na to jak tu stránku třeba vylepšit či organizovat. To se obvykle dělá v diskusi té stránky. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 8. 5. 2026, 11:34 (UTC)

== Doplnění instalace Emacsu na Windows ==
Ohledně [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Emacs/instalace&amp;diff=prev&amp;oldid=148038 této vaší editace], kde se píše &quot;(Doplní [[User:Dan Polansky]]&quot;: nepřijal jsem vás jako zadavatele úkolů toho, co mám kde doplnit a dopracovat. Nemám za morální ani jinou povinnost zachraňovat trapně špatnou stránku, kterou jste po sobě zanechal. Ostatně i ta sekce Linux, kterou jste tam zanechal, je podle mého posouzení/hodnocení ubohá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:01 (UTC)

:Ubohý je ten, pane Dane Polanský, kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat, ale sám neprokáže něco méně ubohého. Možná je stránka ubohá, ale uvedené tři příkazové řádky jsou k instalaci [[Emacs]]u zcela postačující. Sám bych nejraději přesunul svou stránku na [[Emacs/instalace/Linux]], v tom jste mi ale zabránil tím, že jste dal tuto stránku do DOSu a jak víte, přesouvání stránky v DOSu s sebou nese jisté komplikace. Pak byste měl volné ruce k založení vlastní stránky [[Emacs/instalace/Windows]], kterou byste si mohl editovat bez trapného pocitu, že zachraňujete nějakou trapně špatnou stránku. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:47 (UTC)
:: Vaše implicitní označení mé ''osoby'' jako ''ubohé'' je osobní útok. Já jsem za ubohou označil jistou stránku, nikoli vaši osobu.
:: Moje stránka [[Pojem/Dan Polansky]] podle mě ubohá není. Nejsem tedy pouze kritik nýbrž i tvůrce, např. spolutvůrce FreeMindu.
:: Jinak představa, že nesmím vůči stránce zvedat defekty/připomínky, a že místo toho ji mám jít opravovat, je podle mě scestná a praxe z dobře vedených organizací takovou představu nepodporuje. Je naopak typické, že jsou role autora a připomínkujícího odděleny.
:: I na stránce [[Emacs/instalace/Linux]] by současný text byl zoufale špatný, podle mého posouzení.
:: Já žádný zájem o založení stránky [[Emacs/instalace/Windows]] nemám; mám dojem, že online zdroje v angličtině jsou k tomu dostatečně dobré. Zájemci o Emacs nicméně mohou nahlédnout do mých poměrně osobních poznámek na stránce [[Uživatel:Dan Polansky/Emacs]], která vede i různé odkazy. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:55 (UTC)
:::Já jsem Vaši osobu, pane Dane Polanský, nijak neoznačil, já jsem Vás tímto jménem oslovil. Že jste si toto oslovení vyložil jako označení, to už je ale Váš osobní problém, pane Dane Polanský. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 20. 5. 2026, 11:24 (UTC)
:::: Vaše věta &quot;Ubohý je ten, pane Dane Polanský, kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat, ale sám neprokáže něco méně ubohého.&quot; poměrně nezakrytě (byť si patrně myslíte opak a podezříváte mě z naivity ohledně lingivstické pragmatiky) odkazuje na mě ve frázi/konstrukci &quot;Ubohý je ten [...] kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat&quot;. Samozřejmě můžete zkoušet klasickou výmluvu, že jste tím myslel někoho jiného, ale ta má velmi tenkou plauzibilitu, pakliže vůbec nějakou; pakliže jste myslel někoho jiného, pak by bylo ptořeba vysvětlit, jak se ten někdo dostal do tohoto komunikačního kontextu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 11:54 (UTC)

== Nejproduktivnější hráč ==

Koukám tady do statistiky a jseš asi nejproduktivnější hráč. Z celkových 2163 stran, které si vytvořil máš za posledních 10 let '''1 059 364''' shlédnutí. Takže máš nejvíce vytvořených stran ze všech a největší impakt. Jen pro zajímavost, celá Wikiverzita má 10 885 049 návštěv. Tvoje top 10 jsou následující stránky:
* [[Subnotebooky]]: 24 653
* [[DokuWiki]]: 22 090
* [[Hebrejština/písmo]]: 14 602
* [[MediaWiki/Instalace]]: 14 221
* [[EKG vyšetření]]: 12 762
* [[Beton]]: 11 657
* [[Distanční výuka]]: 9 949
* [[Úloha: 10 l kapalného propanu/Kolik m3 zaujme po odpaření?/Kychot]]: 9 454
* [[Hebrejština/samostudium]]: 9 322
* [[Sny/Databáze]]: 9 308

Zajímaly mne také tvoje největší propadáky:
* [[Sny/Databáze/Kychot/2026-04-30]]: 10
* [[Caroso-Signal/HDMI]]: 12
* [[Odsávač pilin/Kychot/Scheppach DC 100]]: 15
* [[Debian-Med/Tille/med-doc.css]]: 17
* [[E-mailový klient/příklad 01]]: 19
* [[Protahovačka/metabo/DH 330]]: 19
* [[Domácí telefon/4 FP 211/Juandev]]: 21
* [[Kanalizace]]: 21
* [[Sonografie]]: 22
* [[Protahovačka/metabo]]: 22

Takže jak vidno všichni ten Linux chceme honit na Lenovu, nebo Dellu. Linux minibook nechme spát. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 12. 6. 2026, 15:05 (UTC)

:A ještě doplním, že DokuWiki je celoprojektové top 3 za minulý rok. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 12. 6. 2026, 16:05 (UTC)

== Správcovské akce ==

Dobrý den, dovoluji si Vás upozornit, že podle informací z [https://meta.toolforge.org/stewardry/cswikiversity?sysop=1 tohoto seznamu] jste od ledna 2022 neprovedl správcovskou akci. Vím, že seznam nezaznamenává všechny správcovské úkony (nicméně z mé zkušenosti velkou většinu ano), nicméně podle [[Wikiverzita:Pravidla_pro_správce_a_byrokraty#Odebrání_práv_v_případě_dlouhodobé_neaktivity|příslušného pravidla]] by Vám v takovém případě mohlo hrozit odebrání práv správce; přesněji tedy pokud je seznam v tomto smyslu pravdivý a žádné správcovské akce jste v posledním roce nevykonal, může o této skutečnosti kdokoliv informovat Stevardy na Meta Wiki, kteří by Vám mohli právo odebrat. Vzhledem k Vaší významné aktivitě na projektu tak pochopitelně činit nebudu, ale chci vás upozornit na toto riziko, protože čtyři a půl roku je v tomto seznamu opravdu hodně. S pozdravem --&lt;font face=&quot;Trebuchet MS&quot;&gt;&lt;b&gt;[[Uživatel:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#32CD32&quot;&gt;V0lkanic&lt;/span&gt;]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#000000&quot;&gt;(diskuse)&lt;/span&gt;]]&lt;/b&gt;&lt;/font&gt; 12. 6. 2026, 17:41 (UTC)

:Tak to abych si požádal o práva, když nám tady kolego @[[Uživatel:V0lkanic|V0lkanic]] desysopsnete celý správcovský tým. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 13. 6. 2026, 08:37 (UTC)
::Kolegu desysopovat opravdu nehodlám, právě naopak korektně upozorňuju aktivního kolegu na to, že tak zřejmě může kdokoliv učinit. --&lt;font face=&quot;Trebuchet MS&quot;&gt;&lt;b&gt;[[Uživatel:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#32CD32&quot;&gt;V0lkanic&lt;/span&gt;]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#000000&quot;&gt;(diskuse)&lt;/span&gt;]]&lt;/b&gt;&lt;/font&gt; 13. 6. 2026, 09:10 (UTC)

Zrovna se nám vyrojilo tolik [[:Kategorie:Stránky určené ke smazání|stránek k rychlému smazání]], že nám s Kusurijou bude trvat asi ještě nějakou dobu, než se tím probereme a všechno to smažeme. Takže prosím, Kychote, nějaké taky smaž, a to by se Ti mělo zaznamenat do správcovských úkonů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 10:19 (UTC)
: Rozporoval jste smazání stránky [[Nádržkový splachovač/Juandev/Teče]], ale na mou námitku, že smazání nic/ničemu nepřekáží nikdo nereagoval. Dovolím si tedy smazat. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 25. 6. 2026, 07:36 (UTC)

== Potřeba správcovských oprávnění na vaší straně ==
Uvedl jste ([[Diskuse s uživatelem:Juandev#Stránky k rychlému smazání]], 18. června 2026):
: &quot;[...] Nevím proč bych měl někoho blokovat atd., není k tomu důvod. Jako nejméně bolestná varianta mi bylo navrženo vymazat stránky, určené k rychlému smazání. Jak víš, já jsem ten poslední, kdo by chtěl nějaké stránky někomu mazat, protože pár let neaktivních stránek ještě nemusí nic znamenat, za pár let se jich třeba může někdo chytnout anebo se jimi nechat inspirovat, [...]&quot;.

Takto to vypadá, že správcovská práva vlastně nepotřebujete? Protože nechcete ani nikoho blokovat ani nic mazat (dobře, jsou ještě jiná opravnění, např. přesun bez ponechání přesměrování)? Nebo jsem to špatně pochopil? Která správcovská práva nadále využijete, smím-li se ptát? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:26 (UTC)

:Vy o to fakticky tak stojíte, abych Vás zablokoval? --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 6. 7. 2026, 12:19 (UTC)
:: Proč hrozíte blokem místo toho, abyste slušně odpověl na dotazy, které přeci nejsou nijak impertinentní, frivolní apod.? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 17:45 (UTC)
:::Nehrozím blokem, Vy se ptáte, já se ptám. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 6. 7. 2026, 19:48 (UTC)
:::: Já se ptal první a vy jste neodpověděl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 20:47 (UTC)
:::::Odpověděl jsem Vám otázkou. Mohl jste se dovtípit. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 7. 7. 2026, 03:04 (UTC)

== DoSy a přesuny ==
Vážený kolego, pokud již nějaká stránka byla navržena na DoS, nahoře, v textu šablony visí tato část textu: ''K návrhu se můžete vyjádřit v příslušné diskusi. Stránku můžete dále upravovat, ale až do skončení diskuse '''ji nepřesouvejte''', neodstraňujte její obsah a ani toto upozornění.''. Ten zákaz přesouvání je zcela zásadní a souvisí s tím, 1) se ztratí sama šablona - ta se nepřesouvá; a 2) vznikají +/- neřešitelné problémy s archivací, zejména, pokud byla stránka (po přesunu) dále editována. 3) další problémy. Nechtěl byste po sobě vzniklé problémy po vašich přesunech stránek s DoSem nějak asanovat? Děkuji. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 12:43 (UTC)
:Například: vyjměte laskavě stránku [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu]] z kategorie [[:Kategorie:Wikiverzita:Probíhající diskuse o smazání|Kategorie:Wikiverzita:'''Probíhající''' diskuse o smazání]], neboť stránka nemůže býti zároveň v této kategorii a zároveň v kategorii (správně) [[:Kategorie:Wikiverzita:Archiv diskusí o smazání]], když už ''neprobíhá''! Btw. takových obojetně zakategorizovaných stránek je Vaší vinou více, takže hodně štěstí s umravňováním. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 12:58 (UTC)
:Teď fakt nevím, kde mi hlava stojí. Do konce července musím mít hotové vydání knížky. Pak se na to mrknu. Díky. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 15. 7. 2026, 13:26 (UTC)
:: (S EditKonfliktem a bez ohledu na něj) A poslední: tímto nepořádkem ''blokujete ''(aby nadále nevznikalo dvojité kategorizování)'' správcům možnost'' mazat stránky, ke kterým byla navržena DoS, a které jste '''potom''' přesunul ''tak'', že revert přesunu je ztěžka uskutečnitelný (přesun z jedné úrovně na ''jinou'' úroveň). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 13:36 (UTC)
::: Pro referenci: viz též [[#EMmotor]], kde byly přesuny a DOS též diskutovány, na téže téma (nebo se nesoustředím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 09:20 (UTC)

== Existence smazáníhodných stránek v principu ==
Existuje vůbec nějaká byť by i velmi špatná stránka v české Wikiverzitě, která podle vás patří smazat?

Cituji vás z [[Diskuse s uživatelem:Juandev#Stránky k rychlému smazání]], 18. 6. 2026, 09:07 (UTC), tučně ode mne:
: &quot;@Mmh, Kusurija: Ahoj Juane, jak jsi už zaregistroval, byla mi posláno jemné upozornění, že mi hrozí zbavení mých správcovských práv z toho důvodu, že poslední roky nekonám žádné správcovské akce. Nevím proč bych měl někoho blokovat atd., není k tomu důvod. Jako nejméně bolestná varianta mi bylo navrženo vymazat stránky, určené k rychlému smazání. Jak víš, '''já jsem ten poslední, kdo by chtěl nějaké stránky někomu mazat, protože pár let neaktivních stránek ještě nemusí nic znamenat, za pár let se jich třeba může někdo chytnout anebo se jimi nechat inspirovat, kdo ví'''. A obzvláště se mi nechce mazat stránky toho, s kým jsme tuto Wikiverzitu zakládali, a ty sám ještě předtím Betu, ze které se tato naše WV pak vylíhla, protože většinou (či vesměs) jsi autorem ty. [...]&quot;

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:56 (UTC)</text>
      <sha1>bdazds1o0wf81b2wbiyux916dmotqnw</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150556</id>
      <parentid>150552</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T11:10:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150556</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="39374" sha1="f8240irdkc1stx0uj4loqqt2nicgk2z" xml:space="preserve">{| align=center style=&quot;background: #eef; border: 1px solid #aaa; padding: .2em; margin-bottom: 3px; font-size: 95%; width: auto;&quot;
| style=&quot;padding-right: 4px; padding-left: 4px;&quot; | [[Image:Talk face.svg|50px|]]
| &lt;big&gt;'''Návod k použití''' / '''How to talk in here'''&lt;/big&gt;&lt;br&gt;
Pokud chcete něco sdělit '''vy''' '''mně''', napište mi '''sem''', odpovím vám '''tady'''.&lt;br /&gt;
Pokud '''já''' chci něco '''vám''', napíšu vám na '''vaši''' diskusní stránku, odpovězte mi '''tam'''.&lt;br /&gt;
&lt;small&gt;Píši to v množném čísle – můžete mi klidně tykat.&lt;/small&gt;

If '''you''' want to tell '''me''' something, do so '''here''' and I will reply '''here.'''&lt;br /&gt;
If '''I''' want to tell '''you''' something, I will do that on '''your''' talk page; please reply to me '''there'''.
|}

== Archiv ==

* [[betawikiversity:User_talk:Kychot]] od 2007-05-04
* [[/2008]]
* [[/2009]]
* [[/2010..2025]]

== Podstránky velkým písmenem ==
Mohu vás poprosit o vyjádření zde:
: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]]
Rád bych ty podstránky nechal přesunout na první velké písmeno (např. [[Emacs/instalace]] na [[Emacs/Instalace]]) a k tomu by byl ideální výslovný souhlas jejich zakladatele a tvůrce, což jste vy. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 21. 2. 2026, 06:55 (UTC)

== Březen 2026 ==
Založil jsem [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]], kde stížnosti se týkají i vaší osoby. Asi je fér vás na to upozornit i zde, byť je tam ping, proto tak činím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:50 (UTC)

== Linux ==

Xubuntu je tvoje jediný distro, nebo znáš i jiný? [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 17. 3. 2026, 17:16 (UTC)

:Začínal jsem na Slackware, pak Debian, pak Ubuntu, zkoušel jsem Lubuntu a zůstal na Xubuntu. Mezitím Ultrix, to byl ale profi Unix od DEC. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 17. 3. 2026, 17:30 (UTC)

== You may be an eligible candidate for the U4C election ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Greetings,

The [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C)]] seeks candidates for the 2026 election. The U4C is the global committee responsible for overseeing enforcement of the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]]. Elections are held annually, if elected a committee member serves for two years.

This year the U4C requires candidates to hold administrator rights on at least one wiki, which is why you are being contacted as you appear to hold this right. There are other requirements, such as candidates must be at least 18 years old and may not be employed by the Wikimedia Foundation or other related chapters and affiliates. You can find more information in the [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026#Call_for_Candidates|call for candidates on Meta-wiki]]. Additionally, the committee's working language is English; some ability to communicate in English is required.

The election opens on 18 May, if you are eligible and interested you have until 10 May to submit your candidacy. There will week between for candidates to answer questions from the community. Voting takes place privately in [[m:Special:MyLanguage/SecurePoll|SecurePoll]], successful candidates must receive at least 60% support. More information is available on [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|the 2026 Elections page]], including timelines and other candidacy information. If you read over the material and consider yourself qualified, please consider submitting your name to run for the committee. If you think someone else in your community might be interested and qualified, please encourage them to run.

In partnership with the U4C -- [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User_talk:Keegan (WMF)|talk]]) 28. 4. 2026, 18:30 (UTC) &lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/test&amp;oldid=30471712 --&gt;

== DOS - Emacs instalace ==
Pro vaši informaci: otevřel jsem DOS: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Emacs/instalace]] pro [[Emacs/instalace]] (zal. 2021). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:10 (UTC)

== Archivace uživatelské diskuzní stránky ==
Stránka má nyní přes 250 KB, což je docela hodně. Navrhuji či prosím, abyste stránku zarchivoval, řekněme s ponecháním nedávnějších diskuzí. Jednak se velikost projeví při editování této stránky jakýmsi cukáním či divnými pauzami a jednak každá další revize stránky se ukládá nediffově (co vím), takže i tento příspěvek do databáze MediaWiki uložil dalších 250 KB. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:24 (UTC)

== EMmotor ==
Přesunul jste stránku [[EMmotor]] sem: [[Balada o virtuální ojnici/EMmotor]], přitom je ta stránka dána v DOSu. Přijde mi nevhodné přesouvat někam stránky, kterou jsou v DOSu. Ani jste ten přesun nenavrhl někde k diskuzi. Žádám vás, abyste stránku přesunul zpět. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:45 (UTC)

:Přesměrování ukazuje na původní stránku, takže Vašemu DOSu nic nebrání. Naopak, stránky které jsou v DOSu, je vhodné upravit tak, aby vyhovovaly ustáleným zvykům, ještě před skončením DOSu. A aby bylo vidět, že jsou aktivní. Zpět nic přesouvat nebudu. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:50 (UTC)
:: Co má přesun společného s ustálenými zvyky? O kterých zvycích to mluvíte? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:58 (UTC)

Dále z čeho jste usoudil, že stránky splňují definiční znaky ''balady''? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:47 (UTC)

:Tak mě to napadlo. Nic Vám nebrání, abyste sbírku přejmenoval, pokud budete mít lepší nápad. Dosud je to v Hlavním prostoru. Až to bude v US, už do toho nebudeme moci hrabat. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:51 (UTC)
:: Já se vás neptám, co vás napadlo, já se vás ptám, na základě čeho jste entitu umístil pod hlavu. Rozumíte otázce? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 05:58 (UTC)
:::Ptal jste se, proč jsem tři diskutované stránky sjednotil do projektu [[Balada o virtuální ojnici]] a nelíbila se Vám balada. Nás ve škole učili, že např. [[w: Jiří Wolker]] ve své básnické sbírce ''Balady a romance'' hodně posunul dosud zaběhaný význam slova &quot;balada&quot;. Vás to učili ještě také? A to už je více jak 100 let, takže jsem usoudil, že ten termín můžeme použít. Ovšem pokud se Vám víc zamlouvá výraz ''romance'', můžeme sbírku přejmenovat na ''Romance o virtuální ojnici''. A proč jsem vůbec ty tři stránky sjednotil pod společný projekt? Protože všechny tyto stránky, navrhované Vámi v DOSu, mají velmi mnoho společného. I včetně Vašich argumentů na přesun nebo smazání. Proto mi přijde zcela zbytečně redundantní diskutovat o nich odděleně, rozhodně konstruktivnější bylo by o nich diskutovat v jednom DOSu an bloc. Proto mi přijde, že to, co jsem udělal já, tj. že jsem tyto stránky sjednotil do jednoho logicky souvisejícího projektu, jste měl už předtím udělat Vy, a pak teprve vypsat DOS na celý projekt. Udělal jsem tím pádem logicky jen práci za Vás a zbytečně jsem si tím pádem přidělal práci. To, co stačilo udělat jednou, jsem kvůli Vám musel dělat třikrát. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:11 (UTC)
:::: K &quot;jsem kvůli Vám musel dělat třikrát&quot;: vůbec ne. Vůbec jste ''nemusel'' zasahovat. Stačilo přijít do těch DOSů a podpořit smazání, byť by i třikrát. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:42 (UTC)
:: Ostatně polovulgárně &quot;hrabat&quot; do ničeho nebudeme; budeme, pokud něco, spisovně a neutrálně &quot;zasahovat&quot; a to nikoli do nějakého &quot;US&quot; nýbrž do &quot;uživatelského prostoru&quot;, případně &quot;uživáku&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:03 (UTC)
:::Slovo ''uživák'' tady zavádíte Vy. Slyším ho od Vás poprvé v životě, tady na Wikiverzitě jsem se s ním ještě nikdy nesetkal. Je to takový slangový novotvar, který se mi vůbec nelíbí. A pokud se Vám nelíbí, že já používám všeobecně srozumitelnou zkratku US, tak zase Vy přestaňte používat ten Váš novotvar. Děkuji. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:16 (UTC)
:::: Slovo &quot;uživák&quot; je transparentně srozumitelné, po vzoru např. &quot;hlavák&quot; coby hlavní nádraží jako něco hlavního. Užívat ho nemusíte; můžete užít &quot;uživatelský jmenný prostor&quot;. Zkratka &quot;US&quot; je netransparentní, vycházející z ''anglického'' &quot;user space&quot;, čili pro nezasvěceného čtenáře hůře dešifrovatelná. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:26 (UTC)

A vzhledem k tomu, že jste správce (nebo nejste?): proč jste po přesunu ponechal přesměrování, když už tedy? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:01 (UTC)

Ještě jinak. Po vašem přesunu vznikl z DOSové cedulky ve stránce redlink, takže už se nejde přímočaře prokliknout na DOSí diskuzi samotnou. Znovu proto nabádám/prosím/co-už-vlastně na přesun zpět. Vylepšovat stránky k nápravě závad během DOSu jistě lze, ale ne přesouvat kolem, leda by snad pro to byl nějaký výjimečný, velmi dobrý důvod, který zde ale nevidím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 07:26 (UTC)

:Dobrý důvod jsem Vám vysvětlil výše. Redlinky už jsem napravil, jde to prokliknout normálně.
:* [[Balada o virtuální ojnici/Virtuální Klika]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/EIMK]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/EMmotor]]
:* [[Balada o virtuální ojnici/Virtuální Klika]]
:Děkuji za upozornění. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 09:56 (UTC)
:: Důvod jste mi nevysvětlit, nebo necitujete srozumitelně místo, kde jste mi ho vysvětlil, protože &quot;výše&quot; není jednoznačná specifikace věty či sekvence vět.
:: Dále jste nepodal vysvětlení, proč tyto věci jsou &quot;balady&quot;, ani není z ničeho patrné, že slovu &quot;balada&quot; vůbec rozumíte či v jakém ho užíváte smyslu; pro definice viz např. IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=balada]. Podle mě ASCS 1 a ASCS 2 jsou dva významy, které se na stránky nevztahují, tedy jste snad musel slovo použít ve významu nepokryté v ASCS; ve kterém významu? Čili jakou definici slova &quot;balada&quot; jste použil? (Že Neruda něco popletl nás nemusí zajímat; užití slova v jiném významu jedním autorem ještě daný význam neustavuje jako jeden ze slovníkových.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:17 (UTC)
:::O Nerudovi jsem nepsal ani slovo. Pokud si pletete autory, tak už opravdu nemíním s Vámi diskutovat o sémantických pojmech. Děkuji za porozumění. Howgh. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:19 (UTC)
:::: {{W|Balady a romance}} uvádí jako autora Nerudu; můžete prosím odkázat na dílo téhož jména, jehož autorem je Wolker? Jinak sousloví &quot;sémantický pojem&quot; je tak nejspíš slovní salát než co jiného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:22 (UTC)
:::: Ale nechme tangentu o Nerudovi či Walkerovi stranou. Čili jakou definici slova &quot;balada&quot; jste použil? (S čím si zatopím v tom kotli na biomasu?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:27 (UTC)
:::::Máte pravdu, ''Balady a romance'' jsou od Nerudy, popletlo se mi to, omylem jsem ji přiřkl Wolkerovi. Měl jsem zrovna na mysli ''Baladu o očích topičových'', ''Baladu o nenarozeném dítěti'' či ''Baladu o snu'' a to jsou básně z Wolkerovy sbírky [[s: Těžká hodina]]. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:37 (UTC)
:::::: Chyba se snadno stane. I proto považuji váš výrok za skandálně špatný a doporučuji ho výše proškrtnout: &quot;Pokud si pletete autory, tak už opravdu nemíním s Vámi diskutovat o sémantických pojmech&quot;. Jakou definici slova &quot;balada&quot; (nebo &quot;biomasa&quot;) jste použil? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:42 (UTC)
: Až teď jsem si všiml [[:Šablona:Diskuse o smazání]]:
:: &quot;Stránku můžete dále upravovat, ale až do skončení diskuse ji nepřesouvejte, neodstraňujte její obsah a ani toto upozornění.&quot;
: Takže jste porušil pravidla, máme-li tak chápat text šablony. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 04:22 (UTC)
::No vidíte, člověk se furt učí. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 5. 5. 2026, 20:44 (UTC)
::: Nikoli &quot;furt&quot; (to je obecná čeština čili kolokviální nižší) nýbrž &quot;pořád&quot;. Nejsem tady s vámi v hospodě mezi kamarády. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 04:34 (UTC)

== Kapitalizace ==
Na stránce [[Emacs/Perl]] nacházím následující problémy:
* &quot;emacsu&quot;: Emacs se píše s velkým
* &quot;debian&quot;: Debian se píše s velkým
* &quot;ubuntu&quot;: Ubuntu se píše s velkým
Problémy se dost možná týkají celé sady podstránek stránky [[Emacs]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 07:05 (UTC)

:Díky za upozornění, provedeno: Emacs, Perl, Ubuntu: https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Emacs/Perl&amp;diff=prev&amp;oldid=147693
:Jen u debianu si nejsem jistý, na svém oficiálním logu má na začátku malé d: &quot;debian&quot;: [[c: File:Debian-OpenLogo.svg]]
:--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 09:13 (UTC)
:: Děkuji. Pro zjištění odkazové/citační formy entity často užívám Wikidata, zde [[D:Q7715973]], odkud se čast odkazují knihovní autority, např. NK ČR AUT. Tam mají v labelu &quot;Debian&quot;. Další zdroj je en:WP, kde píší např. &quot;As of January 2026, the Debian community has over 1,400 active contributors [...]&quot;. A pak Debian samotný: https://www.debian.org/, mapř. &quot;What makes Debian special&quot;. Facit: &quot;Debian&quot;, nikoli &quot;debian&quot;, vzdor matoucímu logu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:12 (UTC)
:: Ovšem tedy ten kapitalizační zmatek správců Debianu je značný, např. &quot;Debian is a complete Free Operating System!&quot;, což je kapitalizační karambol. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:20 (UTC)
:: Změnil jsem to na &quot;Debian&quot;, dle zdůvodnění výše. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 04:38 (UTC)

== Chybná archivace ==
Zarchivoval jste do stránky [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010-01-24..2026-05-03]] i právě probíhající diskuze, což jistě není dobré. Navrhuji čerstvě probíhající diskuze z archivu vyjmout a vložit je sem. Problém je jistě i v názvu a koncepci toho archivu: běžné je archivovat po rocích a je to osvědčené a nikoli archiv definovat hraničními dny. Takže by více dávalo smysl např. &quot;Diskuse s uživatelem:Kychot/Archiv/2010-2025&quot; a rok 2026 už do toho nezahrnovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:46 (UTC)

:Nerad něco edituji metodou Copy&amp;Paste. Čistější řešení je dle mého názoru celou stránku přejmenovat, jak stojí a leží. Ale O.K., udělal jsem to dle Vaší žádosti. A že jsem archivoval uprostřed &lt;cite&gt;právě probíhající diskuze&lt;/cite&gt;, to jsem netušil – měl jsem za to, že už jsem zareagoval na ''všechny'' Vaše poznámky a připomínky, že dalšího již netřeba a že naše diskuse tím pro dnešek ''skončila''. Chtěl jsem to už mít za sebou, protože ta archivace byla jedním z Vašich prvních požadavků. A je neděle a já mám v plánu dělat i jiné věci, než si ji kazit podobnými nekonečnými diskusemi. Už jsem jednou napsal ''Howgh'', tak jsem předpokládal, že pochopíte. Děkuji.  --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:12 (UTC)
:: Však již dnes reagovat nemusíte a můžeme pokračovat zítra či pozítří. Pořád jste nevysvětlil vaši definici slova &quot;balada&quot;. Kdybyste do věcí zbytečně neobratně nezasahoval, nebylo by potřeba nic diskutovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:31 (UTC)

Zároveň nechápu, proč jste přesunul např. tuto stránku: [[Diskuse s uživatelem:Kychot/70]] (a další /N kde N je přirozené číslo); ta snad mohla zůstat, kde bylo. Šlo jen o to vytvořit archiv a do něj ''zkopírovat'' archivovanou diskuzi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 10:55 (UTC)

:Odpověděl jsem výše: Nerad něco ''kopíruju''. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:13 (UTC)
:: &quot;Nerad&quot; není racionální vysvětlení, pouze hedonické sebeodhalení. Kopírování je při takové archivaci osvědčené. A onen přesun, včetně podstránek, způsobil řadu nežádaných účinků, které jste si ještě neopravil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:19 (UTC)

Děkuji. Můžete prosím ještě diskuze z roku 2026 přesunout z archivu [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025]] sem? Můžu to i udělat za vás, když mi dáte svolení. (Drobnost: dvě tečky jako spojení dvou roků jsou poněkud nestandardní; standarní by bylo &quot;-&quot;. Ale to už je vážně maličkost.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:07 (UTC)

:Samozřejmě jsem udělal, i když jsem se musel hodně moc přemáhat, jak jsem psal, Copy&amp;Paste je ''krajní'' řešení. Dvě tečky za sebou jsou standardním označením intervalu snad ve většině programovacích jazyků. Hyphen &quot;-&quot; se používá u ISO označení data, takže kdybych napsal 2020-2025, tak by to na první pohled vypadalo, jako že tam to druhé hyphen chybí a měl být datum 2020-20-25, což je samozřejmě blbost, protože 20. měsíc nemáme. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:19 (UTC)
:: Ohledně &quot;standardním označením intervalu snad ve většině programovacích jazyků&quot;: opravdu? Kromě Perlu kterých? A toto není programovací jazyk. Mínus je osvědčený a vaše námitky nepřesvědčivé; kdyžtak se dá ještě užít en-dash. Ale jak jsem řekl, toto je maličkost; horší jsou ty nadbytečné přesuny, které jste provedl též, včetně přesunu stránky [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2008]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:22 (UTC)
:: Ne, že by na tom tak záleželo, ale nepletu-li se, tak ani jeden ze čtyř lídrů v TIOBE index neužívají takto &quot;..&quot; a sice C, C++, Java a Python. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:27 (UTC)

Můžete prosím přesunout [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025/2008]] na [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2008]], aby to dávalo větší smysl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:16 (UTC)

:Přesunul jsem, ale je v tom ještě větší bordel: https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Kychot/2010-01-24..2026-05-03/2008&amp;redirect=no V neděli prostě nemám ve zvyku pracovat a navíc se mi tu podělá celý Internet, za chvíli už nebudu mít žádnou konektivitu, musím to celé doma překopat, jedu přes LTE a musím přemístit anténu na jiné místo a tím překonfigurovat všechny Wi-Fi a twist routery a Vy mě tu nutíte do takových hovadin, jsem nervozní a tlačí mě čas a pak nemyslím, a to mám ještě dnes dodělat nějaký experiment a abstrakt na konferenci, jinak z toho bude průšvih. Přijde mi, že Vy nemáte asi co jiného na práci, než se hrabat ve VW a tak si nedovedete ani představit, že další lidé řeší i jiné věci. To, co píšete, klidně počká ten týden nebo dva. '''HOWGH'''. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:37 (UTC)
:: Nepřesunul; stránka je pořád zde nepřesunutá: [[Diskuse s uživatelem:Kychot/2010..2025/2008]].
:: Za vaše rozhodnutí reagovat v neděli si odpovídáte sám. Vy určujete, který den se čemu budete věnovat. Můžete například v neděli Wikiverzitu směle ignorovat a přijít sem až v pondělí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 11:47 (UTC)
: Zkusil jsem opravit přesun např. [[Diskuse s uživatelem:Kychot/cestovatel/Girona]], ale nějak mi to nezafungovalo; tvářilo se to, že to něco přesunulo či prohodilo, ale výsledek je neuspokojivý, a nyní už mi říká, že cíl přesunu existuje. Asi to budete muset později, až budete mít čas, udělat sám s využitím vašich správcovských práv (nebo to necháte rozbité). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 5. 2026, 05:11 (UTC)

== TP-LINK Archer C2 AC900 ==
Založil jste čerstvě stránku [[TP-LINK Archer C2 AC900]]. Třeba je stránka v pořádku, ale mě to přijde, že si z hlavního prostoru Wikiverzity děláte osobní web host, kam si ukládáte cokoli, co se vám právě hodí. Tomu ještě více než diskutovaná stránka odpovídá [[Emacs/instalace]], kterou jsem dal do DOSu, ale i diskutovaná stránka ve mě budí pochybnosti o tom, co že je vlastně její vzdělávací účel a zda tedy vzdělávacímu účelu vyhovuje vytvořit databázi technických specifikací různých zařízení. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 04:19 (UTC)

:Nedávám tam to, co se mi právě hodí, ale to, na čem právě pracuji a jaký problém řeším. To je smysl celé Wikiverzity, je to pracovní nástroj pro všechny, kteří řeší nějaké problémy a tím se učí, a nechají ostatní, aby se jim &quot;dívali pod pokličku&quot; a tím se také učili. Pokud máte nějaký nápad, jak mi v tom pomoci, Vaše pomoc bude vítána. Wikiverzita je především sebevzdělávacím projektem. V první řadě učíme sami sebe, abychom případně někdy mohli učit i jiné. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 5. 5. 2026, 13:48 (UTC)
:: Pakliže je to především sebevzdělávací, proč je to ve wiki a online, místo lokálního souboru? Aby to bylo ve wiki a online, mělo by to mít smysl pro čtenáře, přijde mi, a proto by to mělo mít minimální kvalitu a rozsah.
:: Stránka [[TP-LINK Archer C2 AC900]] mi přijde prima co do minimální kvality a rozsahu: není to takový odpadek, jakých je tu spousty. Jenom mi přijde, že to otevírá dveře k vytvoření databáze technických specifikací a k absenci mantinelů pro to, co tady vůbec může být.
:: Ještě jinak. Vždyť i ten, kdo by si psal nějaký blog o čemkoli, se tím něco učí, takže by to mohlo být i tady. Někdo by se mohl učit psát pravopisně. Výsledek je jaksi ''bezbřehý'', smím-li užít Pyprilescovo oblíbené slovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 14:43 (UTC)
:::A on se nikdo nemůže učit s Kychotem? Jistě že může, třeba hned. V momentě, kdyby Kychot zjistil, že mu stránku někdo edituje a že mu to vadí, tak si ji třeba přesune do užíváku. Ale já si myslím, že jemu to nevadí a počítá s tím. To že se s ním neučí zrovna někdo ve stejný okamžik, neznamená, že je to stránka jen pro něj. Tzn. na místo diskusí o existenci stránek v hlavním ns byste se měl Dane zaměřit na to jak tu stránku třeba vylepšit či organizovat. To se obvykle dělá v diskusi té stránky. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 8. 5. 2026, 11:34 (UTC)

== Doplnění instalace Emacsu na Windows ==
Ohledně [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Emacs/instalace&amp;diff=prev&amp;oldid=148038 této vaší editace], kde se píše &quot;(Doplní [[User:Dan Polansky]]&quot;: nepřijal jsem vás jako zadavatele úkolů toho, co mám kde doplnit a dopracovat. Nemám za morální ani jinou povinnost zachraňovat trapně špatnou stránku, kterou jste po sobě zanechal. Ostatně i ta sekce Linux, kterou jste tam zanechal, je podle mého posouzení/hodnocení ubohá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:01 (UTC)

:Ubohý je ten, pane Dane Polanský, kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat, ale sám neprokáže něco méně ubohého. Možná je stránka ubohá, ale uvedené tři příkazové řádky jsou k instalaci [[Emacs]]u zcela postačující. Sám bych nejraději přesunul svou stránku na [[Emacs/instalace/Linux]], v tom jste mi ale zabránil tím, že jste dal tuto stránku do DOSu a jak víte, přesouvání stránky v DOSu s sebou nese jisté komplikace. Pak byste měl volné ruce k založení vlastní stránky [[Emacs/instalace/Windows]], kterou byste si mohl editovat bez trapného pocitu, že zachraňujete nějakou trapně špatnou stránku. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:47 (UTC)
:: Vaše implicitní označení mé ''osoby'' jako ''ubohé'' je osobní útok. Já jsem za ubohou označil jistou stránku, nikoli vaši osobu.
:: Moje stránka [[Pojem/Dan Polansky]] podle mě ubohá není. Nejsem tedy pouze kritik nýbrž i tvůrce, např. spolutvůrce FreeMindu.
:: Jinak představa, že nesmím vůči stránce zvedat defekty/připomínky, a že místo toho ji mám jít opravovat, je podle mě scestná a praxe z dobře vedených organizací takovou představu nepodporuje. Je naopak typické, že jsou role autora a připomínkujícího odděleny.
:: I na stránce [[Emacs/instalace/Linux]] by současný text byl zoufale špatný, podle mého posouzení.
:: Já žádný zájem o založení stránky [[Emacs/instalace/Windows]] nemám; mám dojem, že online zdroje v angličtině jsou k tomu dostatečně dobré. Zájemci o Emacs nicméně mohou nahlédnout do mých poměrně osobních poznámek na stránce [[Uživatel:Dan Polansky/Emacs]], která vede i různé odkazy. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 10:55 (UTC)
:::Já jsem Vaši osobu, pane Dane Polanský, nijak neoznačil, já jsem Vás tímto jménem oslovil. Že jste si toto oslovení vyložil jako označení, to už je ale Váš osobní problém, pane Dane Polanský. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 20. 5. 2026, 11:24 (UTC)
:::: Vaše věta &quot;Ubohý je ten, pane Dane Polanský, kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat, ale sám neprokáže něco méně ubohého.&quot; poměrně nezakrytě (byť si patrně myslíte opak a podezříváte mě z naivity ohledně lingivstické pragmatiky) odkazuje na mě ve frázi/konstrukci &quot;Ubohý je ten [...] kdo dokáže pořád jen někoho kritizovat&quot;. Samozřejmě můžete zkoušet klasickou výmluvu, že jste tím myslel někoho jiného, ale ta má velmi tenkou plauzibilitu, pakliže vůbec nějakou; pakliže jste myslel někoho jiného, pak by bylo ptořeba vysvětlit, jak se ten někdo dostal do tohoto komunikačního kontextu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 11:54 (UTC)

== Nejproduktivnější hráč ==

Koukám tady do statistiky a jseš asi nejproduktivnější hráč. Z celkových 2163 stran, které si vytvořil máš za posledních 10 let '''1 059 364''' shlédnutí. Takže máš nejvíce vytvořených stran ze všech a největší impakt. Jen pro zajímavost, celá Wikiverzita má 10 885 049 návštěv. Tvoje top 10 jsou následující stránky:
* [[Subnotebooky]]: 24 653
* [[DokuWiki]]: 22 090
* [[Hebrejština/písmo]]: 14 602
* [[MediaWiki/Instalace]]: 14 221
* [[EKG vyšetření]]: 12 762
* [[Beton]]: 11 657
* [[Distanční výuka]]: 9 949
* [[Úloha: 10 l kapalného propanu/Kolik m3 zaujme po odpaření?/Kychot]]: 9 454
* [[Hebrejština/samostudium]]: 9 322
* [[Sny/Databáze]]: 9 308

Zajímaly mne také tvoje největší propadáky:
* [[Sny/Databáze/Kychot/2026-04-30]]: 10
* [[Caroso-Signal/HDMI]]: 12
* [[Odsávač pilin/Kychot/Scheppach DC 100]]: 15
* [[Debian-Med/Tille/med-doc.css]]: 17
* [[E-mailový klient/příklad 01]]: 19
* [[Protahovačka/metabo/DH 330]]: 19
* [[Domácí telefon/4 FP 211/Juandev]]: 21
* [[Kanalizace]]: 21
* [[Sonografie]]: 22
* [[Protahovačka/metabo]]: 22

Takže jak vidno všichni ten Linux chceme honit na Lenovu, nebo Dellu. Linux minibook nechme spát. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 12. 6. 2026, 15:05 (UTC)

:A ještě doplním, že DokuWiki je celoprojektové top 3 za minulý rok. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 12. 6. 2026, 16:05 (UTC)

== Správcovské akce ==

Dobrý den, dovoluji si Vás upozornit, že podle informací z [https://meta.toolforge.org/stewardry/cswikiversity?sysop=1 tohoto seznamu] jste od ledna 2022 neprovedl správcovskou akci. Vím, že seznam nezaznamenává všechny správcovské úkony (nicméně z mé zkušenosti velkou většinu ano), nicméně podle [[Wikiverzita:Pravidla_pro_správce_a_byrokraty#Odebrání_práv_v_případě_dlouhodobé_neaktivity|příslušného pravidla]] by Vám v takovém případě mohlo hrozit odebrání práv správce; přesněji tedy pokud je seznam v tomto smyslu pravdivý a žádné správcovské akce jste v posledním roce nevykonal, může o této skutečnosti kdokoliv informovat Stevardy na Meta Wiki, kteří by Vám mohli právo odebrat. Vzhledem k Vaší významné aktivitě na projektu tak pochopitelně činit nebudu, ale chci vás upozornit na toto riziko, protože čtyři a půl roku je v tomto seznamu opravdu hodně. S pozdravem --&lt;font face=&quot;Trebuchet MS&quot;&gt;&lt;b&gt;[[Uživatel:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#32CD32&quot;&gt;V0lkanic&lt;/span&gt;]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#000000&quot;&gt;(diskuse)&lt;/span&gt;]]&lt;/b&gt;&lt;/font&gt; 12. 6. 2026, 17:41 (UTC)

:Tak to abych si požádal o práva, když nám tady kolego @[[Uživatel:V0lkanic|V0lkanic]] desysopsnete celý správcovský tým. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 13. 6. 2026, 08:37 (UTC)
::Kolegu desysopovat opravdu nehodlám, právě naopak korektně upozorňuju aktivního kolegu na to, že tak zřejmě může kdokoliv učinit. --&lt;font face=&quot;Trebuchet MS&quot;&gt;&lt;b&gt;[[Uživatel:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#32CD32&quot;&gt;V0lkanic&lt;/span&gt;]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|&lt;span style=&quot;color:#000000&quot;&gt;(diskuse)&lt;/span&gt;]]&lt;/b&gt;&lt;/font&gt; 13. 6. 2026, 09:10 (UTC)

Zrovna se nám vyrojilo tolik [[:Kategorie:Stránky určené ke smazání|stránek k rychlému smazání]], že nám s Kusurijou bude trvat asi ještě nějakou dobu, než se tím probereme a všechno to smažeme. Takže prosím, Kychote, nějaké taky smaž, a to by se Ti mělo zaznamenat do správcovských úkonů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 10:19 (UTC)
: Rozporoval jste smazání stránky [[Nádržkový splachovač/Juandev/Teče]], ale na mou námitku, že smazání nic/ničemu nepřekáží nikdo nereagoval. Dovolím si tedy smazat. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 25. 6. 2026, 07:36 (UTC)

== Potřeba správcovských oprávnění na vaší straně ==
Uvedl jste ([[Diskuse s uživatelem:Juandev#Stránky k rychlému smazání]], 18. června 2026):
: &quot;[...] Nevím proč bych měl někoho blokovat atd., není k tomu důvod. Jako nejméně bolestná varianta mi bylo navrženo vymazat stránky, určené k rychlému smazání. Jak víš, já jsem ten poslední, kdo by chtěl nějaké stránky někomu mazat, protože pár let neaktivních stránek ještě nemusí nic znamenat, za pár let se jich třeba může někdo chytnout anebo se jimi nechat inspirovat, [...]&quot;.

Takto to vypadá, že správcovská práva vlastně nepotřebujete? Protože nechcete ani nikoho blokovat ani nic mazat (dobře, jsou ještě jiná opravnění, např. přesun bez ponechání přesměrování)? Nebo jsem to špatně pochopil? Která správcovská práva nadále využijete, smím-li se ptát? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:26 (UTC)

:Vy o to fakticky tak stojíte, abych Vás zablokoval? --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 6. 7. 2026, 12:19 (UTC)
:: Proč hrozíte blokem místo toho, abyste slušně odpověl na dotazy, které přeci nejsou nijak impertinentní, frivolní apod.? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 17:45 (UTC)
:::Nehrozím blokem, Vy se ptáte, já se ptám. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 6. 7. 2026, 19:48 (UTC)
:::: Já se ptal první a vy jste neodpověděl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 20:47 (UTC)
:::::Odpověděl jsem Vám otázkou. Mohl jste se dovtípit. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 7. 7. 2026, 03:04 (UTC)

== DoSy a přesuny ==
Vážený kolego, pokud již nějaká stránka byla navržena na DoS, nahoře, v textu šablony visí tato část textu: ''K návrhu se můžete vyjádřit v příslušné diskusi. Stránku můžete dále upravovat, ale až do skončení diskuse '''ji nepřesouvejte''', neodstraňujte její obsah a ani toto upozornění.''. Ten zákaz přesouvání je zcela zásadní a souvisí s tím, 1) se ztratí sama šablona - ta se nepřesouvá; a 2) vznikají +/- neřešitelné problémy s archivací, zejména, pokud byla stránka (po přesunu) dále editována. 3) další problémy. Nechtěl byste po sobě vzniklé problémy po vašich přesunech stránek s DoSem nějak asanovat? Děkuji. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 12:43 (UTC)
:Například: vyjměte laskavě stránku [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Domácí telefon/Juandev/Jak zavolat do jiného bytu]] z kategorie [[:Kategorie:Wikiverzita:Probíhající diskuse o smazání|Kategorie:Wikiverzita:'''Probíhající''' diskuse o smazání]], neboť stránka nemůže býti zároveň v této kategorii a zároveň v kategorii (správně) [[:Kategorie:Wikiverzita:Archiv diskusí o smazání]], když už ''neprobíhá''! Btw. takových obojetně zakategorizovaných stránek je Vaší vinou více, takže hodně štěstí s umravňováním. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 12:58 (UTC)
:Teď fakt nevím, kde mi hlava stojí. Do konce července musím mít hotové vydání knížky. Pak se na to mrknu. Díky. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 15. 7. 2026, 13:26 (UTC)
:: (S EditKonfliktem a bez ohledu na něj) A poslední: tímto nepořádkem ''blokujete ''(aby nadále nevznikalo dvojité kategorizování)'' správcům možnost'' mazat stránky, ke kterým byla navržena DoS, a které jste '''potom''' přesunul ''tak'', že revert přesunu je ztěžka uskutečnitelný (přesun z jedné úrovně na ''jinou'' úroveň). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 15. 7. 2026, 13:36 (UTC)
::: Pro referenci: viz též [[#EMmotor]], kde byly přesuny a DOS též diskutovány, na téže téma (nebo se nesoustředím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 09:20 (UTC)

== Existence smazáníhodných stránek v principu ==
Existuje vůbec nějaká byť by i velmi špatná stránka v české Wikiverzitě, která podle vás patří smazat?

Cituji vás z [[Diskuse s uživatelem:Juandev#Stránky k rychlému smazání]], 18. 6. 2026, 09:07 (UTC), tučně ode mne:
: &quot;@Mmh, Kusurija: Ahoj Juane, jak jsi už zaregistroval, byla mi posláno jemné upozornění, že mi hrozí zbavení mých správcovských práv z toho důvodu, že poslední roky nekonám žádné správcovské akce. Nevím proč bych měl někoho blokovat atd., není k tomu důvod. Jako nejméně bolestná varianta mi bylo navrženo vymazat stránky, určené k rychlému smazání. Jak víš, '''já jsem ten poslední, kdo by chtěl nějaké stránky někomu mazat, protože pár let neaktivních stránek ještě nemusí nic znamenat, za pár let se jich třeba může někdo chytnout anebo se jimi nechat inspirovat, kdo ví'''. A obzvláště se mi nechce mazat stránky toho, s kým jsme tuto Wikiverzitu zakládali, a ty sám ještě předtím Betu, ze které se tato naše WV pak vylíhla, protože většinou (či vesměs) jsi autorem ty. [...]&quot;

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:56 (UTC)

== Příprava na státnice (Juandev) ==
Setrváváte na pozici, že [[Příprava na státnice (Juandev)]] se má ponechat (jak jste uvedl zde: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání/Příprava na státnice (Juandev)]]), nebo jste třeba svou pozici přehodnotil? Viz též [https://web.archive.org/web/20260614130937/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) WaMa] pro diskutovanou stránku. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 11:10 (UTC)</text>
      <sha1>f8240irdkc1stx0uj4loqqt2nicgk2z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikiverzita:Diskuse o smazání/Příprava na státnice (Juandev)</title>
    <ns>4</ns>
    <id>20741</id>
    <revision>
      <id>150553</id>
      <parentid>149064</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T11:03:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>Procesně nějak stránky utřídit o kvalitních a méně kvalitních je náročné. Pakliže nějaká stránka není dost dorbá pro hlavák, měla by se z něj odstranit (např. přesunem do uživáku), bez ohledu na to, kolik jiných, i méně hodnotných stránek ještě v hlaváku zbývá. Nemluvě tey o tom, že mě tato stránke ([https://web.archive.org/web/20260614130937/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) WaMa]) přijde okamžite na vyhození; je to úkolníček a nic víc. Ještě by tak m</comment>
      <origin>150553</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5983" sha1="1hmgvq1c7ajomegek95mdxzxkgoobiz" xml:space="preserve">=== [[{{#titleparts: {{PAGENAME}} | | 2 }}]] ===
[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) otevřel diskusi o smazání stránky 17. 5. 2026, 16:15 (UTC). Níže se k návrhu můžete vyjádřit.
Diskusi uzavírá [[Speciální:ListAdmins|správce]] po '''čtyřech''' týdnech,
pokud se před uzavřením diskuse neobjeví výrazné argumenty.
Více: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání]].

==== Souvislosti ====
*Odkazy na stránku:
[https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/{{SUBPAGENAMEE}} odkazy] |
[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3APrefixIndex&amp;prefix={{SUBPAGENAMEE}}&amp;namespace=0 podstránky]
*Autor(ři):
[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title={{SUBPAGENAMEE}}&amp;action=history v historii]

[[Kategorie:Wikiverzita:Probíhající diskuse o smazání|{{#titleparts: {{PAGENAME}} | | 2 }}]]

==== Diskuse o smazání ====

* Jde o stránku s charakterem osobního blogu. Byť autor v diskusi píše, že to mínil i pro jiné uživatele, ze stránky samotné (ani názvu) to tak rozhodně nevypadá, a sám autor na to 17 let nesáhl. Nabídl jsem mu přesun do uživatelského prostoru, tam to nechce, tedy navrhuji '''smazat'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 17. 5. 2026, 16:15 (UTC)
*: Při přísné terminologii se nejedná o ''blog'' nýbrž o ''blogový příspěvek'' (blog je kolekce příspěvků). Že by takto nějak ale vypadaly normální blogové příspěvky, to mi tedy nepřijde. Takže bych to ani pod hlavu ''blogový příspěvek'' nezařadil. Ale to je na okraj; na výsledek to nemá vliv. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 5. 2026, 14:02 (UTC)
* '''Smazat''' nebo '''přesunout do uživáku''', dle preference autora: stránka má mizivou hodnotu pro kohokoli jiného než autora. Viz též [https://web.archive.org/web/20260501063957/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) Wayback Machine]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 06:29 (UTC)
* Můžem '''smazat''', ted nemám čas to upravit.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 31. 5. 2026, 18:35 (UTC)
* I když autor souhlasí se smazáním (z důvodu jeho časové tísně), tak u stránky je zajímavá [[Diskuse:Příprava na státnice (Juandev)|diskuse]]. A na tuto diskusi mnohokrát narážel např. [[User:Dan Polansky]], když napadal Juana na jeho diskusní stránce [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Imitace Blogspotu]], [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Vkládání do uživatelského prostoru]] atd. Bylo by škoda o ní přijít, protože obsahuje takovéto odkazy [[Speciální:Co_odkazuje_na/Wikiverzita:Diskuse_o_smazání/Příprava_na_státnice_(Juandev)]] Co s tím? Vypadá to, že se jedná o celoverzitní problém, že někteří uživatelé si do Userspace píší, co je napadne. Neměli bychom to nějak začít řešit? Tím pádem jsem pro '''Ponechat''', protože to může sloužit jako vzorová stránka pro další diskusi na toto téma. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 18. 6. 2026, 08:29 (UTC)
*:Pokud bychom měli o něčem principiálním diskutovat, pojďme s tím do [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusního prostoru]], ať je to skutečně centrálně nalezitelné atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 6. 2026, 21:47 (UTC)
*:Když na tu diskusi koukám, tak tam nevidím nic, co by stálo za zachování. Jak poznamenává Kusurija níže, mohli bychom případně diskusi zachovat, ale co na ní vidíš zachováníhodného? Spíš můžeme otevřít v Diskusním prostoru otázku, zda nějakými pravidly regulovat obsah uživatelského prostoru, případně jakými. Nebo může přímo někdo zkusit vypracovat návrh takového pravidla. Tedy, i po znovuzvážení bych setrval u svého '''smazat'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 7. 2026, 13:39 (UTC)
*::(Dočasně) jsem zatím proti. Zdůvodněmí: nepovažuji za zdařilé začít s mazáním od relativně kvalitnějších stránek, zatímco spousta podstatně nekvalitnějších stránek zůstává a potencionální návštěvníky tím spíš odrazuje. A navíc to dodává protiargumenty oponentům. Začněme od dočišťování toho méně kvalitního, než je toto. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 27. 7. 2026, 05:35 (UTC)
*::: Tohle přece není „relativně kvalitnější“ stránka. Do DoSu se to právě dostalo tou naprostou nepoužitelností pro cokoliv jiného než pro jednoho uživatele kdysi dávno a rozsahem je to minimální. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 1. 8. 2026, 09:00 (UTC)
*::: Procesně nějak stránky utřídit o kvalitních a méně kvalitních je náročné. Pakliže nějaká stránka není dost dorbá pro hlavák, měla by se z něj odstranit (např. přesunem do uživáku), bez ohledu na to, kolik jiných, i méně hodnotných stránek ještě v hlaváku zbývá. Nemluvě tey o tom, že mě tato stránke ([https://web.archive.org/web/20260614130937/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) WaMa]) přijde okamžite na vyhození; je to úkolníček a nic víc. Ještě by tak mohla být pod hlavou &quot;Jak dělat úkolníčky&quot; a tam jako příklad, ale jinak o moc horší to už podle mě být nemůže. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 11:02 (UTC)
* Malá technická poznámka: technicky je možné při mazání obsahové stránky ponechat její (osiřelou) diskusi (když je na ni odkazováno). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 18. 6. 2026, 10:21 (UTC)</text>
      <sha1>1hmgvq1c7ajomegek95mdxzxkgoobiz</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150554</id>
      <parentid>150553</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T11:04:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150554</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6102" sha1="nn9o3ad9jwd8oatop9g9hv923qsilf0" xml:space="preserve">=== [[{{#titleparts: {{PAGENAME}} | | 2 }}]] ===
[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) otevřel diskusi o smazání stránky 17. 5. 2026, 16:15 (UTC). Níže se k návrhu můžete vyjádřit.
Diskusi uzavírá [[Speciální:ListAdmins|správce]] po '''čtyřech''' týdnech,
pokud se před uzavřením diskuse neobjeví výrazné argumenty.
Více: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání]].

==== Souvislosti ====
*Odkazy na stránku:
[https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/{{SUBPAGENAMEE}} odkazy] |
[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3APrefixIndex&amp;prefix={{SUBPAGENAMEE}}&amp;namespace=0 podstránky]
*Autor(ři):
[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title={{SUBPAGENAMEE}}&amp;action=history v historii]

[[Kategorie:Wikiverzita:Probíhající diskuse o smazání|{{#titleparts: {{PAGENAME}} | | 2 }}]]

==== Diskuse o smazání ====

* Jde o stránku s charakterem osobního blogu. Byť autor v diskusi píše, že to mínil i pro jiné uživatele, ze stránky samotné (ani názvu) to tak rozhodně nevypadá, a sám autor na to 17 let nesáhl. Nabídl jsem mu přesun do uživatelského prostoru, tam to nechce, tedy navrhuji '''smazat'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 17. 5. 2026, 16:15 (UTC)
*: Při přísné terminologii se nejedná o ''blog'' nýbrž o ''blogový příspěvek'' (blog je kolekce příspěvků). Že by takto nějak ale vypadaly normální blogové příspěvky, to mi tedy nepřijde. Takže bych to ani pod hlavu ''blogový příspěvek'' nezařadil. Ale to je na okraj; na výsledek to nemá vliv. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 5. 2026, 14:02 (UTC)
* '''Smazat''' nebo '''přesunout do uživáku''', dle preference autora: stránka má mizivou hodnotu pro kohokoli jiného než autora. Viz též [https://web.archive.org/web/20260501063957/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) Wayback Machine]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 06:29 (UTC)
* Můžem '''smazat''', ted nemám čas to upravit.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 31. 5. 2026, 18:35 (UTC)
* I když autor souhlasí se smazáním (z důvodu jeho časové tísně), tak u stránky je zajímavá [[Diskuse:Příprava na státnice (Juandev)|diskuse]]. A na tuto diskusi mnohokrát narážel např. [[User:Dan Polansky]], když napadal Juana na jeho diskusní stránce [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Imitace Blogspotu]], [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Vkládání do uživatelského prostoru]] atd. Bylo by škoda o ní přijít, protože obsahuje takovéto odkazy [[Speciální:Co_odkazuje_na/Wikiverzita:Diskuse_o_smazání/Příprava_na_státnice_(Juandev)]] Co s tím? Vypadá to, že se jedná o celoverzitní problém, že někteří uživatelé si do Userspace píší, co je napadne. Neměli bychom to nějak začít řešit? Tím pádem jsem pro '''Ponechat''', protože to může sloužit jako vzorová stránka pro další diskusi na toto téma. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 18. 6. 2026, 08:29 (UTC)
*:Pokud bychom měli o něčem principiálním diskutovat, pojďme s tím do [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusního prostoru]], ať je to skutečně centrálně nalezitelné atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 6. 2026, 21:47 (UTC)
*:Když na tu diskusi koukám, tak tam nevidím nic, co by stálo za zachování. Jak poznamenává Kusurija níže, mohli bychom případně diskusi zachovat, ale co na ní vidíš zachováníhodného? Spíš můžeme otevřít v Diskusním prostoru otázku, zda nějakými pravidly regulovat obsah uživatelského prostoru, případně jakými. Nebo může přímo někdo zkusit vypracovat návrh takového pravidla. Tedy, i po znovuzvážení bych setrval u svého '''smazat'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 7. 2026, 13:39 (UTC)
*::(Dočasně) jsem zatím proti. Zdůvodněmí: nepovažuji za zdařilé začít s mazáním od relativně kvalitnějších stránek, zatímco spousta podstatně nekvalitnějších stránek zůstává a potencionální návštěvníky tím spíš odrazuje. A navíc to dodává protiargumenty oponentům. Začněme od dočišťování toho méně kvalitního, než je toto. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 27. 7. 2026, 05:35 (UTC)
*::: Tohle přece není „relativně kvalitnější“ stránka. Do DoSu se to právě dostalo tou naprostou nepoužitelností pro cokoliv jiného než pro jednoho uživatele kdysi dávno a rozsahem je to minimální. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 1. 8. 2026, 09:00 (UTC)
*::: Procesně nějak stránky utřídit/seřadit od kvalitních po méně kvalitní je náročné; a takový seznam nikde nemáme, pokud vím. Pakliže nějaká stránka není dost dobrá pro hlavák, měla by se podle mě z něj odstranit (např. přesunem do uživáku nebo třeba i smazáním, pakliže na tom někdo trvá), bez ohledu na to, kolik jiných, i méně hodnotných stránek ještě v hlaváku zbývá. Nemluvě tedy o tom, že mě tato stránke ([https://web.archive.org/web/20260614130937/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) WaMa]) přijde okamžite na vyhození; je to úkolníček a nic víc. Ještě by tak mohla být pod hlavou &quot;Jak dělat úkolníčky&quot; a tam jako příklad, ale jinak o moc horší to už podle mě být nemůže. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 11:04 (UTC)
* Malá technická poznámka: technicky je možné při mazání obsahové stránky ponechat její (osiřelou) diskusi (když je na ni odkazováno). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 18. 6. 2026, 10:21 (UTC)</text>
      <sha1>nn9o3ad9jwd8oatop9g9hv923qsilf0</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150555</id>
      <parentid>150554</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T11:05:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150555</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6103" sha1="6jopxw2go0o5a2cd0rqt0fl78l30esw" xml:space="preserve">=== [[{{#titleparts: {{PAGENAME}} | | 2 }}]] ===
[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) otevřel diskusi o smazání stránky 17. 5. 2026, 16:15 (UTC). Níže se k návrhu můžete vyjádřit.
Diskusi uzavírá [[Speciální:ListAdmins|správce]] po '''čtyřech''' týdnech,
pokud se před uzavřením diskuse neobjeví výrazné argumenty.
Více: [[Wikiverzita:Diskuse o smazání]].

==== Souvislosti ====
*Odkazy na stránku:
[https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/{{SUBPAGENAMEE}} odkazy] |
[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3APrefixIndex&amp;prefix={{SUBPAGENAMEE}}&amp;namespace=0 podstránky]
*Autor(ři):
[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title={{SUBPAGENAMEE}}&amp;action=history v historii]

[[Kategorie:Wikiverzita:Probíhající diskuse o smazání|{{#titleparts: {{PAGENAME}} | | 2 }}]]

==== Diskuse o smazání ====

* Jde o stránku s charakterem osobního blogu. Byť autor v diskusi píše, že to mínil i pro jiné uživatele, ze stránky samotné (ani názvu) to tak rozhodně nevypadá, a sám autor na to 17 let nesáhl. Nabídl jsem mu přesun do uživatelského prostoru, tam to nechce, tedy navrhuji '''smazat'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 17. 5. 2026, 16:15 (UTC)
*: Při přísné terminologii se nejedná o ''blog'' nýbrž o ''blogový příspěvek'' (blog je kolekce příspěvků). Že by takto nějak ale vypadaly normální blogové příspěvky, to mi tedy nepřijde. Takže bych to ani pod hlavu ''blogový příspěvek'' nezařadil. Ale to je na okraj; na výsledek to nemá vliv. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 5. 2026, 14:02 (UTC)
* '''Smazat''' nebo '''přesunout do uživáku''', dle preference autora: stránka má mizivou hodnotu pro kohokoli jiného než autora. Viz též [https://web.archive.org/web/20260501063957/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) Wayback Machine]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 5. 2026, 06:29 (UTC)
* Můžem '''smazat''', ted nemám čas to upravit.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 31. 5. 2026, 18:35 (UTC)
* I když autor souhlasí se smazáním (z důvodu jeho časové tísně), tak u stránky je zajímavá [[Diskuse:Příprava na státnice (Juandev)|diskuse]]. A na tuto diskusi mnohokrát narážel např. [[User:Dan Polansky]], když napadal Juana na jeho diskusní stránce [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Imitace Blogspotu]], [[Diskuse_s_uživatelem:Juandev/Archiv_diskusí/2#Vkládání do uživatelského prostoru]] atd. Bylo by škoda o ní přijít, protože obsahuje takovéto odkazy [[Speciální:Co_odkazuje_na/Wikiverzita:Diskuse_o_smazání/Příprava_na_státnice_(Juandev)]] Co s tím? Vypadá to, že se jedná o celoverzitní problém, že někteří uživatelé si do Userspace píší, co je napadne. Neměli bychom to nějak začít řešit? Tím pádem jsem pro '''Ponechat''', protože to může sloužit jako vzorová stránka pro další diskusi na toto téma. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] ([[Diskuse s uživatelem:Kychot|diskuse]]) 18. 6. 2026, 08:29 (UTC)
*:Pokud bychom měli o něčem principiálním diskutovat, pojďme s tím do [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusního prostoru]], ať je to skutečně centrálně nalezitelné atd. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 21. 6. 2026, 21:47 (UTC)
*:Když na tu diskusi koukám, tak tam nevidím nic, co by stálo za zachování. Jak poznamenává Kusurija níže, mohli bychom případně diskusi zachovat, ale co na ní vidíš zachováníhodného? Spíš můžeme otevřít v Diskusním prostoru otázku, zda nějakými pravidly regulovat obsah uživatelského prostoru, případně jakými. Nebo může přímo někdo zkusit vypracovat návrh takového pravidla. Tedy, i po znovuzvážení bych setrval u svého '''smazat'''. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 24. 7. 2026, 13:39 (UTC)
*::(Dočasně) jsem zatím proti. Zdůvodněmí: nepovažuji za zdařilé začít s mazáním od relativně kvalitnějších stránek, zatímco spousta podstatně nekvalitnějších stránek zůstává a potencionální návštěvníky tím spíš odrazuje. A navíc to dodává protiargumenty oponentům. Začněme od dočišťování toho méně kvalitního, než je toto. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 27. 7. 2026, 05:35 (UTC)
*::: Tohle přece není „relativně kvalitnější“ stránka. Do DoSu se to právě dostalo tou naprostou nepoužitelností pro cokoliv jiného než pro jednoho uživatele kdysi dávno a rozsahem je to minimální. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 1. 8. 2026, 09:00 (UTC)
*::: Procesně nějak stránky utřídit/seřadit od kvalitních po méně kvalitní je náročné; a takový seznam nikde nemáme, pokud vím. Pakliže nějaká stránka není dost dobrá pro hlavák, měla by se podle mě z něj odstranit (např. přesunem do uživáku nebo třeba i smazáním, pakliže na tom někdo trvá), bez ohledu na to, kolik jiných, i méně hodnotných stránek ještě v hlaváku zbývá. Nemluvě tedy o tom, že mě tato stránka ([https://web.archive.org/web/20260614130937/https://cs.wikiversity.org/wiki/P%C5%99%C3%ADprava_na_st%C3%A1tnice_(Juandev) WaMa]) přijde okamžitě na vyhození; je to úkolníček a nic víc. Ještě by tak mohla být pod hlavou &quot;Jak dělat úkolníčky&quot; a tam jako příklad, ale jinak o moc horší to už podle mě být nemůže. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 11:05 (UTC)
* Malá technická poznámka: technicky je možné při mazání obsahové stránky ponechat její (osiřelou) diskusi (když je na ni odkazováno). --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 18. 6. 2026, 10:21 (UTC)</text>
      <sha1>6jopxw2go0o5a2cd0rqt0fl78l30esw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Dan Polansky/Uvozovky v češtině</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20911</id>
    <revision>
      <id>150459</id>
      <parentid>150458</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T05:23:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150459</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10664" sha1="jjk71c2zkoklarbx0u7f6r5po2bcy9z" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>jjk71c2zkoklarbx0u7f6r5po2bcy9z</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150460</id>
      <parentid>150459</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T05:25:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150460</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10840" sha1="1cvpzuswxdljh7mthske7mnn28f86us" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>1cvpzuswxdljh7mthske7mnn28f86us</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150461</id>
      <parentid>150460</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T05:26:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150461</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11181" sha1="kxvbenfrgndsn70qezafgdudsnukpfo" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;?
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>kxvbenfrgndsn70qezafgdudsnukpfo</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150462</id>
      <parentid>150461</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T05:33:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150462</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11616" sha1="9vmae60m9y8p8oawwznfak6owvlhd8q" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>9vmae60m9y8p8oawwznfak6owvlhd8q</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150463</id>
      <parentid>150462</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T05:35:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zobáčky */</comment>
      <origin>150463</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11996" sha1="5cgmzo1906mbda1h4v6ureago8or3v4" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;, který jsem říkal &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad Wonderfool), že tím myslím psa kudrnáček. Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>5cgmzo1906mbda1h4v6ureago8or3v4</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150464</id>
      <parentid>150463</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T05:36:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Kudrnáčky */</comment>
      <origin>150464</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12089" sha1="s5r22ak10chxsyx19oa13c8dh5acyq1" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>s5r22ak10chxsyx19oa13c8dh5acyq1</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150465</id>
      <parentid>150464</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T05:40:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150465</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12194" sha1="6o9gozt4yjwjoaomsjak3ovfokx4xrc" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové čási IJP postupně ke změnám?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>6o9gozt4yjwjoaomsjak3ovfokx4xrc</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150466</id>
      <parentid>150465</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T05:41:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150466</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12312" sha1="tkj522adshbgda26t7q1jtdywbiy1o1" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>tkj522adshbgda26t7q1jtdywbiy1o1</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150467</id>
      <parentid>150466</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T05:43:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Kudrnáčky */</comment>
      <origin>150467</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12825" sha1="9iwvbmikow7x21fhfnebfq10o6opw3v" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot;. Ten je definován/kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumíme; rlzná 8bitová ASCII jsou extenze. Znak je i v Unicode; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů. Snad se i užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>9iwvbmikow7x21fhfnebfq10o6opw3v</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150468</id>
      <parentid>150467</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T05:48:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky */</comment>
      <origin>150468</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12973" sha1="73pb16ivmzi8d27zfxvhhcsgk8kkcfn" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů. Snad se i užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>73pb16ivmzi8d27zfxvhhcsgk8kkcfn</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150469</id>
      <parentid>150468</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T05:48:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky */</comment>
      <origin>150469</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13074" sha1="h6uej5twp4k2y4mvgizwzvm2g50yhfv" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů. Snad se i užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>h6uej5twp4k2y4mvgizwzvm2g50yhfv</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150470</id>
      <parentid>150469</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T05:51:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky */</comment>
      <origin>150470</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13174" sha1="p9mvkxzicgn5w4xbxhsa9q5w8gdlbex" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů. Snad se i užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>p9mvkxzicgn5w4xbxhsa9q5w8gdlbex</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150471</id>
      <parentid>150470</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:00:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky */</comment>
      <origin>150471</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13564" sha1="kzej9vtffsex496z0k9qma5et3b5mb6" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů. Snad se i užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>kzej9vtffsex496z0k9qma5et3b5mb6</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150472</id>
      <parentid>150471</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:01:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky */</comment>
      <origin>150472</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13570" sha1="ezwgqijjyrgto7c2eo3whjxtw5jw7ag" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů. Snad se i užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze?

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>ezwgqijjyrgto7c2eo3whjxtw5jw7ag</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150473</id>
      <parentid>150472</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:04:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky */</comment>
      <origin>150473</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13779" sha1="oipmxec40u2qgf20ih9uebwszju021r" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze?

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>oipmxec40u2qgf20ih9uebwszju021r</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150474</id>
      <parentid>150473</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:04:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky */</comment>
      <origin>150474</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13785" sha1="cjh7pdp00rr9tm47dplir7129lqqgyg" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)?

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>cjh7pdp00rr9tm47dplir7129lqqgyg</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150475</id>
      <parentid>150474</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:08:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky */</comment>
      <origin>150475</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13940" sha1="12gt8fefttp19tx4slix77dbowhqbet" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>12gt8fefttp19tx4slix77dbowhqbet</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150476</id>
      <parentid>150475</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:09:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150476</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14155" sha1="pod92ieusko9q4ts4bdvjw2bzbg9356" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;?
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>pod92ieusko9q4ts4bdvjw2bzbg9356</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150477</id>
      <parentid>150476</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:11:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150477</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14391" sha1="e9ed9mbuzkruztxrjai006c4xltx3eo" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Např. v Unicode? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;?
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>e9ed9mbuzkruztxrjai006c4xltx3eo</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150478</id>
      <parentid>150477</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:12:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150478</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14536" sha1="5scvaggb3lqzti3vxvmnroc4ahzsy1e" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;?
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>5scvaggb3lqzti3vxvmnroc4ahzsy1e</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150479</id>
      <parentid>150478</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:16:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky */</comment>
      <origin>150479</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14814" sha1="8m1ar7gkhtj7q2ot4mze7qvkoqbinnn" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;?
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>8m1ar7gkhtj7q2ot4mze7qvkoqbinnn</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150480</id>
      <parentid>150479</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:19:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150480</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15015" sha1="odvzsir86r59ybd458626shr3qw3q5e" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;?
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně anglického, německého a českého?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>odvzsir86r59ybd458626shr3qw3q5e</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150481</id>
      <parentid>150480</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:21:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150481</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15106" sha1="aprqrh86hla9sm8omiirzxt2sbo6v5w" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně anglického, německého a českého?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>aprqrh86hla9sm8omiirzxt2sbo6v5w</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150482</id>
      <parentid>150481</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:31:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150482</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15106" sha1="jf434m7s2943917m1kiucboe38ihp3k" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>jf434m7s2943917m1kiucboe38ihp3k</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150483</id>
      <parentid>150482</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:33:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky */</comment>
      <origin>150483</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15598" sha1="d5qd0x2z1rnrijyl0q3g6kbuj279c7v" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého?

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>d5qd0x2z1rnrijyl0q3g6kbuj279c7v</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150484</id>
      <parentid>150483</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:33:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150484</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15643" sha1="iga4m5387dr3e9ag2nycg0zdvm4p1bw" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>iga4m5387dr3e9ag2nycg0zdvm4p1bw</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150485</id>
      <parentid>150484</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:35:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky ve Wikislovnících */</comment>
      <origin>150485</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15954" sha1="cc7mk94byhq1l3y7w54781c0rwmt5bi" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví v oddílu &quot;___&quot;:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Význam de#3 má patrně odpovídat en#1, nicméně definice/charakterizace je jiná. Působí to, že německý Wikislovník chce toto použití vyhradit pouze pro psací stroje. Smůla; zdrojový kód softwaru 7bitové uvozovky (do nichž např. uvozuje řetězce) opouštět jen tak nebude.

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>cc7mk94byhq1l3y7w54781c0rwmt5bi</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150486</id>
      <parentid>150485</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:37:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky ve Wikislovnících */</comment>
      <origin>150486</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16124" sha1="4ecxavkgd8xnil8xrzrt2lv09q0v704" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví v oddílu &quot;International&quot;:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Význam de#3 má patrně odpovídat en#1, nicméně definice/charakterizace je jiná. Působí to, že německý Wikislovník chce toto použití vyhradit pouze pro psací stroje. Smůla; zdrojový kód softwaru 7bitové uvozovky (do nichž např. uvozuje řetězce) opouštět jen tak nebude.

Úkol: zjistit, co přesně jsou [[:wikt:de: Kodierungszeichen]] (redlink), [[:wikt:de:Zollzeichen]] (redlink) a [[:wikt:de:Wiederholungszeichen]] (bluelink).

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>4ecxavkgd8xnil8xrzrt2lv09q0v704</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150487</id>
      <parentid>150486</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:37:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky ve Wikislovnících */</comment>
      <origin>150487</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16126" sha1="dzizsomp7bsee4e0jojvtj8ieazd8jl" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak &quot; nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví v oddílu &quot;International&quot;:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Význam de#3 má patrně odpovídat en#1, nicméně definice/charakterizace je jiná. Působí to, že německý Wikislovník chce toto použití vyhradit pouze pro psací stroje. Smůla; zdrojový kód softwaru 7bitové uvozovky (do nichž např. uvozuje řetězce) opouštět jen tak nebude.

Úkol: zjistit, co přesně jsou [[:wikt:de: Kodierungszeichen]] (redlink), [[:wikt:de:Zollzeichen]] (redlink) a [[:wikt:de:Wiederholungszeichen]] (bluelink).

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>dzizsomp7bsee4e0jojvtj8ieazd8jl</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150488</id>
      <parentid>150487</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:43:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky */</comment>
      <origin>150488</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16548" sha1="rqpzdwiswpweexynuz7lj8hjx7ggm6i" xml:space="preserve">== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== Název pojmu ASCII uvozovek ===
Náměty k tomu, jak znak &quot; nazvat:
* &quot;ASCII uvozovky&quot;. To je přímý/otrocký překlad z &quot;ASCII quotes&quot;, s ponechání germánské atribuce. Výraz by měl být přímočaře srozumitelný.
* &quot;uvozovky ASCII&quot;. Internet téměř nevede.
* &quot;rovné dvojité horní uvozovky&quot;. Tento výraz užila česká Wikipedie; téměř nikde jinde jej Google nenajde.
* &quot;askáčky&quot;: můj novotvar.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak &quot; nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví v oddílu &quot;International&quot;:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Význam de#3 má patrně odpovídat en#1, nicméně definice/charakterizace je jiná. Působí to, že německý Wikislovník chce toto použití vyhradit pouze pro psací stroje. Smůla; zdrojový kód softwaru 7bitové uvozovky (do nichž např. uvozuje řetězce) opouštět jen tak nebude.

Úkol: zjistit, co přesně jsou [[:wikt:de: Kodierungszeichen]] (redlink), [[:wikt:de:Zollzeichen]] (redlink) a [[:wikt:de:Wiederholungszeichen]] (bluelink).

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>rqpzdwiswpweexynuz7lj8hjx7ggm6i</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150489</id>
      <parentid>150488</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:47:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150489</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16747" sha1="scnqtgoqqicketkixb2vyki1zbgtv6d" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== Název pojmu ASCII uvozovek ===
Náměty k tomu, jak znak &quot; nazvat:
* &quot;ASCII uvozovky&quot;. To je přímý/otrocký překlad z &quot;ASCII quotes&quot;, s ponechání germánské atribuce. Výraz by měl být přímočaře srozumitelný.
* &quot;uvozovky ASCII&quot;. Internet téměř nevede.
* &quot;rovné dvojité horní uvozovky&quot;. Tento výraz užila česká Wikipedie; téměř nikde jinde jej Google nenajde.
* &quot;askáčky&quot;: můj novotvar.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak &quot; nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví v oddílu &quot;International&quot;:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Význam de#3 má patrně odpovídat en#1, nicméně definice/charakterizace je jiná. Působí to, že německý Wikislovník chce toto použití vyhradit pouze pro psací stroje. Smůla; zdrojový kód softwaru 7bitové uvozovky (do nichž např. uvozuje řetězce) opouštět jen tak nebude.

Úkol: zjistit, co přesně jsou [[:wikt:de: Kodierungszeichen]] (redlink), [[:wikt:de:Zollzeichen]] (redlink) a [[:wikt:de:Wiederholungszeichen]] (bluelink).

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>scnqtgoqqicketkixb2vyki1zbgtv6d</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150490</id>
      <parentid>150489</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:51:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Název pojmu ASCII uvozovek */</comment>
      <origin>150490</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="16859" sha1="nuxnf9gs6plo81d8hhuw4jr55edut92" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== Název pojmu ASCII uvozovek ===
Náměty k tomu, jak znak &quot; nazvat:
* &quot;ASCII uvozovky&quot;. To je přímý/otrocký překlad z &quot;ASCII quotes&quot;, s ponechání germánské atribuce. Výraz by měl být přímočaře srozumitelný.
* &quot;uvozovky ASCII&quot;. Internet téměř nevede.
* &quot;rovné dvojité horní uvozovky&quot;. Tento výraz užila česká Wikipedie; téměř nikde jinde jej Google nenajde.
* &quot;dvojité rovné uvozovky&quot;: Google najde jen jednu stránku výskytů.
* &quot;rovné uvozovky&quot;: něco je i v GBK.
* &quot;askáčky&quot;: můj novotvar.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak &quot; nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví v oddílu &quot;International&quot;:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Význam de#3 má patrně odpovídat en#1, nicméně definice/charakterizace je jiná. Působí to, že německý Wikislovník chce toto použití vyhradit pouze pro psací stroje. Smůla; zdrojový kód softwaru 7bitové uvozovky (do nichž např. uvozuje řetězce) opouštět jen tak nebude.

Úkol: zjistit, co přesně jsou [[:wikt:de: Kodierungszeichen]] (redlink), [[:wikt:de:Zollzeichen]] (redlink) a [[:wikt:de:Wiederholungszeichen]] (bluelink).

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>nuxnf9gs6plo81d8hhuw4jr55edut92</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150491</id>
      <parentid>150490</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T06:54:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150491</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17004" sha1="rqt77ebd9mcw7uoyjlh62kcyjdcwobo" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== Název pojmu ASCII uvozovek ===
Náměty k tomu, jak znak &quot; nazvat:
* &quot;ASCII uvozovky&quot;. To je přímý/otrocký překlad z &quot;ASCII quotes&quot;, s ponechání germánské atribuce. Výraz by měl být přímočaře srozumitelný.
* &quot;uvozovky ASCII&quot;. Internet téměř nevede.
* &quot;rovné dvojité horní uvozovky&quot;. Tento výraz užila česká Wikipedie; téměř nikde jinde jej Google nenajde.
* &quot;dvojité rovné uvozovky&quot;: Google najde jen jednu stránku výskytů.
* &quot;rovné uvozovky&quot;: něco je i v GBK.
* &quot;askáčky&quot;: můj novotvar.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak &quot; nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví v oddílu &quot;International&quot;:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Význam de#3 má patrně odpovídat en#1, nicméně definice/charakterizace je jiná. Působí to, že německý Wikislovník chce toto použití vyhradit pouze pro psací stroje. Smůla; zdrojový kód softwaru 7bitové uvozovky (do nichž např. uvozuje řetězce) opouštět jen tak nebude.

Úkol: zjistit, co přesně jsou [[:wikt:de: Kodierungszeichen]] (redlink), [[:wikt:de:Zollzeichen]] (redlink) a [[:wikt:de:Wiederholungszeichen]] (bluelink).

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Co německá?
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?
* Vzhledem k tomu, že hledání výrazu &quot;otevírací uvozovky&quot; v GBK nachází málo výskytů: jak se konvenčně tomuto říká v češtině?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>rqt77ebd9mcw7uoyjlh62kcyjdcwobo</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150492</id>
      <parentid>150491</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T07:06:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150492</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17828" sha1="4x8tjon7ii5e3s5iax0uhpaf1u7e5t4" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== Název pojmu ASCII uvozovek ===
Náměty k tomu, jak znak &quot; nazvat:
* &quot;ASCII uvozovky&quot;. To je přímý/otrocký překlad z &quot;ASCII quotes&quot;, s ponechání germánské atribuce. Výraz by měl být přímočaře srozumitelný.
* &quot;uvozovky ASCII&quot;. Internet téměř nevede.
* &quot;rovné dvojité horní uvozovky&quot;. Tento výraz užila česká Wikipedie; téměř nikde jinde jej Google nenajde.
* &quot;dvojité rovné uvozovky&quot;: Google najde jen jednu stránku výskytů.
* &quot;rovné uvozovky&quot;: něco je i v GBK.
* &quot;askáčky&quot;: můj novotvar.
* &quot;7bitové uvozovky&quot;: můj novotvar, vzniklý zkrácením z &quot;uvozovky z 7bitového ASCII&quot;.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak &quot; nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví v oddílu &quot;International&quot;:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Význam de#3 má patrně odpovídat en#1, nicméně definice/charakterizace je jiná. Působí to, že německý Wikislovník chce toto použití vyhradit pouze pro psací stroje. Smůla; zdrojový kód softwaru 7bitové uvozovky (do nichž např. uvozuje řetězce) opouštět jen tak nebude, protože zejména nebude opouštět požadavek, že zdrojový kód má být v 7bitovém ASCII a nikoli v 8bitovém rozšíření ASCII nebo Unicode (výjimky se najdou).

Úkol: zjistit, co přesně jsou [[:wikt:de: Kodierungszeichen]] (redlink), [[:wikt:de:Zollzeichen]] (redlink) a [[:wikt:de:Wiederholungszeichen]] (bluelink).

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;? Ano, dokonce v imperativu nařizuje, dle [[W:en:Wikipedia:Manual of Style#Quotation marks]], i když WP:MOS je ''guideline'', nikoli ''policy''.
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Stránka [[W:cs:Wikipedie:Vzhled_a_styl]] praví: 'Uvozovky se v češtině píší pomocí znaků „ a “.' Ale já jsem se neptal, jak se v češtině píší uvozovky, nýbrž co nařizuje či doporučuje česká Wikipedie (já např. obvykle v českém textu používám ASCII uvozovky).
* Jak se k ASCII uvozovkám staví manuál německé Wikipedie? Ve stránce [[:W:de:Wikipedia:Formatierung]] jsem nic jasného nenašel.
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?
* Vzhledem k tomu, že hledání výrazu &quot;otevírací uvozovky&quot; v GBK nachází málo výskytů: jak se konvenčně tomuto říká v češtině?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>4x8tjon7ii5e3s5iax0uhpaf1u7e5t4</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150493</id>
      <parentid>150492</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T07:21:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150493</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="18774" sha1="nzptnwz18obim5aa9szvxnnse4sfxxj" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== Název pojmu ASCII uvozovek ===
Náměty k tomu, jak znak &quot; nazvat:
* &quot;ASCII uvozovky&quot;. To je přímý/otrocký překlad z &quot;ASCII quotes&quot;, s ponechání germánské atribuce. Výraz by měl být přímočaře srozumitelný.
* &quot;uvozovky ASCII&quot;. Internet téměř nevede.
* &quot;rovné dvojité horní uvozovky&quot;. Tento výraz užila česká Wikipedie; téměř nikde jinde jej Google nenajde.
* &quot;dvojité rovné uvozovky&quot;: Google najde jen jednu stránku výskytů.
* &quot;rovné uvozovky&quot;: něco je i v GBK.
* &quot;askáčky&quot;: můj novotvar.
* &quot;7bitové uvozovky&quot;: můj novotvar, vzniklý zkrácením z &quot;uvozovky z 7bitového ASCII&quot;.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak &quot; nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví v oddílu &quot;International&quot;:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Význam de#3 má patrně odpovídat en#1, nicméně definice/charakterizace je jiná. Působí to, že německý Wikislovník chce toto použití vyhradit pouze pro psací stroje. Smůla; zdrojový kód softwaru 7bitové uvozovky (do nichž např. uvozuje řetězce) opouštět jen tak nebude, protože zejména nebude opouštět požadavek, že zdrojový kód má být v 7bitovém ASCII a nikoli v 8bitovém rozšíření ASCII nebo Unicode (výjimky se najdou).

Úkol: zjistit, co přesně jsou [[:wikt:de: Kodierungszeichen]] (redlink), [[:wikt:de:Zollzeichen]] (redlink) a [[:wikt:de:Wiederholungszeichen]] (bluelink).

=== ASCII uvozovky v různých Wikipediích ===
[[W:de:Anführungszeichen]] v boxu vpravo ASCII uvozovky nevede.

[[W:cs:Uvozovky]] v boxu vpravo ASCII uvozovky nevede.

[[W:en:Quotation marks]] v boxu vpravo ASCII uvozovky vede. Blížeji se jim věnuje v oddíle [[W:en:Quotation mark#Typographic forms]]. A sice, cituji odrážku:
: '...' and &quot;...&quot; are known as neutral, vertical, straight, typewriter, dumb, or ASCII quotation marks. The left and right marks are identical. These are the symbols found on typical QWERTY keyboards, although they are sometimes automatically converted to the other type by software.

En WP MOS ASCII uvozovky nařizuje pro užití v anglické Wikipedii; je to ''guideline'', nikoli ''policy''

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

=== ASCII uvozovky a LaTeX ===
Něco se mi mate, že v LaTeXu lze pomocí nějakého package a pak jedné řádky indikovat, že ASCII uvozovky se mají sázet kudrnatě a to pro češtinu, němčinu a jiné jazyky.

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;? Ano, dokonce v imperativu nařizuje, dle [[W:en:Wikipedia:Manual of Style#Quotation marks]], i když WP:MOS je ''guideline'', nikoli ''policy''.
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Stránka [[W:cs:Wikipedie:Vzhled_a_styl]] praví: 'Uvozovky se v češtině píší pomocí znaků „ a “.' Ale já jsem se neptal, jak se v češtině píší uvozovky, nýbrž co nařizuje či doporučuje česká Wikipedie (já např. obvykle v českém textu používám ASCII uvozovky).
* Jak se k ASCII uvozovkám staví manuál německé Wikipedie? Ve stránce [[:W:de:Wikipedia:Formatierung]] jsem nic jasného nenašel.
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?
* Vzhledem k tomu, že hledání výrazu &quot;otevírací uvozovky&quot; v GBK nachází málo výskytů: jak se konvenčně tomuto říká v češtině?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>nzptnwz18obim5aa9szvxnnse4sfxxj</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150494</id>
      <parentid>150493</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T07:26:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky v různých Wikipediích */</comment>
      <origin>150494</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19237" sha1="dggho2esmrpl79pyisovxw5eubaeqhp" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== Název pojmu ASCII uvozovek ===
Náměty k tomu, jak znak &quot; nazvat:
* &quot;ASCII uvozovky&quot;. To je přímý/otrocký překlad z &quot;ASCII quotes&quot;, s ponechání germánské atribuce. Výraz by měl být přímočaře srozumitelný.
* &quot;uvozovky ASCII&quot;. Internet téměř nevede.
* &quot;rovné dvojité horní uvozovky&quot;. Tento výraz užila česká Wikipedie; téměř nikde jinde jej Google nenajde.
* &quot;dvojité rovné uvozovky&quot;: Google najde jen jednu stránku výskytů.
* &quot;rovné uvozovky&quot;: něco je i v GBK.
* &quot;askáčky&quot;: můj novotvar.
* &quot;7bitové uvozovky&quot;: můj novotvar, vzniklý zkrácením z &quot;uvozovky z 7bitového ASCII&quot;.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak &quot; nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví v oddílu &quot;International&quot;:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Význam de#3 má patrně odpovídat en#1, nicméně definice/charakterizace je jiná. Působí to, že německý Wikislovník chce toto použití vyhradit pouze pro psací stroje. Smůla; zdrojový kód softwaru 7bitové uvozovky (do nichž např. uvozuje řetězce) opouštět jen tak nebude, protože zejména nebude opouštět požadavek, že zdrojový kód má být v 7bitovém ASCII a nikoli v 8bitovém rozšíření ASCII nebo Unicode (výjimky se najdou).

Úkol: zjistit, co přesně jsou [[:wikt:de: Kodierungszeichen]] (redlink), [[:wikt:de:Zollzeichen]] (redlink) a [[:wikt:de:Wiederholungszeichen]] (bluelink).

=== ASCII uvozovky v různých Wikipediích ===
[[W:de:Anführungszeichen]] v boxu vpravo ASCII uvozovky nevede.

[[W:cs:Uvozovky]] v boxu vpravo ASCII uvozovky nevede.

[[W:en:Quotation marks]] v boxu vpravo ASCII uvozovky vede. Blížeji se jim věnuje v oddíle [[W:en:Quotation mark#Typographic forms]]. A sice, cituji odrážku:
: '...' and &quot;...&quot; are known as neutral, vertical, straight, typewriter, dumb, or ASCII quotation marks. The left and right marks are identical. These are the symbols found on typical QWERTY keyboards, although they are sometimes automatically converted to the other type by software.

[[W:fr:Guillemet]] vede v boxu vpravo dvojité zobáčky a nic jiného (ale opačný směr než v němčině!). Francouzské slovo &quot;guillemet&quot; patrně označuje jakékoli uvozovky, nikoli pouze zobáčky. ASCII uvozovkám se věnuje např. v této větě:
: Les guillemets dactylographiques sont des guillemets en forme de petits traits généralement droits. On distingue les guillemets doubles ou guillemets droits[7] : &quot;…&quot; ; des guillemets simples : '…'.

En WP MOS ASCII uvozovky nařizuje pro užití v anglické Wikipedii; je to ''guideline'', nikoli ''policy''

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

=== ASCII uvozovky a LaTeX ===
Něco se mi mate, že v LaTeXu lze pomocí nějakého package a pak jedné řádky indikovat, že ASCII uvozovky se mají sázet kudrnatě a to pro češtinu, němčinu a jiné jazyky.

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;? Ano, dokonce v imperativu nařizuje, dle [[W:en:Wikipedia:Manual of Style#Quotation marks]], i když WP:MOS je ''guideline'', nikoli ''policy''.
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Stránka [[W:cs:Wikipedie:Vzhled_a_styl]] praví: 'Uvozovky se v češtině píší pomocí znaků „ a “.' Ale já jsem se neptal, jak se v češtině píší uvozovky, nýbrž co nařizuje či doporučuje česká Wikipedie (já např. obvykle v českém textu používám ASCII uvozovky).
* Jak se k ASCII uvozovkám staví manuál německé Wikipedie? Ve stránce [[:W:de:Wikipedia:Formatierung]] jsem nic jasného nenašel.
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?
* Vzhledem k tomu, že hledání výrazu &quot;otevírací uvozovky&quot; v GBK nachází málo výskytů: jak se konvenčně tomuto říká v češtině?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>dggho2esmrpl79pyisovxw5eubaeqhp</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150495</id>
      <parentid>150494</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T07:28:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky v různých Wikipediích */</comment>
      <origin>150495</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19310" sha1="p8ff0ztk8ko2h9xpmjqgxr3sh7j87cz" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== Název pojmu ASCII uvozovek ===
Náměty k tomu, jak znak &quot; nazvat:
* &quot;ASCII uvozovky&quot;. To je přímý/otrocký překlad z &quot;ASCII quotes&quot;, s ponechání germánské atribuce. Výraz by měl být přímočaře srozumitelný.
* &quot;uvozovky ASCII&quot;. Internet téměř nevede.
* &quot;rovné dvojité horní uvozovky&quot;. Tento výraz užila česká Wikipedie; téměř nikde jinde jej Google nenajde.
* &quot;dvojité rovné uvozovky&quot;: Google najde jen jednu stránku výskytů.
* &quot;rovné uvozovky&quot;: něco je i v GBK.
* &quot;askáčky&quot;: můj novotvar.
* &quot;7bitové uvozovky&quot;: můj novotvar, vzniklý zkrácením z &quot;uvozovky z 7bitového ASCII&quot;.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak &quot; nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví v oddílu &quot;International&quot;:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Význam de#3 má patrně odpovídat en#1, nicméně definice/charakterizace je jiná. Působí to, že německý Wikislovník chce toto použití vyhradit pouze pro psací stroje. Smůla; zdrojový kód softwaru 7bitové uvozovky (do nichž např. uvozuje řetězce) opouštět jen tak nebude, protože zejména nebude opouštět požadavek, že zdrojový kód má být v 7bitovém ASCII a nikoli v 8bitovém rozšíření ASCII nebo Unicode (výjimky se najdou).

Úkol: zjistit, co přesně jsou [[:wikt:de: Kodierungszeichen]] (redlink), [[:wikt:de:Zollzeichen]] (redlink) a [[:wikt:de:Wiederholungszeichen]] (bluelink).

=== ASCII uvozovky v různých Wikipediích ===
[[W:de:Anführungszeichen]] v boxu vpravo ASCII uvozovky nevede.

[[W:cs:Uvozovky]] v boxu vpravo ASCII uvozovky nevede.

[[W:en:Quotation marks]] v boxu vpravo ASCII uvozovky vede. Blížeji se jim věnuje v oddíle [[W:en:Quotation mark#Typographic forms]]. A sice, cituji odrážku:
: '...' and &quot;...&quot; are known as neutral, vertical, straight, typewriter, dumb, or ASCII quotation marks. The left and right marks are identical. These are the symbols found on typical QWERTY keyboards, although they are sometimes automatically converted to the other type by software.

[[W:fr:Guillemet]] vede v boxu vpravo velkým písmem dvojité zobáčky (ale opačný směr než v němčině!) a pod tím malým písmem: “ ” ou ‘ ’ ou ‹ › ou &quot; &quot; ou ' '. Francouzské slovo &quot;guillemet&quot; patrně označuje jakékoli uvozovky, nikoli pouze zobáčky. ASCII uvozovkám se věnuje např. v této větě:
: Les guillemets dactylographiques sont des guillemets en forme de petits traits généralement droits. On distingue les guillemets doubles ou guillemets droits[7] : &quot;…&quot; ; des guillemets simples : '…'.

En WP MOS ASCII uvozovky nařizuje pro užití v anglické Wikipedii; je to ''guideline'', nikoli ''policy''

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

=== ASCII uvozovky a LaTeX ===
Něco se mi mate, že v LaTeXu lze pomocí nějakého package a pak jedné řádky indikovat, že ASCII uvozovky se mají sázet kudrnatě a to pro češtinu, němčinu a jiné jazyky.

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;? Ano, dokonce v imperativu nařizuje, dle [[W:en:Wikipedia:Manual of Style#Quotation marks]], i když WP:MOS je ''guideline'', nikoli ''policy''.
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Stránka [[W:cs:Wikipedie:Vzhled_a_styl]] praví: 'Uvozovky se v češtině píší pomocí znaků „ a “.' Ale já jsem se neptal, jak se v češtině píší uvozovky, nýbrž co nařizuje či doporučuje česká Wikipedie (já např. obvykle v českém textu používám ASCII uvozovky).
* Jak se k ASCII uvozovkám staví manuál německé Wikipedie? Ve stránce [[:W:de:Wikipedia:Formatierung]] jsem nic jasného nenašel.
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?
* Vzhledem k tomu, že hledání výrazu &quot;otevírací uvozovky&quot; v GBK nachází málo výskytů: jak se konvenčně tomuto říká v češtině?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>p8ff0ztk8ko2h9xpmjqgxr3sh7j87cz</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150496</id>
      <parentid>150495</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T07:35:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* ASCII uvozovky v různých Wikipediích */</comment>
      <origin>150496</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19481" sha1="kewezuxit6oi4lnx6wq5mckmn237wtc" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== Název pojmu ASCII uvozovek ===
Náměty k tomu, jak znak &quot; nazvat:
* &quot;ASCII uvozovky&quot;. To je přímý/otrocký překlad z &quot;ASCII quotes&quot;, s ponechání germánské atribuce. Výraz by měl být přímočaře srozumitelný.
* &quot;uvozovky ASCII&quot;. Internet téměř nevede.
* &quot;rovné dvojité horní uvozovky&quot;. Tento výraz užila česká Wikipedie; téměř nikde jinde jej Google nenajde.
* &quot;dvojité rovné uvozovky&quot;: Google najde jen jednu stránku výskytů.
* &quot;rovné uvozovky&quot;: něco je i v GBK.
* &quot;askáčky&quot;: můj novotvar.
* &quot;7bitové uvozovky&quot;: můj novotvar, vzniklý zkrácením z &quot;uvozovky z 7bitového ASCII&quot;.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak &quot; nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví v oddílu &quot;International&quot;:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Význam de#3 má patrně odpovídat en#1, nicméně definice/charakterizace je jiná. Působí to, že německý Wikislovník chce toto použití vyhradit pouze pro psací stroje. Smůla; zdrojový kód softwaru 7bitové uvozovky (do nichž např. uvozuje řetězce) opouštět jen tak nebude, protože zejména nebude opouštět požadavek, že zdrojový kód má být v 7bitovém ASCII a nikoli v 8bitovém rozšíření ASCII nebo Unicode (výjimky se najdou).

Úkol: zjistit, co přesně jsou [[:wikt:de: Kodierungszeichen]] (redlink), [[:wikt:de:Zollzeichen]] (redlink) a [[:wikt:de:Wiederholungszeichen]] (bluelink).

=== ASCII uvozovky v různých Wikipediích ===
[[W:de:Anführungszeichen]] v boxu vpravo ASCII uvozovky nevede.

[[W:cs:Uvozovky]] v boxu vpravo ASCII uvozovky nevede.

[[W:en:Quotation marks]] v boxu vpravo ASCII uvozovky vede. Blížeji se jim věnuje v oddíle [[W:en:Quotation mark#Typographic forms]]. A sice, cituji odrážku:
: '...' and &quot;...&quot; are known as neutral, vertical, straight, typewriter, dumb, or ASCII quotation marks. The left and right marks are identical. These are the symbols found on typical QWERTY keyboards, although they are sometimes automatically converted to the other type by software.

[[W:fr:Guillemet]] vede v boxu vpravo velkým písmem dvojité zobáčky (ale opačný směr než v němčině!) a pod tím malým písmem: “ ” ou ‘ ’ ou ‹ › ou &quot; &quot; ou ' '. Francouzské slovo &quot;guillemet&quot; patrně označuje jakékoli uvozovky, nikoli pouze zobáčky. ASCII uvozovkám se věnuje např. v této větě:
: Les guillemets dactylographiques sont des guillemets en forme de petits traits généralement droits. On distingue les guillemets doubles ou guillemets droits[7] : &quot;…&quot; ; des guillemets simples : '…'.

[[:W:en: Wikipedia:Manual of style]] ASCII uvozovky nařizuje pro užití v anglické Wikipedii; je to ''guideline'', nikoli ''policy''. Cituji, italikou, aby to nemátlo: ''Use &quot;straight&quot; quotation marks, not “curly” ones. (For single quotes: 'straight', not ‘curly’.)''

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

=== ASCII uvozovky a LaTeX ===
Něco se mi mate, že v LaTeXu lze pomocí nějakého package a pak jedné řádky indikovat, že ASCII uvozovky se mají sázet kudrnatě a to pro češtinu, němčinu a jiné jazyky.

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;? Ano, dokonce v imperativu nařizuje, dle [[W:en:Wikipedia:Manual of Style#Quotation marks]], i když WP:MOS je ''guideline'', nikoli ''policy''.
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Stránka [[W:cs:Wikipedie:Vzhled_a_styl]] praví: 'Uvozovky se v češtině píší pomocí znaků „ a “.' Ale já jsem se neptal, jak se v češtině píší uvozovky, nýbrž co nařizuje či doporučuje česká Wikipedie (já např. obvykle v českém textu používám ASCII uvozovky).
* Jak se k ASCII uvozovkám staví manuál německé Wikipedie? Ve stránce [[:W:de:Wikipedia:Formatierung]] jsem nic jasného nenašel.
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?
* Vzhledem k tomu, že hledání výrazu &quot;otevírací uvozovky&quot; v GBK nachází málo výskytů: jak se konvenčně tomuto říká v češtině?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>kewezuxit6oi4lnx6wq5mckmn237wtc</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150497</id>
      <parentid>150496</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T07:36:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150497</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19580" sha1="eu1fzzff4f5mi2frk5gvovt76m8z3hi" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

== Odrážky či osnova ==
* Typografické provedení
** Jiné než v angličtině
** Stejné jako v němčině?
** Příklady různých typografických druhů uvozovek
*** „můj text“&lt;ref name=ijp/&gt;
*** ‚můj text‘&lt;ref name=ijp/&gt;
*** »můj text« -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
*** ›můj text‹ -- prý lze i v češtině&lt;ref name=ijp/&gt;; snad zřídka užívané
** Dvojité vs. jednoduché
* Uvozovky a interpunkce
** TBD
** IJP proskribuje &quot;trojitou&quot; uvozovku.&lt;ref name=ijp/&gt;
*** Ale co tedy doporučuje?
* Užití
** Přímá řeč (např. někdo v románu něco řekl)&lt;ref name=ijp/&gt;
** ''Doslovná'' citace řečeného či textu&lt;ref name=ijp&gt;[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz&lt;/ref&gt;&lt;ref name=lpčp/&gt;
*** Zda je u ''řečeného'' (audio) opravdu typicky citace 100% doslovná je otázka; mluvená řeč obsahuje různé &quot;rušivé&quot; jevy, které psaná řeč typicky neobsahuje.
** Scare quotes?
*** V IJP přímo nenacházím, ale poblíž je jejich &quot;ironické&quot; užití. Nicméně scare quotes nejsou nutně ironické, co chápu; jsou pouze oslabující, něco jako předpona quasi-.
*** Ale IJP ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;
** Další; viz IJP níže
* &quot;Boční uvozovky&quot;
** Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;.
** Ale hledání v GBK výrazu &quot;boční uvozovky&quot; našlo pouze pět výskytů. od třech autorů.

== Scare quotes ==
K tématu zatím anglofonní zdroje:
* https://www.sussex.ac.uk/informatics/punctuation/quotes/scare
* https://style.mla.org/scare-quotes-origins/
* https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/scare-quotes
* https://www.merriam-webster.com/dictionary/scare%20quotes
* {{W|en:Scare quotes}} -- má mnoho řádkových referencí

Rád bych našel české zdroje potvrzující, že takto se to užívá i v češtině. Nicméně těžko může někdo (kromě korektora?) českým autorům textu zabránit užívat uvozovky tak, jak je znají z angličtiny. Ona běžná česká praxe beztoho z většiny není originální český vynález, nýbrž něco vzniklého pod vlivem různých evropských praxí, u nás i německy mluvícího Rakouska (později Rakouska-Uherska).

Na druhé straně je snad lépe nahlížet na takové užití v češtině jako na neformální. Obecně další a další různá užití uvozovek oslabují jejich jednoznačnost; je to něco jako eroze (wearing down) jazyka, zde typografická.

Zase IJP sama ''užila'' scare quotes: 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.'&lt;ref name=ijp/&gt;

Viz též [[#Školní PČP, 16. vydání]].

== Zobáčky ==
Zobáčkům říká IJP &quot;boční&quot;. Já jim zde říkám &quot;zobáčky&quot;, inspirován vysokoškolským učitelem S., myslím, kde užíval výraz &quot;zobáky&quot; pro označení něčeho sice jiného v matematice, ale vizuálně podobného. A sice: », «, ›, a ‹. Řekněme dvojité zobáčky a jednoduché zobáčky; plurál po vzoru uvozovky. Někdo by jim mohl chtít říká ''guilemety'', z anglického ''guillemet''&lt;ref&gt;https://www.merriam-webster.com/dictionary/guillemet&lt;/ref&gt;. (Merriam-Webster ve své definici slova ''guillemet'' zmiňuje francouzské užití, nikoli německé.)

Ty se dnes v češtině snad spíše neužívají. Dle WP níže se však užívají i dnes v němčině; v Popperově knize ALIPL, kterou mám v německém originálu doma, jsou užity. Spekulace: užívaly se pod vlivem němčiny (1620-1918 doba německojazyčné dominance nebo i déle) a z nějakého důvodu se od nich postupně upustilo.

Odkazy:
* {{W|en:Guillemet}}, wikipedia.org

== Kudrnáčky ==
Slovo &quot;kudrnáčky&quot; pro označení řekněme kudrnatých uvozovek jsem si vymyslel. Inspirací mi byl výraz &quot;curly braces&quot;. V hlasování v anglickém Wikislovníku jsem snad užil výraz &quot;curlies&quot; a někdo si dělal legraci (snad multiuživatel Wonderfool), že tím patrně myslím psa kudrnáče (srov. [[:wikt:en:curly]]). Slovo pěkně pasuje do páru ke slovu zobáčky. Někdo užívá kudrnáčky, někdo zobáčky a někdo askáčky (z ASCII).

== ASCII uvozovky ==
Výrazem ASCII uvozovky rozumím tento znak: &quot; (viz též [[W:ASCII]] a [[W:en:ASCII]]). Ten je kodifikován v 7bitovém ASCII; 8bitové ASCII žádné jedno není, co rozumím; různá 8bitová ASCII jsou extenze 7bitového ASCII (osmý bit šlo původně použít jako parity bit, myslím, coby error detection mechanism). Znak &quot; je i v {{W|Unicode}}; něco mi říká, že prvních 128 code pointů Unicode se shoduje se 7bitovým ASCII.

Je dost možné, že ASCII uvozovky (či uvozovka) se původně vyskytovaly na psacím stroji a kudrnáče tam nebyly. Tangenciální otázka by byla, kde máme něco jako standard či standardy pro layout klávesnice psacího stroje nebo alespoň de facto standard/standardy.

ASCII uvozovky (&quot;askáčky&quot;?) se užívají ve zdrojovém kódu počítačových programů (ty jsou snad typicky v 7bitovém ASCII).

ASCII uvozovky se snad užívají v anglické Wikipedii.

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v ASCII? [[W:en:ASCII#Table of codes]] vede jména pro řídící znaky, ale nikoli pro tisknutelné znaky.

Kde je co nejoficiálnější dokument kodifikující ASCII (TBD)?

Jak se tento znak (&quot;) jmenuje v Unicode, alespoň anglicky? V https://www.unicode.org/Public/18.0.0/charts/PDF/U0000.pdf se k tomu píše:
: 0022 &quot; QUOTATION MARK
: = double quote

Přeloženo do češtiny se zachováním singuláru by to byla &quot;uvozovka&quot; (quotation mark). Je něco jako &quot;otevírací uvozovka&quot; či spíše &quot;otevírací uvozovky&quot; (myslel bych, že to druhé)?

Existuje český překlad Unicode standardu, alespoň pro starší verze (TBD)? V doméně unicode.org nacházím https://unicode.org/standard/translations/czech.html, která je v češtině ale na český překlad Unicode neodkazuje.

=== Název pojmu ASCII uvozovek ===
Náměty k tomu, jak znak &quot; nazvat:
* &quot;ASCII uvozovky&quot;. To je přímý/otrocký překlad z &quot;ASCII quotes&quot;, s ponechání germánské atribuce. Výraz by měl být přímočaře srozumitelný.
* &quot;uvozovky ASCII&quot;. Internet téměř nevede.
* &quot;rovné dvojité horní uvozovky&quot;. Tento výraz užila česká Wikipedie; téměř nikde jinde jej Google nenajde.
* &quot;dvojité rovné uvozovky&quot;: Google najde jen jednu stránku výskytů.
* &quot;rovné uvozovky&quot;: něco je i v GBK.
* &quot;askáčky&quot;: můj novotvar.
* &quot;7bitové uvozovky&quot;: můj novotvar, vzniklý zkrácením z &quot;uvozovky z 7bitového ASCII&quot;.

=== ASCII uvozovky ve Wikislovnících ===
Český Wikislovník znak &quot; nevede.

[[:wikt:en:&quot;]] praví:
: Used as a quotation mark in some languages. See [[:wikt:en:&quot; &quot;|&quot; &quot;]].
: An ASCII substitute for ″ (double prime, as in inches)

[[:wikt:en:&quot; &quot;]] vede řadu uživí uvozovek, včetně scare quotes.

[[:wikt:de:&quot;]] praví v oddílu &quot;International&quot;:
: [1] doppeltes Kodierungszeichen
: [2] Ersatzzeichen für das echte Zollzeichen (″)
: [3] Schreibmaschine: doppelte Anführungszeichen
: [4] Wiederholungszeichen

Význam de#3 má patrně odpovídat en#1, nicméně definice/charakterizace je jiná. Působí to, že německý Wikislovník chce toto použití vyhradit pouze pro psací stroje. Smůla; zdrojový kód softwaru 7bitové uvozovky (do nichž např. uvozuje řetězce) opouštět jen tak nebude, protože zejména nebude opouštět požadavek, že zdrojový kód má být v 7bitovém ASCII a nikoli v 8bitovém rozšíření ASCII nebo Unicode (výjimky se najdou).

Úkol: zjistit, co přesně jsou [[:wikt:de: Kodierungszeichen]] (redlink), [[:wikt:de:Zollzeichen]] (redlink) a [[:wikt:de:Wiederholungszeichen]] (bluelink).

=== ASCII uvozovky v různých Wikipediích ===
[[W:de:Anführungszeichen]] v boxu vpravo ASCII uvozovky nevede.

[[W:cs:Uvozovky]] v boxu vpravo ASCII uvozovky nevede.

[[W:en:Quotation marks]] v boxu vpravo ASCII uvozovky vede. Blížeji se jim věnuje v oddíle [[W:en:Quotation mark#Typographic forms]]. A sice, cituji odrážku:
: '...' and &quot;...&quot; are known as neutral, vertical, straight, typewriter, dumb, or ASCII quotation marks. The left and right marks are identical. These are the symbols found on typical QWERTY keyboards, although they are sometimes automatically converted to the other type by software.

[[W:fr:Guillemet]] vede v boxu vpravo velkým písmem dvojité zobáčky (ale opačný směr než v němčině!) a pod tím malým písmem: “ ” ou ‘ ’ ou ‹ › ou &quot; &quot; ou ' '. Francouzské slovo &quot;guillemet&quot; patrně označuje jakékoli uvozovky, nikoli pouze zobáčky. ASCII uvozovkám se věnuje např. v této větě:
: Les guillemets dactylographiques sont des guillemets en forme de petits traits généralement droits. On distingue les guillemets doubles ou guillemets droits[7] : &quot;…&quot; ; des guillemets simples : '…'.

[[:W:en: Wikipedia:Manual of style]] ASCII uvozovky nařizuje pro užití v anglické Wikipedii; je to ''guideline'', nikoli ''policy''. Cituji, italikou, aby to nemátlo: ''Use &quot;straight&quot; quotation marks, not “curly” ones. (For single quotes: 'straight', not ‘curly’.)''

Odkazy:
* {{W|&quot;}}, cs.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:Uvozovky]]
* {{W|en:&quot;}}, en.wikipedia.org -- přesměrování na [[W:en:Quotation marks]]

=== ASCII uvozovky a LaTeX ===
Něco se mi mate, že v LaTeXu lze pomocí nějakého package a pak jedné řádky indikovat, že ASCII uvozovky se mají sázet kudrnatě a to pro češtinu, němčinu a jiné jazyky.

== IJP ==
IJP o uvozovkách pojednává zde:
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz

Poznámky, výhrady, připomínky aj.:
* K 'Jako základní se doporučují uvozovky typu 99 66, tj. dvojité „  “.' Není uvedeno, kdo doporučuje. Kdyby doporučovali sami autoři textu, pak by to bylo snad &quot;doporučujeme&quot;. Za nepřítomnosti uvedení zdroje doporučení lze spekulovat, že, řekněme, řada publikací doporučuje, např. style guidů nakladatelských domů, PČP aj.
* K &quot;Také ve funkci vyznačování částí textu doporučujeme omezit užívání uvozovek, pokud lze část textu, název nebo titul vhodně vyznačit jinak (například kurzivou).&quot;: 1) Nevím, co je &quot;funkce vyznačování částí textu&quot;; slovo &quot;vyznačování&quot; se v článku vyskytuje pouze jednou. Musel bych se ale zamyslet, zda vím, co je &quot;vyznačování&quot; a &quot;vyznačit&quot;. Dobře, mohl bych část textu &quot;vyznačit&quot; žlutým zvýrazňovačem, nebo snad lépe zvýraznit? 2) Máme tedy omezit užívání uvozovek pro doslovné citace a ty místo toho vysázet kurzívou? A to jenom proto, že obecně mohou být uvozovky víceznačné? To se mi &quot;nezdá&quot;. A nebo naopak ona &quot;funkce vyznačování částí textu&quot; (co už to může přesně být) nezahrnuje doslovné citace?
* K 'Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ‚Franta je kanón.‘“, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku.' No. Zde ony uvozovky kolem „trojitou“ jsou ony oslabovací scare quotes: ta uvozovka není doopravdy trojitá, ale vypadá tak. Ale funkci scare quotes v IJP popsanou nenacházím, nebo nedávám pozor.
* Stránka neuvádí ani autory ani použité zdroje. Ty je snad potřeba hledat na úrovni celé výkladové části. Řádkově (vnitrovětně) necituje publikace zdroje žádné.

== Česká Wikipedie ==
Review (a poznámky k) článku [[W:Uvozovky]]:
* Zdroj užívá pouze tři řádkové reference, ale dvě z nich jsou IJP, takže jednu.
* Většina vět v článku není řádkově zdrojována.
* Na konci se praví: &quot;V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.&quot; Aha.
* K 'Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu.'
*: 1) Nepraví se, že v češtině, ale vyjmenovány jsou pouze uvozovky užívané v češtině. Defekt.
*: 2) Podle mě není zřejmé, že se ''nejčastěji'' užívají pro &quot;vyznačení&quot; přímé řeči. Věta nikam řádkově netrasuje (nic necituje), takže není jasné, zde kterého zdroje tvrzení pochází, pokud nějakého. [[W:en:Quotation mark]] tento údaj/tvrzení v leadu neobsahuje/nevede; [[W:de:Anführungszeichen]] též ne.
* Aj.
Slabota. Princip: nevěřit Wikipedii; hledat seriózní zdroje ale i ty zpochybňovat.

== Lingea PČP ==
Poznámky, připomínka aj. k Lingea PČP&lt;ref name=lpčp&gt;[https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea&lt;/ref&gt;:
* K 'V českém textu využíváme pouze tyto typy uvozovek: „“ ‚‘ »«, jakákoli jiná varianta je nepřípustná.' 1) Je tam comma splice, častý český prohřešek, který je až institucializovaný běžnou praxí jako normální. 2) &quot;Nepřípustná&quot;: už mě nestrašte, doktore (S &amp; Š). Když použiji jiné uvozovky a vydám text vlastním nákladem s ISBN, pochybuji, že knihovy odmítnou na to konto můj text zařadit do sbírky. 3) Jednoduchá (ne dvojitá) varianta zobáčků snad proskribovaná není; IJP ji vede&lt;ref name=ijp/&gt;. 4) Opravdu jsou to &quot;typy&quot; spíše než &quot;druhy&quot;? 5) Kdo &quot;my&quot; (využíváme)? Jezdíme vpravo? Podle mě ''se'' v Česku ''jezdí'' vpravo, což je uzákoněno/kodifikováno v zákoně a v praxi vynucovano.
* V zelených italikou sázených příkladech často žádné uvozovky nejsou. Ověřil jsem ve dvou prohlížečích. (Příklady jsou prima! Ale kde jsou ty uvozovky?)

== Školní PČP, 16. vydání ==
Toto mám knižně doma; vydáno v roce 1986; zpracováno podle akademického vydání.

Uvozovky jsou na straně 81, část číslo 204. Dvojité zobáčky jsou vedeny; jednoduché zobáčky ne. Bod 3) c) je zhruba to, čemu říkám scare quotes; bod radši necituji, abych si nenaběhl na porušení autorského práva. Bod je k vidění zde (hledat &quot;užíváme ve smyslu jiném&quot;), jenom příkladů je tam více než v tištěné publikaci: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/troji-citace-uvozovky (jak se jim podařilo neporušit autorské právo, to nevím). Je tam příklad od Lenina, odrážejícím dobové preference pro volbu citovaných autorů. Tam je jako zdroj tohoto bodu uveden tento: &quot;HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Pravidla českého pravopisu. 7. vyd. Praha: Academia, 1977. 499 s.&quot;, zatímco to mé 16. školní vydání praví, že je upraveno v souladem s 6. akademickým vydáním PČP.

== Zdroje ==
Nabízí se IJP, ale tam nalezený text mě ne zcela uspokojil.

Lingea má PČP online.

== Otázky ==
Směs:
* Jmenují se i ty německé/francouzské zobáčky (», «) &quot;uvozovky&quot;? Odpověď: Snad ano; IPJ jim říká &quot;boční&quot; a hledání výrazu &quot;boční uvozovky&quot; v GBK najde tři autory. Výraz &quot;francouzské uvozovky&quot; též něco najde.
* Existuje-li český překlad Unicode, třeba i neoficiální/polooficiální a starší verze, jak se v něm jmenují německé/francouzské zobáčky (», «)?
* Je někde online oficiální seznam/tabulka Unicode znaků s českými názvy code pointů?
* Doporučuje anglická Wikipedie pro své články obyčejné 7bitové ASCII uvozovky, čili &quot;? Ano, dokonce v imperativu nařizuje, dle [[W:en:Wikipedia:Manual of Style#Quotation marks]], i když WP:MOS je ''guideline'', nikoli ''policy''.
* Kde je v anglické Wikipedii diskuze (či více diskuzí) k této praxi užívá ASCII uvozovky?
* Doporučuje česká Wikipedie pro své články kudrnaté uvozovky? Či alespoň je běžně užívá i bez doporučení? Stránka [[W:cs:Wikipedie:Vzhled_a_styl]] praví: 'Uvozovky se v češtině píší pomocí znaků „ a “.' Ale já jsem se neptal, jak se v češtině píší uvozovky, nýbrž co nařizuje či doporučuje česká Wikipedie (já např. obvykle v českém textu používám ASCII uvozovky).
* Jak se k ASCII uvozovkám staví manuál německé Wikipedie? Ve stránce [[:W:de:Wikipedia:Formatierung]] jsem nic jasného nenašel.
* Byl v anglickém Wikislovníku spor o uvozovky, kterého jsem se aktivně účastnil? Založil jsem tam hlasování o nastavení 7bitových uvozovke (&quot;) jako doporučených?
* Říká se znaku &quot; uvozovky či jak jinak se mu říká?
* Je něco jako čárka před uzavírací uvozovkou? Něco jako toto: &quot;Nesouhlasím,&quot; řekl Petr.
* Je výraz &quot;kudrnaté uvozovky&quot; v užití nebo je to můj vynález či jsem to jen někde slyšel?
* Kde je seznam příkladů užití uvozovek z literatury? Ideálně by to bylo v českém Wikislovníku jako doklady užití.
* Dá hledání uvozovek v GBK seznam užití v literatuře?
* Dá hledání zobáčků v GBK seznam užití v literatuře?
* Lze zobáčky najít v českých Wikizdrojích nebo spíše normalizátoři text &quot;modernizují&quot;? O: Hledání pomocí insource[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C2%BB%2F&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;profile=advanced&amp;fulltext=1&amp;ns0=1] našlo kolem 5000 výskytů, z nich řada je Ottův slovník naučný. Syntaxe: insource:/»/.
* Lze jednoduché zobáčky najít v českých Wikizdrojích?
* Užil Ottův s.n. alespoň jednou kudrnáčky? Snad lze najít pomocí intitle: a pak insource:
* Má LaTeX režim, který zajistí, že když jsou ve zdrojovém textu 7bitové uvozovky (&quot;), vysází se ale ve výsledku pomocí českých kudrnatých uvozovek?
* Jsou české kudrnaté uvozovky shodné s německými?
* Jaká je historie kudrnatých uvozovek v Německu? Jak se vyvíjela tamní konkurence mezi zobáčky a kudrnáčkami?
* Kdo jsou autoři výkladové části IJP?
* Dochází ve výkladové části IJP postupně ke změnám?
* Má výkladová část IJP něco jako datum publikace či je to jakoby floating, podle data přístupu čtenáře?
* Užívá se či užívalo se někdy slovo &quot;uvozovka&quot;? Čili je například znak &quot; někdy zván uvozovka nebo jsou to uvozovky? Je i znak ' (jednoduchá ASCII uvozovka, řekněme) uvozovky, byť k plurálu tam na povrchu není důvod?
* Vzhledem k tomu, že hledání výrazu &quot;otevírací uvozovky&quot; v GBK nachází málo výskytů: jak se konvenčně tomuto říká v češtině?

ASCII uvozovky:
* Užívá se výraz &quot;ASCII uvozovky&quot; nebo je to spíše můj anglismus, které slovo &quot;ASCII&quot; atributivně modifikuje slovo &quot;uvozovky&quot;? Google web search téměř nic nenajde, ale nenajde téměř nic ani pro &quot;uvozovky ASCII&quot;.
* Který výraz jiný než &quot;ASCII uvozovky&quot; se běžně užívá v češtině?
* Jaké anglické jméno přiřadil ASCII standard v angličtině znaku &quot;, pokud nějaké?
* Jak znaku &quot; říkají Wikislovníky, včetně českého, anglického a německého? Viz [[#ASCII uvozovky ve Wikislovnících]].

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* {{W|Uvozovky}}, wikipedia.org
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162 Uvozovky], Internetová jazyková příručka, prirucka.ujc.cas.cz
* [https://www.nechybujte.cz/pravidla-ceskeho-pravopisu/interpunkcni-znamenka/uvozovky- 12.7 Uvozovky („“ ‚‘ »«)], Pravidla českého pravopisu – Nechybujte, Lingea</text>
      <sha1>eu1fzzff4f5mi2frk5gvovt76m8z3hi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20912</id>
    <revision>
      <id>150498</id>
      <timestamp>2026-10-18T08:13:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „Otázky: * Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? * Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? * Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu],  * Otázka: je to skutečně budova/…“</comment>
      <origin>150498</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1758" sha1="gqh773xmbpx7e387piowr4g57pnxhkx" xml:space="preserve">Otázky:
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Otázka: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo obojí?

Odkazy:
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>gqh773xmbpx7e387piowr4g57pnxhkx</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150499</id>
      <parentid>150498</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T08:14:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150499</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1829" sha1="3qbcz6zr9ooklly0nvnqd6p5xwjmkhy" xml:space="preserve">Otázky:
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Otázka: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo obojí?

Odkazy:
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>3qbcz6zr9ooklly0nvnqd6p5xwjmkhy</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150500</id>
      <parentid>150499</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T08:22:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150500</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2618" sha1="876xkv6lb4kb556p4c1rgax8rd6hisw" xml:space="preserve">Otázky:
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy

Odkazy:
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>876xkv6lb4kb556p4c1rgax8rd6hisw</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150501</id>
      <parentid>150500</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T08:23:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150501</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2761" sha1="84vlrmzssgef3dcccm4fwgui6ac7l4e" xml:space="preserve">Otázky:
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy

Odkazy:
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>84vlrmzssgef3dcccm4fwgui6ac7l4e</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150502</id>
      <parentid>150501</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T08:27:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150502</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3123" sha1="trx8rq5s3ifjstkhqa7ess3hrkczdxy" xml:space="preserve">Otázky:
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy

Odkazy:
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České
republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>trx8rq5s3ifjstkhqa7ess3hrkczdxy</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150503</id>
      <parentid>150502</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T08:28:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150503</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3123" sha1="csx8sc6ss85uu06r8mddwd29a9sricg" xml:space="preserve">Otázky:
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy

Odkazy:
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>csx8sc6ss85uu06r8mddwd29a9sricg</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150504</id>
      <parentid>150503</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T08:31:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150504</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3534" sha1="a5u8gheynpnq1ny1wyyj6olyngvye72" xml:space="preserve">Otázky:
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy

Odkazy:
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>a5u8gheynpnq1ny1wyyj6olyngvye72</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150505</id>
      <parentid>150504</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T08:43:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150505</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4205" sha1="fp7lvq60vfp0nuaa571pywr1w8324b5" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy

== Zákony a podobná uřední díla ==
Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?&amp;q=ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích (____) a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>fp7lvq60vfp0nuaa571pywr1w8324b5</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150506</id>
      <parentid>150505</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T08:44:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zákony a podobná uřední díla */</comment>
      <origin>150506</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4354" sha1="9rlplvnokc3l93amd594wird90nq192" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy

== Zákony a podobná uřední díla ==
Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?&amp;q=ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>9rlplvnokc3l93amd594wird90nq192</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150507</id>
      <parentid>150506</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T08:48:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zákony a podobná uřední díla */</comment>
      <origin>150507</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6278" sha1="b7hpunft1egv79apgujyl4wpa1w4do8" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy

== Zákony a podobná uřední díla ==
Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území:

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) stavbou pro bydlení
 1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>b7hpunft1egv79apgujyl4wpa1w4do8</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150508</id>
      <parentid>150507</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T08:50:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150508</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6393" sha1="gkftj5jcnp5tjl5vil4ioue6u9gogyj" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy

== Zákony a podobná uřední díla ==
Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území:

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) stavbou pro bydlení
 1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>gkftj5jcnp5tjl5vil4ioue6u9gogyj</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150509</id>
      <parentid>150508</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T08:55:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zákony a podobná uřední díla */</comment>
      <origin>150509</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6899" sha1="bw1m931qb2yx4lju0ckzhad09q4ichz" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy

== Zákony a podobná uřední díla ==
Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území:

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) stavbou pro bydlení
 1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>bw1m931qb2yx4lju0ckzhad09q4ichz</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150510</id>
      <parentid>150509</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:01:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150510</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7122" sha1="079gt1xodlmkymup6v94ze98dsysoo7" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prosto textovýinformační systém či zip ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL.

== Zákony a podobná uřední díla ==
Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území:

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) stavbou pro bydlení
 1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>079gt1xodlmkymup6v94ze98dsysoo7</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150511</id>
      <parentid>150510</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:03:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150511</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7279" sha1="2q1nm10nrt6f8zkmbjz421gtvki06i6" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Zákony a podobná uřední díla ==
Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území:

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) stavbou pro bydlení
 1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>2q1nm10nrt6f8zkmbjz421gtvki06i6</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150512</id>
      <parentid>150511</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:08:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zákony a podobná uřední díla */</comment>
      <origin>150512</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8777" sha1="dumnlcchj8i6y2l7frvfh8bdekd2kb7" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ==

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území:

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) stavbou pro bydlení
 1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

=== Zákon 283/2021 Sb. ===

Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] cituji:
&lt;pre&gt;
V tomto zákoně se dále rozumí
a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
[...]
&lt;/pre&gt;

=== Další ====

https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>dumnlcchj8i6y2l7frvfh8bdekd2kb7</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150513</id>
      <parentid>150512</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:09:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150513</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8779" sha1="6g20pjqqqd0965jiihfs2e86vonfbwt" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území:

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) stavbou pro bydlení
 1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

=== Zákon 283/2021 Sb. ===

Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] cituji:
&lt;pre&gt;
V tomto zákoně se dále rozumí
a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
[...]
&lt;/pre&gt;

=== Další ====

https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>6g20pjqqqd0965jiihfs2e86vonfbwt</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150514</id>
      <parentid>150513</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:10:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zákon 283/2021 Sb. */</comment>
      <origin>150514</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8879" sha1="5fb567nyb9b33lygypw5grj55bncynr" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území:

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) stavbou pro bydlení
 1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji:
&lt;pre&gt;
V tomto zákoně se dále rozumí
a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
[...]
&lt;/pre&gt;

=== Další ====

https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>5fb567nyb9b33lygypw5grj55bncynr</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150515</id>
      <parentid>150514</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:12:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150515</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8887" sha1="87jti01l9qofr3c5afh94ab6ydujrnh" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území:

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) stavbou pro bydlení
 1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji:
&lt;pre&gt;
V tomto zákoně se dále rozumí
a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
[...]
&lt;/pre&gt;

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>87jti01l9qofr3c5afh94ab6ydujrnh</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150516</id>
      <parentid>150515</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:14:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. */</comment>
      <origin>150516</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8959" sha1="ndq7q7nb423kzew47uvq1aydp45m66j" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji:
&lt;pre&gt;
V tomto zákoně se dále rozumí
a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
[...]
&lt;/pre&gt;

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>ndq7q7nb423kzew47uvq1aydp45m66j</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150517</id>
      <parentid>150516</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:15:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150517</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9122" sha1="6jazrd29zcsubrn1gwhl5wogutvoo6f" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
* Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji:
&lt;pre&gt;
V tomto zákoně se dále rozumí
a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
[...]
&lt;/pre&gt;

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>6jazrd29zcsubrn1gwhl5wogutvoo6f</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150518</id>
      <parentid>150517</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:18:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. */</comment>
      <origin>150518</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9442" sha1="8kvin85bu082fv45qmpi3msgb3qs9ln" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
* Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji:
&lt;pre&gt;
V tomto zákoně se dále rozumí
a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
[...]
&lt;/pre&gt;

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>8kvin85bu082fv45qmpi3msgb3qs9ln</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150519</id>
      <parentid>150518</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:18:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. */</comment>
      <origin>150519</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9457" sha1="8o2b2y5qdt2qdsl33l0ehgciunp2025" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
* Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji:
&lt;pre&gt;
V tomto zákoně se dále rozumí
a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
[...]
&lt;/pre&gt;

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>8o2b2y5qdt2qdsl33l0ehgciunp2025</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150520</id>
      <parentid>150519</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:20:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150520</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9735" sha1="ejg336sb0vr4oz3wi5uj7856726r7ln" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, lze nějak podložit/substanciovat, že existuje i ''ubytování'', které není přechodné?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
* Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji:
&lt;pre&gt;
V tomto zákoně se dále rozumí
a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
[...]
&lt;/pre&gt;

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>ejg336sb0vr4oz3wi5uj7856726r7ln</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150521</id>
      <parentid>150520</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:21:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150521</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9784" sha1="2ofx7er6h3408e0s80xjip5vr1h78dy" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje i ''ubytování'', které není přechodné?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
* Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji:
&lt;pre&gt;
V tomto zákoně se dále rozumí
a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
[...]
&lt;/pre&gt;

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>2ofx7er6h3408e0s80xjip5vr1h78dy</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150522</id>
      <parentid>150521</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:27:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Způsob hledání */</comment>
      <origin>150522</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9994" sha1="77qbqjesbegd5xgnyflfi2sdr7cpb1b" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje i ''ubytování'', které není přechodné?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
* Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji:
&lt;pre&gt;
V tomto zákoně se dále rozumí
a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
[...]
&lt;/pre&gt;

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>77qbqjesbegd5xgnyflfi2sdr7cpb1b</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150523</id>
      <parentid>150522</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:38:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zákon 283/2021 Sb. */</comment>
      <origin>150523</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10037" sha1="2em1i1i461cr93wakak1qgvf9wer68j" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje i ''ubytování'', které není přechodné?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
* Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>2em1i1i461cr93wakak1qgvf9wer68j</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150524</id>
      <parentid>150523</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:41:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zákony a podobná uřední díla */</comment>
      <origin>150524</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10296" sha1="oudon5to8ngbjugc4xi8ecy40e8nhfl" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje i ''ubytování'', které není přechodné?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
* Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>oudon5to8ngbjugc4xi8ecy40e8nhfl</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150525</id>
      <parentid>150524</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:42:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zákony a podobná uřední díla */</comment>
      <origin>150525</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10476" sha1="o5rdayn0xs7zoh20tkdquph6m9v8tvg" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje i ''ubytování'', které není přechodné?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
* Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>o5rdayn0xs7zoh20tkdquph6m9v8tvg</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150526</id>
      <parentid>150525</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:44:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zákon 283/2021 Sb. */</comment>
      <origin>150526</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10603" sha1="lzi36czqaum1lcqkcot12ogany6b1iv" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje i ''ubytování'', které není přechodné?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
* Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>lzi36czqaum1lcqkcot12ogany6b1iv</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150527</id>
      <parentid>150526</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:51:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Náměty */</comment>
      <origin>150527</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11223" sha1="kimlb48mjni0s4d0j21vzv2dlkz9zr8" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje i ''ubytování'', které není přechodné?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní cituje jednu zrušenou vyhlášku a jeden nezrušený zákon, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližní pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>kimlb48mjni0s4d0j21vzv2dlkz9zr8</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150528</id>
      <parentid>150527</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:52:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Accomplishment */</comment>
      <origin>150528</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11232" sha1="k1zy6m3hgkrkor5rg603cfazltyfh6g" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje i ''ubytování'', které není přechodné?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku a jeden nezrušený zákon, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližní pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz</text>
      <sha1>k1zy6m3hgkrkor5rg603cfazltyfh6g</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150529</id>
      <parentid>150528</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T09:58:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Odkazy */</comment>
      <origin>150529</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11517" sha1="sh8d7zb5w04mm23tdv0xlpd8tjfwpzb" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon.
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje i ''ubytování'', které není přechodné?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku a jeden nezrušený zákon, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližní pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>sh8d7zb5w04mm23tdv0xlpd8tjfwpzb</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150530</id>
      <parentid>150529</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:01:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150530</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11619" sha1="5krbs1su9bis3wnfsudewd9dj1frb8u" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje i ''ubytování'', které není přechodné?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku a jeden nezrušený zákon, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližní pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>5krbs1su9bis3wnfsudewd9dj1frb8u</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150531</id>
      <parentid>150530</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:02:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150531</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11660" sha1="sh6g0b5daivoxoo1ooojnx1osenmf86" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku a jeden nezrušený zákon, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližní pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>sh6g0b5daivoxoo1ooojnx1osenmf86</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150532</id>
      <parentid>150531</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:04:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150532</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11957" sha1="jnt0cvcv1kuhdz6rl17yp0w5m83caa8" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý'' (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''?
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku a jeden nezrušený zákon, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližní pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>jnt0cvcv1kuhdz6rl17yp0w5m83caa8</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150533</id>
      <parentid>150532</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:05:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150533</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12049" sha1="sqa2ham5ilkb0cs9c5k9arqr7hgej6u" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý'' (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku a jeden nezrušený zákon, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližní pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>sqa2ham5ilkb0cs9c5k9arqr7hgej6u</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150534</id>
      <parentid>150533</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:15:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150534</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13710" sha1="0gu69arxl41z3cyotfhfjlz62zg2861" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý'' (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku a jeden nezrušený zákon, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližní pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Vyhláška 246/2001 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] (&quot;Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001&quot;) cituji (tučně ode mne):

 (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí
 a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,
 b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,
 c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání
 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
 d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.

Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno zákon 283/2021 Sb. nečiní.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>0gu69arxl41z3cyotfhfjlz62zg2861</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150535</id>
      <parentid>150534</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:15:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Vyhláška 246/2001 Sb. */</comment>
      <origin>150535</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13735" sha1="lsxnvp2w9dny0tf1czveo6oo09ehrvp" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý'' (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku a jeden nezrušený zákon, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližní pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Vyhláška 246/2001 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] (&quot;Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001&quot;) cituji (tučně ode mne):

 (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí
 a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,
 b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,
 c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání
 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
 d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.

Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>lsxnvp2w9dny0tf1czveo6oo09ehrvp</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150536</id>
      <parentid>150535</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:18:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Accomplishment */</comment>
      <origin>150536</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13776" sha1="qtwkxtmh4a8o2ld8qd6t3ght1mk9w3b" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý'' (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''.
* Vyskytuje se termín, byť by i bez definice, v českých zákonech?
* Co k otázce, zda se termín vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně?
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu?
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku, jeden nezrušený zákon a jednu nezrušenou vyhlášku, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace zrušené vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližší pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Vyhláška 246/2001 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] (&quot;Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001&quot;) cituji (tučně ode mne):

 (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí
 a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,
 b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,
 c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání
 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
 d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.

Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>qtwkxtmh4a8o2ld8qd6t3ght1mk9w3b</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150537</id>
      <parentid>150536</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:21:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150537</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14003" sha1="4lpekrv351flga64yixytnttd7jgg70" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.?
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý'' (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''.
* Vyskytuje se termín &quot;ubytovací zařízení&quot;, byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot; (viz níže).
* Co k otázce, zda se termín &quot;ubytovací zařízení&quot; vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže.
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže.
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8.

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku, jeden nezrušený zákon a jednu nezrušenou vyhlášku, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace zrušené vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližší pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Vyhláška 246/2001 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] (&quot;Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001&quot;) cituji (tučně ode mne):

 (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí
 a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,
 b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,
 c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání
 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
 d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.

Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>4lpekrv351flga64yixytnttd7jgg70</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150538</id>
      <parentid>150537</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:21:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150538</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14018" sha1="cayatblavc5tvwvsdjic6hbs1y8nnna" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD.
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý'' (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''.
* Vyskytuje se termín &quot;ubytovací zařízení&quot;, byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot; (viz níže).
* Co k otázce, zda se termín &quot;ubytovací zařízení&quot; vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže.
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže.
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD.

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku, jeden nezrušený zákon a jednu nezrušenou vyhlášku, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace zrušené vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližší pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Vyhláška 246/2001 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] (&quot;Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001&quot;) cituji (tučně ode mne):

 (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí
 a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,
 b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,
 c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání
 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
 d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.

Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>cayatblavc5tvwvsdjic6hbs1y8nnna</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150539</id>
      <parentid>150538</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:25:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150539</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14183" sha1="hf4pa6kol8x7m5ardhgj7e97pu3yhtr" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD.
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý'' (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''.
* Vyskytuje se termín &quot;ubytovací zařízení&quot;, byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot; (viz níže).
* Co k otázce, zda se termín &quot;ubytovací zařízení&quot; vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže.
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže.
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD.

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku, jeden nezrušený zákon a jednu nezrušenou vyhlášku, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace zrušené vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližší pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Vyhláška 246/2001 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] (&quot;Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001&quot;) cituji (tučně ode mne):

 (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí
 a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,
 b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,
 c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání
 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
 d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.

Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== ČSN ==
Patrně existuje něco jako &quot;ČSN 76 1110&quot;. Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: &quot;Norma není platná&quot;.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>hf4pa6kol8x7m5ardhgj7e97pu3yhtr</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150540</id>
      <parentid>150539</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:30:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150540</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14715" sha1="go0taabvm5y5w8jihn9tljhyf58gdru" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD.
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý'' (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''.
* Vyskytuje se termín &quot;ubytovací zařízení&quot;, byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot; (viz níže).
* Co k otázce, zda se termín &quot;ubytovací zařízení&quot; vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže.
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže.
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD.
* Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]'

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku, jeden nezrušený zákon a jednu nezrušenou vyhlášku, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace zrušené vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližší pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Vyhláška 246/2001 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] (&quot;Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001&quot;) cituji (tučně ode mne):

 (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí
 a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,
 b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,
 c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání
 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
 d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.

Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== ČSN ==
Patrně existuje něco jako &quot;ČSN 76 1110&quot;. Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: &quot;Norma není platná&quot;.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>go0taabvm5y5w8jihn9tljhyf58gdru</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150557</id>
      <parentid>150540</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T11:14:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150557</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15329" sha1="2vqidw210jbkm05y10z74u2aq673g33" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD.
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý'' (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. Vzhledem k pasáži ze zrušené vyhlášky, &quot;ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.&quot; (byť tam z nějakého důvodu specifikaci &quot;ostatní ubytovací zařízení vybavené pro poskytování přechodného ubytování&quot; někdo kdovíproč přerušil vložením případů) bych odhadl, že i studentské koleje slouží k ''přechodnému'' ubytování a to tedy i ''svobodárny'' (co už to přesně je).
* Vyskytuje se termín &quot;ubytovací zařízení&quot;, byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot; (viz níže).
* Co k otázce, zda se termín &quot;ubytovací zařízení&quot; vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže.
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže.
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD.
* Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]'
* Definuje zákon, vyhláška apod. termín &quot;svobodárna&quot;?

== Náměty ==
Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku, jeden nezrušený zákon a jednu nezrušenou vyhlášku, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace zrušené vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližší pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Vyhláška 246/2001 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] (&quot;Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001&quot;) cituji (tučně ode mne):

 (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí
 a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,
 b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,
 c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání
 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
 d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.

Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== ČSN ==
Patrně existuje něco jako &quot;ČSN 76 1110&quot;. Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: &quot;Norma není platná&quot;.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>2vqidw210jbkm05y10z74u2aq673g33</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150558</id>
      <parentid>150557</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T11:29:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Náměty */</comment>
      <origin>150558</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15806" sha1="m9upg6nh53iv3w7s50id1wewl4uznqh" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD.
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý'' (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. Vzhledem k pasáži ze zrušené vyhlášky, &quot;ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.&quot; (byť tam z nějakého důvodu specifikaci &quot;ostatní ubytovací zařízení vybavené pro poskytování přechodného ubytování&quot; někdo kdovíproč přerušil vložením případů) bych odhadl, že i studentské koleje slouží k ''přechodnému'' ubytování a to tedy i ''svobodárny'' (co už to přesně je).
* Vyskytuje se termín &quot;ubytovací zařízení&quot;, byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot; (viz níže).
* Co k otázce, zda se termín &quot;ubytovací zařízení&quot; vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže.
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže.
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD.
* Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]'
* Definuje zákon, vyhláška apod. termín &quot;svobodárna&quot;?

== Náměty ==
* Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.
* Mohl bych nějak zpracovat slovenskou vyhlášku: &quot;vyhláška č. 277/2008 Z.z.&quot;. Ta sice není pro ČR závazná, ale pro orientaci může být zajímavá. Text zde: https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku, jeden nezrušený zákon a jednu nezrušenou vyhlášku, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace zrušené vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližší pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Vyhláška 246/2001 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] (&quot;Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001&quot;) cituji (tučně ode mne):

 (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí
 a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,
 b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,
 c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání
 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
 d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.

Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== ČSN ==
Patrně existuje něco jako &quot;ČSN 76 1110&quot;. Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: &quot;Norma není platná&quot;.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>m9upg6nh53iv3w7s50id1wewl4uznqh</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150559</id>
      <parentid>150558</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T11:46:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Otázky */</comment>
      <origin>150559</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15887" sha1="6ty68epjmbaupwawel1dato98w2iwv2" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD.
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý''&lt;ref&gt;SSJČ, v [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=p%C5%99echodn%C3%BD+ IJP]&lt;/ref&gt; (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. Vzhledem k pasáži ze zrušené vyhlášky, &quot;ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.&quot; (byť tam z nějakého důvodu specifikaci &quot;ostatní ubytovací zařízení vybavené pro poskytování přechodného ubytování&quot; někdo kdovíproč přerušil vložením případů) bych odhadl, že i studentské koleje slouží k ''přechodnému'' ubytování a to tedy i ''svobodárny'' (co už to přesně je).
* Vyskytuje se termín &quot;ubytovací zařízení&quot;, byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot; (viz níže).
* Co k otázce, zda se termín &quot;ubytovací zařízení&quot; vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže.
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže.
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD.
* Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]'
* Definuje zákon, vyhláška apod. termín &quot;svobodárna&quot;?

== Náměty ==
* Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.
* Mohl bych nějak zpracovat slovenskou vyhlášku: &quot;vyhláška č. 277/2008 Z.z.&quot;. Ta sice není pro ČR závazná, ale pro orientaci může být zajímavá. Text zde: https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku, jeden nezrušený zákon a jednu nezrušenou vyhlášku, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace zrušené vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližší pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Vyhláška 246/2001 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] (&quot;Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001&quot;) cituji (tučně ode mne):

 (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí
 a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,
 b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,
 c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání
 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
 d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.

Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== ČSN ==
Patrně existuje něco jako &quot;ČSN 76 1110&quot;. Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: &quot;Norma není platná&quot;.

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>6ty68epjmbaupwawel1dato98w2iwv2</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150560</id>
      <parentid>150559</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T11:47:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150560</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15919" sha1="qaz0fh2g768v6m58vo9t3dy0fsipbpa" xml:space="preserve">''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem &quot;ubytovací zařízení&quot;. Autorem je Daniel Polanský.''

== Otázky ==
* Je termín/slovní spojení &quot;ubytovací zařízení&quot; někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz &quot;stavbou ubytovacího zařízení&quot; ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot; je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]].
* Je termín &quot;ubytování&quot; někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD.
* Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot; (v ohýbaném tvaru &quot;přechodného ubytování&quot;), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''?
* Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý''&lt;ref&gt;SSJČ, v [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=p%C5%99echodn%C3%BD+ IJP]&lt;/ref&gt; (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. Vzhledem k pasáži ze zrušené vyhlášky, &quot;ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.&quot; (byť tam z nějakého důvodu specifikaci &quot;ostatní ubytovací zařízení vybavené pro poskytování přechodného ubytování&quot; někdo kdovíproč přerušil vložením případů) bych odhadl, že i studentské koleje slouží k ''přechodnému'' ubytování a to tedy i ''svobodárny'' (co už to přesně je).
* Vyskytuje se termín &quot;ubytovací zařízení&quot;, byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot; (viz níže).
* Co k otázce, zda se termín &quot;ubytovací zařízení&quot; vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže.
* Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže.
* Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], &quot;budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů&quot;, [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&amp;oldid=726062 autor Pyprilescu], 
* Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD.
* Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] (&quot;accommodation facility&quot;), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: &quot;type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure&quot; skrze statement (dál rozbor zatím opouštím)
* Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&amp;local_base=aut&amp;ccl_term=ica=ph126852 &quot;Záhlaví: ubytovací zařízení&quot;; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku &quot;podniky&quot; a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy
* Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD.
* Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]'
* Definuje zákon, vyhláška apod. termín &quot;svobodárna&quot;?

== Náměty ==
* Mohl bych citace místo rychlého &quot;pre&quot; nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny.
* Mohl bych nějak zpracovat slovenskou vyhlášku: &quot;vyhláška č. 277/2008 Z.z.&quot;. Ta sice není pro ČR závazná, ale pro orientaci může být zajímavá. Text zde: https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried.

== Accomplishment ==
Tato stránka/článek nyní textově cituje jednu zrušenou vyhlášku, jeden nezrušený zákon a jednu nezrušenou vyhlášku, když jde o definici termínu &quot;budova ubytovacího zařízení&quot;. Přitom citace zrušené vyhlášky poskytuje skrze klasifikaci bližší pohled na to, co všechno může být ubytovací zařízení, např. podle nich &quot;svobodárna&quot;. Sice termíny &quot;ubytovací zařízení&quot; a &quot;ubytování&quot; nejsou definované a ne všechny otázky položeny výše byly odpovězeny. Ale první právní dojem pro to, co je ''ubytovací zařízení'', je poskytnut. Uživatelnost citací je zvýšena ztučněním definovaných termínů.

== Zákony a podobná uřední díla ==

=== Způsob hledání ===

Začněme hledáním:
* [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: &quot;ubytovací zařízení&quot; site:zakonyprolidi.cz]
Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano.

Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení &quot;stavba pro bydlení&quot;, kterému informační systém střídavě říká &quot;pojem&quot; či &quot;termín&quot; (&quot;termin&quot;) je v URL.

https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají &quot;pojem&quot;. Zde není definován termín &quot;ubytovací zařízení&quot; nýbrž &quot;stavba ubytovacího zařízení&quot;; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli.

Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani

=== Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. ===

Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne):

 Pro účely této vyhlášky se rozumí
 a) '''stavbou pro bydlení'''
 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
 c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, &quot;zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])&quot;

Vyledávání výrazu &quot;ubytování&quot; v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení &quot;přechodné ubytování&quot;, což nevyřečeně naznačuje, že existuje i &quot;nepřechodné ubytování&quot; či &quot;trvalé ubytování&quot;, nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje.

=== Zákon 283/2021 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] (&quot;Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021&quot;) cituji (tučně ode mne):

 V tomto zákoně se dále rozumí
 a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
 b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
 c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
 d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,
 e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
 [...]

Na okraj: slovo &quot;hotel&quot; v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše.

=== Vyhláška 246/2001 Sb. ===
Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] (&quot;Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001&quot;) cituji (tučně ode mne):

 (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí
 a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,
 b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,
 c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání
 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
 d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.

Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní.

=== Další ===
Hledal jsem &quot;ubytovací zařízení&quot; i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&amp;go=J%C3%ADt+na&amp;ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu.

== ČSN ==
Patrně existuje něco jako &quot;ČSN 76 1110&quot;. Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: &quot;Norma není platná&quot;.

== Reference ==
&lt;references /&gt;

== Odkazy ==
* [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená
* [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu &quot;ubytovací zařízení&quot; v Seznamu]
* [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz &quot;hromadné ubytovací zařízení&quot;, jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení&quot;; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí &quot;©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena&quot;, z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje
* [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce)
* [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce &quot;Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110&quot;; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s&quot;, ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako &quot;Asociace hotelů a restaurací České republiky&quot;), ani slovo &quot;copyright&quot; ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako &quot;31.1.2025&quot;, ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace
* [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz
* [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz
* A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné</text>
      <sha1>qaz0fh2g768v6m58vo9t3dy0fsipbpa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Dan Polansky/Pravidla Wikiverzity</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20913</id>
    <revision>
      <id>150549</id>
      <timestamp>2026-10-18T10:53:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „Existuje [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]]. Je neprádná. Existuje i kategorie pro návrhy pravidel, kde jsou dvě mé stránky.  Existuje toto: [[:Kategorie:Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]], s obsahem: * [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]] * [[Uživatel:Dan Polansky/O české Wikiverzitě]] -- defekt, toto není pravidlo; asi se tam dostala skrze transkluzi &lt;nowiki&gt;{{Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Archiv…“</comment>
      <origin>150549</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1100" sha1="27yg5ddcz7hfabz9sukxc6izp0etj4v" xml:space="preserve">Existuje [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]]. Je neprádná. Existuje i kategorie pro návrhy pravidel, kde jsou dvě mé stránky.

Existuje toto: [[:Kategorie:Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]], s obsahem:
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/O české Wikiverzitě]] -- defekt, toto není pravidlo; asi se tam dostala skrze transkluzi &lt;nowiki&gt;{{Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Archiv}}&lt;/nowiki&gt;
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Archiv]]
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Žádost o práva správce - kusurija]] -- defekt, toto není pravidlo
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Žádost o práva správce - kusurija (2.)]]  -- defekt, toto není pravidlo

Hlasování o pravidle např. zde:
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor/Archiv_2014#Hlasování o Pravidlech pro správce]]

Otázky:
* Mám k tématu nějakou podstránku v uživáku? Zatím nemám.
* Kde Pod lípou/jak-se-to-jmenuje je ona nedávná diskuze, podle které by se kategorie měla zrušit, s čímž nesouhlasím?</text>
      <sha1>27yg5ddcz7hfabz9sukxc6izp0etj4v</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150551</id>
      <parentid>150549</parentid>
      <timestamp>2026-10-18T10:55:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150551</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1305" sha1="62wxf40wnfvowvzv5hywn23qaflyyi6" xml:space="preserve">Existuje [[:Kategorie:Pravidla Wikiverzity]]. Je neprádná. Existuje i kategorie pro návrhy pravidel, kde jsou dvě mé stránky.

Existuje toto: [[:Kategorie:Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]], s obsahem:
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/O české Wikiverzitě]] -- defekt, toto není pravidlo; asi se tam dostala skrze transkluzi &lt;nowiki&gt;{{Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Archiv}}&lt;/nowiki&gt;
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Archiv]]
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Žádost o práva správce - kusurija]] -- defekt, toto není pravidlo
* [[Wikiverzita:Pravidla pro správce a byrokraty/Žádost o práva správce - kusurija (2.)]]  -- defekt, toto není pravidlo

Hlasování o pravidle např. zde:
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor/Archiv_2014#Hlasování o Pravidlech pro správce]]

Otázky:
* Mám k tématu nějakou podstránku v uživáku? Zatím nemám.
* Kde Pod lípou/jak-se-to-jmenuje je ona nedávná diskuze, podle které by se kategorie měla zrušit, s čímž nesouhlasím?
* Které jiné diskuze k pravidlům proběhly ve fóru?
* Nemám k tématu &quot;pravidla Wikiverzity&quot; a &quot;pravidla&quot; i něco jiného v uživáku?
* Mám způsob. jak prohledat svůj uživák, např. tlačítko?</text>
      <sha1>62wxf40wnfvowvzv5hywn23qaflyyi6</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>