Wikiverzita cswikiversity https://cs.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.24 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikiverzita Diskuse k Wikiverzitě Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Fórum Diskuse k fóru TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu Uživatel:Dan Polansky/Blog 2 20332 150627 150608 2026-10-20T11:30:21Z Dan Polansky 714 150627 wikitext text/x-wiki Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu. == Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta == Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině. Tady něco je: * [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu. Mnoho zábavy v nadzámčí. (Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC) == Astronomie a Jiří Grygar == Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci. Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je: * [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024 Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný? Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC) == Křehkost lidské paměti == Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze "co si pamatuji". Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC) == České texty řeckých a římských filozofů online == V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné. Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů. Odkazy: * [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova "online" se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny ** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické. Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem. Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&search=Plat%C3%B3n&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC) == Názvy článků, jejich rozlišovače aj. == Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. "Pojem (Dan Polansky)", místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy "Pojem (2025)". Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy "Pojem (2025, 2)". A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy "Pojem (2)". Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím. Ovšem tedy název "Pojem/Dan Polansky" na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC) == Malé editace a pískoviště == V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC) : Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC) == Ukončení Fialy a svoboda slova == Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: "Ukončit Fialu [...]". A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že "ukončit Fialu" může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i "Ukončit vládu Fialy"?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo "Fiala" daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též. (Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC) == Wikiverzita vs. Blogger == Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to. Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj. Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby "legální" jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces). Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat. Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC) == Zda-li je Vltava vlastně Labe == Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco). Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek "Jihlávka čili Svratka?"[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&gbpv=1&pg=PA146&printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC) K tomu: : "Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným."<ref>https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse</ref> A dále: : 'Normalerweise behält bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'<ref>https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe</ref> Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako "skutečná" Labe. A ještě: : 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht: : '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'<ref>https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html</ref>. A pak: : "V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se."<ref>https://melnicek.cz/node/4664</ref> K tomu: : "Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava."<ref>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek</ref> Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj. Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně<ref>https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&id=1980134&x=14.4829122&y=50.3467961&z=15</ref>. Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]: : "Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen." A další odkazy, bez citace výňatků: * https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017 * https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why * https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/ * https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau * https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/ * https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary * [[W:en: Tributary]], wikipedia.org * [[W: Přítok]], wikipedia.org Otázky: * Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku? K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC) K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím "okometricky", což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra). Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC) K tématu obecněji má co říci následující zdroj: * [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014 *: "A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length." A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa: * [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz * [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000 * [[W:en: Source of the Amazon River]] Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi "hledání pramene Amazonky", slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC) == Jak je dlouhá Volha == Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost. Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy. Porovnání se skutečností: 3 530 km<ref>https://www.britannica.com/place/Volga-River</ref>. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC) == Jak je dlouhý Rýn == Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn. Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší. Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km<ref>https://www.britannica.com/place/Rhine-River</ref>. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC) == Jak je dlouhá Svratka == Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku. Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km. Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)</ref>. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka</ref>. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je "geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute". Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC) == Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše == Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense: : "Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’."<ref>https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop</ref> Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, "copper" výše je policista a "ABC" bude něco jako "základy", i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické "abeceda". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC) == Jak dobře koupit auto == Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako "vzdělávací" projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce "věda a výzkum". S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC) :Sorrry že Vám lezu do "neveřejného" blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné "zalidněnosti" projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]] :: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&client=firefox-b-d&hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka "STK"; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě. :: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC) ''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: "Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek." To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře. Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob." A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC) == Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu == Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich: * [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi. K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku: * [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com Další videa: * https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy * https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney * https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton * aj. A toto je aparentně celá debata: * [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC) == Studia mezinárodní politiky == Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC) == Minimum viable product == Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj. Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné. Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí. And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem. Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur. Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC) == Možnost vs. pravděpodobnost == Z definice možnosti (<>) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova "je možné". Roli může hrát fráze "v principu" (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz "significant possibility" namísto pouze "possibility". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC) ''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby "tah" z normálního rozdělení sice může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že "tah" skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC) == Podstránky prvním velkým písmenem == V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým. Relevantní diskuze: * [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé * [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční''). * [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev * [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše) Dále: * [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&ns4=1&fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu "písmeno" v archivech diskuzí] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC) : Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC) == Vyloučení odpovědnosti == Založil jsem [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na "technologii" nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC) == Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů == Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs. A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: "[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života." To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy. Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o "essays": [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: "[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training." Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: "[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen." Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6: : "Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα" Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím). Další cvičení: analyzovat na ony "dialogy" různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad. Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC) == Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online == Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie. Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC) == Jakou plochu má Čertovo jezero == Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě. Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC) == Jakou plochu má Viktoriino jezero == Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe. Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka. Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC) == Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě == Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC) == Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine == Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady: * https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope * https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky * https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine. Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC) Raw wikitext stránky je k mání např. zde: * https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde: * https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw Užitečné. Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: "This URL has been excluded from the Wayback Machine." Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC) == Textově vyhledávací část v URL == Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco. Otázky: * Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže. * Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku? *: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian *: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer *:: Mezera jako %20. * Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url]. * Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje? *: Metoda plného URl musí zabrat. *: Ale já chci něco jako <nowiki>[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]</nowiki>, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje) *: A chci to i s mezerou: <nowiki>[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]</nowiki>, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]] *:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko *:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil] *::: Ale to je ne tak hezké. * Které prohlížeče ji podporují? * Kde je to zmíněno ve Wikipedii? Odkazy: * https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments * https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/ --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC) == Upozorňování uživatelů na založení DOSu == Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět. Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní). Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek. Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC) == Neohrožený Mikeš == Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC) == Osobní zkušenost s výukou == Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC) == Článek o bodu == Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC) == Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki == (Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.) Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty. Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii "dotáhnout to do konce". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC) == Pravidla Wikiverzity == Zakládám [[Uživatel:Dan Polansky/Pravidla Wikiverzity]]. Editovat podstránku je praktičtější než editovat blogový příspěvek. -[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:54 (UTC) == Ubytovací zařízení == Dostal jsem stránku [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]] do docela dobrého a užitečného stavu, byť k dokonalosti má daleko. Stránka podle mě docela dobře ukazuje, co se dá dělat s Wikiverzitou a co v této podobě nemůže být v encyklopedii (Wikipedii), leda v uživatelském prostoru. Stránka postupně hledá odpovědi na otázky -- iterativně a inkrementálně se jich dobírá. Je docela chaotická, ale snad snesitelně. Tak nějak by podle mě mohla vypadat Wikiverzita, aby byla k světu jako projekt, který má specificky vzdělávací účel jiný než Wikipedie. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 10. 2026, 09:05 (UTC) == ČSN a copyright == Z [[W:ČSN]] jsem zjistil, že ČSN je nějakým způsobem chráněna z pohledu autorského práva a sice údajně skrze zákon 22/1997 Sb. " Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů". Přijde mi to zmatené. Ona ochrana se tedy patrně nachází mimo autorský zákon. A tedy k posouzení, zda je něco autorsky chráněno, nestačí si přečíst autorský zákon nýbrž je potřeba si přečíst nějakou jinou, blíže neurčenou množinu jiných zákonů. To mi přijde značně problematické. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 10. 2026, 11:30 (UTC) [[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]] 4a0c9pmq68g88j7gbgx1z1l7vy9ujcv 150630 150627 2026-10-20T11:45:40Z Dan Polansky 714 /* ČSN a copyright */ 150630 wikitext text/x-wiki Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu. == Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta == Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině. Tady něco je: * [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu. Mnoho zábavy v nadzámčí. (Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC) == Astronomie a Jiří Grygar == Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci. Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je: * [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024 Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný? Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC) == Křehkost lidské paměti == Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze "co si pamatuji". Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC) == České texty řeckých a římských filozofů online == V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné. Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů. Odkazy: * [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova "online" se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny ** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické. Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem. Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&search=Plat%C3%B3n&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC) == Názvy článků, jejich rozlišovače aj. == Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. "Pojem (Dan Polansky)", místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy "Pojem (2025)". Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy "Pojem (2025, 2)". A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy "Pojem (2)". Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím. Ovšem tedy název "Pojem/Dan Polansky" na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC) == Malé editace a pískoviště == V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC) : Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC) == Ukončení Fialy a svoboda slova == Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: "Ukončit Fialu [...]". A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že "ukončit Fialu" může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i "Ukončit vládu Fialy"?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo "Fiala" daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též. (Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC) == Wikiverzita vs. Blogger == Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to. Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj. Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby "legální" jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces). Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat. Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC) == Zda-li je Vltava vlastně Labe == Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco). Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek "Jihlávka čili Svratka?"[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&gbpv=1&pg=PA146&printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC) K tomu: : "Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným."<ref>https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse</ref> A dále: : 'Normalerweise behält bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'<ref>https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe</ref> Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako "skutečná" Labe. A ještě: : 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht: : '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'<ref>https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html</ref>. A pak: : "V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se."<ref>https://melnicek.cz/node/4664</ref> K tomu: : "Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava."<ref>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek</ref> Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj. Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně<ref>https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&id=1980134&x=14.4829122&y=50.3467961&z=15</ref>. Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]: : "Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen." A další odkazy, bez citace výňatků: * https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017 * https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why * https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/ * https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau * https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/ * https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary * [[W:en: Tributary]], wikipedia.org * [[W: Přítok]], wikipedia.org Otázky: * Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku? K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC) K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím "okometricky", což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra). Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC) K tématu obecněji má co říci následující zdroj: * [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014 *: "A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length." A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa: * [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz * [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000 * [[W:en: Source of the Amazon River]] Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi "hledání pramene Amazonky", slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC) == Jak je dlouhá Volha == Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost. Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy. Porovnání se skutečností: 3 530 km<ref>https://www.britannica.com/place/Volga-River</ref>. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC) == Jak je dlouhý Rýn == Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn. Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší. Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km<ref>https://www.britannica.com/place/Rhine-River</ref>. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC) == Jak je dlouhá Svratka == Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku. Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km. Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)</ref>. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka</ref>. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je "geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute". Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC) == Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše == Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense: : "Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’."<ref>https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop</ref> Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, "copper" výše je policista a "ABC" bude něco jako "základy", i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické "abeceda". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC) == Jak dobře koupit auto == Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako "vzdělávací" projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce "věda a výzkum". S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC) :Sorrry že Vám lezu do "neveřejného" blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné "zalidněnosti" projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]] :: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&client=firefox-b-d&hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka "STK"; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě. :: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC) ''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: "Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek." To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře. Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob." A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC) == Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu == Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich: * [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi. K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku: * [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com Další videa: * https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy * https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney * https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton * aj. A toto je aparentně celá debata: * [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC) == Studia mezinárodní politiky == Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC) == Minimum viable product == Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj. Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné. Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí. And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem. Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur. Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC) == Možnost vs. pravděpodobnost == Z definice možnosti (<>) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova "je možné". Roli může hrát fráze "v principu" (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz "significant possibility" namísto pouze "possibility". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC) ''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby "tah" z normálního rozdělení sice může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že "tah" skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC) == Podstránky prvním velkým písmenem == V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým. Relevantní diskuze: * [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé * [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční''). * [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev * [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše) Dále: * [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&ns4=1&fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu "písmeno" v archivech diskuzí] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC) : Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC) == Vyloučení odpovědnosti == Založil jsem [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na "technologii" nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC) == Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů == Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs. A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: "[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života." To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy. Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o "essays": [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: "[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training." Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: "[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen." Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6: : "Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα" Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím). Další cvičení: analyzovat na ony "dialogy" různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad. Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC) == Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online == Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie. Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC) == Jakou plochu má Čertovo jezero == Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě. Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC) == Jakou plochu má Viktoriino jezero == Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe. Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka. Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC) == Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě == Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC) == Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine == Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady: * https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope * https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky * https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine. Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC) Raw wikitext stránky je k mání např. zde: * https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde: * https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw Užitečné. Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: "This URL has been excluded from the Wayback Machine." Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC) == Textově vyhledávací část v URL == Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco. Otázky: * Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže. * Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku? *: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian *: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer *:: Mezera jako %20. * Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url]. * Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje? *: Metoda plného URl musí zabrat. *: Ale já chci něco jako <nowiki>[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]</nowiki>, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje) *: A chci to i s mezerou: <nowiki>[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]</nowiki>, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]] *:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko *:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil] *::: Ale to je ne tak hezké. * Které prohlížeče ji podporují? * Kde je to zmíněno ve Wikipedii? Odkazy: * https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments * https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/ --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC) == Upozorňování uživatelů na založení DOSu == Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět. Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní). Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek. Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC) == Neohrožený Mikeš == Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC) == Osobní zkušenost s výukou == Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC) == Článek o bodu == Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC) == Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki == (Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.) Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty. Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii "dotáhnout to do konce". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC) == Pravidla Wikiverzity == Zakládám [[Uživatel:Dan Polansky/Pravidla Wikiverzity]]. Editovat podstránku je praktičtější než editovat blogový příspěvek. -[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:54 (UTC) == Ubytovací zařízení == Dostal jsem stránku [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]] do docela dobrého a užitečného stavu, byť k dokonalosti má daleko. Stránka podle mě docela dobře ukazuje, co se dá dělat s Wikiverzitou a co v této podobě nemůže být v encyklopedii (Wikipedii), leda v uživatelském prostoru. Stránka postupně hledá odpovědi na otázky -- iterativně a inkrementálně se jich dobírá. Je docela chaotická, ale snad snesitelně. Tak nějak by podle mě mohla vypadat Wikiverzita, aby byla k světu jako projekt, který má specificky vzdělávací účel jiný než Wikipedie. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 10. 2026, 09:05 (UTC) == ČSN a copyright == Z [[W:ČSN]] jsem zjistil, že ČSN je nějakým způsobem chráněna z pohledu autorského práva a sice údajně skrze zákon 22/1997 Sb. "Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů". Přijde mi to zmatené. Ona ochrana se tedy patrně nachází mimo autorský zákon. A tedy k posouzení, zda je něco autorsky chráněno, nestačí si přečíst autorský zákon nýbrž je potřeba si přečíst nějakou jinou, blíže neurčenou množinu jiných zákonů. To mi přijde značně problematické. Tam se patrně jednalo o toto (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22/2006-05-29?zalozka=text): : "(8) České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem pověřené právnické osoby nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu." I současné znění pasáž vede (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22?zalozka=text): : "(10) České technické normy a jiné technické dokumenty nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Agentury." --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 10. 2026, 11:45 (UTC) [[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]] md96ae4e0kexa4f1a2qqgjdxdbwtxuz 150631 150630 2026-10-20T11:49:23Z Dan Polansky 714 /* ČSN a copyright */ 150631 wikitext text/x-wiki Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu. == Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta == Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině. Tady něco je: * [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu. Mnoho zábavy v nadzámčí. (Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC) == Astronomie a Jiří Grygar == Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci. Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je: * [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024 Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný? Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC) == Křehkost lidské paměti == Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze "co si pamatuji". Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC) == České texty řeckých a římských filozofů online == V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné. Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů. Odkazy: * [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova "online" se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny ** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické. Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem. Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&search=Plat%C3%B3n&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC) == Názvy článků, jejich rozlišovače aj. == Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. "Pojem (Dan Polansky)", místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy "Pojem (2025)". Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy "Pojem (2025, 2)". A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy "Pojem (2)". Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím. Ovšem tedy název "Pojem/Dan Polansky" na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC) == Malé editace a pískoviště == V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC) : Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC) == Ukončení Fialy a svoboda slova == Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: "Ukončit Fialu [...]". A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že "ukončit Fialu" může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i "Ukončit vládu Fialy"?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo "Fiala" daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též. (Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC) == Wikiverzita vs. Blogger == Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to. Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj. Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby "legální" jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces). Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat. Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC) == Zda-li je Vltava vlastně Labe == Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco). Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek "Jihlávka čili Svratka?"[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&gbpv=1&pg=PA146&printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC) K tomu: : "Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným."<ref>https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse</ref> A dále: : 'Normalerweise behält bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'<ref>https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe</ref> Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako "skutečná" Labe. A ještě: : 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht: : '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'<ref>https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html</ref>. A pak: : "V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se."<ref>https://melnicek.cz/node/4664</ref> K tomu: : "Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava."<ref>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek</ref> Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj. Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně<ref>https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&id=1980134&x=14.4829122&y=50.3467961&z=15</ref>. Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]: : "Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen." A další odkazy, bez citace výňatků: * https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017 * https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why * https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/ * https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau * https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/ * https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary * [[W:en: Tributary]], wikipedia.org * [[W: Přítok]], wikipedia.org Otázky: * Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku? K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC) K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím "okometricky", což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra). Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC) K tématu obecněji má co říci následující zdroj: * [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014 *: "A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length." A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa: * [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz * [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000 * [[W:en: Source of the Amazon River]] Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi "hledání pramene Amazonky", slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC) == Jak je dlouhá Volha == Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost. Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy. Porovnání se skutečností: 3 530 km<ref>https://www.britannica.com/place/Volga-River</ref>. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC) == Jak je dlouhý Rýn == Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn. Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší. Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km<ref>https://www.britannica.com/place/Rhine-River</ref>. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC) == Jak je dlouhá Svratka == Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku. Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km. Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)</ref>. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka</ref>. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je "geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute". Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC) == Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše == Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense: : "Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’."<ref>https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop</ref> Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, "copper" výše je policista a "ABC" bude něco jako "základy", i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické "abeceda". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC) == Jak dobře koupit auto == Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako "vzdělávací" projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce "věda a výzkum". S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC) :Sorrry že Vám lezu do "neveřejného" blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné "zalidněnosti" projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]] :: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&client=firefox-b-d&hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka "STK"; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě. :: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC) ''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: "Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek." To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře. Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob." A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC) == Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu == Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich: * [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi. K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku: * [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com Další videa: * https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy * https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney * https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton * aj. A toto je aparentně celá debata: * [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC) == Studia mezinárodní politiky == Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC) == Minimum viable product == Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj. Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné. Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí. And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem. Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur. Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC) == Možnost vs. pravděpodobnost == Z definice možnosti (<>) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova "je možné". Roli může hrát fráze "v principu" (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz "significant possibility" namísto pouze "possibility". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC) ''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby "tah" z normálního rozdělení sice může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že "tah" skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC) == Podstránky prvním velkým písmenem == V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým. Relevantní diskuze: * [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé * [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční''). * [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev * [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše) Dále: * [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&ns4=1&fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu "písmeno" v archivech diskuzí] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC) : Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC) == Vyloučení odpovědnosti == Založil jsem [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na "technologii" nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC) == Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů == Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs. A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: "[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života." To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy. Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o "essays": [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: "[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training." Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: "[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen." Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6: : "Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα" Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím). Další cvičení: analyzovat na ony "dialogy" různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad. Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC) == Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online == Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie. Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC) == Jakou plochu má Čertovo jezero == Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě. Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC) == Jakou plochu má Viktoriino jezero == Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe. Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka. Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC) == Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě == Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC) == Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine == Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady: * https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope * https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky * https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine. Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC) Raw wikitext stránky je k mání např. zde: * https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde: * https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw Užitečné. Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: "This URL has been excluded from the Wayback Machine." Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC) == Textově vyhledávací část v URL == Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco. Otázky: * Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže. * Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku? *: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian *: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer *:: Mezera jako %20. * Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url]. * Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje? *: Metoda plného URl musí zabrat. *: Ale já chci něco jako <nowiki>[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]</nowiki>, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje) *: A chci to i s mezerou: <nowiki>[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]</nowiki>, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]] *:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko *:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil] *::: Ale to je ne tak hezké. * Které prohlížeče ji podporují? * Kde je to zmíněno ve Wikipedii? Odkazy: * https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments * https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/ --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC) == Upozorňování uživatelů na založení DOSu == Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět. Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní). Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek. Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC) == Neohrožený Mikeš == Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC) == Osobní zkušenost s výukou == Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC) == Článek o bodu == Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC) == Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki == (Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.) Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty. Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii "dotáhnout to do konce". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC) == Pravidla Wikiverzity == Zakládám [[Uživatel:Dan Polansky/Pravidla Wikiverzity]]. Editovat podstránku je praktičtější než editovat blogový příspěvek. -[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:54 (UTC) == Ubytovací zařízení == Dostal jsem stránku [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]] do docela dobrého a užitečného stavu, byť k dokonalosti má daleko. Stránka podle mě docela dobře ukazuje, co se dá dělat s Wikiverzitou a co v této podobě nemůže být v encyklopedii (Wikipedii), leda v uživatelském prostoru. Stránka postupně hledá odpovědi na otázky -- iterativně a inkrementálně se jich dobírá. Je docela chaotická, ale snad snesitelně. Tak nějak by podle mě mohla vypadat Wikiverzita, aby byla k světu jako projekt, který má specificky vzdělávací účel jiný než Wikipedie. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 10. 2026, 09:05 (UTC) == ČSN a copyright == Z [[W:ČSN]] jsem zjistil, že ČSN je nějakým způsobem chráněna z pohledu autorského práva a sice údajně skrze zákon 22/1997 Sb. "Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů". Přijde mi to zmatené. Ona ochrana se tedy patrně nachází mimo autorský zákon. A tedy k posouzení, zda je něco autorsky chráněno, nestačí si přečíst autorský zákon nýbrž je potřeba si přečíst nějakou jinou, blíže neurčenou množinu jiných zákonů. To mi přijde značně problematické. Tam se patrně jednalo o toto (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22/2006-05-29?zalozka=text): : "(8) České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem pověřené právnické osoby nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu." I současné znění pasáž vede (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22?zalozka=text): : "(10) České technické normy a jiné technické dokumenty nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Agentury." Myšlenka, že normy a standardy mohou být proprietární, se neomezuje na Českou republiku. Např. ISO normy jsou chráněny: https://www.iso.org/copyright.html. Podobně jsou snad chráněny německé DIN, což následující stránka nedokazuje nýbrž nbaznačuje: https://www.din.de/en/about-standards/standards-and-the-law/standards-and-copyright. Co se tu nedaří? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 10. 2026, 11:49 (UTC) [[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]] j71hqxjcbyezynn3cmkktdhp4o5binx 150632 150631 2026-10-20T11:54:34Z Dan Polansky 714 /* ČSN a copyright */ 150632 wikitext text/x-wiki Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu. == Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta == Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině. Tady něco je: * [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu. Mnoho zábavy v nadzámčí. (Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC) == Astronomie a Jiří Grygar == Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci. Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je: * [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024 Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný? Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC) == Křehkost lidské paměti == Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze "co si pamatuji". Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC) == České texty řeckých a římských filozofů online == V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné. Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů. Odkazy: * [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova "online" se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny ** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické. Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem. Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&search=Plat%C3%B3n&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC) == Názvy článků, jejich rozlišovače aj. == Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. "Pojem (Dan Polansky)", místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy "Pojem (2025)". Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy "Pojem (2025, 2)". A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy "Pojem (2)". Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím. Ovšem tedy název "Pojem/Dan Polansky" na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC) == Malé editace a pískoviště == V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC) : Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC) == Ukončení Fialy a svoboda slova == Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: "Ukončit Fialu [...]". A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že "ukončit Fialu" může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i "Ukončit vládu Fialy"?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo "Fiala" daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též. (Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC) == Wikiverzita vs. Blogger == Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to. Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj. Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby "legální" jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces). Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat. Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC) == Zda-li je Vltava vlastně Labe == Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco). Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek "Jihlávka čili Svratka?"[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&gbpv=1&pg=PA146&printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC) K tomu: : "Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným."<ref>https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse</ref> A dále: : 'Normalerweise behält bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'<ref>https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe</ref> Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako "skutečná" Labe. A ještě: : 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht: : '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'<ref>https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html</ref>. A pak: : "V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se."<ref>https://melnicek.cz/node/4664</ref> K tomu: : "Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava."<ref>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek</ref> Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj. Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně<ref>https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&id=1980134&x=14.4829122&y=50.3467961&z=15</ref>. Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]: : "Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen." A další odkazy, bez citace výňatků: * https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017 * https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why * https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/ * https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau * https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/ * https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary * [[W:en: Tributary]], wikipedia.org * [[W: Přítok]], wikipedia.org Otázky: * Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku? K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC) K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím "okometricky", což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra). Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC) K tématu obecněji má co říci následující zdroj: * [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014 *: "A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length." A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa: * [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz * [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000 * [[W:en: Source of the Amazon River]] Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi "hledání pramene Amazonky", slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC) == Jak je dlouhá Volha == Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost. Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy. Porovnání se skutečností: 3 530 km<ref>https://www.britannica.com/place/Volga-River</ref>. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC) == Jak je dlouhý Rýn == Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn. Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší. Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km<ref>https://www.britannica.com/place/Rhine-River</ref>. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC) == Jak je dlouhá Svratka == Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku. Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km. Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)</ref>. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka</ref>. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je "geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute". Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC) == Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše == Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense: : "Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’."<ref>https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop</ref> Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, "copper" výše je policista a "ABC" bude něco jako "základy", i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické "abeceda". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC) == Jak dobře koupit auto == Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako "vzdělávací" projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce "věda a výzkum". S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC) :Sorrry že Vám lezu do "neveřejného" blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné "zalidněnosti" projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]] :: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&client=firefox-b-d&hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka "STK"; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě. :: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC) ''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: "Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek." To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře. Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob." A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC) == Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu == Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich: * [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi. K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku: * [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com Další videa: * https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy * https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney * https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton * aj. A toto je aparentně celá debata: * [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC) == Studia mezinárodní politiky == Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC) == Minimum viable product == Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj. Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné. Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí. And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem. Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur. Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC) == Možnost vs. pravděpodobnost == Z definice možnosti (<>) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova "je možné". Roli může hrát fráze "v principu" (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz "significant possibility" namísto pouze "possibility". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC) ''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby "tah" z normálního rozdělení sice může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že "tah" skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC) == Podstránky prvním velkým písmenem == V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým. Relevantní diskuze: * [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé * [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční''). * [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev * [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše) Dále: * [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&ns4=1&fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu "písmeno" v archivech diskuzí] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC) : Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC) == Vyloučení odpovědnosti == Založil jsem [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na "technologii" nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC) == Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů == Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs. A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: "[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života." To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy. Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o "essays": [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: "[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training." Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: "[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen." Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6: : "Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα" Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím). Další cvičení: analyzovat na ony "dialogy" různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad. Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC) == Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online == Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie. Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC) == Jakou plochu má Čertovo jezero == Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě. Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC) == Jakou plochu má Viktoriino jezero == Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe. Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka. Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC) == Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě == Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC) == Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine == Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady: * https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope * https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky * https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine. Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC) Raw wikitext stránky je k mání např. zde: * https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde: * https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw Užitečné. Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: "This URL has been excluded from the Wayback Machine." Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC) == Textově vyhledávací část v URL == Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco. Otázky: * Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže. * Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku? *: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian *: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer *:: Mezera jako %20. * Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url]. * Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje? *: Metoda plného URl musí zabrat. *: Ale já chci něco jako <nowiki>[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]</nowiki>, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje) *: A chci to i s mezerou: <nowiki>[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]</nowiki>, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]] *:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko *:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil] *::: Ale to je ne tak hezké. * Které prohlížeče ji podporují? * Kde je to zmíněno ve Wikipedii? Odkazy: * https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments * https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/ --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC) == Upozorňování uživatelů na založení DOSu == Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět. Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní). Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek. Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC) == Neohrožený Mikeš == Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC) == Osobní zkušenost s výukou == Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC) == Článek o bodu == Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC) == Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki == (Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.) Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty. Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii "dotáhnout to do konce". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC) == Pravidla Wikiverzity == Zakládám [[Uživatel:Dan Polansky/Pravidla Wikiverzity]]. Editovat podstránku je praktičtější než editovat blogový příspěvek. -[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:54 (UTC) == Ubytovací zařízení == Dostal jsem stránku [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]] do docela dobrého a užitečného stavu, byť k dokonalosti má daleko. Stránka podle mě docela dobře ukazuje, co se dá dělat s Wikiverzitou a co v této podobě nemůže být v encyklopedii (Wikipedii), leda v uživatelském prostoru. Stránka postupně hledá odpovědi na otázky -- iterativně a inkrementálně se jich dobírá. Je docela chaotická, ale snad snesitelně. Tak nějak by podle mě mohla vypadat Wikiverzita, aby byla k světu jako projekt, který má specificky vzdělávací účel jiný než Wikipedie. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 10. 2026, 09:05 (UTC) == ČSN a copyright == Z [[W:ČSN]] jsem zjistil, že ČSN je nějakým způsobem chráněna z pohledu autorského práva a sice údajně skrze zákon 22/1997 Sb. "Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů". Přijde mi to zmatené. Ona ochrana se tedy patrně nachází mimo autorský zákon. A tedy k posouzení, zda je něco autorsky chráněno, nestačí si přečíst autorský zákon nýbrž je potřeba si přečíst nějakou jinou, blíže neurčenou množinu jiných zákonů. To mi přijde značně problematické. Tam se patrně jednalo o toto (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22/2006-05-29?zalozka=text): : "(8) České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem pověřené právnické osoby nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu." I současné znění pasáž vede (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22?zalozka=text): : "(10) České technické normy a jiné technické dokumenty nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Agentury." Myšlenka, že normy a standardy mohou být proprietární, se neomezuje na Českou republiku. Např. ISO normy jsou chráněny: https://www.iso.org/copyright.html. Podobně jsou snad chráněny německé DIN, což následující stránka nedokazuje nýbrž naznačuje: https://www.din.de/en/about-standards/standards-and-the-law/standards-and-copyright. ANSI standardy jsou jak se zdá též proprietární. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 10. 2026, 11:54 (UTC) [[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]] cvozttp9ugubuwnms481a0hwg4t7u0h Informatika pro kombinované lyceum/2026/Kkraemerova 0 20850 150620 150413 2026-10-20T10:20:47Z ~2026-56070-16 18948 /* APEL NA POČTENÍČKO */ 150620 wikitext text/x-wiki {{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]] <!-- nechat na začátku stránky! //--> ==Kátinky poznámečky´== [[w:architektura počítače]] = venku neprší ==MAILY PANí KAPSOVé== základní aspekty: Oslovení, potvrzení o funkčním spojení, info ke stravě, poděkování, rozloučení, jméno. rozlišnosti : ve stručnosti, v pravopise, ve spisovnosti, v interpunkci, v diakritice, v překlepech, ve zdvořilostních obratech, vyjádření vstřícnosti, == APEL NA POČTENÍČKO== Co děláte po tom, co přijdete ze školy? Před chvilkou jsem si ověřila (na googlu!), že 50% z vás po škole scrolluje. Samozřejmě chápu to nutkání, scroll je vskutku obohacující zážitek, i při něm se toho můžeš spoustu dozvědět, ale ono to nejspíš nebude uplně zdravé. Tak co třeba zkusit něco přečíst? Já jsem to zkusila a vlastně mě to ani nebavilo méně než ono výše zminˇované scrollování. Samozřejmě záleží na tom, jaký máte ke čtení vztah, ale pokud je alesponˇtrochu kladný, vezměte tu knížku, kterou jste chtěli už tak dlouho přečíst a prostě ji... přečtěte. 1ypdfg8x4rbyu1iy1uv3zb2qxkw475i Informatika pro kombinované lyceum/2026/MAJDA259 0 20885 150629 150399 2026-10-20T11:38:41Z MAJDA259 18892 /* Malý apel na konec */ 150629 wikitext text/x-wiki {{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]] <!-- nechat na začátku stránky! //--> ==Fungování počítače== [[Co je to operační systém?]] ==Emaily== formát, styl psaní, řádkování, interpunkce, gramatika, někteří to měli komplexnější a někteří to měli jednoduší, pozdrav, oslovení, informace které chceme předat, poděkovaní, podpis hh40yn14srxoy076mrk76iaq97nnkse Uživatel:Revlk 2 20897 150623 150255 2026-10-20T10:48:40Z Kkraemerova 18883 150623 wikitext text/x-wiki ==vyjádření k mé velice zajímavé přezdívce== Ve skutečnosti se jmenuji Ester,ale to prosím vás neřešte. Nejradši zkrátka budu, když mě bufete oslovovat výše uvedenou formou. Vlk je už od malička mé sprituální zvíře. Hlásku r jsem přidala kvůli mé neskonalé lásce k ní. často si celé hodiny takové ,rrrrrr, převaluji v ústech. Dělá mi to dobře na srdíčko. =='''Chtěla bych zde hlavně vyjádřit a zmínit to, že mám tu čest přátelit se s LIKI KÍBALOVOU, tím to ji za to děkuji'''== Dnes jsem měla opravdu úžasný den. O to se zasloužila nalezená svačina na dně mého batphu. Před dvěmi týdnz jsem jnemoihla najít svůj rajčatový sendvič a dnes jsem ho konečně nalezla. Chutnal výtečně.:D dh52e8dbq6otaakzh1dacmtz9piafht Informatika pro kombinované lyceum/2026/Juchna 0 20904 150628 150402 2026-10-20T11:34:35Z Juchna 18922 150628 wikitext text/x-wiki Lezení Něco o lezcích Alex Honnold Je to první a dost možná poslední lezec který vylezl El Capitana (914m) v Yosemitech 3. června 2017 na styl free solo (bez jištěmí) za pouhé 3 hodiny a 56 minut (běžní horolezci ho lezou cca 4-6 dní). Vznikl o něm ale dokumentární film „Free Solo“, který v roce 2018 získal oscara v kategorii „nejlepší dokument“ 25. ledna 2026 vylezl bez jištění 508 metů vysoký tchajwanský mrakodrap Tchaj-pej 101, který byl mezi lety 2004 až 2010 nejvyšší budovou světa. Sám řekl, že Adam Ondra je podle něj nejlepším lezcem na světě. Lezení a já Na lezení jsem občas chodil už ve školce, ale to jsme si spíš hráli než lezli. Poté jsem na lezení chodil pokaždé jen maximálně na rok, a potom zase nějaký čas ne. Zkoušel jsem totiž mezitím i další sporty. Posledně jsem na lezení přestal chodit v polovině osmé třídy. Nebavilo mě totiž chodit tam s lidmi co moc neznám, že to bylo každé pondělí pozdě večer a že kroužek pro starší 15ti let byl pouze pro boulder, ale ne pro lezení na laně… Aktuálně chodím většinou jednou týdně se spolužáky co zrovna jít chtějí, a baví je to. Je to super a určitě bych chtěl pokračovat. Apel Lezení není jen o tom, aby se člověk šel hýbat a vylezl co nejvýš, je to záležitost pocitů. Jde o pocity při dosažení cíle, který není snadné udolat. Když jste nahoře a nebojíte se výšek, tak na sebe můžete být konečně hrdí a něco znamenat. Najednou jste Ten, kdo dokázal vylézt tam, kam prostě nemůže každý… Samozřejmě je to otázka síly, tréninku a techniky, ale ohromně důležitá je i víra. Musíte věřit každému svému prstu, že vás udrží když hrozí dlouhý pád, protože zrovna nacvakáváte lano ke stěně. Musíte věřit nohám, že vám nepodklouznou, když ruce odpočívají. Nakonec ale ze všeho nejvíc musíte věřit osobě, která vás jistí, kdyby to ruce nebo nohy přece jen nezvládly. Přijde mi, že lidé si přirozeně hledají záložní plány, zálohy a pojistky. Na lezení člověk musí plně věřit každému svému pohybu, kroku, rozhodnutí. To mě lezení naučilo. 9j9gn5oukqqrwyo7lmqe3b1aj65m7ip Uživatel:Stel Haji 2 20909 150617 150415 2026-10-20T10:12:14Z Stel Haji 18891 150617 wikitext text/x-wiki ==Můj apel pro obecné situace== Je zajímavé jak nějaká slova můžou vyvolat skoro doslova řetězovou reakci událostí. Někdy pozitivních a někdy ne. Myslím, že není vždy tak důležité pochopit, co se vám snaží tvrdit, ale skusi je příjnout a nechat chvily působit, možná na ně i na nějaký čas zapomenout. Ono to tak nevadí pokud je to třeba věta co si každý může vyložit jinak. Až vám někdo řekne něco, co vám může znít banálně, nekritizujte to ihned, potom totiž můžete naleznou ve slovech něco, jako já našla mraky. Když vás tedy požádám, aby jste se jen tak podívali na oblohu, zkusteto, třeba to budu někdy dávat větší smysl, než se dívat na zem. e5xs3rs098il9dq1gb8a4709q3f84af 150618 150617 2026-10-20T10:12:41Z Stel Haji 18891 150618 wikitext text/x-wiki ==Můj apel pro obecné situace== Je zajímavé jak nějaká slova můžou vyvolat skoro doslova řetězovou reakci událostí. Někdy pozitivních a někdy ne. Myslím, že není vždy tak důležité pochopit, co se vám snaží tvrdit, ale skusi je příjnout a nechat chvily působit, možná na ně i na nějaký čas zapomenout. Ono to tak nevadí pokud je to třeba věta co si každý může vyložit jinak. Až vám někdo řekne něco, co vám může znít banálně, nekritizujte to ihned, potom totiž můžete naleznou ve slovech něco, jako já našla mraky. Když vás tedy požádám, aby jste se jen tak podívali na oblohu, zkusteto, třeba to budu někdy dávat větší smysl, než se dívat na zem. r50btp7qiyllk37y9c0tcqcm2uzk8kb 150619 150618 2026-10-20T10:16:49Z Stel Haji 18891 150619 wikitext text/x-wiki ==Můj apel pro obecné situace== Je zajímavé jak nějaká slova můžou vyvolat skoro doslova řetězovou reakci událostí. Někdy pozitivních a někdy ne. Myslím, že není vždy tak důležité pochopit, co se vám snaží tvrdit, ale skusit je příjnout a nechat chvily působit, možná na ně i na nějaký čas zapomenout. Ono to tak nevadí, pokud je to třeba věta, co si každý může vyložit jinak. Až vám někdo řekne něco, co vám může znít banálně, nekritizujte to ihned, potom totiž můžete naleznou ve slovech něco, jako já mraky. Když vás tedy požádám, aby jste se jen tak podívali na oblohu, zkusteto, třeba to budu někdy dávat větší smysl, než se dívat na zem. 0p0yo634qmh7mgjyf78o3axakhl6kiw 150621 150619 2026-10-20T10:26:27Z Stel Haji 18891 150621 wikitext text/x-wiki ==Můj apel pro obecné situace== Je zajímavé jak nějaká slova můžou vyvolat skoro doslova řetězovou reakci událostí. Někdy pozitivních a někdy ne. Myslím, že není vždy tak důležité pochopit, co se vám snaží tvrdit, ale zkusit je přijmout a nechat chvíli působit, možná na ně i na nějaký čas zapomenout. Ono to tak nevadí, pokud je to třeba věta, co si každý může vyložit jinak. Až vám někdo řekne něco, co vám může znít banálně, nekritizujte to ihned, potom totiž můžete naleznou ve slovech něco, jako já mraky. Když vás tedy požádám, aby jste se jen tak podívali na oblohu, zkuste to, třeba to budu někdy dávat větší smysl, než se dívat na zem. deulquawsw6jycvphu3om224v8f4zls Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení 2 20912 150611 150610 2026-10-20T05:04:49Z Dan Polansky 714 150611 wikitext text/x-wiki ''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem "ubytovací zařízení", zejména co přesně to je a naopak není, s tím, že definice a tím pádem pojmy s termínem spojené se mohou lišit podle účelu, za jakým jsou sestavené (slovo "pojem" zde užívám v souladu s IJP a Maternou a v nesouladu s jeho patrně většinovým užitím v právních textech). Autorem je Daniel Polanský.'' == Definice ubytovacího zařízení a příklady == První naivní definice je tato: : (1) zařízení vztahující se k ubytování Takovým zařízením je např. vysavač: je vhodné ho použít poté, co hosté hotelu vyklidí pokoj s kobercem na podlaze. Úžeji: : (2) zařízení sloužící ubytování To už je lepší. Genus zařízení je však víceznačný, přinejmenším mezi ''device''/''Gerät'' a ''facility''/''Einrichtung''; míněno je patrně to druhé. Slovo "ubytování" zde má být patrně v kontrastu k ''bydlení''. Nicméně se běžně říká, že někdo bydlí v hotelu. Odhaduji, že slovo "ubytování" bude mí tendenci k výzamu "dočasné ubytování", "krátkodobé ubytování", "přechodné ubytování" apod., jenže tyto výrazy, nejsou-li chápány jako pleonasmus, zadávají, že existuje i "trvalé ubytování". Výraz "trvalé ubytování" potvrzuje nejen [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22 hledání Googlem na celém webu] ale i [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz hledání specificky v doméně zakonyprolidi.cz] (kde nalezeno např. v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-369, což je zrušená vyhláška). Nalezeno je i např. následující použití[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/26-cdo-212-2005]: 'Soud prvního stupně dovodil, že na žalovanou nepřešlo užívací právo k předmětnému bytu podle § 179 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném do 30. 12. 1991 (dále jen „obč. zák. před novelou“), neboť tomu bránil charakter předmětného bytu určeného pro trvalé ubytování pracovníků OPBH P.' V něm se hovoří o ''trvalém ubytování'' v ''bytě''. Jiná definice se zaměřuje na druh místa (viz např. český Wikislovník): : (3) budova sloužící ubytování Jenže podle citací níže může být takovým zařízením i kemp, takže "dubova" je příliš úzké. Otázka dále je, zda je opravdu zařízení místo či spíše provozovatel tohoto místa (podobně "škola" je jednak organizace ale též budova). To lze ošetřit takto: : (4) místo (budova aj.) sloužící ubytování Tato definice pokryje i kemp. Pakliže bychom se však báli, že "ubytování" je příliš široké (což analýza výrazu "travlé ubytování" výše naznačuje/sugeruje), můžeme přidat "přechodné/krátkodobé". To by dalo toto: : (5) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování Kdo se může ubytovat. V českém Wikislovníku se v definici objevuje, že je ubytování určeno studetům či turistům ("budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů"). To je příliš úzké: ubytovat se může i zaměstnanec na služební cestě a kdoví, kdo jiný. Ostatně "budova nebo skupina budov" je příliš úzké jak uvedeno výše. Dobře. První dojem ve smyslu genus-differencia máme. Nyní je dobré pojem ukotvit pomocí příkladů či specifických případů. K tomu nám pomůže vyhláška citovaná níže, byť zrušená. Ta sice nejprve definuje termín "budova ubytovacího zařízení" a nikoli "ubytovací zařízení", ale vzápětí klasifikuje ''ubytovací zařízení'' (nebo to tvrdí). Mezi ubytovací zařízení patří, podle oné vyhlášky ale i podle slovenské vyhlášky (viz refky): * hotel<ref name=vop>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území]</ref><ref name=skvyh/> * motel<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * penzion<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * ubytovna<ref name=vop/> * kolej<ref name=vop/> * svobodárna<ref name=vop/> * internát<ref name=vop/> * kemp<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina chat vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina bungalovů vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/> * tábořiště<ref name=skvyh>[https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried Vyhláška 277/2008 Z.z. - , ktorou sa ustanovujú klasifikačné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaraďovaní do kategórií a tried úplné a aktuálne znenie | ASPI | Wolters Kluwer SR, s.r.o.]</ref> * apartmánový dům<ref name=skvyh/> * botel<ref name=skvyh/> * turistická ubytovna<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - místnost<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - objekt<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - prázdninový byt<ref name=skvyh/> A když někdo netrvá na definici typu genus-differencia a má rád ukotvení na příkladech, lze i takto: : (6) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj. Ale pozor. Jestliže zrušená vyhláška definovala zvlášť termín "budova ubytovacího zařízení" jako oddělený od "ubytovací zařízení", pak to naznačuje, že to nemusí být místo nýbrž provozovatel tohoto místa. To lze ošetřit takto: : (7) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo provozovatel tohoto místa To lze nazírat jako definice dvě, dvou entit: místa a jeho provozovatele. Z hlediska Wikidata by to byly dvě položky. Z hlediska jazykového slovníku lze někdy připustit takovouto disjunktivní definici. Dále: ASCS:hotel[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hotel] vede pouze ''podnik'' a nikoli budovu (ASSČ:hotel nejinak[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/hotel/0/27123]). Pak je otázka, zda onen provozovatel by neměl být zmíněn hned ze začátku definice jako vedoucí genus. To třeba takto: : (8) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo místo samotné No vzhledem k tomu, že mezi definicemi ze SSČ:zařízení[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD] je nejspíš aplikovatelná ta třetí (ta první vypadá, že je ve smyslu ''device''), bylo by i možné konec vypustit: "nebo místo samotné". Další otázka typická pro dobrou analýzu pojmů je po sporných či hračních případech. Tak se můžeme např. prát, zda domov důchodců/seniorů spadá pod hlavu "ubytovací zařízení" a nebo co dům s pečovatelskou službou či léčebna dlouhodobě nemocných (LDN). Další otázka je, zda kolej a internát opravdu spadají pod "přechodný" či "krátkodobý"; zrušená vyhláška přechodnost či krátkodobost nežádá a kolej a internát vede; slovenská vyhláška<ref name=skvyh/> si přechodnost v definici ubytovacího zařízení žádá a internát či kolej nevede; přechodnost si žádá i materiál ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Tyto pochyby by mohly vést k vypuštění internátu z příkladů v definici: : (9) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Tady je ale připomenout, že definice (a tím i pojem) může být podmíněná ''účelem'', za jakým je provedena. Například materiál na téma klasifikace ubytovacích zařízení v cestovním ruchu může pojímat věc úžeji než ona zrušená vyhláška; kolej a internát nepatří do cestovního ruchu, byť i tak jsou snad někdy využity. Což však nemění nic na tom, že definice 6) až 8) jsou špatně, pakliže internát se nebere jako poskytující ''přechodné'' či ''krátkodobé'' ubytování. Ještě jiný námět je, že zákon i zrušená vyhláška hovoří o "stavbě", nikoli "budově", a do stavby by se snad vešel i kemp, ale to nevím (most snad stavba je). Dále umožňují i část stavby. To vede k následujícímu návrhu. který rizikoaverzně ponechává "místo" pro případ, že by kemp přece jen nebyla stavba: : (10) provozovatel místa (stavby, její části aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Pořád mě trochu ještě irituje pochybnost, zda je stavba místo. Slovo "místo" se objevuje v definici/charakterizaci z oné podivně formátované stránky ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Uvidíme. pak mi ještě není jasné, zda se skupina chatek vejde pod hlavu stavba nebo je to skupina staveb -- definice z Wikislovníku připustila skupinu budov, ale je dost možné, že skupina budov se technicky administrativně (apod.) vejde pod hlavu stavba, jinak by zrušená vyhláška "skupinu" připustila; nevím. Analýza výše není nijak právně závazná. Právně závazné jsou pouze definice v zákonech, vyhláškách aj., a to patrně pouze v rámci daného zákona, vyhlášky aj. Pro textové citace z těchto viz níže. === Kolej jako ubytovací zařízení === Výše jsem zmínil, že při užší definici ubytovacího zařízení (studentská) kolej nemusí pod hlavu spadnout. Kolej pod hlavu "ubytovací zařízení" řadí jednak ona zrušená vyhláška citovaná níže. Dále tak činí článek [[W:Kolej (ubytovací zařízení)]] alespoň ve svém názvu. Dále tak činí skm.mendelu.cz<ref>https://skm.mendelu.cz/ubytovani/27989-ubytovaci-zarizeni</ref> a další[https://www.kolejeaks.cz/nabidka-ubytovani/stojanova-kolej/]. Oproti tomu je užit výraz "Koleje a ubytovací zařízení"[https://kmz.utb.cz/ubytovani/prehled-koleji/kolej-u6/] ze strany utb.cz, což naznačuje/sugeruje, že autor výrazu koleje mezi ubytovací zařízení nepočítá, byť tento druh důkazu nejspíš není konkluzivní. == Název pojmu v cizích jazycích == Německy se nabízí "Unterkunftseinrichtung" dle [[wikt: ubytovací zařízení]]. Hledání výrazu Googlem však nachází podezřele mnoho stránek v doméně cz. Bylo by vyšetřit, zda se to opravdu používá ze strany rodilých němekých mluvčích. Gemini mi poradil "Beherbergungsbetrieb" a skutečně existuje [[W:de:Beherbergungsbetrieb]], který klasifikuje různá ''Beherbergungsgewerbe'' s využitím zdroje DEHOGA<ref>https://web.archive.org/web/20150201011519/https://www.dehoga-bundesverband.de/zahlen-fakten/betriebsarten/</ref>; k slovu "Beherbergung" viz [https://www.dwds.de/wb/Beherbergung DWDS]. Viz též [https://www.dwds.de/wb/Beherbergungsbetrieb DWDS:Beherbergungsbetrieb], jehož definice pokrývá jak podnik tak budovu apod. Anglicky vede český Wikislovník "accomodation facility" ([[wikt: ubytovací zařízení]]). To má svou plauzibilitu; "ubytování" je "accommodation" např. dle Lingea<ref>https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ubytov%C3%A1n%C3%AD</ref>. A je-li hotel prototypem ubytovacího zařízení, a máme-li, že ''en:hotel'' je případem entity, která poskytuje ''en:accomodation'', potud dobré. Otázka je, jak jinak lze ještě přeložit "zařízení". Např. M-W:school[https://www.merriam-webster.com/dictionary/school] užívá v jedné ze svých definice "establishment", což mi nepřijde špatně pro nadhlavu pro hotel aj.; připomeňme, že ''pub'' je zkratka z ''public establishment''; dále pak M-W:hotel[https://www.merriam-webster.com/dictionary/hotel] má v genu ''establishment'' a užívá v definici slovo ''lodging'', což je přibližné synonymum pro ''accomodation'', co vím. To mě vede k námětu " lodging establishment" a WP např. píše "A motel, an abbreviation for "motor hotel", is a small-sized low-rise lodging establishment similar to a limited service, lower-cost hotel, [...]". Je otázka, zda ono "establishment" spíše ukazuje na organizaci, zatímco "facility" na budovu, místo aj. Na okraj dodávám, že M-W:school nevede budovu, zatímco SSČ:škola:2[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%A1kola] budovu vede. == Zákony a podobná uřední díla == === Způsob hledání === Pro zkoumání otázek, kde je definován či alespoň užit termín "ubytovací zařízení" v zákonech, vyhláškách apod., začněme hledáním: * [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: "ubytovací zařízení" site:zakonyprolidi.cz] Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano. Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení "stavba pro bydlení", kterému informační systém střídavě říká "pojem" či "termín" ("termin") je v URL. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají "pojem". Zde není definován termín "ubytovací zařízení" nýbrž "stavba ubytovacího zařízení"; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli. Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani === Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. === Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne): Pro účely této vyhlášky se rozumí a) '''stavbou pro bydlení''' 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, "zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])" Vyledávání výrazu "ubytování" v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení "přechodné ubytování", což nevyřečeně naznačuje, že existuje i "nepřechodné ubytování" či "trvalé ubytování", nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje. Moje syntaktické parsování bodu 4. z citace výše: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Jiné možné parsování: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména [...], vybavené pro poskytování přechodného ubytování. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, Pakliže to první parsování je "správně" (jak zamýšleno), proč je před "vybavené" čárka? Co se tu nedaří? === Zákon 283/2021 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] ("Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021") cituji (tučně ode mne): V tomto zákoně se dále rozumí a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry, d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání, e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci, [...] Na okraj: slovo "hotel" v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše. === Vyhláška 246/2001 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] ("Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001") cituji (tučně ode mne): (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2, b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2, c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek. Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní. === Zákon 89/2012 Sb. === Zákon 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (současné znění: https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89?zalozka=text), sice výraz "ubytovací zařízení" užívá, ale nedefinuje. Není jasné, že by se v zákoně směla užít definice z jiného zákona jako závazná; můj odhad: nikoli. K tomu, co je "ubytování", cituji: : "Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé." Tady se nikoli zcela explicitně říká, že ubytování = přechodný nájem. Tady zůstává neodpovězená otázka položená výše, jak prakticky konstruovat/chápat rozdíl mezi ''přechodný nájem'' a ''trvalý nájem'', byť otázku jsem položil v terminologii ''přechodné ubytování'' vs. ''trvalé ubytování''. === Další === Hledal jsem "ubytovací zařízení" i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&go=J%C3%ADt+na&ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu. == ČSN == Patrně existuje něco jako "ČSN 76 1110". Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: "Norma není platná". == Kdo se může ubytovat == V definici českého Wikislovníku ([[:wikt:ubytovací zařízení]]) se objevilo úzké pojetí toho, kdo se může ubytovat v těch druzích podniků/organizací, které jsou konvenčně skrze zrušenou vyhlášku přiřazeny pod hlavu "ubytovací zařízení". Podívejme se na to blíže: * Stavební dělníci se mohou ubytovat v značně krátkodobé ubytování poskytujícícm zařízení. (Ve filmu ''The Box of Moonlight'' se Al Fountain a stavební dělníci ubytují v něčem jako hotelu, motelu či tak.) * Turisté se mohou ubytovat v hotelu, penzionu aj. * Rekreanti se mohou ubytovat v hotelu, penzioun aj. Je vyjasnit, zda každý rekreant je turista. * Škola v přírodě se může ubytovat v zařízením nabízejícím krátkodobé ubytování. * Účastníci "kurzu" jedné nuselské organizace se mohou někde krátkodobě ubytovat. Jsou to turisté? * Řidič kamionu se na dlouhé cestě může ubytovat v motelu. * Konference za jiným než turistickým účelem se může konat v hotelu. * Studenti se mohou ubytovat na kolejích. Koleje snad někdy ubytují i turisty, když mají právě studenti prázdniny. Pozor, že koleje do úzkého pojmu ubytovacího zařízení nespadnou. * Různé ubytovny snad ubytují dělníky. Jinými slovy ne každá ubytovna je turistická ubytovna. * Dlouhodobě nemocní jsou ubytováni v LDN. Vyšetřit, za to spadá pod "ubytovací zařízení". == Otázky == * Je termín/slovní spojení "ubytovací zařízení" někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz "stavbou ubytovacího zařízení" ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín "stavba ubytovacího zařízení" je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]]. * Je termín "ubytování" někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD. * Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení "přechodné ubytování" (v ohýbaném tvaru "přechodného ubytování"), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''? * Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý''<ref>SSJČ, v [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=p%C5%99echodn%C3%BD+ IJP]</ref> (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. * Vyskytuje se termín "ubytovací zařízení", byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu "budova ubytovacího zařízení" (viz níže). * Co k otázce, zda se termín "ubytovací zařízení" vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže. * Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže. * Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], "budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů", [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&oldid=726062 autor Pyprilescu], * Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD. * Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] ("accommodation facility"), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: "type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure" skrze statement (dál rozbor zatím opouštím) * Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph126852 "Záhlaví: ubytovací zařízení"; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku "podniky" a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy * Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD. * Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]' * Definuje zákon, vyhláška apod. termín "svobodárna"? == Náměty == * Mohl bych citace místo rychlého "pre" nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny. * Mohl bych nějak zpracovat slovenskou vyhlášku: "vyhláška č. 277/2008 Z.z.". Ta sice není pro ČR závazná, ale pro orientaci může být zajímavá. Text zde: https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried. Využil jsem ji jako referenci pro některé druhy zařízení. * Mohl bych určit, jaká jiná "zařízení" existují. Školské zařízení? Stravovací zařízení? * Určit, co je "ubytovna", a jaké jiné ubytovny existují než ty turistické. == Reference == <references /> == Odkazy == * [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená * [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu "ubytovací zařízení" v Seznamu] * [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz "hromadné ubytovací zařízení", jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení"; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí "©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena", z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje * [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce) * [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce "Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110"; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že "Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s", ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako "Asociace hotelů a restaurací České republiky"), ani slovo "copyright" ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako "31.1.2025", ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace * [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz * [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz * A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné turovt5xp06dtbozi2skcuet11tsub3 150612 150611 2026-10-20T05:21:07Z Dan Polansky 714 /* Náměty */ 150612 wikitext text/x-wiki ''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem "ubytovací zařízení", zejména co přesně to je a naopak není, s tím, že definice a tím pádem pojmy s termínem spojené se mohou lišit podle účelu, za jakým jsou sestavené (slovo "pojem" zde užívám v souladu s IJP a Maternou a v nesouladu s jeho patrně většinovým užitím v právních textech). Autorem je Daniel Polanský.'' == Definice ubytovacího zařízení a příklady == První naivní definice je tato: : (1) zařízení vztahující se k ubytování Takovým zařízením je např. vysavač: je vhodné ho použít poté, co hosté hotelu vyklidí pokoj s kobercem na podlaze. Úžeji: : (2) zařízení sloužící ubytování To už je lepší. Genus zařízení je však víceznačný, přinejmenším mezi ''device''/''Gerät'' a ''facility''/''Einrichtung''; míněno je patrně to druhé. Slovo "ubytování" zde má být patrně v kontrastu k ''bydlení''. Nicméně se běžně říká, že někdo bydlí v hotelu. Odhaduji, že slovo "ubytování" bude mí tendenci k výzamu "dočasné ubytování", "krátkodobé ubytování", "přechodné ubytování" apod., jenže tyto výrazy, nejsou-li chápány jako pleonasmus, zadávají, že existuje i "trvalé ubytování". Výraz "trvalé ubytování" potvrzuje nejen [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22 hledání Googlem na celém webu] ale i [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz hledání specificky v doméně zakonyprolidi.cz] (kde nalezeno např. v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-369, což je zrušená vyhláška). Nalezeno je i např. následující použití[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/26-cdo-212-2005]: 'Soud prvního stupně dovodil, že na žalovanou nepřešlo užívací právo k předmětnému bytu podle § 179 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném do 30. 12. 1991 (dále jen „obč. zák. před novelou“), neboť tomu bránil charakter předmětného bytu určeného pro trvalé ubytování pracovníků OPBH P.' V něm se hovoří o ''trvalém ubytování'' v ''bytě''. Jiná definice se zaměřuje na druh místa (viz např. český Wikislovník): : (3) budova sloužící ubytování Jenže podle citací níže může být takovým zařízením i kemp, takže "dubova" je příliš úzké. Otázka dále je, zda je opravdu zařízení místo či spíše provozovatel tohoto místa (podobně "škola" je jednak organizace ale též budova). To lze ošetřit takto: : (4) místo (budova aj.) sloužící ubytování Tato definice pokryje i kemp. Pakliže bychom se však báli, že "ubytování" je příliš široké (což analýza výrazu "travlé ubytování" výše naznačuje/sugeruje), můžeme přidat "přechodné/krátkodobé". To by dalo toto: : (5) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování Kdo se může ubytovat. V českém Wikislovníku se v definici objevuje, že je ubytování určeno studetům či turistům ("budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů"). To je příliš úzké: ubytovat se může i zaměstnanec na služební cestě a kdoví, kdo jiný. Ostatně "budova nebo skupina budov" je příliš úzké jak uvedeno výše. Dobře. První dojem ve smyslu genus-differencia máme. Nyní je dobré pojem ukotvit pomocí příkladů či specifických případů. K tomu nám pomůže vyhláška citovaná níže, byť zrušená. Ta sice nejprve definuje termín "budova ubytovacího zařízení" a nikoli "ubytovací zařízení", ale vzápětí klasifikuje ''ubytovací zařízení'' (nebo to tvrdí). Mezi ubytovací zařízení patří, podle oné vyhlášky ale i podle slovenské vyhlášky (viz refky): * hotel<ref name=vop>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území]</ref><ref name=skvyh/> * motel<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * penzion<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * ubytovna<ref name=vop/> * kolej<ref name=vop/> * svobodárna<ref name=vop/> * internát<ref name=vop/> * kemp<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina chat vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina bungalovů vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/> * tábořiště<ref name=skvyh>[https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried Vyhláška 277/2008 Z.z. - , ktorou sa ustanovujú klasifikačné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaraďovaní do kategórií a tried úplné a aktuálne znenie | ASPI | Wolters Kluwer SR, s.r.o.]</ref> * apartmánový dům<ref name=skvyh/> * botel<ref name=skvyh/> * turistická ubytovna<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - místnost<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - objekt<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - prázdninový byt<ref name=skvyh/> A když někdo netrvá na definici typu genus-differencia a má rád ukotvení na příkladech, lze i takto: : (6) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj. Ale pozor. Jestliže zrušená vyhláška definovala zvlášť termín "budova ubytovacího zařízení" jako oddělený od "ubytovací zařízení", pak to naznačuje, že to nemusí být místo nýbrž provozovatel tohoto místa. To lze ošetřit takto: : (7) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo provozovatel tohoto místa To lze nazírat jako definice dvě, dvou entit: místa a jeho provozovatele. Z hlediska Wikidata by to byly dvě položky. Z hlediska jazykového slovníku lze někdy připustit takovouto disjunktivní definici. Dále: ASCS:hotel[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hotel] vede pouze ''podnik'' a nikoli budovu (ASSČ:hotel nejinak[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/hotel/0/27123]). Pak je otázka, zda onen provozovatel by neměl být zmíněn hned ze začátku definice jako vedoucí genus. To třeba takto: : (8) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo místo samotné No vzhledem k tomu, že mezi definicemi ze SSČ:zařízení[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD] je nejspíš aplikovatelná ta třetí (ta první vypadá, že je ve smyslu ''device''), bylo by i možné konec vypustit: "nebo místo samotné". Další otázka typická pro dobrou analýzu pojmů je po sporných či hračních případech. Tak se můžeme např. prát, zda domov důchodců/seniorů spadá pod hlavu "ubytovací zařízení" a nebo co dům s pečovatelskou službou či léčebna dlouhodobě nemocných (LDN). Další otázka je, zda kolej a internát opravdu spadají pod "přechodný" či "krátkodobý"; zrušená vyhláška přechodnost či krátkodobost nežádá a kolej a internát vede; slovenská vyhláška<ref name=skvyh/> si přechodnost v definici ubytovacího zařízení žádá a internát či kolej nevede; přechodnost si žádá i materiál ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Tyto pochyby by mohly vést k vypuštění internátu z příkladů v definici: : (9) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Tady je ale připomenout, že definice (a tím i pojem) může být podmíněná ''účelem'', za jakým je provedena. Například materiál na téma klasifikace ubytovacích zařízení v cestovním ruchu může pojímat věc úžeji než ona zrušená vyhláška; kolej a internát nepatří do cestovního ruchu, byť i tak jsou snad někdy využity. Což však nemění nic na tom, že definice 6) až 8) jsou špatně, pakliže internát se nebere jako poskytující ''přechodné'' či ''krátkodobé'' ubytování. Ještě jiný námět je, že zákon i zrušená vyhláška hovoří o "stavbě", nikoli "budově", a do stavby by se snad vešel i kemp, ale to nevím (most snad stavba je). Dále umožňují i část stavby. To vede k následujícímu návrhu. který rizikoaverzně ponechává "místo" pro případ, že by kemp přece jen nebyla stavba: : (10) provozovatel místa (stavby, její části aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Pořád mě trochu ještě irituje pochybnost, zda je stavba místo. Slovo "místo" se objevuje v definici/charakterizaci z oné podivně formátované stránky ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Uvidíme. pak mi ještě není jasné, zda se skupina chatek vejde pod hlavu stavba nebo je to skupina staveb -- definice z Wikislovníku připustila skupinu budov, ale je dost možné, že skupina budov se technicky administrativně (apod.) vejde pod hlavu stavba, jinak by zrušená vyhláška "skupinu" připustila; nevím. Analýza výše není nijak právně závazná. Právně závazné jsou pouze definice v zákonech, vyhláškách aj., a to patrně pouze v rámci daného zákona, vyhlášky aj. Pro textové citace z těchto viz níže. === Kolej jako ubytovací zařízení === Výše jsem zmínil, že při užší definici ubytovacího zařízení (studentská) kolej nemusí pod hlavu spadnout. Kolej pod hlavu "ubytovací zařízení" řadí jednak ona zrušená vyhláška citovaná níže. Dále tak činí článek [[W:Kolej (ubytovací zařízení)]] alespoň ve svém názvu. Dále tak činí skm.mendelu.cz<ref>https://skm.mendelu.cz/ubytovani/27989-ubytovaci-zarizeni</ref> a další[https://www.kolejeaks.cz/nabidka-ubytovani/stojanova-kolej/]. Oproti tomu je užit výraz "Koleje a ubytovací zařízení"[https://kmz.utb.cz/ubytovani/prehled-koleji/kolej-u6/] ze strany utb.cz, což naznačuje/sugeruje, že autor výrazu koleje mezi ubytovací zařízení nepočítá, byť tento druh důkazu nejspíš není konkluzivní. == Název pojmu v cizích jazycích == Německy se nabízí "Unterkunftseinrichtung" dle [[wikt: ubytovací zařízení]]. Hledání výrazu Googlem však nachází podezřele mnoho stránek v doméně cz. Bylo by vyšetřit, zda se to opravdu používá ze strany rodilých němekých mluvčích. Gemini mi poradil "Beherbergungsbetrieb" a skutečně existuje [[W:de:Beherbergungsbetrieb]], který klasifikuje různá ''Beherbergungsgewerbe'' s využitím zdroje DEHOGA<ref>https://web.archive.org/web/20150201011519/https://www.dehoga-bundesverband.de/zahlen-fakten/betriebsarten/</ref>; k slovu "Beherbergung" viz [https://www.dwds.de/wb/Beherbergung DWDS]. Viz též [https://www.dwds.de/wb/Beherbergungsbetrieb DWDS:Beherbergungsbetrieb], jehož definice pokrývá jak podnik tak budovu apod. Anglicky vede český Wikislovník "accomodation facility" ([[wikt: ubytovací zařízení]]). To má svou plauzibilitu; "ubytování" je "accommodation" např. dle Lingea<ref>https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ubytov%C3%A1n%C3%AD</ref>. A je-li hotel prototypem ubytovacího zařízení, a máme-li, že ''en:hotel'' je případem entity, která poskytuje ''en:accomodation'', potud dobré. Otázka je, jak jinak lze ještě přeložit "zařízení". Např. M-W:school[https://www.merriam-webster.com/dictionary/school] užívá v jedné ze svých definice "establishment", což mi nepřijde špatně pro nadhlavu pro hotel aj.; připomeňme, že ''pub'' je zkratka z ''public establishment''; dále pak M-W:hotel[https://www.merriam-webster.com/dictionary/hotel] má v genu ''establishment'' a užívá v definici slovo ''lodging'', což je přibližné synonymum pro ''accomodation'', co vím. To mě vede k námětu " lodging establishment" a WP např. píše "A motel, an abbreviation for "motor hotel", is a small-sized low-rise lodging establishment similar to a limited service, lower-cost hotel, [...]". Je otázka, zda ono "establishment" spíše ukazuje na organizaci, zatímco "facility" na budovu, místo aj. Na okraj dodávám, že M-W:school nevede budovu, zatímco SSČ:škola:2[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%A1kola] budovu vede. == Zákony a podobná uřední díla == === Způsob hledání === Pro zkoumání otázek, kde je definován či alespoň užit termín "ubytovací zařízení" v zákonech, vyhláškách apod., začněme hledáním: * [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: "ubytovací zařízení" site:zakonyprolidi.cz] Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano. Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení "stavba pro bydlení", kterému informační systém střídavě říká "pojem" či "termín" ("termin") je v URL. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají "pojem". Zde není definován termín "ubytovací zařízení" nýbrž "stavba ubytovacího zařízení"; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli. Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani === Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. === Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne): Pro účely této vyhlášky se rozumí a) '''stavbou pro bydlení''' 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, "zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])" Vyledávání výrazu "ubytování" v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení "přechodné ubytování", což nevyřečeně naznačuje, že existuje i "nepřechodné ubytování" či "trvalé ubytování", nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje. Moje syntaktické parsování bodu 4. z citace výše: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Jiné možné parsování: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména [...], vybavené pro poskytování přechodného ubytování. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, Pakliže to první parsování je "správně" (jak zamýšleno), proč je před "vybavené" čárka? Co se tu nedaří? === Zákon 283/2021 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] ("Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021") cituji (tučně ode mne): V tomto zákoně se dále rozumí a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry, d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání, e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci, [...] Na okraj: slovo "hotel" v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše. === Vyhláška 246/2001 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] ("Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001") cituji (tučně ode mne): (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2, b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2, c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek. Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní. === Zákon 89/2012 Sb. === Zákon 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (současné znění: https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89?zalozka=text), sice výraz "ubytovací zařízení" užívá, ale nedefinuje. Není jasné, že by se v zákoně směla užít definice z jiného zákona jako závazná; můj odhad: nikoli. K tomu, co je "ubytování", cituji: : "Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé." Tady se nikoli zcela explicitně říká, že ubytování = přechodný nájem. Tady zůstává neodpovězená otázka položená výše, jak prakticky konstruovat/chápat rozdíl mezi ''přechodný nájem'' a ''trvalý nájem'', byť otázku jsem položil v terminologii ''přechodné ubytování'' vs. ''trvalé ubytování''. === Další === Hledal jsem "ubytovací zařízení" i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&go=J%C3%ADt+na&ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu. == ČSN == Patrně existuje něco jako "ČSN 76 1110". Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: "Norma není platná". == Kdo se může ubytovat == V definici českého Wikislovníku ([[:wikt:ubytovací zařízení]]) se objevilo úzké pojetí toho, kdo se může ubytovat v těch druzích podniků/organizací, které jsou konvenčně skrze zrušenou vyhlášku přiřazeny pod hlavu "ubytovací zařízení". Podívejme se na to blíže: * Stavební dělníci se mohou ubytovat v značně krátkodobé ubytování poskytujícícm zařízení. (Ve filmu ''The Box of Moonlight'' se Al Fountain a stavební dělníci ubytují v něčem jako hotelu, motelu či tak.) * Turisté se mohou ubytovat v hotelu, penzionu aj. * Rekreanti se mohou ubytovat v hotelu, penzioun aj. Je vyjasnit, zda každý rekreant je turista. * Škola v přírodě se může ubytovat v zařízením nabízejícím krátkodobé ubytování. * Účastníci "kurzu" jedné nuselské organizace se mohou někde krátkodobě ubytovat. Jsou to turisté? * Řidič kamionu se na dlouhé cestě může ubytovat v motelu. * Konference za jiným než turistickým účelem se může konat v hotelu. * Studenti se mohou ubytovat na kolejích. Koleje snad někdy ubytují i turisty, když mají právě studenti prázdniny. Pozor, že koleje do úzkého pojmu ubytovacího zařízení nespadnou. * Různé ubytovny snad ubytují dělníky. Jinými slovy ne každá ubytovna je turistická ubytovna. * Dlouhodobě nemocní jsou ubytováni v LDN. Vyšetřit, za to spadá pod "ubytovací zařízení". == Otázky == * Je termín/slovní spojení "ubytovací zařízení" někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz "stavbou ubytovacího zařízení" ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín "stavba ubytovacího zařízení" je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]]. * Je termín "ubytování" někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD. * Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení "přechodné ubytování" (v ohýbaném tvaru "přechodného ubytování"), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''? * Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý''<ref>SSJČ, v [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=p%C5%99echodn%C3%BD+ IJP]</ref> (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. * Vyskytuje se termín "ubytovací zařízení", byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu "budova ubytovacího zařízení" (viz níže). * Co k otázce, zda se termín "ubytovací zařízení" vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže. * Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže. * Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], "budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů", [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&oldid=726062 autor Pyprilescu], * Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD. * Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] ("accommodation facility"), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: "type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure" skrze statement (dál rozbor zatím opouštím) * Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph126852 "Záhlaví: ubytovací zařízení"; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku "podniky" a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy * Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD. * Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]' * Definuje zákon, vyhláška apod. termín "svobodárna"? == Náměty == * Mohl bych citace místo rychlého "pre" nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny. * Mohl bych nějak zpracovat slovenskou vyhlášku: "vyhláška č. 277/2008 Z.z.". Ta sice není pro ČR závazná, ale pro orientaci může být zajímavá. Text zde: https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried. Využil jsem ji jako referenci pro některé druhy zařízení. * Mohl bych určit, jaká jiná "zařízení" existují. Školské zařízení? Stravovací zařízení? * Určit, co je "ubytovna", a jaké jiné ubytovny existují než ty turistické. IJP (SSČ, SSJČ): https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ubytovna; viz tamní kolokace slova "ubytovna". == Reference == <references /> == Odkazy == * [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená * [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu "ubytovací zařízení" v Seznamu] * [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz "hromadné ubytovací zařízení", jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení"; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí "©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena", z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje * [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce) * [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce "Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110"; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že "Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s", ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako "Asociace hotelů a restaurací České republiky"), ani slovo "copyright" ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako "31.1.2025", ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace * [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz * [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz * A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné r87aq547smeu6v1lgim4cu7k5xr0aqz 150613 150612 2026-10-20T06:02:09Z Dan Polansky 714 /* Kdo se může ubytovat */ 150613 wikitext text/x-wiki ''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem "ubytovací zařízení", zejména co přesně to je a naopak není, s tím, že definice a tím pádem pojmy s termínem spojené se mohou lišit podle účelu, za jakým jsou sestavené (slovo "pojem" zde užívám v souladu s IJP a Maternou a v nesouladu s jeho patrně většinovým užitím v právních textech). Autorem je Daniel Polanský.'' == Definice ubytovacího zařízení a příklady == První naivní definice je tato: : (1) zařízení vztahující se k ubytování Takovým zařízením je např. vysavač: je vhodné ho použít poté, co hosté hotelu vyklidí pokoj s kobercem na podlaze. Úžeji: : (2) zařízení sloužící ubytování To už je lepší. Genus zařízení je však víceznačný, přinejmenším mezi ''device''/''Gerät'' a ''facility''/''Einrichtung''; míněno je patrně to druhé. Slovo "ubytování" zde má být patrně v kontrastu k ''bydlení''. Nicméně se běžně říká, že někdo bydlí v hotelu. Odhaduji, že slovo "ubytování" bude mí tendenci k výzamu "dočasné ubytování", "krátkodobé ubytování", "přechodné ubytování" apod., jenže tyto výrazy, nejsou-li chápány jako pleonasmus, zadávají, že existuje i "trvalé ubytování". Výraz "trvalé ubytování" potvrzuje nejen [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22 hledání Googlem na celém webu] ale i [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz hledání specificky v doméně zakonyprolidi.cz] (kde nalezeno např. v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-369, což je zrušená vyhláška). Nalezeno je i např. následující použití[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/26-cdo-212-2005]: 'Soud prvního stupně dovodil, že na žalovanou nepřešlo užívací právo k předmětnému bytu podle § 179 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném do 30. 12. 1991 (dále jen „obč. zák. před novelou“), neboť tomu bránil charakter předmětného bytu určeného pro trvalé ubytování pracovníků OPBH P.' V něm se hovoří o ''trvalém ubytování'' v ''bytě''. Jiná definice se zaměřuje na druh místa (viz např. český Wikislovník): : (3) budova sloužící ubytování Jenže podle citací níže může být takovým zařízením i kemp, takže "dubova" je příliš úzké. Otázka dále je, zda je opravdu zařízení místo či spíše provozovatel tohoto místa (podobně "škola" je jednak organizace ale též budova). To lze ošetřit takto: : (4) místo (budova aj.) sloužící ubytování Tato definice pokryje i kemp. Pakliže bychom se však báli, že "ubytování" je příliš široké (což analýza výrazu "travlé ubytování" výše naznačuje/sugeruje), můžeme přidat "přechodné/krátkodobé". To by dalo toto: : (5) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování Kdo se může ubytovat. V českém Wikislovníku se v definici objevuje, že je ubytování určeno studetům či turistům ("budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů"). To je příliš úzké: ubytovat se může i zaměstnanec na služební cestě a kdoví, kdo jiný. Ostatně "budova nebo skupina budov" je příliš úzké jak uvedeno výše. Dobře. První dojem ve smyslu genus-differencia máme. Nyní je dobré pojem ukotvit pomocí příkladů či specifických případů. K tomu nám pomůže vyhláška citovaná níže, byť zrušená. Ta sice nejprve definuje termín "budova ubytovacího zařízení" a nikoli "ubytovací zařízení", ale vzápětí klasifikuje ''ubytovací zařízení'' (nebo to tvrdí). Mezi ubytovací zařízení patří, podle oné vyhlášky ale i podle slovenské vyhlášky (viz refky): * hotel<ref name=vop>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území]</ref><ref name=skvyh/> * motel<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * penzion<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * ubytovna<ref name=vop/> * kolej<ref name=vop/> * svobodárna<ref name=vop/> * internát<ref name=vop/> * kemp<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina chat vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina bungalovů vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/> * tábořiště<ref name=skvyh>[https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried Vyhláška 277/2008 Z.z. - , ktorou sa ustanovujú klasifikačné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaraďovaní do kategórií a tried úplné a aktuálne znenie | ASPI | Wolters Kluwer SR, s.r.o.]</ref> * apartmánový dům<ref name=skvyh/> * botel<ref name=skvyh/> * turistická ubytovna<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - místnost<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - objekt<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - prázdninový byt<ref name=skvyh/> A když někdo netrvá na definici typu genus-differencia a má rád ukotvení na příkladech, lze i takto: : (6) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj. Ale pozor. Jestliže zrušená vyhláška definovala zvlášť termín "budova ubytovacího zařízení" jako oddělený od "ubytovací zařízení", pak to naznačuje, že to nemusí být místo nýbrž provozovatel tohoto místa. To lze ošetřit takto: : (7) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo provozovatel tohoto místa To lze nazírat jako definice dvě, dvou entit: místa a jeho provozovatele. Z hlediska Wikidata by to byly dvě položky. Z hlediska jazykového slovníku lze někdy připustit takovouto disjunktivní definici. Dále: ASCS:hotel[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hotel] vede pouze ''podnik'' a nikoli budovu (ASSČ:hotel nejinak[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/hotel/0/27123]). Pak je otázka, zda onen provozovatel by neměl být zmíněn hned ze začátku definice jako vedoucí genus. To třeba takto: : (8) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo místo samotné No vzhledem k tomu, že mezi definicemi ze SSČ:zařízení[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD] je nejspíš aplikovatelná ta třetí (ta první vypadá, že je ve smyslu ''device''), bylo by i možné konec vypustit: "nebo místo samotné". Další otázka typická pro dobrou analýzu pojmů je po sporných či hračních případech. Tak se můžeme např. prát, zda domov důchodců/seniorů spadá pod hlavu "ubytovací zařízení" a nebo co dům s pečovatelskou službou či léčebna dlouhodobě nemocných (LDN). Další otázka je, zda kolej a internát opravdu spadají pod "přechodný" či "krátkodobý"; zrušená vyhláška přechodnost či krátkodobost nežádá a kolej a internát vede; slovenská vyhláška<ref name=skvyh/> si přechodnost v definici ubytovacího zařízení žádá a internát či kolej nevede; přechodnost si žádá i materiál ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Tyto pochyby by mohly vést k vypuštění internátu z příkladů v definici: : (9) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Tady je ale připomenout, že definice (a tím i pojem) může být podmíněná ''účelem'', za jakým je provedena. Například materiál na téma klasifikace ubytovacích zařízení v cestovním ruchu může pojímat věc úžeji než ona zrušená vyhláška; kolej a internát nepatří do cestovního ruchu, byť i tak jsou snad někdy využity. Což však nemění nic na tom, že definice 6) až 8) jsou špatně, pakliže internát se nebere jako poskytující ''přechodné'' či ''krátkodobé'' ubytování. Ještě jiný námět je, že zákon i zrušená vyhláška hovoří o "stavbě", nikoli "budově", a do stavby by se snad vešel i kemp, ale to nevím (most snad stavba je). Dále umožňují i část stavby. To vede k následujícímu návrhu. který rizikoaverzně ponechává "místo" pro případ, že by kemp přece jen nebyla stavba: : (10) provozovatel místa (stavby, její části aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Pořád mě trochu ještě irituje pochybnost, zda je stavba místo. Slovo "místo" se objevuje v definici/charakterizaci z oné podivně formátované stránky ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Uvidíme. pak mi ještě není jasné, zda se skupina chatek vejde pod hlavu stavba nebo je to skupina staveb -- definice z Wikislovníku připustila skupinu budov, ale je dost možné, že skupina budov se technicky administrativně (apod.) vejde pod hlavu stavba, jinak by zrušená vyhláška "skupinu" připustila; nevím. Analýza výše není nijak právně závazná. Právně závazné jsou pouze definice v zákonech, vyhláškách aj., a to patrně pouze v rámci daného zákona, vyhlášky aj. Pro textové citace z těchto viz níže. === Kolej jako ubytovací zařízení === Výše jsem zmínil, že při užší definici ubytovacího zařízení (studentská) kolej nemusí pod hlavu spadnout. Kolej pod hlavu "ubytovací zařízení" řadí jednak ona zrušená vyhláška citovaná níže. Dále tak činí článek [[W:Kolej (ubytovací zařízení)]] alespoň ve svém názvu. Dále tak činí skm.mendelu.cz<ref>https://skm.mendelu.cz/ubytovani/27989-ubytovaci-zarizeni</ref> a další[https://www.kolejeaks.cz/nabidka-ubytovani/stojanova-kolej/]. Oproti tomu je užit výraz "Koleje a ubytovací zařízení"[https://kmz.utb.cz/ubytovani/prehled-koleji/kolej-u6/] ze strany utb.cz, což naznačuje/sugeruje, že autor výrazu koleje mezi ubytovací zařízení nepočítá, byť tento druh důkazu nejspíš není konkluzivní. == Název pojmu v cizích jazycích == Německy se nabízí "Unterkunftseinrichtung" dle [[wikt: ubytovací zařízení]]. Hledání výrazu Googlem však nachází podezřele mnoho stránek v doméně cz. Bylo by vyšetřit, zda se to opravdu používá ze strany rodilých němekých mluvčích. Gemini mi poradil "Beherbergungsbetrieb" a skutečně existuje [[W:de:Beherbergungsbetrieb]], který klasifikuje různá ''Beherbergungsgewerbe'' s využitím zdroje DEHOGA<ref>https://web.archive.org/web/20150201011519/https://www.dehoga-bundesverband.de/zahlen-fakten/betriebsarten/</ref>; k slovu "Beherbergung" viz [https://www.dwds.de/wb/Beherbergung DWDS]. Viz též [https://www.dwds.de/wb/Beherbergungsbetrieb DWDS:Beherbergungsbetrieb], jehož definice pokrývá jak podnik tak budovu apod. Anglicky vede český Wikislovník "accomodation facility" ([[wikt: ubytovací zařízení]]). To má svou plauzibilitu; "ubytování" je "accommodation" např. dle Lingea<ref>https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ubytov%C3%A1n%C3%AD</ref>. A je-li hotel prototypem ubytovacího zařízení, a máme-li, že ''en:hotel'' je případem entity, která poskytuje ''en:accomodation'', potud dobré. Otázka je, jak jinak lze ještě přeložit "zařízení". Např. M-W:school[https://www.merriam-webster.com/dictionary/school] užívá v jedné ze svých definice "establishment", což mi nepřijde špatně pro nadhlavu pro hotel aj.; připomeňme, že ''pub'' je zkratka z ''public establishment''; dále pak M-W:hotel[https://www.merriam-webster.com/dictionary/hotel] má v genu ''establishment'' a užívá v definici slovo ''lodging'', což je přibližné synonymum pro ''accomodation'', co vím. To mě vede k námětu " lodging establishment" a WP např. píše "A motel, an abbreviation for "motor hotel", is a small-sized low-rise lodging establishment similar to a limited service, lower-cost hotel, [...]". Je otázka, zda ono "establishment" spíše ukazuje na organizaci, zatímco "facility" na budovu, místo aj. Na okraj dodávám, že M-W:school nevede budovu, zatímco SSČ:škola:2[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%A1kola] budovu vede. == Zákony a podobná uřední díla == === Způsob hledání === Pro zkoumání otázek, kde je definován či alespoň užit termín "ubytovací zařízení" v zákonech, vyhláškách apod., začněme hledáním: * [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: "ubytovací zařízení" site:zakonyprolidi.cz] Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano. Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení "stavba pro bydlení", kterému informační systém střídavě říká "pojem" či "termín" ("termin") je v URL. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají "pojem". Zde není definován termín "ubytovací zařízení" nýbrž "stavba ubytovacího zařízení"; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli. Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani === Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. === Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne): Pro účely této vyhlášky se rozumí a) '''stavbou pro bydlení''' 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, "zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])" Vyledávání výrazu "ubytování" v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení "přechodné ubytování", což nevyřečeně naznačuje, že existuje i "nepřechodné ubytování" či "trvalé ubytování", nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje. Moje syntaktické parsování bodu 4. z citace výše: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Jiné možné parsování: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména [...], vybavené pro poskytování přechodného ubytování. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, Pakliže to první parsování je "správně" (jak zamýšleno), proč je před "vybavené" čárka? Co se tu nedaří? === Zákon 283/2021 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] ("Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021") cituji (tučně ode mne): V tomto zákoně se dále rozumí a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry, d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání, e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci, [...] Na okraj: slovo "hotel" v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše. === Vyhláška 246/2001 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] ("Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001") cituji (tučně ode mne): (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2, b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2, c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek. Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní. === Zákon 89/2012 Sb. === Zákon 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (současné znění: https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89?zalozka=text), sice výraz "ubytovací zařízení" užívá, ale nedefinuje. Není jasné, že by se v zákoně směla užít definice z jiného zákona jako závazná; můj odhad: nikoli. K tomu, co je "ubytování", cituji: : "Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé." Tady se nikoli zcela explicitně říká, že ubytování = přechodný nájem. Tady zůstává neodpovězená otázka položená výše, jak prakticky konstruovat/chápat rozdíl mezi ''přechodný nájem'' a ''trvalý nájem'', byť otázku jsem položil v terminologii ''přechodné ubytování'' vs. ''trvalé ubytování''. === Další === Hledal jsem "ubytovací zařízení" i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&go=J%C3%ADt+na&ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu. == ČSN == Patrně existuje něco jako "ČSN 76 1110". Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: "Norma není platná". == Kdo se může ubytovat == V definici českého Wikislovníku ([[:wikt:ubytovací zařízení]]) se objevilo úzké pojetí toho, kdo se může ubytovat v těch druzích podniků/organizací, které jsou konvenčně skrze zrušenou vyhlášku přiřazeny pod hlavu "ubytovací zařízení". Podívejme se na to blíže: * Stavební dělníci se mohou ubytovat v značně krátkodobé ubytování poskytujícícm zařízení. (Ve filmu ''The Box of Moonlight'' se Al Fountain a stavební dělníci ubytují v něčem jako hotelu, motelu či tak.) * Turisté se mohou ubytovat v hotelu, penzionu aj. * Rekreanti se mohou ubytovat v hotelu, penzioun aj. Je vyjasnit, zda každý rekreant je turista. * Škola v přírodě se může ubytovat v zařízením nabízejícím krátkodobé ubytování. * Účastníci "kurzu" jedné nuselské organizace se mohou někde krátkodobě ubytovat. Jsou to turisté? * Řidič kamionu se na dlouhé cestě může ubytovat v motelu. * Konference za jiným než turistickým účelem se může konat v hotelu. * Studenti se mohou ubytovat na kolejích. Koleje snad někdy ubytují i turisty, když mají právě studenti prázdniny. Pozor, že koleje do úzkého pojmu ubytovacího zařízení nespadnou. * Různé ubytovny snad ubytují dělníky. Jinými slovy ne každá ubytovna je turistická ubytovna. * Dlouhodobě nemocní jsou ubytováni v LDN. Vyšetřit, za to spadá pod "ubytovací zařízení". * Ubytovat lze někde též azylatny, i v hotelu (mezi související klíčová slova patří též uprchlík, migrant aj.) == Otázky == * Je termín/slovní spojení "ubytovací zařízení" někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz "stavbou ubytovacího zařízení" ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín "stavba ubytovacího zařízení" je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]]. * Je termín "ubytování" někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD. * Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení "přechodné ubytování" (v ohýbaném tvaru "přechodného ubytování"), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''? * Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý''<ref>SSJČ, v [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=p%C5%99echodn%C3%BD+ IJP]</ref> (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. * Vyskytuje se termín "ubytovací zařízení", byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu "budova ubytovacího zařízení" (viz níže). * Co k otázce, zda se termín "ubytovací zařízení" vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže. * Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže. * Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], "budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů", [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&oldid=726062 autor Pyprilescu], * Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD. * Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] ("accommodation facility"), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: "type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure" skrze statement (dál rozbor zatím opouštím) * Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph126852 "Záhlaví: ubytovací zařízení"; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku "podniky" a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy * Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD. * Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]' * Definuje zákon, vyhláška apod. termín "svobodárna"? == Náměty == * Mohl bych citace místo rychlého "pre" nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny. * Mohl bych nějak zpracovat slovenskou vyhlášku: "vyhláška č. 277/2008 Z.z.". Ta sice není pro ČR závazná, ale pro orientaci může být zajímavá. Text zde: https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried. Využil jsem ji jako referenci pro některé druhy zařízení. * Mohl bych určit, jaká jiná "zařízení" existují. Školské zařízení? Stravovací zařízení? * Určit, co je "ubytovna", a jaké jiné ubytovny existují než ty turistické. IJP (SSČ, SSJČ): https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ubytovna; viz tamní kolokace slova "ubytovna". == Reference == <references /> == Odkazy == * [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená * [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu "ubytovací zařízení" v Seznamu] * [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz "hromadné ubytovací zařízení", jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení"; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí "©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena", z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje * [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce) * [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce "Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110"; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že "Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s", ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako "Asociace hotelů a restaurací České republiky"), ani slovo "copyright" ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako "31.1.2025", ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace * [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz * [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz * A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné km7t37h3ezwl58x2ocpu1k3ks33hswu 150614 150613 2026-10-20T07:34:41Z Dan Polansky 714 150614 wikitext text/x-wiki ''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem "ubytovací zařízení", zejména co přesně to je a naopak není, s tím, že definice a tím pádem pojmy s termínem spojené se mohou lišit podle účelu, za jakým jsou sestavené (slovo "pojem" zde užívám v souladu s IJP a Maternou a v nesouladu s jeho patrně většinovým užitím v právních textech). Autorem je Daniel Polanský.'' == Definice ubytovacího zařízení a příklady == První naivní definice je tato: : (1) zařízení vztahující se k ubytování Takovým zařízením je např. vysavač: je vhodné ho použít poté, co hosté hotelu vyklidí pokoj s kobercem na podlaze. Úžeji: : (2) zařízení sloužící ubytování To už je lepší. Genus zařízení je však víceznačný, přinejmenším mezi ''device''/''Gerät'' a ''facility''/''Einrichtung''; míněno je patrně to druhé. Slovo "ubytování" zde má být patrně v kontrastu k ''bydlení''. Nicméně se běžně říká, že někdo bydlí v hotelu. Odhaduji, že slovo "ubytování" bude mí tendenci k výzamu "dočasné ubytování", "krátkodobé ubytování", "přechodné ubytování" apod., jenže tyto výrazy, nejsou-li chápány jako pleonasmus, zadávají, že existuje i "trvalé ubytování". Výraz "trvalé ubytování" potvrzuje nejen [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22 hledání Googlem na celém webu] ale i [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz hledání specificky v doméně zakonyprolidi.cz] (kde nalezeno např. v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-369, což je zrušená vyhláška). Nalezeno je i např. následující použití[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/26-cdo-212-2005]: 'Soud prvního stupně dovodil, že na žalovanou nepřešlo užívací právo k předmětnému bytu podle § 179 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném do 30. 12. 1991 (dále jen „obč. zák. před novelou“), neboť tomu bránil charakter předmětného bytu určeného pro trvalé ubytování pracovníků OPBH P.' V něm se hovoří o ''trvalém ubytování'' v ''bytě''. Jiná definice se zaměřuje na druh místa (viz např. český Wikislovník): : (3) budova sloužící ubytování Jenže podle citací níže může být takovým zařízením i kemp, takže "dubova" je příliš úzké. Otázka dále je, zda je opravdu zařízení místo či spíše provozovatel tohoto místa (podobně "škola" je jednak organizace ale též budova). To lze ošetřit takto: : (4) místo (budova aj.) sloužící ubytování Tato definice pokryje i kemp. Pakliže bychom se však báli, že "ubytování" je příliš široké (což analýza výrazu "travlé ubytování" výše naznačuje/sugeruje), můžeme přidat "přechodné/krátkodobé". To by dalo toto: : (5) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování Kdo se může ubytovat. V českém Wikislovníku se v definici objevuje, že je ubytování určeno studetům či turistům ("budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů"). To je příliš úzké: ubytovat se může i zaměstnanec na služební cestě a kdoví, kdo jiný. Ostatně "budova nebo skupina budov" je příliš úzké jak uvedeno výše. Dobře. První dojem ve smyslu genus-differencia máme. Nyní je dobré pojem ukotvit pomocí příkladů či specifických případů. K tomu nám pomůže vyhláška citovaná níže, byť zrušená. Ta sice nejprve definuje termín "budova ubytovacího zařízení" a nikoli "ubytovací zařízení", ale vzápětí klasifikuje ''ubytovací zařízení'' (nebo to tvrdí). Mezi ubytovací zařízení patří, podle oné vyhlášky ale i podle slovenské vyhlášky (viz refky): * hotel<ref name=vop>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území]</ref><ref name=skvyh/> * motel<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * penzion<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * ubytovna<ref name=vop/> * kolej<ref name=vop/> * svobodárna<ref name=vop/> * internát<ref name=vop/> * kemp<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina chat vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina bungalovů vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/> * tábořiště<ref name=skvyh>[https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried Vyhláška 277/2008 Z.z. - , ktorou sa ustanovujú klasifikačné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaraďovaní do kategórií a tried úplné a aktuálne znenie | ASPI | Wolters Kluwer SR, s.r.o.]</ref> * apartmánový dům<ref name=skvyh/> * botel<ref name=skvyh/> * turistická ubytovna<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - místnost<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - objekt<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - prázdninový byt<ref name=skvyh/> A když někdo netrvá na definici typu genus-differencia a má rád ukotvení na příkladech, lze i takto: : (6) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj. Ale pozor. Jestliže zrušená vyhláška definovala zvlášť termín "budova ubytovacího zařízení" jako oddělený od "ubytovací zařízení", pak to naznačuje, že to nemusí být místo nýbrž provozovatel tohoto místa. To lze ošetřit takto: : (7) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo provozovatel tohoto místa To lze nazírat jako definice dvě, dvou entit: místa a jeho provozovatele. Z hlediska Wikidata by to byly dvě položky. Z hlediska jazykového slovníku lze někdy připustit takovouto disjunktivní definici. Dále: ASCS:hotel[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hotel] vede pouze ''podnik'' a nikoli budovu (ASSČ:hotel nejinak[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/hotel/0/27123]). Pak je otázka, zda onen provozovatel by neměl být zmíněn hned ze začátku definice jako vedoucí genus. To třeba takto: : (8) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo místo samotné No vzhledem k tomu, že mezi definicemi ze SSČ:zařízení[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD] je nejspíš aplikovatelná ta třetí (ta první vypadá, že je ve smyslu ''device''), bylo by i možné konec vypustit: "nebo místo samotné". Další otázka typická pro dobrou analýzu pojmů je po sporných či hračních případech. Tak se můžeme např. prát, zda domov důchodců/seniorů spadá pod hlavu "ubytovací zařízení" a nebo co dům s pečovatelskou službou či léčebna dlouhodobě nemocných (LDN). Další otázka je, zda kolej a internát opravdu spadají pod "přechodný" či "krátkodobý"; zrušená vyhláška přechodnost či krátkodobost nežádá a kolej a internát vede; slovenská vyhláška<ref name=skvyh/> si přechodnost v definici ubytovacího zařízení žádá a internát či kolej nevede; přechodnost si žádá i materiál ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Tyto pochyby by mohly vést k vypuštění internátu z příkladů v definici: : (9) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Tady je ale připomenout, že definice (a tím i pojem) může být podmíněná ''účelem'', za jakým je provedena. Například materiál na téma klasifikace ubytovacích zařízení v cestovním ruchu může pojímat věc úžeji než ona zrušená vyhláška; kolej a internát nepatří do cestovního ruchu, byť i tak jsou snad někdy využity. Což však nemění nic na tom, že definice 6) až 8) jsou špatně, pakliže internát se nebere jako poskytující ''přechodné'' či ''krátkodobé'' ubytování. Ještě jiný námět je, že zákon i zrušená vyhláška hovoří o "stavbě", nikoli "budově", a do stavby by se snad vešel i kemp, ale to nevím (most snad stavba je). Dále umožňují i část stavby. To vede k následujícímu návrhu. který rizikoaverzně ponechává "místo" pro případ, že by kemp přece jen nebyla stavba: : (10) provozovatel místa (stavby, její části aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Pořád mě trochu ještě irituje pochybnost, zda je stavba místo. Slovo "místo" se objevuje v definici/charakterizaci z oné podivně formátované stránky ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Uvidíme. pak mi ještě není jasné, zda se skupina chatek vejde pod hlavu stavba nebo je to skupina staveb -- definice z Wikislovníku připustila skupinu budov, ale je dost možné, že skupina budov se technicky administrativně (apod.) vejde pod hlavu stavba, jinak by zrušená vyhláška "skupinu" připustila; nevím. Analýza výše není nijak právně závazná. Právně závazné jsou pouze definice v zákonech, vyhláškách aj., a to patrně pouze v rámci daného zákona, vyhlášky aj. Pro textové citace z těchto viz níže. === Kolej jako ubytovací zařízení === Výše jsem zmínil, že při užší definici ubytovacího zařízení (studentská) kolej nemusí pod hlavu spadnout. Kolej pod hlavu "ubytovací zařízení" řadí jednak ona zrušená vyhláška citovaná níže. Dále tak činí článek [[W:Kolej (ubytovací zařízení)]] alespoň ve svém názvu. Dále tak činí skm.mendelu.cz<ref>https://skm.mendelu.cz/ubytovani/27989-ubytovaci-zarizeni</ref> a další[https://www.kolejeaks.cz/nabidka-ubytovani/stojanova-kolej/]. Oproti tomu je užit výraz "Koleje a ubytovací zařízení"[https://kmz.utb.cz/ubytovani/prehled-koleji/kolej-u6/] ze strany utb.cz, což naznačuje/sugeruje, že autor výrazu koleje mezi ubytovací zařízení nepočítá, byť tento druh důkazu nejspíš není konkluzivní. == Název pojmu v cizích jazycích == Německy se nabízí "Unterkunftseinrichtung" dle [[wikt: ubytovací zařízení]]. Hledání výrazu Googlem však nachází podezřele mnoho stránek v doméně cz. Bylo by vyšetřit, zda se to opravdu používá ze strany rodilých němekých mluvčích. Gemini mi poradil "Beherbergungsbetrieb" a skutečně existuje [[W:de:Beherbergungsbetrieb]], který klasifikuje různá ''Beherbergungsgewerbe'' s využitím zdroje DEHOGA<ref>https://web.archive.org/web/20150201011519/https://www.dehoga-bundesverband.de/zahlen-fakten/betriebsarten/</ref>; k slovu "Beherbergung" viz [https://www.dwds.de/wb/Beherbergung DWDS]. Viz též [https://www.dwds.de/wb/Beherbergungsbetrieb DWDS:Beherbergungsbetrieb], jehož definice pokrývá jak podnik tak budovu apod. Anglicky vede český Wikislovník "accomodation facility" ([[wikt: ubytovací zařízení]]). To má svou plauzibilitu; "ubytování" je "accommodation" např. dle Lingea<ref>https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ubytov%C3%A1n%C3%AD</ref>. A je-li hotel prototypem ubytovacího zařízení, a máme-li, že ''en:hotel'' je případem entity, která poskytuje ''en:accomodation'', potud dobré. Otázka je, jak jinak lze ještě přeložit "zařízení". Např. M-W:school[https://www.merriam-webster.com/dictionary/school] užívá v jedné ze svých definice "establishment", což mi nepřijde špatně pro nadhlavu pro hotel aj.; připomeňme, že ''pub'' je zkratka z ''public establishment''; dále pak M-W:hotel[https://www.merriam-webster.com/dictionary/hotel] má v genu ''establishment'' a užívá v definici slovo ''lodging'', což je přibližné synonymum pro ''accomodation'', co vím. To mě vede k námětu " lodging establishment" a WP např. píše "A motel, an abbreviation for "motor hotel", is a small-sized low-rise lodging establishment similar to a limited service, lower-cost hotel, [...]". Je otázka, zda ono "establishment" spíše ukazuje na organizaci, zatímco "facility" na budovu, místo aj. Na okraj dodávám, že M-W:school nevede budovu, zatímco SSČ:škola:2[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%A1kola] budovu vede. == Zákony a podobná uřední díla == === Způsob hledání === Pro zkoumání otázek, kde je definován či alespoň užit termín "ubytovací zařízení" v zákonech, vyhláškách apod., začněme hledáním: * [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: "ubytovací zařízení" site:zakonyprolidi.cz] Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano. Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení "stavba pro bydlení", kterému informační systém střídavě říká "pojem" či "termín" ("termin") je v URL. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají "pojem". Zde není definován termín "ubytovací zařízení" nýbrž "stavba ubytovacího zařízení"; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli. Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani === Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. === Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne): Pro účely této vyhlášky se rozumí a) '''stavbou pro bydlení''' 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, "zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])" Vyledávání výrazu "ubytování" v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení "přechodné ubytování", což nevyřečeně naznačuje, že existuje i "nepřechodné ubytování" či "trvalé ubytování", nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje. Moje syntaktické parsování bodu 4. z citace výše: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Jiné možné parsování: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména [...], vybavené pro poskytování přechodného ubytování. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, Pakliže to první parsování je "správně" (jak zamýšleno), proč je před "vybavené" čárka? Co se tu nedaří? === Zákon 283/2021 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] ("Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021") cituji (tučně ode mne): V tomto zákoně se dále rozumí a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry, d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání, e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci, [...] Na okraj: slovo "hotel" v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše. === Vyhláška 246/2001 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] ("Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001") cituji (tučně ode mne): (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2, b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2, c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek. Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní. === Zákon 89/2012 Sb. === Zákon 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (současné znění: https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89?zalozka=text), sice výraz "ubytovací zařízení" užívá, ale nedefinuje. Není jasné, že by se v zákoně směla užít definice z jiného zákona jako závazná; můj odhad: nikoli. K tomu, co je "ubytování", cituji: : "Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé." Tady se nikoli zcela explicitně říká, že ubytování = přechodný nájem. Tady zůstává neodpovězená otázka položená výše, jak prakticky konstruovat/chápat rozdíl mezi ''přechodný nájem'' a ''trvalý nájem'', byť otázku jsem položil v terminologii ''přechodné ubytování'' vs. ''trvalé ubytování''. === Další === Hledal jsem "ubytovací zařízení" i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&go=J%C3%ADt+na&ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu. == ČSN == Patrně existuje něco jako "ČSN 76 1110". Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: "Norma není platná". == Kdo se může ubytovat == V definici českého Wikislovníku ([[:wikt:ubytovací zařízení]]) se objevilo úzké pojetí toho, kdo se může ubytovat v těch druzích podniků/organizací, které jsou konvenčně skrze zrušenou vyhlášku přiřazeny pod hlavu "ubytovací zařízení". Podívejme se na to blíže: * Stavební dělníci se mohou ubytovat v značně krátkodobé ubytování poskytujícícm zařízení. (Ve filmu ''The Box of Moonlight'' se Al Fountain a stavební dělníci ubytují v něčem jako hotelu, motelu či tak.) * Turisté se mohou ubytovat v hotelu, penzionu aj. * Rekreanti se mohou ubytovat v hotelu, penzioun aj. Je vyjasnit, zda každý rekreant je turista. * Škola v přírodě se může ubytovat v zařízením nabízejícím krátkodobé ubytování. * Účastníci "kurzu" jedné nuselské organizace se mohou někde krátkodobě ubytovat. Jsou to turisté? * Řidič kamionu se na dlouhé cestě může ubytovat v motelu. * Konference za jiným než turistickým účelem se může konat v hotelu. * Studenti se mohou ubytovat na kolejích. Koleje snad někdy ubytují i turisty, když mají právě studenti prázdniny. Pozor, že koleje do úzkého pojmu ubytovacího zařízení nespadnou. * Různé ubytovny snad ubytují dělníky. Jinými slovy ne každá ubytovna je turistická ubytovna. * Dlouhodobě nemocní jsou ubytováni v LDN. Vyšetřit, za to spadá pod "ubytovací zařízení". * Ubytovat lze někde též azylatny, i v hotelu (mezi související klíčová slova patří též uprchlík, migrant aj.) == Registr ubytovacích zařízení == Český statistický úřad vede něco, čemu říká Registr ubytovacích zařízení<ref>https://csu.gov.cz/ruz-cmet</ref>. V něm však patrně vede pouze to, čemu říká ''hromadná ubytovací zařízení'' (HUZ). Termín je vysvětlen např. zde: https://csu.gov.cz/jhc/co-jsou-hromadna-ubytovaci-zarizeni-a-kolik-jich-na-jihu-cech-mame; v definici se však věc omezuje na ta, které slouží cestovnímu ruchu. To potvrzuje nutnost hledět na definici a nespoléhat se na intuitivní čtení výrazu slovo po slovu; jistě by naivně i kolej byla ''hromadné'' ubytovací zařízení, dokud by byla vůbec ubytovací zařízení. Viz též https://csu.gov.cz/produkty/13-1133-06-za_rok_2005-zdroje_dat. == Otázky == * Je termín/slovní spojení "ubytovací zařízení" někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz "stavbou ubytovacího zařízení" ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín "stavba ubytovacího zařízení" je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]]. * Je termín "ubytování" někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD. * Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení "přechodné ubytování" (v ohýbaném tvaru "přechodného ubytování"), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''? * Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý''<ref>SSJČ, v [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=p%C5%99echodn%C3%BD+ IJP]</ref> (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. * Vyskytuje se termín "ubytovací zařízení", byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu "budova ubytovacího zařízení" (viz níže). * Co k otázce, zda se termín "ubytovací zařízení" vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže. * Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže. * Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], "budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů", [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&oldid=726062 autor Pyprilescu], * Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD. * Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] ("accommodation facility"), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: "type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure" skrze statement (dál rozbor zatím opouštím) * Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph126852 "Záhlaví: ubytovací zařízení"; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku "podniky" a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy * Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD. * Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]' * Definuje zákon, vyhláška apod. termín "svobodárna"? == Náměty == * Mohl bych citace místo rychlého "pre" nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny. * Mohl bych nějak zpracovat slovenskou vyhlášku: "vyhláška č. 277/2008 Z.z.". Ta sice není pro ČR závazná, ale pro orientaci může být zajímavá. Text zde: https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried. Využil jsem ji jako referenci pro některé druhy zařízení. * Mohl bych určit, jaká jiná "zařízení" existují. Školské zařízení? Stravovací zařízení? * Určit, co je "ubytovna", a jaké jiné ubytovny existují než ty turistické. IJP (SSČ, SSJČ): https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ubytovna; viz tamní kolokace slova "ubytovna". == Reference == <references /> == Odkazy == * [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená * [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu "ubytovací zařízení" v Seznamu] * [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz "hromadné ubytovací zařízení", jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení"; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí "©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena", z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje * [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce) * [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce "Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110"; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že "Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s", ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako "Asociace hotelů a restaurací České republiky"), ani slovo "copyright" ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako "31.1.2025", ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace * [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz * [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz * A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné qqy14ar1cbg0lw8duboea8i0vymz8wz 150615 150614 2026-10-20T07:36:33Z Dan Polansky 714 /* Registr ubytovacích zařízení */ 150615 wikitext text/x-wiki ''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem "ubytovací zařízení", zejména co přesně to je a naopak není, s tím, že definice a tím pádem pojmy s termínem spojené se mohou lišit podle účelu, za jakým jsou sestavené (slovo "pojem" zde užívám v souladu s IJP a Maternou a v nesouladu s jeho patrně většinovým užitím v právních textech). Autorem je Daniel Polanský.'' == Definice ubytovacího zařízení a příklady == První naivní definice je tato: : (1) zařízení vztahující se k ubytování Takovým zařízením je např. vysavač: je vhodné ho použít poté, co hosté hotelu vyklidí pokoj s kobercem na podlaze. Úžeji: : (2) zařízení sloužící ubytování To už je lepší. Genus zařízení je však víceznačný, přinejmenším mezi ''device''/''Gerät'' a ''facility''/''Einrichtung''; míněno je patrně to druhé. Slovo "ubytování" zde má být patrně v kontrastu k ''bydlení''. Nicméně se běžně říká, že někdo bydlí v hotelu. Odhaduji, že slovo "ubytování" bude mí tendenci k výzamu "dočasné ubytování", "krátkodobé ubytování", "přechodné ubytování" apod., jenže tyto výrazy, nejsou-li chápány jako pleonasmus, zadávají, že existuje i "trvalé ubytování". Výraz "trvalé ubytování" potvrzuje nejen [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22 hledání Googlem na celém webu] ale i [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz hledání specificky v doméně zakonyprolidi.cz] (kde nalezeno např. v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-369, což je zrušená vyhláška). Nalezeno je i např. následující použití[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/26-cdo-212-2005]: 'Soud prvního stupně dovodil, že na žalovanou nepřešlo užívací právo k předmětnému bytu podle § 179 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném do 30. 12. 1991 (dále jen „obč. zák. před novelou“), neboť tomu bránil charakter předmětného bytu určeného pro trvalé ubytování pracovníků OPBH P.' V něm se hovoří o ''trvalém ubytování'' v ''bytě''. Jiná definice se zaměřuje na druh místa (viz např. český Wikislovník): : (3) budova sloužící ubytování Jenže podle citací níže může být takovým zařízením i kemp, takže "dubova" je příliš úzké. Otázka dále je, zda je opravdu zařízení místo či spíše provozovatel tohoto místa (podobně "škola" je jednak organizace ale též budova). To lze ošetřit takto: : (4) místo (budova aj.) sloužící ubytování Tato definice pokryje i kemp. Pakliže bychom se však báli, že "ubytování" je příliš široké (což analýza výrazu "travlé ubytování" výše naznačuje/sugeruje), můžeme přidat "přechodné/krátkodobé". To by dalo toto: : (5) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování Kdo se může ubytovat. V českém Wikislovníku se v definici objevuje, že je ubytování určeno studetům či turistům ("budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů"). To je příliš úzké: ubytovat se může i zaměstnanec na služební cestě a kdoví, kdo jiný. Ostatně "budova nebo skupina budov" je příliš úzké jak uvedeno výše. Dobře. První dojem ve smyslu genus-differencia máme. Nyní je dobré pojem ukotvit pomocí příkladů či specifických případů. K tomu nám pomůže vyhláška citovaná níže, byť zrušená. Ta sice nejprve definuje termín "budova ubytovacího zařízení" a nikoli "ubytovací zařízení", ale vzápětí klasifikuje ''ubytovací zařízení'' (nebo to tvrdí). Mezi ubytovací zařízení patří, podle oné vyhlášky ale i podle slovenské vyhlášky (viz refky): * hotel<ref name=vop>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území]</ref><ref name=skvyh/> * motel<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * penzion<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * ubytovna<ref name=vop/> * kolej<ref name=vop/> * svobodárna<ref name=vop/> * internát<ref name=vop/> * kemp<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina chat vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina bungalovů vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/> * tábořiště<ref name=skvyh>[https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried Vyhláška 277/2008 Z.z. - , ktorou sa ustanovujú klasifikačné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaraďovaní do kategórií a tried úplné a aktuálne znenie | ASPI | Wolters Kluwer SR, s.r.o.]</ref> * apartmánový dům<ref name=skvyh/> * botel<ref name=skvyh/> * turistická ubytovna<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - místnost<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - objekt<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - prázdninový byt<ref name=skvyh/> A když někdo netrvá na definici typu genus-differencia a má rád ukotvení na příkladech, lze i takto: : (6) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj. Ale pozor. Jestliže zrušená vyhláška definovala zvlášť termín "budova ubytovacího zařízení" jako oddělený od "ubytovací zařízení", pak to naznačuje, že to nemusí být místo nýbrž provozovatel tohoto místa. To lze ošetřit takto: : (7) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo provozovatel tohoto místa To lze nazírat jako definice dvě, dvou entit: místa a jeho provozovatele. Z hlediska Wikidata by to byly dvě položky. Z hlediska jazykového slovníku lze někdy připustit takovouto disjunktivní definici. Dále: ASCS:hotel[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hotel] vede pouze ''podnik'' a nikoli budovu (ASSČ:hotel nejinak[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/hotel/0/27123]). Pak je otázka, zda onen provozovatel by neměl být zmíněn hned ze začátku definice jako vedoucí genus. To třeba takto: : (8) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo místo samotné No vzhledem k tomu, že mezi definicemi ze SSČ:zařízení[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD] je nejspíš aplikovatelná ta třetí (ta první vypadá, že je ve smyslu ''device''), bylo by i možné konec vypustit: "nebo místo samotné". Další otázka typická pro dobrou analýzu pojmů je po sporných či hračních případech. Tak se můžeme např. prát, zda domov důchodců/seniorů spadá pod hlavu "ubytovací zařízení" a nebo co dům s pečovatelskou službou či léčebna dlouhodobě nemocných (LDN). Další otázka je, zda kolej a internát opravdu spadají pod "přechodný" či "krátkodobý"; zrušená vyhláška přechodnost či krátkodobost nežádá a kolej a internát vede; slovenská vyhláška<ref name=skvyh/> si přechodnost v definici ubytovacího zařízení žádá a internát či kolej nevede; přechodnost si žádá i materiál ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Tyto pochyby by mohly vést k vypuštění internátu z příkladů v definici: : (9) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Tady je ale připomenout, že definice (a tím i pojem) může být podmíněná ''účelem'', za jakým je provedena. Například materiál na téma klasifikace ubytovacích zařízení v cestovním ruchu může pojímat věc úžeji než ona zrušená vyhláška; kolej a internát nepatří do cestovního ruchu, byť i tak jsou snad někdy využity. Což však nemění nic na tom, že definice 6) až 8) jsou špatně, pakliže internát se nebere jako poskytující ''přechodné'' či ''krátkodobé'' ubytování. Ještě jiný námět je, že zákon i zrušená vyhláška hovoří o "stavbě", nikoli "budově", a do stavby by se snad vešel i kemp, ale to nevím (most snad stavba je). Dále umožňují i část stavby. To vede k následujícímu návrhu. který rizikoaverzně ponechává "místo" pro případ, že by kemp přece jen nebyla stavba: : (10) provozovatel místa (stavby, její části aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Pořád mě trochu ještě irituje pochybnost, zda je stavba místo. Slovo "místo" se objevuje v definici/charakterizaci z oné podivně formátované stránky ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Uvidíme. pak mi ještě není jasné, zda se skupina chatek vejde pod hlavu stavba nebo je to skupina staveb -- definice z Wikislovníku připustila skupinu budov, ale je dost možné, že skupina budov se technicky administrativně (apod.) vejde pod hlavu stavba, jinak by zrušená vyhláška "skupinu" připustila; nevím. Analýza výše není nijak právně závazná. Právně závazné jsou pouze definice v zákonech, vyhláškách aj., a to patrně pouze v rámci daného zákona, vyhlášky aj. Pro textové citace z těchto viz níže. === Kolej jako ubytovací zařízení === Výše jsem zmínil, že při užší definici ubytovacího zařízení (studentská) kolej nemusí pod hlavu spadnout. Kolej pod hlavu "ubytovací zařízení" řadí jednak ona zrušená vyhláška citovaná níže. Dále tak činí článek [[W:Kolej (ubytovací zařízení)]] alespoň ve svém názvu. Dále tak činí skm.mendelu.cz<ref>https://skm.mendelu.cz/ubytovani/27989-ubytovaci-zarizeni</ref> a další[https://www.kolejeaks.cz/nabidka-ubytovani/stojanova-kolej/]. Oproti tomu je užit výraz "Koleje a ubytovací zařízení"[https://kmz.utb.cz/ubytovani/prehled-koleji/kolej-u6/] ze strany utb.cz, což naznačuje/sugeruje, že autor výrazu koleje mezi ubytovací zařízení nepočítá, byť tento druh důkazu nejspíš není konkluzivní. == Název pojmu v cizích jazycích == Německy se nabízí "Unterkunftseinrichtung" dle [[wikt: ubytovací zařízení]]. Hledání výrazu Googlem však nachází podezřele mnoho stránek v doméně cz. Bylo by vyšetřit, zda se to opravdu používá ze strany rodilých němekých mluvčích. Gemini mi poradil "Beherbergungsbetrieb" a skutečně existuje [[W:de:Beherbergungsbetrieb]], který klasifikuje různá ''Beherbergungsgewerbe'' s využitím zdroje DEHOGA<ref>https://web.archive.org/web/20150201011519/https://www.dehoga-bundesverband.de/zahlen-fakten/betriebsarten/</ref>; k slovu "Beherbergung" viz [https://www.dwds.de/wb/Beherbergung DWDS]. Viz též [https://www.dwds.de/wb/Beherbergungsbetrieb DWDS:Beherbergungsbetrieb], jehož definice pokrývá jak podnik tak budovu apod. Anglicky vede český Wikislovník "accomodation facility" ([[wikt: ubytovací zařízení]]). To má svou plauzibilitu; "ubytování" je "accommodation" např. dle Lingea<ref>https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ubytov%C3%A1n%C3%AD</ref>. A je-li hotel prototypem ubytovacího zařízení, a máme-li, že ''en:hotel'' je případem entity, která poskytuje ''en:accomodation'', potud dobré. Otázka je, jak jinak lze ještě přeložit "zařízení". Např. M-W:school[https://www.merriam-webster.com/dictionary/school] užívá v jedné ze svých definice "establishment", což mi nepřijde špatně pro nadhlavu pro hotel aj.; připomeňme, že ''pub'' je zkratka z ''public establishment''; dále pak M-W:hotel[https://www.merriam-webster.com/dictionary/hotel] má v genu ''establishment'' a užívá v definici slovo ''lodging'', což je přibližné synonymum pro ''accomodation'', co vím. To mě vede k námětu " lodging establishment" a WP např. píše "A motel, an abbreviation for "motor hotel", is a small-sized low-rise lodging establishment similar to a limited service, lower-cost hotel, [...]". Je otázka, zda ono "establishment" spíše ukazuje na organizaci, zatímco "facility" na budovu, místo aj. Na okraj dodávám, že M-W:school nevede budovu, zatímco SSČ:škola:2[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%A1kola] budovu vede. == Zákony a podobná uřední díla == === Způsob hledání === Pro zkoumání otázek, kde je definován či alespoň užit termín "ubytovací zařízení" v zákonech, vyhláškách apod., začněme hledáním: * [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: "ubytovací zařízení" site:zakonyprolidi.cz] Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano. Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení "stavba pro bydlení", kterému informační systém střídavě říká "pojem" či "termín" ("termin") je v URL. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají "pojem". Zde není definován termín "ubytovací zařízení" nýbrž "stavba ubytovacího zařízení"; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli. Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani === Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. === Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne): Pro účely této vyhlášky se rozumí a) '''stavbou pro bydlení''' 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, "zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])" Vyledávání výrazu "ubytování" v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení "přechodné ubytování", což nevyřečeně naznačuje, že existuje i "nepřechodné ubytování" či "trvalé ubytování", nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje. Moje syntaktické parsování bodu 4. z citace výše: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Jiné možné parsování: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména [...], vybavené pro poskytování přechodného ubytování. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, Pakliže to první parsování je "správně" (jak zamýšleno), proč je před "vybavené" čárka? Co se tu nedaří? === Zákon 283/2021 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] ("Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021") cituji (tučně ode mne): V tomto zákoně se dále rozumí a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry, d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání, e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci, [...] Na okraj: slovo "hotel" v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše. === Vyhláška 246/2001 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] ("Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001") cituji (tučně ode mne): (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2, b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2, c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek. Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní. === Zákon 89/2012 Sb. === Zákon 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (současné znění: https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89?zalozka=text), sice výraz "ubytovací zařízení" užívá, ale nedefinuje. Není jasné, že by se v zákoně směla užít definice z jiného zákona jako závazná; můj odhad: nikoli. K tomu, co je "ubytování", cituji: : "Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé." Tady se nikoli zcela explicitně říká, že ubytování = přechodný nájem. Tady zůstává neodpovězená otázka položená výše, jak prakticky konstruovat/chápat rozdíl mezi ''přechodný nájem'' a ''trvalý nájem'', byť otázku jsem položil v terminologii ''přechodné ubytování'' vs. ''trvalé ubytování''. === Další === Hledal jsem "ubytovací zařízení" i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&go=J%C3%ADt+na&ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu. == ČSN == Patrně existuje něco jako "ČSN 76 1110". Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: "Norma není platná". == Kdo se může ubytovat == V definici českého Wikislovníku ([[:wikt:ubytovací zařízení]]) se objevilo úzké pojetí toho, kdo se může ubytovat v těch druzích podniků/organizací, které jsou konvenčně skrze zrušenou vyhlášku přiřazeny pod hlavu "ubytovací zařízení". Podívejme se na to blíže: * Stavební dělníci se mohou ubytovat v značně krátkodobé ubytování poskytujícícm zařízení. (Ve filmu ''The Box of Moonlight'' se Al Fountain a stavební dělníci ubytují v něčem jako hotelu, motelu či tak.) * Turisté se mohou ubytovat v hotelu, penzionu aj. * Rekreanti se mohou ubytovat v hotelu, penzioun aj. Je vyjasnit, zda každý rekreant je turista. * Škola v přírodě se může ubytovat v zařízením nabízejícím krátkodobé ubytování. * Účastníci "kurzu" jedné nuselské organizace se mohou někde krátkodobě ubytovat. Jsou to turisté? * Řidič kamionu se na dlouhé cestě může ubytovat v motelu. * Konference za jiným než turistickým účelem se může konat v hotelu. * Studenti se mohou ubytovat na kolejích. Koleje snad někdy ubytují i turisty, když mají právě studenti prázdniny. Pozor, že koleje do úzkého pojmu ubytovacího zařízení nespadnou. * Různé ubytovny snad ubytují dělníky. Jinými slovy ne každá ubytovna je turistická ubytovna. * Dlouhodobě nemocní jsou ubytováni v LDN. Vyšetřit, za to spadá pod "ubytovací zařízení". * Ubytovat lze někde též azylatny, i v hotelu (mezi související klíčová slova patří též uprchlík, migrant aj.) == Registr ubytovacích zařízení == Český statistický úřad vede něco, čemu říká Registr ubytovacích zařízení<ref>https://csu.gov.cz/ruz-cmet</ref>. V něm však patrně vede pouze to, čemu říká ''hromadná ubytovací zařízení'' (HUZ). Termín je vysvětlen např. zde: https://csu.gov.cz/jhc/co-jsou-hromadna-ubytovaci-zarizeni-a-kolik-jich-na-jihu-cech-mame; v definici se však věc omezuje na ta, které slouží cestovnímu ruchu. To potvrzuje nutnost hledět na definici a nespoléhat se na intuitivní čtení výrazu slovo po slovu; jistě by naivně i kolej byla ''hromadné'' ubytovací zařízení, dokud by byla vůbec ubytovací zařízení. Chtít transparentní název by bylo nepraktické; dostali bychom např. ''cestovnímu ruchu sloužící hromadná zařízení'' (CRSHZ), ne-li něco ještě delšího; chce-li někdo, pak třeba i ''cestoruchohromadnozařízení'', že ano. Viz též https://csu.gov.cz/produkty/13-1133-06-za_rok_2005-zdroje_dat. == Otázky == * Je termín/slovní spojení "ubytovací zařízení" někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz "stavbou ubytovacího zařízení" ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín "stavba ubytovacího zařízení" je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]]. * Je termín "ubytování" někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD. * Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení "přechodné ubytování" (v ohýbaném tvaru "přechodného ubytování"), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''? * Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý''<ref>SSJČ, v [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=p%C5%99echodn%C3%BD+ IJP]</ref> (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. * Vyskytuje se termín "ubytovací zařízení", byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu "budova ubytovacího zařízení" (viz níže). * Co k otázce, zda se termín "ubytovací zařízení" vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže. * Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže. * Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], "budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů", [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&oldid=726062 autor Pyprilescu], * Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD. * Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] ("accommodation facility"), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: "type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure" skrze statement (dál rozbor zatím opouštím) * Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph126852 "Záhlaví: ubytovací zařízení"; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku "podniky" a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy * Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD. * Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]' * Definuje zákon, vyhláška apod. termín "svobodárna"? == Náměty == * Mohl bych citace místo rychlého "pre" nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny. * Mohl bych nějak zpracovat slovenskou vyhlášku: "vyhláška č. 277/2008 Z.z.". Ta sice není pro ČR závazná, ale pro orientaci může být zajímavá. Text zde: https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried. Využil jsem ji jako referenci pro některé druhy zařízení. * Mohl bych určit, jaká jiná "zařízení" existují. Školské zařízení? Stravovací zařízení? * Určit, co je "ubytovna", a jaké jiné ubytovny existují než ty turistické. IJP (SSČ, SSJČ): https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ubytovna; viz tamní kolokace slova "ubytovna". == Reference == <references /> == Odkazy == * [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená * [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu "ubytovací zařízení" v Seznamu] * [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz "hromadné ubytovací zařízení", jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení"; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí "©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena", z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje * [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce) * [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce "Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110"; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že "Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s", ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako "Asociace hotelů a restaurací České republiky"), ani slovo "copyright" ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako "31.1.2025", ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace * [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz * [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz * A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné nd06v2lh2cvu2c4kj3csrtebykelp9i 150616 150615 2026-10-20T07:37:01Z Dan Polansky 714 /* Registr ubytovacích zařízení */ 150616 wikitext text/x-wiki ''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem "ubytovací zařízení", zejména co přesně to je a naopak není, s tím, že definice a tím pádem pojmy s termínem spojené se mohou lišit podle účelu, za jakým jsou sestavené (slovo "pojem" zde užívám v souladu s IJP a Maternou a v nesouladu s jeho patrně většinovým užitím v právních textech). Autorem je Daniel Polanský.'' == Definice ubytovacího zařízení a příklady == První naivní definice je tato: : (1) zařízení vztahující se k ubytování Takovým zařízením je např. vysavač: je vhodné ho použít poté, co hosté hotelu vyklidí pokoj s kobercem na podlaze. Úžeji: : (2) zařízení sloužící ubytování To už je lepší. Genus zařízení je však víceznačný, přinejmenším mezi ''device''/''Gerät'' a ''facility''/''Einrichtung''; míněno je patrně to druhé. Slovo "ubytování" zde má být patrně v kontrastu k ''bydlení''. Nicméně se běžně říká, že někdo bydlí v hotelu. Odhaduji, že slovo "ubytování" bude mí tendenci k výzamu "dočasné ubytování", "krátkodobé ubytování", "přechodné ubytování" apod., jenže tyto výrazy, nejsou-li chápány jako pleonasmus, zadávají, že existuje i "trvalé ubytování". Výraz "trvalé ubytování" potvrzuje nejen [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22 hledání Googlem na celém webu] ale i [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz hledání specificky v doméně zakonyprolidi.cz] (kde nalezeno např. v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-369, což je zrušená vyhláška). Nalezeno je i např. následující použití[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/26-cdo-212-2005]: 'Soud prvního stupně dovodil, že na žalovanou nepřešlo užívací právo k předmětnému bytu podle § 179 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném do 30. 12. 1991 (dále jen „obč. zák. před novelou“), neboť tomu bránil charakter předmětného bytu určeného pro trvalé ubytování pracovníků OPBH P.' V něm se hovoří o ''trvalém ubytování'' v ''bytě''. Jiná definice se zaměřuje na druh místa (viz např. český Wikislovník): : (3) budova sloužící ubytování Jenže podle citací níže může být takovým zařízením i kemp, takže "dubova" je příliš úzké. Otázka dále je, zda je opravdu zařízení místo či spíše provozovatel tohoto místa (podobně "škola" je jednak organizace ale též budova). To lze ošetřit takto: : (4) místo (budova aj.) sloužící ubytování Tato definice pokryje i kemp. Pakliže bychom se však báli, že "ubytování" je příliš široké (což analýza výrazu "travlé ubytování" výše naznačuje/sugeruje), můžeme přidat "přechodné/krátkodobé". To by dalo toto: : (5) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování Kdo se může ubytovat. V českém Wikislovníku se v definici objevuje, že je ubytování určeno studetům či turistům ("budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů"). To je příliš úzké: ubytovat se může i zaměstnanec na služební cestě a kdoví, kdo jiný. Ostatně "budova nebo skupina budov" je příliš úzké jak uvedeno výše. Dobře. První dojem ve smyslu genus-differencia máme. Nyní je dobré pojem ukotvit pomocí příkladů či specifických případů. K tomu nám pomůže vyhláška citovaná níže, byť zrušená. Ta sice nejprve definuje termín "budova ubytovacího zařízení" a nikoli "ubytovací zařízení", ale vzápětí klasifikuje ''ubytovací zařízení'' (nebo to tvrdí). Mezi ubytovací zařízení patří, podle oné vyhlášky ale i podle slovenské vyhlášky (viz refky): * hotel<ref name=vop>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území]</ref><ref name=skvyh/> * motel<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * penzion<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * ubytovna<ref name=vop/> * kolej<ref name=vop/> * svobodárna<ref name=vop/> * internát<ref name=vop/> * kemp<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina chat vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina bungalovů vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/> * tábořiště<ref name=skvyh>[https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried Vyhláška 277/2008 Z.z. - , ktorou sa ustanovujú klasifikačné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaraďovaní do kategórií a tried úplné a aktuálne znenie | ASPI | Wolters Kluwer SR, s.r.o.]</ref> * apartmánový dům<ref name=skvyh/> * botel<ref name=skvyh/> * turistická ubytovna<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - místnost<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - objekt<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - prázdninový byt<ref name=skvyh/> A když někdo netrvá na definici typu genus-differencia a má rád ukotvení na příkladech, lze i takto: : (6) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj. Ale pozor. Jestliže zrušená vyhláška definovala zvlášť termín "budova ubytovacího zařízení" jako oddělený od "ubytovací zařízení", pak to naznačuje, že to nemusí být místo nýbrž provozovatel tohoto místa. To lze ošetřit takto: : (7) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo provozovatel tohoto místa To lze nazírat jako definice dvě, dvou entit: místa a jeho provozovatele. Z hlediska Wikidata by to byly dvě položky. Z hlediska jazykového slovníku lze někdy připustit takovouto disjunktivní definici. Dále: ASCS:hotel[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hotel] vede pouze ''podnik'' a nikoli budovu (ASSČ:hotel nejinak[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/hotel/0/27123]). Pak je otázka, zda onen provozovatel by neměl být zmíněn hned ze začátku definice jako vedoucí genus. To třeba takto: : (8) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo místo samotné No vzhledem k tomu, že mezi definicemi ze SSČ:zařízení[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD] je nejspíš aplikovatelná ta třetí (ta první vypadá, že je ve smyslu ''device''), bylo by i možné konec vypustit: "nebo místo samotné". Další otázka typická pro dobrou analýzu pojmů je po sporných či hračních případech. Tak se můžeme např. prát, zda domov důchodců/seniorů spadá pod hlavu "ubytovací zařízení" a nebo co dům s pečovatelskou službou či léčebna dlouhodobě nemocných (LDN). Další otázka je, zda kolej a internát opravdu spadají pod "přechodný" či "krátkodobý"; zrušená vyhláška přechodnost či krátkodobost nežádá a kolej a internát vede; slovenská vyhláška<ref name=skvyh/> si přechodnost v definici ubytovacího zařízení žádá a internát či kolej nevede; přechodnost si žádá i materiál ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Tyto pochyby by mohly vést k vypuštění internátu z příkladů v definici: : (9) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Tady je ale připomenout, že definice (a tím i pojem) může být podmíněná ''účelem'', za jakým je provedena. Například materiál na téma klasifikace ubytovacích zařízení v cestovním ruchu může pojímat věc úžeji než ona zrušená vyhláška; kolej a internát nepatří do cestovního ruchu, byť i tak jsou snad někdy využity. Což však nemění nic na tom, že definice 6) až 8) jsou špatně, pakliže internát se nebere jako poskytující ''přechodné'' či ''krátkodobé'' ubytování. Ještě jiný námět je, že zákon i zrušená vyhláška hovoří o "stavbě", nikoli "budově", a do stavby by se snad vešel i kemp, ale to nevím (most snad stavba je). Dále umožňují i část stavby. To vede k následujícímu návrhu. který rizikoaverzně ponechává "místo" pro případ, že by kemp přece jen nebyla stavba: : (10) provozovatel místa (stavby, její části aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Pořád mě trochu ještě irituje pochybnost, zda je stavba místo. Slovo "místo" se objevuje v definici/charakterizaci z oné podivně formátované stránky ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Uvidíme. pak mi ještě není jasné, zda se skupina chatek vejde pod hlavu stavba nebo je to skupina staveb -- definice z Wikislovníku připustila skupinu budov, ale je dost možné, že skupina budov se technicky administrativně (apod.) vejde pod hlavu stavba, jinak by zrušená vyhláška "skupinu" připustila; nevím. Analýza výše není nijak právně závazná. Právně závazné jsou pouze definice v zákonech, vyhláškách aj., a to patrně pouze v rámci daného zákona, vyhlášky aj. Pro textové citace z těchto viz níže. === Kolej jako ubytovací zařízení === Výše jsem zmínil, že při užší definici ubytovacího zařízení (studentská) kolej nemusí pod hlavu spadnout. Kolej pod hlavu "ubytovací zařízení" řadí jednak ona zrušená vyhláška citovaná níže. Dále tak činí článek [[W:Kolej (ubytovací zařízení)]] alespoň ve svém názvu. Dále tak činí skm.mendelu.cz<ref>https://skm.mendelu.cz/ubytovani/27989-ubytovaci-zarizeni</ref> a další[https://www.kolejeaks.cz/nabidka-ubytovani/stojanova-kolej/]. Oproti tomu je užit výraz "Koleje a ubytovací zařízení"[https://kmz.utb.cz/ubytovani/prehled-koleji/kolej-u6/] ze strany utb.cz, což naznačuje/sugeruje, že autor výrazu koleje mezi ubytovací zařízení nepočítá, byť tento druh důkazu nejspíš není konkluzivní. == Název pojmu v cizích jazycích == Německy se nabízí "Unterkunftseinrichtung" dle [[wikt: ubytovací zařízení]]. Hledání výrazu Googlem však nachází podezřele mnoho stránek v doméně cz. Bylo by vyšetřit, zda se to opravdu používá ze strany rodilých němekých mluvčích. Gemini mi poradil "Beherbergungsbetrieb" a skutečně existuje [[W:de:Beherbergungsbetrieb]], který klasifikuje různá ''Beherbergungsgewerbe'' s využitím zdroje DEHOGA<ref>https://web.archive.org/web/20150201011519/https://www.dehoga-bundesverband.de/zahlen-fakten/betriebsarten/</ref>; k slovu "Beherbergung" viz [https://www.dwds.de/wb/Beherbergung DWDS]. Viz též [https://www.dwds.de/wb/Beherbergungsbetrieb DWDS:Beherbergungsbetrieb], jehož definice pokrývá jak podnik tak budovu apod. Anglicky vede český Wikislovník "accomodation facility" ([[wikt: ubytovací zařízení]]). To má svou plauzibilitu; "ubytování" je "accommodation" např. dle Lingea<ref>https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ubytov%C3%A1n%C3%AD</ref>. A je-li hotel prototypem ubytovacího zařízení, a máme-li, že ''en:hotel'' je případem entity, která poskytuje ''en:accomodation'', potud dobré. Otázka je, jak jinak lze ještě přeložit "zařízení". Např. M-W:school[https://www.merriam-webster.com/dictionary/school] užívá v jedné ze svých definice "establishment", což mi nepřijde špatně pro nadhlavu pro hotel aj.; připomeňme, že ''pub'' je zkratka z ''public establishment''; dále pak M-W:hotel[https://www.merriam-webster.com/dictionary/hotel] má v genu ''establishment'' a užívá v definici slovo ''lodging'', což je přibližné synonymum pro ''accomodation'', co vím. To mě vede k námětu " lodging establishment" a WP např. píše "A motel, an abbreviation for "motor hotel", is a small-sized low-rise lodging establishment similar to a limited service, lower-cost hotel, [...]". Je otázka, zda ono "establishment" spíše ukazuje na organizaci, zatímco "facility" na budovu, místo aj. Na okraj dodávám, že M-W:school nevede budovu, zatímco SSČ:škola:2[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%A1kola] budovu vede. == Zákony a podobná uřední díla == === Způsob hledání === Pro zkoumání otázek, kde je definován či alespoň užit termín "ubytovací zařízení" v zákonech, vyhláškách apod., začněme hledáním: * [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: "ubytovací zařízení" site:zakonyprolidi.cz] Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano. Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení "stavba pro bydlení", kterému informační systém střídavě říká "pojem" či "termín" ("termin") je v URL. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají "pojem". Zde není definován termín "ubytovací zařízení" nýbrž "stavba ubytovacího zařízení"; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli. Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani === Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. === Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne): Pro účely této vyhlášky se rozumí a) '''stavbou pro bydlení''' 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, "zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])" Vyledávání výrazu "ubytování" v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení "přechodné ubytování", což nevyřečeně naznačuje, že existuje i "nepřechodné ubytování" či "trvalé ubytování", nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje. Moje syntaktické parsování bodu 4. z citace výše: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Jiné možné parsování: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména [...], vybavené pro poskytování přechodného ubytování. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, Pakliže to první parsování je "správně" (jak zamýšleno), proč je před "vybavené" čárka? Co se tu nedaří? === Zákon 283/2021 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] ("Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021") cituji (tučně ode mne): V tomto zákoně se dále rozumí a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry, d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání, e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci, [...] Na okraj: slovo "hotel" v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše. === Vyhláška 246/2001 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] ("Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001") cituji (tučně ode mne): (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2, b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2, c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek. Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní. === Zákon 89/2012 Sb. === Zákon 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (současné znění: https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89?zalozka=text), sice výraz "ubytovací zařízení" užívá, ale nedefinuje. Není jasné, že by se v zákoně směla užít definice z jiného zákona jako závazná; můj odhad: nikoli. K tomu, co je "ubytování", cituji: : "Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé." Tady se nikoli zcela explicitně říká, že ubytování = přechodný nájem. Tady zůstává neodpovězená otázka položená výše, jak prakticky konstruovat/chápat rozdíl mezi ''přechodný nájem'' a ''trvalý nájem'', byť otázku jsem položil v terminologii ''přechodné ubytování'' vs. ''trvalé ubytování''. === Další === Hledal jsem "ubytovací zařízení" i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&go=J%C3%ADt+na&ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu. == ČSN == Patrně existuje něco jako "ČSN 76 1110". Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: "Norma není platná". == Kdo se může ubytovat == V definici českého Wikislovníku ([[:wikt:ubytovací zařízení]]) se objevilo úzké pojetí toho, kdo se může ubytovat v těch druzích podniků/organizací, které jsou konvenčně skrze zrušenou vyhlášku přiřazeny pod hlavu "ubytovací zařízení". Podívejme se na to blíže: * Stavební dělníci se mohou ubytovat v značně krátkodobé ubytování poskytujícícm zařízení. (Ve filmu ''The Box of Moonlight'' se Al Fountain a stavební dělníci ubytují v něčem jako hotelu, motelu či tak.) * Turisté se mohou ubytovat v hotelu, penzionu aj. * Rekreanti se mohou ubytovat v hotelu, penzioun aj. Je vyjasnit, zda každý rekreant je turista. * Škola v přírodě se může ubytovat v zařízením nabízejícím krátkodobé ubytování. * Účastníci "kurzu" jedné nuselské organizace se mohou někde krátkodobě ubytovat. Jsou to turisté? * Řidič kamionu se na dlouhé cestě může ubytovat v motelu. * Konference za jiným než turistickým účelem se může konat v hotelu. * Studenti se mohou ubytovat na kolejích. Koleje snad někdy ubytují i turisty, když mají právě studenti prázdniny. Pozor, že koleje do úzkého pojmu ubytovacího zařízení nespadnou. * Různé ubytovny snad ubytují dělníky. Jinými slovy ne každá ubytovna je turistická ubytovna. * Dlouhodobě nemocní jsou ubytováni v LDN. Vyšetřit, za to spadá pod "ubytovací zařízení". * Ubytovat lze někde též azylatny, i v hotelu (mezi související klíčová slova patří též uprchlík, migrant aj.) == Registr ubytovacích zařízení == Český statistický úřad vede něco, čemu říká Registr ubytovacích zařízení<ref>https://csu.gov.cz/ruz-cmet</ref>. V něm však patrně vede pouze to, čemu říká ''hromadná ubytovací zařízení'' (HUZ). Termín je vysvětlen např. zde: https://csu.gov.cz/jhc/co-jsou-hromadna-ubytovaci-zarizeni-a-kolik-jich-na-jihu-cech-mame; v definici se však věc omezuje na ta, které slouží cestovnímu ruchu. To potvrzuje nutnost hledět na definici a nespoléhat se na intuitivní čtení výrazu slovo po slovu; jistě by naivně i kolej byla ''hromadné'' ubytovací zařízení, dokud by byla vůbec ubytovací zařízení. Chtít transparentní název by bylo nepraktické; dostali bychom např. ''cestovnímu ruchu sloužící hromadná ubytovací zařízení'' (CRSHUZ), ne-li něco ještě delšího; chce-li někdo, pak třeba i ''cestoruchohromadnoubytozařízení'', že ano. Viz též https://csu.gov.cz/produkty/13-1133-06-za_rok_2005-zdroje_dat. == Otázky == * Je termín/slovní spojení "ubytovací zařízení" někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz "stavbou ubytovacího zařízení" ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín "stavba ubytovacího zařízení" je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]]. * Je termín "ubytování" někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD. * Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení "přechodné ubytování" (v ohýbaném tvaru "přechodného ubytování"), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''? * Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý''<ref>SSJČ, v [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=p%C5%99echodn%C3%BD+ IJP]</ref> (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. * Vyskytuje se termín "ubytovací zařízení", byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu "budova ubytovacího zařízení" (viz níže). * Co k otázce, zda se termín "ubytovací zařízení" vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže. * Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže. * Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], "budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů", [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&oldid=726062 autor Pyprilescu], * Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD. * Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] ("accommodation facility"), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: "type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure" skrze statement (dál rozbor zatím opouštím) * Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph126852 "Záhlaví: ubytovací zařízení"; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku "podniky" a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy * Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD. * Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]' * Definuje zákon, vyhláška apod. termín "svobodárna"? == Náměty == * Mohl bych citace místo rychlého "pre" nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny. * Mohl bych nějak zpracovat slovenskou vyhlášku: "vyhláška č. 277/2008 Z.z.". Ta sice není pro ČR závazná, ale pro orientaci může být zajímavá. Text zde: https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried. Využil jsem ji jako referenci pro některé druhy zařízení. * Mohl bych určit, jaká jiná "zařízení" existují. Školské zařízení? Stravovací zařízení? * Určit, co je "ubytovna", a jaké jiné ubytovny existují než ty turistické. IJP (SSČ, SSJČ): https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ubytovna; viz tamní kolokace slova "ubytovna". == Reference == <references /> == Odkazy == * [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená * [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu "ubytovací zařízení" v Seznamu] * [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz "hromadné ubytovací zařízení", jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení"; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí "©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena", z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje * [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce) * [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce "Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110"; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že "Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s", ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako "Asociace hotelů a restaurací České republiky"), ani slovo "copyright" ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako "31.1.2025", ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace * [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz * [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz * A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné fvj6ccdq2qz0ar5krau5qcgfqdtaunn 150622 150616 2026-10-20T10:44:02Z Dan Polansky 714 /* Registr ubytovacích zařízení */ 150622 wikitext text/x-wiki ''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem "ubytovací zařízení", zejména co přesně to je a naopak není, s tím, že definice a tím pádem pojmy s termínem spojené se mohou lišit podle účelu, za jakým jsou sestavené (slovo "pojem" zde užívám v souladu s IJP a Maternou a v nesouladu s jeho patrně většinovým užitím v právních textech). Autorem je Daniel Polanský.'' == Definice ubytovacího zařízení a příklady == První naivní definice je tato: : (1) zařízení vztahující se k ubytování Takovým zařízením je např. vysavač: je vhodné ho použít poté, co hosté hotelu vyklidí pokoj s kobercem na podlaze. Úžeji: : (2) zařízení sloužící ubytování To už je lepší. Genus zařízení je však víceznačný, přinejmenším mezi ''device''/''Gerät'' a ''facility''/''Einrichtung''; míněno je patrně to druhé. Slovo "ubytování" zde má být patrně v kontrastu k ''bydlení''. Nicméně se běžně říká, že někdo bydlí v hotelu. Odhaduji, že slovo "ubytování" bude mí tendenci k výzamu "dočasné ubytování", "krátkodobé ubytování", "přechodné ubytování" apod., jenže tyto výrazy, nejsou-li chápány jako pleonasmus, zadávají, že existuje i "trvalé ubytování". Výraz "trvalé ubytování" potvrzuje nejen [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22 hledání Googlem na celém webu] ale i [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz hledání specificky v doméně zakonyprolidi.cz] (kde nalezeno např. v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-369, což je zrušená vyhláška). Nalezeno je i např. následující použití[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/26-cdo-212-2005]: 'Soud prvního stupně dovodil, že na žalovanou nepřešlo užívací právo k předmětnému bytu podle § 179 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném do 30. 12. 1991 (dále jen „obč. zák. před novelou“), neboť tomu bránil charakter předmětného bytu určeného pro trvalé ubytování pracovníků OPBH P.' V něm se hovoří o ''trvalém ubytování'' v ''bytě''. Jiná definice se zaměřuje na druh místa (viz např. český Wikislovník): : (3) budova sloužící ubytování Jenže podle citací níže může být takovým zařízením i kemp, takže "dubova" je příliš úzké. Otázka dále je, zda je opravdu zařízení místo či spíše provozovatel tohoto místa (podobně "škola" je jednak organizace ale též budova). To lze ošetřit takto: : (4) místo (budova aj.) sloužící ubytování Tato definice pokryje i kemp. Pakliže bychom se však báli, že "ubytování" je příliš široké (což analýza výrazu "travlé ubytování" výše naznačuje/sugeruje), můžeme přidat "přechodné/krátkodobé". To by dalo toto: : (5) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování Kdo se může ubytovat. V českém Wikislovníku se v definici objevuje, že je ubytování určeno studetům či turistům ("budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů"). To je příliš úzké: ubytovat se může i zaměstnanec na služební cestě a kdoví, kdo jiný. Ostatně "budova nebo skupina budov" je příliš úzké jak uvedeno výše. Dobře. První dojem ve smyslu genus-differencia máme. Nyní je dobré pojem ukotvit pomocí příkladů či specifických případů. K tomu nám pomůže vyhláška citovaná níže, byť zrušená. Ta sice nejprve definuje termín "budova ubytovacího zařízení" a nikoli "ubytovací zařízení", ale vzápětí klasifikuje ''ubytovací zařízení'' (nebo to tvrdí). Mezi ubytovací zařízení patří, podle oné vyhlášky ale i podle slovenské vyhlášky (viz refky): * hotel<ref name=vop>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území]</ref><ref name=skvyh/> * motel<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * penzion<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * ubytovna<ref name=vop/> * kolej<ref name=vop/> * svobodárna<ref name=vop/> * internát<ref name=vop/> * kemp<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina chat vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina bungalovů vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/> * tábořiště<ref name=skvyh>[https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried Vyhláška 277/2008 Z.z. - , ktorou sa ustanovujú klasifikačné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaraďovaní do kategórií a tried úplné a aktuálne znenie | ASPI | Wolters Kluwer SR, s.r.o.]</ref> * apartmánový dům<ref name=skvyh/> * botel<ref name=skvyh/> * turistická ubytovna<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - místnost<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - objekt<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - prázdninový byt<ref name=skvyh/> A když někdo netrvá na definici typu genus-differencia a má rád ukotvení na příkladech, lze i takto: : (6) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj. Ale pozor. Jestliže zrušená vyhláška definovala zvlášť termín "budova ubytovacího zařízení" jako oddělený od "ubytovací zařízení", pak to naznačuje, že to nemusí být místo nýbrž provozovatel tohoto místa. To lze ošetřit takto: : (7) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo provozovatel tohoto místa To lze nazírat jako definice dvě, dvou entit: místa a jeho provozovatele. Z hlediska Wikidata by to byly dvě položky. Z hlediska jazykového slovníku lze někdy připustit takovouto disjunktivní definici. Dále: ASCS:hotel[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hotel] vede pouze ''podnik'' a nikoli budovu (ASSČ:hotel nejinak[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/hotel/0/27123]). Pak je otázka, zda onen provozovatel by neměl být zmíněn hned ze začátku definice jako vedoucí genus. To třeba takto: : (8) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo místo samotné No vzhledem k tomu, že mezi definicemi ze SSČ:zařízení[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD] je nejspíš aplikovatelná ta třetí (ta první vypadá, že je ve smyslu ''device''), bylo by i možné konec vypustit: "nebo místo samotné". Další otázka typická pro dobrou analýzu pojmů je po sporných či hračních případech. Tak se můžeme např. prát, zda domov důchodců/seniorů spadá pod hlavu "ubytovací zařízení" a nebo co dům s pečovatelskou službou či léčebna dlouhodobě nemocných (LDN). Další otázka je, zda kolej a internát opravdu spadají pod "přechodný" či "krátkodobý"; zrušená vyhláška přechodnost či krátkodobost nežádá a kolej a internát vede; slovenská vyhláška<ref name=skvyh/> si přechodnost v definici ubytovacího zařízení žádá a internát či kolej nevede; přechodnost si žádá i materiál ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Tyto pochyby by mohly vést k vypuštění internátu z příkladů v definici: : (9) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Tady je ale připomenout, že definice (a tím i pojem) může být podmíněná ''účelem'', za jakým je provedena. Například materiál na téma klasifikace ubytovacích zařízení v cestovním ruchu může pojímat věc úžeji než ona zrušená vyhláška; kolej a internát nepatří do cestovního ruchu, byť i tak jsou snad někdy využity. Což však nemění nic na tom, že definice 6) až 8) jsou špatně, pakliže internát se nebere jako poskytující ''přechodné'' či ''krátkodobé'' ubytování. Ještě jiný námět je, že zákon i zrušená vyhláška hovoří o "stavbě", nikoli "budově", a do stavby by se snad vešel i kemp, ale to nevím (most snad stavba je). Dále umožňují i část stavby. To vede k následujícímu návrhu. který rizikoaverzně ponechává "místo" pro případ, že by kemp přece jen nebyla stavba: : (10) provozovatel místa (stavby, její části aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Pořád mě trochu ještě irituje pochybnost, zda je stavba místo. Slovo "místo" se objevuje v definici/charakterizaci z oné podivně formátované stránky ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Uvidíme. pak mi ještě není jasné, zda se skupina chatek vejde pod hlavu stavba nebo je to skupina staveb -- definice z Wikislovníku připustila skupinu budov, ale je dost možné, že skupina budov se technicky administrativně (apod.) vejde pod hlavu stavba, jinak by zrušená vyhláška "skupinu" připustila; nevím. Analýza výše není nijak právně závazná. Právně závazné jsou pouze definice v zákonech, vyhláškách aj., a to patrně pouze v rámci daného zákona, vyhlášky aj. Pro textové citace z těchto viz níže. === Kolej jako ubytovací zařízení === Výše jsem zmínil, že při užší definici ubytovacího zařízení (studentská) kolej nemusí pod hlavu spadnout. Kolej pod hlavu "ubytovací zařízení" řadí jednak ona zrušená vyhláška citovaná níže. Dále tak činí článek [[W:Kolej (ubytovací zařízení)]] alespoň ve svém názvu. Dále tak činí skm.mendelu.cz<ref>https://skm.mendelu.cz/ubytovani/27989-ubytovaci-zarizeni</ref> a další[https://www.kolejeaks.cz/nabidka-ubytovani/stojanova-kolej/]. Oproti tomu je užit výraz "Koleje a ubytovací zařízení"[https://kmz.utb.cz/ubytovani/prehled-koleji/kolej-u6/] ze strany utb.cz, což naznačuje/sugeruje, že autor výrazu koleje mezi ubytovací zařízení nepočítá, byť tento druh důkazu nejspíš není konkluzivní. == Název pojmu v cizích jazycích == Německy se nabízí "Unterkunftseinrichtung" dle [[wikt: ubytovací zařízení]]. Hledání výrazu Googlem však nachází podezřele mnoho stránek v doméně cz. Bylo by vyšetřit, zda se to opravdu používá ze strany rodilých němekých mluvčích. Gemini mi poradil "Beherbergungsbetrieb" a skutečně existuje [[W:de:Beherbergungsbetrieb]], který klasifikuje různá ''Beherbergungsgewerbe'' s využitím zdroje DEHOGA<ref>https://web.archive.org/web/20150201011519/https://www.dehoga-bundesverband.de/zahlen-fakten/betriebsarten/</ref>; k slovu "Beherbergung" viz [https://www.dwds.de/wb/Beherbergung DWDS]. Viz též [https://www.dwds.de/wb/Beherbergungsbetrieb DWDS:Beherbergungsbetrieb], jehož definice pokrývá jak podnik tak budovu apod. Anglicky vede český Wikislovník "accomodation facility" ([[wikt: ubytovací zařízení]]). To má svou plauzibilitu; "ubytování" je "accommodation" např. dle Lingea<ref>https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ubytov%C3%A1n%C3%AD</ref>. A je-li hotel prototypem ubytovacího zařízení, a máme-li, že ''en:hotel'' je případem entity, která poskytuje ''en:accomodation'', potud dobré. Otázka je, jak jinak lze ještě přeložit "zařízení". Např. M-W:school[https://www.merriam-webster.com/dictionary/school] užívá v jedné ze svých definice "establishment", což mi nepřijde špatně pro nadhlavu pro hotel aj.; připomeňme, že ''pub'' je zkratka z ''public establishment''; dále pak M-W:hotel[https://www.merriam-webster.com/dictionary/hotel] má v genu ''establishment'' a užívá v definici slovo ''lodging'', což je přibližné synonymum pro ''accomodation'', co vím. To mě vede k námětu " lodging establishment" a WP např. píše "A motel, an abbreviation for "motor hotel", is a small-sized low-rise lodging establishment similar to a limited service, lower-cost hotel, [...]". Je otázka, zda ono "establishment" spíše ukazuje na organizaci, zatímco "facility" na budovu, místo aj. Na okraj dodávám, že M-W:school nevede budovu, zatímco SSČ:škola:2[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%A1kola] budovu vede. == Zákony a podobná uřední díla == === Způsob hledání === Pro zkoumání otázek, kde je definován či alespoň užit termín "ubytovací zařízení" v zákonech, vyhláškách apod., začněme hledáním: * [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: "ubytovací zařízení" site:zakonyprolidi.cz] Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano. Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení "stavba pro bydlení", kterému informační systém střídavě říká "pojem" či "termín" ("termin") je v URL. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají "pojem". Zde není definován termín "ubytovací zařízení" nýbrž "stavba ubytovacího zařízení"; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli. Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani === Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. === Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne): Pro účely této vyhlášky se rozumí a) '''stavbou pro bydlení''' 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, "zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])" Vyledávání výrazu "ubytování" v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení "přechodné ubytování", což nevyřečeně naznačuje, že existuje i "nepřechodné ubytování" či "trvalé ubytování", nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje. Moje syntaktické parsování bodu 4. z citace výše: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Jiné možné parsování: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména [...], vybavené pro poskytování přechodného ubytování. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, Pakliže to první parsování je "správně" (jak zamýšleno), proč je před "vybavené" čárka? Co se tu nedaří? === Zákon 283/2021 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] ("Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021") cituji (tučně ode mne): V tomto zákoně se dále rozumí a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry, d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání, e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci, [...] Na okraj: slovo "hotel" v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše. === Vyhláška 246/2001 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] ("Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001") cituji (tučně ode mne): (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2, b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2, c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek. Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní. === Zákon 89/2012 Sb. === Zákon 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (současné znění: https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89?zalozka=text), sice výraz "ubytovací zařízení" užívá, ale nedefinuje. Není jasné, že by se v zákoně směla užít definice z jiného zákona jako závazná; můj odhad: nikoli. K tomu, co je "ubytování", cituji: : "Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé." Tady se nikoli zcela explicitně říká, že ubytování = přechodný nájem. Tady zůstává neodpovězená otázka položená výše, jak prakticky konstruovat/chápat rozdíl mezi ''přechodný nájem'' a ''trvalý nájem'', byť otázku jsem položil v terminologii ''přechodné ubytování'' vs. ''trvalé ubytování''. === Další === Hledal jsem "ubytovací zařízení" i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&go=J%C3%ADt+na&ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu. == ČSN == Patrně existuje něco jako "ČSN 76 1110". Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: "Norma není platná". == Kdo se může ubytovat == V definici českého Wikislovníku ([[:wikt:ubytovací zařízení]]) se objevilo úzké pojetí toho, kdo se může ubytovat v těch druzích podniků/organizací, které jsou konvenčně skrze zrušenou vyhlášku přiřazeny pod hlavu "ubytovací zařízení". Podívejme se na to blíže: * Stavební dělníci se mohou ubytovat v značně krátkodobé ubytování poskytujícícm zařízení. (Ve filmu ''The Box of Moonlight'' se Al Fountain a stavební dělníci ubytují v něčem jako hotelu, motelu či tak.) * Turisté se mohou ubytovat v hotelu, penzionu aj. * Rekreanti se mohou ubytovat v hotelu, penzioun aj. Je vyjasnit, zda každý rekreant je turista. * Škola v přírodě se může ubytovat v zařízením nabízejícím krátkodobé ubytování. * Účastníci "kurzu" jedné nuselské organizace se mohou někde krátkodobě ubytovat. Jsou to turisté? * Řidič kamionu se na dlouhé cestě může ubytovat v motelu. * Konference za jiným než turistickým účelem se může konat v hotelu. * Studenti se mohou ubytovat na kolejích. Koleje snad někdy ubytují i turisty, když mají právě studenti prázdniny. Pozor, že koleje do úzkého pojmu ubytovacího zařízení nespadnou. * Různé ubytovny snad ubytují dělníky. Jinými slovy ne každá ubytovna je turistická ubytovna. * Dlouhodobě nemocní jsou ubytováni v LDN. Vyšetřit, za to spadá pod "ubytovací zařízení". * Ubytovat lze někde též azylatny, i v hotelu (mezi související klíčová slova patří též uprchlík, migrant aj.) == Registr ubytovacích zařízení == Český statistický úřad vede něco, čemu říká Registr ubytovacích zařízení<ref>https://csu.gov.cz/ruz-cmet</ref>. V něm však patrně vede pouze to, čemu říká ''hromadná ubytovací zařízení'' (HUZ). Termín je vysvětlen např. zde: https://csu.gov.cz/jhc/co-jsou-hromadna-ubytovaci-zarizeni-a-kolik-jich-na-jihu-cech-mame; v definici se však věc omezuje na ta, které slouží cestovnímu ruchu. To potvrzuje nutnost hledět na definici a nespoléhat se na intuitivní čtení výrazu slovo po slovu; jistě by naivně i kolej byla ''hromadné'' ubytovací zařízení, dokud by byla vůbec ubytovací zařízení. Chtít transparentní název by bylo nepraktické; dostali bychom např. ''cestovnímu ruchu sloužící hromadná ubytovací zařízení'' (CRSHUZ), ne-li něco ještě delšího; chce-li někdo, pak třeba i ''cestoruchohromadnoubytozařízení'', že ano. Viz též https://csu.gov.cz/produkty/13-1133-06-za_rok_2005-zdroje_dat. Pozor, že i koleje a internáty mohou spadnout do HUZ, dle https://csu.gov.cz/jhc/co-jsou-hromadna-ubytovaci-zarizeni-a-kolik-jich-na-jihu-cech-mame, avšak pod hlavou "jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují kapacitu pro cestovní ruch". Tedy je kolej HUZ nikoli qua ubytování pro studenty nýbrž qua zařízení nabízející i kapacitu pro cestovní ruch. Tolik můj výklad. Například jsou, dle [https://geodata.csu.gov.cz/portal/apps/experiencebuilder/experience/?id=8e5cc3708533452cbe4dae075c26ac93 mapové aplikace], "KOLEJE TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI" vedeny v kategorii Ostatní hromadná ubytovací zařízení. == Otázky == * Je termín/slovní spojení "ubytovací zařízení" někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz "stavbou ubytovacího zařízení" ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín "stavba ubytovacího zařízení" je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]]. * Je termín "ubytování" někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD. * Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení "přechodné ubytování" (v ohýbaném tvaru "přechodného ubytování"), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''? * Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý''<ref>SSJČ, v [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=p%C5%99echodn%C3%BD+ IJP]</ref> (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. * Vyskytuje se termín "ubytovací zařízení", byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu "budova ubytovacího zařízení" (viz níže). * Co k otázce, zda se termín "ubytovací zařízení" vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže. * Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže. * Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], "budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů", [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&oldid=726062 autor Pyprilescu], * Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD. * Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] ("accommodation facility"), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: "type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure" skrze statement (dál rozbor zatím opouštím) * Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph126852 "Záhlaví: ubytovací zařízení"; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku "podniky" a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy * Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD. * Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]' * Definuje zákon, vyhláška apod. termín "svobodárna"? == Náměty == * Mohl bych citace místo rychlého "pre" nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny. * Mohl bych nějak zpracovat slovenskou vyhlášku: "vyhláška č. 277/2008 Z.z.". Ta sice není pro ČR závazná, ale pro orientaci může být zajímavá. Text zde: https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried. Využil jsem ji jako referenci pro některé druhy zařízení. * Mohl bych určit, jaká jiná "zařízení" existují. Školské zařízení? Stravovací zařízení? * Určit, co je "ubytovna", a jaké jiné ubytovny existují než ty turistické. IJP (SSČ, SSJČ): https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ubytovna; viz tamní kolokace slova "ubytovna". == Reference == <references /> == Odkazy == * [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená * [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu "ubytovací zařízení" v Seznamu] * [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz "hromadné ubytovací zařízení", jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení"; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí "©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena", z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje * [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce) * [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce "Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110"; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že "Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s", ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako "Asociace hotelů a restaurací České republiky"), ani slovo "copyright" ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako "31.1.2025", ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace * [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz * [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz * A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné 13eywsd2l8xnouz2d1j9owz8e1grzci 150624 150622 2026-10-20T10:50:23Z Dan Polansky 714 /* Registr ubytovacích zařízení */ 150624 wikitext text/x-wiki ''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem "ubytovací zařízení", zejména co přesně to je a naopak není, s tím, že definice a tím pádem pojmy s termínem spojené se mohou lišit podle účelu, za jakým jsou sestavené (slovo "pojem" zde užívám v souladu s IJP a Maternou a v nesouladu s jeho patrně většinovým užitím v právních textech). Autorem je Daniel Polanský.'' == Definice ubytovacího zařízení a příklady == První naivní definice je tato: : (1) zařízení vztahující se k ubytování Takovým zařízením je např. vysavač: je vhodné ho použít poté, co hosté hotelu vyklidí pokoj s kobercem na podlaze. Úžeji: : (2) zařízení sloužící ubytování To už je lepší. Genus zařízení je však víceznačný, přinejmenším mezi ''device''/''Gerät'' a ''facility''/''Einrichtung''; míněno je patrně to druhé. Slovo "ubytování" zde má být patrně v kontrastu k ''bydlení''. Nicméně se běžně říká, že někdo bydlí v hotelu. Odhaduji, že slovo "ubytování" bude mí tendenci k výzamu "dočasné ubytování", "krátkodobé ubytování", "přechodné ubytování" apod., jenže tyto výrazy, nejsou-li chápány jako pleonasmus, zadávají, že existuje i "trvalé ubytování". Výraz "trvalé ubytování" potvrzuje nejen [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22 hledání Googlem na celém webu] ale i [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz hledání specificky v doméně zakonyprolidi.cz] (kde nalezeno např. v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-369, což je zrušená vyhláška). Nalezeno je i např. následující použití[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/26-cdo-212-2005]: 'Soud prvního stupně dovodil, že na žalovanou nepřešlo užívací právo k předmětnému bytu podle § 179 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném do 30. 12. 1991 (dále jen „obč. zák. před novelou“), neboť tomu bránil charakter předmětného bytu určeného pro trvalé ubytování pracovníků OPBH P.' V něm se hovoří o ''trvalém ubytování'' v ''bytě''. Jiná definice se zaměřuje na druh místa (viz např. český Wikislovník): : (3) budova sloužící ubytování Jenže podle citací níže může být takovým zařízením i kemp, takže "dubova" je příliš úzké. Otázka dále je, zda je opravdu zařízení místo či spíše provozovatel tohoto místa (podobně "škola" je jednak organizace ale též budova). To lze ošetřit takto: : (4) místo (budova aj.) sloužící ubytování Tato definice pokryje i kemp. Pakliže bychom se však báli, že "ubytování" je příliš široké (což analýza výrazu "travlé ubytování" výše naznačuje/sugeruje), můžeme přidat "přechodné/krátkodobé". To by dalo toto: : (5) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování Kdo se může ubytovat. V českém Wikislovníku se v definici objevuje, že je ubytování určeno studetům či turistům ("budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů"). To je příliš úzké: ubytovat se může i zaměstnanec na služební cestě a kdoví, kdo jiný. Ostatně "budova nebo skupina budov" je příliš úzké jak uvedeno výše. Dobře. První dojem ve smyslu genus-differencia máme. Nyní je dobré pojem ukotvit pomocí příkladů či specifických případů. K tomu nám pomůže vyhláška citovaná níže, byť zrušená. Ta sice nejprve definuje termín "budova ubytovacího zařízení" a nikoli "ubytovací zařízení", ale vzápětí klasifikuje ''ubytovací zařízení'' (nebo to tvrdí). Mezi ubytovací zařízení patří, podle oné vyhlášky ale i podle slovenské vyhlášky (viz refky): * hotel<ref name=vop>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území]</ref><ref name=skvyh/> * motel<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * penzion<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * ubytovna<ref name=vop/> * kolej<ref name=vop/> * svobodárna<ref name=vop/> * internát<ref name=vop/> * kemp<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina chat vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina bungalovů vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/> * tábořiště<ref name=skvyh>[https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried Vyhláška 277/2008 Z.z. - , ktorou sa ustanovujú klasifikačné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaraďovaní do kategórií a tried úplné a aktuálne znenie | ASPI | Wolters Kluwer SR, s.r.o.]</ref> * apartmánový dům<ref name=skvyh/> * botel<ref name=skvyh/> * turistická ubytovna<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - místnost<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - objekt<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - prázdninový byt<ref name=skvyh/> A když někdo netrvá na definici typu genus-differencia a má rád ukotvení na příkladech, lze i takto: : (6) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj. Ale pozor. Jestliže zrušená vyhláška definovala zvlášť termín "budova ubytovacího zařízení" jako oddělený od "ubytovací zařízení", pak to naznačuje, že to nemusí být místo nýbrž provozovatel tohoto místa. To lze ošetřit takto: : (7) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo provozovatel tohoto místa To lze nazírat jako definice dvě, dvou entit: místa a jeho provozovatele. Z hlediska Wikidata by to byly dvě položky. Z hlediska jazykového slovníku lze někdy připustit takovouto disjunktivní definici. Dále: ASCS:hotel[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hotel] vede pouze ''podnik'' a nikoli budovu (ASSČ:hotel nejinak[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/hotel/0/27123]). Pak je otázka, zda onen provozovatel by neměl být zmíněn hned ze začátku definice jako vedoucí genus. To třeba takto: : (8) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo místo samotné No vzhledem k tomu, že mezi definicemi ze SSČ:zařízení[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD] je nejspíš aplikovatelná ta třetí (ta první vypadá, že je ve smyslu ''device''), bylo by i možné konec vypustit: "nebo místo samotné". Další otázka typická pro dobrou analýzu pojmů je po sporných či hračních případech. Tak se můžeme např. prát, zda domov důchodců/seniorů spadá pod hlavu "ubytovací zařízení" a nebo co dům s pečovatelskou službou či léčebna dlouhodobě nemocných (LDN). Další otázka je, zda kolej a internát opravdu spadají pod "přechodný" či "krátkodobý"; zrušená vyhláška přechodnost či krátkodobost nežádá a kolej a internát vede; slovenská vyhláška<ref name=skvyh/> si přechodnost v definici ubytovacího zařízení žádá a internát či kolej nevede; přechodnost si žádá i materiál ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Tyto pochyby by mohly vést k vypuštění internátu z příkladů v definici: : (9) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Tady je ale připomenout, že definice (a tím i pojem) může být podmíněná ''účelem'', za jakým je provedena. Například materiál na téma klasifikace ubytovacích zařízení v cestovním ruchu může pojímat věc úžeji než ona zrušená vyhláška; kolej a internát nepatří do cestovního ruchu, byť i tak jsou snad někdy využity. Což však nemění nic na tom, že definice 6) až 8) jsou špatně, pakliže internát se nebere jako poskytující ''přechodné'' či ''krátkodobé'' ubytování. Ještě jiný námět je, že zákon i zrušená vyhláška hovoří o "stavbě", nikoli "budově", a do stavby by se snad vešel i kemp, ale to nevím (most snad stavba je). Dále umožňují i část stavby. To vede k následujícímu návrhu. který rizikoaverzně ponechává "místo" pro případ, že by kemp přece jen nebyla stavba: : (10) provozovatel místa (stavby, její části aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Pořád mě trochu ještě irituje pochybnost, zda je stavba místo. Slovo "místo" se objevuje v definici/charakterizaci z oné podivně formátované stránky ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Uvidíme. pak mi ještě není jasné, zda se skupina chatek vejde pod hlavu stavba nebo je to skupina staveb -- definice z Wikislovníku připustila skupinu budov, ale je dost možné, že skupina budov se technicky administrativně (apod.) vejde pod hlavu stavba, jinak by zrušená vyhláška "skupinu" připustila; nevím. Analýza výše není nijak právně závazná. Právně závazné jsou pouze definice v zákonech, vyhláškách aj., a to patrně pouze v rámci daného zákona, vyhlášky aj. Pro textové citace z těchto viz níže. === Kolej jako ubytovací zařízení === Výše jsem zmínil, že při užší definici ubytovacího zařízení (studentská) kolej nemusí pod hlavu spadnout. Kolej pod hlavu "ubytovací zařízení" řadí jednak ona zrušená vyhláška citovaná níže. Dále tak činí článek [[W:Kolej (ubytovací zařízení)]] alespoň ve svém názvu. Dále tak činí skm.mendelu.cz<ref>https://skm.mendelu.cz/ubytovani/27989-ubytovaci-zarizeni</ref> a další[https://www.kolejeaks.cz/nabidka-ubytovani/stojanova-kolej/]. Oproti tomu je užit výraz "Koleje a ubytovací zařízení"[https://kmz.utb.cz/ubytovani/prehled-koleji/kolej-u6/] ze strany utb.cz, což naznačuje/sugeruje, že autor výrazu koleje mezi ubytovací zařízení nepočítá, byť tento druh důkazu nejspíš není konkluzivní. == Název pojmu v cizích jazycích == Německy se nabízí "Unterkunftseinrichtung" dle [[wikt: ubytovací zařízení]]. Hledání výrazu Googlem však nachází podezřele mnoho stránek v doméně cz. Bylo by vyšetřit, zda se to opravdu používá ze strany rodilých němekých mluvčích. Gemini mi poradil "Beherbergungsbetrieb" a skutečně existuje [[W:de:Beherbergungsbetrieb]], který klasifikuje různá ''Beherbergungsgewerbe'' s využitím zdroje DEHOGA<ref>https://web.archive.org/web/20150201011519/https://www.dehoga-bundesverband.de/zahlen-fakten/betriebsarten/</ref>; k slovu "Beherbergung" viz [https://www.dwds.de/wb/Beherbergung DWDS]. Viz též [https://www.dwds.de/wb/Beherbergungsbetrieb DWDS:Beherbergungsbetrieb], jehož definice pokrývá jak podnik tak budovu apod. Anglicky vede český Wikislovník "accomodation facility" ([[wikt: ubytovací zařízení]]). To má svou plauzibilitu; "ubytování" je "accommodation" např. dle Lingea<ref>https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ubytov%C3%A1n%C3%AD</ref>. A je-li hotel prototypem ubytovacího zařízení, a máme-li, že ''en:hotel'' je případem entity, která poskytuje ''en:accomodation'', potud dobré. Otázka je, jak jinak lze ještě přeložit "zařízení". Např. M-W:school[https://www.merriam-webster.com/dictionary/school] užívá v jedné ze svých definice "establishment", což mi nepřijde špatně pro nadhlavu pro hotel aj.; připomeňme, že ''pub'' je zkratka z ''public establishment''; dále pak M-W:hotel[https://www.merriam-webster.com/dictionary/hotel] má v genu ''establishment'' a užívá v definici slovo ''lodging'', což je přibližné synonymum pro ''accomodation'', co vím. To mě vede k námětu " lodging establishment" a WP např. píše "A motel, an abbreviation for "motor hotel", is a small-sized low-rise lodging establishment similar to a limited service, lower-cost hotel, [...]". Je otázka, zda ono "establishment" spíše ukazuje na organizaci, zatímco "facility" na budovu, místo aj. Na okraj dodávám, že M-W:school nevede budovu, zatímco SSČ:škola:2[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%A1kola] budovu vede. == Zákony a podobná uřední díla == === Způsob hledání === Pro zkoumání otázek, kde je definován či alespoň užit termín "ubytovací zařízení" v zákonech, vyhláškách apod., začněme hledáním: * [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: "ubytovací zařízení" site:zakonyprolidi.cz] Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano. Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení "stavba pro bydlení", kterému informační systém střídavě říká "pojem" či "termín" ("termin") je v URL. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají "pojem". Zde není definován termín "ubytovací zařízení" nýbrž "stavba ubytovacího zařízení"; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli. Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani === Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. === Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne): Pro účely této vyhlášky se rozumí a) '''stavbou pro bydlení''' 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, "zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])" Vyledávání výrazu "ubytování" v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení "přechodné ubytování", což nevyřečeně naznačuje, že existuje i "nepřechodné ubytování" či "trvalé ubytování", nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje. Moje syntaktické parsování bodu 4. z citace výše: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Jiné možné parsování: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména [...], vybavené pro poskytování přechodného ubytování. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, Pakliže to první parsování je "správně" (jak zamýšleno), proč je před "vybavené" čárka? Co se tu nedaří? === Zákon 283/2021 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] ("Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021") cituji (tučně ode mne): V tomto zákoně se dále rozumí a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry, d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání, e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci, [...] Na okraj: slovo "hotel" v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše. === Vyhláška 246/2001 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] ("Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001") cituji (tučně ode mne): (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2, b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2, c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek. Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní. === Zákon 89/2012 Sb. === Zákon 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (současné znění: https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89?zalozka=text), sice výraz "ubytovací zařízení" užívá, ale nedefinuje. Není jasné, že by se v zákoně směla užít definice z jiného zákona jako závazná; můj odhad: nikoli. K tomu, co je "ubytování", cituji: : "Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé." Tady se nikoli zcela explicitně říká, že ubytování = přechodný nájem. Tady zůstává neodpovězená otázka položená výše, jak prakticky konstruovat/chápat rozdíl mezi ''přechodný nájem'' a ''trvalý nájem'', byť otázku jsem položil v terminologii ''přechodné ubytování'' vs. ''trvalé ubytování''. === Další === Hledal jsem "ubytovací zařízení" i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&go=J%C3%ADt+na&ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu. == ČSN == Patrně existuje něco jako "ČSN 76 1110". Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: "Norma není platná". == Kdo se může ubytovat == V definici českého Wikislovníku ([[:wikt:ubytovací zařízení]]) se objevilo úzké pojetí toho, kdo se může ubytovat v těch druzích podniků/organizací, které jsou konvenčně skrze zrušenou vyhlášku přiřazeny pod hlavu "ubytovací zařízení". Podívejme se na to blíže: * Stavební dělníci se mohou ubytovat v značně krátkodobé ubytování poskytujícícm zařízení. (Ve filmu ''The Box of Moonlight'' se Al Fountain a stavební dělníci ubytují v něčem jako hotelu, motelu či tak.) * Turisté se mohou ubytovat v hotelu, penzionu aj. * Rekreanti se mohou ubytovat v hotelu, penzioun aj. Je vyjasnit, zda každý rekreant je turista. * Škola v přírodě se může ubytovat v zařízením nabízejícím krátkodobé ubytování. * Účastníci "kurzu" jedné nuselské organizace se mohou někde krátkodobě ubytovat. Jsou to turisté? * Řidič kamionu se na dlouhé cestě může ubytovat v motelu. * Konference za jiným než turistickým účelem se může konat v hotelu. * Studenti se mohou ubytovat na kolejích. Koleje snad někdy ubytují i turisty, když mají právě studenti prázdniny. Pozor, že koleje do úzkého pojmu ubytovacího zařízení nespadnou. * Různé ubytovny snad ubytují dělníky. Jinými slovy ne každá ubytovna je turistická ubytovna. * Dlouhodobě nemocní jsou ubytováni v LDN. Vyšetřit, za to spadá pod "ubytovací zařízení". * Ubytovat lze někde též azylatny, i v hotelu (mezi související klíčová slova patří též uprchlík, migrant aj.) == Registr ubytovacích zařízení == Český statistický úřad (ČSÚ) vede něco, čemu říká Registr ubytovacích zařízení<ref>https://csu.gov.cz/ruz-cmet</ref>. V něm však patrně vede pouze to, čemu říká ''hromadná ubytovací zařízení'' (HUZ). Termín je vysvětlen např. zde: https://csu.gov.cz/jhc/co-jsou-hromadna-ubytovaci-zarizeni-a-kolik-jich-na-jihu-cech-mame; v definici se však věc omezuje na ta, které slouží cestovnímu ruchu. To potvrzuje nutnost hledět na definici a nespoléhat se na intuitivní čtení výrazu slovo po slovu; jistě by naivně i kolej byla ''hromadné'' ubytovací zařízení, dokud by byla vůbec ubytovací zařízení. Chtít transparentní název by bylo nepraktické; dostali bychom např. ''cestovnímu ruchu sloužící hromadná ubytovací zařízení'' (CRSHUZ), ne-li něco ještě delšího; chce-li někdo, pak třeba i ''cestoruchohromadnoubytozařízení'', že ano. Viz též https://csu.gov.cz/produkty/13-1133-06-za_rok_2005-zdroje_dat. Pozor, že i koleje a internáty mohou spadnout do HUZ, dle https://csu.gov.cz/jhc/co-jsou-hromadna-ubytovaci-zarizeni-a-kolik-jich-na-jihu-cech-mame, avšak pod hlavou "jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují kapacitu pro cestovní ruch". Tedy je kolej HUZ nikoli qua ubytování pro studenty nýbrž qua zařízení nabízející i kapacitu pro cestovní ruch. Tolik můj výklad. Například jsou, dle [https://geodata.csu.gov.cz/portal/apps/experiencebuilder/experience/?id=8e5cc3708533452cbe4dae075c26ac93 mapové aplikace], "KOLEJE TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI" vedeny v kategorii Ostatní hromadná ubytovací zařízení. Viz též https://csu.gov.cz/produkty/informace-o-seznamu-hromadnych-ubytovacich-zarizeni-kdfpvl3yu1 pro definici HUZ dle ČSÚ. == Otázky == * Je termín/slovní spojení "ubytovací zařízení" někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz "stavbou ubytovacího zařízení" ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín "stavba ubytovacího zařízení" je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]]. * Je termín "ubytování" někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD. * Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení "přechodné ubytování" (v ohýbaném tvaru "přechodného ubytování"), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''? * Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý''<ref>SSJČ, v [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=p%C5%99echodn%C3%BD+ IJP]</ref> (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. * Vyskytuje se termín "ubytovací zařízení", byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu "budova ubytovacího zařízení" (viz níže). * Co k otázce, zda se termín "ubytovací zařízení" vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže. * Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže. * Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], "budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů", [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&oldid=726062 autor Pyprilescu], * Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD. * Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] ("accommodation facility"), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: "type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure" skrze statement (dál rozbor zatím opouštím) * Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph126852 "Záhlaví: ubytovací zařízení"; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku "podniky" a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy * Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD. * Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]' * Definuje zákon, vyhláška apod. termín "svobodárna"? == Náměty == * Mohl bych citace místo rychlého "pre" nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny. * Mohl bych nějak zpracovat slovenskou vyhlášku: "vyhláška č. 277/2008 Z.z.". Ta sice není pro ČR závazná, ale pro orientaci může být zajímavá. Text zde: https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried. Využil jsem ji jako referenci pro některé druhy zařízení. * Mohl bych určit, jaká jiná "zařízení" existují. Školské zařízení? Stravovací zařízení? * Určit, co je "ubytovna", a jaké jiné ubytovny existují než ty turistické. IJP (SSČ, SSJČ): https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ubytovna; viz tamní kolokace slova "ubytovna". == Reference == <references /> == Odkazy == * [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená * [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu "ubytovací zařízení" v Seznamu] * [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz "hromadné ubytovací zařízení", jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení"; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí "©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena", z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje * [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce) * [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce "Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110"; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že "Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s", ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako "Asociace hotelů a restaurací České republiky"), ani slovo "copyright" ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako "31.1.2025", ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace * [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz * [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz * A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné d6zt956isjdkyt6zgqnaob8qbeggxsq 150625 150624 2026-10-20T11:18:58Z Dan Polansky 714 /* Registr ubytovacích zařízení */ 150625 wikitext text/x-wiki ''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem "ubytovací zařízení", zejména co přesně to je a naopak není, s tím, že definice a tím pádem pojmy s termínem spojené se mohou lišit podle účelu, za jakým jsou sestavené (slovo "pojem" zde užívám v souladu s IJP a Maternou a v nesouladu s jeho patrně většinovým užitím v právních textech). Autorem je Daniel Polanský.'' == Definice ubytovacího zařízení a příklady == První naivní definice je tato: : (1) zařízení vztahující se k ubytování Takovým zařízením je např. vysavač: je vhodné ho použít poté, co hosté hotelu vyklidí pokoj s kobercem na podlaze. Úžeji: : (2) zařízení sloužící ubytování To už je lepší. Genus zařízení je však víceznačný, přinejmenším mezi ''device''/''Gerät'' a ''facility''/''Einrichtung''; míněno je patrně to druhé. Slovo "ubytování" zde má být patrně v kontrastu k ''bydlení''. Nicméně se běžně říká, že někdo bydlí v hotelu. Odhaduji, že slovo "ubytování" bude mí tendenci k výzamu "dočasné ubytování", "krátkodobé ubytování", "přechodné ubytování" apod., jenže tyto výrazy, nejsou-li chápány jako pleonasmus, zadávají, že existuje i "trvalé ubytování". Výraz "trvalé ubytování" potvrzuje nejen [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22 hledání Googlem na celém webu] ale i [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz hledání specificky v doméně zakonyprolidi.cz] (kde nalezeno např. v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-369, což je zrušená vyhláška). Nalezeno je i např. následující použití[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/26-cdo-212-2005]: 'Soud prvního stupně dovodil, že na žalovanou nepřešlo užívací právo k předmětnému bytu podle § 179 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném do 30. 12. 1991 (dále jen „obč. zák. před novelou“), neboť tomu bránil charakter předmětného bytu určeného pro trvalé ubytování pracovníků OPBH P.' V něm se hovoří o ''trvalém ubytování'' v ''bytě''. Jiná definice se zaměřuje na druh místa (viz např. český Wikislovník): : (3) budova sloužící ubytování Jenže podle citací níže může být takovým zařízením i kemp, takže "dubova" je příliš úzké. Otázka dále je, zda je opravdu zařízení místo či spíše provozovatel tohoto místa (podobně "škola" je jednak organizace ale též budova). To lze ošetřit takto: : (4) místo (budova aj.) sloužící ubytování Tato definice pokryje i kemp. Pakliže bychom se však báli, že "ubytování" je příliš široké (což analýza výrazu "travlé ubytování" výše naznačuje/sugeruje), můžeme přidat "přechodné/krátkodobé". To by dalo toto: : (5) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování Kdo se může ubytovat. V českém Wikislovníku se v definici objevuje, že je ubytování určeno studetům či turistům ("budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů"). To je příliš úzké: ubytovat se může i zaměstnanec na služební cestě a kdoví, kdo jiný. Ostatně "budova nebo skupina budov" je příliš úzké jak uvedeno výše. Dobře. První dojem ve smyslu genus-differencia máme. Nyní je dobré pojem ukotvit pomocí příkladů či specifických případů. K tomu nám pomůže vyhláška citovaná níže, byť zrušená. Ta sice nejprve definuje termín "budova ubytovacího zařízení" a nikoli "ubytovací zařízení", ale vzápětí klasifikuje ''ubytovací zařízení'' (nebo to tvrdí). Mezi ubytovací zařízení patří, podle oné vyhlášky ale i podle slovenské vyhlášky (viz refky): * hotel<ref name=vop>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území]</ref><ref name=skvyh/> * motel<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * penzion<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * ubytovna<ref name=vop/> * kolej<ref name=vop/> * svobodárna<ref name=vop/> * internát<ref name=vop/> * kemp<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina chat vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina bungalovů vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/> * tábořiště<ref name=skvyh>[https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried Vyhláška 277/2008 Z.z. - , ktorou sa ustanovujú klasifikačné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaraďovaní do kategórií a tried úplné a aktuálne znenie | ASPI | Wolters Kluwer SR, s.r.o.]</ref> * apartmánový dům<ref name=skvyh/> * botel<ref name=skvyh/> * turistická ubytovna<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - místnost<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - objekt<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - prázdninový byt<ref name=skvyh/> A když někdo netrvá na definici typu genus-differencia a má rád ukotvení na příkladech, lze i takto: : (6) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj. Ale pozor. Jestliže zrušená vyhláška definovala zvlášť termín "budova ubytovacího zařízení" jako oddělený od "ubytovací zařízení", pak to naznačuje, že to nemusí být místo nýbrž provozovatel tohoto místa. To lze ošetřit takto: : (7) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo provozovatel tohoto místa To lze nazírat jako definice dvě, dvou entit: místa a jeho provozovatele. Z hlediska Wikidata by to byly dvě položky. Z hlediska jazykového slovníku lze někdy připustit takovouto disjunktivní definici. Dále: ASCS:hotel[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hotel] vede pouze ''podnik'' a nikoli budovu (ASSČ:hotel nejinak[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/hotel/0/27123]). Pak je otázka, zda onen provozovatel by neměl být zmíněn hned ze začátku definice jako vedoucí genus. To třeba takto: : (8) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo místo samotné No vzhledem k tomu, že mezi definicemi ze SSČ:zařízení[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD] je nejspíš aplikovatelná ta třetí (ta první vypadá, že je ve smyslu ''device''), bylo by i možné konec vypustit: "nebo místo samotné". Další otázka typická pro dobrou analýzu pojmů je po sporných či hračních případech. Tak se můžeme např. prát, zda domov důchodců/seniorů spadá pod hlavu "ubytovací zařízení" a nebo co dům s pečovatelskou službou či léčebna dlouhodobě nemocných (LDN). Další otázka je, zda kolej a internát opravdu spadají pod "přechodný" či "krátkodobý"; zrušená vyhláška přechodnost či krátkodobost nežádá a kolej a internát vede; slovenská vyhláška<ref name=skvyh/> si přechodnost v definici ubytovacího zařízení žádá a internát či kolej nevede; přechodnost si žádá i materiál ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Tyto pochyby by mohly vést k vypuštění internátu z příkladů v definici: : (9) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Tady je ale připomenout, že definice (a tím i pojem) může být podmíněná ''účelem'', za jakým je provedena. Například materiál na téma klasifikace ubytovacích zařízení v cestovním ruchu může pojímat věc úžeji než ona zrušená vyhláška; kolej a internát nepatří do cestovního ruchu, byť i tak jsou snad někdy využity. Což však nemění nic na tom, že definice 6) až 8) jsou špatně, pakliže internát se nebere jako poskytující ''přechodné'' či ''krátkodobé'' ubytování. Ještě jiný námět je, že zákon i zrušená vyhláška hovoří o "stavbě", nikoli "budově", a do stavby by se snad vešel i kemp, ale to nevím (most snad stavba je). Dále umožňují i část stavby. To vede k následujícímu návrhu. který rizikoaverzně ponechává "místo" pro případ, že by kemp přece jen nebyla stavba: : (10) provozovatel místa (stavby, její části aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Pořád mě trochu ještě irituje pochybnost, zda je stavba místo. Slovo "místo" se objevuje v definici/charakterizaci z oné podivně formátované stránky ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Uvidíme. pak mi ještě není jasné, zda se skupina chatek vejde pod hlavu stavba nebo je to skupina staveb -- definice z Wikislovníku připustila skupinu budov, ale je dost možné, že skupina budov se technicky administrativně (apod.) vejde pod hlavu stavba, jinak by zrušená vyhláška "skupinu" připustila; nevím. Analýza výše není nijak právně závazná. Právně závazné jsou pouze definice v zákonech, vyhláškách aj., a to patrně pouze v rámci daného zákona, vyhlášky aj. Pro textové citace z těchto viz níže. === Kolej jako ubytovací zařízení === Výše jsem zmínil, že při užší definici ubytovacího zařízení (studentská) kolej nemusí pod hlavu spadnout. Kolej pod hlavu "ubytovací zařízení" řadí jednak ona zrušená vyhláška citovaná níže. Dále tak činí článek [[W:Kolej (ubytovací zařízení)]] alespoň ve svém názvu. Dále tak činí skm.mendelu.cz<ref>https://skm.mendelu.cz/ubytovani/27989-ubytovaci-zarizeni</ref> a další[https://www.kolejeaks.cz/nabidka-ubytovani/stojanova-kolej/]. Oproti tomu je užit výraz "Koleje a ubytovací zařízení"[https://kmz.utb.cz/ubytovani/prehled-koleji/kolej-u6/] ze strany utb.cz, což naznačuje/sugeruje, že autor výrazu koleje mezi ubytovací zařízení nepočítá, byť tento druh důkazu nejspíš není konkluzivní. == Název pojmu v cizích jazycích == Německy se nabízí "Unterkunftseinrichtung" dle [[wikt: ubytovací zařízení]]. Hledání výrazu Googlem však nachází podezřele mnoho stránek v doméně cz. Bylo by vyšetřit, zda se to opravdu používá ze strany rodilých němekých mluvčích. Gemini mi poradil "Beherbergungsbetrieb" a skutečně existuje [[W:de:Beherbergungsbetrieb]], který klasifikuje různá ''Beherbergungsgewerbe'' s využitím zdroje DEHOGA<ref>https://web.archive.org/web/20150201011519/https://www.dehoga-bundesverband.de/zahlen-fakten/betriebsarten/</ref>; k slovu "Beherbergung" viz [https://www.dwds.de/wb/Beherbergung DWDS]. Viz též [https://www.dwds.de/wb/Beherbergungsbetrieb DWDS:Beherbergungsbetrieb], jehož definice pokrývá jak podnik tak budovu apod. Anglicky vede český Wikislovník "accomodation facility" ([[wikt: ubytovací zařízení]]). To má svou plauzibilitu; "ubytování" je "accommodation" např. dle Lingea<ref>https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ubytov%C3%A1n%C3%AD</ref>. A je-li hotel prototypem ubytovacího zařízení, a máme-li, že ''en:hotel'' je případem entity, která poskytuje ''en:accomodation'', potud dobré. Otázka je, jak jinak lze ještě přeložit "zařízení". Např. M-W:school[https://www.merriam-webster.com/dictionary/school] užívá v jedné ze svých definice "establishment", což mi nepřijde špatně pro nadhlavu pro hotel aj.; připomeňme, že ''pub'' je zkratka z ''public establishment''; dále pak M-W:hotel[https://www.merriam-webster.com/dictionary/hotel] má v genu ''establishment'' a užívá v definici slovo ''lodging'', což je přibližné synonymum pro ''accomodation'', co vím. To mě vede k námětu " lodging establishment" a WP např. píše "A motel, an abbreviation for "motor hotel", is a small-sized low-rise lodging establishment similar to a limited service, lower-cost hotel, [...]". Je otázka, zda ono "establishment" spíše ukazuje na organizaci, zatímco "facility" na budovu, místo aj. Na okraj dodávám, že M-W:school nevede budovu, zatímco SSČ:škola:2[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%A1kola] budovu vede. == Zákony a podobná uřední díla == === Způsob hledání === Pro zkoumání otázek, kde je definován či alespoň užit termín "ubytovací zařízení" v zákonech, vyhláškách apod., začněme hledáním: * [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: "ubytovací zařízení" site:zakonyprolidi.cz] Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano. Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení "stavba pro bydlení", kterému informační systém střídavě říká "pojem" či "termín" ("termin") je v URL. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají "pojem". Zde není definován termín "ubytovací zařízení" nýbrž "stavba ubytovacího zařízení"; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli. Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani === Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. === Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne): Pro účely této vyhlášky se rozumí a) '''stavbou pro bydlení''' 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, "zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])" Vyledávání výrazu "ubytování" v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení "přechodné ubytování", což nevyřečeně naznačuje, že existuje i "nepřechodné ubytování" či "trvalé ubytování", nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje. Moje syntaktické parsování bodu 4. z citace výše: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Jiné možné parsování: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména [...], vybavené pro poskytování přechodného ubytování. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, Pakliže to první parsování je "správně" (jak zamýšleno), proč je před "vybavené" čárka? Co se tu nedaří? === Zákon 283/2021 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] ("Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021") cituji (tučně ode mne): V tomto zákoně se dále rozumí a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry, d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání, e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci, [...] Na okraj: slovo "hotel" v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše. === Vyhláška 246/2001 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] ("Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001") cituji (tučně ode mne): (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2, b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2, c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek. Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní. === Zákon 89/2012 Sb. === Zákon 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (současné znění: https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89?zalozka=text), sice výraz "ubytovací zařízení" užívá, ale nedefinuje. Není jasné, že by se v zákoně směla užít definice z jiného zákona jako závazná; můj odhad: nikoli. K tomu, co je "ubytování", cituji: : "Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé." Tady se nikoli zcela explicitně říká, že ubytování = přechodný nájem. Tady zůstává neodpovězená otázka položená výše, jak prakticky konstruovat/chápat rozdíl mezi ''přechodný nájem'' a ''trvalý nájem'', byť otázku jsem položil v terminologii ''přechodné ubytování'' vs. ''trvalé ubytování''. === Další === Hledal jsem "ubytovací zařízení" i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&go=J%C3%ADt+na&ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu. == ČSN == Patrně existuje něco jako "ČSN 76 1110". Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: "Norma není platná". == Kdo se může ubytovat == V definici českého Wikislovníku ([[:wikt:ubytovací zařízení]]) se objevilo úzké pojetí toho, kdo se může ubytovat v těch druzích podniků/organizací, které jsou konvenčně skrze zrušenou vyhlášku přiřazeny pod hlavu "ubytovací zařízení". Podívejme se na to blíže: * Stavební dělníci se mohou ubytovat v značně krátkodobé ubytování poskytujícícm zařízení. (Ve filmu ''The Box of Moonlight'' se Al Fountain a stavební dělníci ubytují v něčem jako hotelu, motelu či tak.) * Turisté se mohou ubytovat v hotelu, penzionu aj. * Rekreanti se mohou ubytovat v hotelu, penzioun aj. Je vyjasnit, zda každý rekreant je turista. * Škola v přírodě se může ubytovat v zařízením nabízejícím krátkodobé ubytování. * Účastníci "kurzu" jedné nuselské organizace se mohou někde krátkodobě ubytovat. Jsou to turisté? * Řidič kamionu se na dlouhé cestě může ubytovat v motelu. * Konference za jiným než turistickým účelem se může konat v hotelu. * Studenti se mohou ubytovat na kolejích. Koleje snad někdy ubytují i turisty, když mají právě studenti prázdniny. Pozor, že koleje do úzkého pojmu ubytovacího zařízení nespadnou. * Různé ubytovny snad ubytují dělníky. Jinými slovy ne každá ubytovna je turistická ubytovna. * Dlouhodobě nemocní jsou ubytováni v LDN. Vyšetřit, za to spadá pod "ubytovací zařízení". * Ubytovat lze někde též azylatny, i v hotelu (mezi související klíčová slova patří též uprchlík, migrant aj.) == Registr ubytovacích zařízení == Český statistický úřad (ČSÚ) vede něco, čemu říká Registr ubytovacích zařízení<ref>https://csu.gov.cz/ruz-cmet</ref>. V něm však patrně vede pouze to, čemu říká ''hromadná ubytovací zařízení'' (HUZ). Termín je vysvětlen např. zde: https://csu.gov.cz/jhc/co-jsou-hromadna-ubytovaci-zarizeni-a-kolik-jich-na-jihu-cech-mame; v definici se však věc omezuje na ta, které slouží cestovnímu ruchu. To potvrzuje nutnost hledět na definici a nespoléhat se na intuitivní čtení výrazu slovo po slovu; jistě by naivně i kolej byla ''hromadné'' ubytovací zařízení, dokud by byla vůbec ubytovací zařízení. Chtít transparentní název by bylo nepraktické; dostali bychom např. ''cestovnímu ruchu sloužící hromadná ubytovací zařízení'' (CRSHUZ), ne-li něco ještě delšího; chce-li někdo, pak třeba i ''cestoruchohromadnoubytozařízení'', že ano. Viz též https://csu.gov.cz/produkty/13-1133-06-za_rok_2005-zdroje_dat. Pozor, že i koleje a internáty mohou spadnout do HUZ, dle https://csu.gov.cz/jhc/co-jsou-hromadna-ubytovaci-zarizeni-a-kolik-jich-na-jihu-cech-mame, avšak pod hlavou "jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují kapacitu pro cestovní ruch". Tedy je kolej HUZ nikoli qua ubytování pro studenty nýbrž qua zařízení nabízející i kapacitu pro cestovní ruch. Tolik můj výklad. Například jsou, dle [https://geodata.csu.gov.cz/portal/apps/experiencebuilder/experience/?id=8e5cc3708533452cbe4dae075c26ac93 mapové aplikace], "KOLEJE TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI" vedeny v kategorii Ostatní hromadná ubytovací zařízení. Viz též https://csu.gov.cz/produkty/informace-o-seznamu-hromadnych-ubytovacich-zarizeni-kdfpvl3yu1 pro definici HUZ dle ČSÚ. Definice HUZ je i zde: https://csu.gov.cz/metodika_casove_rady_cestovni_ruch#cru2. Tato definice na pohled vylučuje kempy (nemají ani pokoj ani apartmán). Stejné vyloučení je dle definice z https://csu.gov.cz/jhc/co-jsou-hromadna-ubytovaci-zarizeni-a-kolik-jich-na-jihu-cech-mame, kde však graf ukazuje i místa pro stany a karavany, takže je to nejspíš defekt a nikoli úsmysl. == Otázky == * Je termín/slovní spojení "ubytovací zařízení" někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz "stavbou ubytovacího zařízení" ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín "stavba ubytovacího zařízení" je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]]. * Je termín "ubytování" někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD. * Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení "přechodné ubytování" (v ohýbaném tvaru "přechodného ubytování"), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''? * Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý''<ref>SSJČ, v [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=p%C5%99echodn%C3%BD+ IJP]</ref> (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. * Vyskytuje se termín "ubytovací zařízení", byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu "budova ubytovacího zařízení" (viz níže). * Co k otázce, zda se termín "ubytovací zařízení" vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže. * Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže. * Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], "budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů", [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&oldid=726062 autor Pyprilescu], * Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD. * Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] ("accommodation facility"), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: "type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure" skrze statement (dál rozbor zatím opouštím) * Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph126852 "Záhlaví: ubytovací zařízení"; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku "podniky" a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy * Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD. * Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]' * Definuje zákon, vyhláška apod. termín "svobodárna"? == Náměty == * Mohl bych citace místo rychlého "pre" nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny. * Mohl bych nějak zpracovat slovenskou vyhlášku: "vyhláška č. 277/2008 Z.z.". Ta sice není pro ČR závazná, ale pro orientaci může být zajímavá. Text zde: https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried. Využil jsem ji jako referenci pro některé druhy zařízení. * Mohl bych určit, jaká jiná "zařízení" existují. Školské zařízení? Stravovací zařízení? * Určit, co je "ubytovna", a jaké jiné ubytovny existují než ty turistické. IJP (SSČ, SSJČ): https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ubytovna; viz tamní kolokace slova "ubytovna". == Reference == <references /> == Odkazy == * [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená * [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu "ubytovací zařízení" v Seznamu] * [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz "hromadné ubytovací zařízení", jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení"; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí "©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena", z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje * [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce) * [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce "Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110"; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že "Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s", ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako "Asociace hotelů a restaurací České republiky"), ani slovo "copyright" ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako "31.1.2025", ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace * [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz * [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz * A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné 1kci2yfxn5ll1buol1jdhr1omarsipk 150626 150625 2026-10-20T11:23:03Z Dan Polansky 714 /* Registr ubytovacích zařízení */ 150626 wikitext text/x-wiki ''Tato stránka má vyjasnit některé otázky související s termínem "ubytovací zařízení", zejména co přesně to je a naopak není, s tím, že definice a tím pádem pojmy s termínem spojené se mohou lišit podle účelu, za jakým jsou sestavené (slovo "pojem" zde užívám v souladu s IJP a Maternou a v nesouladu s jeho patrně většinovým užitím v právních textech). Autorem je Daniel Polanský.'' == Definice ubytovacího zařízení a příklady == První naivní definice je tato: : (1) zařízení vztahující se k ubytování Takovým zařízením je např. vysavač: je vhodné ho použít poté, co hosté hotelu vyklidí pokoj s kobercem na podlaze. Úžeji: : (2) zařízení sloužící ubytování To už je lepší. Genus zařízení je však víceznačný, přinejmenším mezi ''device''/''Gerät'' a ''facility''/''Einrichtung''; míněno je patrně to druhé. Slovo "ubytování" zde má být patrně v kontrastu k ''bydlení''. Nicméně se běžně říká, že někdo bydlí v hotelu. Odhaduji, že slovo "ubytování" bude mí tendenci k výzamu "dočasné ubytování", "krátkodobé ubytování", "přechodné ubytování" apod., jenže tyto výrazy, nejsou-li chápány jako pleonasmus, zadávají, že existuje i "trvalé ubytování". Výraz "trvalé ubytování" potvrzuje nejen [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22 hledání Googlem na celém webu] ale i [https://www.google.com/search?q=%22trval%C3%A9+ubytov%C3%A1n%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz hledání specificky v doméně zakonyprolidi.cz] (kde nalezeno např. v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-369, což je zrušená vyhláška). Nalezeno je i např. následující použití[https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/26-cdo-212-2005]: 'Soud prvního stupně dovodil, že na žalovanou nepřešlo užívací právo k předmětnému bytu podle § 179 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném do 30. 12. 1991 (dále jen „obč. zák. před novelou“), neboť tomu bránil charakter předmětného bytu určeného pro trvalé ubytování pracovníků OPBH P.' V něm se hovoří o ''trvalém ubytování'' v ''bytě''. Jiná definice se zaměřuje na druh místa (viz např. český Wikislovník): : (3) budova sloužící ubytování Jenže podle citací níže může být takovým zařízením i kemp, takže "dubova" je příliš úzké. Otázka dále je, zda je opravdu zařízení místo či spíše provozovatel tohoto místa (podobně "škola" je jednak organizace ale též budova). To lze ošetřit takto: : (4) místo (budova aj.) sloužící ubytování Tato definice pokryje i kemp. Pakliže bychom se však báli, že "ubytování" je příliš široké (což analýza výrazu "travlé ubytování" výše naznačuje/sugeruje), můžeme přidat "přechodné/krátkodobé". To by dalo toto: : (5) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování Kdo se může ubytovat. V českém Wikislovníku se v definici objevuje, že je ubytování určeno studetům či turistům ("budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů"). To je příliš úzké: ubytovat se může i zaměstnanec na služební cestě a kdoví, kdo jiný. Ostatně "budova nebo skupina budov" je příliš úzké jak uvedeno výše. Dobře. První dojem ve smyslu genus-differencia máme. Nyní je dobré pojem ukotvit pomocí příkladů či specifických případů. K tomu nám pomůže vyhláška citovaná níže, byť zrušená. Ta sice nejprve definuje termín "budova ubytovacího zařízení" a nikoli "ubytovací zařízení", ale vzápětí klasifikuje ''ubytovací zařízení'' (nebo to tvrdí). Mezi ubytovací zařízení patří, podle oné vyhlášky ale i podle slovenské vyhlášky (viz refky): * hotel<ref name=vop>[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území]</ref><ref name=skvyh/> * motel<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * penzion<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * ubytovna<ref name=vop/> * kolej<ref name=vop/> * svobodárna<ref name=vop/> * internát<ref name=vop/> * kemp<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina chat vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/><ref name=skvyh/> * skupina bungalovů vybavená pro přechodné ubytování (moje interpretace víceznačné specifikace)<ref name=vop/> * tábořiště<ref name=skvyh>[https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried Vyhláška 277/2008 Z.z. - , ktorou sa ustanovujú klasifikačné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaraďovaní do kategórií a tried úplné a aktuálne znenie | ASPI | Wolters Kluwer SR, s.r.o.]</ref> * apartmánový dům<ref name=skvyh/> * botel<ref name=skvyh/> * turistická ubytovna<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - místnost<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - objekt<ref name=skvyh/> * ubytování v soukromí - prázdninový byt<ref name=skvyh/> A když někdo netrvá na definici typu genus-differencia a má rád ukotvení na příkladech, lze i takto: : (6) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj. Ale pozor. Jestliže zrušená vyhláška definovala zvlášť termín "budova ubytovacího zařízení" jako oddělený od "ubytovací zařízení", pak to naznačuje, že to nemusí být místo nýbrž provozovatel tohoto místa. To lze ošetřit takto: : (7) místo (budova aj.) sloužící přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo provozovatel tohoto místa To lze nazírat jako definice dvě, dvou entit: místa a jeho provozovatele. Z hlediska Wikidata by to byly dvě položky. Z hlediska jazykového slovníku lze někdy připustit takovouto disjunktivní definici. Dále: ASCS:hotel[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hotel] vede pouze ''podnik'' a nikoli budovu (ASSČ:hotel nejinak[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/hotel/0/27123]). Pak je otázka, zda onen provozovatel by neměl být zmíněn hned ze začátku definice jako vedoucí genus. To třeba takto: : (8) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, internát, kemp aj., nebo místo samotné No vzhledem k tomu, že mezi definicemi ze SSČ:zařízení[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD] je nejspíš aplikovatelná ta třetí (ta první vypadá, že je ve smyslu ''device''), bylo by i možné konec vypustit: "nebo místo samotné". Další otázka typická pro dobrou analýzu pojmů je po sporných či hračních případech. Tak se můžeme např. prát, zda domov důchodců/seniorů spadá pod hlavu "ubytovací zařízení" a nebo co dům s pečovatelskou službou či léčebna dlouhodobě nemocných (LDN). Další otázka je, zda kolej a internát opravdu spadají pod "přechodný" či "krátkodobý"; zrušená vyhláška přechodnost či krátkodobost nežádá a kolej a internát vede; slovenská vyhláška<ref name=skvyh/> si přechodnost v definici ubytovacího zařízení žádá a internát či kolej nevede; přechodnost si žádá i materiál ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Tyto pochyby by mohly vést k vypuštění internátu z příkladů v definici: : (9) provozovatel místa (budovy aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Tady je ale připomenout, že definice (a tím i pojem) může být podmíněná ''účelem'', za jakým je provedena. Například materiál na téma klasifikace ubytovacích zařízení v cestovním ruchu může pojímat věc úžeji než ona zrušená vyhláška; kolej a internát nepatří do cestovního ruchu, byť i tak jsou snad někdy využity. Což však nemění nic na tom, že definice 6) až 8) jsou špatně, pakliže internát se nebere jako poskytující ''přechodné'' či ''krátkodobé'' ubytování. Ještě jiný námět je, že zákon i zrušená vyhláška hovoří o "stavbě", nikoli "budově", a do stavby by se snad vešel i kemp, ale to nevím (most snad stavba je). Dále umožňují i část stavby. To vede k následujícímu návrhu. který rizikoaverzně ponechává "místo" pro případ, že by kemp přece jen nebyla stavba: : (10) provozovatel místa (stavby, její části aj.) sloužícího k přechodnému/krátkodobému ubytování, jako je hotel, penzion, kemp aj., nebo místo samotné Pořád mě trochu ještě irituje pochybnost, zda je stavba místo. Slovo "místo" se objevuje v definici/charakterizaci z oné podivně formátované stránky ministerstva<ref>https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni</ref>. Uvidíme. pak mi ještě není jasné, zda se skupina chatek vejde pod hlavu stavba nebo je to skupina staveb -- definice z Wikislovníku připustila skupinu budov, ale je dost možné, že skupina budov se technicky administrativně (apod.) vejde pod hlavu stavba, jinak by zrušená vyhláška "skupinu" připustila; nevím. Analýza výše není nijak právně závazná. Právně závazné jsou pouze definice v zákonech, vyhláškách aj., a to patrně pouze v rámci daného zákona, vyhlášky aj. Pro textové citace z těchto viz níže. === Kolej jako ubytovací zařízení === Výše jsem zmínil, že při užší definici ubytovacího zařízení (studentská) kolej nemusí pod hlavu spadnout. Kolej pod hlavu "ubytovací zařízení" řadí jednak ona zrušená vyhláška citovaná níže. Dále tak činí článek [[W:Kolej (ubytovací zařízení)]] alespoň ve svém názvu. Dále tak činí skm.mendelu.cz<ref>https://skm.mendelu.cz/ubytovani/27989-ubytovaci-zarizeni</ref> a další[https://www.kolejeaks.cz/nabidka-ubytovani/stojanova-kolej/]. Oproti tomu je užit výraz "Koleje a ubytovací zařízení"[https://kmz.utb.cz/ubytovani/prehled-koleji/kolej-u6/] ze strany utb.cz, což naznačuje/sugeruje, že autor výrazu koleje mezi ubytovací zařízení nepočítá, byť tento druh důkazu nejspíš není konkluzivní. == Název pojmu v cizích jazycích == Německy se nabízí "Unterkunftseinrichtung" dle [[wikt: ubytovací zařízení]]. Hledání výrazu Googlem však nachází podezřele mnoho stránek v doméně cz. Bylo by vyšetřit, zda se to opravdu používá ze strany rodilých němekých mluvčích. Gemini mi poradil "Beherbergungsbetrieb" a skutečně existuje [[W:de:Beherbergungsbetrieb]], který klasifikuje různá ''Beherbergungsgewerbe'' s využitím zdroje DEHOGA<ref>https://web.archive.org/web/20150201011519/https://www.dehoga-bundesverband.de/zahlen-fakten/betriebsarten/</ref>; k slovu "Beherbergung" viz [https://www.dwds.de/wb/Beherbergung DWDS]. Viz též [https://www.dwds.de/wb/Beherbergungsbetrieb DWDS:Beherbergungsbetrieb], jehož definice pokrývá jak podnik tak budovu apod. Anglicky vede český Wikislovník "accomodation facility" ([[wikt: ubytovací zařízení]]). To má svou plauzibilitu; "ubytování" je "accommodation" např. dle Lingea<ref>https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ubytov%C3%A1n%C3%AD</ref>. A je-li hotel prototypem ubytovacího zařízení, a máme-li, že ''en:hotel'' je případem entity, která poskytuje ''en:accomodation'', potud dobré. Otázka je, jak jinak lze ještě přeložit "zařízení". Např. M-W:school[https://www.merriam-webster.com/dictionary/school] užívá v jedné ze svých definice "establishment", což mi nepřijde špatně pro nadhlavu pro hotel aj.; připomeňme, že ''pub'' je zkratka z ''public establishment''; dále pak M-W:hotel[https://www.merriam-webster.com/dictionary/hotel] má v genu ''establishment'' a užívá v definici slovo ''lodging'', což je přibližné synonymum pro ''accomodation'', co vím. To mě vede k námětu " lodging establishment" a WP např. píše "A motel, an abbreviation for "motor hotel", is a small-sized low-rise lodging establishment similar to a limited service, lower-cost hotel, [...]". Je otázka, zda ono "establishment" spíše ukazuje na organizaci, zatímco "facility" na budovu, místo aj. Na okraj dodávám, že M-W:school nevede budovu, zatímco SSČ:škola:2[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%A1kola] budovu vede. == Zákony a podobná uřední díla == === Způsob hledání === Pro zkoumání otázek, kde je definován či alespoň užit termín "ubytovací zařízení" v zákonech, vyhláškách apod., začněme hledáním: * [https://www.google.com/search?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22+site%3Azakonyprolidi.cz Google: "ubytovací zařízení" site:zakonyprolidi.cz] Motivace/rationale: e-sbirka.gov.cz snad není Googlem indexovaná, zatímco zakonyprolidi.cz ano. Hledání https://e-sbirka.gov.cz/vyhledavani?uf=ubytovac%C3%AD%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD najde dotčené dokumenty, ale neukáže jejich textové části. Pakliže by dokumenty byly dostupné v prostotextové podobě ke stažení (jsou?), je přímočaré pomocí grepu aj. v nich najít, co hledáme, a to i s ukázáním textového kontextu. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270879 nabízí hledání slovního spojení "stavba pro bydlení", kterému informační systém střídavě říká "pojem" či "termín" ("termin") je v URL. https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/POJMREJ/termin/270925?f=%22stavba%20ubytovac%C3%ADho%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 nachází hledaný termín, kterému říkají "pojem". Zde není definován termín "ubytovací zařízení" nýbrž "stavba ubytovacího zařízení"; to první může být organizace/právnická osoba, přijde mi, to druhé nikoli. Vstupem do tohoto vyhledávání je toto: https://e-sbirka.gov.cz/czechvoc/vyhledavani === Zrušená vyhláška 501/2006 Sb. === Cituji z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-501 501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (tučně ode mne): Pro účely této vyhlášky se rozumí a) '''stavbou pro bydlení''' 1. '''bytový dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, 2. '''rodinný dům''', ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, b) '''stavbou pro rodinnou rekreaci''' stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, c) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. '''hotel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. '''motel''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. '''penzion''', kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Podle https://e-sbirka.gov.cz/sb/2006/501?zalozka=text byla vyhláška zrušena, "zrušeno 1. 1. 2024 ([https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb.])" Vyledávání výrazu "ubytování" v této vyhlášce nenašlo žádnou definici tohoto výrazu. Našlo nicméně slovní spojení "přechodné ubytování", což nevyřečeně naznačuje, že existuje i "nepřechodné ubytování" či "trvalé ubytování", nicméně naznačuje neznamená skutečně myslí či jasně specifikuje. Moje syntaktické parsování bodu 4. z citace výše: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Jiné možné parsování: 4. '''ostatní ubytovací zařízení''', kterými jsou zejména [...], vybavené pro poskytování přechodného ubytování. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, Pakliže to první parsování je "správně" (jak zamýšleno), proč je před "vybavené" čárka? Co se tu nedaří? === Zákon 283/2021 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2021/283?zalozka=text 283/2021 Sb. v e-sbirka] ("Zákon stavební zákon Vyhlášeno 29. 7. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 124/2021") cituji (tučně ode mne): V tomto zákoně se dále rozumí a) '''budovou''' nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, b) '''bytovým domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, c) '''rodinným domem''' stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry, d) '''přístupností''' vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání, e) '''stavbou ubytovacího zařízení''' stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci, [...] Na okraj: slovo "hotel" v textu nenacházím; patrně zde není definováno, kde definováno však bylo ve vyhlášce výše. === Vyhláška 246/2001 Sb. === Z [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2001/246?zalozka=text 246/2001 Sb. v e-sbirka] ("Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001") cituji (tučně ode mne): (7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí a) '''stavbou pro shromažďování většího počtu osob''' – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2, b) '''stavbou pro obchod''' – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2, c) '''stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace''' – stavba nebo její část určená k užívání 1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, 2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo 3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, d) '''stavbou ubytovacího zařízení''' – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek. Zdejší definice žádá ubytování ''přechodné'' a dále žádá kapacitu ''více než 20 lůžek''; ani jedno [[#Zákon 283/2021 Sb.|zákon 283/2021 Sb.]] nečiní. === Zákon 89/2012 Sb. === Zákon 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (současné znění: https://e-sbirka.gov.cz/sb/2012/89?zalozka=text), sice výraz "ubytovací zařízení" užívá, ale nedefinuje. Není jasné, že by se v zákoně směla užít definice z jiného zákona jako závazná; můj odhad: nikoli. K tomu, co je "ubytování", cituji: : "Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé." Tady se nikoli zcela explicitně říká, že ubytování = přechodný nájem. Tady zůstává neodpovězená otázka položená výše, jak prakticky konstruovat/chápat rozdíl mezi ''přechodný nájem'' a ''trvalý nájem'', byť otázku jsem položil v terminologii ''přechodné ubytování'' vs. ''trvalé ubytování''. === Další === Hledal jsem "ubytovací zařízení" i ve Wikizdrojích[https://cs.wikisource.org/w/index.php?search=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD&go=J%C3%ADt+na&ns0=1] a tam to našlo výskyty v Občanském zákoníku, který jsem čerstvě updatoval: [[S:Občanský zákoník (2012)]]. Ten obsahuje výskytů řadu. == ČSN == Patrně existuje něco jako "ČSN 76 1110". Podle https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-76-1110-761110-226863.html však platí: "Norma není platná". == Kdo se může ubytovat == V definici českého Wikislovníku ([[:wikt:ubytovací zařízení]]) se objevilo úzké pojetí toho, kdo se může ubytovat v těch druzích podniků/organizací, které jsou konvenčně skrze zrušenou vyhlášku přiřazeny pod hlavu "ubytovací zařízení". Podívejme se na to blíže: * Stavební dělníci se mohou ubytovat v značně krátkodobé ubytování poskytujícícm zařízení. (Ve filmu ''The Box of Moonlight'' se Al Fountain a stavební dělníci ubytují v něčem jako hotelu, motelu či tak.) * Turisté se mohou ubytovat v hotelu, penzionu aj. * Rekreanti se mohou ubytovat v hotelu, penzioun aj. Je vyjasnit, zda každý rekreant je turista. * Škola v přírodě se může ubytovat v zařízením nabízejícím krátkodobé ubytování. * Účastníci "kurzu" jedné nuselské organizace se mohou někde krátkodobě ubytovat. Jsou to turisté? * Řidič kamionu se na dlouhé cestě může ubytovat v motelu. * Konference za jiným než turistickým účelem se může konat v hotelu. * Studenti se mohou ubytovat na kolejích. Koleje snad někdy ubytují i turisty, když mají právě studenti prázdniny. Pozor, že koleje do úzkého pojmu ubytovacího zařízení nespadnou. * Různé ubytovny snad ubytují dělníky. Jinými slovy ne každá ubytovna je turistická ubytovna. * Dlouhodobě nemocní jsou ubytováni v LDN. Vyšetřit, za to spadá pod "ubytovací zařízení". * Ubytovat lze někde též azylatny, i v hotelu (mezi související klíčová slova patří též uprchlík, migrant aj.) == Registr ubytovacích zařízení == Český statistický úřad (ČSÚ) vede něco, čemu říká Registr ubytovacích zařízení<ref>https://csu.gov.cz/ruz-cmet</ref>. V něm však patrně vede pouze to, čemu říká ''hromadná ubytovací zařízení'' (HUZ). Termín je vysvětlen např. zde: https://csu.gov.cz/jhc/co-jsou-hromadna-ubytovaci-zarizeni-a-kolik-jich-na-jihu-cech-mame; v definici se však věc omezuje na ta, které slouží cestovnímu ruchu. To potvrzuje nutnost hledět na definici a nespoléhat se na intuitivní čtení výrazu slovo po slovu; jistě by naivně i kolej byla ''hromadné'' ubytovací zařízení, dokud by byla vůbec ubytovací zařízení. Chtít transparentní název by bylo nepraktické; dostali bychom např. ''cestovnímu ruchu sloužící hromadná ubytovací zařízení'' (CRSHUZ), ne-li něco ještě delšího; chce-li někdo, pak třeba i ''cestoruchohromadnoubytozařízení'', že ano. Viz též https://csu.gov.cz/produkty/13-1133-06-za_rok_2005-zdroje_dat. Pozor, že i koleje a internáty mohou spadnout do HUZ, dle https://csu.gov.cz/jhc/co-jsou-hromadna-ubytovaci-zarizeni-a-kolik-jich-na-jihu-cech-mame, avšak pod hlavou "jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují kapacitu pro cestovní ruch". Tedy je kolej HUZ nikoli qua ubytování pro studenty nýbrž qua zařízení nabízející i kapacitu pro cestovní ruch. Tolik můj výklad. Například jsou, dle [https://geodata.csu.gov.cz/portal/apps/experiencebuilder/experience/?id=8e5cc3708533452cbe4dae075c26ac93 mapové aplikace], "KOLEJE TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI" vedeny v kategorii Ostatní hromadná ubytovací zařízení. Viz též https://csu.gov.cz/produkty/informace-o-seznamu-hromadnych-ubytovacich-zarizeni-kdfpvl3yu1 pro definici HUZ dle ČSÚ. Definice HUZ je i zde: https://csu.gov.cz/metodika_casove_rady_cestovni_ruch#cru2. Tato definice na pohled vylučuje kempy (nemají ani pokoj ani apartmán). Stejné vyloučení je dle definice z https://csu.gov.cz/jhc/co-jsou-hromadna-ubytovaci-zarizeni-a-kolik-jich-na-jihu-cech-mame, kde však graf ukazuje i místa pro stany a karavany, takže je to nejspíš defekt a nikoli úsmysl. Ještě k https://csu.gov.cz/huz-cmet: zde se píše "© Český statistický úřad (ČSÚ) | 2026 Aktualizováno dne: 13. 05. 2021", což jsou podle mě dva defekty: 1) když je stránka z roku 2021, těžko může být copyright z roku 2026; 2) není mi známo, že by podle českého autorského práva mohla právnická osoba být nositelkou copyrightu (třeba tomu nerozumím). == Otázky == * Je termín/slovní spojení "ubytovací zařízení" někde definován v zákoně? Níže je definovám (ohýbaný) výraz "stavbou ubytovacího zařízení" ve vyhlášce, což však není zákon. Avšak termín "stavba ubytovacího zařízení" je definována v zákoně: [[#Zákon 283/2021 Sb.]]. * Je termín "ubytování" někde definován v zákoně, vyhlášce apod.? TBD. * Vzhledem k tomu, že se v zákoně, vyhlášce apod. vyskytuje slovní spojení "přechodné ubytování" (v ohýbaném tvaru "přechodného ubytování"), lze nějak podložit/substanciovat, že existuje pro účel zákona, vyhlášky apod. i ''ubytování'', které ''není přechodné''? * Jak konstruovat termín ''přechodného'' ubytování? Obecně jazykově stojí ''přechodný'' (transient, temporary) v kontrastu k ''trvalý''<ref>SSJČ, v [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=p%C5%99echodn%C3%BD+ IJP]</ref> (permanent), kde to druhé však neznamená věčný (eternal). Je tedy i ubytování např. na koleji na jeden rok či několik let ''přechodné''? Porovnejme u pracovních smluv kontrast mezi ''na dobu určitou'' a ''na dobu neurčitou''. * Vyskytuje se termín "ubytovací zařízení", byť by i bez definice, v českých zákonech? Ano, např. v novém občanského zákoně (viz níže); je však nalezen též jako podtermín termínu "budova ubytovacího zařízení" (viz níže). * Co k otázce, zda se termín "ubytovací zařízení" vyskytuje v českých zákonech, napoví Wikidzroje, s vědomím, že ty pokrývají české zákony neúplně? Viz níže. * Co jsou nejlepší online odkazy k tématu? Viz níže. * Jak definuje termín Wikislovník? Cituji: [[:wikt:ubytovací zařízení]], "budova nebo skupina budov, která slouží k ubytování turistů nebo studentů", [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ubytovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD&oldid=726062 autor Pyprilescu], * Ve vztahu k definici z Wikislovníku výše: je to skutečně budova/skupina budov nebo je to spíš právnická osoba? Nebo to může být obojí? Jestliže by např. hotel byl druh ubytovacího zařízení, pak ale hotel je ambiguózně budova a právnická osoba. TBD. * Jak to pojímá Wikidata? [[D:Q48835818]] ("accommodation facility"), subclass of [[D:Q13226383]] (facility), kde: "type of object including place, equipment, service, artificial object, infrastructure" skrze statement (dál rozbor zatím opouštím) * Jak to pojímají české autoritní zdroje ve smyslu knihovnictví? NK ČR AUT: https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph126852 "Záhlaví: ubytovací zařízení"; zde se lze skrze nadřazený termín prokliknout na položku "podniky" a to by vedlo na právnickou osobu spíše než na budovu/budovy * Je k dispozici prostotextový informační systém či zipový archiv ke stažení, který obsahuje všechny zákony, vyhlášky, rozhodnutí nejvyššího soudu aj.? Vysázen by byl metodami prostého textu; žádné HTML či URL. Užíván by byl Unixím způsobem, tedy pomocí grep (Windows: findstr), less (Windows: more nebo i Notepad) aj. Mohl by být ve formátu UTF-8. TBD. * Na okraj (relevance: klasifikací ubyt.zař. snad poskytla jakási norma ČSN): pod jakou licencí a jakým způsobem jsou k dispozici normy ČSN? Viz též [[W:ČSN#Právní ochrana]], odkud cituji: 'Jakožto úřední díla jsou normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem. Práva obdobná autorským jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[2] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. [...]' * Definuje zákon, vyhláška apod. termín "svobodárna"? == Náměty == * Mohl bych citace místo rychlého "pre" nějak hezky vysázet. Musel bych se naučit, jak říct list itemům, jakým stylem mají být sázeny. * Mohl bych nějak zpracovat slovenskou vyhlášku: "vyhláška č. 277/2008 Z.z.". Ta sice není pro ČR závazná, ale pro orientaci může být zajímavá. Text zde: https://www.aspi.sk/products/lawText/1/67372/1/2/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried/vyhlaska-c-277-2008-zz-ktorou-sa-ustanovuju-klasifikacne-znaky-na-ubytovacie-zariadenia-pri-ich-zaradovani-do-kategorii-a-tried. Využil jsem ji jako referenci pro některé druhy zařízení. * Mohl bych určit, jaká jiná "zařízení" existují. Školské zařízení? Stravovací zařízení? * Určit, co je "ubytovna", a jaké jiné ubytovny existují než ty turistické. IJP (SSČ, SSJČ): https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ubytovna; viz tamní kolokace slova "ubytovna". == Reference == <references /> == Odkazy == * [[W:Ubytovací zařízení]] --- žádné řádkové ani jiné reference; diskuzní stránka je nevytvořená * [https://search.seznam.cz/?q=%22ubytovac%C3%AD+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%22 Vyhledávání výrazu "ubytovací zařízení" v Seznamu] * [https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/pro-profesionaly/certifikace-v-cr/certifikace-ubytovacich-zarizeni Certifikace ubytovacích zařízení], .mmr.gov.cz -- začíná definicí či definici připomínající větou; užívá výraz "hromadné ubytovací zařízení", jež by intuitivně dával kontrast k ubytovací zařízení"; neuvádí autory ani datum publikace; uvádí "©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena", z čehož je implikováno, že právnická osoba může být nositelkou autorských práv, což mě udivuje * [https://mmr.gov.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace- OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2010–2012], mmr.gov.cz (v URL je písmenkosalát; verzálky jsou v titulu na čelní stránce) * [https://hotelstars.cz/Upload/2025/01/31/kompletni-metodika-2025-2030.pdf OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY – ČSN 76 1110 2025–2030 DOPLŇUJÍCÍ METODIKA], hotelstars.cz a na další stránce "Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky - doplňující metodika k ČSN 76 1110"; dokument nevede ani autora (z poslední stránky lze odhadnout, že "Asociace hotelů a restaurací České republiky z.s", ale to je právnická osoba, nebo hotelstars.cz, která se vede na úvodná stránce jako "Asociace hotelů a restaurací České republiky"), ani slovo "copyright" ani datum publikace, které lze odhadnout z URL jako "31.1.2025", ale to je pouze datum uploadu, nikoli nutně publikace * [https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-q344641---5tfH7iJf/oficialni-jednotna-klasifikace-ubytovani Oficiální jednotná klasifikace ubytování v soukromí], mze.gov.cz * [https://is.ucp.cz/th/n2irz/Diplomova_prace_-_Aneta_Jandova_Archive.pdf Identifikace rozdílů v povolovacím procesu - ubytovací zařízení vs. bytový dům], diplomová práce, Bc. Aneta Jandová, 2022, is.ucp.cz * A další odkazy využité v těle textu, ale sem neumístěné b3uzwgs211ef7wuaid60q7qe5hcffs1