Wikicesty cswikivoyage https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.13 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikicesty Diskuse k Wikicestám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 1919 22534 22453 2026-07-30T19:21:33Z LiMr 96 +pagebanner 22534 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Erding''' je rušné okresní město ležící severovýchodně od Mnichova v Horní Bavorsku. Nachází se zde termální lázně Erding, největší termální komplex na světě s nejrozsáhlejší sítí tobogánů v Evropě. == Pozadí == Nejstarší důkazy o osídlení oblasti kolem města Erding pocházejí z roku 6000 př. n. l., v té době zde žili lovci a sběrači. Kolem roku 2500 př. n. l. se poprvé začalo s pěstováním zemědělských plodin, což je dodnes jeden z nejdůležitějších hospodářských odvětví regionu. Oficiálně začíná historie Erdingu v roce 742, kdy se současná městská čtvrť Altham poprvé zmiňuje v písemných záznamech. Tehdy člen rodiny Agilolfingů daroval Altham klášteru Benediktbeuern. Osada Ardeoingas (z níž později vznikl Erding) se poprvé zmiňuje v roce 788. Významným rokem v historii Erdingu je rok 1228, kdy tehdejší bavorský vévoda Ludvík z Kelheimu udělil osadě městská práva. [[Image:DEU Erding COA.svg|70px|vlevo|Městský znak Erdingu]] Zhruba z této doby pochází i dnešní městský znak Erdingu, který zobrazuje horizontálně položenou radlici pluhu. Tento symbol obdělávání půdy měl být charakteristickým znamením města Erding. Aby se zajistil status tohoto mladého města a aby bylo snadno rozpoznatelné, byla ve 14. století postavena erdingská '''městská věž'''. Na rozdíl od dnešní doby patřilo tehdy město k Dolnímu Bavorsku. [[Image:Erding (Merian).jpg|náhled|250px|Erding v roce 1644.]] Třicetiletá válka (1618–1648) se dotkla i Erdingu. Město bylo dvakrát, v letech 1632 a 1634, dobyto Švédy, vypleněno a následně vypáleno. Obyvatelstvo trpělo hladem a šířily se nemoci, jako například mor. Po několika letech relativního klidu se Erding znovu stal dějištěm válečných událostí, když zde švédský generál ''Carl Gustav Wrangel'' zřídil své hlavní velitelství a obyvatelé uprchli do okolních oblastí. Když se nepřátelské jednotky generála ''Piccolominiho'' začaly stahovat zpět k městu, Švédi ho opět zapálili a odešli. I tentokrát se však usilovným úsilím podařilo obyvatelům Erdingu město znovu vybudovat, což bylo financováno zavedením „daně na pivo“. Postupem času se město opět rozrostlo a podle sčítání lidu v roce 1789 žilo v Erdingu 1700 lidí. V tomto sčítání lidu je mimo jiné uvedena přítomnost čtyř kovářů a sedlářů, osmi krejčích a ševců, dvou kloboučníků, jedenácti hostinců, pekařů a řezníků, a také jedenácti hudebníků. Nicméně ani v následujících stoletích se Erdingu nevyhnula válka a její utrpení. V době napoleonských válek zde byly ubytovány vojenské jednotky a v posledních dnech druhé světové války byl Erding ještě bombardován. Po leteckém útoku v dubnu 1945 se město v květnu bez boje vzdalo americkým vojskům. Současná administrativní struktura města Erding vznikla v roce 1978 sloučením dosud samostatných obcí Erding, Altenerding a Langengeisling. V následujících desetiletích se Erding neustále rozvíjel, zejména po otevření letiště Mnichovské letiště Franze Josefa Strausse v oblasti Erdinger Moos. Okres Erding vlastní přibližně 50 % plochy letiště a také okolní obce, jako například Schwaig, těží ekonomicky z nových investic různých firem. V samotném Erdingu se nachází logistické centrum expresní služby "GLS“ a datové centrum společnosti "Amadeus“, která je světovým lídrem v oblasti rezervačních a rezervačních systémů pro lety. Kromě velkého mezinárodního letiště se v Erdingu nachází také "letecká základna“, kterou získalo Luftwaffe v roce 1957 a dnes slouží k údržbě stíhaček Tornado. Občas tyto letouny létají nízko nad městem, aby otestovaly své schopnosti. Nápoje z Erdingu jsou také po celém světě oblíbené. Kromě pivovaru "Erdinger Weißbierbrauerei“ se zde nachází také sídlo skupiny společností "Anton Riemerschmid“ (bary a ovocné sirupy, Pitú, Münchner Kindl atd.). == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} q12ptbs6t35cwzmgpne0q59fgd45vzw 22535 22534 2026-07-30T19:24:43Z LiMr 96 wikilinky 22535 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Erding''' je rušné okresní město ležící severovýchodně od [[Mnichov]]a v [[Horní Bavorsko|Horní Bavorsku]]. Nachází se zde termální lázně Erding, největší termální komplex na světě s nejrozsáhlejší sítí tobogánů v [[Evropa|Evropě]]. == Pozadí == Nejstarší důkazy o osídlení oblasti kolem města Erding pocházejí z roku 6000 př. n. l., v té době zde žili lovci a sběrači. Kolem roku 2500 př. n. l. se poprvé začalo s pěstováním zemědělských plodin, což je dodnes jeden z nejdůležitějších hospodářských odvětví regionu. Oficiálně začíná historie Erdingu v roce 742, kdy se současná městská čtvrť Altham poprvé zmiňuje v písemných záznamech. Tehdy člen rodiny Agilolfingů daroval Altham klášteru Benediktbeuern. Osada Ardeoingas (z níž později vznikl Erding) se poprvé zmiňuje v roce 788. Významným rokem v historii Erdingu je rok 1228, kdy tehdejší bavorský vévoda Ludvík z Kelheimu udělil osadě městská práva. [[Image:DEU Erding COA.svg|70px|vlevo|Městský znak Erdingu]] Zhruba z této doby pochází i dnešní městský znak Erdingu, který zobrazuje horizontálně položenou radlici pluhu. Tento symbol obdělávání půdy měl být charakteristickým znamením města Erding. Aby se zajistil status tohoto mladého města a aby bylo snadno rozpoznatelné, byla ve 14. století postavena erdingská '''městská věž'''. Na rozdíl od dnešní doby patřilo tehdy město k Dolnímu Bavorsku. [[Image:Erding (Merian).jpg|náhled|250px|Erding v roce 1644.]] Třicetiletá válka (1618–1648) se dotkla i Erdingu. Město bylo dvakrát, v letech 1632 a 1634, dobyto Švédy, vypleněno a následně vypáleno. Obyvatelstvo trpělo hladem a šířily se nemoci, jako například mor. Po několika letech relativního klidu se Erding znovu stal dějištěm válečných událostí, když zde švédský generál ''Carl Gustav Wrangel'' zřídil své hlavní velitelství a obyvatelé uprchli do okolních oblastí. Když se nepřátelské jednotky generála ''Piccolominiho'' začaly stahovat zpět k městu, Švédi ho opět zapálili a odešli. I tentokrát se však usilovným úsilím podařilo obyvatelům Erdingu město znovu vybudovat, což bylo financováno zavedením „daně na pivo“. Postupem času se město opět rozrostlo a podle sčítání lidu v roce 1789 žilo v Erdingu 1700 lidí. V tomto sčítání lidu je mimo jiné uvedena přítomnost čtyř kovářů a sedlářů, osmi krejčích a ševců, dvou kloboučníků, jedenácti hostinců, pekařů a řezníků, a také jedenácti hudebníků. Nicméně ani v následujících stoletích se Erdingu nevyhnula válka a její utrpení. V době napoleonských válek zde byly ubytovány vojenské jednotky a v posledních dnech druhé světové války byl Erding ještě bombardován. Po leteckém útoku v dubnu 1945 se město v květnu bez boje vzdalo americkým vojskům. Současná administrativní struktura města Erding vznikla v roce 1978 sloučením dosud samostatných obcí Erding, Altenerding a Langengeisling. V následujících desetiletích se Erding neustále rozvíjel, zejména po otevření letiště Mnichovské letiště Franze Josefa Strausse v oblasti Erdinger Moos. Okres Erding vlastní přibližně 50 % plochy letiště a také okolní obce, jako například Schwaig, těží ekonomicky z nových investic různých firem. V samotném Erdingu se nachází logistické centrum expresní služby "GLS“ a datové centrum společnosti "Amadeus“, která je světovým lídrem v oblasti rezervačních a rezervačních systémů pro lety. Kromě velkého mezinárodního letiště se v Erdingu nachází také "letecká základna“, kterou získalo Luftwaffe v roce 1957 a dnes slouží k údržbě stíhaček Tornado. Občas tyto letouny létají nízko nad městem, aby otestovaly své schopnosti. Nápoje z Erdingu jsou také po celém světě oblíbené. Kromě pivovaru "Erdinger Weißbierbrauerei“ se zde nachází také sídlo skupiny společností "Anton Riemerschmid“ (bary a ovocné sirupy, Pitú, Münchner Kindl atd.). == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} pk06fgez0o2pq410by5xwcgi7io84of 22536 22535 2026-07-30T19:25:37Z LiMr 96 +kategorie 22536 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Erding''' je rušné okresní město ležící severovýchodně od [[Mnichov]]a v [[Horní Bavorsko|Horní Bavorsku]]. Nachází se zde termální lázně Erding, největší termální komplex na světě s nejrozsáhlejší sítí tobogánů v [[Evropa|Evropě]]. == Pozadí == Nejstarší důkazy o osídlení oblasti kolem města Erding pocházejí z roku 6000 př. n. l., v té době zde žili lovci a sběrači. Kolem roku 2500 př. n. l. se poprvé začalo s pěstováním zemědělských plodin, což je dodnes jeden z nejdůležitějších hospodářských odvětví regionu. Oficiálně začíná historie Erdingu v roce 742, kdy se současná městská čtvrť Altham poprvé zmiňuje v písemných záznamech. Tehdy člen rodiny Agilolfingů daroval Altham klášteru Benediktbeuern. Osada Ardeoingas (z níž později vznikl Erding) se poprvé zmiňuje v roce 788. Významným rokem v historii Erdingu je rok 1228, kdy tehdejší bavorský vévoda Ludvík z Kelheimu udělil osadě městská práva. [[Image:DEU Erding COA.svg|70px|vlevo|Městský znak Erdingu]] Zhruba z této doby pochází i dnešní městský znak Erdingu, který zobrazuje horizontálně položenou radlici pluhu. Tento symbol obdělávání půdy měl být charakteristickým znamením města Erding. Aby se zajistil status tohoto mladého města a aby bylo snadno rozpoznatelné, byla ve 14. století postavena erdingská '''městská věž'''. Na rozdíl od dnešní doby patřilo tehdy město k Dolnímu Bavorsku. [[Image:Erding (Merian).jpg|náhled|250px|Erding v roce 1644.]] Třicetiletá válka (1618–1648) se dotkla i Erdingu. Město bylo dvakrát, v letech 1632 a 1634, dobyto Švédy, vypleněno a následně vypáleno. Obyvatelstvo trpělo hladem a šířily se nemoci, jako například mor. Po několika letech relativního klidu se Erding znovu stal dějištěm válečných událostí, když zde švédský generál ''Carl Gustav Wrangel'' zřídil své hlavní velitelství a obyvatelé uprchli do okolních oblastí. Když se nepřátelské jednotky generála ''Piccolominiho'' začaly stahovat zpět k městu, Švédi ho opět zapálili a odešli. I tentokrát se však usilovným úsilím podařilo obyvatelům Erdingu město znovu vybudovat, což bylo financováno zavedením „daně na pivo“. Postupem času se město opět rozrostlo a podle sčítání lidu v roce 1789 žilo v Erdingu 1700 lidí. V tomto sčítání lidu je mimo jiné uvedena přítomnost čtyř kovářů a sedlářů, osmi krejčích a ševců, dvou kloboučníků, jedenácti hostinců, pekařů a řezníků, a také jedenácti hudebníků. Nicméně ani v následujících stoletích se Erdingu nevyhnula válka a její utrpení. V době napoleonských válek zde byly ubytovány vojenské jednotky a v posledních dnech druhé světové války byl Erding ještě bombardován. Po leteckém útoku v dubnu 1945 se město v květnu bez boje vzdalo americkým vojskům. Současná administrativní struktura města Erding vznikla v roce 1978 sloučením dosud samostatných obcí Erding, Altenerding a Langengeisling. V následujících desetiletích se Erding neustále rozvíjel, zejména po otevření letiště Mnichovské letiště Franze Josefa Strausse v oblasti Erdinger Moos. Okres Erding vlastní přibližně 50 % plochy letiště a také okolní obce, jako například Schwaig, těží ekonomicky z nových investic různých firem. V samotném Erdingu se nachází logistické centrum expresní služby "GLS“ a datové centrum společnosti "Amadeus“, která je světovým lídrem v oblasti rezervačních a rezervačních systémů pro lety. Kromě velkého mezinárodního letiště se v Erdingu nachází také "letecká základna“, kterou získalo Luftwaffe v roce 1957 a dnes slouží k údržbě stíhaček Tornado. Občas tyto letouny létají nízko nad městem, aby otestovaly své schopnosti. Nápoje z Erdingu jsou také po celém světě oblíbené. Kromě pivovaru "Erdinger Weißbierbrauerei“ se zde nachází také sídlo skupiny společností "Anton Riemerschmid“ (bary a ovocné sirupy, Pitú, Münchner Kindl atd.). == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Bavorsko]] [[Kategorie:Města v Německu]] [[Kategorie:Lázně]] liwv5jqwbu8twar9p8wq7z6boxf428h 22537 22536 2026-07-30T19:28:56Z LiMr 96 +odkazy 22537 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Erding''' je rušné okresní město ležící severovýchodně od [[Mnichov]]a v [[Horní Bavorsko|Horní Bavorsku]]. Nachází se zde termální lázně Erding, největší termální komplex na světě s nejrozsáhlejší sítí tobogánů v [[Evropa|Evropě]]. == Pozadí == Nejstarší důkazy o osídlení oblasti kolem města Erding pocházejí z roku 6000 př. n. l., v té době zde žili lovci a sběrači. Kolem roku 2500 př. n. l. se poprvé začalo s pěstováním zemědělských plodin, což je dodnes jeden z nejdůležitějších hospodářských odvětví regionu. Oficiálně začíná historie Erdingu v roce 742, kdy se současná městská čtvrť Altham poprvé zmiňuje v písemných záznamech. Tehdy člen rodiny Agilolfingů daroval Altham klášteru Benediktbeuern. Osada Ardeoingas (z níž později vznikl Erding) se poprvé zmiňuje v roce 788. Významným rokem v historii Erdingu je rok 1228, kdy tehdejší bavorský vévoda Ludvík z Kelheimu udělil osadě městská práva. [[Image:DEU Erding COA.svg|70px|vlevo|Městský znak Erdingu]] Zhruba z této doby pochází i dnešní městský znak Erdingu, který zobrazuje horizontálně položenou radlici pluhu. Tento symbol obdělávání půdy měl být charakteristickým znamením města Erding. Aby se zajistil status tohoto mladého města a aby bylo snadno rozpoznatelné, byla ve 14. století postavena erdingská '''městská věž'''. Na rozdíl od dnešní doby patřilo tehdy město k Dolnímu Bavorsku. [[Image:Erding (Merian).jpg|náhled|250px|Erding v roce 1644.]] Třicetiletá válka (1618–1648) se dotkla i Erdingu. Město bylo dvakrát, v letech 1632 a 1634, dobyto Švédy, vypleněno a následně vypáleno. Obyvatelstvo trpělo hladem a šířily se nemoci, jako například mor. Po několika letech relativního klidu se Erding znovu stal dějištěm válečných událostí, když zde švédský generál ''Carl Gustav Wrangel'' zřídil své hlavní velitelství a obyvatelé uprchli do okolních oblastí. Když se nepřátelské jednotky generála ''Piccolominiho'' začaly stahovat zpět k městu, Švédi ho opět zapálili a odešli. I tentokrát se však usilovným úsilím podařilo obyvatelům Erdingu město znovu vybudovat, což bylo financováno zavedením „daně na pivo“. Postupem času se město opět rozrostlo a podle sčítání lidu v roce 1789 žilo v Erdingu 1700 lidí. V tomto sčítání lidu je mimo jiné uvedena přítomnost čtyř kovářů a sedlářů, osmi krejčích a ševců, dvou kloboučníků, jedenácti hostinců, pekařů a řezníků, a také jedenácti hudebníků. Nicméně ani v následujících stoletích se Erdingu nevyhnula válka a její utrpení. V době napoleonských válek zde byly ubytovány vojenské jednotky a v posledních dnech druhé světové války byl Erding ještě bombardován. Po leteckém útoku v dubnu 1945 se město v květnu bez boje vzdalo americkým vojskům. Současná administrativní struktura města Erding vznikla v roce 1978 sloučením dosud samostatných obcí Erding, Altenerding a Langengeisling. V následujících desetiletích se Erding neustále rozvíjel, zejména po otevření letiště Mnichovské letiště Franze Josefa Strausse v oblasti Erdinger Moos. Okres Erding vlastní přibližně 50 % plochy letiště a také okolní obce, jako například Schwaig, těží ekonomicky z nových investic různých firem. V samotném Erdingu se nachází logistické centrum expresní služby "GLS“ a datové centrum společnosti "Amadeus“, která je světovým lídrem v oblasti rezervačních a rezervačních systémů pro lety. Kromě velkého mezinárodního letiště se v Erdingu nachází také "letecká základna“, kterou získalo Luftwaffe v roce 1957 a dnes slouží k údržbě stíhaček Tornado. Občas tyto letouny létají nízko nad městem, aby otestovaly své schopnosti. Nápoje z Erdingu jsou také po celém světě oblíbené. Kromě pivovaru "Erdinger Weißbierbrauerei“ se zde nachází také sídlo skupiny společností "Anton Riemerschmid“ (bary a ovocné sirupy, Pitú, Münchner Kindl atd.). == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * https://erding.de (de) – Oficiální stránky * https://erding-tourist.de - Oficiální turistické informace [[Kategorie:Bavorsko]] [[Kategorie:Města v Německu]] [[Kategorie:Lázně]] jjj3w70x0svncv8lthcovxbvxzkdijr 22538 22537 2026-07-31T10:15:54Z LiMr 96 české parametry 22538 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Erding''' je rušné okresní město ležící severovýchodně od [[Mnichov]]a v [[Horní Bavorsko|Horní Bavorsku]]. Nachází se zde termální lázně Erding, největší termální komplex na světě s nejrozsáhlejší sítí tobogánů v [[Evropa|Evropě]]. == Pozadí == Nejstarší důkazy o osídlení oblasti kolem města Erding pocházejí z roku 6000 př. n. l., v té době zde žili lovci a sběrači. Kolem roku 2500 př. n. l. se poprvé začalo s pěstováním zemědělských plodin, což je dodnes jeden z nejdůležitějších hospodářských odvětví regionu. Oficiálně začíná historie Erdingu v roce 742, kdy se současná městská čtvrť Altham poprvé zmiňuje v písemných záznamech. Tehdy člen rodiny Agilolfingů daroval Altham klášteru Benediktbeuern. Osada Ardeoingas (z níž později vznikl Erding) se poprvé zmiňuje v roce 788. Významným rokem v historii Erdingu je rok 1228, kdy tehdejší bavorský vévoda Ludvík z Kelheimu udělil osadě městská práva. [[Soubor:DEU Erding COA.svg|70px|vlevo|Městský znak Erdingu]] Zhruba z této doby pochází i dnešní městský znak Erdingu, který zobrazuje horizontálně položenou radlici pluhu. Tento symbol obdělávání půdy měl být charakteristickým znamením města Erding. Aby se zajistil status tohoto mladého města a aby bylo snadno rozpoznatelné, byla ve 14. století postavena erdingská '''městská věž'''. Na rozdíl od dnešní doby patřilo tehdy město k Dolnímu Bavorsku. [[Soubor:Erding (Merian).jpg|náhled|250px|Erding v roce 1644.]] Třicetiletá válka (1618–1648) se dotkla i Erdingu. Město bylo dvakrát, v letech 1632 a 1634, dobyto Švédy, vypleněno a následně vypáleno. Obyvatelstvo trpělo hladem a šířily se nemoci, jako například mor. Po několika letech relativního klidu se Erding znovu stal dějištěm válečných událostí, když zde švédský generál ''Carl Gustav Wrangel'' zřídil své hlavní velitelství a obyvatelé uprchli do okolních oblastí. Když se nepřátelské jednotky generála ''Piccolominiho'' začaly stahovat zpět k městu, Švédi ho opět zapálili a odešli. I tentokrát se však usilovným úsilím podařilo obyvatelům Erdingu město znovu vybudovat, což bylo financováno zavedením „daně na pivo“. Postupem času se město opět rozrostlo a podle sčítání lidu v roce 1789 žilo v Erdingu 1700 lidí. V tomto sčítání lidu je mimo jiné uvedena přítomnost čtyř kovářů a sedlářů, osmi krejčích a ševců, dvou kloboučníků, jedenácti hostinců, pekařů a řezníků, a také jedenácti hudebníků. Nicméně ani v následujících stoletích se Erdingu nevyhnula válka a její utrpení. V době napoleonských válek zde byly ubytovány vojenské jednotky a v posledních dnech druhé světové války byl Erding ještě bombardován. Po leteckém útoku v dubnu 1945 se město v květnu bez boje vzdalo americkým vojskům. Současná administrativní struktura města Erding vznikla v roce 1978 sloučením dosud samostatných obcí Erding, Altenerding a Langengeisling. V následujících desetiletích se Erding neustále rozvíjel, zejména po otevření letiště Mnichovské letiště Franze Josefa Strausse v oblasti Erdinger Moos. Okres Erding vlastní přibližně 50 % plochy letiště a také okolní obce, jako například Schwaig, těží ekonomicky z nových investic různých firem. V samotném Erdingu se nachází logistické centrum expresní služby "GLS“ a datové centrum společnosti "Amadeus“, která je světovým lídrem v oblasti rezervačních a rezervačních systémů pro lety. Kromě velkého mezinárodního letiště se v Erdingu nachází také "letecká základna“, kterou získalo Luftwaffe v roce 1957 a dnes slouží k údržbě stíhaček Tornado. Občas tyto letouny létají nízko nad městem, aby otestovaly své schopnosti. Nápoje z Erdingu jsou také po celém světě oblíbené. Kromě pivovaru "Erdinger Weißbierbrauerei“ se zde nachází také sídlo skupiny společností "Anton Riemerschmid“ (bary a ovocné sirupy, Pitú, Münchner Kindl atd.). == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * https://erding.de (de) – Oficiální stránky * https://erding-tourist.de - Oficiální turistické informace [[Kategorie:Bavorsko]] [[Kategorie:Města v Německu]] [[Kategorie:Lázně]] fwzee7py7he9yr5vcwzl5xgxly6ieli 0 1951 22530 22527 2026-07-30T19:11:13Z LiMr 96 -duplicita 22530 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|WTB 20220723 Ulrichsberg Aussichtsturm Moldaublick - Stausee Lipno 7943.jpg|caption=Pohled na lipenské přehradní jezero u Černé v Pošumaví}} '''Černá v Pošumaví''' je obec v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji. Leží zhruba osmnáct kilometrů jihozápadně od od Českého Krumlova u vodní nádrže [[Lipno]]. Rozkládá se na obou březích [[Vltava|Vltavy]]. Žije zde 856 obyvatel. == Doprava == * Železniční stanice Černá v Pošumaví na trati České Budějovice – Černý Kříž je v Hůrce. * V Černé v Pošumaví je křížovatka silnic I/39, II/163 a III/1638. * V Černé v Pošumaví a v Dolní Vltavici je přístaviště sezónní linkové či okružní lodní linky z Lipna nad Vltavou. Z Dolní Vltavice jezdí na pravý břeh Vltavy přívoz. * Na pravém břehu Vltavy je přeshraniční propojení s Rakouskem, a to Kyselov – Diendorf. * Přes Černou v Pošumaví vede cyklistická trasa 33. == Sport a koupání == U Černé v Pošumaví dosahuje lipenské přehradní jezero své vůbec největší šířky. Vzdálenost mezi protilehlými břehy zde v závislosti na konkrétním místě měření a stavu hladiny činí 5 až 10 kilometrů. Díky této obrovské vodní ploše bývá tato oblast často označována jako „jihočeské moře“ a je nejoblíbenějším místem na Lipně pro větrné sporty, jako je jachting, windsurfing nebo kiteboarding. Kvalita vody ke koupání na pláži v Černé v Pošumaví je kontrolována; při hodnocení stupněm 3 je doporučeno, aby se zde nekoupaly děti a citlivé osoby, např. těhotné ženy a aby se plavci po každém koupání v přehradním jezeře osprchovali čistou vodou. == Ubytování == Na území obce (též osady: Bližná, Dolní Vltavice, Jestřábí, Mokrá, Muckov, Plánička, Radslav) je mnoho rekreačních zařízení (hotely, penziony, rekreační chalupy, chaty, loděnice apod.). == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Jihočeský kraj]] [[Kategorie:Sídla v Česku]] jx0apbmk7trameddlaco69fzwjbe3u4 22531 22530 2026-07-30T19:13:05Z LiMr 96 typo 22531 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|WTB 20220723 Ulrichsberg Aussichtsturm Moldaublick - Stausee Lipno 7943.jpg|caption=Pohled na lipenské přehradní jezero u Černé v Pošumaví}} '''Černá v Pošumaví''' je obec v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji. Leží zhruba osmnáct kilometrů jihozápadně od od Českého Krumlova u vodní nádrže [[Lipno]]. Rozkládá se na obou březích [[Vltava|Vltavy]]. Žije zde 856 obyvatel. == Doprava == * Železniční stanice Černá v Pošumaví na trati České Budějovice – Černý Kříž je v Hůrce. * V Černé v Pošumaví je křižovatka silnic I/39, II/163 a III/1638. * V Černé v Pošumaví a v Dolní Vltavici je přístaviště sezónní linkové či okružní lodní linky z Lipna nad Vltavou. Z Dolní Vltavice jezdí na pravý břeh Vltavy přívoz. * Na pravém břehu Vltavy je přeshraniční propojení s Rakouskem, a to Kyselov – Diendorf. * Přes Černou v Pošumaví vede cyklistická trasa 33. == Sport a koupání == U Černé v Pošumaví dosahuje lipenské přehradní jezero své vůbec největší šířky. Vzdálenost mezi protilehlými břehy zde v závislosti na konkrétním místě měření a stavu hladiny činí 5 až 10 kilometrů. Díky této obrovské vodní ploše bývá tato oblast často označována jako „jihočeské moře“ a je nejoblíbenějším místem na Lipně pro větrné sporty, jako je jachting, windsurfing nebo kiteboarding. Kvalita vody ke koupání na pláži v Černé v Pošumaví je kontrolována; při hodnocení stupněm 3 je doporučeno, aby se zde nekoupaly děti a citlivé osoby, např. těhotné ženy a aby se plavci po každém koupání v přehradním jezeře osprchovali čistou vodou. == Ubytování == Na území obce (též osady: Bližná, Dolní Vltavice, Jestřábí, Mokrá, Muckov, Plánička, Radslav) je mnoho rekreačních zařízení (hotely, penziony, rekreační chalupy, chaty, loděnice apod.). == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Jihočeský kraj]] [[Kategorie:Sídla v Česku]] o1r7xbhvmfwcrdtnz1u6emlku8fxre2 22532 22531 2026-07-30T19:14:54Z LiMr 96 wikilinky 22532 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|WTB 20220723 Ulrichsberg Aussichtsturm Moldaublick - Stausee Lipno 7943.jpg|caption=Pohled na lipenské přehradní jezero u Černé v Pošumaví}} '''Černá v Pošumaví''' je obec v okrese Český Krumlov v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Leží zhruba osmnáct kilometrů jihozápadně od od [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] u vodní nádrže [[Lipno]]. Rozkládá se na obou březích [[Vltava|Vltavy]]. Žije zde 856 obyvatel. == Doprava == * Železniční stanice Černá v Pošumaví na trati [[České Budějovice]] – Černý Kříž je v Hůrce. * V Černé v Pošumaví je křižovatka silnic I/39, II/163 a III/1638. * V Černé v Pošumaví a v Dolní Vltavici je přístaviště sezónní linkové či okružní lodní linky z Lipna nad Vltavou. Z Dolní Vltavice jezdí na pravý břeh Vltavy přívoz. * Na pravém břehu Vltavy je přeshraniční propojení s [[Rakousko|Rakouskem], a to Kyselov – Diendorf. * Přes Černou v Pošumaví vede cyklistická trasa 33. == Sport a koupání == U Černé v Pošumaví dosahuje lipenské přehradní jezero své vůbec největší šířky. Vzdálenost mezi protilehlými břehy zde v závislosti na konkrétním místě měření a stavu hladiny činí 5 až 10 kilometrů. Díky této obrovské vodní ploše bývá tato oblast často označována jako „jihočeské moře“ a je nejoblíbenějším místem na Lipně pro větrné sporty, jako je jachting, windsurfing nebo kiteboarding. Kvalita vody ke koupání na pláži v Černé v Pošumaví je kontrolována; při hodnocení stupněm 3 je doporučeno, aby se zde nekoupaly děti a citlivé osoby, např. těhotné ženy a aby se plavci po každém koupání v přehradním jezeře osprchovali čistou vodou. == Ubytování == Na území obce (též osady: Bližná, Dolní Vltavice, Jestřábí, Mokrá, Muckov, Plánička, Radslav) je mnoho rekreačních zařízení (hotely, penziony, rekreační chalupy, chaty, loděnice apod.). == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Jihočeský kraj]] [[Kategorie:Sídla v Česku]] 9uuw0l76qt56297rlcfzjml1e3rnkcw 22533 22532 2026-07-30T19:18:23Z LiMr 96 +Kam dál 22533 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|WTB 20220723 Ulrichsberg Aussichtsturm Moldaublick - Stausee Lipno 7943.jpg|caption=Pohled na lipenské přehradní jezero u Černé v Pošumaví}} '''Černá v Pošumaví''' je obec v okrese Český Krumlov v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Leží zhruba osmnáct kilometrů jihozápadně od od [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] u vodní nádrže [[Lipno]]. Rozkládá se na obou březích [[Vltava|Vltavy]]. Žije zde 856 obyvatel. == Doprava == * Železniční stanice Černá v Pošumaví na trati [[České Budějovice]] – Černý Kříž je v Hůrce. * V Černé v Pošumaví je křižovatka silnic I/39, II/163 a III/1638. * V Černé v Pošumaví a v Dolní Vltavici je přístaviště sezónní linkové či okružní lodní linky z Lipna nad Vltavou. Z Dolní Vltavice jezdí na pravý břeh Vltavy přívoz. * Na pravém břehu Vltavy je přeshraniční propojení s [[Rakousko|Rakouskem], a to Kyselov – Diendorf. * Přes Černou v Pošumaví vede cyklistická trasa 33. == Sport a koupání == U Černé v Pošumaví dosahuje lipenské přehradní jezero své vůbec největší šířky. Vzdálenost mezi protilehlými břehy zde v závislosti na konkrétním místě měření a stavu hladiny činí 5 až 10 kilometrů. Díky této obrovské vodní ploše bývá tato oblast často označována jako „jihočeské moře“ a je nejoblíbenějším místem na Lipně pro větrné sporty, jako je jachting, windsurfing nebo kiteboarding. Kvalita vody ke koupání na pláži v Černé v Pošumaví je kontrolována; při hodnocení stupněm 3 je doporučeno, aby se zde nekoupaly děti a citlivé osoby, např. těhotné ženy a aby se plavci po každém koupání v přehradním jezeře osprchovali čistou vodou. == Ubytování == Na území obce (též osady: Bližná, Dolní Vltavice, Jestřábí, Mokrá, Muckov, Plánička, Radslav) je mnoho rekreačních zařízení (hotely, penziony, rekreační chalupy, chaty, loděnice apod.). == Kam dál == * [[Lipno]] – {{VzdálenostDo|Lipno}} * [[Horní Planá]] – {{VzdálenostDo|Horní Planá}} * [[Frymburk]] – {{VzdálenostDo|Frymburk}} * [[Vítkův Hrádek]] – {{VzdálenostDo|Vítkův Hrádek}} * [[Nová Pec]] – {{VzdálenostDo|Nová Pec}} == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Jihočeský kraj]] [[Kategorie:Sídla v Česku]] rpaws2pfj5s734op5ql51nzkb8ndysq