Písek

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikicesty</sitename>
    <dbname>cswikivoyage</dbname>
    <base>https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.47.0-wmf.23</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikicesty</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikicestám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Písek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1483</id>
    <revision>
      <id>22815</id>
      <parentid>21748</parentid>
      <timestamp>2026-10-08T19:45:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>linkfix, wikilink</comment>
      <origin>22815</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2533" sha1="nwcj26qyx3zzftjtgplx4aw2kntpcyr" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Písek, centrum, z lávky na ostrov.jpg|náhled|Pohled na věž kostela, hradby a Otavu]]
'''Písek''' je město v [[Jihočeský kraj|jižních Čechách]], známé svým nejstarším kamenným mostem v [[Česko|České republice]]. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Je zde mnoho možností pro turistiku a cykloturistiku.

== Doprava ==

=== Silniční doprava ===
V Písku se kříží silnice I/20 se silnicí I/29 do [[Tábor]]a, silnicí II/139 směr [[Strakonice]] a silnicí II/140 do Putimi a Bavorova. Silnice I/20 směr [[Plzeň]] slouží zároveň jako čtyřproudý přivaděč na dálnici D4.

Autobusové nádraží je vzdáleno cca 1 km od centra města. Existuje zde městská hromadná doprava.

=== Železniční doprava ===
Písek leží na železničních tratích:

* Zdice–Příbram–Protivín, po trati jezdí přímé vlaky [[Praha]]-[[České Budějovice]]
* Tábor–Ražice

Hlavní vlakové nádraží je vzdáleno cca 1 km od centra města. Existuje zde městská hromadná doprava.

== Co vidět ==
[[Soubor:Stone Bridge in Pisek in 2011.JPG|náhled|Kamenný most v Písku]]
* Písecký kamenný most 
* Hrad Písek
* Kostel svatého Václava
* Městská elektrárna
* Sladovna
* Zemský hřebčinec
* Putimská brána
* Mariánské sousoší
* Pomník padlým u Melegnana a Solferina
* Reinerovský dům
* Palackého sady

== Kde jíst (výběr) ==

* [https://www.ureineru.cz/cs/ Restaurace U Reinerů]

== Kam dál ==
* [[Bechyně]] – město s lázněmi a městskou památkovou zónou 23 km východně
* Hrad Zvíkov – {{VzdálenostDo|Q769690}}
* Kestřany, dvě zachovalé tvrze v těsném sousedství
* Podolský most, 510 metrů dlouhý most na silnici I/29 přes vodní nádrž Orlík
* Sudoměř, dějiště bitvy u Sudoměře, památník Jana Žižky
* Zámek Orlík se zámeckým parkem – {{VzdálenostDo|Q1013458}}
* [[Vodňany]] – město s městskou památkovou zónou 18 km jižně
* [[Strakonice]] – město s hradem a dudáckou tradicí {{VzdálenostDo|Strakonice}}
* [[Stádlec]] – Stádlecký most, jeden z posledních řetězových mostů {{VzdálenostDo|Stádlec}}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* [https://www.pisek.eu/cs/produkty/cykloturistika/ Cykloturistika na oficiálním turistickém portálu města], přehled cyklotras 
* [https://www.kudyznudy.cz/aktivity/ferrata-na-vaclavskych-skalach-v-pisku Zajištěná cesta (via ferrata) nad Otavou]

[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>nwcj26qyx3zzftjtgplx4aw2kntpcyr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linec</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1653</id>
    <revision>
      <id>22809</id>
      <parentid>22765</parentid>
      <timestamp>2026-10-08T17:14:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Linz-Card */ šablony</comment>
      <origin>22809</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15211" sha1="sk1gqs9b3n3vmqwgdfb53tzsglqdw9g" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Linec''' (německy: ''Linz'') je třetím největším městem [[Rakousko|Rakouska]] (po [[Vídeň|Vídni]] a [[Graz|Grazu]]) a hlavním městem spolkové země [[Horní Rakousko]]. Leží na [[Dunaj]]i, který je zde široký cca 250 m.

Město se díky několika iniciativám etablovalo jako kulturní město, ačkoli některé struktury starého průmyslového města jsou stále viditelné. Linec jako univerzitní město s několika univerzitami nabízí také řadu studijních programů v oblasti umění a kultury. V historickém centru města jsou kulturní památky.

== Historie ==
Kolem roku 400 př. n. l. vzniklo v dnešní městské oblasti a v jejím okolí podél Dunaje několik keltských opevnění a sídlišť. Linec je poprvé zmíněn jako „Lentia“ v římské státní příručce „Notitia Dignitatum“. V raném středověku Linec znovu získal na významu díky expanzi bavorského vévodství na východ. Od konce 13. století byl Linec sídlem zemského hejtmana. Fridrich III. si město zvolil za své královské sídlo, čímž se v letech 1489 až 1493 stalo centrem Svaté říše římské. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna 1800, vypukl velký požár, který vážně poškodil hrad, Landhaus a staré město. V důsledku toho byly městský příkop a hradby srovnány se zemí. Od poloviny 19. století se do Lince dostala i industrializace. Během nacistické nadvlády zahynulo v blízkém Mauthausenu více než 100 000 lidí z celé Evropy. Ve městě měl tento koncentrační tábor tři filiálky, dále zde bylo 77 táborů pro nuceně nasazené pracovníky. Za 2. světové války bylo město těžce poškozeno bombardováním. Linec byl v roce 2009 Evropským hlavním městem kultury.

== Doprava ==
{{Mapa|48.3071|14.2890|zoom=13|width=400|height=400}}

=== Letecká doprava ===

* V Linci je [https://www.linz-airport.com/cs letiště]. Centrum Lince spojuje s letištěm autobusová linka 601.
* Linec má přímé vlakové spojení s [https://www.viennaairport.com/passagiere/flughafen letištěm ve Vídni].

=== Železniční doprava ===
Linec se nachází na železniční trati [[Vídeň]]–Linec–[[Salcburk]] (–[[Mnichov]]) (Západní železnice) a železniční trati [[Pasov]]–Linec–[[Vídeň]]. Zde také začíná Summerauská železnice (severní směr → [[Freistadt]]–Horní Dvořiště–[[České Budějovice]]–[[Praha]]) a Pyhrnská železnice (jižní směr – Selzthal, [[Graz]]). Z [[Praha|Prahy]] a z [[České Budějovice|Českých Budějovic]] jezdí do Lince několikrát denně přímé vlaky.

=== Silniční doprava ===
Město Linec je silničním dopravním uzlem. Po dálnici A1 je spojení se Salcburkem a s Vídní. Z Lince se dostanete do Salcburku a Vídně po dálnici A1.

Z České republiky vede do Lince evropská silnice E55 (česká dálnice D3/rakouská dálnice A/7). Lipensko a Vyšebrodsko má výhodné silniční spojení přes hraniční přechod ve Studánkách, odkud je do Lince 37 km.

Centru města byste se měli vyhnout autem, protože je částečně pěší zónou a je snadno dostupné tramvají a autobusem. Zastávka dálkových autobusů u hlavního vlakového nádraží je zároveň přestupním bodem na městskou dopravu.

=== Lodní doprava ===
Na břehu Dunaje poblíž mostu Nibelungů v centru města se nachází několik kotvišť pro dunajské lodě.

=== Na kole ===

Západní stranou lze do Linze dojet po dunajské cyklostezce (Passau – Vídeň) z obou břehů Dunaje, nicméně jižní trasa vede částečně po rušné silnici. Směrem na Vídeň vede dálková cyklostezka pouze po severním břehu, která se táhne přímo podél břehu, daleko od silnic.

== Doprava ve městě ==
V rámci městské oblasti umožňovaly dosud mosty {{Bod|type=bridge|name=Nibelungenbrücke|wikidata=Q1984611}} o délce 330 m a {{Bod|type=bridge|name=Voestbrücke|wikidata=Q2535709}} o délce 407 m překonávání řeky. Od roku 2021 lze také využívat most {{Bod|type=bridge|name=Neue Eisenbahnbrücke|wikidata=Q108338116}} o délce 396 m pro individuální dopravu. Nový železniční most v Linci je železničním mostem pouze názvem. Na rozdíl od předchozí konstrukce se jedná o čistě silniční most, přičemž je plánováno, že po něm povede i plánovaná regionální městská železnice. Stavební práce na mostě [https://www.asfinag.at/bauen-erhalten/bauprojekte/a-26-linzer-autobahn-knoten-linz-hummelhof-a-7-anschlussstelle-donau-nord/ Westringbrücke] mají být dokončeny a most otevřen pro provoz koncem roku 2035.

=== Autem ===
I v Linci je nedostatek parkovacích míst. Nicméně k dispozici je několik velkých parkovišť, z nichž některá jsou dokonce zdarma. V centru města se nachází různá parkoviště s omezenou dobou parkování. V některých obchodech v centru Linze dostanou zákazníci za nákup v hodnotě 20 EUR parkovací kupon zdarma. Jeden parkovací kupon umožňuje parkování po dobu 30 minut na parkovištích s omezenou dobou parkování. Kromě toho jsou k dispozici i poměrně drahá parkovací místa v podzemních garážích a parkovacích domech. Přehled o možnostech parkování nabízí webová stránka města Linz: [https://www.linztourismus.at/freizeit/reise-planen/anreise/auto].

=== Pěšky ===
Vzhledem k velikosti města lze historické centrum snadno prozkoumat pěšky. Pro okrajové části doporučujeme využít městskou hromadnou dopravu.

=== Na kole ===
Ti, kteří přijeli do města na kole, budou pravděpodobně chtít kolo používat i při pohybu po městě. Pro ty, kteří nemají vlastní kolo, je k dispozici několik [https://www.linztourismus.at/freizeit/linz-entdecken/aktivitaeten/sport/radfahren půjčoven kol], a také více než 40 půjčoven v rámci systému [https://citybikelinz.at/ City Bike Linz].

=== MHD ===
[[Soubor:Tramvajová_síť_v_Linci.svg|thumb|right|Mapa tramvajové sítě v Linci (2022)]]
[[Soubor:Linz Bahnhof 0002.jpg|thumb|right|Nová fontána před nádražím v Linci, postavená po rekonstrukci nádraží]]
Tramvajová linka 1 vede od univerzity v Urfahru přes most Nibelungenbrücke do centra města, dále přes hlavní nádraží až do Auwiesen. Tramvajová linka 2 vede přes Ebelsberg až do SolarCity. Tramvajová linka 3 vede od nádraží Mühlkreis (resp. Landgutstraße) v Urfahru přes centrum města a hlavní nádraží až k křižovatce Trauner Kreuzung. Tramvajová linka 4 vede až ke hradu Traun. Všechny čtyři (během dne velmi dobře a hustě provozované) tramvajové linky projíždějí celou Landstraße, pěší zónou a nákupní uličkou města. Kolmo k této tramvajové ose vede několik autobusových linek, které jezdí často v dopravní špičce (ráno a večer), během dne přibližně každých 10 až 15 minut, ale večer i jen každých 30 minut. Večer obvykle jezdí MHD naposledy kolem 24. hodiny. O víkendech (pátek, sobota) a před svátky jezdí tramvajová linka 2 jako noční linka N82 a tramvajová linka 4 od hlavního nádraží jako noční linka N84 v době mezi 24. hodinou a brzkým ránem přibližně každých půl hodiny. Kromě toho existuje noční autobusová linka N83 mezi Hafen a Neue Heimat. Podrobnosti jsou uvedeny v [https://www.linzag.at/portal/de/privatkunden/unterwegs/fahrplan___netz/liniennetzplan# Liniennetzplan].

Jednorázové jízdenky jsou k dispozici v automatech, předplatné jízdenky se 6 jízdy jsou k dispozici v trafikách. Existují slevy pro studenty a seniory, stejně jako pro děti. Slevy pro seniory jsou k dispozici pouze s kartou ÖBB-Vorteilscard Senior. Nabízeny jsou následující typy jízdenek ([https://www.linzag.at/portal/de/privatkunden/unterwegs/tickets___tarife# Details] - 2024/07): 
* Maxi ('''celodenní jízdenka na 24 hodin''' pro dospělé): jednotlivá jízdenka {{EUR|5,60}}.
* Midi ('''jízdenka pro dlouhé vzdálenosti''' pro dospělé. Kromě toho celodenní jízdenka pro děti do 15 let a pro osoby s nárokem na snížené jízdné; k dispozici je také mládežnická jízdenka pro osoby ve věku 15 až 20 let jako celodenní jízdenka): jednotlivá jízdenka {{EUR|2,80}}.
* Mini ('''jízdenka pro krátké vzdálenosti''' pro dospělé, stejně jako jízdenka pro dlouhé vzdálenosti pro děti do 15 let a pro osoby s nárokem na snížené jízdné; k dispozici je také mládežnická jízdenka pro osoby ve věku 15 až 20 let jako jízdenka pro dlouhé vzdálenosti): jednotlivá jízdenka {{EUR|1,40}}.
* '''Týdenní jízdenka''' (7 dní): {{EUR|18}}.
* '''Zábavní jízdenka na 24 hodin''': městská síť a jízda lanovkou [[#Pöstlingberg|Pöstlingbergbahn]]: {{EUR|12}}.
K dispozici jsou také '''jízdenky v mobilu''' (aplikace pro chytrý telefon).

'''Tip:''' S '''[[#Linz-Card|Linz-Card]]''' lze MHD využívat zdarma!

== Co vidět ==
[[Soubor:Linz - Pöstlingberg (b).JPG|náhled|Pöstlingberg s poutním kostelem]]
* Pöstlingberg – římskokatolický poutní kostel, který byl postaven v letech 1738–1774.na stejnojmenném vrcholu, vysokém 537 m n. m.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/401636/zeleznice-poestlingbergbahn.html Pöstlingbergbahn] – 2880 metrů dlouhá úzkorozchodná horská trať, která spojuje obvod Urfahr s vrcholem Pöstlingberg. Původní část byla postavena v roce 1897 a v letech 2008-2009 přestavěna na jiný rozchod kolejí, aby mohla být napojena na zbytek linecké tramvajové sítě. Je považována za jednu z nejstrmějších adhezních drah na světě (sklon 10,5 %). Konečná stanice se nachází ve věži opevnění města.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/400750/grottenbahn-jeskynni-zeleznice.html Linzer Grottenbahn] – turistický pohádkový svět. Postaven je v bývalé pevnosti Pöstlingberg, otevřen 1906. Jedná se o okružní úzkorozchodnou dráhu ve tvaru draka. Ve sklepních klenbách jsou namalovány motivy ze známých pohádek v životní velikosti.
* Katedrála Neposkvrněného Početí Panny Marie (Mariä-Empfängnis-Dom), také zvaný ''Neuer Dom'', vybudovaný v letech 1862–1924, novogotická, z pískovcového kamene, s nedokončenými detaily; největší kostel Rakouska, kapacita cca 20 000 osob, po dómu sv. Štěpána ve Vídni, druhá nejvyšší kostelní věž (134,8 m)
* Alter Dom – římskokatolický jezuitský kostel z roku 1669 s dvěma věžemi.
* Landhaus – budova z roku 1568. Kašna je z roku 1648. Podobu italské renesance budova získala přestavbou ukončenou v roce 1802. Od roku 1861 až po současnost (2025) slouží jako sídlo Hornorakouského zemského sněmu.
* Hauptplatz – největší náměstí na Dunaji, je zde sloup Nejsvětější trojice z roku 1717 a městská radnice Alten Rathaus.
* Landstraße – Landstraße (Zemská třída) je nejvýznamnější ulicí v centru města. Vede z centrálního náměstí Taubenmarkt jižním směrem k podjezdu železniční trati Westbahn. Nachází se na ní mnoho historických budov a pamětihodností, např. Ursulinenkirche a Karmeliterkirche). Částečně je navržená jako pěší zóna, proto je také významnou z hlediska obchodu, a je třetí nejfrekventovanější ulicí Rakouska z pohledu návštěvnosti.
* Stadtpfarrkirche – římskokatolický městský farní kostel na pozdně románských základech, byl přestavěn do stylu baroka roku 1648. Je zde uloženo srdce a vnitřnosti císaře Friedricha III.
* [https://www.donauregion.at/en/oesterreich-poi/detail/400715/castle-museum-linz.html Linzer Schloss] – Linecký zámek je postaven na vrchu nad starou částí města a je situován přímo u řeky Dunaj. První zmínka pochází z roku 799. Sídlo císaře Friedricha III., jeho potomků. Císař Rudolf II. nechal původní palác zbourat a přestavět na mohutnou čtyřpatrovou blokovou budovu. V letech 1851 až 1945 sloužil objekt jako kasárna. Od roku 1966 je v zámku umístěno muzeum.
* Martinskirche – římskokatolický farní kostel se nachází v centru města. První zmínka je z roku 799, a původně byl považován za nejstarší kostel Rakouska, podle nejnovějších výzkumů pochází centrální stavba z 10. nebo 11. století.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/402219/botanicka-zahrada-linz.html Botanická zahrada] – byla otevřena na své současné lokalitě v roce 1952. Rozkládá se na vrchu Bauernberg. Na ploše 4,2 ha se nachází více než 10 000 druhů rostlin, přičemž největší zajímavostí jsou sbírky kaktusů a orchidejí. Zahradu ročně navštíví okolo 100 000 návštěvníků.

== Praktické tipy ==
=== Informace ===

* {{vCard | name = Turistické informační centrum Linz | id = Turistické informační centrum Linz | type = see | url = https://www.linztourismus.at/freizeit/reise-planen/service/tourist-information/ | address = Hauptplatz 1, 4020 Linz | directions = v budově Staré radnice | lat = 48.30606 | long = 14.28685 | phone = +43 (0)732 70 70 20 09 | email = info@linztourismus.at | facebook = visitlinz | instagram = visitlinz | hours = denně 10:00–17:00 | lastedit = 2023-02-26 | description = Tým turistického informačního centra je k dispozici 365 dní v roce na hlavním náměstí, telefonicky i e-mailem, a ochotně vám poradí a pomůže s jakýmikoli dotazy týkajícími se Linze, Ansfeldenu a Kirchschlagu. V samotném informačním centru jsou k dispozici informační brožury, jako jsou plány města, seznamy hotelů a další, které si můžete zdarma vzít. Zde si můžete také zakoupit drobné suvenýry z tohoto města na Dunaji.
}}

=== Linz-Card ===
Linz-Card nabízí slevy a volný vstup do mnoha míst v Linci. Kromě četných slev mají držitelé Linz-Card také volný vstup do lineckých muzeí, volné jízdenky na linkách Linz AG a mohou využít 10 eurový bonus na kulturní aktivity v oblasti Dunaje. Linz-Card je k dispozici online, v turistickém informačním centru na hlavním náměstí a ve vybraných lineckých muzeích a hotelech. Podrobnosti naleznete zde.
V závislosti na platnosti existují 3 varianty za následující ceny (dospělí/dospělí se slevou | děti 6–15 let): (platné k srpnu 2023)

Jednodenní karta pro krátkodobý pobyt v Linci ({{EUR|16}} / {{EUR|15}} / {{EUR|9}}),
dvoudenní karta, která navíc obsahuje jízdenku na lanovku Pöstlingberg (jízda nahoru i dolů) ({{EUR|27}} / {{EUR|25}} / {{EUR|15}}),
třídenní karta, která kromě jízdenky na lanovku Pöstlingberg obsahuje také 5eur voucher do vybraných restaurací, který lze uplatnit ({{EUR|35}} / {{EUR|33}} / {{EUR|19}}).

== Kam dál ==
* [[Vídeň]] – hlavní město Rakouska {{VzdálenostDo|Vídeň}}
* [[České Budějovice]] – krajské město v Česku {{VzdálenostDo|České Budějovice}}
* [[Bad Leonfelden]] – lázeňské město {{VzdálenostDo|Bad Leonfelden}}

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Linz|datum=2025-06-27}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* [https://www.linz.at/english/index.php Oficiální stránky města]

[[Kategorie:Města v Rakousku]]
[[Kategorie:Horní Rakousy]]</text>
      <sha1>sk1gqs9b3n3vmqwgdfb53tzsglqdw9g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vráž (okres Písek)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1682</id>
    <revision>
      <id>22813</id>
      <parentid>20091</parentid>
      <timestamp>2026-10-08T19:40:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>wikilink</comment>
      <origin>22813</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1705" sha1="4re92725tmffhuigpquf63pdvbalzef" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Vráž''', někdy také '''Vráž u Písku''', je malá lázeňská obec, která leží asi 8 kilometrů vzdušnou čarou severně od [[Písek|Písku]], na levém břehu řeky [[Otava|Otavy]]. Žije v ní 320 obyvatel.

Vráž má jižní část, zvanou Stará Vráž, jejíž součástí jsou lázně, a severní část, zvanou Nová Vráž. Obě části jsou od sebe odděleny nezastavěnou plochou.

== Lázně Vráž ==
Součástí lázní je novogotický zámek Vráž. Léčba v lázních je zaměřena zejména na:

* nervové choroby
* poruchy pohybového aparátu&lt;ref&gt;Lázně Hotel Vráž: Indikační [https://lazne-vraz.cz/co-lecime/indikacni-seznam/ seznam]&lt;/ref&gt;

== Doprava ==
[[Soubor:Sanatorium in Vráž in Písek District.JPG|náhled|Zámek Vráž]]
Na železniční trati Zdice–Protivín je železniční stanice Vráž u Písku, která je však od lázní vzdálená 2 km. Přímo u lázní je autobusová zastávka „Vráž,Stará Vráž,lázně“.

== Kde jíst a spát ==

* [https://lazne-vraz.cz/ Lázně Hotel Vráž]
* [https://www.penzion-u-kohouta.cz/kontakt/ Penzion U Kohouta]

== Kam dál ==

* [[Písek]], 14 km jižně
* [[Orlík nad Vltavou]], 17 km SSV
* [[Orlík nad Vltavou|Zvíkovské Podhradí]], 14 km severovýchodně
* [[Milevsko]], 27 km severovýchodně
* [[Blatná]], 25,5 km severozápadně
* [[Příbram]], 45,5 km severně

== Kde jíst a spát ==

* [https://lazne-vraz.cz/ Lázně Hotel Vráž]
* [https://www.penzion-u-kohouta.cz/kontakt/ Penzion U Kohouta]

== Odkazy ==

=== Reference ===
&lt;references /&gt;

=== Externí odkazy ===
* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Sídla v Česku]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>4re92725tmffhuigpquf63pdvbalzef</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22814</id>
      <parentid>22813</parentid>
      <timestamp>2026-10-08T19:42:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>/* Kam dál */ +1</comment>
      <origin>22814</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1744" sha1="cwullpzy9726kcdofqt8bf26agwp430" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Vráž''', někdy také '''Vráž u Písku''', je malá lázeňská obec, která leží asi 8 kilometrů vzdušnou čarou severně od [[Písek|Písku]], na levém břehu řeky [[Otava|Otavy]]. Žije v ní 320 obyvatel.

Vráž má jižní část, zvanou Stará Vráž, jejíž součástí jsou lázně, a severní část, zvanou Nová Vráž. Obě části jsou od sebe odděleny nezastavěnou plochou.

== Lázně Vráž ==
Součástí lázní je novogotický zámek Vráž. Léčba v lázních je zaměřena zejména na:

* nervové choroby
* poruchy pohybového aparátu&lt;ref&gt;Lázně Hotel Vráž: Indikační [https://lazne-vraz.cz/co-lecime/indikacni-seznam/ seznam]&lt;/ref&gt;

== Doprava ==
[[Soubor:Sanatorium in Vráž in Písek District.JPG|náhled|Zámek Vráž]]
Na železniční trati Zdice–Protivín je železniční stanice Vráž u Písku, která je však od lázní vzdálená 2 km. Přímo u lázní je autobusová zastávka „Vráž,Stará Vráž,lázně“.

== Kde jíst a spát ==

* [https://lazne-vraz.cz/ Lázně Hotel Vráž]
* [https://www.penzion-u-kohouta.cz/kontakt/ Penzion U Kohouta]

== Kam dál ==

* [[Písek]], 14 km jižně
* [[Orlík]], {{VzdálenostDo|Orlík}}
* [[Orlík nad Vltavou]], 17 km SSV
* [[Orlík nad Vltavou|Zvíkovské Podhradí]], 14 km severovýchodně
* [[Milevsko]], 27 km severovýchodně
* [[Blatná]], 25,5 km severozápadně
* [[Příbram]], 45,5 km severně

== Kde jíst a spát ==

* [https://lazne-vraz.cz/ Lázně Hotel Vráž]
* [https://www.penzion-u-kohouta.cz/kontakt/ Penzion U Kohouta]

== Odkazy ==

=== Reference ===
&lt;references /&gt;

=== Externí odkazy ===
* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Sídla v Česku]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>cwullpzy9726kcdofqt8bf26agwp430</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Nová Pec</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1748</id>
    <revision>
      <id>22812</id>
      <parentid>22143</parentid>
      <timestamp>2026-10-08T17:25:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>/* Plešné jezero */ +obrázek</comment>
      <origin>22812</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3778" sha1="1qo2vgxsqwk1zi1i0o9cdt0ykq65997" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Adalbert-Stifter-Denkmal 01.JPG|náhled|Stifterův pomník nad Plešným jezerem]]
'''Nová Pec''' je obec na [[Šumava|Šumavě]], leží cca 10 km severozápadně od [[Horní Planá|Horní Plané]] a cca 17 km SSZ od [[Volary|Volar]], na obou březích [[Vltava|Vltavy]], resp. vodní nádrže [[Lipno]]. Západní okraj území obce tvoří státní hranice. Na hranici s Rakouskem leží 1378 m vysoká hora [[Plechý]]. Na hranici s Německem leží 1362 m vysoká [[Trojmezná]] a [[Třístoličník]], jehož 1333 m vysoký vrchol je na německé straně. Východním sedlem Trojmezí prochází hranice tří států – Česka, [[Německo|Německa]] a [[Rakousko|Rakouska]].

== Doprava ==
Nová Pec leží na železniční trati České Budějovice – Černý Kříž a na silnicích III/1631 (Nová Pec – Bližší Lhota) a III/1632 (Nová Pec – Želnava).

== Kde zaparkovat ==

* [https://www.novapec.eu/turistika/kde-zaparkovat/parkoviste-dlouhy-bor-198cs.html Parkoviště Dlouhý Bor]
* [https://www.novapec.eu/turistika/kde-zaparkovat/parkoviste-nova-pec-59cs.html Parkoviště Nová Pec]
* [https://mapy.com/cs/?source=traf&amp;id=50705 Parkoviště Láz]
Všechna parkoviště jsou placená, platba pouze v hotovosti.

== Turistika ==

=== Medvědí stezka ===
[https://www.novapec.eu/turistika/turisticke-zajimavosti/medvedi-stezka-67cs.html Medvědí stezka] je turistická značená trasa v katastru obcí Nová Pec a [[Stožec]]. Dosahuje délky 14 kilometrů. Jejími krajními body jsou Ovesná a Černý Kříž, přibližně na polovině trasy leží osada Jelení. Stezka má žluté značení. Kratší trasa této stezky měří cca 7 km. Vyznačena byla v roce 1967 jako nejstarší naučná stezka v jižních Čechách a druhá nejstarší v České republice.

=== Jelení ===
Jelení, někdy také Jelení Vrchy (865 m n. m.) je část obce Nová Pec. Na Jeleních Vrších je [https://www.novapec.eu/turistika/turisticke-zajimavosti/expozice-schwarzenberskeho-kanalu-61cs.html expozice o Schwarzenberském plavebním kanálu].

=== Plešné jezero ===
[[Soubor:Ploeckensteinsee 2.jpg|náhled|Plešné jezero]]
Na území obce leží [[Plešné jezero]], ke kterému vede z Nové Pece zeleně značená turistická trasa (vzdálenost z Nové Pece cca 8 km, převýšení cca 360 metrů).

Od východní strany jezera jezera pak vede žlutě značená turistická značená trasa na hraniční průsek a pokračuje přes [[Plechý]] k Stifterovu památníku. Kratší cesta k tomuto památníku vede mezi stojícími odumřelými stromy, vstup na vlastní nebezpečí. Nad jezerem se tyčí cca 260 m vysoká Jezerní stěna, která dosahuje skoro k vrcholu [[Plechý|Plechého]].

=== Cyklostezka Nová Pec – Stožec ===

* [https://www.novapec.eu/turistika/turisticke-zajimavosti/cyklostezka-nova-pec-stozec-64cs.html Cyklostezka Nová Pec – Stožec], 16 km dlouhá nenáročná trasa, která vede v údolí [[Vltava|Vltavy]] a okolo železniční trati. Na obou výchozích místech lze parkovat.

== Ubytování ==

* [https://www.novapec.eu/turistika/ubytovani-v-nove-peci/ Ubytování v Nové Peci]

== Služby ==
* [https://www.novapec.eu/turistika/pujcovna-kol/ Půjčovna kol]

== Kam dál ==
* [[Smrčina (Šumava)]] – vrchol 1338 m n. m. {{VzdálenostDo|Smrčina (Šumava)}}
* [[Horní Planá]] – malé město u Lipna {{VzdálenostDo|Horní Planá}}
* [[Volary]] – městečko {{VzdálenostDo|Volary}}
* [[Vítkův Hrádek]] – zřícenina hradu s vyhlídkou {{VzdálenostDo|Vítkův Hrádek}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://www.novapec.eu/turistika/infocentrum-nova-pec/ Infocentrum Nová Pec]

[[Kategorie:Šumava]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Sídla v Česku]]</text>
      <sha1>1qo2vgxsqwk1zi1i0o9cdt0ykq65997</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Frymburk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1833</id>
    <revision>
      <id>22811</id>
      <parentid>22078</parentid>
      <timestamp>2026-10-08T17:22:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Turistika */ wikilink</comment>
      <origin>22811</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4025" sha1="guzyj4y8k4l6ureyiky600xzigio6pm" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Friedberg01.jpg|náhled|Vodní nádrž Lipno a městys Frymburk s věží kostela sv. Bartoloměje]]
'''Frymburk''' je městys v [[Okres Český Krumlov|okrese Český Krumlov]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], ležící na jihovýchodní [[Šumava|Šumavě]] u [[Lipno|lipenského přehradního jezera]] při hranici s [[Rakousko|Rakouskem]]. Jsou zde přírodní léčebné lázně.

== Historie ==
První písemná zmínka o této obci na obchodní stezce z Čech do Podunají pochází z roku 1270. V roce 1958 byla část Frymburku zatopena lipenským přehradním jezerem; most do Frýdavy byl stržen a nahrazen přívozem.

== Doprava ==

=== Autem ===

* Trasa přes [[Český Krumlov]]: Z [[České Budějovice|Českých Budějovic]] jeďte po silnici I/3 směrem na Kaplici, poté odbočte na silnici II/39 do Českého Krumlova a pokračujte přes Větřní a Světlík přímo do Frymburka.
* Trasa přes [[Vyšší Brod]]: Alternativně můžete jet po I/3 dále na jih, u Dolního Dvořiště odbočit na Vyšší Brod a odtud podél Vltavy a Lipna do Frymburka.

=== Autobusem ===

* Frymburk má časté autobusové spojení s Českým Krumlovem. Jezdí též přímé autobusové linky z [[Praha|Prahy]] a z Českých Budějovic.

=== Vlakem ===

* Nejbližší železniční stanice jsou Lipno nad Vltavou nebo Hořice na Šumavě.

=== Přívoz ===

* Spojení s pravým břehem [[Vltava|Vltavy]] zajišťuje přívoz do Frýdavy. Přívoz využívají zejména turisté, kteří se chtějí dostat na 6 km vzdálený hrad [[Vítkův Hrádek]].

== Co vidět ==

* Kostel sv. Bartoloměje – pozdně gotická, několikrát zničená a přestavěná stavba s výrazně vysokou věží
* Morový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty
* Pranýř, postaven roku 1651
* Křížová cesta ke kapli Panny Marie Bolestné na návrší Na Martě

== Turistika ==
[[Soubor:Frymburk pláž (srpen 2024).jpg|náhled|Obecní pláž]]
Frymburk je rekreačním střediskem pro různé aktivity po celý rok. Bezprostřední blízkost nádrže Lipno je využívaná například při rybaření, vodních sportech či okružních plavbách. Nachází se zde několik pláží, veřejná pláž pod budovou základní školy a přístaviště s přívozem. V zimě je udržována na zamrzlé hladině nádrže bruslařská dráha dlouhá 11 km do [[Lipna nad Vltavou|Lipna nad Vltavou]]. V zimní sezóně je dále využíván skipark Frymburk se dvěma sjezdovkami Na Martě či běžkařské tratě mezi Frymburkem a Lipnem nad Vltavou nebo na Frymburských loukách.

Okolí je protkáno turistickými značkami (žlutá a zelená) a cyklistickými trasami. Významnou cyklotrasou je šumavská magistrála, vedoucí z [[Vyšší Brod|Vyššího Brodu]] přes Lipno nad Vltavou po levém břehu Lipna až do [[Nová Pec|Nové Pece]] a dále (až do Všerub). Jezerní cyklostezka vedoucí mezi obcemi Frymburk, Lipno nad Vltavou a [[Přední Výtoň]], je v úseku Frymburk – Lipno nad Vltavou součástí cyklistické trasy 33.

Ve Frymburku jsou dva velké kempy – Vřesná a U Lískovců. Přímo v obci je řada dalších ubytovacích zařízení. 5&amp;nbsp;km severovýchodně od obce (u místní části Blatná) leží sportovní letiště Frymburk.

== Lyžování ==

* Na kopci Marta je lyžařský areál, který je ideálním místem pro rodiny s dětmi a začínající lyžaře; jsou zde 2 nenáročné sjezdovky – Relax (620 m) a Tiger (650 m) – s krásným výhledem na Lipenské jezero.

== Wellness centra ==

* [https://www.hotelfrymburk.cz/ Wellness Hotel Frymburk]
* [https://www.hotelmaxant.cz/cs/wellness/wellness-relaxace/ Wellness hotel Maxant]

== Kam dál ==
* [[Vítkův Hrádek]] – zřícenina hradu s výhledy {{VzdálenostDo|Vítkův Hrádek}}
* [[Vyšší Brod]] – nejjižnější obec Česka s klášterem {{VzdálenostDo|Vyšší Brod}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}


[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Městyse v Česku]]</text>
      <sha1>guzyj4y8k4l6ureyiky600xzigio6pm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Mühlviertel</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1854</id>
    <revision>
      <id>22810</id>
      <parentid>22451</parentid>
      <timestamp>2026-10-08T17:20:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+obrázek</comment>
      <origin>22810</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="11615" sha1="4lmj6qw02shdwrdowb1z0lusxnk3gaq" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Bergfried beim Schloss.JPG|náhled|Zámecké muzeum kraje Mühlviertel ve [[Freistadt]]u]]
'''Mühlviertel''' je část Horního Rakouska ležící severně od [[Dunaj|Dunaje]], která je pojmenovaná po řekách Große Mühl a Kleine Mühl. Je to tedy část [[Rakousko|Rakouska]] ležící jižně od [[Jihočeský kraj|jižních Čech]], až po město [[Linec]]. S výjimkou úrodné Machlandské nížiny na jihovýchodě je celý Mühlviertel nízkým pohořím, geologicky součástí Českého masivu. Mühlviertel leží v srdci bavorské dialektové oblasti.

== Turistické regiony ==
Mühlviertel se dělí na následující turistické regiony: [[Šumava]], Mühlviertelské alpské pastviny, Mühlviertelské jádro, Přírodní park Mühlviertel a Sterngartlerský region

== Větší místa ==

* [[Bad Leonfelden]]
* [[Freistadt]]

== Doprava ==
Síť veřejné dopravy se skládá převážně z autobusů. Existují také dvě železniční tratě: Mühlkreisbahn a Summerauer Bahn. První z nich začíná v Linci-Urfahr na stanici Linz Urfahr, běžně nazývané také Mühlkreisbahnhof, a končí v Aigen-Schlägel. Druhá je Summerauer Bahn, která začíná na hlavním nádraží v Linci, vede přes Freistadt k českým hranicím a nabízí také spojení do [[České Budějovice|Českých Budějovic]] Spojení lze kdykoli najít pomocí online jízdního řádu Hornorakouského dopravního sdružení (OÖVV).

Vzhledem k tomu, že se mnoho památek a ubytování nachází mimo hlavní trasy, je obvykle nejvhodnějším dopravním prostředkem soukromý automobil.

=== Summerauer Bahn ===
Summerauer Bahn byla původně otevřena v roce 1871 pro nákladní dopravu a jako nástupce koněspřežné dráhy [[Linec]]-[[České Budějovice]]. Dnes spojuje železniční trať Hlavní nádraží v Linci s Českými Budějovicemi jako jednokolejná hlavní trať, která prochází i regionem Mühlviertel.

=== Mühlkreisbahn ===
Železnice Mühlkreisbahn byla otevřena v roce 1888 a jako regionální železnice spojuje stanici Linec Urfahr s Aigen-Schlägl prostřednictvím odbočné trati přes region Mühlviertel.

== Co vidět ==

* Pozoruhodný je Kefermarktský oltář v gotickém farním kostele v Kefermarktu.
* V Hammern u Leopoldschlagu je muzeum celní stráže. Je to jedno z nejmenších muzeí v Evropě a jediné muzeum v Rakousku věnované tématu celní stráže. Prohlídky s průvodcem a informace jsou k dispozici na vyžádání u provozovatele.
* Další turistickou atrakcí je cukrárna Kastner v Bad Leonfeldenu, nejstarší cukrárna v Rakousku, která je provozována již více než 450 let a nyní je v provozu již 13. generace.
* Okouzlující tržiště s krásně barevnými fasádami domů je v Leopoldschlagu.

== Turistika ==
Region Mühlviertel je známý svými turistickými stezkami, ale také cyklistikou, i když ta může být kvůli kopcovitému terénu docela náročná. Turistické stezky obecně nevyžadují žádné speciální dovednosti; kromě standardního turistického vybavení postačí pevná obuv a případně turistické hole. Mnoho stezek je vhodných pro rodiny a některé jsou přístupné i s kočárky.

Ti, kdo zdolají rozhledny Alpenblick a Moldaublick, budou odměněni neuvěřitelnými výhledy na sytou zeleň [[Šumava|Šumavy]] a úchvatným panoramatem.

Mühlviertel není známý vodními sporty a plaváním. Přesto se zde nachází řada přírodních koupališť, která stojí za návštěvu. Mnoho obcí provozuje také malé až středně velké venkovní bazény, jako například Hellmonsödt, Haslach a St. Georgen an der Gusen, abychom jmenovali alespoň některé.

V posledních letech se také zvýšilo úsilí o prosazení se v oblasti wellness. Četné hotely a penziony rozšířily svou nabídku a byla postavena nová zařízení.

== Lyžování ==

* Alpské lyžování v lyžařském středisku Hochficht – K dispozici je sedm vleků a tři sedačkové lanovky, které obsluhují přibližně 20 km sjezdovek ([https://skisport.com/hochficht/de Hochficht])
* Alpské lyžování v lyžařském středisku Sandl-Viehberg – K dispozici jsou dva vleky a tři modré sjezdovky ([https://sternstein.at/cs/homepage-cz/ Sandl-Viehberg])
* Alpské lyžování ve Sternsteinu – tři sjezdovky ([https://sternstein.at/cs/homepage-cz/ Sternstein])

== Kuchyně ==
Kuchyně regionu Mühlviertel se vyznačuje venkovskou kulturou této oblasti. Typická jídla jsou obvykle vydatná a jednoduchá, ale přesto lahodná. Známým příkladem je Rahmsuppe (krémová polévka), polévka připravovaná ze zakysané smetany. Voda se vaří s kmínem, smetana se smíchá s moukou a poté se přidá do polévky. Jako ozdoba se používají opečené kostky (starého) chleba nebo nakrájené brambory. „Bratl“ (pečené vepřové maso) je další stálicí mühlviertelské kuchyně. Může se připravit z čerstvého, neošetřeného vepřového masa nebo, jako „Surbratl“, z nakládaného (v nálevu naloženého) vepřového masa. Obvykle se používá vepřová plec (nebo krk) nebo panenka.

Leberbunkel (játrové knedlíčky) se připravují z mletých jater, smíchaných s různým množstvím mletého masa v závislosti na receptu. Někdy se přidává i srdce. Směs se kombinuje s restovanou, jemně nakrájenou cibulí, kostkami chleba namočenými v mléce a kořením. Tato směs se peče v zapékací misce nebo pekáči a lze ji podávat teplou nebo studenou.

V knedlících, které se v regionu Mühlviertel obvykle plní slanými než sladkými ingrediencemi, lze nalézt vlivy české kuchyně. Mezi příklady patří knedlíky s mletým masem, slaninové knedlíky a škvarkové knedlíky. Škvarky jsou kostky tučné slaniny, které zbydou po vyškvaření sádla. Slané knedlíky se obvykle podávají s kysaným zelím nebo teplým zelným salátem, zatímco sladké knedlíky (nejčastěji plněné švestkami) se posypávají strouhankou opečenou na másle a posypané moučkovým cukrem. Někdy se k nim podává i kompot.

Houskové knedlíky, moučné knedlíky a bramborové knedlíky se obvykle podávají jako příloha k pečeně, zatímco krupičné knedlíky se obvykle podávají s nakrájeným (vařeným!) uzeným vepřovým masem.

V restauracích se vzácně vyskytují, ale přesto typické jsou brambory na lněný olej. Na jejich přípravu se cibule orestuje v mléce a přelije se přes tenké plátky dušených brambor. Nakonec se opatrně vmíchá lněný olej. Olej by se neměl zahřívat a je důležité použít co nejčerstvější a nejkvalitnější olej; Jinak může být chuť docela nepříjemná. Pokrm pravděpodobně vznikl z pěstování lnu pro výrobu vlákna, které bylo kdysi v regionu Mühlviertel základem. Lněný olej se v Haslachu vyrábí dodnes.

Brambory na lněný olej lze podávat jako samostatný hlavní chod nebo jako přílohu k pivnímu řízku v mühlviertelském stylu. Jedná se o kuřecí nebo krůtí prsní řízek plněný ovčím sýrem, slaninou a špenátem, namočený v pivním těstíčku a poté smažený.

Podél Dunaje nebo v blízkosti řeky se na víceméně stálých stáncích často nabízí Steckerlfisch (ryba na špejli). Ryby napíchnuté na tenkých špejlích (Steckerl) se grilují a zároveň udí nad uhlíky dřevěného uhlí posypanými čerstvými zelenými větvičkami nebo kousky ještě vlhkého moštu.

Mošt (cider) je oblíbený nápoj. Skládá se z kvašené šťávy z jablek a hrušek, někdy vyrobené pouze z jednoho druhu ovoce. Jeho chuť se může pohybovat od příjemně mírné až po výrazně kyselou nebo svíravou. Často se podává „stříkané“, zředěné minerální nebo sodovou vodou, zejména v letních měsících. S tímto termínem je však třeba být opatrný, protože stejně jako v jiných částech Rakouska, kde se pěstuje víno, se „mošt“ vztahuje na nekvašenou hroznovou šťávu.

V podnicích vyrábějících cider se k cideru často podává „Brettljause“. Jedná se o talíř s různými druhy slaniny, studenou pečení, klobásou, ozdobený tvarohem, sýrovou pomazánkou Liptauer a čerstvou nebo nakládanou zeleninou. Menší verzí je „mischte Brot“ (také známý jako „Misch-Masch-Brot“ nebo „Mischkulanz“, podle fantazie hostinského), kde jsou výše uvedené ingredience uspořádány přímo na jednom nebo více krajících chleba. Mezi další nabídku patří „Bratlfettbrote“ (vyrobený z vyškvařeného vepřového sádla), „Speckbrote“ (chléb se slaninou) a „Bratlbrote“ (tenké plátky studené pečeně). Tvaroh je pomazánka vyrobená z tvarohu (druh měkkého sýra) smíchaného s máslem, solí, pepřem a podle chuti i česnekem. Liptauer je pomazánka vyrobená z ovčího tvarohu, másla, ochucená paprikou, pepřem, kmínem a jemně nakrájenou cibulí. V některých variantách receptu se kapary, filety z ančoviček a nakládané nebo okurkové kyselky jemně nasekají a vmíchají.

Tito výrobci cideru jsou často také přímými prodejci, což znamená, že jejich produkty lze zakoupit domů nebo jako suvenýry. Pokud nemají plnohodnotnou licenci k provozování restaurace, podléhají tyto podniky přísným předpisům. Až na několik výjimek (čaj, káva) se smí prodávat nebo podávat pouze produkty vyrobené na samotné farmě.

Region Mühlviertel je také, nebo možná zejména, pivní oblastí. Nacházejí se zde pivovary od minipivovarů a pivních hospod až po tři největší: pivovar Schlägl Abbey Brewery, pivovar Hofstettner a pivovarnické družstvo Freistadt Brewing Cooperative. Tyto pivovary se regionálně organizovaly ve sdružení Bierviertel Association, které žertem prosazuje přejmenování Mühlviertelu na Bierviertel (Pivní čtvrť). Kromě standardních piv prodávají tyto pivovary i speciální piva ve speciálně navržených lahvích, takzvaných „Mühlviertler Langhals“ (Mühlviertel s dlouhým hrdlem).

== Noční život ==
Nečekejte noční život jako v zimních sportovních střediscích nebo ve větších rakouských městech v regionu Mühlviertel; obecně je to uvolněnější.

Téměř v každé vesnici se nachází tradiční hostinec, který často slouží i jako hospoda a stává se místem setkávání mladých i starých. Mnoho obcí, obvykle ležících mimo hranice obce, má noční kluby, kde se schází mladí lidé. V závislosti na tom, které místo je momentálně oblíbené, noční sovy často cestují značné vzdálenosti, aby se tam dostaly.

Kina se nacházejí v Rohrbachu, Ottensheimu, [[Bad Leonfelden|Bad Leonfeldenu]], [[Freistadt|Freistadtu]], Katsdorfu, Pergu a Greinu. Některá byla modernizována o moderní technologie (3D, digitální kino).

== Bezpečnost ==
Bezpečnost v Mühlviertelu je vysoká, stejně jako ve zbytku Rakouska; pravděpodobnost, že se stanete obětí násilného trestného činu, je extrémně nízká. Přesto byste měli dodržovat obvyklá cestovní opatření. Cennosti by se neměly nechávat (viditelně) v autě a auto by se nemělo nechávat odemčené (ani na krátkou dobu). Vzhledem k tomu, že kreditní a debetní karty jsou akceptovány téměř všude, není nutné nosit s sebou velké množství hotovosti.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Mühlviertel|datum=2026-06-21}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* [https://www.muehlviertel.at/cz/ Turistické informace (česky)]

[[Kategorie:Horní Rakousy]]</text>
      <sha1>4lmj6qw02shdwrdowb1z0lusxnk3gaq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Přední Výtoň</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1992</id>
    <revision>
      <id>22806</id>
      <parentid>22805</parentid>
      <timestamp>2026-10-08T16:59:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <origin>22806</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="722" sha1="iv89izucl18mkrvrsu9eznxrlsjnyj1" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Přední Výtoň''' je obec, která leží na pravém břehu vodní nádrže [[Lipno]], v nadmořské výšce 755 metrů. Území obce sahá až po státní hranici s [[Rakousko|Rakouskem]]. Je zde silniční přeshraniční propojení Přední Výtoň – Guglwald a turistické přeshraniční propojení Ježová – Iglbach a Koranda – St. Oswald.

== Co vidět ==

* Kostel svatého Filipa a Jakuba
* Schwarzenberský plavební kanál
* [[Vítkův Hrádek]]

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Kostel svatého Filipa a Jakuba (Zadní Výtoň)}}
* {{Wikipedie|Schwarzenberský plavební kanál}}

[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Šumava]]
[[Kategorie:Sídla v Česku]]</text>
      <sha1>iv89izucl18mkrvrsu9eznxrlsjnyj1</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22807</id>
      <parentid>22806</parentid>
      <timestamp>2026-10-08T17:10:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>úprava úvodu</comment>
      <origin>22807</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="746" sha1="3r6mneo9c2oifft4oba9zd9o9awyo2a" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Přední Výtoň''' je obec na [[Šumava|Šumavě]], která leží na pravém břehu vodní nádrže [[Lipno]], v nadmořské výšce 755 metrů. Území obce sahá až po státní hranici s [[Rakousko|Rakouskem]]. Je zde silniční přeshraniční propojení Přední Výtoň – Guglwald a turistické přeshraniční propojení Ježová – Iglbach a Koranda – St. Oswald.

== Co vidět ==

* Kostel svatého Filipa a Jakuba
* Schwarzenberský plavební kanál
* [[Vítkův Hrádek]]

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Kostel svatého Filipa a Jakuba (Zadní Výtoň)}}
* {{Wikipedie|Schwarzenberský plavební kanál}}

[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Šumava]]
[[Kategorie:Sídla v Česku]]</text>
      <sha1>3r6mneo9c2oifft4oba9zd9o9awyo2a</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22808</id>
      <parentid>22807</parentid>
      <timestamp>2026-10-08T17:11:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+obrázek</comment>
      <origin>22808</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="812" sha1="cyz6yvafx0hpfdmoanjw8z8d3kfbhi0" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:PredniVyton.jpg|náhled|Kostel svatého Filipa a Jakuba]]
'''Přední Výtoň''' je obec na [[Šumava|Šumavě]], která leží na pravém břehu vodní nádrže [[Lipno]], v nadmořské výšce 755 metrů. Území obce sahá až po státní hranici s [[Rakousko|Rakouskem]]. Je zde silniční přeshraniční propojení Přední Výtoň – Guglwald a turistické přeshraniční propojení Ježová – Iglbach a Koranda – St. Oswald.

== Co vidět ==

* Kostel svatého Filipa a Jakuba
* Schwarzenberský plavební kanál
* [[Vítkův Hrádek]]

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Kostel svatého Filipa a Jakuba (Zadní Výtoň)}}
* {{Wikipedie|Schwarzenberský plavební kanál}}

[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Šumava]]
[[Kategorie:Sídla v Česku]]</text>
      <sha1>cyz6yvafx0hpfdmoanjw8z8d3kfbhi0</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>