Wikicesty cswikivoyage https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.11 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikicesty Diskuse k Wikicestám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 4 845 22454 22432 2026-07-19T11:54:41Z Matěj Suchánek 229 /* Pískoviště modulů */ odpověď 22454 wikitext text/x-wiki __NEWSECTIONLINK__ {{/Hlavička}} '''Starší diskuze naleznete zde:''' * Z let 2013-2019: [[Wikivoyage:Na rozcestí/Archiv|Archiv 2013-2019]] * Z let 2020-2025: [[Wikivoyage:Na rozcestí/Archiv 2|Archiv 2020-2025]] == Prodloužení práv správce a správce rozhraní == Ahoj, na Wikicestách jsem momentálně správce včetně správce rozhraní. Tato oprávnění jsem opět dostal pouze na omezenou dobu. Pro prodloužení je potřeba mít opět souhlas od komunity. Pokud tedy souhlasíte s prodloužením, tak připojte svůj souhlas s podpisem. Děkuji. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 3. 2. 2026, 22:04 (CET) :Rád podporuji. [[Uživatel:Blahma|Blahma]] ([[Diskuse s uživatelem:Blahma|diskuse]]) 3. 2. 2026, 23:51 (CET) :Samozřejmě souhlasím. [[Uživatel:Hugo|Hugo]] ([[Diskuse s uživatelem:Hugo|diskuse]]) 4. 2. 2026, 04:17 (CET) :Pro. --[[Uživatel:Venca24|Venca24]] ([[Diskuse s uživatelem:Venca24|diskuse]]) 4. 2. 2026, 09:58 (CET) :Souhlasím. [[Uživatel:Strepon|Strepon]] ([[Diskuse s uživatelem:Strepon|diskuse]]) 4. 2. 2026, 19:13 (CET) :Souhlasím [[Uživatel:OndraMix|OndraMix]] ([[Diskuse s uživatelem:OndraMix|diskuse]]) 7. 2. 2026, 21:06 (CET) Prodlouženo. Děkuji. --[[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 16. 2. 2026, 15:06 (CET) == Žádost o práva bota == Dobrý den, jak mohu na Wikicestách požádat i práva bota? Provozuji robota na české Wikipedii (účet [[w:Wikipedista:HenrykSiudaBot|HenrykSiudaBot]]), editace jsou prováděny manuálně v [[w:Wikipedie:AutoWikiBrowser|AWB]], a rád bych jej využíval i na Wikicestách, pokud by to bylo možné. S pozdravem [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:44 (CEST) :Dobrý den, bohužel u těchto malých projektů to funguje trochu jinak než u velkých jako např. česká Wikipedie. Nejdříve je potřeba, aby se na tom shodla komunita (prostě ty souhlasy jako mám výše), a v případě úspěchu zažádat přímo u Wikimedie. Já mám momentálně na Wikicestách nejvyšší oprávnění a přesto to nemůžu nastavit. Každopádně pokud budeš provádět změny manuálně v AWB, tak asi nebude nikomu vadit, že tvůj účet nemá příznak bota. Tady nejsou tak striktní pravidla. V každém případě by bylo ale vhodné, pokud by takových editací najednou nebylo mnoho najednou, aby se k tomu mohl někdo vyjádřit. Také by bylo vhodné, abyste před robotickými úpravami získal o něco víc zkušeností na tomto projektu (nebo to tady konzultoval). Přece jenom jsou tady některé věci řešeny trochu jinak než na Wikipedii. Stránka [[Krnov]] vypadá velice dobře. Díky! Snad jen jedna drobnost: Tady se tak netlačí na to, aby byla místa detailně kategorizována administrativně do okresů. Sice aktuálně je to rozdělené alespoň do krajů, ale myšlenka ideální kategorizace je podle obecného označení turistických oblastí, jako např.: Šumava, Slovácko, Jeseníky, Jižní Morava, Moravský kras, ... Prostě známým neřeknu, že pojedu do "okresu Děčín", ale do "Českého Švýcarska". :Jinak já oprávnění bota mám, tak nějaké velké hromadné úpravy můžu dělat já. :Každopádně jsme rádi, za každého aktivního editora Wikicest a těšíme se na další příspěvky :) [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 29. 4. 2026, 10:15 (CEST) ::OK. Děkuji za pochvalu stránky. (-: [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:25 (CEST) == žádost o posouzení == Zdravím vás, chtěl bych od vás posouzení možnosti vkládat do "průvodce" odkaz na youtube videa. Na tomto youtube.com projektu pracuji výhradně zdarma a tedy není komerčním projektem a chtěl bych vližit odkaz na vide pojednávající o článku ke kterému se přímo vztahuje tedy např. k heslu Dobřichovice vložit odkaz na konkrétní díl Dobřichovice z youtube kanálu Limíkovy střípky z cest. Jsem přímým autorem videí a kolega, který zpracovává hudbu a zvuk je s tím srozuměn. Osobně pořizuji videozáběry navštívených míst, stříhám, kompletuji, zajišťuji text komentáře i komentář je mnou čtený takže mohu říci, že autorská práva jiných subjektů nejsou dotčena. Obdobně již spolupracuji např se serverem hrady.cz a opravdu mi jde jen o to, abych čtenářům wikipedie pomohl získat ucelený obraz o zmiňovaném místě s dostatkem ověřených informací. Prosím posuďte tuto žádost a pokud byste chtěli vidět některý z dílů, prosím navštivte uvedený youtube.kanál Limíkovy střípky z cest, kde je v současné době volně přístupných 72 jednotlivých dílů. Opakuji, že to není komerční projekt a z videí mi neplynou žádné finanční prostředky a ani jiné výhody. Předem děkuji za posouzení S přátelským pozdravem a přáním příjemného dne Roman "Limík" Lazák [[Uživatel:Limajs|Limajs]] ([[Diskuse s uživatelem:Limajs|diskuse]]) 11. 5. 2026, 16:13 (CEST) :Také vás zdravím, z mého pohledu by taková videa mohla být vhodným doplněním textových informací. Na několik videí jsem se podíval a opravdu tam není nic, co by narušovalo princip Wikicest. Já bych sice spíš upřednostnil kratší videa, např. jen 2-3 minuty, na základě by se čtenář mohl rozhodnout, jestli je to místo pro něho zajímavé nebo ne a měl by stručný přehled zajímavých míst. Tato delší videa jsou spíš k tomu, že čtenář už ví, že do daného místa pojede, a chce se dozvědět něco víc. Obdivuju množství vašich videí na Youtube. Jen se mně v nich těžko orientuje, když jsou pojmenované jen jako řada dílů. Existuje nějaká možnost, jak najít konkrétní videa např. pro Šumavu, Kroměříž, něco z jižní Moravy apod.? :Předpokládám, že videa budete vkládat do sekce Externí odkazy. Pokud by se náhodou v budoucnu rozhodlo, že tato videa se sem nehodí, tak jejich odstranění bude jednodušší. :Za mě tedy souhlasím s vkládáním těchto videí, ale vyčkejte prosím alespoň do začátku příštího týdne, jestli se k tomu vyjádří někdo jiný. Do té doby můžete přidat vaše video do jednoho článku jako příklad. :Přeji hodně cestovatelských zážitků! [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 12. 5. 2026, 12:09 (CEST) ::Zdravím, nikdo se zatím neozval. Mohu požádat o bližší upřesnění, kde zde na Wikicestách naleznu jednotlivá místa. Matě pravdu, že bych raději vkládal konkrétní díl ke konkrétnímu místu v Externích odkazech, ale přiznám se, že jsem je zde, na Wikicestách nikde nenašel a nebo, byť nerad přiznám, "Že asi blbě hledám. " K té obtížné orientaci v dílech, kterou jste zmínil jen mohu dodat, že bych to jen obtížně předělával a možná to byla již v počátcích kanálu nedomyšlená záležitost, ale teď už je to docela zajetý systém. Nicméně mohu se pokusit ještě vymyslet nějaké upřesnění. Děkuji za odpověď Limajs - Roman Lazák [[Uživatel:Limajs|Limajs]] ([[Diskuse s uživatelem:Limajs|diskuse]]) 18. 5. 2026, 16:02 (CEST) :::Předem chci upozornit, že i když je tu popsáno přes 600 míst, tak pořád je to mnohem méně článků, než je na Wikipedii. Proto určitě hodně z nich na Wikicestách zatím nenajdete a vzniknou až časem. Velká část článků jsou jednotlivé země, které vás asi nezajímají. Zajímat vás bude hlavně druhá velká část, a to jsou česká města. Konkrétních hor nebo památek najdete jen málo. Obvykle jsou informace o památce součástí článku o městě, kde leží. :::* Jednotlivá místa je možné vyhledat klasicky přes vyhledávací pole v záhlaví stránky. :::* Na libovolné stránky konkrétního místa jsou obvykle odkazy na místa v okolí. To je vhodné, když chcete postupovat postupně, např. [[Šumava]]. :::* Pro systematické doplňování se může hodit seznam stránek, který je v kategorii, kterou naleznete v zápatí stránky, např. [[:Kategorie:Jihočeský kraj]]. :::* Pokud chcete seznam opravdu všech stránek, tak je na tomto odkazu https://cs.wikivoyage.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:V%C5%A1echny_str%C3%A1nky :::* Pokud chcete jakoby mapu s místy, tak to je taky možné, ale postup je málo intuitivní. Na libovolné stránce klikněte na souřadnice s modrým špendlíkem. Otevře se mapa. Posunutím, přiblížením, oddálením si najděte oblast, která vás zajímá, např. i celé Česko. Pak klikněte dole na tlačítko "Zobrazit články v okolí". Tím se v mapě zobrazí jednotlivá místa s články. :::Opravdu ale doporučuju vložit odkaz nejdřív do jednoho článku, abychom na to případně mohli zareagovat nebo vylepšit. Teprve pak vložit klidně desítky takových odkazů. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 18. 5. 2026, 16:37 (CEST) == Přesuny stránek na Wikicesty? == Zdravím vespolek. Chvíli jsem hledal, zda na Wikicestách nemáte nějakou nástěnku správců nebo seznam importérů, ale protože jsem nic nenalezl, píšu sem: na koho se obrátit, když na jiném Wikiprojektu vznikne stránka, která by se hodila k přesunu sem, nebo přinejmenším jako základ stránky k dalšímu rozpracování? Konkrétně jde o stránku [[v:Katalánsko]], která nám vznikla na Wikiverzitě a přinejmenším můj zdejších poměrů neznalý pohled by ji spíše viděl tady. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 6. 2026, 23:02 (CEST) :Určitě podle mě vhodnější na Wikicesty než na Wikiverzitu, ale asi by se to hodilo trochu upravit podle zdejších zvyklostí.-- [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 12. 6. 2026, 15:33 (CEST) ::Ohledně úpravy podle zdejších zvyklostí nepomohu, ten dotaz výše byl můj první příspěvek na Wikicestách, ale doufám, že někdo zdejší toho bude schopen, anebo případně i mne odkažte na nějaký návod, a pokusím se s tím pomoci. Nejdřív ale potřebuji nějakého zdejšího importéra, tedy někoho, kdo má oprávnění přesouvat sem stránky z jiných projektů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 12. 6. 2026, 15:53 (CEST) :::No to já bohužel nemám, kolega @[[Uživatel:LiMr|LiMr]] to však určitě bude moci provést. :::Přeji hezký den, -- [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 12. 6. 2026, 16:02 (CEST) :S přesunem souhlasím. Souhlasím také s tím, že bude potřeba stránku trochu upravit, ale to už by se tady nějak udělalo. Bohužel ale nejsem importér a tyto malé projekty vlastní importéry nemají. Nevím, jestli by mělo smysl to zkusit přímo přes Wikipedii, kde nějací importéři jsou, ale možná nemají oprávnění na jiné projekty. Správné řešení je, že by se mělo požádat o přesun u stewardů (???), kteří řeší takové větší věci, které lokální uživatelé nemůžou udělat. :A nebo zvolit výrazně snadnější způsob, který ale nebude úplně čistý. A tím je vytvoření nového článku na Wikicestách a smazání na Wikiverzitě. Nejedná o nějaký kvalitní článek s bohatou nebo důležitou historií, tak by to nemuselo vadit. Případně teď článek na Wikicestách vytvořit a smazání na Wikiverzitě udělat až později ve smyslu, že to tam nepatří. Vím, že je to obcházení systému, ale u jednoho malého článku to snad fakt vadit nebude. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 12. 6. 2026, 17:41 (CEST) ::Taky bych řekl, že to bude v pořádku. [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 12. 6. 2026, 17:43 (CEST) ::: Hm, já bych asi spíš zkusil nejdřív zjistit, jak by měl fungovat takovýhle import od nás k vám. Máte například na Wikicestách svého byrokrata? --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 12. 6. 2026, 17:51 (CEST) ::::Myslím, že ne. [https://cs.wikivoyage.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=&wpdate=&tagfilter=&subtype=&wpFormIdentifier=logeventslist&excludetempacct=1] [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 12. 6. 2026, 17:56 (CEST) ::::: Poslal jsem mejl s prosbou o pomoc či radu [[Uživatel:Martin Urbanec|Martinu Urbancovi]], tedy počkejme teď chvíli na jeho odpověď. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 12:45 (CEST) ::::::Hotovo & importováno: [[Katalánsko]]. [[Uživatel:Martin Urbanec|Martin Urbanec]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Urbanec|diskuse]]) 14. 6. 2026, 16:46 (CEST) :Meziprojektové importy může dělat správce cílového projektu. Já takto čas od času jako správce wikiknih občas odklidím něco z Wikipedie (a jako správce na Wikipedii to pak smažu). --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 13. 6. 2026, 12:52 (CEST) ::Aha, tak to se omlouvám za zmatkování, já myslel, že jsou to oddělená oprávnění (sám také občas něco importuji na Wikiverzitu). Pak tedy prosím [[Uživatel:LiMr|LiMr]], aby to zkusil: [[Speciální:Importovat stránky]]. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 13:10 (CEST) :::Máš pravdu, že mám možnosti importu. Už jsem to našel, ale nejsou tam všechny zdrojové projekty, ze kterých je možné to importovat. Kromě Wikipedie (i v jiných jazycích) jsou tam jen commons, meta a incubator. Tedy Wikiverzita tam není. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 13. 6. 2026, 13:10 (CEST) ::::Nemáš tam na výběr písmeno '''v''' (to je Wiki'''v'''erzita)? Pak tedy počkejme na odpověď od Martina Urbance. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 13:39 (CEST) :::::No, jo, máme to omezené ( https://cs.wikivoyage.org/w/api.php?action=paraminfo&modules=import ) :::::To asi bude chtít formální žádost přes Phabricator ... ale i u té by mohlo pomoci, když ji zadá někdo důvěryhodný. :::::Jde o to napsat tam žádost tohoto typu: https://phabricator.wikimedia.org/T22996 --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 13. 6. 2026, 14:23 (CEST) ::::Pak by tam tu žádost mohl napsat [[Uživatel:LiMr|LiMr]] jakožto zdejší správce. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 14:38 (CEST) ::Jak píše @[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] a @[[Uživatel:LiMr|LiMr]]. Importovat jde pouze z projektů, které jsou uvedené v seznamu. Pokud se tady shodneme, že chceme přidat importy ze všech cs sesterských projektů, stačí vyplnit na Phabricatoru a není problém zařídit. Stránky z libovolných projektů mohou skrz import XML importovat stewardi globálně, což jsem zde učinil: [[Katalánsko]]. Ať se daří, [[Uživatel:Martin Urbanec|Martin Urbanec]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Urbanec|diskuse]]) 14. 6. 2026, 16:47 (CEST) :Díky! Ohledně žádosti na Phabricator to přenechám [[Uživatel:LiMr|LiMr]]. A pokud mě někdo zdejší trochu navede, rád pomohu se začleněním importované stránky do Wikicest. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 14. 6. 2026, 18:58 (CEST) == Nové ikonky == Všiml jsem si že se změnily na Wikicestách ikonky jak přidat téma, upozornění, oznámení, diskuse, zmínit uživatele, atd. Proč ke změně došlo? [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 18. 6. 2026, 17:56 (CEST) :Ikonky se změnily napříč projekty (nejen na Wikicestách); zdá se, že vývojáři prostě jen nasadili novější vzhled různých ikonek, minimálně tedy u Vectoru 2022, který používám já. Musím říct, že se mi změny docela líbí. :) --<font face="Trebuchet MS"><b>[[Uživatel:V0lkanic|<span style="color:#32CD32">V0lkanic</span>]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|<span style="color:#000000">(diskuse)</span>]]</b></font> 19. 6. 2026, 00:47 (CEST) ::Mě více méně také. (-: [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 19. 6. 2026, 14:21 (CEST) :Většina těchto vizuálních změn probíhá opravdu plošně u všech projektů. Toto je změna, která šla vidět i na první pohled u běžných uživatelů a změna proběhla hladce. Jsem rád, že to nezpůsobilo problémy. :Já jsem před několika měsíci řešil problém, že zmizely asi skoro všechny ikony u šablony {{Š|Bod}} a některých dalších speciálních šablon Wikicest. Důvodem byla změna výchozích velikostí předrasterzovaných ikon. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 8. 7. 2026, 11:31 (CEST) == Šablona Cedule == Zdravím. Šablona {{Š|Cedule}} stále ještě používá TemplateStyles. Šlo by kód z [[Šablona:Cedule/styles.css|přidružené CSS šablony]] přesunout a sloučit s [[MediaWiki:common.css]]? Pak by už nebylo TemplateStyles v dané šabloně zapotřebí a fungovalo by i přirážení cedulí k sobě. Toto dočasné řešení jsem udělal během doby, kdy byly Wikicesty ještě v inkubátoru, jelikož editace tamního common.css by byla celkem složitá a já potřeboval vytvořit funkční šablonu pro cedule. Stránky a soubory ve jmenném prostoru MediaWiki editovat nemohu a nemohl jsem ani editovat common.css v rámci testovací wiki v inkubátoru (s prefixem <code>Wy/cs/</code>). Proto jsem se uchýlil k dočasnému řešení pomocí TemplateStyles. [[Uživatel:Polda18|Polda18]] ([[Diskuse s uživatelem:Polda18|diskuse]]) 13. 7. 2026, 12:53 (CEST) :Další diskusi lze také vést na [[Diskuse k MediaWiki:common.css|diskusní stránce common.css]], případně na [[Diskuse k šabloně:Cedule|diskusní stránce šablony]]. Obě stránky mám ve sledovaných, dostanu odpovědi všude. — [[Uživatel:Polda18|Polda18]] ([[Diskuse s uživatelem:Polda18|diskuse]] • [[Speciální:Příspěvky/Polda18|příspěvky]]) 13. 7. 2026, 15:45 (CEST) == Pískoviště modulů == Zdravím. Chtěl bych se zeptat, zda existuje něco na způsob pískoviště modulů. Můj nápad byl si na Miraheze vytvořit testovací wiki, kde bych mohl moduly pro české Wikicesty a mezislovanskou Wikipedii vyvíjet a testovat, a tak jsem položil na [[miraheze:Talk:Content Policy#Can I create a test wiki for testing modules that I create for Wikipedia?|Miraheze Meta Wiki]] dotaz, zda by bylo možné takovou wiki vytvořit, a bylo mi doporučeno, abych zkusil využít nějaké dostupné možnosti pískoviště modulů zde na této wiki. — [[Uživatel:Polda18|Polda18]] ([[Diskuse s uživatelem:Polda18|diskuse]] • [[Speciální:Příspěvky/Polda18|příspěvky]]) 16. 7. 2026, 09:05 (CEST) :Proč nezkusit jít na [[testwiki:|test wiki]] či [[test2wiki:|test2 wiki]]? --[[Uživatel:Matěj Suchánek|Matěj Suchánek]] ([[Diskuse s uživatelem:Matěj Suchánek|diskuse]]) 19. 7. 2026, 13:54 (CEST) np5edqfrmqn4n7gtodtt0k9zpyzpl8x 0 1854 22451 22297 2026-07-18T12:40:52Z LiMr 96 /* Odkazy */ +1 22451 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Mühlviertel''' je část Horního Rakouska ležící severně od [[Dunaj|Dunaje]], která je pojmenovaná po řekách Große Mühl a Kleine Mühl. Je to tedy část [[Rakousko|Rakouska]] ležící jižně od [[Jihočeský kraj|jižních Čech]], až po město [[Linec]]. S výjimkou úrodné Machlandské nížiny na jihovýchodě je celý Mühlviertel nízkým pohořím, geologicky součástí Českého masivu. Mühlviertel leží v srdci bavorské dialektové oblasti. == Turistické regiony == Mühlviertel se dělí na následující turistické regiony: [[Šumava]], Mühlviertelské alpské pastviny, Mühlviertelské jádro, Přírodní park Mühlviertel a Sterngartlerský region == Větší místa == * [[Bad Leonfelden]] * [[Freistadt]] == Doprava == Síť veřejné dopravy se skládá převážně z autobusů. Existují také dvě železniční tratě: Mühlkreisbahn a Summerauer Bahn. První z nich začíná v Linci-Urfahr na stanici Linz Urfahr, běžně nazývané také Mühlkreisbahnhof, a končí v Aigen-Schlägel. Druhá je Summerauer Bahn, která začíná na hlavním nádraží v Linci, vede přes Freistadt k českým hranicím a nabízí také spojení do [[České Budějovice|Českých Budějovic]] Spojení lze kdykoli najít pomocí online jízdního řádu Hornorakouského dopravního sdružení (OÖVV). Vzhledem k tomu, že se mnoho památek a ubytování nachází mimo hlavní trasy, je obvykle nejvhodnějším dopravním prostředkem soukromý automobil. === Summerauer Bahn === Summerauer Bahn byla původně otevřena v roce 1871 pro nákladní dopravu a jako nástupce koněspřežné dráhy [[Linec]]-[[České Budějovice]]. Dnes spojuje železniční trať Hlavní nádraží v Linci s Českými Budějovicemi jako jednokolejná hlavní trať, která prochází i regionem Mühlviertel. === Mühlkreisbahn === Železnice Mühlkreisbahn byla otevřena v roce 1888 a jako regionální železnice spojuje stanici Linec Urfahr s Aigen-Schlägl prostřednictvím odbočné trati přes region Mühlviertel. == Co vidět == * Pozoruhodný je Kefermarktský oltář v gotickém farním kostele v Kefermarktu. * V Hammern u Leopoldschlagu je muzeum celní stráže. Je to jedno z nejmenších muzeí v Evropě a jediné muzeum v Rakousku věnované tématu celní stráže. Prohlídky s průvodcem a informace jsou k dispozici na vyžádání u provozovatele. * Další turistickou atrakcí je cukrárna Kastner v Bad Leonfeldenu, nejstarší cukrárna v Rakousku, která je provozována již více než 450 let a nyní je v provozu již 13. generace. * Okouzlující tržiště s krásně barevnými fasádami domů je v Leopoldschlagu. == Turistika == Region Mühlviertel je známý svými turistickými stezkami, ale také cyklistikou, i když ta může být kvůli kopcovitému terénu docela náročná. Turistické stezky obecně nevyžadují žádné speciální dovednosti; kromě standardního turistického vybavení postačí pevná obuv a případně turistické hole. Mnoho stezek je vhodných pro rodiny a některé jsou přístupné i s kočárky. Ti, kdo zdolají rozhledny Alpenblick a Moldaublick, budou odměněni neuvěřitelnými výhledy na sytou zeleň [[Šumava|Šumavy]] a úchvatným panoramatem. Mühlviertel není známý vodními sporty a plaváním. Přesto se zde nachází řada přírodních koupališť, která stojí za návštěvu. Mnoho obcí provozuje také malé až středně velké venkovní bazény, jako například Hellmonsödt, Haslach a St. Georgen an der Gusen, abychom jmenovali alespoň některé. V posledních letech se také zvýšilo úsilí o prosazení se v oblasti wellness. Četné hotely a penziony rozšířily svou nabídku a byla postavena nová zařízení. == Lyžování == * Alpské lyžování v lyžařském středisku Hochficht – K dispozici je sedm vleků a tři sedačkové lanovky, které obsluhují přibližně 20 km sjezdovek ([https://skisport.com/hochficht/de Hochficht]) * Alpské lyžování v lyžařském středisku Sandl-Viehberg – K dispozici jsou dva vleky a tři modré sjezdovky ([https://sternstein.at/cs/homepage-cz/ Sandl-Viehberg]) * Alpské lyžování ve Sternsteinu – tři sjezdovky ([https://sternstein.at/cs/homepage-cz/ Sternstein]) == Kuchyně == Kuchyně regionu Mühlviertel se vyznačuje venkovskou kulturou této oblasti. Typická jídla jsou obvykle vydatná a jednoduchá, ale přesto lahodná. Známým příkladem je Rahmsuppe (krémová polévka), polévka připravovaná ze zakysané smetany. Voda se vaří s kmínem, smetana se smíchá s moukou a poté se přidá do polévky. Jako ozdoba se používají opečené kostky (starého) chleba nebo nakrájené brambory. „Bratl“ (pečené vepřové maso) je další stálicí mühlviertelské kuchyně. Může se připravit z čerstvého, neošetřeného vepřového masa nebo, jako „Surbratl“, z nakládaného (v nálevu naloženého) vepřového masa. Obvykle se používá vepřová plec (nebo krk) nebo panenka. Leberbunkel (játrové knedlíčky) se připravují z mletých jater, smíchaných s různým množstvím mletého masa v závislosti na receptu. Někdy se přidává i srdce. Směs se kombinuje s restovanou, jemně nakrájenou cibulí, kostkami chleba namočenými v mléce a kořením. Tato směs se peče v zapékací misce nebo pekáči a lze ji podávat teplou nebo studenou. V knedlících, které se v regionu Mühlviertel obvykle plní slanými než sladkými ingrediencemi, lze nalézt vlivy české kuchyně. Mezi příklady patří knedlíky s mletým masem, slaninové knedlíky a škvarkové knedlíky. Škvarky jsou kostky tučné slaniny, které zbydou po vyškvaření sádla. Slané knedlíky se obvykle podávají s kysaným zelím nebo teplým zelným salátem, zatímco sladké knedlíky (nejčastěji plněné švestkami) se posypávají strouhankou opečenou na másle a posypané moučkovým cukrem. Někdy se k nim podává i kompot. Houskové knedlíky, moučné knedlíky a bramborové knedlíky se obvykle podávají jako příloha k pečeně, zatímco krupičné knedlíky se obvykle podávají s nakrájeným (vařeným!) uzeným vepřovým masem. V restauracích se vzácně vyskytují, ale přesto typické jsou brambory na lněný olej. Na jejich přípravu se cibule orestuje v mléce a přelije se přes tenké plátky dušených brambor. Nakonec se opatrně vmíchá lněný olej. Olej by se neměl zahřívat a je důležité použít co nejčerstvější a nejkvalitnější olej; Jinak může být chuť docela nepříjemná. Pokrm pravděpodobně vznikl z pěstování lnu pro výrobu vlákna, které bylo kdysi v regionu Mühlviertel základem. Lněný olej se v Haslachu vyrábí dodnes. Brambory na lněný olej lze podávat jako samostatný hlavní chod nebo jako přílohu k pivnímu řízku v mühlviertelském stylu. Jedná se o kuřecí nebo krůtí prsní řízek plněný ovčím sýrem, slaninou a špenátem, namočený v pivním těstíčku a poté smažený. Podél Dunaje nebo v blízkosti řeky se na víceméně stálých stáncích často nabízí Steckerlfisch (ryba na špejli). Ryby napíchnuté na tenkých špejlích (Steckerl) se grilují a zároveň udí nad uhlíky dřevěného uhlí posypanými čerstvými zelenými větvičkami nebo kousky ještě vlhkého moštu. Mošt (cider) je oblíbený nápoj. Skládá se z kvašené šťávy z jablek a hrušek, někdy vyrobené pouze z jednoho druhu ovoce. Jeho chuť se může pohybovat od příjemně mírné až po výrazně kyselou nebo svíravou. Často se podává „stříkané“, zředěné minerální nebo sodovou vodou, zejména v letních měsících. S tímto termínem je však třeba být opatrný, protože stejně jako v jiných částech Rakouska, kde se pěstuje víno, se „mošt“ vztahuje na nekvašenou hroznovou šťávu. V podnicích vyrábějících cider se k cideru často podává „Brettljause“. Jedná se o talíř s různými druhy slaniny, studenou pečení, klobásou, ozdobený tvarohem, sýrovou pomazánkou Liptauer a čerstvou nebo nakládanou zeleninou. Menší verzí je „mischte Brot“ (také známý jako „Misch-Masch-Brot“ nebo „Mischkulanz“, podle fantazie hostinského), kde jsou výše uvedené ingredience uspořádány přímo na jednom nebo více krajících chleba. Mezi další nabídku patří „Bratlfettbrote“ (vyrobený z vyškvařeného vepřového sádla), „Speckbrote“ (chléb se slaninou) a „Bratlbrote“ (tenké plátky studené pečeně). Tvaroh je pomazánka vyrobená z tvarohu (druh měkkého sýra) smíchaného s máslem, solí, pepřem a podle chuti i česnekem. Liptauer je pomazánka vyrobená z ovčího tvarohu, másla, ochucená paprikou, pepřem, kmínem a jemně nakrájenou cibulí. V některých variantách receptu se kapary, filety z ančoviček a nakládané nebo okurkové kyselky jemně nasekají a vmíchají. Tito výrobci cideru jsou často také přímými prodejci, což znamená, že jejich produkty lze zakoupit domů nebo jako suvenýry. Pokud nemají plnohodnotnou licenci k provozování restaurace, podléhají tyto podniky přísným předpisům. Až na několik výjimek (čaj, káva) se smí prodávat nebo podávat pouze produkty vyrobené na samotné farmě. Region Mühlviertel je také, nebo možná zejména, pivní oblastí. Nacházejí se zde pivovary od minipivovarů a pivních hospod až po tři největší: pivovar Schlägl Abbey Brewery, pivovar Hofstettner a pivovarnické družstvo Freistadt Brewing Cooperative. Tyto pivovary se regionálně organizovaly ve sdružení Bierviertel Association, které žertem prosazuje přejmenování Mühlviertelu na Bierviertel (Pivní čtvrť). Kromě standardních piv prodávají tyto pivovary i speciální piva ve speciálně navržených lahvích, takzvaných „Mühlviertler Langhals“ (Mühlviertel s dlouhým hrdlem). == Noční život == Nečekejte noční život jako v zimních sportovních střediscích nebo ve větších rakouských městech v regionu Mühlviertel; obecně je to uvolněnější. Téměř v každé vesnici se nachází tradiční hostinec, který často slouží i jako hospoda a stává se místem setkávání mladých i starých. Mnoho obcí, obvykle ležících mimo hranice obce, má noční kluby, kde se schází mladí lidé. V závislosti na tom, které místo je momentálně oblíbené, noční sovy často cestují značné vzdálenosti, aby se tam dostaly. Kina se nacházejí v Rohrbachu, Ottensheimu, [[Bad Leonfelden|Bad Leonfeldenu]], [[Freistadt|Freistadtu]], Katsdorfu, Pergu a Greinu. Některá byla modernizována o moderní technologie (3D, digitální kino). == Bezpečnost == Bezpečnost v Mühlviertelu je vysoká, stejně jako ve zbytku Rakouska; pravděpodobnost, že se stanete obětí násilného trestného činu, je extrémně nízká. Přesto byste měli dodržovat obvyklá cestovní opatření. Cennosti by se neměly nechávat (viditelně) v autě a auto by se nemělo nechávat odemčené (ani na krátkou dobu). Vzhledem k tomu, že kreditní a debetní karty jsou akceptovány téměř všude, není nutné nosit s sebou velké množství hotovosti. == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=de|článek=Mühlviertel|datum=2026-06-21}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} * [https://www.muehlviertel.at/cz/ Turistické informace (česky)] [[Kategorie:Horní Rakousy]] r3p74h40ppk63yo0uhtkfqp1r7j0krd 0 1857 22452 22443 2026-07-18T13:14:47Z LiMr 96 +co dělat 22452 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} [[Soubor:Lipno nad Vltavou - panoramio.jpg|náhled|Část Lipna blíže u hráze]] '''Lipno''' je největší přehrada v [[Česko|Česku]]. Je vybudována na [[Šumava|Šumavě]], na řece [[Vltava|Vltavě]]. Má rozlohu 487 km², proto se této přehradě říká České moře. Přesto že je největší, nezadržuje nejvíce vody, nejvíce vody totiž zadržuje přehrada [[Orlík]] se 716,5 m³ a Lipno je s 309,5 m³ až na druhém místě. == Doprava == Na Lipno se můžete dostat třemi způsoby: autem po D3 do [[České Budějovice|Českých Budějovic]], z nich přes [[Český Krumlov]] až do Lipna nad Vltavou, autobusem nebo vlakem do [[České Budějovice|Českých Budějovic]] nebo [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] a pak odtud autobusem. == Co dělat na Lipně? == Lipno je vyhledávané rekreační místo po celý rok. V létě láká k plavání, windsurfingu, jízdě na paddleboardu nebo k projížďkám na kole po dobře značených cyklostezkách kolem přehrady. Velmi oblíbená je také Stezka korunami stromů, odkud je nádherný výhled na Šumavu i samotnou nádrž. V zimě se oblast mění v centrum lyžování a běžkování – Skiareál Lipno nabízí sjezdovky vhodné pro rodiny s dětmi, zatímco zamrzlá hladina přehrady se při vhodných podmínkách mění v jednu z nejdelších přírodních bruslařských tras v Česku. == Co je pod vodou? == Kvůli stavbě této obří přehrady a jejímu následnému zatopení, zaniklo několik obcí a osad, ale i cenné lesy, mokřady a rašeliniště. Když se potopíte na dno nádrže, třeba tam objevíte v potopených troskách obydlí něco nečekaného, kdo ví? '''''„Pokud by vodní nádrž Lipno nevznikla, mohl zde existovat další národní park. Meandrující Vltava, rašeliniště, prameniště a nejrůznější druhy lesů tu vytvářely jedinečné biotopy, které jsou nenahraditelné.“''''' zmiňuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený == Jaká je tam lokalita? == Na březích Lipna se nachází písečné pláže a Lipno kříží několik lodí, trajektů, přívozů a plachetnic. Když si chcete pronajmout loď, plachetnici nebo šlapadla tvarů různých zvířat a barev, na břehu najdete půjčoven víc než dost! == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * [https://www.lipno.pro/ Lipno.pro - turistické informační stránky] * [[w:Seznam přehradních nádrží v Česku|Seznam přehradních nádrží v Česku]] [[Kategorie:Jihočeský kraj]] [[Kategorie:Šumava]] [[Kategorie:Vodstvo]] 3416mwae7tu1lytcztfnzxo38uzh5bt 10 1912 22450 22389 2026-07-18T12:07:22Z Polda18 173 Rearanžmá 22450 wikitext text/x-wiki {{Podstránka s dokumentací}}<!-- KATEGORIE PROSÍM PŘIDÁVEJTE AŽ NA KONEC STRÁNKY --> Šablona '''Věk''' vrací počet let mezi dvěma daty. Není-li druhý parametr zadán, vrací počet celých let mezi zadaným datem a dnešním datem. == Použití == <pre> {{Věk|rok1|měsíc1|den1|rok2|měsíc2|den2}} nebo {{Věk|rok1|měsíc1|den1}} </pre> == Příklady == * <code><nowiki>{{Věk|1989|7|23|2003|7|14}}</nowiki></code> se zobrazí takto: {{Věk|1989|7|23|2003|7|14}} * <code><nowiki>{{Věk|1989|7|23}}</nowiki></code> se zobrazí takto: {{Věk|1989|7|23}} Používá-li se šablona k vypočtení věku osoby při smrti či v určitý den (nebo v aktuální den editace), použijte substituci, například <code><nowiki>{{subst:Věk|1989|7|23|2003|7|14}}</nowiki></code> === Parametry === ;datum1 (rok|měsíc|den) :Počáteční datum, povinný údaj. ;datum2 (rok|měsíc|den) :Koncové datum, nepovinný údaj. Pokud není uvedeno, použije se aktuální datum. == Zdroj == Kód šablony byl přenesen z <span class="plainlinks">[{{fullurl:w:Šablona:Věk|oldid=23078089}} české Wikipedie]</span>. == Data šablony == <templatedata> { "params": { "1": { "label": "Rok 1", "description": "Rok narození", "example": "1989", "type": "number", "required": true }, "2": { "label": "Měsíc 1", "description": "Měsíc narození", "example": "7", "type": "number", "required": true }, "3": { "label": "Den 1", "description": "Den narození", "example": "23", "required": true }, "4": { "label": "Rok 2", "description": "Rok úmrtí", "example": "2003", "type": "number" }, "5": { "label": "Měsíc 2", "description": "Měsíc úmrtí", "example": "7", "type": "number" }, "6": { "label": "Den 2", "description": "Den úmrtí", "example": "14", "type": "number" } }, "description": "Vypočtení věku na základě zadaného data narození a případně i data úmrtí", "format": "inline" } </templatedata> <includeonly><!-- KATEGORIE PŘIDÁVEJTE SEM, DĚKUJEME --> [[Kategorie:Šablony:(vše)]] [[Kategorie:Šablony:Časové]] </includeonly> iy9lhe6kg6k6xuha07e6hfonojtjjx3 0 1919 22453 22449 2026-07-19T03:50:30Z Hugo 293 úpravy, ext odkazy 22453 wikitext text/x-wiki '''Erding''' je rušné okresní město ležící severovýchodně od Mnichova v Horní Bavorsku. Nachází se zde termální lázně Erding, největší termální komplex na světě s nejrozsáhlejší sítí tobogánů v Evropě. == Pozadí == Nejstarší důkazy o osídlení oblasti kolem města Erding pocházejí z roku 6000 př. n. l., v té době zde žili lovci a sběrači. Kolem roku 2500 př. n. l. se poprvé začalo s pěstováním zemědělských plodin, což je dodnes jeden z nejdůležitějších hospodářských odvětví regionu. Oficiálně začíná historie Erdingu v roce 742, kdy se současná městská čtvrť Altham poprvé zmiňuje v písemných záznamech. Tehdy člen rodiny Agilolfingů daroval Altham klášteru Benediktbeuern. Osada Ardeoingas (z níž později vznikl Erding) se poprvé zmiňuje v roce 788. Významným rokem v historii Erdingu je rok 1228, kdy tehdejší bavorský vévoda Ludvík z Kelheimu udělil osadě městská práva. [[Image:DEU Erding COA.svg|70px|vlevo|Městský znak Erdingu]] Zhruba z této doby pochází i dnešní městský znak Erdingu, který zobrazuje horizontálně položenou radlici pluhu. Tento symbol obdělávání půdy měl být charakteristickým znamením města Erding. Aby se zajistil status tohoto mladého města a aby bylo snadno rozpoznatelné, byla ve 14. století postavena erdingská '''městská věž'''. Na rozdíl od dnešní doby patřilo tehdy město k Dolnímu Bavorsku. [[Image:Erding (Merian).jpg|náhled|250px|Erding v roce 1644.]] Třicetiletá válka (1618–1648) se dotkla i Erdingu. Město bylo dvakrát, v letech 1632 a 1634, dobyto Švédy, vypleněno a následně vypáleno. Obyvatelstvo trpělo hladem a šířily se nemoci, jako například mor. Po několika letech relativního klidu se Erding znovu stal dějištěm válečných událostí, když zde švédský generál ''Carl Gustav Wrangel'' zřídil své hlavní velitelství a obyvatelé uprchli do okolních oblastí. Když se nepřátelské jednotky generála ''Piccolominiho'' začaly stahovat zpět k městu, Švédi ho opět zapálili a odešli. I tentokrát se však usilovným úsilím podařilo obyvatelům Erdingu město znovu vybudovat, což bylo financováno zavedením „daně na pivo“. Postupem času se město opět rozrostlo a podle sčítání lidu v roce 1789 žilo v Erdingu 1700 lidí. V tomto sčítání lidu je mimo jiné uvedena přítomnost čtyř kovářů a sedlářů, osmi krejčích a ševců, dvou kloboučníků, jedenácti hostinců, pekařů a řezníků, a také jedenácti hudebníků. Nicméně ani v následujících stoletích se Erdingu nevyhnula válka a její utrpení. V době napoleonských válek zde byly ubytovány vojenské jednotky a v posledních dnech druhé světové války byl Erding ještě bombardován. Po leteckém útoku v dubnu 1945 se město v květnu bez boje vzdalo americkým vojskům. Současná administrativní struktura města Erding vznikla v roce 1978 sloučením dosud samostatných obcí Erding, Altenerding a Langengeisling. V následujících desetiletích se Erding neustále rozvíjel, zejména po otevření letiště Mnichovské letiště Franze Josefa Strausse v oblasti Erdinger Moos. Okres Erding vlastní přibližně 50 % plochy letiště a také okolní obce, jako například Schwaig, těží ekonomicky z nových investic různých firem. V samotném Erdingu se nachází logistické centrum expresní služby "GLS“ a datové centrum společnosti "Amadeus“, která je světovým lídrem v oblasti rezervačních a rezervačních systémů pro lety. Kromě velkého mezinárodního letiště se v Erdingu nachází také "letecká základna“, kterou získalo Luftwaffe v roce 1957 a dnes slouží k údržbě stíhaček Tornado. Občas tyto letouny létají nízko nad městem, aby otestovaly své schopnosti. Nápoje z Erdingu jsou také po celém světě oblíbené. Kromě pivovaru "Erdinger Weißbierbrauerei“ se zde nachází také sídlo skupiny společností "Anton Riemerschmid“ (bary a ovocné sirupy, Pitú, Münchner Kindl atd.). == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} 7s53jmzm6czbufeeibngw6w0dqoyhi2