Wikislovník cswiktionary https://cs.wiktionary.org/wiki/Wikislovn%C3%ADk:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.3 case-sensitive Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikislovník Diskuse k Wikislovníku Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Příloha Diskuse k příloze TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 3578 1387397 1383312 2026-05-21T14:11:18Z Palu 1784 /* fráze a idiomy */ + 1387397 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈpr̩v.ɲiː}}, {{Audio|Cs-první.ogg|první}} === dělení === * prv-ní === varianty === * {{Příznak2|kniž.}} [[prvý]] === číslovka === * ''řadová'' ==== skloňování ==== {{Číslovka adj (cs) | snomm = první | snomf = první | snomn = první | pnomma = první | pnomm = první | pnomf = první | pnomn = první | sgenm = [[prvního]] | sgenf = první | sgenn = [[prvního]] | pgenm = [[prvních]] | pgenf = [[prvních]] | pgenn = [[prvních]] | sdatm = [[prvnímu]] | sdatf = první | sdatn = [[prvnímu]] | pdatm = [[prvním]] | pdatf = [[prvním]] | pdatn = [[prvním]] | saccma = [[prvního]] | saccm = první | saccf = první | saccn = první | paccm = první | paccf = první | paccn = první | slocm = [[prvním]] | slocf = první | slocn = [[prvním]] | plocm = [[prvních]] | plocf = [[prvních]] | plocn = [[prvních]] | sinsm = [[prvním]] | sinsf = první | sinsn = [[prvním]] | pinsm = [[prvními]] | pinsf = [[prvními]] | pinsn = [[prvními]] }} ==== stupňování ==== {{Stupňování (cs) | poz = první | komp = prvnější | sup = nejprvnější }} ==== význam ==== # [[v]] [[pořadí]] [[zcela]] [[na]] [[začátek|začátku]] [[před]] [[druhý]]m [[místo|místem]], ''řadová číslovka k základní číslovce [[jeden]]'' #* {{Příklad|cs|O šest hodin později vstoupil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce.}}<ref>[http://cs.wikipedia.org/wiki/Apollo_11 Česká wikipedie - Apollo 11], cit. 17. února 2014</ref> #* {{Příklad|cs|Do cíle maratónu jako první doběhl favorizovaný domácí běžec.}} # {{Upřesnění|ve spojení následujícím řadovou číslovku v genitivu označující pořadí dne v měsíci}} [[ledna]] #* {{Příklad|cs|My bychom to chtěli od prvního první zvýšit na jedenáct korun za den a postupně takto každý rok valorizovat.}}<ref>[https://prahatv.eu/zpravy/praha/praha/13446/analyza-prazane-by-letos-za-mhd-zaplatili-pres-8-tisic PRAHATV – Analýza: Pražané by letos za MHD zaplatili přes 8 tisíc]</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = zcela na začátku | da = {{P|da|første}} | de = {{P|de|erste}} | el = {{P|el|πρώτος}} | en = {{P|en|first}}, {{P|en|prime}}, {{P|en|primary}}, {{P|en|initial}} | es = {{P|es|primero}} | fi = {{P|fi|ensimmäinen}} | fr = {{P|fr|premier}}, {{P|fr|initial}} | ga = {{P|ga|céad}} | hu = {{P|hu|első}} | hy = {{P|hy|առաջին}} | it = {{P|it|primo}} | ja = {{P|ja|第一}} | la = {{P|la|primus}} | lt = {{P|lt|pirmas}} | lv = {{P|lv|pirmais}} | mn = {{P|mn|нэгдүгээр}} | nl = {{P|nl|eerste}} | pl = {{P|pl|pierwszy}} | pt = {{P|pt|primeiro}} | ru = {{P|ru|первый}} | sgs = {{P|sgs|pėrms|m}} | sk = {{P|sk|prvý}} | sr-Cyrl = {{P|sr-Cyrl|први}} | sv = {{P|sv|första}} | uk = {{P|uk|перший}} }} # — ==== synonyma ==== # [[prvý]], [[I.]] # — ==== antonyma ==== # [[poslední]] # — ==== související ==== * [[prvně]] * [[prvnička]] * [[prvňák]] * [[prvňáček]] ==== slovní spojení ==== * [[první dáma]] * [[první housle]] * [[první patro]] * [[první pomoc]] * [[první republika]] * [[první třída]] ==== fráze a idiomy ==== * [[na první dobrou]] * [[z druhé ruky]] == poznámky == * {{IJP|první||2026-04-10}} <references /> == externí odkazy == * {{Wikipedie|rozcestník=První}} * {{Wikicitáty|téma=První}} [[Kategorie:České číslovky]] bbii533wxja8asyrkjsa5wbj6ucvfwh 1387398 1387397 2026-05-21T14:11:26Z Palu 1784 fix 1387398 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈpr̩v.ɲiː}}, {{Audio|Cs-první.ogg|první}} === dělení === * prv-ní === varianty === * {{Příznak2|kniž.}} [[prvý]] === číslovka === * ''řadová'' ==== skloňování ==== {{Číslovka adj (cs) | snomm = první | snomf = první | snomn = první | pnomma = první | pnomm = první | pnomf = první | pnomn = první | sgenm = [[prvního]] | sgenf = první | sgenn = [[prvního]] | pgenm = [[prvních]] | pgenf = [[prvních]] | pgenn = [[prvních]] | sdatm = [[prvnímu]] | sdatf = první | sdatn = [[prvnímu]] | pdatm = [[prvním]] | pdatf = [[prvním]] | pdatn = [[prvním]] | saccma = [[prvního]] | saccm = první | saccf = první | saccn = první | paccm = první | paccf = první | paccn = první | slocm = [[prvním]] | slocf = první | slocn = [[prvním]] | plocm = [[prvních]] | plocf = [[prvních]] | plocn = [[prvních]] | sinsm = [[prvním]] | sinsf = první | sinsn = [[prvním]] | pinsm = [[prvními]] | pinsf = [[prvními]] | pinsn = [[prvními]] }} ==== stupňování ==== {{Stupňování (cs) | poz = první | komp = prvnější | sup = nejprvnější }} ==== význam ==== # [[v]] [[pořadí]] [[zcela]] [[na]] [[začátek|začátku]] [[před]] [[druhý]]m [[místo|místem]], ''řadová číslovka k základní číslovce [[jeden]]'' #* {{Příklad|cs|O šest hodin později vstoupil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce.}}<ref>[http://cs.wikipedia.org/wiki/Apollo_11 Česká wikipedie - Apollo 11], cit. 17. února 2014</ref> #* {{Příklad|cs|Do cíle maratónu jako první doběhl favorizovaný domácí běžec.}} # {{Upřesnění|ve spojení následujícím řadovou číslovku v genitivu označující pořadí dne v měsíci}} [[ledna]] #* {{Příklad|cs|My bychom to chtěli od prvního první zvýšit na jedenáct korun za den a postupně takto každý rok valorizovat.}}<ref>[https://prahatv.eu/zpravy/praha/praha/13446/analyza-prazane-by-letos-za-mhd-zaplatili-pres-8-tisic PRAHATV – Analýza: Pražané by letos za MHD zaplatili přes 8 tisíc]</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = zcela na začátku | da = {{P|da|første}} | de = {{P|de|erste}} | el = {{P|el|πρώτος}} | en = {{P|en|first}}, {{P|en|prime}}, {{P|en|primary}}, {{P|en|initial}} | es = {{P|es|primero}} | fi = {{P|fi|ensimmäinen}} | fr = {{P|fr|premier}}, {{P|fr|initial}} | ga = {{P|ga|céad}} | hu = {{P|hu|első}} | hy = {{P|hy|առաջին}} | it = {{P|it|primo}} | ja = {{P|ja|第一}} | la = {{P|la|primus}} | lt = {{P|lt|pirmas}} | lv = {{P|lv|pirmais}} | mn = {{P|mn|нэгдүгээр}} | nl = {{P|nl|eerste}} | pl = {{P|pl|pierwszy}} | pt = {{P|pt|primeiro}} | ru = {{P|ru|первый}} | sgs = {{P|sgs|pėrms|m}} | sk = {{P|sk|prvý}} | sr-Cyrl = {{P|sr-Cyrl|први}} | sv = {{P|sv|första}} | uk = {{P|uk|перший}} }} # — ==== synonyma ==== # [[prvý]], [[I.]] # — ==== antonyma ==== # [[poslední]] # — ==== související ==== * [[prvně]] * [[prvnička]] * [[prvňák]] * [[prvňáček]] ==== slovní spojení ==== * [[první dáma]] * [[první housle]] * [[první patro]] * [[první pomoc]] * [[první republika]] * [[první třída]] ==== fráze a idiomy ==== * [[na první dobrou]] * [[z první ruky]] == poznámky == * {{IJP|první||2026-04-10}} <references /> == externí odkazy == * {{Wikipedie|rozcestník=První}} * {{Wikicitáty|téma=První}} [[Kategorie:České číslovky]] 02mrj4btu5w9y85km9l1es6x2rteaf0 0 6526 1387396 1182274 2026-05-21T14:10:55Z Palu 1784 + fráze 1387396 wikitext text/x-wiki {{Viz}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈdrʊ.ɦiː}}, {{Audio|Cs-druhý.ogg|druhý}} === dělení === * dru-hý === etymologie === Ze slova [[druh]], původně se užívalo v tomto smyslu staročeské slovo [[vterý]]. === číslovka === * ''řadová'' ==== skloňování ==== {{Číslovka adj (cs) | snomm = druhý | snomf = [[druhá]] | snomn = [[druhé]] | pnomma = [[druzí]] | pnomm = [[druhé]] | pnomf = [[druhé]] | pnomn = [[druhá]] | sgenm = [[druhého]] | sgenf = [[druhé]] | sgenn = [[druhého]] | pgenm = [[druhých]] | pgenf = [[druhých]] | pgenn = [[druhých]] | sdatm = [[druhému]] | sdatf = [[druhé]] | sdatn = [[druhému]] | pdatm = [[druhým]] | pdatf = [[druhým]] | pdatn = [[druhým]] | saccma = [[druhého]] | saccm = druhý | saccf = [[druhou]] | saccn = [[druhé]] | paccm = [[druhé]] | paccf = [[druhé]] | paccn = [[druhá]] | slocm = [[druhém]] | slocf = [[druhé]] | slocn = [[druhém]] | plocm = [[druhých]] | plocf = [[druhých]] | plocn = [[druhých]] | sinsm = [[druhým]] | sinsf = [[druhou]] | sinsn = [[druhým]] | pinsm = [[druhými]] | pinsf = [[druhými]] | pinsn = [[druhými]] }} ==== význam ==== # [[v]] [[pořadí]] [[za]] [[první]]m [[a]] [[případně]] {{Upřesnění|jedná-li se o více než dvě entity}} [[před]] [[třetí]]m [[místo|místem]], ''řadová číslovka k základní číslovce [[dva]]'' #* {{Příklad|cs|Do cíle doběhl jako druhý.}} # [[opačný]] #* {{Příklad|cs|Na druhém břehu řeky leží pěkné město.}} # [[jiný]], [[další]], [[příští]] #* {{Příklad|cs|Nikdo druhý to nedokáže jako já.}} # [[rezervní]], [[existující]] [[vedle]] [[základní]]ho #* {{Příklad|cs|Byl jako její druhý otec.}} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = v pořadí za prvním | ar = {{P|ar|أَلثَّانِيَةُ|m}}, {{P|ar|أَلثَّانِى|f}} | da = {{P|da|anden}} | de = {{P|de|zweite}} | el = {{P|el|δεύτερος}} | en = {{P|en|second}}, {{Upřesnění|ze dvojice zmíněných}} {{P|en|latter}} | es = {{P|es|segundo|m}}, {{P|es|segunda|f}} | fi = {{P|fi|toinen}} | fr = {{P|fr|deuxième}}, {{P|fr|second|m}}, {{P|fr|seconde|f}} | he = {{P|he|שֵׁנִי|m}}, {{P|he|שְׁנִיָּה|f}} | hu = {{P|hu|második}} | it = {{P|it|secondo|m}}, {{P|it|seconda|f}} | ja = {{P|ja|二番目}} | la = {{P|la|secundus}}, {{P|la|alter}} | lv = {{P|lv|otrs}} | nl = {{P|nl|tweede|n}} | pl = {{P|pl|drugi|m}}, {{P|pl|druga|f}}, {{P|pl|drugie|n}} | pt = {{P|pt|segundo|m}}, {{P|pt|segunda|m}} | ru = {{P|ru|второй|m}}, {{P|ru|вторая|f}}, {{P|ru|второе|n}} | sk = {{P|sk|druhý}} | syr = {{P|syr|ܬܪܰܝܳܢܳܐ|m}}, {{P|syr|ܬܪܰܝܳܢܺܝܬܳܲܐ|f}}, {{P|syr|ܬܶܢܝܳܢܳܐ|m}}, {{P|syr|ܬܶܢܝܳܢܬܳܐ|f}} | te = {{P|te|రెండవ}} | tmr = {{P|tmr|תִּנְיָינָא|m}}, {{P|tmr|תִּנְיָינְתָּא|f}} | tr = {{P|tr|ikinci}} }} # {{Překlady | význam = opačný | de = {{P|de|andere}} | en = {{P|en|other}} | fi = {{P|fi|vastakkainen}} | fr = {{P|fr|autre}} | it = {{P|it|altro}} | nl = {{P|nl|ander}} | ru = {{P|ru|другой}} | sk = {{P|sk|druhý}} }} # {{Překlady | význam = jiný, další, příští | el = {{P|el|άλλος}} | en = {{P|en|other}} | es = {{P|es|otro}} | fi = {{P|fi|toinen}} | it = {{P|it|altro}} | la = {{P|la|alius}} | nl = {{P|nl|ander}} | ru = {{P|ru|другой}} | sv = {{P|sv|andra}} }} # {{Překlady | význam = rezervní }} ==== synonyma ==== # {{Příznak2|arch.}} [[vterý]] # [[opačný]], [[protější]], [[protilehlý]]; {{Příznak2|arch.}} [[vterý]] # [[jiný]], [[další]], [[příští]], [[ostatní]], [[následující]]; {{Příznak2|arch.}} [[vterý]] # [[náhradní]]; {{Příznak2|arch.}} [[vterý]] ==== antonyma ==== # [[předposlední]] # [[tento]], [[ten]], [[onen]], [[zmíněný]], [[dotyčný]] # [[tento]], [[ten]], [[onen]], [[zmíněný]], [[dotyčný]] # [[pravý]] ==== související ==== * [[druhák]] * [[druhotný]] * [[půldruhý]] ==== slovní spojení ==== * [[druhá osoba]] * [[druhá jakost]] * [[druhá míza]] * [[na druhou]] ==== fráze a idiomy ==== * [[z druhé ruky]] ==== přísloví, úsloví a pořekadla ==== * [[jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet]] == poznámky == * {{IJP|druhý|2008-08-29|2009-10-18}} == externí odkazy == * {{Wikicitáty|téma=Druhý}} [[Kategorie:České číslovky]] f8wg1got85qxxthcicbjumfjyhcxppe 0 35796 1387414 1148249 2026-05-21T22:03:29Z Palu 1784 upř., linky 1387414 wikitext text/x-wiki {{Viz|bible}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈbɪ.blɛ}} === dělení === * bib-le === etymologie === Nejstarší známé židovské pojmenování jejich svatých knih, známé již z knihy Daniel pravděpodobně z 2. stol. př. n. l., bylo hebrejské [[הַסְּפַּרִים]] („ty knihy“). Řecky mluvící Židé to do svého jazyka přeložili jako [[τἁ βιβλία]]<ref>Sarna, Nahum M., et al. "Bible." Encyclopaedia Judaica. Ed. Michael Berenbaum and Fred Skolnik. 2nd ed. Vol. 3. Detroit: Macmillan Reference USA, 2007. 572-679. Gale Virtual Reference Library. Web. 8 Jan. 2015.</ref>; tento výraz je doložen z roku 223 př. n. l. Starořecké slovo [[βιβλίον]], s významem „papír, svitek“, je deminutivem slova [[βίβλος]] — „egyptský papyrus“, jehož název mohl být odvozen od jména fénického přístavu [[Byblos]] (v dnešním Libanonu), odkud se papyrus vyvážel do Řecka; případně slovo mohlo pocházet z jiného egyptského kořene.<ref>{{Online Etymology Dictionary|bible|2015-01-08}}</ref> Do češtiny se slovo dostalo přes latinské [[biblia]] (knihy). === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = Bible | sgen = Bible | sdat = [[Bibli]] | sacc = [[Bibli]] | svoc = Bible | sloc = [[Bibli]] | sins = [[Biblí]] | pnom = Bible | pgen = [[Biblí]] | pdat = [[Biblím]] | pacc = Bible | pvoc = Bible | ploc = [[Biblích]] | pins = [[Biblemi]] }} ==== význam ==== # [[uctivý|uctivé]] [[označení]] [[bible]] #* {{Příklad|cs|První kniha '''Bible''', Genesis, pojednává o stvoření světa.}} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = kniha křesťanství | de = {{P|de|Bibel|f}} | en = {{P|en|Bible}} | es = {{P|es|Biblia|f}} | fi = {{P|fi|Raamattu}} | fr = {{P|fr|Bible|f}} | it = {{P|it|Bibbia|f}} | la = {{P|la|biblia|f}} | sk = {{P|sk|Biblia|f}} }} ==== synonyma ==== # [[Písmo svaté]], [[Písmo]], [[kniha knih]], {{Příznak2|zast.}} [[Biblí]] ==== související ==== * [[bible]] * [[biblický]] == angličtina == === výslovnost === * {{IPA|baɪbəl}} === podstatné jméno === * ''vlastní jméno'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (en) | snom = Bible | pnom = [[Bibles]] }} ==== význam ==== # [[Bible]] == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|bibl}} === podstatné jméno === * ''rod ženský'' * ''vlastní jméno'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (fr) | snom = Bible }} ==== význam ==== # [[Bible]] == poznámky == <references /> == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Bible}} [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Česká propria]] [[Kategorie:Anglická substantiva]] [[Kategorie:Anglická propria]] [[Kategorie:Francouzská substantiva]] [[Kategorie:Francouzská propria]] r1mkedjnvqoqsusnfnbi0w95lfdch7g 0 46566 1387388 1030798 2026-05-21T12:04:25Z Fäeændryxhofka yandourqožrout 49904 /* kašubština */ + 1387388 wikitext text/x-wiki == kašubština == {{Minimum|csb}} === výslovnost === * {{IPA|brəsleˈjɔnt͡sɨ|bresləˈjɔnt͡sɨ}} === přídavné jméno === ==== význam ==== # [[rozbouřený]], [[rozhorlený]] #* {{Příklad|csb|Nad '''brëslëjącym''' Bôłtem je najô tetczëzna i môl.|Při rozbouřeném Baltu je naše vlast a místo.}} ==== synonyma ==== # {{Upřesnění|částečně}} [[szalejący]], [[rozbùrzony]], [[wzbùrzony]], [[szumiący]] ==== související ==== * [[brëslec]] == externí odkazy == * {{GBK|csb|brëslëjących|brëslëjącym|brëslëjący}} [[Kategorie:Kašubská adjektiva]] nxi6u13apc2m1pa29x7t7crbvim39m1 0 53169 1387413 1146419 2026-05-21T22:01:09Z Palu 1784 upř., linky 1387413 wikitext text/x-wiki {{Viz|Bible}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈbɪ.blɛ}} === dělení === * bib-le === etymologie === Nejstarší známé židovské pojmenování jejich svatých knih, známé již z knihy Daniel pravděpodobně z 2. stol. př. n. l., bylo hebrejské [[הַסְּפַּרִים]] („ty knihy“). Řecky mluvící Židé to do svého jazyka přeložili jako [[τἁ βιβλία]]<ref>Sarna, Nahum M., et al. "Bible." Encyclopaedia Judaica. Ed. Michael Berenbaum and Fred Skolnik. 2nd ed. Vol. 3. Detroit: Macmillan Reference USA, 2007. 572-679. Gale Virtual Reference Library. Web. 8 Jan. 2015.</ref>; tento výraz je doložen z roku 223 př. n. l. Starořecké slovo [[βιβλίον]], s významem „papír, svitek“, je deminutivem slova [[βίβλος]] — „egyptský papyrus“, jehož název mohl být odvozen od jména fénického přístavu [[Byblos]] (v dnešním Libanonu), odkud se papyrus vyvážel do Řecka; případně slovo mohlo pocházet z jiného egyptského kořene.<ref>{{Online Etymology Dictionary|bible|2015-01-08}}</ref> Do češtiny se slovo dostalo přes latinské [[biblia]] (knihy). === varianty === * {{Příznak2|arch.}} [[biblí]] === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = bible | sgen = bible | sdat = [[bibli]] | sacc = [[bibli]] | svoc = bible | sloc = [[bibli]] | sins = [[biblí]] | pnom = bible | pgen = [[biblí]] | pdat = [[biblím]] | pacc = bible | pvoc = bible | ploc = [[biblích]] | pins = [[biblemi]] }} ==== význam ==== # [[základní]] [[kniha]] [[křesťanství]] [[a]] [[jiný]]ch [[monoteistický]]ch [[náboženství]] # {{Příznaky|cs|přen.}} [[kniha]] [[nebo]] [[osoba]] [[považovaný|považovaná]] [[za]] [[autorita|autoritu]] [[daný|daného]] [[obor]]u #* {{Příklad|cs|Darwinova kniha O původu druhů se stala '''biblí''' evoluční teorie.}} # {{Příznaky|cs|expr.}} [[objemný|objemná]] [[kniha]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = základní kniha křesťanství | de = {{P|de|Bibel|f}} | en = {{P|en|Bible}} | es = {{P|es|Biblia|f}} | fi = {{P|fi|Raamattu}} | fr = {{P|fr|Bible|f}} | it = {{P|it|Bibbia|f}} | la = {{P|la|biblia|f}} | sk = {{P|sk|Biblia|f}} }} # {{Překlady | význam = autorita v oboru | en = {{P|en|bible}} | fr = {{P|fr|bible|f}} }} # {{Překlady }} ==== synonyma ==== # [[kniha knih]], [[Bible]], [[Písmo svaté]], [[Písmo]], [[kánon]] # — # {{Příznak2|ob.}} [[bichle]] ==== antonyma ==== # [[apokryf]]y # – # [[brožurka]], [[spisek]] ==== související ==== * [[Bible]] * [[biblický]] * [[bibličtina]] * [[bibliofil]] * [[bibliotéka]] ==== slovní spojení ==== * [[hebrejská bible]] * [[Kralická bible]] == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|'bibl}} === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (fr) | snom = bible | pnom = [[bibles]] }} ==== význam ==== # [[#čeština|bible]] ==== související ==== * [[Bible#francouzština|Bible]] * [[biblique]] == poznámky == <references /> == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Bible}} [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Francouzská substantiva]] jgluw4gaa4pgy73cz6ynot8o9b9wqo4 0 57252 1387437 1039004 2026-05-22T07:46:34Z Fäeændryxhofka yandourqožrout 49904 /* angličtina */ + ODK, + přifouknutí Hmyzozpytu 1387437 wikitext text/x-wiki == angličtina == === výslovnost === * {{IPA|ˈfiːt͡ʃə}} * {{Audio|En-us-feature.ogg|feature (USA)}} === etymologie === Přes středověkou angličtinu a starofrancouzské [[faiture]] z latinského [[factura|fāctūra]], jež vychází ze slovesa [[facere#latina|facĕre]] ― ''dělat, činit''. Srovnej např. české [[faktura]], [[faktor]], [[fíčura]]. === podstatné jméno === ==== skloňování ==== {{Substantivum (en) | snom = feature | pnom = features }} ==== význam ==== # [[rys]], [[prvek]] # [[zvláštní]] [[program]] === sloveso === * ''ambitranzitivní'' ==== časování ==== {{Sloveso (en) | inf = feature | 3sg = features | pret = featured | perf = featured | ger = featuring }} ==== význam ==== # [[uvádět]], [[představovat]] #* {{Příklad|en|Monday evening news report '''featured''' the story of the murder.|Pondělní zprávy uvedly příběh vraždy.}} #* {{Příklad|en|All three of Ludlum's novels were adapted for the screen, '''featuring''' Matt Damon as the title character in each.|Všechny tři Ludlumovy romány byly zfilmovány, pokaždé v hlavní roli s Mattem Damonem jakožto představitelem hlavní postavy.}} # [[vystupovat]] ''(zejm. v hlavních rolích)'', [[figurovat]] # [[rozpoznat]] # [[potvrdit]] == externí odkazy == * {{OneLook}} * {{GBK|en|featured|featuring|features|feature}} * {{ČNKI|en|cs}} [[Kategorie:Anglická slovesa]] [[Kategorie:Anglická substantiva]] tp77l0mermvkk02uhm1axrzbfhtiq74 0 65176 1387411 1381732 2026-05-21T21:00:17Z ~2026-30579-69 55722 1387411 wikitext text/x-wiki == finština == === výslovnost === * {{IPA|ˈtæhden}} === dělení === * täh-den === podstatné jméno === ==== význam ==== # ''genitiv singuláru podstatného jména [[tähti]] ([[hvězda]])'' # ''akuzativ singuláru podstatného jména [[tähti]] ([[hvězda]])'' === synonyma ==== # — # [[tähti]] === záložka === ==== význam ==== # ''(+genitiv)'' [[pro]], [[kvůli]] ''(něčemu)'' ==== slovní spojení ==== * [[minkä tähden]] [[Kategorie:Tvary finských substantiv]] [[Kategorie:Finské záložky]] ehi6u3cwm4zkssj35eehiprdai5ydtf 1387412 1387411 2026-05-21T21:00:29Z ~2026-30579-69 55722 1387412 wikitext text/x-wiki == finština == === výslovnost === * {{IPA|ˈtæhden}} === dělení === * täh-den === podstatné jméno === ==== význam ==== # ''genitiv singuláru podstatného jména [[tähti]] ([[hvězda]])'' # ''akuzativ singuláru podstatného jména [[tähti]] ([[hvězda]])'' ==== synonyma ==== # — # [[tähti]] === záložka === ==== význam ==== # ''(+genitiv)'' [[pro]], [[kvůli]] ''(něčemu)'' ==== slovní spojení ==== * [[minkä tähden]] [[Kategorie:Tvary finských substantiv]] [[Kategorie:Finské záložky]] 20sl6l82d5irhtdkj9jlr8t442jhbx5 0 82297 1387451 1230826 2026-05-22T10:39:19Z JiriMatejicek 9246 /* překlady */ +2 en 1387451 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ʃpr̩tat}} === dělení === * špr-tat === sloveso === * ''nedokonavé'' ==== časování ==== {{Sloveso (cs) | spre1 = šprtám | ppre1 = šprtáme | spre2 = šprtáš | ppre2 = šprtáte | spre3 = šprtá | ppre3 = šprtají | pimp1 = šprtejme | simp2 = šprtej | pimp2 = šprtejte | sactm = šprtal | pactm = šprtali | sactf = šprtala | pactf = šprtaly | sactn = šprtalo | spasm = šprtán | ppasm = šprtáni | spasf = šprtána | ppasf = šprtány | spasn = šprtáno | ptram = šprtaje | ptraf = šprtajíc | ptrap = šprtajíce | mtra = skrýt }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|stud.}} [[pilně]], [[ale]] [[často]] [[jen]] [[mechanicky]] [[se]] [[učit]]<ref>{{SSJČ|šprtat|2013-12-08|sti=92534}}</ref> ''(též jako zvratné)'' #* {{Příklad|cs|„Dobře se učila, šprtala angličtinu, měla obrovskou chuť cestovat a pustit se do světa (…)“}}<ref>[https://web.archive.org/web/20060117143532/http://www.novinky.cz/koktejl/25412-karolina-kurkova-vzala-pariz-utokem.html Karolína Kurková vzala Paříž útokem], novinky.cz 11. 2. 2004</ref> # {{Příznaky|cs|nář.}} [[strkat]], [[šoupat]]<ref>{{SSJČ|šprtat|2013-12-08|sti=92535}}</ref> #* {{Příklad|cs|Tam houfec náruživých hráčů šprtá u zdi „šprčka“, nad hlavou sem tam jako vlaštovka poletuje míč.}}<ref>Alois a Vilém Mrštíkové: [[s:Rok na vsi/Březen/Šťastný den|Rok na vsi]]</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = intenzivně studovat | de = {{P|de|büffeln}} | en = {{P|en|cram}}, {{P|en|swot}} | pl = {{P|pl|zakuwać}} }} # {{Překlady | význam = strkat, kutálet }} ==== synonyma ==== # [[biflovat]] # {{Příznak2|ob.|expr.}} [[šukat]] ==== související ==== * [[šprtání]] * [[šprt]] * [[šprtec]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Česká slovesa]] rxxlwlnbqz93gcmr56x0gq1m223vq1d 0 96463 1387402 1365757 2026-05-21T14:27:15Z Palu 1784 upř., linky 1387402 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈʔɔ.psat}} === dělení === * opsat === varianty === * {{Příznak2|zast.|kniž.}} [[opsati]] * {{Příznak2|ob.}} [[vopsat]] === sloveso === * ''dokonavé'' * ''tranzitivní'' ==== časování ==== {{Sloveso (cs) | dok = ano | spre1 = [[opíši]] / [[opíšu]] | ppre1 = [[opíšeme]] | spre2 = [[opíšeš]] | ppre2 = [[opíšete]] | spre3 = [[opíše]] | ppre3 = [[opíší]] / [[opíšou]] | pimp1 = [[opišme]] | simp2 = [[opiš]] | pimp2 = [[opište]] | sactm = [[opsal]] | pactm = [[opsali]] | sactf = [[opsala]] | pactf = [[opsaly]] | sactn = [[opsalo]] | spasm = [[opsán]] | ppasm = [[opsáni]] | spasf = [[opsána]] | ppasf = [[opsány]] | spasn = [[opsáno]] | mtram = [[opsav]] | mtraf = [[opsavši]] | mtrap = [[opsavše]] | ptra = skrýt }} ==== význam ==== # [[napsat]] [[shodně]] [[podle]] [[předloha|předlohy]] # [[vyjádřit]] [[vlastnost]]i [[pomocí]] [[nepřímý|nepřímého]] [[popis]]u # [[projít]] ([[určitý|určitou]] [[dráha|dráhu]], [[křivka|křivku]]) # {{Příznaky|cs|geom.}} [[narýsovat]] [[kružnice|kružnici]] [[tak]], [[aby]] [[procházet|procházela]] [[všechen|všemi]] [[vrchol]]y [[mnohoúhelník]]u ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = okopírovat | de = {{P|de|abschreiben}} | el = {{P|el|αντιγράφω}} | en = {{P|en|copy}}, {{Příznaky|cs|hovor.}} {{P|en|crib}} | fr = {{P|fr|recopier}} | sk = {{P|sk|opísať}} }} # {{Překlady | význam = vyjádřit nepřímo | de = {{P|de|umschreiben}} | en = {{P|en|paraphrase}} }} # {{Překlady }} # {{Překlady | en = {{P|en|escribe}} }} ==== synonyma ==== # [[okopírovat]], [[přepsat]], {{Příznak2|ob.}} [[obškrábnout]], [[obšlehnout]], [[obtáhnout]], [[opajcnout]] # [[parafrázovat]] # — # — ==== související ==== * [[opsaní]] * [[opis]] * [[opsaný]] * [[opisný]] * [[opisovat]] * [[psát]] == poznámky == * {{IJP}} [[Kategorie:Česká slovesa]] ge2l6o6m6v4bsvghu81engvlwn03cry 1387403 1387402 2026-05-21T14:28:11Z Palu 1784 /* synonyma */ + 1387403 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈʔɔ.psat}} === dělení === * opsat === varianty === * {{Příznak2|zast.|kniž.}} [[opsati]] * {{Příznak2|ob.}} [[vopsat]] === sloveso === * ''dokonavé'' * ''tranzitivní'' ==== časování ==== {{Sloveso (cs) | dok = ano | spre1 = [[opíši]] / [[opíšu]] | ppre1 = [[opíšeme]] | spre2 = [[opíšeš]] | ppre2 = [[opíšete]] | spre3 = [[opíše]] | ppre3 = [[opíší]] / [[opíšou]] | pimp1 = [[opišme]] | simp2 = [[opiš]] | pimp2 = [[opište]] | sactm = [[opsal]] | pactm = [[opsali]] | sactf = [[opsala]] | pactf = [[opsaly]] | sactn = [[opsalo]] | spasm = [[opsán]] | ppasm = [[opsáni]] | spasf = [[opsána]] | ppasf = [[opsány]] | spasn = [[opsáno]] | mtram = [[opsav]] | mtraf = [[opsavši]] | mtrap = [[opsavše]] | ptra = skrýt }} ==== význam ==== # [[napsat]] [[shodně]] [[podle]] [[předloha|předlohy]] # [[vyjádřit]] [[vlastnost]]i [[pomocí]] [[nepřímý|nepřímého]] [[popis]]u # [[projít]] ([[určitý|určitou]] [[dráha|dráhu]], [[křivka|křivku]]) # {{Příznaky|cs|geom.}} [[narýsovat]] [[kružnice|kružnici]] [[tak]], [[aby]] [[procházet|procházela]] [[všechen|všemi]] [[vrchol]]y [[mnohoúhelník]]u ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = okopírovat | de = {{P|de|abschreiben}} | el = {{P|el|αντιγράφω}} | en = {{P|en|copy}}, {{Příznaky|cs|hovor.}} {{P|en|crib}} | fr = {{P|fr|recopier}} | sk = {{P|sk|opísať}} }} # {{Překlady | význam = vyjádřit nepřímo | de = {{P|de|umschreiben}} | en = {{P|en|paraphrase}} }} # {{Překlady }} # {{Překlady | en = {{P|en|escribe}} }} ==== synonyma ==== # [[okopírovat]], [[přepsat]], {{Příznak2|ob.}} [[obškrábnout]], [[obšlehnout]], [[obtáhnout]], [[opajcnout]], [[oprat]] # [[parafrázovat]] # — # — ==== související ==== * [[opsaní]] * [[opis]] * [[opsaný]] * [[opisný]] * [[opisovat]] * [[psát]] == poznámky == * {{IJP}} [[Kategorie:Česká slovesa]] t3phz96vsj6oa7yd8lo3ujz4tywcmb5 0 96464 1387401 1140426 2026-05-21T14:23:58Z Palu 1784 upř. 1387401 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈʔɔ.psa.cɪ}} === dělení === * opsa-ti === sloveso === * ''dokonavé'' ==== význam ==== # {{Sloveso-cs-ti|opsat}} [[Kategorie:Tvary českých sloves]] tl4pxymqp06y8ty2fo0r25bohqaamru 0 106369 1387399 1334672 2026-05-21T14:18:31Z Palu 1784 upř. 1387399 wikitext text/x-wiki {{Viz}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈʃʊk}} === dělení === * šuk === podstatné jméno === * ''rod mužský neživotný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = šuk | sgen = [[šuku]] | sdat = [[šuku]] | sacc = šuk | svoc = [[šuku]] | sloc = [[šuku]] | sins = [[šukem]] | pnom = [[šuky]] | pgen = [[šuků]] | pdat = [[šukům]] | pacc = [[šuky]] | pvoc = [[šuky]] | ploc = [[šucích]] / [[šukách]] | pins = [[šuky]] }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|vulg.|zř.}} [[soulož]]<ref>{{SNČ| vydání = 3| strany = 416| část =}}</ref> #* {{Příklad|cs|Jeden černej kluk / hledal takhle '''šuk''' / jakou píču vošuká / to mu bylo fuk / Dal do kapsy love / a už si to klove / přímo ven z domu / do centra metropole.}}<ref>Gipsy: Černá kronika (RnB song)</ref> ==== synonyma ==== # [[mrdačka]], [[šukačka]], [[mrdání]], [[šukání]], [[píchání]], {{Příznak2|vulg.|zř.}} [[mrd]], {{Příznak2|vulg.|zř.}} [[pich]], [[zásun]], [[šukec]], {{Příznak2|neut.}} [[sex]], [[pohlavní styk]], [[styk]], [[soulož]], {{Příznak2|odb.}} [[koitus]], {{Příznak2|odb.|zř.}} [[pareunie]], {{Příznak2|zast.}} [[tělesné obcování]], [[obcování]] ==== související ==== * [[šukat]] * [[šukání]] * [[šukatelný]] * [[šukec]] * [[šukézní]] * [[šukna]] * [[šukafon]] * [[pošuk]] * [[kazišuk]] * [[Šuk]] == romština == === výslovnost === * {{IPA|ʃʊk}} === dělení === * šuk === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|zast.}} [[krása]]<ref>HÜBSCHMANNOVÁ, Milena, ŽIGOVÁ, Anna a ŠEBKOVÁ, Hana. ''Romsko-český a česko-romský kapesní slovník.'' 2., nezměn. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 651 s. Kapesní slovníky. ISBN 80-7168-619-0. S. 258.</ref> ==== synonyma ==== # [[šukariben]] ==== související ==== * [[šukar]] * [[šukares]] * [[šukarariben]] * [[šukariben]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Romská substantiva]] 30gz14r5eril2mgdrpznicb7vnjwafi 0 119453 1387452 764787 2026-05-22T11:03:19Z Fäeændryxhofka yandourqožrout 49904 /* čeština */ + snad zpřesnění [?] def., + ODK/eo ; + {{Příznaky|cs|mlád.|infor.|fam.}} 1387452 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|fiːt͡ʃʊra}} === dělení === * fí-ču-ra === etymologie === Z anglického [[feature]]. === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = fíčura | sgen = fíčury | sdat = fíčuře | sacc = fíčuru | svoc = fíčuro | sloc = fíčuře | sins = fíčurou | pnom = fíčury | pgen = fíčur | pdat = fíčurám | pacc = fíčury | pvoc = fíčury | ploc = fíčurách | pins = fíčurami }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|slang.|neol.}} [[důležitá]] [[vlastnost]] ''([[zejména]] [[softwarový|softwarového]])'' [[produkt]]u, [[většinou]] [[nějak]] [[výhodný|výhodná]], [[praktický|praktická]] pro [[koncový|koncového]] [[uživatel]]e #* {{Příklad|cs|Nová verze grafiky přináší nové '''fíčury'''.}} ==== související ==== * [[fíčurka]] * [[fíčurovat]] == externí odkazy == * {{GBK|cs|fíčury|fíčurách|fíčurou|fíčurami|fíčur|fíčura}} * {{ČNK}} [[Kategorie:Česká substantiva]] ftdl3zotdnp5ak1ufzppyn6l4e7z51w 100 173796 1387407 1386923 2026-05-21T15:52:17Z JQtt 31679 /* osmipísmenné */ +1 1387407 wikitext text/x-wiki V jednotlivých sekcích jsou seznamy řazeny abecedně (podle slova, které je nejblíže začátku abecedy). Základním typem písma jsou uvedena slova v základním tvaru (slovesa v infinitivu, jména v 1. pádě jednotného čísla, resp. množného čísla u pomnožných jmen), kurzívou slova v jiném než základním tvaru. Přesmykují se písmena, nikoliv hlásky, přičemž '''ch''' je považováno za jedno písmeno (tzn. '''top''' a '''pod''', resp. '''cihel''' a '''Chile''' nejsou přesmyčky, '''cha''' je dvojpísmenné slovo). Diakritika se zachovává (tzn. '''kód''' a '''kdo''' nejsou přesmyčky). == dvojpísmenné == * ''[[Ád]]'', ''[[dá]]'' * [[ah]], [[ha]] * [[ach]], [[cha]] * [[ách]], [[chá]] * [[aj]], [[ja]] * ''[[Áj]]'', [[já]] * [[an]], [[na]] * [[ar]], [[Ra]] * [[do]], [[od]] * [[eh]], [[he]] * [[ech]], [[che]] * [[ej]], [[je]] * [[en]], [[ne]] * [[er]], [[re]] * [[es]], [[se]] * ''[[Ev]]'', [[ve]] * [[ho]], [[oh]] * [[cho]], [[och]] * [[jo]], [[oj]] * [[ko]], ''[[ok]]'' * ''[[mu]]'', [[um]] * [[no]], [[on]] * [[op]], [[po]] == třípísmenné == * ''[[Ádu]]'', ''[[udá]]'' * [[akr]], [[kar]], [[kra]], [[rak]] * [[akt]], [[kat]], [[tak]] * ''[[alb]]'', ''[[bal]]'', [[bla]] * [[ale]], ([[Ela]]), ([[Lea]]) * ''[[Alp]]'', ''[[lap]]'', ''[[pal]]'' * [[alt]], ''[[lat]]'', [[Tal]], ''[[tla]]'' * ''[[And]]'', [[dan]] ([[Dan]]), [[dna]], [[nad]] * [[ani]], ([[Ina]]) * [[ano]], [[ona]] * ''[[bac]]'', ''[[cab]]'' * [[bar]], [[rab]] * [[bel]], [[leb]] * [[Ben]], [[neb]] * ''[[ber]]'', [[erb]] * [[bez]], ''[[zeb]]'' * ''[[bil]]'', ''[[lbi]]'' * [[bio]], [[obi]] * [[blo]], [[bol]], [[lob]] * [[boa]], [[oba]] * [[bod]], ''[[dob]]'' * [[boj]], [[Job]] * [[bor]] ([[Bor]]), [[obr]], ''[[rob]]'' * [[bór]], ''[[rób]]'' * [[bos]], [[sob]] * ''[[Brd]]'', [[drb]] * [[brk]], [[krb]] * ''[[brv]]'', ''[[vrb]]'' * ''[[buč]]'', ''[[čub]]'' * ''[[bud]]'', [[dub]] * [[buk]], ''[[Kub]]'' * ''[[buš]]'', ''[[šub]]'' * ''[[bych]]'', [[chyb]] * ''[[byl]]'', ''[[lby]]'' * ''[[cap]]'', [[pac]] * [[cech]], ''[[chce]]'' * ''[[cek]]'', [[kec]] * ''[[cel]]'', ''[[cle]]'' * [[cep]], ''[[cpe]]'', [[pec]] * [[cíl]], ''[[clí]]'', [[líc]] * [[cit]], ''[[cti]]'' * ''[[clu]]'', ''[[cul]]'' * ''[[čel]]'', [[leč]] * ''[[čem]]'', [[meč]] * [[čep]], ''[[peč]]'' * ''[[čeř]]'', [[řeč]] * ''[[čet]]'', ''[[čte]]'', [[teč]] * ''[[čím]]'', [[míč]] * [[čin]], ''[[čni]]'', ''[[nič]]'' * ''[[Čín]]'', ''[[ční]]'' * [[čip]], ''[[čpi]]'' * ''[[čiš]]'', [[šči]], [[šič]] * ''[[čpí]]'', ''[[píč]]'' * [[črt]], ''[[trč]]'' * ''[[čum]]'', ''[[muč]]'' * ''[[dal]]'', [[lad]] * [[dar]], ''[[rad]]'' * ''[[dař]]'', ''[[řad]]'' * [[ďas]], ''[[saď]]'' * [[dav]], [[dva]], ''[[vad]]'' * ''[[dej]]'', ''[[jde]]'', [[jed]] * ''[[dek]]'', [[kde]] * [[den]], ''[[dne]]'' * [[des]], [[sed]] * [[div]], [[vid]] * [[dle]], [[led]] * ''[[dme]]'', [[med]] * ''[[dmu]]'', ''[[dum]]'' * ''[[dni]]'', [[Ind]] * [[dno]], [[Don]] * ''[[dnu]]'', ''[[dun]]'', ''[[nud]]'' * ''[[doj]]'', [[jod]] * [[dok]], [[kdo]], ''[[kod]]'' * [[dóm]], ''[[mód]]'' * ''[[dos]]'', ''[[sod]]'' * ''[[drh]]'', ''[[hrd]]'' * [[duch]], ''[[chud]]'' * [[duo]], [[oud]], [[Udo]] * ''[[dup]]'', [[pud]] * [[dur]], ''[[rud]]'' * ''[[dus]]'', [[sud]] * [[Dyk]], [[kdy]], [[kyd]] * [[Edo]], [[ode]] * ''[[Elo]]'', [[Leo]], ''[[Ole]]'' * [[eso]], ''[[ose]]'' * [[Gót]], ''[[tóg]]'' * ''[[haj]]'', ''[[jha]]'' * [[hej]], ''[[jeh]]'' * ''[[hnu]]'', [[Hun]] * [[hoj]], [[jho]] * [[hon]], ''[[noh]]'' * ''[[hor]]'', ''[[hro]]'', [[roh]] * [[huj]], ''[[jhu]]'' * ''[[hul]]'', ''[[lhu]]'', [[luh]] * ''[[chtě]]'', ''[[těch]]'' * [[ion]], [[oni]] * [[jak]], ''[[kaj]]'' * ''[[jal]]'', ''[[laj]]'' * ''[[jam]]'', ''[[maj]]'' * [[jas]], ''[[jsa]]'', ''[[saj]]'' * ''[[jel]]'', ''[[lej]]'' * [[jez]], ''[[zej]]'' * [[již]], ''[[žij]]'' * ''[[juk]]'', ''[[kuj]]'' * [[kal]], [[lak]] * ''[[kál]]'', [[lák]], ''[[lká]]'' * ''[[kap]]'', [[pak]] * ''[[káp]]'', ''[[pák]]'' * ''[[kár]]'', [[krá]] * ''[[kas]]'', ''[[sak]]'' * [[kát]], ''[[tká]]'' * [[kel]], ''[[kle]]'', [[lek]] * [[ker]], [[rek]] * [[keř]], ''[[kře]]'', ''[[řek]]'' ([[Řek]]) * ''[[klu]]'', ''[[kul]]'', [[luk]] * ''[[klů]]'', [[kůl]] * [[kol]], [[lok]] * ''[[kom]]'', [[mok]] * [[kon]], [[nok]] * ''[[kor]]'', ''[[kro]]'', [[okr]], [[rok]] * [[kos]], [[sok]] * [[koš]], [[šok]] * [[kot]], [[tok]] * [[kov]], [[Vok]] * ''[[krm]]'', [[mrk]] * [[krs]], [[srk]] * [[krt]], [[trk]] * ''[[kru]]'', [[kur]], ''[[ruk]]'' * ''[[kup]]'', [[puk]] * ''[[kuř]]'', ''[[řku]]'' * [[kus]], [[suk]] * [[kuš]], [[šuk]] * [[lam]], [[mal]] * [[lát]], [[tál]] * [[lať]], ''[[ťal]]'' * [[lem]], ''[[mel]]'' * [[len]], ''[[lne]]'' * [[lep]], [[pel]] * [[les]], ''[[sel]]'' * [[leš]], ''[[šel]]'', [[šle]] * [[let]], ''[[tel]]'', ''[[tle]]'' * [[lev]], ''[[lve]]'', ''[[vel]]'' * ''[[lez]]'', [[lze]], ''[[zel]]'', [[zle]] * [[lež]], ''[[lže]]'', [[žel]] * ''[[lip]]'', ''[[lpi]]'', ''[[pil]]'' * ''[[líp]]'', ''[[lpí]]'' * [[lis]], ''[[sil]]'' * [[lít]], ''[[tlí]]'' * ''[[liž]]'', ''[[lži]]'', ''[[žil]]'' * ''[[lnu]]'', ''[[lun]]'', ''[[nul]]'' * [[lom]], [[mol]] * [[los]], [[sol]] * ([[Lot]]), [[tlo]] * [[lov]], ''[[vol]]'' * ''[[lvi]]'', ''[[vil]]'' * ''[[lví]]'', ''[[víl]]'' * ''[[lvy]]'', ''[[vyl]]'' * ''[[lyr]]'', ''[[ryl]]'' * ''[[lžu]]'', ''[[žul]]'' * [[mat]], [[tam]], [[tma]] * ''[[měn]]'', ''[[mně]]'', ''[[něm]]'' * [[mez]], [[zem]] * ''[[min]]'', ''[[mni]]'', ''[[nim]]'' * ''[[miř]]'', ''[[mři]]'' * [[mít]], ''[[tím]]'', ''[[tmí se|tmí]]'' * ''[[miz]]'', ''[[zim]]'' * [[mor]], [[Rom]] * ''[[mot]]'', ''[[tmo]]'', ''[[tom]]'' * [[mul]], [[Ulm]] * [[mýt]], [[tým]] * ''[[nes]]'', [[sen]], ''[[sne]]'' * ''([[Něv]])'', ''[[věn]]'', [[vně]] * [[než]], ''[[žen]]'', ''[[žne]]'' * [[nit]], ''[[tni]]'' * ''[[níž]]'', ''[[žní]]'' * [[nuž]], ''[[žnu]]'' * [[nýt]], [[Týn]] * ''[[par]]'', [[rap]] * [[pas]], ''[[psa]]'' * [[pes]], ''[[pse]]'' * [[prs]], [[srp]] * [[prý]], [[pýr]] * [[pře]], ''[[řep]]'' * ''[[psí]]'', ''[[spí]]'' * ''[[psu]]'', ''[[pus]]'', [[sup]] * [[rež]], ''[[žer]]'' * [[rov]], [[vor]] * ''[[rtu]]'', ''[[tru]]'', [[tur]] * [[řev]], ''[[řve]]'', ''[[vře]]'' * ''[[řvi]]'', ''[[viř]]'', ''[[vři]]'' * [[set]], [[tes]] * ''[[sít]]'', ''[[stí]]'' * ''[[snu]]'', [[sun]] * ''[[sny]]'', [[syn]] * ''[[sta]]'', [[tas]] * ''[[sty]]'', [[syt]], [[tys]] * [[šev]], ''[[šve]]'', [[veš]], [[vše]] * ''[[šil]]'', ''[[šli]]'' * ''[[tav]]'', ''[[vat]]'' * [[ten]], ''[[tne]]'' * ''[[tlu]]'', ''[[tul]]'' * ''[[tvá]]'', [[vát]] * ''[[tví]]'', [[Vít]] * ''[[víš]]'', ''[[vší]]'' * ''[[zlu]]'', ''[[zul]]'' == čtyřpísmenné == * ''[[abych]]'', ''[[Bycha]]'', [[chyba]] * ''[[abys]]'', ''[[basy]]'' * [[Aden]], ''[[Dane]]'', [[nade]] * ''[[agam]]'', [[gama]], [[MAGA]] * [[ahah]], [[haha]] * [[achach]], [[chacha]] * [[ajaj]], [[jaja]] * ''[[akru]]'', ''[[Arku]]'', ''[[karu]]'', ''[[kura]]'', ''[[raku]]'', [[ruka]] * ''[[akrů]]'', [[kůra]], ''[[raků]]'' * ''[[akta]]'', ''[[atak]]'', [[kata]] * ''[[akty]]'', ''[[kyta]]'', [[taky]] * ''[[alba]]'', [[Laab]] * ''[[albu]]'', ''[[balu]]'', [[bula]], ''[[ubal]]'' * ''[[alce]]'', ''[[cela]]'' * [[alka]], [[kala]] * ''[[alko]]'', ''[[koal]]'', ''[[kola]]'', ''[[loka]]'' * ''[[alku]]'', ''[[kalu]]'', ''[[kula]]'', ''[[laku]]'', ''[[luka]]'' * [[alma]], [[lama]] * ''[[alpu]]'', ''[[lapu]]'', [[lupa]], ''[[Palu]]'', ''[[upal]]'', ''[[upla]]'' * [[amin]], [[mina]], ''[[nima]]'' * [[amok]], [[koma]], [[moka]], [[omak]] * [[amor]], [[Amor]], [[Mora]], [[Roma]] * [[Amos]], [[maso]], [[osma]], [[samo]], [[soma]] * [[amyl]], ''[[lamy]]'', ''[[myla]]'' * [[aneb]], [[bane]], ''[[Bena]]'' * ''[[Anku]]'', ''[[kanu]]'', [[kuna]], ''[[nauk]]'' * ''[[aort]]'', [[orat]], [[rota]], [[taro]], [[tora]] * ''[[arše]]'', ''[[raše]]'', ''[[šera]]'' * [[aryl]], [[lyra]], ''[[ryla]]'' * [[atom]], ''[[mota]]'', ''[[Toma]]'' * ''[[baču]]'', [[čuba]] * [[báje]], ''[[jebá]]'' * [[Baku]], [[Kuba]] * [[Bali]], ''[[bila]]'', ''[[Labi]]'' * ''[[balí]]'', [[Líba]] * [[bard]], ''[[brad]]'', [[drba]] * ''[[bary]]'', ''[[byra]]'', ''[[raby]]'', [[ryba]] * ''[[baso]]'', ''[[bosa]]'' * ''[[baží]]'', [[žabí]] * [[beat]], [[beta]] * [[bědo]], ''[[bodě]]'', ''[[době]]'', [[oběd]] * ''[[běhu]]'', ''[[hubě]]'' * [[bela]], [[Elba]], [[Labe]] * ''[[belo]]'', ''[[Elbo]]'' * ''[[belu]]'', [[bule]], ''[[Elbu]]'', ''[[lebu]]'' * ''[[Bene]]'', [[eben]], [[nebe]] * ''[[beru]]'', ''[[rube]]'', ''[[uber]]'' * ''[[Běto]]'', ''[[botě]]'', ''[[tobě]]'' * ''[[Bětu]]'', ''[[tubě]]'' * [[beze]], ''[[zebe]]'' * ''[[bezu]]'', [[zebu]], ''[[zube]]'' * ''[[bídu]]'', ''[[budí]]'', [[Dubí]] * ''[[bílá]]'', ''[[líbá]]'' * ''[[bílí]]'', ''[[líbí]]'' * ''[[bilo]]'', [[libo]], ''[[obil]]'' * ''[[bílo]]'', ''[[bolí]]'', ''[[Líbo]]'', ''[[oblí]]'' * ''[[bily]]'', ''[[byli]]'' * [[bílý]], [[býlí]] * [[bití]], [[bíti]] * [[bitý]], [[býti]] * ''[[blech]]'', ''[[Chleb]]'' * ''[[body]]'', ''[[doby]]'' * ''[[bohy]]'', [[hoby]], [[ohyb]] * ''[[boku]]'', ''[[Kubo]]'' * [[bola]], [[obal]] * ''[[bolu]]'', ''[[bulo]]'', ''[[lobu]]'', ''[[Lubo]]'', ''[[obul]]'' * ''[[bone]]'', [[nebo]] * ''[[boru]]'', ''[[obru]]'', ''[[orbu]]'', [[roub]], ''[[urob]]'' * ''[[bory]]'', [[Bory]], [[byro]], ''[[obry]]'', ''[[orby]]'', [[roby]], ''[[rybo]]'', (''[[Rybo]]'') * ''[[boře]]'', ''[[obře]]'' * ''[[boří]]'', [[obří]] * [[brak]], ''[[brka]]'', [[karb]], [[krab]] * ''[[bran]]'', [[Bran]], ''[[Brna]]'' * [[brav]], [[brva]], [[vrba]] * [[brdo]], [[brod]], ''[[drob]]'', ''[[odrb]]'' * [[Brdy]], ''[[drby]]'' * [[brko]], [[brok]] * ''[[brku]]'', ''[[krbu]]'' * ([[Broz]]), [[brzo]], ''[[zrob]]'' * [[brus]], ''[[burs]]'', ''[[Srbu]]'', [[srub]] * ''[[brvě]]'', ''[[vrbě]]'' * ''[[brvo]]'', ''[[obrv]]'', ''[[vrbo]]'' * ''[[brvu]]'', ''[[vrbu]]'', ''[[vrub]]'' * ''[[brvy]]'', ''[[vrby]]'' * ''[[bude]]'', ''[[dube]]'' * ''[[buli]]'', ''[[ubil]]'' * [[búro]], [[úbor]] * [[cedr]], ''[[dcer]]'' * ''[[cekl]]'', ''[[kecl]]'', [[klec]] * [[celá]], [[láce]] * ''[[celo]]'', [[ocel]] * ''[[cepu]]'', ''[[cupe]]'', ''[[ucpe]]'' * ''[[ceru]]'', ''[[ruce]]'' * ''[[civě]]'', ''[[věci]]'' * ''[[clem]]'', ''[[Mcel]]'' * [[čáka]], [[káča]] * ''[[čáko]]'', ''[[káčo]]'', (''[[Káčo]]''), [[okáč]] * ''[[čápe]]'', ''[[páče]]'' * [[čapí]], [[píča]] * ''[[čeká]]'', [[káče]] * ''[[čela]]'', [[Elča]], ''[[leča]]'' * ''[[čele]]'', ''[[Elče]]'', ''[[leče]]'' * [[čelo]], ''[[Elčo]]'', [[lečo]] * ''[[čelu]]'', ''[[Elču]]'', ''[[leču]]'' * ''[[čepu]]'', ''[[peču]]'', ''[[puče]]'', ''[[upeč]]'' * [[čert]], ''[[črte]]'', [[terč]], ''[[trče]]'' * [[červ]], ''[[vrče]]'' * ''[[čeří]]'', ''[[řečí]]'' * ''[[četl]]'', [[Telč]] * ''[[četo]]'', ''[[otče]]'', ''[[oteč]]'', ''[[toče]]'' * ''[[četu]]'', ''[[teču]]'', ''[[uteč]]'' * [[čili]], [[liči]] * ''[[Číně]]'', [[něčí]] * [[čoud]], ''[[douč]]'', ''[[oduč]]'' * ''[[čumí]]'', ''[[mučí]]'', ''[[učím]]'' * ''[[čuni]]'', ''[[nuči]]'' * [[Dalí]], ''[[díla]]'', ''[[ladí]]'', [[Lída]] * ''[[dáli]]'', ''[[Ládi]]'' * ''[[dalo]]'', ''[[Lado]]'', ''[[Olda]]'' * ''[[dámu]]'', ''[[dumá]]'', ''[[udám]]'' * ''[[daná]]'', ''[[dána]]'', ''([[Dána]])'' * ''[[danu]]'', (''[[Danu]]''), [[daun]], [[duna]], [[nuda]] * ''[[datu]]'', ''[[udat]]'' * ''[[davu]]'', ''[[udav]]'', ''[[vadu]]'' * ''[[dbal]]'', ''[[dlab]]'' * [[dělo]], ''[[lodě]]'', ''[[oděl]]'' * [[depo]], [[pode]] * [[děva]], ''[[vadě]]'', [[věda]] * ''[[dětí]]'', [[dítě]] * [[dílo]], ''[[Lído]]'', ''[[lodí]]'' * [[díra]], ''[[radí]]'' * ''[[díro]]'', ''[[rodí]]'' * ''[[díru]]'', ''[[rudí]]'', ''[[urdí]]'' * ''[[díře]]'', ''[[ředí]]'' * [[diva]], [[vida]] * [[divě]], ''[[vidě]]'' * ''[[divo]]'', [[odiv]] * ''[[divu]]'', ''[[udiv]]'', ''[[vidu]]'' * ''[[divů]]'', ''[[vidů]]'' * ''[[divy]]'', ''[[vidy]]'' * ''[[dlah]]'', ''[[hald]]'', [[hlad]] * ''[[dolu]]'', ''[[dulo]]'', ''[[odul]]'', ''[[Oldu]]'' * ''[[dómu]]'', ''[[módu]]'' * [[dosa]], ''[[osad]]'', ''[[sado]]'', [[soda]] * [[dost]], [[Stod]] * ''[[dosu]]'', [[osud]], ''[[sodu]]'', [[soud]], [[sudo]] * [[dout]], [[duto]] * ''[[drah]]'', [[hadr]], [[hrad]] * [[drak]], ''[[krad]]'' * ''[[drká]]'', [[kádr]] * [[drol]], [[lord]] * [[dron]], ''[[rond]]'' * [[druh]], ''[[hrud]]'' * [[dřep]], [[před]] * ''[[dřev]]'', [[vřed]] * [[duel]], ''[[ledu]]'' * [[duet]], ''[[etud]]'' * [[duha]], ''[[hadu]]'' * [[duho]], ''[[hodu]]'', ''[[uhod]]'' * ''[[duje]]'', ''[[jedu]]'', ''[[udej]]'', ''[[ujde]]'', ''[[ujed]]'' * ''[[dupl]]'', [[pudl]] * ''[[dusá]]'', ''[[sudá]]'' * ''[[dusí]]'', [[sudí]] * ''[[duší]]'', ''[[udíš]]'' * ''[[dvou]]'', ''[[vodu]]'' * [[Dyje]], ''[[jedy]]'' * ''[[dýše]]'', [[šedý]] * ''[[ďasu]]'', ''[[usaď]]'' * [[ejej]], [[jeje]] * ''[[Elzu]]'', ''[[lezu]]'', [[uzel]], ''[[uzle]]'' * [[Emil]], [[mile]] * [[enon]], [[neon]], [[onen]] * [[esej]], ''[[seje]]'' * ''[[esku]]'', ''[[kuse]]'', ''[[seku]]'', ''[[usek]]'' * [[ešus]], [[suše]] * [[etan]], ''[[nate]]'', ''[[tane]]'' * [[fejk]], [[kejf]] * [[frak]], [[kafr]] * [[habr]], ''[[hrab]]'' * ''[[halí]]'', [[líha]] * ''[[halm]]'', [[mlha]] * [[halo]], [[hola]], ''[[ohla]]'' * [[Hana]], [[Naha]] * ''[[haně]]'', (''[[Haně]]''), [[něha]] * ''[[hano]]'', (''[[Hano]]''), [[noha]] * ''[[hasl]]'', [[hlas]] * [[hlod]], [[hold]] * ''[[hnou]]'', ''[[honu]]'', ''[[nohu]]'' * ''[[hole]]'', [[leho]] * ''[[holí]]'', ''[[lího]]'', ''[[ohlí]]'' * ''[[honě]]'', ''[[něho]]'', ''[[ohně]]'' * [[hora]], ''[[roha]]'' * ''[[horu]]'', ''[[hrou]]'', ''[[rohu]]'' * [[hoře]], ''[[Ohře]]'', ''[[Řeho]]'' * ''[[hoří]]'', ''[[Ohří]]'', ''[[Řího]]'' * [[host]], [[stoh]] * ''[[hrmo]]'', [[hrom]] * ''[[hulí]]'', ''[[líhu]]''<!-- akuz. od [[líha]] -->, [[uhlí]] * ''[[Huni]]'', ''[[uhni]]'' * [[husa]], (''[[Husa]]''), ''[[uhas]]'' * [[chaos]], ''[[chaso]]'', [[socha]] * ''[[chatu]]'', ''[[tucha]]'' * [[chocho]], [[ochoch]] * ''[[choře]]'', [[ořech]] * ''[[choti]]'', [[ticho]] * [[chrpa]], [[prach]] * ''[[chrpu]]'', [[chrup]], ''[[uprch]]'' * ''[[chuti]]'', ''[[tichu]]'', ''[[utich]]'' * [[imid]], [[midi]] * [[imin]], [[mini]], ''[[nimi]]'' * [[Inka]], [[Kain]], ''[[kina]]'', [[Nika]] * [[Ivan]], [[niva]], [[vina]] * ''[[jaká]]'', [[Kája]] * ''[[jelo]]'', ''[[loje]]'', ''[[ojel]]'', [[olej]] * ''[[jemu]]'', ''[[meju]]'', ''[[ujme]]'', ''[[umej]]'' * [[jest]], ''[[jste]]'', ''[[sejt]]'', ''[[sjet]]'' * ''[[jezu]]'', ''[[ujez]]'', ''[[zeju]]'', ''[[zuje]]'' * ''[[jíše]]'', [[šíje]] * ''[[jsem]]'', ''[[jsme]]'', [[sejm]] * ''[[jsou]]'', ''[[osuj]]'', ''[[soju]]'' * [[Jiří]], ''[[říji]]'' * [[juta]], ''[[taju]]'', ''[[utaj]]'' * [[kalý]], [[kýla]], ''[[lýka]]'' * [[kapr]], [[park]], [[prak]] * ''[[kaso]]'', [[kosa]], [[sako]], ''[[soka]]'' * ''[[kelu]]'', [[kule]], ''[[ulek]]'' * ''[[keřů]]'', ''[[kůře]]'', ''[[Řeků]]'' * [[kešu]], [[kuše]], ''[[šeku]]'' * [[kiwi]], [[wiki]] * [[klan]], ''[[klna]]'' * [[klap]], [[pakl]], [[plak]] * [[klas]], ''[[skal]]'', ''[[skla]]'' * [[klen]], ''[[klne]]'' * ''[[klep]]'', ''[[pekl]]'' * ''[[kles]]'', [[lesk]], ''[[sekl]]'', ''[[skel]]'', ''[[skle]]'' * ''[[klku]]'', [[kluk]] * [[kloš]], ''[[škol]]'' * [[klus]], ''[[kuls]]'', [[lusk]], ''[[sklu]]'', ''[[skul]]'', ''[[sluk]]'' * [[koks]], [[skok]] * ''[[kone]]'', ''[[oken]]'' * ''[[koně]]'', ''[[okně]]'' * ''[[konu]]'', ''[[kuno]]'', ''[[noku]]'', ''[[oknu]]'' * [[kopa]], [[okap]], [[opak]], [[pako]] * ''[[kopu]]'', ''[[kupo]]'', ''[[opuk]]'', ''[[ukop]]'' * [[kopí]], ''[[píko]]'' * ''[[koře]]'', ''[[okře]]'', ''[[řeko]]'' * ''[[koru]]'', ''[[krou]]'', ''[[okru]]'', ''[[rkou]]'', ''[[roku]]'', ''[[ruko]]'' * [[kost]], [[skot]], [[stok]] * ''[[kosu]]'', ''[[kous]]'', [[okus]], ''[[soku]]'' * [[košt]], [[škot]], [[štok]] * [[kout]], ''[[otku]]'', ''[[toku]]'' * [[Kovo]], [[okov]], [[voko]] * [[krát]], [[trák]] * [[krev]], ''[[krve]]'' * [[Kulm]], [[mukl]], ''[[umlk]]'' * ''[[kuny]]'', ''[[kynu]]'' * ''[[kure]]'', ''[[reku]]'' * ''[[kůro]]'', ''[[okrů]]'', ''[[Orků]]'', ''[[roků]]'' * ''[[kuru]]'', ''[[ruku]]'' * [[kuře]], ''[[řeku]]'', ''[[uřek]]'' * ''[[kvaš]]'', [[však]] * [[lamí]], ''[[malí]]'', [[Míla]] * ''[[lamo]]'', ''[[mola]]'', ''[[olam]]'' * ''[[lamu]]'', ''[[mula]]'' * ''[[lámu]]'', ''[[málu]]'' * ''[[lanu]]'', [[luna]], [[nula]], ([[Ulan]]) * ''[[lapí]]'', [[lípa]] * [[Laos]], [[laso]], ''[[losa]]'', ''[[osla]]'' * ''[[latě]]'', ''[[těla]]'' * [[láti]], ''[[litá]]'', ''[[táli]]'' * [[láva]], ''[[vála]]'' * ''[[lávo]]'', [[ovál]], ''[[válo]]'', [[voál]], ''[[volá]]'' * ''[[lávu]]'', ''[[válu]]'' * ''[[lávy]]'', ''[[vály]]'' * ''[[lépe]]'', [[Pelé]] * ''[[lepí]]'', [[píle]] * ''[[lese]]'', [[sele]] * [[lest]], [[slet]], ''[[stel]]'', ''[[tesl]]'' * ''[[lesy]]'', ''[[sely]]'' * [[leva]], [[vale]] * ''[[leví]]'', ''[[velí]]'', ''[[víle]]'' * ''[[leží]]'', ''[[líže]]'', ''[[želí]]'', ''[[žíle]]'' * ''[[lhou]]'', [[louh]], ''[[ohul]]'' * ''[[lidu]]'', ''[[udil]]'' * „[[Lipo]]“, ''[[opil]]'', ''[[pilo]]'' * „''[[Lipu]]''“, ''[[pilu]]'', ''[[upil]]'', ''[[upli]]'' * ''[[liro]]'', ''[[orli]]'', ''[[roli]]'' * ''[[Líze]]'', [[zelí]] * ''[[lizu]]'', ''[[zuli]]'' * ''[[lížu]]'', ''[[žílu]]'', ''[[žulí]]'' * ''[[lkám]]'', ''[[mákl]]'' * ''[[loká]]'', [[okál]] * ''[[lomu]]'', ''[[molu]]'', ''[[mulo]]'', ''[[ulom]]'' * ''[[lomů]]'', ''[[molů]]'' * ''[[lomy]]'', ''[[moly]]'', ''[[mylo]]'', ''[[omyl]]'' * ''[[lose]]'', [[osel]], ''[[osle]]'', [[selo]] * ''[[losi]]'', ''[[osil]]'', ''[[osli]]'', [[silo]], ''[[soli]]'' * ''[[losí]]'', ''[[oslí]]'', ''[[sílo]]'', ''[[solí]]'' * ''[[losu]]'', ''[[oslu]]'', ''[[osul]]'', [[Soul]] * ''[[losů]]'', ''[[oslů]]'' * [[lotr]], [[trol]] * ''[[Loun]]'', ''[[nulo]]'' * ''[[loví]]'', ''[[vílo]]'', ''[[volí]]'' * ''[[loži]]'', ''[[oliž]]'', ''[[ožil]]'', ''[[žilo]]'' * ''[[lstí]]'', [[slít]] * [[Luže]], ''[[ulež]]'', ''[[žule]]'' * ''[[lyry]]'', ''[[ryly]]'' * [[maně]], [[měna]], ''[[něma]]'' * ''[[Máni]]'', ''[[námi]]'' * ''[[mapu]]'', [[puma]] * [[marš]], [[šarm]] * ''[[masí]]'', [[mísa]], ''[[samí]]'' * [[maté]], [[téma]] * ''[[mečí]]'', ''[[míče]]'' * ''[[mění]]'', ''[[němí]]'' * ''[[metl]]'', ''[[tlem]]'', [[tmel]] * [[metr]], ''[[rtem]]'', [[term]] * [[mezi]], ''[[zemi]]'' * [[mezí]], ''[[míze]]'', ''[[zemí]]'', (''[[Zemí]]'') * [[míza]], [[Zíma]] * [[mlat]], ''[[tlam]]'' * [[mrav]], [[mrva]] * [[mrsk]], ''[[skrm]]'', [[smrk]] * ''[[muly]]'', ''[[umyl]]'' * [[muří]], ''[[Římu]]'' * [[musa]], ''[[samu]]'', [[suma]] * ''[[mýtu]]'', ''[[týmu]]'' * ''[[mýtů]]'', ''[[týmů]]'' * ''[[mytý]]'', ''[[mýty]]'', ''[[týmy]]'' * ''[[naší]]'', [[šína]] * [[nato]], [[NATO]], [[nota]] * ''[[nesu]]'', ''[[senu]]'', ''[[sune]]'', ''[[unes]]'', ''[[usne]]'' * [[Něva]], ''[[věna]]'' * ''[[noho]]'', [[ohon]] * ''[[nosí]]'', [[osní]] * ''[[notu]]'', ''[[tnou]]'', ''[[tuno]]'' * [[nrav]], ''[[vran]]'' * ''[[nuče]]'', ''[[učen]]'' * ''[[ober]]'', [[Oreb]] * ''[[obra]]'', [[orba]] * [[ocet]], ''[[otce]]'', [[otec]] * ''[[ohlo]]'', ''[[ohol]]'' * ''[[olep]]'', [[Opel]], [[pole]] * ''[[oliv]]'', ''[[ovil]]'', ''[[vilo]]'', ''[[viol]]'', ''[[voli]]'' * ''[[Olze]]'', ''[[zelo]]'' * [[opar]], [[ropa]] * [[opat]], ''[[pato]]'' * ''[[oper]]'', [[pero]] * ''[[opeř]]'', ''[[opře]]'', ''[[řepo]]'' * [[opít]], ''[[potí]]'', ''[[topí]]'' * ''[[opor]]'', ''[[ropo]]'' * ''[[orán]]'', [[orná]], [[ráno]] * [[orel]], ''[[orle]]'', [[role]] * ''[[orlí]]'', ''[[rolí]]'' * [[osev]], [[oves]], ''[[ovse]]'', ''[[vose]]'' * ''[[osin]]'', ''[[Soni]]'' * [[osít]], [[síto]] * ''[[osut]]'', ''[[stou]]'' * ''[[osuv]]'', ''[[ovsu]]'', ''[[sovu]]'', ''[[svou]]'', ''[[vosu]]'', [[vous]] * ''[[ošul]]'', ''[[ušlo]]'' * ''[[ovsa]]'', [[sova]], [[vosa]] * [[otep]], ''[[pote]]'' * [[Otto]], [[toto]] * ''[[ozve]]'', ''[[voze]]'', ''[[zove]]'' * ''[[ozvy]]'', ''[[vozy]]'', ''[[vyzo]]'' * ''[[oživ]]'', [[živo]] * ''[[ožul]]'', ''[[ulož]]'', ''[[žulo]]'' * [[part]], [[trap]] * [[pást]], [[psát]], [[spát]] * ''[[pašo]]'', [[šopa]] * ''[[pera]]'', ''[[rape]]'' * [[pěst]], [[spět]] * ''[[písk]]'', [[psík]] * ''[[píšu]]'', ''[[šípu]]'' * ([[Pius]]), ''[[supi]]'', ''[[uspi]]'' * [[ples]], ''[[slep]]'' * [[pluk]], ''[[pukl]]'' * [[plus]], ''[[psul]]'', [[puls]], ''[[slup]]'', [[supl]] * [[post]], ''[[psot]]'', [[spot]], [[stop]] * [[Pour]], [[ropu]], [[roup]] * ''[[potu]]'', ''[[pout]]'', ''[[utop]]'' * [[prst]], ''[[strp]]'' * ''[[prsu]]'', [[Prus]], ''[[srpu]]'', [[supr]] * [[prut]], [[trup]] * ''[[psal]]'', [[slap]], ''[[spal]]'' * ''[[psím]]'', ''[[spím]]'' * ''[[pucu]]'', ''[[ucpu]]'' * [[pult]], ''[[tlup]]'', [[tupl]] * ''[[pusy]]'', ''[[supy]]'', ''[[sypu]]'', ''[[usyp]]'' * ''[[rent]]'', ''[[trne]]'' * [[rest]], [[setr]], ''[[trse]]'' * [[rošt]], [[šrot]] * ''[[roty]]'', [[ryto]] * [[runa]], [[uran]] ([[Uran]]), [[urna]] * ''[[ruse]]'', ''[[seru]]'', ''[[user]]'' * ''[[řeší]]'', [[říše]], ''[[šeří]]'', [[šíře]] * ''[[řezá]]'', [[záře]] * [[řvát]], [[tvář]] * ''[[salv]]'', ''[[slav]]'', [[sval]], [[vlas]] * [[saze]], [[zase]] * ''[[sedl]]'', [[sled]] * ''[[sípu]]'', ''[[supí]]'', ''[[uspí]]'' * ''[[siví]]'', ''[[visí]]'' * [[sklo]], ''[[skol]]'', ''[[slok]]'', [[sokl]] * ''[[skly]]'', ''[[sykl]]'' * ''[[sochu]]'', [[sucho]] * ''[[sovo]]'', ''[[voso]]'' * [[srab]], ''[[Srba]]'' * [[star]], ''[[tras]]'' * ''[[sunu]]'', ''[[usnu]]'' * ''[[suny]]'', ''[[synu]]'' * ''[[suti]]'', ''[[tisu]]'' * [[svár]], ''[[vrás]]'' * [[svát]], ''[[vsát]]'' * ''[[Šíchu]]'', ''[[uších]]'' * ''[[šiju]]'', ''[[ušij]]'' * [[Šiva]], ''[[vaši]]'' * ''[[šuká]]'', ''[[ušák]]'' * ''[[šusu]]'', ''[[usuš]]'' * ''[[švem]]'', ''[[všem]]'' * [[tabu]], [[tuba]] * ''[[tahu]]'', [[tuha]], [[Utah]] * ''[[taví]]'', ''[[Víta]]'' * ''[[tuři]]'', ''[[utři]]'' * [[tvar]], ''[[vart]]'', ''[[vrat]]'' * [[úkor]], [[úrok]] * [[úlet]], ''[[útle]]'' * ''[[ušil]]'', ''[[ušli]]'' * ''[[uzly]]'', ''[[zuly]]'' * ''[[užij]]'', ''[[žiju]]'' * ''[[užit]]'', ''[[žitu]]'' * ''[[včel]]'', ''[[vleč]]'' * ''[[věži]]'', ''[[živě]]'' * ''[[vily]]'', ''[[vyli]]'' * ''[[vzal]]'', ''[[zval]]'' * [[zout]], ''[[zuto]]'' * ''[[žali]]'', ''[[žila]]'' * ''[[žalu]]'', [[žula]] == pětipísmenné == * [[abort]], ''[[Barto]]'', [[Borat]], [[obrat]], ''[[robat]]'', [[torba]] * [[Abram]], [[ambra]], [[Barma]], ''[[Brama]]'', [[Ramba]] * [[akord]], [[Dorka]], [[Korda]], ''[[okrad]]'', ''[[Radko]]'' * ''[[akrem]]'', ''[[kamer]]'', ''[[karem]]'', ''[[kemra]]'', ''[[marek]]'', ''[[rakem]]'', ''[[Remka]]'' * [[akryl]], ''[[Karly]]'', ''[[kryla]] ([[Kryla]])'' * ''[[akrům]]'', ''[[mraků]]'', ''[[rakům]]'' * ''[[albech]]'', ''[[balech]]'', [[blecha]], [[chleba]] * ''[[albem]]'', ''[[balem]]'', ''[[balme]]'', ''[[Labem]]'', ''[[maleb]]'' * [[album]], [[bluma]], ''[[malbu]]'' * [[alken]], ''[[kalen]]'', ''[[klane]]'', ''[[lanek]]'', ''[[Lenka]]'', ''[[nekal]]'' * ''[[alkou]]'', ''[[kalou]]'', [[louka]], ''[[okula]]'' * [[Alláh]], [[halál]] * ''[[alpak]]'', ''[[kapal]]'', [[lapka]] * ''[[altem]]'', ''[[lamte]]'', ''[[latem]]'', [[melta]], [[metal]], [[metla]] * ''[[amoku]]'', [[kouma]], [[mouka]], ''[[omaku]]'' * ''[[aortu]]'', [[routa]], ''[[tarou]]'', ''[[uorat]]'' * [[aport]], [[patro]], [[porta]] * [[arbuz]], [[burza]], ''[[razbu]]'', ''[[zubra]]'' * ''[[Arden]]'', [[nerad]], ''[[nerda]]'', [[rande]] * ''[[asket]]'', ''[[kaset]]'', [[sekat]], [[sekta]], [[sketa]], [[steak]], ''[[Teska]]'' * [[Asmik]], [[kamsi]], [[miska]], [[simka]] ([[SIMka]]) * [[astra]], [[taras]], ([[Taras]]), [[trasa]] * ''[[astru]]'', ''[[trasu]]'', [[usrat]] * [[atlas]], ''[[salta]]'', ''[[stala]]'' * [[atlet]], ''[[telat]]'' * [[aukce]], [[kauce]] * ''[[babek]]'', [[kebab]] * [[bacil]], ''[[cabil]]'' * [[Baden]], [[bedna]], [[Benda]], ''[[nedba]]'' * ''[[bagry]]'', [[ragby]] * [[bajka]], ''[[jabka]]'' * [[bajle]], ''[[jebla]]'' * ''[[bahna]]'', [[hanba]] * ''[[bahně]]'', [[běhna]], ''[[hanbě]]'' * [[bahno]], ''[[hanbo]]'', ''[[hanob]]'', [[honba]] * [[bahnu]], ''[[hanbu]]'' * [[balet]], ''[[balte]]'' * ''[[bandu]]'', [[bunda]], ''[[dubna]]'', [[Dubna]] * ''[[banku]]'', [[kuban]] * [[Bantu]], [[butan]], [[tabun]] * ''[[barda]]'', [[brada]] * ''[[bardu]]'', ''[[bradu]]'' * ''[[bardy]]'', ''[[brady]]'' * [[barel]], [[berla]] * ''[[Barko]]'', [[barok]], [[borka]], ''[[Borka]]'', ''[[Broka]]'', [[karob]], [[kobra]], [[korba]], [[robka]] * [[baron]], [[boran]], ''[[obran]]'', [[obrna]] * ''[[Bartu]]'', ''[[Bruta]]'', [[rubat]], [[ubrat]] * ''[[barvo]]'', [[Bavor]], [[bravo]], ''[[obrav]]'' * ''[[barvu]]'', ''[[bravu]]'', ''[[ubrav]]'' * [[bavit]], [[bitva]] * [[bdění]], ''[[bědní]]'', ''[[bídně]]'' * ''[[bedly]]'', ''[[bydel]]'' * ''[[bědou]]'', ''[[boudě]]'', ''[[obědu]]'' * ''[[bedry]]'', [[derby]] * [[bekot]], ''[[botek]]'' * [[beran]], ''[[naber]]'' * ''[[berlu]]'', [[burel]], ''[[ruble]]'' * ''[[berou]]'', ''[[oberu]]'', ''[[Orebu]]'', ''[[roube]]'' * [[běžet]], ''[[běžte]]'', ''[[těžeb]]'' * ''[[bidel]]'', [[debil]] * [[bidlo]], ''[[bodli]]'', [[bolid]], ''[[dobil]]'', ''[[odbil]]'' * ''[[bídou]]'', [[doubí]] * ''[[bijce]]'', [[bijec]] * ''[[bílen]]'', [[blíne]]'', [[lební]] * [[bílit]], [[blití]], [[blíti]], [[líbit]] * ''[[bílou]]'', ''[[boulí]]'', ''[[Líbou]]'', [[loubí]] * ''[[bince]]'', [[binec]] * [[blaho]], ''[[hobla]]'', [[holba]] * [[blata]], ''[[tabla]]'' * ''[[blbce]]'', [[blbec]] * ''[[blechu]]'', ''[[chlebu]]'' * ''[[blechy]]'', ''[[chleby]]'', [[Chleby]] * ''[[bloky]]'', ''[[kobyl]]'', ''[[kolby]]'' * ''[[bodla]]'', ''[[dbalo]]'' * ''[[bodrá]]'', ''[[dobrá]]'' * ''[[bodré]]'', ''[[dobré]]'' * [[bodrý]], [[dobrý]] * ''[[bodře]]'', ''[[dobře]]'' * ''[[bodří]]'', ''[[dobří]]'' * [[bokál]], [[bolák]] * [[bolen]], [[Nobel]] * ''[[Bolka]]'', ''[[kalbo]]'', [[kolba]], [[oblak]] * ''[[borce]]'', [[borec]] * ''[[borem]]'', ''[[obrem]]'', ''[[Rembo]]'' * ''[[borku]]'', ''[[broku]]'', ''[[Broku]]'', [[brouk]], ''[[burko]]'', ''[[kobru]]'', ''[[korbu]]'', ''[[robku]]'' * ''[[borky]]'', ''[[broky]]'', ''[[kobry]]'', ''[[korby]]'', ''[[robky]]'' * ''[[bosou]]'', ''[[osobu]]'' * ''[[boudu]]'', ''[[budou]]'' * ''[[bouli]]'', ''[[libou]]'', ''[[obuli]]'', ''[[ubilo]]'' * [[božka]], ([[Božka]]), ''[[žabko]]'' * ''[[bralo]]'', ''[[obral]]'' * ''[[bráno]]'', [[nábor]], ''[[obrán]]'', [[Orbán]] * ''[[Brdech]]'', ''[[drbech]]'' * ''[[Brdům]]'', ''[[drbům]]'' * ''[[brkem]]'', ''[[krbem]]'' * ''[[bruse]]'', ''[[burse]]'', ''[[srube]]'' * ''[[brusu]]'', ''[[bursu]]'', ''[[srubu]]'', [[ubrus]] * ''[[brusů]]'', ''[[srubů]]'' * ''[[brusy]]'', ''[[bursy]]'', ''[[sruby]]'' * [[bruto]], ''[[otrub]]'', ''[[torbu]]'', ''[[turbo]]'' * ''[[brvou]]'', ''[[vrbou]]'' * ''[[břízu]]'', [[zubří]] * ''[[bučel]]'', ''[[lučeb]]'' * ''[[bundě]]'', ''[[Dubně]]'' * ''[[bundu]]'', ''[[dubnu]]'', ''[[Dubnu]]'' * ''[[bušem]]'', ''[[bušme]]'' * ''[[cajku]]'', ''[[Jacku]]'' * ''[[cákej]]'', ''[[kácej]]'' * ''[[cárem]]'', ''[[rámce]]'', [[rámec]], ''[[remcá]]'' * ''[[cedru]]'', ''[[dceru]]'' * ''[[cedry]]'', ''[[dcery]]'' * [[cekat]], [[cetka]], ''[[Katce]]'', [[kecat]] * ''[[cekne]]'', ''[[kecne]]'', ''[[necek]]'' * [[celej]], ''[[jelce]]'', [[jelec]] * [[celek]], ''[[klece]]'', [[lekce]] * ''[[celím]]'', ''[[cílem]]'', ''[[lícem]]'', ''[[límce]]'', [[límec]], [[mlecí]], ''[[mlíce]]'' * ''[[celým]]'', ''[[mýlce]]'' * ''[[cekla]]'', ''[[kecal]]'', ''[[kecla]]'' * ''[[cekli]]'', ''[[kecli]]'' * ''[[ceklo]]'', ''[[keclo]]'' * ''[[cekly]]'', ''[[kecly]]'' * [[celní]], ''[[cílen]]'', [[clení]] * [[čelní]], ''[[člení]]'', ''[[líčen]]'' * ''[[celou]]'', ''[[coule]]'', ''[[louce]]'' * [[cenit]], ''[[necit]]'', ''[[necti]]'', ''[[nitce]]'' * ''[[cenou]]'', [[onuce]] * ''[[cente]]'', [[tence]] * ''[[cetko]]'', ''[[kotce]]'', [[kotec]] * ''[[cihel]]'', ''[[cihle]]'', ''[[hecli]]'' * ''[[cítil]]'', ''[[lític]]'' * [[cítit]], ''[[ctíti]]'' * ''[[cpali]]'', ''[[palic]]'', ''[[picla]]'' * ''[[culme]]'', [[cumel]], ''[[mulce]]'', [[mulec]] * ''[[čadil]]'', ''[[čidla]]'', [[ladič]] * ''[[čaker]]'', [[Čarek]], [[kačer]] * [[čárka]], ''[[ráčka]]'' * ''[[čárko]]'', [[kočár]] * ''[[čárku]]'', [[čurák]], ''[[ráčku]]'' * [[čásek]], [[česák]], ([[Česák]]), ''[[česká]]'', [[sáček]], ''[[sečká]]'', [[sekáč]], ''[[skáče]]'' * [[čásky]], [[sáčky]], [[syčák]] * ''[[čekám]]'', [[máček]] * [[čekan]], ''[[kačen]]'', ''[[kanče]]'' * [[čekat]], [[tečka]] * ''[[čelem]]'', ''[[čelme]]'', ''[[čmele]]'', ''[[lečem]]'', ''[[lečme]]'', ''[[mečel]]'' * ''[[čelte]]'', ''[[lečte]]'', ''[[Telče]]'' * [[čenich]], ''[[čichne]]'' * ''[[čepem]]'', ''[[pečem]]'', ''[[pečme]]'' * ''[[čepic]]'', ''[[pičce]]'' * ''[[čepku]]'', [[kečup]], ''[[kupče]]'' * ''[[čerta]]'', ''[[račte]]'' * ''[[čertů]]'', ''[[terčů]]'' * ''[[červe]]'', [[večer]] * [[čeřen]], ''[[nečeř]]'', ''[[řečen]]'', [[Řenče]] * [[čeřit]], [[řičet]], ''[[řičte]]'' * ''[[česen]]'', ''[[neseč]]'' * [[český]], [[sýček]] * ''[[česna]]'', [[nečas]] ([[Nečas]]), [[sečna]] * [[česno]], ''[[sečno]]'' * ''[[česnu]]'', ''[[sečnu]]'' * ''[[česny]]'', ''[[nesyč]]'', ''[[sečny]]'' * [[četný]], [[čtený]] * ''[[četní]]'', ''[[čníte]]'', [[čtení]], [[tenčí]] * ''[[čílím]]'', ''[[líčím]]'', ''[[mlíčí]]'' * ''[[činil]]'', ''[[ničil]]'' * ''[[činím]]'', ''[[ničím]]'' * ''[[činíš]]'', ''[[ničíš]]'' * [[činit]], [[ničit]] * ''[[čněla]]'', [[lačně]] * ''[[čokle]]'', [[čolek]], ''[[Kolče]]'', [[Koleč]] * [[čoklí]], [[líčko]] * [[čumil]], ''[[limču]]'', ''[[mučil]]'' * ''[[čumím]]'', ''[[mučím]]'' * ''[[čumíš]]'', ''[[mučíš]]'' * ''[[čumte]]'', ''[[mučte]]'' * ''[[čurky]]'', ''[[ručky]]'' * ''[[Dadlo]]'', ''[[dodal]]'', ''[[oddal]]'' * [[Dakar]], ''[[Darka]]'', ''[[draka]]'', [[Radka]] * [[dalet]], [[datel]], [[datle]], [[delta]], [[tadle]] * [[dálka]], [[kláda]] * ''[[dálko]]'', ''[[kládo]]'' * ''[[dálky]]'', ''[[klády]]'' * [[další]], ''[[ladíš]]'', ''[[šídla]]'' * [[daněk]], [[děkan]], ''[[kaděn]]'' * [[datum]], [[dumat]] * [[dárce]], [[rádce]] * ''[[dárci]]'', ''[[rádci]]'' * ''[[dárců]]'', ''[[rádců]]'' * ''[[dárče]]'', ''[[rádče]]'' * ''[[dárky]]'', [[dryák]], ''[[kádry]]'' * ''[[darmo]]'', [[marod]], ''[[modra]]'', [[morda]], [[Radom]] * ''[[dásně]]'', ''[[děsná]]'', ''[[snědá]]'' * ''[[dcero]]'', ''[[Dorce]]'' * ''[[dceři]]'', ''[[řidce]]'' * [[delší]], ''[[šídel]]'', ''[[šídle]]'' * ''[[děsné]]'', ''[[snědé]]'' * ''[[děsní]]'', ''[[snědí]]'' * [[děsný]], [[snědý]] * [[dieta]], [[Edita]] * [[dijod]], [[jodid]] * [[dílna]], [[ladní]] * ''[[dílno]]'', [[dolní]], [[lodní]] * ''[[dírou]]'', ''[[urodí]]'' * ''[[dívko]]'', [[vodík]] * [[dlask]], [[sklad]] * [[dláto]], ''[[odtál]]'' * [[dobít]], [[odbít]] * [[dobro]], ''[[obrod]]'', [[odbor]], ''[[odrob]]'' * [[dobýt]], [[odbýt]] * [[dodat]], [[oddat]] * [[dohad]], [[odhad]] * [[dohra]], [[draho]], [[horda]], ''[[ohrad]]'' * ''[[dohry]]'', ''[[hordy]]'', [[hydro]] * ''[[dojen]]'', [[jedno]], ''[[Jendo]]'' * ''[[dojná]]'', [[jodná]], [[nádoj]] * [[dolar]], ''[[dralo]]'', ''[[lorda]]'', ''[[odral]]'' * [[dolek]], ''[[koled]]'' * [[dopad]], [[odpad]] * [[dopal]], ''[[odpal]]'', ''[[opadl]]'', ''[[padlo]]'', ''[[podal]]'', [[polda]] * [[dopis]], ''[[dospi]]'', [[odpis]] * ''[[doplá]]'', [[pádlo]], ''[[podlá]]'' * [[dosah]], [[shoda]] * [[dosud]], [[odsud]] * ''[[došil]]'', ''[[došli]]'' * ''[[došky]]'', ''[[škody]]'' * ''[[doval]]'', ''[[odval]]'', ''[[ovadl]]'', ''[[vadlo]]'' * ''[[dovol]]'', [[odlov]], ''[[odvol]]'' * [[dovoz]], [[odvoz]] * ''[[drahá]]'', [[dráha]] * ''[[draku]]'', ''[[kradu]]'', ''[[Kurda]]'', ''[[Radku]]'', ''[[ukrad]]'' * ''[[dráno]]'', [[nádor]], [[národ]], ''[[odrán]]'', [[rodná]] * ''[[drazí]]'', ''[[zardí]]'', ''[[zradí]]'' * ''[[drhlo]]'', [[hrdlo]] * [[drony]], ''[[Ondry]]'', ''[[rondy]]'', ''[[Ryndo]]'' * ''[[druha]]'', ''[[hadru]]'', ''[[hradu]]'', [[hruda]] * ''[[druhu]]'', ''[[hrudu]]'' * ''[[druhy]]'', ''[[hrudy]]'', ''[[hudry]]'' * ''[[dřelo]]'', ''[[odřel]]'' * ''[[dřepl]]'', ''[[předl]]'' * ''[[dřevu]]'', ''[[vředu]]'' * [[dříve]], ''[[dveří]]'' * [[dueto]], ''[[etudo]]'' * ''[[duhou]]'', ''[[hudou]]'' * [[Dukla]], ''[[kladu]]'', [[kudla]] * ''[[dupal]]'', ''[[dupla]]'', ''[[pudla]]'', ''[[upadl]]'' * ''[[duplo]]'', ''[[plodu]]'', ''[[poldu]]'' * [[dural]], [[ludra]], ''[[rudla]]'', [[Rudla]], ''[[udral]]'' * [[důraz]], [[zrůda]] * [[Ebola]], ''[[obale]]'' * [[ester]], [[Ester]], [[reset]], ''[[reste]]'', ''[[serte]]'' * [[Fatra]], ''[[rafat]]'', ''[[trafa]]'' * [[filtr]], [[flirt]], [[flitr]] * ''[[fraku]]'', [[fukar]], ''[[kafru]]'' * ''[[habru]]'', ''[[hrabu]]'', ''[[uhrab]]'' * [[halas]], ''[[hasla]]'', [[Lhasa]], ''[[sahal]]'' * ''[[haldě]]'', ''[[hladě]]'' * ''[[haldo]]'', ''[[lahod]]'', ''[[odhal]]'' * ''[[haldu]]'', ''[[hladu]]'' * [[halíř]], ''[[říhal]]'' * ''[[halte]]'', [[lehat]], [[tahle]] * [[halva]], [[Haval]], ''[[Havla]]'', [[hlava]] * [[Hamás]], ''[[sahám]]'' * ''[[hamáš]]'', ''[[šahám]]'' * [[Hanka]], [[kahan]] * ''[[Hanou]]'', ''[[nahou]]'' * ''[[haslo]]'', [[ohlas]], [[sloha]] * ''[[herce]]'', [[herec]] * ''[[herek]]'', [[rehek]] * ''[[hesla]]'', ''[[sehla]]'' * [[heslo]], ''[[sehlo]]'' * ''[[hlasu]]'', [[sluha]], ''[[uhasl]]'' * ''[[hlesl]]'', ''[[slehl]]'' * ''[[hlodu]]'', ''[[uhodl]]'' * [[hloub]], ''[[holbu]]'', [[holub]], ''[[hublo]]'' * ''[[hnilo]]'', ''[[honil]]'', ''[[lohni]]'', ''[[ohnil]]'' * ''[[hnise]]'', ''[[sehni]]'' * [[hnout]], ''[[hnuto]]'', ''[[hutno]]'', ''[[ohnut]]'' * ''[[hnulo]]'', ''[[lohnu]]'', ''[[ohnul]]'' * ''[[hnuse]]'', ''[[sehnu]]'' * ''[[hnuti]]'', ''[[hutni]]'', ''[[tuhni]]'' * [[hnutí]], ''[[hutní]]'', ''[[tíhnu]]'' * [[hoden]], ''[[nehod]]'' * [[hodná]], ''[[náhod]]'' * ''[[holou]]'', [[ohlou]] * ''[[holte]]'', [[hotel]] * [[Horák]], ''[[horká]]'', [[rohák]] * ''[[horší]]'', ''[[hroší]]'' * [[houně]], ''[[něhou]]'' * ''[[hrmou]]'', ''[[hromu]]'' * ''[[hrnce]]'', [[hrnec]] * [[hrtan]], ''[[natrh]]'', [[trhan]] * ''[[huben]]'', ''[[hubne]]'', ''[[nehub]]'' * ''[[hůrek]]'', ''[[rehků]]'' * ''[[hýbou]]'', [[ubohý]] * [[chalva]], [[valcha]] * ''[[chalvo]]'', ''[[choval]]'', ''[[valcho]]'' * ''[[chalvu]]'', ''[[valchu]]'' * ''[[chalvy]]'', ''[[valchy]]'' * [[chanát]], ''[[tchána]]'' * ''[[chápal]]'', ''[[páchal]]'', ''[[páchla]]'' * [[chápat]], [[páchat]], ''[[patách]]'' * ''[[charto]]'', [[rachot]], [[trocha]] * ''[[chlapa]]'', [[palach]], ([[Palach]]) * ''[[chlumu]]'', ''[[chumlu]]'' * [[chořet]], ''[[tchoře]]'' * ''[[choulí]]'', ''[[líchou]]'' * ''[[chrámu]]'', ''[[ruchám]]'' * [[Chrast]], [[strach]] * [[chrout]], [[chutor]], ''[[trochu]]'', [[trouch]] * [[chřest]], ''[[střech]]'' * [[chtěný]], [[tchýně]] * ''[[chytil]]'', ''[[chytli]]'', [[ichtyl]] * ''[[chytni]]'', ''[[tchyni]]'' * [[ikona]], ''[[kanoi]]'', [[Nokia]] * [[islám]], [[misál]], ''[[smáli]]'' * [[jasan]], ''[[jasna]]'', ''[[nasaj]]'' * [[javor]], ''[[voraj]]'' * [[jeden]], ''[[nedej]]'', ''[[nejde]]'', ''[[nejed]]'' * [[jedna]], [[Jenda]], ''[[najde]]'' * [[jelen]], ''[[nejel]]'', ''[[nelej]]'' * ''[[jemná]]'', [[nájem]] * [[jemně]], ''[[neměj]]'', [[němej]] * [[jesen]], ''[[nesej]]'' * [[jesle]], ''[[sleje]]'' * [[ježiš]], ''[[žiješ]]'' * [[jikra]], [[Jirka]], ''[[kraji]]'' * ''[[jikro]]'', ''[[Jirko]]'', ''[[kroji]]'' * ''[[jikru]]'', ''[[Jirku]]'' * ''[[jikry]]'', ''[[Jirky]]'' * ''[[jílem]]'', [[jmelí]], ''[[mejlí]]'', ''[[míjel]]'' * ''[[jilme]]'' [[milej]] * ''[[jímej]]'' ''[[míjej]]'' * [[jisto]], ''[[stoji]]'' * ''[[Jitko]]'' [[kojit]] * [[jízda]], ''[[zdají]]'' * [[jukat]], ''[[kajut]]'' * [[kabel]], [[lebka]] * ''[[kácen]]'', [[nácek]] * [[kácet]], [[tácek]] * ''[[kachno]]'', [[koncha]] * ''[[kalte]]'', [[lekat]], [[letka]], [[talek]] * [[kálet]], [[leták]] * ''[[kalku]]'', ''[[klaku]]'', ''[[kluka]]'', ''[[kukal]]'', [[kukla]], [[kulak]], [[kulka]] * [[kalup]], ''[[klapu]]'', ''[[lapku]]'', ''[[paklu]]'', ''[[plaku]]'', ''[[pukal]]'', ''[[pukla]]'' * [[kamna]], [[Manka]] * ''[[kance]]'', [[kanec]] * ''[[kaňku]]'', [[kukaň]], [[kuňka]] * [[kapat]], [[patka]] * ''[[kápla]]'', ''[[klapá]]'', [[lapák]], [[pálka]] * ''[[kapli]]'', [[lipka]], [[pilka]] * ''[[kapou]]'', ''[[okapu]]'', ''[[opaku]]'', [[opuka]] * ''[[kapru]]'', ''[[parku]]'', ''[[paruk]]'', ''[[praku]]'' * ''[[kaprů]]'', ''[[parků]]'', ''[[praků]]'' * ''[[kapry]]'', ''[[parky]]'', ''[[praky]]'' * [[karas]], ([[Karas]]), ''[[sakra]]'' * [[karát]], [[kárat]] * [[karma]], [[marka]] * ''[[karmo]]'', ''[[marko]]'' * ''[[karmu]]'', ''[[marku]]'', ''[[mraku]]'' * ''[[karmy]]'', ''[[marky]]'', ''[[mraky]]'' * [[karta]], [[katar]], [[Katar]] * ''[[karty]]'', ''[[katry]]'', ''[[kytar]]'' * [[kašel]], ''[[kašle]]'', ''[[Leška]]'' * ''[[kašlu]]'', ''[[šlaku]]'', ''[[šluka]]'', ''[[šukal]]'' * ''[[kašnu]]'', [[kušna]], [[šukna]], [[šunka]] * [[kázat]], [[zakát]], [[zátka]] * [[kedra]], ''[[krade]]'', [[Radek]] * ''[[Kelmu]]'', ''[[klemu]]'', ''[[kulem]]'', ''[[kulme]]'', ''[[lukem]]'', [[lumek]], ''[[Melku]]'', ''[[mukle]]'' * [[keson]], ''[[kosen]]'', ''[[nekos]]'' * [[keton]], ''[[knote]]'', [[okten]] * ''[[kilte]]'', ''[[kleti]]'', ''[[tekil]]'' * ''[[klase]]'', ''[[sekla]]'', [[selka]] * ''[[klepe]]'', [[lepek]], ''[[pekel]]'', ''[[pekle]]'' * ''[[klepu]]'', ''[[lepku]]'', ''[[peklu]]'', ''[[uklep]]'', ''[[upekl]]'' * ''[[klepů]]'', ''[[půlek]]'' * ''[[klesá]]'', ''[[lásek]]'', [[lesák]], [[sálek]], ''[[seklá]]'', ''[[skále]]'' * ''[[kletí]]'', ''[[tílek]]'' * ''[[klidu]]'', ''[[Lidku]]'' * ''[[klipy]]'', ''[[lipky]]'', ''[[pilky]]'' * ''[[klnou]]'', ''[[klonu]]'', ''[[kolnu]]'', ''[[loknu]]'', ''[[nulko]]'' * ''[[klone]]'', ''[[kolen]]'', ''[[Lenko]]'', ''[[loken]]'', ''[[lokne]]'' * [[klopa]], ''[[kopal]]'', ''[[kopla]]'', [[polka]] ([[Polka]]) * ''[[klope]]'', ''[[oklep]]'', ''[[opekl]]'', [[peklo]], ''[[polek]]'', ''[[Polek]]'' * ''[[klopu]]'', ''[[polku]]'', ''[[puklo]]'', [[ukopl]] * ''[[kluku]]'', ''[[kuklu]]'', ''[[kulku]]'' * ''[[kluky]]'', ''[[kukly]]'', ''[[kulky]]'' * ''[[klusy]]'', ''[[sluky]]'', ''[[sulky]]'' * [[knipl]], [[pinkl]], ''[[plkni]]'' * ''[[knize]]'', [[zinek]] * ''[[kocen]]'', ''[[konce]]'', [[konec]] * [[kolem]], ''[[lokem]]'' * ''[[kolku]]'', ''[[koukl]], ''[[kuklo]]'', ''[[kulko]]'' * ''[[kolmé]]'', [[mléko]] * [[kolmo]], ''[[komol]]'', ''[[moklo]]'' * [[kolos]], [[sokol]] * [[kolty]], ''[[kotly]]'', [[lokty]], [[oktyl]] * ''[[konal]]'', [[lanko]] * [[konat]], ''[[konta]]'', [[oktan]], [[onkat]], [[Tonak]], [[Tonka]] * ''[[konem]]'', ''[[mokne]]'', ''[[nemok]]'', ''[[oknem]]'' * ''[[koněm]]'', ''[[někom]]'' * [[konev]], ''[[konve]]'', [[nekov]], ''[[voken]]'' * [[konus]], ''[[skonu]]'', [[sukno]] * ''[[kapot]]'', [[kopat]], [[Kopta]], ''[[patko]]'', [[patok]] * ''[[kopce]]'', [[kopec]], [[pokec]] * ''[[kopil]]'', ''[[kopli]]'', ''[[lipko]]'', ''[[pilko]]'' * [[kopit]], [[optik]] * ''[[kopne]]'', ''[[nekop]]'' * ''[[kopnu]]'', ''[[ponku]]'' * [[korál]], [[rolák]] * [[korán]] ([[Korán]]), [[nárok]], [[orkán]] * ''[[korce]]'', ''[[korec]]'', [[rokec]] * [[kořen]], ''[[nekoř]]'' * [[kosit]], [[kosti]], [[otisk]], [[skoti]] * ''[[kostí]]'', [[sítko]] * [[kotat]], [[takto]], [[tokat]] * [[kotel]], ''[[kotle]]'', ''[[letko]]'', [[loket]] ([[Loket]]), ''[[lokte]]'', ''[[otekl]]'', ''[[teklo]]'' * [[kotva]], [[kovat]] * ''[[kouře]]'', ''[[řekou]]'' * ''[[kousl]]'', ''[[lokus]]'', ''[[sloku]]'', ''[[sluko]]'', ''[[soklu]]'' * ''[[kouše]]'', ''[[oušek]]'' * [[kozel]], ''[[kozle]]'' * ''[[krasu]]'', [[Kraus]], ''[[Ruska]]'', ''[[sakru]]'' * ''[[krásu]]'', [[rusák]] ([[Rusák]]), [[ruská]] * [[krasy]], [[krysa]], [[ryska]] * [[kráva]], [[várka]] * ''[[krmil]]'', ''[[mrkli]]'' * ''[[kruty]]'', ''[[krytu]]'', ''[[kurty]]'', ''[[truky]]'', ''[[Turky]]'', ''[[ukryt]]'' * ''[[křene]]'', ''[[neřek]]'', ''[[řekne]]'' * ''[[křenu]]'', ''[[nekuř]]'', ''[[řeknu]]'' * [[křest]], [[skřet]], [[třesk]] * ''[[křeči]]'', ''[[křiče]]'' * ''[[kusem]]'', ''[[sukem]]'' * ''[[kyprá]]'', ''[[párky]]'', [[rypák]] * [[kyrys]], ''[[rysky]]'' * ''[[kyslo]]'', ''[[sloky]]'', ''[[sokly]]'', ''[[syklo]]'' * ''[[kýval]]'', [[výkal]] * [[kývat]], [[výtka]] * ''[[kyvet]]'', [[tykev]], ''[[tykve]]'', ''[[vytek]]'' * ''[[kyzem]]'', ''[[mezky]]'' * ''[[ladná]]'', ''[[nálad]]'' * [[lalok]], ''[[lokal]]'' * ''[[lámem]]'', [[málem]], ''[[melám]]'' * ''[[lámeš]]'', ''[[šálem]]'' * ''[[lamme]]'', [[lemma]] * ''[[lamou]]'', ''[[malou]]'', [[moula]] * [[lampa]], [[malpa]], [[palma]] * ''[[lampě]]'', ''[[malpě]]'', ''[[palmě]]'' * ''[[lampo]]'', ''[[malpo]]'', ''[[palmo]]'' * ''[[lampu]]'', ''[[malpu]]'', ''[[palmu]]'' * [[lapat]], [[patla]], [[tlapa]] * ''[[lapků]]'', ''[[paklů]]'', ''[[plaků]]'', ''[[půlka]]'' * ''[[lapte]]'', ''[[palte]]'', ''[[tepal]]'', ''[[tepla]]'' * ''[[laská]]'', [[láska]], ''[[sákla]]'', [[skála]] * ''[[lásko]]'', ''[[sáklo]]'', ''[[skálo]]'' * ''[[lásku]]'', ''[[luská]]'', ''[[skálu]]'' * ''[[latěk]]'', ''[[těkal]]'' * ''[[lávek]]'', [[levák]], [[válek]], ''[[velká]]'' * [[lávka]], [[válka]] * ''[[lávko]]'', ''[[válko]]'' * ''[[lávku]]'', ''[[válku]]'' * ''[[lávky]]'', ''[[války]]'' * [[lavor]], ''[[orval]]'', ''[[rvalo]]'', ''[[voral]]'' * ''[[lejna]]'', ''[[najel]]'', ''[[nalej]]'', ''[[nelaj]]'' * ''[[lekáš]]'', [[šálek]], ''[[škále]]'' * [[lepit]], ''[[pleti]]'' * ''[[lepou]]'', ''[[loupe]]'', ''[[poule]]'' * [[lepra]], [[perla]], ''[[raple]]'' * ''[[lepro]]'', ''[[perlo]]'' * ''[[lepru]]'', ''[[perlu]]'' * ''[[lepty]]'', [[pytel]], ''[[pytle]]'', ''[[teply]]'' * ''[[lesku]]'', ''[[selku]]'', ''[[usekl]]'' * ''[[letce]]'', [[letec]] * [[letmo]], [[motel]] * ''[[letor]]'', ''[[lotre]]'', [[ortel]], ''[[otrle]]'', ''[[rolet]]'', ''[[trole]]'' * ''[[levná]]'', [[nálev]], ''[[nevál]]'', ''[[válen]]'' * ''[[lezce]]'', [[lezec]] * [[ležet]], ''[[ležte]]'', ''[[lžete]]'', [[želet]], ''[[želte]]'' * ''[[lipou]]'', ''[[pilou]]'', ''[[upilo]]'' * ''[[lípou]]'', ''[[loupí]]'', ''[[poulí]]'' * ''[[litem]]'', ''[[metli]]'' * [[Litva]], ''[[tavil]]'', [[valit]] * ''[[Litvo]]'', [[lovit]], ''[[vlito]]'', [[volit]] * ''[[Litvy]]'', ''[[vylit]]'' * ''[[lížou]]'', ''[[louží]]'', ''[[žílou]]'' * ''[[lnový]]'', ''[[lovný]]'', ''[[volný]]'' * ''[[lopot]]'', [[topol]] * ''[[losem]]'', [[Mosel]], ''[[oslem]]'', ''[[solme]]'' * ''[[losím]]'', ''[[oslím]]'', ''[[solím]]'' * ''[[lotře]]'', ''[[otřel]]'', ''[[třelo]]'' * [[louda]], ''[[odula]]'', ''[[udalo]]'' * ''[[louži]]'', ''[[užilo]]'', ''[[žilou]]'' * [[Lucie]], [[ulice]] * [[Lukáš]], ''[[šálku]]'', ''[[škálu]]'', [[Šulák]] * ''[[lunou]]'', ''[[nulou]]'' * [[lysin]], ''[[sliny]]'', ''[[snily]]'' * ''[[lysou]]'', ''[[osuly]]'' * ''[[mačká]]'', [[máčka]] * [[maják]], [[májka]] * [[malta]], [[matla]], [[tlama]] * ''[[malto]]'', ''[[matlo]]'', ''[[motal]]'', ''[[tlamo]]'' * ''[[maltu]]'', ''[[matlu]]'', ''[[tlamu]]'' * ''[[malty]]'', ''[[matly]]'', ''[[tlamy]]'' * [[manko]], (''[[Manko]]''), ''[[namok]]'' * ''[[másel]]'', ''[[másle]]'', ''[[sálem]]'' * ''[[másla]]'', [[salám]], [[sláma]], ''[[smála]]'' * [[máslo]], ''[[slámo]]'', ''[[smálo]]'' * ''[[máslu]]'', ''[[slámu]]'', ''[[usmál]]'' * [[Malše]], [[mašle]], [[šalme]], [[šelma]] * ''[[Mazdo]]'', [[odmaz]] * ''[[mazce]]'', [[mazec]] * ''[[merku]]'', ''[[Remku]]'' * ''[[měšce]]'', [[měšec]] * [[metan]], ''[[temna]]'' * ''[[metly]]'', [[metyl]], ''[[mylte]]'', ''[[tmely]]'' * ''[[mihlo]]'', ''[[mohli]]'' * ''[[Mílou]]'', ''[[ulomí]]'' * ''[[mimin]]'', ''[[minim]]'' * ''[[minul]]'', ''[[mnuli]]'' * ''[[míříš]]'', ''[[šířím]]'' * ''[[mísiv]]'', ''[[visím]]'' * ''[[mocen]]'', [[nemoc]], ''[[nocem]]'' * ''[[moček]]'', ''[[očkem]]'' * ''[[mohly]]'', ''[[mohyl]]'' * ''[[mrskl]]'', ''[[smrkl]]'' * [[mušle]], ''[[šelmu]]'', ''[[šlemu]]'', ''[[šulme]]'' * ''[[mýtech]]'', ''[[týmech]]'' * ''[[mýtem]]'', ''[[týmem]]'' * ''[[napne]]'', ''[[panen]]'' * ''[[naráz]]'', [[náraz]], ''[[zrána]]'' * ''[[navál]]'', [[nával]], ''[[valná]]'' * ''[[neliž]]'', ''[[nelži]]'', ''[[nežil]]'', [[nežli]], ''[[ženil]]'' * ''[[nemýt]]'', [[temný]], ''[[Týnem]]'' * [[Nepál]], ''[[neplá]]'', ''[[pálen]]'', ''[[penál]]'', ''[[pláne]]'' * ''[[neřič]]'', ''[[řinče]]'' * ''[[nesem]]'', ''[[semen]]'', ''[[senem]]'' * ''[[nespi]]'', [[penis]], ''[[sepni]]'', ''[[spine]]'' * ''[[nevol]]'', ''[[novel]]'', ''[[volen]]'' * ''[[nípeš]]'', ''[[peníš]]'' * ''[[nitku]]'', ''[[tiknu]]'', ''[[tunik]]'' * ''[[obuly]]'', ''[[ubylo]]'' * [[Oděsa]], ''[[osadě]]'' * [[odpor]], [[porod]] * ''[[odsál]]'', [[sádlo]] * ''[[okřel]]'', ''[[řeklo]]'' * [[oliva]], [[viola]] * [[Ondra]], ''[[radno]]'', [[radon]], ''[[ronda]]'' * ''[[oporu]]'', ''[[ropou]]'' * ''[[opsal]]'', ''[[psalo]]'', ''[[spalo]]'' * [[opsat]], ''[[pasto]]'', [[stopa]], [[topas]] * [[orvat]], [[tovar]], [[vorat]] * ''[[oslav]]'', ''[[slova]]'' * ''[[oslep]]'', [[posel]], ''[[posle]]'', ''[[seplo]]'' * ''[[oslov]]'', [[slovo]], ''[[vosol]]'' * ''[[osuli]]'', ''[[silou]]'' * ''[[osuti]]'', ''[[Tisou]]'' * ''[[osuty]]'', ''[[sytou]]'' * [[oštěp]], ''[[poště]]'', ''[[potěš]]'' * ''[[ozval]]'', ''[[zvalo]]'' * ''[[ožral]]'', ''[[žralo]]'' * ''[[padal]]'', ''[[padla]]'' * [[Palau]], [[Paula]] * ''[[palce]]'', [[palec]] * ''[[pálku]]'', ''[[puklá]]'', ''[[ukápl]]'' * [[panoš]], [[špona]] * ''[[papul]]'', [[pulpa]] * ''[[parní]]'', [[praní]] * [[parte]], [[Petra]] * ''[[pásal]]'', ''[[pásla]]'', ''[[sápal]]'', [[spála]] * [[pasát]], [[pásat]], [[sápat]] * ''[[pastu]]'', [[upsat]], [[uspat]] * ''[[pátku]]'', ''[[ptáku]]'' * ''[[peřím]]'', ''[[Řípem]]'' * ''[[pěstí]]'', ''[[pístě]]'' * ''[[Petru]]'', ''[[prute]]'', ''[[trupe]]'' * [[pilot]], ''[[polit]]'', ''[[potil]]'', ''[[topil]]'' * ''[[pístu]]'', ''[[pustí]]'' * ''[[pitvy]]'', ''[[vtipy]]'', ''[[vypit]]'' * ''[[plaví]]'', [[plíva]] * ''[[plaza]]'', ''[[zapal]]'', ''[[zapla]]'' * ''[[plazi]]'', ''[[zapli]]'' * ''[[plecí]]'', [[plíce]] * [[plesk]], [[sklep]], ''[[spekl]]'' * ''[[pletu]]'', ''[[pulte]]'', ''[[uplet]]'' * ''[[plote]]'', [[teplo]] * ''[[plotu]]'', [[plout]], [[Pluto]], ''[[tlupo]]'' * ''[[plyše]]'', ''[[Pyšel]]'' * ''[[podus]]'', [[posud]] * [[pokus]], ''[[skopu]]'', ''[[sopku]]'' * ''[[porot]]'', [[proto]], [[topor]] * ''[[poslu]]'', [[sloup]], [[spolu]] * ''[[postu]]'', [[pusto]], ''[[stopu]]'', ''[[stoup]]'' * [[pošta]], [[potaš]] * [[pošuk]], [[pšouk]], ''[[puško]]'', ''[[šupko]]'' * [[potaz]], [[topaz]], ''[[zatop]]'' * ''[[potem]]'', [[tempo]] * [[potit]], [[topit]] * [[prank]], ''[[prkna]]'' * [[pravý]], [[výpar]] * ''[[prcni]]'', [[princ]] * ''[[prost]]'', [[sport]], [[strop]] * ''[[prstí]]'', ''[[strpí]]'' * ''[[prstu]]'', [[strup]] * ''[[pruty]]'', ''[[trupy]]'' * [[psací]], [[spací]] * ''[[psala]]'', ''[[spala]]'' * ''[[psali]]'', ''[[spali]]'' * ''[[psaly]]'', ''[[salpy]]'', ''[[slapy]]'', ([[Slapy]]), ''[[spaly]]'', ''[[sypal]]'' * [[psaní]], [[spaní]] * ''[[psímu]]'', ''[[supím]]'', ''[[uspím]]'' * ''[[pulce]]'', [[pulec]] * ''[[pustu]]'', ''[[ustup]]'' * [[radní]], ''[[randí]]'' * ''[[roští]]'', ''[[šrotí]]'' * ''[[ruští]]'', ''[[štíru]]'' * [[ržáti]], [[tiráž]], [[triáž]], [[žráti]] * ''[[řešet]]'', ''[[řešte]]'', ''[[šetře]]'' * ''[[řešil]]'', ''[[šeřil]]'' * [[řešit]], ''[[šeřit]]'', ''[[šetři]]'', ''[[šiřte]]'' * [[salát]], [[sálat]], ''[[stála]]'' * [[salon]], ''[[slona]]'' * ''[[satir]]'', [[trias]] * ''[[sedlu]]'', ''[[sledu]]'', ''[[usedl]]'' * ''[[seknu]]'', ''[[suken]]'' * ''[[selat]]'', ''[[setla]]'', [[stela]], [[Stela]], ''[[tesal]]'', [[tesla]] ([[Tesla]]) * ''[[semkl]]'', ''[[sklem]]'', ''[[smekl]]'' * ''[[sdílí]]'', ''[[slídí]]'' * ''[[setře]]'', ''[[třese]]'' * [[sexta]], [[Texas]] * ''[[sídla]]'', ''[[sladí]]'', [[slída]] * ''[[Silvy]]'', ''[[vysil]]'' * [[sleva]], ''[[svale]]'', ''[[vesla]]'' * [[slevu]]'', ''[[veslu]]'' * ''[[smetl]]'', ''[[stmel]]'' * ''[[srnce]]'', [[srnec]] * ''[[sumce]]'', [[sumec]] * ''[[supíš]]'', ''[[uspíš]]'' * ''[[staví]]'', ''[[svatí]]'' * ''[[svite]]'', [[viset]], ''[[viste]]'' * ''[[tance]]'', [[tanec]] * [[Terst]], [[trest]] * ''[[touhu]]'', ''[[tuhou]]'' * ''[[tráví]]'', ''[[vrátí]]'' * ''[[tvaru]]'', ''[[vartu]]'', ''[[vatru]]'' * ''[[tvary]]'', ''[[varty]]'', ''[[vatry]]'', ''[[vraty]]'' * ''[[tykví]]'', ''[[Vítky]]'' * [[uboze]], ''[[zebou]]'' * ''[[upsal]]'', ''[[uspal]]'' * ''[[utnou]]'', ''[[utonu]]'' * ''[[uzraj]]'', ''[[zraju]]'' * [[vanad]], [[Vanda]] * [[varta]], [[vatra]], [[vrata]] * [[vazal]], ''[[zvala]]'' * ''[[vázal]]'', ''[[vázla]]'', [[zával]] * ''[[vazná]]'', [[závan]], [[zvaná]], [[zvána]] * [[vazné]], [[zvané]] * [[vazný]], [[zvaný]] * ''[[vázou]]'', ''[[zouvá]]'' * [[Velim]], ''[[velmi]]'' * ''[[věnce]]'', [[věnec]] * ''[[verzí]]'', [[vezír]] * ''[[vesel]]'', ''[[vesle]]'' * ''[[vjemy]]'', ''[[vyjem]]'', ''[[vymej]]'' * ''[[včele]]'', ''[[vleče]]'' * ''[[vyšil]]'', ''[[vyšli]]'' * ''[[zaber]]'', [[zebra]] * ''[[zařvi]]'', ''[[zavři]]'' * ''[[zašil]]'', ''[[zašli]]'' * [[zatím]], ''[[zatmí]]'' * ''[[zrodů]]'', ''[[zrůdo]]'' * ''[[žaber]]'', ''[[žebra]]'' == šestipísmenné == * ''[[abortu]]'', [[Boruta]], [[bourat]], [[Otruba]], [[trouba]] * [[aceton]], [[notace]], ''[[octane]]'' * ''[[adrese]]'', [[reseda]] * [[Afarka]], [[karafa]] * [[Afrika]], ''[[Fikara]]'', [[rafika]] * [[akrece]], [[kreace]], [[reakce]] * [[Alenka]], ''[[kalena]]'' * [[amulet]], [[muleta]] * ''[[antiku]]'', ''[[tukani]]'', [[tunika]], [[unikat]] * ''([[Apolen]])'', ''[[lapeno]]'', ''[[polena]]'' * ''[[aportu]]'', ''[[partou]]'' * ''[[astrou]]'', [[starou]], ''[[trasou]]'' * ''[[atakuj]]'', [[jukata]], [[kajuta]] * [[azbuka]], [[bazuka]] * [[Bajkal]], ''[[jablka]]'' * ''[[balilo]]'', ''[[obalil]]'' * [[balvan]], [[bavlna]] * [[Bardot]], [[dobrat]], [[odrbat]] * ''[[barona]]'', [[obrana]] * ''[[baronu]]'', ''[[boranu]]'', ''[[branou]]'', ''[[obranu]]'' * ''[[baronů]]'', [[boranů]] * [[barový]], [[výroba]] * [[batole]], [[boleta]], ''[[obalte]]'' * ''[[bernou]]'', [[Beroun]], ''[[beruno]]'', ''[[neurob]]'', ''[[rouben]]'' * [[bistro]], [[sorbit]], [[srobit]], [[Stibor]] * [[blázen]], ''[[blázne]]'', ''[[nezábl]]'' * ''[[blešek]]'', [[škeble]] * ''[[blešky]]'', ''[[škleby]]'' * ''[[blokád]]'', [[bodlák]] * [[bobule]], [[boubel]] * ''[[bodrém]]'', ''[[dobrém]]'' * ''[[bodrou]]'', ''[[dobrou]]'', ''[[obrodu]]'', ''[[odboru]]'' * ''[[bodrým]]'', ''[[dobrým]]'' * ''[[bodrých]]'', ''[[dobrých]]'' * ''[[bokálu]]'', ''[[boláku]]'' * ''[[bokály]]'', ''[[boláky]]'' * ''[[bolidy]]'', ''[[dobily]]'', ''[[dobyli]]'', ''[[odbily]]'', ''[[odbyli]]'' * ''[[boltce]]'', [[boltec]] * ''[[Boruto]]'', ''[[robotu]]'', ''[[troubo]]'' * ''[[bouchla]]'', [[chlouba]] * ''[[bouchly]]'', ''[[chlouby]]'' * ''[[bourán]]'', [[bránou]]'', ''[[náboru]]'', ''[[Orbánu]], ''[[ubráno]]'' * [[bradlo]], ''[[dobral]]'', ''[[drbalo]]'', ''[[odrbal]]'' * ''[[brance]]'', [[branec]] * [[branka]], [[karban]] * [[brunet]], ''[[netrub]]'' * [[Brusel]], [[brusle]], [[Elbrus]] * ''[[brusem]]'', ''[[brusme]]'', ''[[srubem]]'' * ''[[cajkem]]'', ''[[Jackem]]'' * ''[[celtou]]'', ''[[loutce]]'', ''[[toulce]]'', [[toulec]] * [[cement]], ''[[centem]]'' * ''[[cenová]]'', [[Vánoce]] * ''[[cídila]]'', [[ladicí]] * [[cuketa]], [[ukecat]] * [[čahoun]], ''[[hačnou]]'' * [[čajník]], [[Jančík]] * ''[[čárkou]]'', ''[[kočáru]]'' * ''[[čelním]]'', ''[[člením]]'', [[mlčení]], [[mlíčen]], ''[[mlíčne]]'', ''[[nemlčí]]'' * ''[[čertem]]'', ''[[terčem]]'' * ''[[čertům]]'', ''[[terčům]]'' * ''[[činila]]'', ''[[ničila]]'' * ''[[činili]]'', ''[[ničili]]'' * ''[[činilo]]'', ''[[ničilo]]'' * ''[[činily]]'', ''[[ničily]]'' * [[čtyřka]], [[tyčkař]] * ''[[čumila]]'', ''[[mučila]]'' * ''[[čumilu]]'', ''[[umučil]]'' * ''[[čumíme]]'', ''[[mučíme]]'' * ''[[čumíte]]'', ''[[mučíte]]'' * ''[[dacane]]'', [[nadace]] * [[Dakota]], [[katoda]] * [[daleko]], [[koleda]] * ''[[dálkám]]'', ''[[kládám]]'' * ''[[dálkou]]'', ''[[kládou]]'', ''[[okudlá]]'' * [[Daniel]], ''[[nedali]]'' * ''[[dárcem]]'', ''[[dcerám]]'', ''[[rádcem]]'' * ''[[dárcům]]'', ''[[rádcům]]'' * ''[[dárcích]]'', ''[[rádcích]]'' * ''[[démona]]'', [[doména]] * ''[[démony]]'', ''[[domény]]'' * ''[[děsných]]'', ''[[snědých]]'' * ''[[děsným]]'', ''[[snědým]]'' * [[direkt]], [[kredit]] * ''[[dívkou]]'', ''[[vodíku]]'' * ''[[dlabou]]'', [[obluda]], ''[[ubodal]]'' * ''[[dlouho]]'', ''[[uhodlo]]'' * ''[[dobila]]'', ''[[odbila]]'' * ''[[dobili]]'', [[libido]], ''[[odbili]]'' * ''[[dobilo]]'', ''[[odbilo]]'' * ''[[dobyla]]'', ''[[odbyla]]'' * ''[[dobylo]]'', ''[[odbylo]]'' * ''[[dobyly]]'', ''[[odbyly]]'' * ''[[dočten]]'', ''[[dotčen]]'' * [[doklad]], [[odklad]] * [[dolhat]], [[hlodat]], [[hodlat]] * [[domlít]], [[omdlít]] * ''[[dopadl]]'', ''[[odpadl]]'' * ''[[dopral]]'', ''[[prodal]]'' * [[doprán]], [[prodán]] * [[doprat]], [[prodat]] * ''[[dopsal]]'', ''[[dospal]]'', ''[[spadlo]]'' * [[dopsat]], [[dospat]] * [[dovést]], [[odvést]] * [[dovézt]], [[odvézt]] * ''[[druhou]]'', ''[[hroudu]]'' * ''[[dřepem]]'', [[předem]] * ''[[dřepěl]]'', [[předěl]] * ''[[dřepla]]'', ''[[předla]]'' * ''[[dřepli]]'', ''[[předli]]'' * ''[[dřeplo]]'', ''[[opředl]]'', ''[[předlo]]'' * ''[[dřeply]]'', ''[[předly]]'' * ''[[dřevech]]'', ''[[vředech]]'' * ''[[dřevem]]'', ''[[vředem]]'' * ''[[dřívek]]'', ''[[dvířek]]'', [[vřídek]] * ''[[dřívka]]'', [[dvířka]] * ''[[Duklou]]'', ''[[kudlou]]'' * [[ejejej]], [[jejeje]] * [[ekolog]], ''[[kolego]]'' * [[etalon]], [[etanol]] * ''[[Evžena]]'', [[Ženeva]] * [[faktor]], [[krofat]] * ''[[filtru]]'', ''[[flirtu]]'', ''[[flitru]]'' * [[fortna]], ''[[Franto]]'', [[fronta]] * [[fracek]], [[frakce]] * ''[[frakem]]'', ''[[kafrem]]'' * [[geolog]], ''[[Gogole]]'', [[Google]] * ''[[habrem]]'', ''[[hrabem]]'' * ''[[hadovo]]'', [[hovado]], ''[[odvaho]]'' * [[hajzli]], ''[[zjihla]]'' * ''[[haldou]]'', ''[[lahodu]]'', ''[[uhodla]]'' * [[Hamlet]], [[tamhle]] * ''[[hanobí]]'', [[ohanbí]] * [[hapten]], [[heptan]] * [[havran]], ''[[nahrav]]'', ''[[varhan]]'' * [[hazard]], [[hrazda]], ''[[zahrad]]'' * [[hejkal]], ''[[kejhal]]'' * [[helium]], [[mihule]] * ''[[hlesla]]'', ''[[slehla]]'' * ''[[hlesli]]'', ''[[slehli]]'' * ''[[hleslo]]'', ''[[slehlo]]'' * ''[[hlesly]]'', ''[[slehly]]'' * ''[[hlodal]]'', ''[[hodlal]]'' * ''[[hloubi]]'', ''[[holubi]]'' * ''[[hloubí]]'', [[holubí]] * [[houser]], ''[[souher]]'' * ''[[hodilo]]'', ''[[ohodil]]'' * ''[[holilo]]'', ''[[oholil]]'' * ''[[hořeli]]'', ''[[řeholi]]'' * ''[[hořelo]]'', ''[[ohořel]]'' * ''[[Hradce]]'', [[Hradec]] * ''[[hrtane]]'', ''[[trhane]]'' * ''[[hrtanů]]'', ''[[trhanů]]'' * ''[[hrtany]]'', ''[[trhany]]'' * [[husita]], [[uhasit]] * ''[[hutnou]]'', ''[[ohnutu]]'', ''[[tuhnou]]'' * ''[[chalvou]]'', ''[[valchou]]'' * [[Chanuká]], [[kuchaná]], [[naukách]] * ''[[chlumem]]'', ''[[chumlem]]'' * [[chochocho]], [[ochochoch]] * [[chrobák]], ''[[kobrách]]'', ''[[korbách]]'' * [[chroust]], [[churost]] * ''[[chřestu]]'', ''[[střechu]]'' * ''[[chumlal]]'', ''[[muchlal]]'' * [[chumlat]], [[muchlat]] * [[ikonka]], [[kokain]] * [[inkaso]], [[kasino]] * ''[[jebalo]]'', ''[[ojebal]]'' * [[jedení]], ''[[nejedí]]'' * [[jednou]], ''[[Jendou]]'', ''[[nejdou]]'', ''[[udojen]]'' * ''[[jezdíš]]'', [[zdejší]] * ''[[jikrou]]'', ''[[Jirkou]]'' * ''[[jukatě]]'', ''[[kajutě]]'' * ''[[jukato]]'', ''[[kajuto]]'' * ''[[jukaty]]'', ''[[kajuty]]'' * [[kakost]], [[kostka]] * ''[[kalino]]'', [[kaolin]], ''[[konali]]'', [[Nikola]], ''[[onikal]]'' * [[kalota]], ''[[kotala]]'', [[lakota]] * [[kalous]], ''[[kousal]]'', ''[[kousla]]'', ''[[Skalou]]'', ''[[soukal]]'', ([[Soukal]]) * [[Kamala]], ''[[lakama]]'', ''[[makala]]'' * [[kamion]], ''[[kimona]]'', [[maniok]], [[Monika]] * [[kantor]], [[karton]], [[kontra]] * [[kaolín]], ''[[Kolína]]'' * ''[[kapalo]]'', ''[[okapal]]'' * [[kapota]], [[okapat]] * ''[[kapotu]]'', [[koupat]], ''[[patkou]]'', ''[[patoku]]'', [[pokuta]], ''[[poutka]]'', [[ukopat]] * ''[[kapoty]]'', ''[[kopyta]]'', ''[[patoky]]'' * ''[[kaprem]]'', ''[[parkem]]'', ''[[prakem]]'' * [[karate]], [[kareta]], ''[[katare]]'', [[raketa]] * ''[[Karlem]]'', [[Karmel]], [[kramle]], ''[[makrel]]'', ''[[reklam]]'' * [[karpet]], [[krapet]], [[parket]], [[trepka]] * ''[[kastou]]'', [[kousat]], [[soukat]], ''[[takous]]'' * ''[[katary]]'', [[kytara]] * [[kation]], [[konati]], [[onikat]] * ''[[kecalo]]'', [[okecal]] * [[klapat]], [[plakat]], [[tlapka]] * ''[[klenem]]'', ''[[klneme]]'', ''[[leknem]]'', ''[[nemekl]]'' * ''[[klenou]]'', ''[[kolenu]]'', ''[[koulen]]'', ''[[leknou]]'', ''[[Lenkou]]'', [[Lounek]] * [[klestí]], [[lístek]] * ''[[klnete]]'', ''[[netekl]]'' * ''[[klnulo]]'', ''[[loknul]]'' * ''[[klnuta]]'', ''[[nutkal]]'' * ''[[klusal]]'', ''[[luskal]]'' * [[klusat]], [[luskat]] * [[kmotra]], [[kratom]] * ''[[knírem]]'', [[krmení]], ''[[nekrmí]]'' * ''[[koksem]]'', ''[[skokem]]'' * ''[[kolama]]'', ''[[makalo]]'', ''[[omakal]]'' * ''[[kolesa]]'', ''[[osekal]]'', ''[[sekalo]]'' * ''[[komatu]]'', [[koumat]], ''[[matkou]]'' * [[komora]], [[Maroko]] * ''[[komuně]]'', ''[[měknou]]'', [[měkoun]], ''[[někomu]]'' * ''[[konuse]]'', ''[[kosenu]]'', ''[[kousne]]'', ''[[seknou]]'' * ''[[kopáči]]'', [[opičák]] * ''[[kopalo]]'', ''[[okopal]]'' * [[kopání]], [[pokání]] * [[kopati]], [[optika]] * [[kopule]], [[koupel]], [[kupole]] * [[kopyto]], ''[[potoky]]'' * [[kopytu]], ''[[pokuty]]'', ''[[poutky]]'', ''[[putyko]]'' * ''[[korkem]]'', ''[[krokem]]'' * [[korpus]], [[Prusko]] * ''[[kořenu]]'', ''[[kouřen]]'', ''[[neukoř]]'', ''[[řeknou]]'', ''[[ukořen]]'' * [[kostel]], ''[[steklo]]'', [[stolek]] * [[kostra]], [[troska]] * ''[[koukal]]'', ''[[kukalo]]'' * ''[[kouklo]]'', [[koukol]], ''[[okolku]]'', ''[[okoukl]]'' * [[koulet]], ''[[letkou]]'', ''[[loutek]]'', ''[[toulek]]'' * ''[[koumal]]'', ''[[lamkou]]'', (''[[Lamkou]]'') * ''[[kopuli]]'', ''[[koupil]]'', ''[[lipkou]]'', ''[[pilkou]]'' * ''[[kouslá]]'', ''[[láskou]]'', ''[[louská]]'', ''[[skálou]]'' * ''[[kradlo]]'', ''[[okradl]]'' * [[krákat]], <!--z -->''[[krátka]]'' * ''[[kravat]]'', [[kvarta]], [[travka]], [[vratka]] * ''[[krmila]]'', ''[[mrkali]]'' * [[krosna]], ''[[Norska]]'' * [[kroupy]], ''[[kyprou]]'' * ''[[krutem]]'', ''[[kurtem]]'', [[rektum]], ''[[Turkem]]'' * [[křemen]], ''[[křenem]]'', ''[[mřenek]]'', ''[[řeknem]]'' * ''[[křestu]]'', ''[[třesku]]'' * ''[[křestů]]'', ''[[třesků]]'' * [[křičet]], ''[[křičte]]'' * ''[[kuřími]]'', ''[[miříku]]'' * ''[[kutalo]]'', [[loutka]], ''[[otlaku]]'', ''[[utkalo]]'' * ''[[ladnou]]'', ''[[Landou]]'', ''[[uondal]]'' * ''[[lamina]]'', [[malina]], [[Manila]], ''[[Milana]]'' * ''[[lampou]]'', ''[[malpou]]'', ''[[palmou]]'', [[pomalu]] * ''[[lepilo]]'', ''[[olepil]]'' * ''[[leprou]]'', ''[[perlou]]'' * ''[[letmou]]'', ''[[metlou]]'', ''[[motelu]]'', ''[[ulomte]]'', ''[[umetlo]]'' * ''[[Letnou]]'', [[letoun]], ''[[louten]]'', [[toluen]] * [[letora]], [[loreta]] ([[Loreta]]), [[roleta]] * [[lezení]], [[zelení]] * ''[[limanu]]'', ''[[malinu]]'', ''[[Milanu]]'', ''[[minula]]'', ''[[nulami]]'' * [[Lipník]], [[pilník]] * [[ližina]], [[Žilina]] * ''[[lopatu]]'', [[loupat]], ''[[poutal]]'', ''[[tlapou]]'' * [[loupák]], ''[[pálkou]]'', ''[[Poláku]]'' * [[loupit]], ''[[otupil]]'', ''[[pilotu]]'', [[poulit]], ''[[tupilo]]'', ''[[utopil]]'' * ''[[loutky]]'', ''[[otluky]]'', ''[[Otylku]]'', ''[[tlouky]]'', ''[[toulky]]'' * [[loužit]], ''[[otužil]]'', ''[[toužil]]'', ''[[tužilo]]'', [[uložit]] * [[Maduro]], ''[[marodu]]'', ''[[moudra]]'', ''[[Radomu]]'' * ''[[maltou]]'', ''[[matlou]]'', ''[[tlamou]]'', ''[[umotal]]'' * ''[[maršem]]'', ''[[šarmem]]'' * [[mastek]], [[smekat]] * ''[[Mazdou]]'', ''[[odmazu]]'' * [[mimina]], ''[[minami]]'', [[minima]] * [[mimino]], [[mimoni]] ([[Mimoni]]) * ''[[miminu]]'', ''[[minimu]]'' * ''[[miminy]]'', ''[[minimy]]'' * [[minuta]], ''[[tunami]]'' * [[mluvčí]], ''[[vlčímu]]'' * ''[[mluven]]'', ''[[nemluv]]'' * ''[[močilo]]'', ''[[omočil]]'' * [[mrskat]], [[smrkat]], [[smrtka]] * ''[[mučeni]]'', ''[[ničemu]]'', ''[[nučemi]]'' * ''[[nadála]]'', [[nálada]] * [[naplat]], [[platan]] * ''[[nářezu]]'', ''[[uřezán]]'' * [[nasrat]], [[strana]] * [[nebohý]], [[ohebný]] * [[nektar]], [[tanker]] * ''[[neoliž]]'', ''[[neožil]]'', ''[[nežilo]]'', ''[[oženil]]'', ''[[ženilo]]'' * ''[[Nepálu]]'', ''[[upálen]]'' * ''[[nepotí]]'', ''[[netopí]]'', [[topení]] * ''[[obalech]]'', ''[[ochable]]'' * [[obejít]], [[objetí]] * ''[[oberem]]'', ''[[Orebem]]'' * ''[[obrána]]'', ''[[Orbána]]'' * ''[[očisto]]'', [[osočit]] * ''[[odpore]]'', ''[[porode]]'' * ''[[odporu]]'', ''[[porodu]]'' * [[ohnout]], ''[[ohnuto]]'' * ''[[okrese]]'', ''[[sekero]]'' * ''[[opadal]]'', ''[[opadla]]'', ''[[padalo]]'', ''[[podala]]'' * ''[[opadli]]'', ''[[podali]]'' * ''[[opadlo]]'', ''[[podalo]]'' * ''[[opadly]]'', ''[[podaly]]'' * ''[[opalte]]'', ''[[tepalo]]'' * ''[[opásal]]'', ''[[ospalá]]'', ''[[pásalo]]'', ''[[sápalo]]'' * ''[[opíchal]]'', ''[[píchalo]]'' * ''[[opilce]]'', [[opilec]], [[police]] * ''[[opláču]]'', ''[[pláčou]]'' * ''[[opotil]]'', ''[[polito]]'', ''[[potilo]]'', ''[[topilo]]'' * ''[[opsaly]]'', ''[[osypal]]'', ''[[sypalo]]'' * ''[[orosil]]'', ''[[rosilo]]'' * ''[[ořezal]]'', ''[[řezalo]]'' * ''[[osahal]]'', ''[[sahalo]]'' * ''[[ostrou]]'', ''[[rostou]]'' * ''[[osutin]]'', ''[[stinou]]'' * ''[[ošidil]]'', ''[[šidilo]]'' * ''[[oštípu]]'', ''[[otupíš]]'', ''[[pouští]]'', ''[[štípou]]'', ''[[upotíš]]'', ''[[utopíš]]'' * ''[[otázce]]'', ''[[zátoce]]'' * [[otázka]], [[zátoka]] * ''[[otázku]]'', ''[[zátoku]]'' * ''[[otázky]]'', ''[[zátoky]]'' * ''[[otrapo]]'', [[porota]] * [[otruby]], ''[[trouby]]'' * [[otupit]], [[utopit]] * ''[[ovinul]]'', ''[[vinulo]]'' * ''[[ovládl]]'', ''[[vládlo]]'' * [[packal]], [[placka]] * [[palcát]], [[plácat]] * [[paleta]], [[patela]] * [[pantok]], [[potkan]] * ''[[pásala]]'', ''[[sápala]]'' * ''[[pásali]]'', ''[[sápali]]'' * ''[[pásaly]]'', ''[[sápaly]]'' * [[pastel]], [[plesat]] * [[pastor]], [[posrat]], ''[[prosta]]'' * ''[[pastou]]'', [[stoupa]] * ''[[patinu]]'', ''[[Putina]]'' * [[patový]], [[výtopa]] * [[patrně]], [[trapně]] * [[patrno]], [[patron]], [[trapno]] * [[patrný]], [[trapný]] * [[pentyl]], ''[[plenty]]'' * ''[[piloti]]'', ''[[politi]]'', ''[[potili]]'', ''[[topili]]'' * [[pištět]], [[štěpit]] * ''[[pitval]]'', [[plavit]], [[plivat]] * [[pleška]], [[špalek]] * [[ploska]], ''[[Polska]]'', ''[[skopal]]'', ''[[skopla]]'' * ''[[plosek]]'', [[pokles]], [[spolek]] * ''[[plosku]]'', ''[[Polsku]]'' * [[podraz]], [[rozpad]] * ''[[pohnou]]'', ''[[pohonu]]'' * ''[[polita]]'', ''[[potila]]'', ''[[topila]]'' * ''[[polity]]'', ''[[potily]]'', ''[[topily]]'' * [[porucha]], [[ropucha]] * [[postit]], [[soptit]] * ''[[pošuku]]'', ''[[pšouku]]'', ''[[puškou]]'', ''[[šupkou]]'' * ''[[pranic]]'', [[prcina]] * ''[[prasat]]'', [[Sparta]], ''[[spatra]]'', [[trapas]] * [[prodej]], ''[[projed]]'' * ''[[prosty]]'', ''[[sporty]]'', ''[[stropy]]'' * ''[[prutech]]'', ''[[trupech]]'' * ''[[prutem]]'', ''[[trupem]]'' * [[přemet]], ''[[třepem]]'' * [[přelít]], [[přílet]], [[přítel]] * ''[[přišil]]'', ''[[přišli]]'' * ''[[psárek]]'', [[spárek]] * [[psárka]], [[spárka]] * [[pšenka]], [[špekna]] * ''[[Radimu]]'', [[radium]], ''[[rudami]]'' * ''[[reserv]]'', [[revers]], [[server]] * ''[[romská]]'', [[somrák]] * ''[[roušek]]'', [[šourek]] * ''[[rozdej]]'', [[zdroje]] * [[řečnit]], [[řinčet]] * [[řezání]], ''[[řízená]]'', [[záření]] * [[sadový]], ''[[výsado]]'' * [[Sandra]], [[sranda]] * [[Saturn]], ''[[stranu]]'', [[struna]], ''[[transu]]'' * ''[[sdílím]]'', ''[[sídlím]]'', ''[[slídím]]'' * [[sedlák]], [[sládek]] * ''[[sektám]]'', ''[[setkám]]'', [[smeták]] * [[skopat]], [[stopka]] * ''[[skryta]]'', [[straky]], [[tryska]] * ''[[skryty]]'', [[trysky]] * [[sladká]], ''[[sládka]]'' * ''[[slámou]]'', ''[[usmálo]]'' * [[slanit]], ''[[slatin]]'', [[slinta]], [[Stalin]] * ''[[slávek]]'' ([[Slávek]]), [[vlásek]] * [[slouha]], ''[[uhaslo]]'' * [[slovní]], ''[[svolní]]'' * ''[[slukou]]'', ''[[ukousl]]'' * ''[[sportu]]'', ''[[stropu]]'' * ''[[sportů]]'', ''[[stropů]]'' * ''[[Standu]]'', [[studna]], [[sundat]] * [[starší]], [[straší]] * [[stavba]], [[svatba]] * [[stávek]], [[svátek]] * ''[[strnou]]'', ''[[struno]]'' * ''[[supíme]]'', ''[[uspíme]]'' * ''[[supíte]]'', ''[[uspíte]]'' * [[Sylvie]], ''[[visely]]'' * [[štěkat]], [[štětka]] * [[tatar]] ([[Tatar]]), [[Tatra]] * ''[[trávil]]'', ''[[vrátil]]'' * [[trávit]], [[vrátit]] * ''[[trubce]]'', [[trubec]] * ''[[ukázal]]'', [[zákula]] * ''[[upsala]]'', ''[[uspala]]'' * ''[[upsali]]'', ''[[uspali]]'' * ''[[upsalo]]'', ''[[uspalo]]'' * ''[[upsaly]]'', ''[[uspaly]]'' * [[varný]], [[vraný]] * [[včelka]], [[vlečka]] * ''[[vrabce]]'', [[vrabec]] * ''[[zapsal]]'', ''[[zaspal]]'' * [[zapsat]], [[zaspat]] * ''[[zatrub]]'', [[zrubat]] * ''[[zdárná]]'', ''[[zrádná]]'' * ''[[zdárné]]'', ''[[zrádné]]'' * [[zdárně]], [[zrádně]] * ''[[zdární]]'', ''[[zrádní]]'' * [[zdárný]], [[zrádný]] * [[Zdeněk]], [[Zděnek]] == sedmipísmenné == * [[adresát]], [[estráda]] * ''[[albíček]]'', [[balíček]], [[labíček]] ([[Labíček]]), ''[[líbaček]]'' * ''[[aktivně]]'', [[květina]] * [[alergie]], [[galerie]] * [[alchymie]], ''[[Michaely]]'' * [[alkovna]], [[lakovna]], [[lanovka]] * ''[[alkovny]]'', ''[[lakovny]]'', ''[[lanovky]]'' * [[arzenál]], [[nezralá]] * ''[[atletům]]'', ''[[telatům]]'' * ''[[bačkoru]]'', ''[[broučka]]'' * ''[[bahnilo]]'', [[hniloba]], [[hoblina]] * [[baretka]], [[baterka]], [[kabaret]] * [[bědovat]], [[obědvat]] * [[bělidlo]], ''[[dobělil]]'' * [[Benátky]], [[nábytek]] * [[bezruká]], [[buzerák]] * [[biatlon]], [[nablito]] * ''[[blokádu]]'', ''[[bodláku]]'' * ''[[blokády]]'', ''[[bodláky]]'' * [[bodlina]], ''[[nabodli]]'' * [[bodrost]], [[dobrost]] * ''[[bokálem]]'', ''[[bolákem]]'' * [[brousek]], ''[[kresbou]]'', [[sroubek]] * ''[[celková]]'', ''[[klecová]]'', ''[[lovecká]]'' * ''[[celkové]]'', ''[[klecové]]'', ''[[lékovce]]'', ''[[lovecké]]'' * [[celkový]], [[klecový]], [[lovecký]], ''[[lýkovce]]'', [[lýkovec]] * [[celnice]], [[licence]] * [[cupovat]], [[pucovat]] * [[Čajánek]], [[Janáček]] * [[Čedokem]], [[domeček]] * [[čekanka]], [[kačenka]] ([[Kačenka]]) * ''[[čekanou]]'', ''[[kačenou]]'' * [[čepelka]] ([[Čepelka]]), [[paleček]] ([[Paleček]]) * [[čepovat]], [[pečovat]] * ''[[červení]]'', [[večerní]] * [[četnost]], [[čtenost]] * [[činidlo]], ''[[odčinil]]'' * [[činitel]], [[ničitel]] * ''[[členovi]]'', [[nevolič]], ''[[venčilo]]'' * [[dárkový]], [[kádrový]], ''[[odkrývá]]'' * ''[[datlovo]]'', [[dolovat]], ''[[dotoval]]'', [[dovolat]], [[odvolat]] * ''[[děsnými]]'', ''[[snědými]]'' * [[despota]], [[odepsat]], [[podesta]] * [[dezolát]], ''[[zdoláte]]'' * ''[[dobrala]]'', ''[[odrbala]]'' * ''[[dobrali]]'', ''[[odrbali]]'' * ''[[dobralo]]'', ''[[odrbalo]]'' * ''[[dobraly]]'', ''[[odrbaly]]'' * ''[[dobraná]]'', ''[[odrbaná]]'', ''[[odrbána]]'' * ''[[dobraní]]'', ''[[odrbaní]]'' * ''[[dobraný]]'', ''[[odrbaný]]'' * [[docenit]], ''[[docenti]]'' * ''[[dočtena]]'', ''[[dotčena]]'' * ''[[dočtená]]'', ''[[dotčená]]'' * ''[[dočtené]]'', ''[[dotčené]]'' * ''[[dočteno]]'', ''[[dotčeno]]'' * ''[[dočteny]]'', ''[[dotčeny]]'' * [[dočtený]], [[dotčený]] * ''[[dodával]]'', ''[[oddával]]'' * [[dodávat]], [[oddávat]] * ''[[dohodil]]'', ''[[dohodli]]'', ''[[odhodil]]'' * [[dohodit]], [[odhodit]] * ''[[dokopal]]'', ''[[odkopal]]'' * [[dokopat]], [[odkopat]] * ''[[dolepil]]'', [[lepidlo]], ''[[odlepil]]'' * ''[[dolepit]]'', ''[[odlepit]]'' * [[dolomit]], [[odlomit]] * ''[[dolovil]]'', ''[[dovolil]]'', ''[[odlovil]]'', ''[[odvolil]]'' * [[dolovit]], [[dovolit]], [[odlovit]], [[odvolit]] * ''[[doložil]]'', ''[[odložil]]'' * [[doložit]], [[odložit]] * ''[[dopadla]]'', ''[[odpadla]]'' * ''[[dopadli]]'', ''[[odpadli]]'' * ''[[dopadlo]]'', ''[[odpadlo]]'' * ''[[dopadly]]'', ''[[odpadly]]'' * ''[[dopálen]]'', ''[[odpálen]]'' * ''[[dopálil]]'', ''[[odpálil]]'' * [[dopálit]], [[odpálit]] * [[dopráno]], [[odporná]], [[prodáno]] * ''[[doradil]]'', ''[[odradil]]'', [[rodidla]] * ''[[dostali]]'', [[osladit]] * ''[[dostalo]]'', [[stodola]] * ''[[dotřesu]]'', ''[[středou]]'' * [[Ducháček]], [[chudáček]] * [[dusitan]], [[nudista]], [[sundati]] * [[dvakrát]], [[kvadrát]] * [[element]], ''[[nemelte]]'' * [[enkláva]], [[nálevka]], [[válenka]] * [[enormní]], ''[[neroním]]'' * ''[[filtrem]]'', ''[[flirtem]]'', ''[[flitrem]]'' * ''[[fluorem]]'', [[formule]] * ''[[formátu]]'', ''[[troufám]]'' * [[hanobit]], [[honitba]] * ''[[havrany]]'', [[varhany]] * ''[[herečko]]'', ''[[horeček]]'' * ''[[hladilo]]'', ''[[hlodali]]'', ''[[hodlali]]'', ''[[lahodil]]'', ''[[odhalil]]'', ''[[ohladil]]'' * ''[[hlásilo]]'', ''[[ohlásil]]'' * ''[[hlodala]]'', ''[[hodlala]]'' * ''[[hlodalo]]'', ''[[hodlalo]]'', ''[[ohlodal]]'' * ''[[hlodaly]]'', ''[[hodlaly]]'' * [[hlodati]], [[hodlati]], [[lahodit]], [[odhalit]], [[ohladit]] * [[hornatý]], [[otrhaný]] * ''[[hrtanech]]'', ''[[trhanech]]'' * ''[[hrtanem]]'', ''[[trhanem]]'' * ''[[chalvami]]'', ''[[valchami]]'' * ''[[chumlala]]'', ''[[muchlala]]'' * ''[[chumlali]]'', ''[[muchlali]]'' * ''[[chumlalo]]'', ''[[muchlalo]]'', ''[[ochumlal]]'' * ''[[chumlaly]]'', ''[[muchlaly]]'' * [[inkoust]], ''[[otisknu]]'', [[Tunisko]] * [[intimka]], ''[[nitkami]]'' * [[iritace]], ''[[iteraci]]'' * ''[[jukatám]]'', ''[[kajutám]]'' * ''[[jukatách]]'', ''[[kajutách]]'' * ''[[jukatou]]'', ''[[kajutou]]'' * ''[[kalousi]]'', ''[[kousali]]'', ''[[okusila]]'', ''[[soukali]]'' * ''[[kantore]]'', [[karoten]], ''[[kartone]]'' * [[karamel]], [[makrela]], [[reklama]] * [[Karpeta]], [[parketa]], [[paterka]] * [[katolík]], [[Kotalík]] * [[kazatel]], ''[[zakalte]]'', ''[[zakleta]]'', ''[[zatekla]]'' * [[klepalo]], ''[[oklepal]]'' * ''[[knírače]]'', ''[[reakční]]'' * [[kočovat]], [[očkovat]] * [[kolárek]], [[korálek]] * [[Komárno]], [[komorná]] * ''[[kopance]]'', [[kopanec]] * ''[[koránem]]'', ''[[nárokem]]'', ''[[orkánem]]'', [[románek]] * ''[[kosením]]'', ''[[nekosím]]'', [[semínko]] * [[kotlina]], [[natolik]] * ''[[koukalo]]'', ''[[okoukal]]'' * ''[[koulema]]'', ''[[koumale]]'' * ''[[kousala]]'', ''[[soukala]]'' * ''[[kousalo]]'', ''[[okousal]]'', ''[[soukalo]]'' * ''[[kousaly]]'', ''[[soukaly]]'' * ''[[kousnul]]'', ''[[lousknu]]'', ''[[lusknou]]'', [[luskoun]] * [[koutule]], ''[[ukoulet]]'' * ''[[krmilas]]'', ''[[mrskali]]'' * ''[[kroutíš]]'', [[otrušík]], ''[[ukrotíš]]'' * ''[[křestem]]'', ''[[třeskem]]'' * [[křístek]], [[Křístek]], [[skřítek]] * [[křovina]], [[nakřivo]] * ''[[kvality]]'', [[vykalit]], ''[[vytkali]]'' * ''[[kyvadla]]'', [[vladyka]] * [[kyvadlo]], ''[[odvykal]]'', ''[[odvykla]]'', ''[[vladyko]]'' * ''[[laborce]]'', ''[[Laborce]]'', [[Laborec]], ''[[obracel]]'' * ''[[lakovno]]'', ''[[lanovko]]'' * [[ledacos]], [[ledasco]] * [[ledvina]], ''[[navedli]]'' * [[letopis]], [[oslepit]], [[pistole]] * ''[[letounu]]'', ''[[toluenu]]'' * [[letovat]], ''[[tetoval]]'' * [[listina]], [[slitina]] * [[lopatka]], [[oplakat]], [[oplatka]], ''[[potkala]]'' * [[lopatky]], [[oplatky]], [[polykat]], ''[[potkaly]]'', ''[[potykal]]'' * [[macerát]], [[racemát]] * [[majetný]], [[tajemný]] * ''[[marodil]]'', [[milodar]], ''[[milorda]]'', ''[[modrali]]'', ''[[omrdali]]'', ''[[Radmilo]]'', [[Radomil]] * ''[[masakry]]'', [[Masaryk]] * ''[[mastilo]]'', ''[[omastil]]'' * ''[[mazance]]'', [[mazanec]] * ''[[menhiru]]'', [[rhenium]] * ''[[miminech]]'', ''[[minimech]]'' * ''[[miminům]]'', ''[[minimům]]'' * ''[[mluvení]]'', ''[[nemluví]]'' * [[mobilní]], ''[[obilním]]'' * [[mstitel]], [[stmelit]] * [[nacisti]], ''[[stanici]]'' * [[nakopat]], ''[[potkana]]'' * [[nakrást]], ''[[nastrká]]'', [[stránka]], ''[[strkána]]'' * [[náprava]], [[paraván]] * ''[[napravo]]'', [[opravna]], [[ponrava]] * [[naproti]], [[poranit]] * [[narativ]], [[travina]], ''[[variant]]'' * [[narušit]], [[ruština]] * [[nařasit]], [[stařina]] * ''[[nasedli]]'', [[sedlina]] * ''[[nelapat]]'', ''[[neptala]]'', [[penalta]], [[planeta]] * ''[[nepolit]]'', ''[[nepotil]]'', ''[[netopil]]'' * ''[[neprala]]'', [[paralen]] ([[Paralen]]) * ''[[neřesti]]'', ''[[nesetři]]'' * ''[[neřešit]]'', ''[[nešetři]]'' * ''[[neřkuli]]'', ''[[řeknuli]]'' * ''[[nezháší]]'', [[zhášení]] * [[neúčast]], [[účasten]] * [[nevařit]], [[vteřina]] * ''[[neválčí]]'', ''[[nevláčí]]'', [[válčení]], ''[[váleční]]'', [[vláčení]] * ''[[nevyply]]'', ''[[vyplyne]]'' * ''[[nezářil]]'', [[zelinář]] * [[obratel]], ''[[obratle]]'' * ''[[odeslal]]'', ''[[osedlal]]'', ''[[sedlalo]]'' * [[odeslat]], [[osedlat]] * [[odpařit]], [[podařit se|podařit]] * ''[[odplatě]]'', [[podělat]] * [[odpadní]], [[poddaní]] * ''[[odpojil]]'', ''[[podojil]]'' * [[odpojit]], [[podojit]] * ''[[odporem]]'', ''[[porodem]]'' * [[oklepat]], [[oplatek]], [[polekat]] * [[omastek]], ''[[samotek]]'' * ''[[ondatru]]'', [[rotunda]] * ''[[opatřil]]'', ''[[patřilo]]'' * ''[[oplakal]]'', ''[[plakalo]]'' * [[oprátka]], [[pokárat]] * ''[[opravil]]'', ''[[porvali]]'', [[pravilo]] * [[opravit]], [[protiva]] * ''[[opustil]]'', ''[[pustilo]]'' * [[opustit]], ''[[tuposti]]'' * ''[[oslavné]]'', [[Slované]], ''[[svolané]]'' * ''[[oslepil]]'', ''[[slepilo]]'' * ''[[otázkách]]'', ''[[zátokách]]'' * ''[[otázkám]]'', ''[[zátokám]]'' * ''[[otázkou]]'', ''[[zátokou]]'' * ''[[otlačil]]'', ''[[tlačilo]]'' * ''[[otrávil]]'', ''[[trávilo]]'', ''[[vrátilo]]'' * [[otravná]], [[továrna]] * ''[[otupila]]'', ''[[upotila]]'', ''[[utopila]]'' * ''[[otupili]]'', ''[[upotili]]'', ''[[utopili]]'' * ''[[otupilo]]'', ''[[upotilo]]'', ''[[utopilo]]'' * ''[[otupily]]'', ''[[upotily]]'', ''[[utopily]]'' * [[padesát]], ''[[spadáte]]'' * [[pamlsek]], ''[[skalpem]]'' * [[parodie]], [[perioda]] * [[pasovat]], [[postava]] * [[pasport]], [[propast]], [[propsat]], [[prospat]] * ''[[perfekt]]'', [[prefekt]] * [[petlice]], [[Teplice]] * [[pitaval]], ''[[pitvala]]'' * ''[[pitomce]]'', [[pitomec]], ''[[pocitem]]'' * ''[[pleskla]]'', [[skalpel]], ''[[sklepal]]'' * ''[[ploskou]]'', ''[[polskou]]'' * [[poblíti]], [[políbit]] * ''[[počkali]]'', [[polička]] * ''[[počkaly]]'', [[polykač]] * [[podívat se|podívat]], [[povídat]] * ''[[podlaho]]'', ''[[pohodla]]'' * ''[[pokáral]]'', [[polárka]] ([[Polárka]]) * ''[[poslechu]]'', ''[[sloupech]]'', ''[[uposlech]]'' * [[postaru]], ''[[Spartou]]'' * ''[[potřebu]]'', ''[[upotřeb]]'' * [[praskot]], [[Sportka]] * ''[[prásklo]]'', ''[[skráplo]]'' * ''[[precesi]]'', [[recepis]] * [[pronést]], [[prostné]] * ''[[přepsal]]'', ''[[přespal]]'' * [[přepsat]], [[přespat]] * [[převzít]], [[vzepřít]] * [[pusinka]], [[skupina]] * ''[[rasistu]]'', [[rusista]] * [[ratata]], ''[[tatara]]'' (''[[Tatara]]'') * [[reaktor]], ''[[rektora]]'', ''[[trokare]]'' * ''[[rejnoci]]'', [[rojnice]] * [[reservy]], [[servery]] * ''[[rovince]]'', [[rovnice]] * ''[[rozbíhá]]'', [[záhrobí]] * [[rukojmí]], ''[[ukrojím]]'' * [[sdělení]], [[sdíleně]] * ''[[sdílíme]]'', ''[[sídlíme]]'', ''[[slídíme]]'' * [[seržant]], ''[[stržena]]'' * ''[[spektra]]'', [[spratek]] * ''[[sportech]]'', ''[[stropech]]'' * ''[[sportem]]'', ''[[stropem]]'' * ''[[spoutal]]'', ''[[stoupal]]'' * [[spoutat]], [[stoupat]] * ''[[stačilo]]'', ''[[stočila]]'' * [[stránko]], ''[[strkáno]]'' * ''[[strunou]]'', ''[[ustrnou]]'' * [[střevíc]], [[vstříce]] * ''[[stříkal]]'', ''[[třískal]]'' * [[stříkat]], [[třískat]] * [[střívko]], [[vřískot]] * [[svalový]], [[vlasový]] * ''[[trávila]]'', ''[[vrátila]]'' * ''[[trávili]]'', ''[[vrátili]]'' * ''[[trávily]]'', ''[[vrátily]]'' * [[trávník]], [[vrátník]] * [[trousit]], ''[[turisto]]'' * ''[[vazného]]'', ''[[zvaného]]'' * ''[[vaznému]]'', ''[[zvanému]]'' * [[začátek]], ''[[zatáček]]'' * ''[[zalomen]]'', ''[[zlomena]]'' * ''[[zakopal]]'', ''[[zkopala]]'' * ''[[zaměněn]]'', ''[[změněna]]'' * ''[[zaměřen]]'', ''[[změřena]]'' == osmipísmenné == * [[aktinium]], ''[[tunikami]]'' * [[albatros]], ''[[obstaral]]'' * ''[[alkovnách]]'', ''[[lakovnách]]'', ''[[lanovkách]]'' * ''[[alkovnám]]'', ''[[lakovnám]]'', ''[[lanovkám]]'' * ''[[alkovnou]]'', ''[[lakovnou]]'', ''[[lanovkou]]'' * [[apertura]], [[apretura]] * ''[[arkádami]]'', [[kamarádi]] * ''[[bačkorou]]'', ''[[obroučka]]'' * [[bagrista]], [[ragbista]] * ''[[bagristi]]'', ''[[ragbisti]]'' * ''[[bagristo]]'', ''[[ragbisto]]'' * ''[[bagristu]]'', ''[[ragbistu]]'' * ''[[bagristů]]'', ''[[ragbistů]]'' * ''[[bagristy]]'', ''[[ragbisty]]'' * [[Borovský]], [[obrovský]] * ''[[brousilo]]'', ''[[obrousil]]'' * ''[[broušená]]'', ''[[šroubená]]'' * ''[[broušené]]'', ''[[šroubené]]'' * ''[[broušeno]]'', ''[[obroušen]]'' * [[broušený]], [[šroubený]] * [[citadela]], [[dilatace]] * ''[[čepelkách]]'', [[plecháček]] * ''[[července]]'', [[červenec]] * ''[[čestnými]]'', ''[[nečistým]]'' * [[denotace]], [[detonace]] * [[dobelhat]], [[holedbat se|holedbat]] * ''[[dobraných]]'', ''[[odrbaných]]'' * ''[[dobraným]]'', ''[[odrbaným]]'' * ''[[doklepal]]'', [[klepadlo]] * ''[[dolepila]]'', ''[[odlepila]]'' * ''[[dolepili]]'', ''[[odlepili]]'' * ''[[dolepilo]]'', ''[[odlepilo]]'' * ''[[dolepily]]'', ''[[odlepily]]'' * ''[[doložila]]'', ''[[odložila]]'' * ''[[doložili]]'', ''[[odložili]]'' * ''[[doložilo]]'', ''[[odložilo]]'' * ''[[doložily]]'', ''[[odložily]]'' * ''[[dopálena]]'', ''[[odpálena]]'' * ''[[dopálená]]'', ''[[odpálená]]'' * ''[[dopáleni]]'', ''[[odpáleni]]'' * ''[[dopálení]]'', ''[[odpálení]]'' * ''[[dopáleno]]'', ''[[odpáleno]]'' * ''[[dopáleny]]'', ''[[odpáleny]]'' * ''[[dopálený]]'', ''[[odpálený]]'' * ''[[dopálila]]'', ''[[odpálila]]'' * ''[[dopálili]]'', ''[[odpálili]]'' * ''[[dopálilo]]'', ''[[odpálilo]]'' * ''[[dopálily]]'', ''[[odpálily]]'' * ''[[doplatil]]'', ''[[odplatil]]'', [[platidlo]] * ''[[dopravil]]'', ''[[odpravil]]'', [[pravidlo]] * ''[[dolovali]]'', ''[[dovolali]]'', ''[[dovolila]]'', ''[[odvalilo]]'', ''[[odvolali]]'', ''[[odvolila]]'' * ''[[dostavěl]]'', [[sdělovat]] * [[dovolená]], ''[[nedovolá]]'', ''[[neodvolá]]'' * ''[[emulzích]]'', ''[[zchumelí]]'' * [[fanoušek]], [[fašounek]] * [[fonogram]], [[gramofon]] * ''[[hladovce]]'', [[hladovec]], ''[[hlodavce]]'', [[hlodavec]] * ''[[hladovče]]'', ''[[hlodavče]]'' * ''[[hladovci]]'', ''[[hlodavci]]'' * ''[[hladovců]]'', ''[[hlodavců]]'' * ''[[hloubkou]]'', ''[[hlubokou]]'' * ''[[housková]]'', ''[[Husákovo]]'' * [[imigrant]], ''[[migranti]]'' * ''[[jukatami]]'', ''[[kajutami]]'' * [[Kalousov]], ''[[Klausovo]]'', ''[[okusoval]]'', ''[[vsoukalo]]'' * ''[[kapesním]]'', [[písmenka]] * [[kočování]], [[očkování]] * [[kostelní]], ''[[skloníte]]'' * [[kousínek]], [[soukeník]] * [[Královec]], ''[[krvácelo]]'' * ''[[Karvinou]]'', ''[[kravinou]]'', ''[[rakovinu]]'' * ''[[lahodila]]'', ''[[odhalila]]'', ''[[ohladila]]'' * ''[[lahodili]]'', ''[[odhalili]]'', ''[[ohladili]]'' * ''[[lahodilo]]'', ''[[odhalilo]]'', ''[[ohladilo]]'' * ''[[lahodily]]'', ''[[odhalily]]'', ''[[ohladily]]'' * ''[[látkovou]]'', [[loutková]], ''[[tulákovo]]'' * ''[[letounem]]'', ''[[toluenem]]'' * [[linoleum]], ''[[neulomil]]'' * [[loutkový]], ''[[lýtkovou]]'' * ''[[luskouni]]'', ''[[skulinou]]'' * ''[[marodily]]'', ''[[milodary]]'' * ''[[marnivce]]'', [[marnivec]], ''[[mravenci]]'' * ''[[mravence]]'', [[mravenec]] * [[myslitel]], ''[[stmelily]]'' * [[nahodile]], ''[[nehodila]]'' * [[nakoupit]], [[okupanti]] * ''[[nalezeni]]'', [[zelenina]] * ''[[nedorazí]]'', ''[[neodrazí]]'' * ''[[nedoráží]]'', ''[[neodráží]]'' * ''[[nepotěší]]'', [[potěšení]] * ''[[neuronit]]'', [[neutrino]], ''[[niternou]]'' * ''[[nezavřel]]'', [[zanevřel]] * ''[[nezavřít]]'', [[zanevřít]] * ''[[nezvýšen]]'', [[vznešený]] * [[obskurní]], ''[[sborníku]]'' * ''[[odpojila]]'', ''[[podojila]]'' * ''[[odpojili]]'', ''[[podojili]]'' * ''[[odpojilo]]'', ''[[podojilo]]'' * ''[[odpojily]]'', ''[[podojily]]'' * ''[[odstavce]]'', [[odstavec]] * [[odvětvit]], [[vodvětit]] * ''[[otázkami]]'', ''[[zátokami]]'' * [[outsider]], ''[[steroidu]]'' * [[podlesní]], [[poslední]] * [[poklepat]], [[poplatek]] * ''[[poklopce]]'', [[poklopec]] * [[polonium]], ''[[pominulo]]'' * [[porcelán]], ''[[proclená]]'' * ''[[poslance]]'', [[poslanec]], ''[[splaceno]]'' * [[posčítat]], [[spočítat]] * ''[[postarat]]'', [[prostata]] * [[postarší]], ''[[postraší]]'' * ''[[potravin]]'', [[proviant]], [[prvotina]] * ''[[prodejem]]'', ''[[projedem]]'' * ''[[prodejen]]'', ''[[projeden]]'' * [[prkotina]], [[pronikat]] * ''[[přepsala]]'', ''[[přespala]]'' * ''[[přepsali]]'', ''[[přespali]]'' * ''[[přepsalo]]'', ''[[přespalo]]'' * ''[[přepsaly]]'', ''[[přespaly]]'' * [[příjemní]], ''[[příjmení]]'' * ''[[putovala]]'', [[upalovat]] * [[ratolest]], ''[[trestalo]]'' * [[reverzní]], [[rezervní]] * [[ručkovat]], ''[[vrtačkou]]'' * ''[[slepence]]'', [[slepenec]] * ''[[sloužilo]]'', ''[[souložil]]'' * ''[[složitou]]'', [[souložit]] * [[stavební]], [[svatební]] * ''[[svalnatě]]'', [[Světlana]], ''[[vtěsnala]]'' * [[štamprle]], [[štrample]] * ''[[Teheranu]]'', ''[[uhranete]]'' * ''[[turistou]]'', [[utrousit]] * ''[[zatčeným]]'', [[zmatečný]] * [[zborcený]], [[zbrocený]] == devítipísmenné == * ''[[bagristech]]'', ''[[ragbistech]]'' * ''[[bagristou]]'', ''[[ragbistou]]'' * ''[[bagristům]]'', ''[[ragbistům]]'' * ''[[dobranými]]'', ''[[odrbanými]]'' * ''[[doktorova]]'', [[korodovat]], [[odkorovat]], [[odrokovat]] * [[dopoledne]], [[odpoledne]] * [[dopolední]], [[odpolední]] * ''[[emigranti]]'', ''[[imigrante]]'' * [[filtrovat]], [[flirtovat]] * ''[[dohodnuta]]'', ''[[odhadnuto]]'' * [[dopadnout]], [[odpadnout]] * [[inzultace]], ''[[zneuctila]]'' * ''[[hladovcem]]'', ''[[hlodavcem]]'' * ''[[hladovcům]]'', ''[[hlodavcům]]'' * [[kolokvium]], ''[[komukoliv]]'' * [[komančové]], [[Komančové]], ''[[očkovaném]]'' * [[komiksový]], ''[[skokovými]]'' * [[modřanský]], [[nadmořský]] * [[nedobytný]], [[neodbytný]] * [[nedopalek]], ''[[nedopekla]]'' * ''[[nedovolal]]'', ''[[neodvolal]]'' * ''[[nedovolil]]'', ''[[neodvolil]]'' * ''[[nerozčílí]]'', [[rozčílení]] * ''[[nesnesete]]'', [[Tennessee]] * ''[[nesplatil]]'', ''[[plastelin]]'' * ''[[nezaměřen]]'', ''[[nezměřena]]'' * ''[[nezaměněn]]'', ''[[nezměněna]]'' * ''[[nezavírat]]'', [[zanevírat]] * ''[[nezavřela]]'', [[zanevřela]] * ''[[nezavřeli]]'', [[zanevřeli]] * ''[[nezavřelo]]'', [[zanevřelo]] * ''[[nezavřely]]'', [[zanevřely]] * ''[[odstrašil]]'', [[strašidlo]] * [[oteplovat]], [[poletovat]], ''[[potetoval]]'' * [[pilotovat]], [[politovat]] * ''[[podtrhnou]]'', [[pohrdnout]] * [[promluvit]], [[protimluv]] * [[přesmyčka]], [[přesmykač]] * [[televizní]], ''[[zlenivíte]]'' * [[vylisovat]], [[vysilovat]], ''[[vystavilo]]'' * ''[[zakreslen]]'', ''[[zkreslena]]'' == desetipísmenné == * [[blazeovaný]], ''[[nezabývalo]]'' * ''[[dekoracemi]]'', [[demokracie]] * ''[[dopracoval]]'', ''[[odpracoval]]'' * [[dopracovat]], [[odpracovat]] * [[dohlédnout]], ''[[dohlédnuto]]'', [[odhlédnout]] * ''[[dopoledních]]'', ''[[odpoledních]]'' * ''[[dopoledním]]'', ''[[odpoledním]]'' * [[filtrování]], [[flirtování]] * ''[[kapitánská]]'', [[Pákistánka]] * [[konverzace]], [[konzervace]] * ''[[myšlenkoví]]'', ''[[vyškolením]]'' * [[myšlenkový]], ''[[vyškoleným]]'' * ''[[nedolovali]]'', ''[[nedovolali]]'', ''[[nedovolila]]'', ''[[neodvalilo]]'', ''[[neodvolali]]'', ''[[neodvolila]]'' * ''[[nedovolala]]'', ''[[neodvolala]]'' * ''[[nedovolalo]]'', ''[[neodvolalo]]'' * ''[[nedovolaly]]'', ''[[neodvolaly]]'' * ''[[nedovolili]]'', ''[[neodvolili]]'' * ''[[nedovolilo]]'', ''[[neodvolilo]]'' * ''[[nedovolily]]'', ''[[neodvolily]]'' * ''[[nepřekvapí]]'', [[překvapení]] * ''[[nesplatila]]'', [[plastelina]] * ''[[nevymyslíš]]'', ''[[nevyslyším]]'', ''[[vyslyšením]]'' * ''[[nezavíráme]]'', [[zanevíráme]] * ''[[opilováním]]'', [[pomilování]] * [[proaktivní]], ''[[protivníka]]'' * [[zablokovat]], [[zkolabovat]] * ''[[zapracován]]'', ''[[zpracována]]'' == jedenáctipísmenné == * ''[[dopoledními]]'', ''[[odpoledními]]'' * ''[[dopolednímu]]'', ''[[odpolednímu]]'' * ''[[dopracovala]]'', ''[[odpracovala]]'' * ''[[dopracovali]]'', ''[[odpracovali]]'' * ''[[dopracovalo]]'', ''[[odpracovalo]]'' * ''[[dopracovaly]]'', ''[[odpracovaly]]'' * [[dopracovaný]], [[odpracovaný]] * ''[[filtrováním]]'', ''[[flirtováním]]'' * [[intolerance]], ''[[netoleranci]]'' * [[konverzační]], [[konzervační]] * ''[[modřanskými]]'', ''[[nadmořskými]]'' * ''[[nezakreslen]]'', ''[[nezkreslena]]'' * ''[[nezavírejte]]'', [[zanevírejte]] * ''[[zablokovala]]'', ''[[zkolabovala]]'' * ''[[zablokovali]]'', ''[[zkolabovali]]'' * ''[[zablokovalo]]'', ''[[zkolabovalo]]'' * ''[[zablokovaly]]'', ''[[zkolabovaly]]'' == dvanáctipísmenné == * ''[[dopracovaným]]'', ''[[odpracovaným]]'' * ''[[konverzačních]]'', ''[[konzervačních]]'' * ''[[konverzačním]]'', ''[[konzervačním]]'' * ''[[nezapracován]]'', ''[[nezpracována]]'' == třináctipísmenné == * ''[[dopracovanými]]'', ''[[odpracovanými]]'' * ''[[konverzačními]]'', ''[[konzervačními]]'' * ''[[nevysoustruží]]'', [[vysoustružení]] == obecné vzory == * do-, od- * -ec, -ce * ne-í, -ení * -out, -uto [[Kategorie:Přílohy:Seznamy slov (čeština)]] 7w7cjqgw2vs3a1hsp6e2f401vi0ul73 0 186735 1387390 1209679 2026-05-21T12:33:51Z JiriMatejicek 9246 /* překlady */ +en 1387390 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈplɛnjɛɲiː}} === podstatné jméno === * ''rod střední'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = plenění | sgen = plenění | sdat = plenění | sacc = plenění | svoc = plenění | sloc = plenění | sins = pleněním | pnom = plenění | pgen = plenění | pdat = pleněním | pacc = plenění | pvoc = plenění | ploc = pleněních | pins = pleněními }} ==== význam ==== # vyrabování ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = | de = {{P|de|Plünderung|f}} | en = {{P|en|plundering}}, {{P|en|rapine}} | fr = {{P|fr|pilllage|f}} }} [[Kategorie:Česká substantiva]] husc5e53qgs0i08jbreu7suaj01n25c 0 195571 1387408 1139856 2026-05-21T17:29:59Z JQtt 31679 /* angličtina */ dopl. 1387408 wikitext text/x-wiki == angličtina == === výslovnost === * {{IPA|ˈpɒsɪbli}} === příslovce === ==== význam ==== # [[asi]], [[možná]] ==== synonyma ==== # [[maybe]], [[perhaps]] ==== antonyma ==== # [[impossibly]] [[Kategorie:Anglická příslovce]] 0mkgm6h5a8a6uma9zxqsz1qn9s5uo6b 0 197631 1387400 1353802 2026-05-21T14:22:38Z Palu 1784 upř., linky 1387400 wikitext text/x-wiki {{Viz|trtkat}} == slovenština == === výslovnost === * {{IPA|ˈtr̩t.kac}} === sloveso === * ''nedokonavé'' * ''tranzitivní i intranzitivní'' ==== časování ==== {{Sloveso (sk) | spre1 = [[trtkám]] | spre2 = [[trtkáš]] | spre3 = [[trtká]] | ppre1 = [[trtkáme]] | ppre2 = [[trtkáte]] | ppre3 = [[trtkajú]] | simp2 = [[trtkaj]] | pimp1 = [[trtkajme]] | pimp2 = [[trtkajte]] | sactm = [[trtkal]] | sactf = [[trtkala]] | sactn = [[trtkalo]] | pact = [[trtkali]] | tra = [[trtkajúc]] | pas = skrýt }} ==== význam ==== # {{Příznaky|sk|zhrub.}} [[trtkat]], [[prcat]], [[šoustat]] {{Upřesnění|souložit}} ==== synonyma ==== # [[mrdať]], [[kefovať]], [[jebať]], [[džubať]], [[drbať]], [[pichať]], [[šústať]]; [[ondieť]], {{Příznak2|neut.}} [[súložiť]] ==== související ==== * [[trtkať sa]] * [[dotrtkať]] * [[trtkanie]] * [[trtkaný]] * [[dotrtkaný]] == externí odkazy == * {{SJÚĽŠ}} * {{ČNKI|sk|cs}} * {{GBK|sk}} * {{Wikizdroje-hledání|sk}} [[Kategorie:Slovenská slovesa]] orr0h2k9ifkijdrg3wxa77in6z8oqpm 0 227233 1387391 1216821 2026-05-21T13:43:16Z JanSuchy 253 /* překlady */ +uk|Новосибірськ|m 1387391 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|nɔvɔsɪbɪrsk}} === dělení === * No-vo-si-birsk === podstatné jméno === * ''rod mužský neživotný'' * ''vlastní jméno'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = Novosibirsk | sgen = Novosibirska / Novosibirsku | sdat = Novosibirsku | sacc = Novosibirsk | svoc = Novosibirsku | sloc = Novosibirsku | sins = Novosibirskem }} ==== význam ==== # [[město]] [[v]] [[Rusko|Rusku]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = město v Rusku | pl = {{P|pl|Nowosybirsk|m}} | ru = {{P|ru|Новосибирск|m}} | uk = {{P|uk|Новосибірськ|m}} }} ==== související ==== * [[novosibirský]] * [[sibiřský]] * [[Sibiř]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Novosibirsk}} [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Česká propria]] dzpigzmox5j97roqbmil7f4wbqkjnls 0 236898 1387433 1244483 2026-05-22T07:38:01Z Dan Polansky 367 def: pryč entity (to je kořen ontologie,takže to už neříká nic než naprosto zevšeobecňuje); apod. --> aj. (není jasné, proč by vlastnost měla být podobná příměsic) 1387433 wikitext text/x-wiki {{Viz|rýži|rýží}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|rɪziː}} === dělení === * ry-zí === přídavné jméno === * ''měkké'' ==== skloňování ==== {{Adjektivum (cs) | snomm = ryzí | snomf = ryzí | snomn = ryzí | pnomma = ryzí | pnomm = ryzí | pnomf = ryzí | pnomn = ryzí | sgenm = ryzího | sgenf = ryzí | sgenn = ryzího | pgenm = ryzích | pgenf = ryzích | pgenn = ryzích | sdatm = ryzímu | sdatf = ryzí | sdatn = ryzímu | pdatm = ryzím | pdatf = ryzím | pdatn = ryzím | saccma = ryzího | saccm = ryzí | saccf = ryzí | saccn = ryzí | paccm = ryzí | paccf = ryzí | paccn = ryzí | slocm = ryzím | slocf = ryzí | slocn = ryzím | plocm = ryzích | plocf = ryzích | plocn = ryzích | sinsm = ryzím | sinsf = ryzí | sinsn = ryzím | pinsm = ryzími | pinsf = ryzími | pinsn = ryzími }} ==== stupňování ==== {{Stupňování (cs) | poz = ryzí | komp = ryzejší | sup = nejryzejší }} ==== význam ==== # [[neobsahující]] [[nežádoucí]] [[příměs]]i, [[vlastnost]]i, [[aj.]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = čistý | de = {{P|de|rein}} | en = {{P|en|genuine}} | fr = {{P|fr|pur}}, {{P|fr|net}} }} ==== synonyma ==== # [[čistý]], [[opravdový]], [[nefalšovaný]], [[dokonalý]] ==== antonyma ==== # [[nečistý]], [[poskvrněný]] ==== související ==== * [[ryze]] * [[ryzec]] * [[ryzost]] == poznámky == * {{IJP|ryzí||2022-12-20}} [[Kategorie:Česká adjektiva]] 9eo7hq5jo7vxb4lm11vby4dcujdm0vz 0 259420 1387453 1298695 2026-05-22T11:43:28Z Fäeændryxhofka yandourqožrout 49904 /* čeština */ k Lokálu Plur. přidán ještě Akuz. Sg. v bezprostř. předcházející větě... 1387453 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈmɪn.draːk}} === dělení === * min-drák === etymologie === Z německého [[Minderwertigkeitskomplex]] téhož významu, dále viz tam. === podstatné jméno === * ''rod mužský neživotný'' ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|hovor.|psych.}} [[komplex]] [[méněcennost]]i, [[skrývaný]] [[pocit]] [[vlastní]] [[nedostatečnosti]] #* {{Příklad|cs|Ministryně obrany a generál nemohou mít '''mindrák''' z něčeho, u čeho nebyli a za co tím pádem nemohou. Pokud Klaus mluví '''o''' nějakých '''mindrácích''', je to nejspíš psychologická projekce a týká se to jeho vlastní generace. Pokud z normalizačního bahna někdo výrazně vybočil, třeba Václav Havel a další disidenti, Klaus se nejen nepřipojil, ale pronásledoval je svým posměchem, který v Havlově případě jde až za hrob.}}<ref>Jan JANDOUREK: ''[https://www.forum24.cz/klaus-dovedl-slouzeni-putinovi-na-dalsi-uroven-ucastnik-sedanku-agenta-kgb-ale-zase-nic-nepochopil Klaus dovedl sloužení Putinovi na další úroveň. Účastník sedánků agenta KGB ale zase nic nepochopil]'', Forum24, 3. března 2024</ref> ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = mindrák | sgen = [[mindráku]] | sdat = [[mindráku]] | sacc = mindrák | svoc = [[mindráku]] | sloc = [[mindráku]] | sins = [[mindrákem]] | pnom = [[mindráky]] | pgen = [[mindráků]] | pdat = [[mindrákům]] | pacc = [[mindráky]] | pvoc = [[mindráky]] | ploc = [[mindrácích]] | pins = [[mindráky]] }} ==== související ==== * [[zamindrákovaný]] * [[mindráček]] == poznámky == <references /> == externí odkazy == * {{IJP}} * {{Wikizdroje-hledání|cs}} * {{GBK|cs}} * {{ČNK}} * {{SSJČ}} * {{PČP Nechybujte|cs}} [[Kategorie:Česká substantiva]] rt0it6109wiif1uejoq1d4jki8dn30y 0 263584 1387450 1303886 2026-05-22T10:35:48Z Cserebogár sárga cseh bogár 38585 /* externí odkazy */ + ještě reprezentativnější výběr v GBK 1387450 wikitext text/x-wiki == slovenština == === výslovnost === * {{IPA|smɛraːk}} === etymologie === Utvořeno přidáním hanlivé přípony [[-ák]] k názvu hnutí [[smer|SMER]]. Srovnej např. [[ľuďák]], nebo také české [[ódéesák]], [[socdemák]], [[kotlebovec]], [[modropták]], [[véčkař]] apod. === podstatné jméno === * ''rod mužský životný'' ==== význam ==== # {{Příznaky|sk|pol.|hanl.}} [[příznivec]] [[w:Robert Fico|Roberta Fica]] a [[jeho]] [[hnutí]] / [[strana|politické strany]] [[w:SMER – sociálna demokracia|Smer]] ==== skloňování ==== {{Substantivum (sk) | snom = smerák | sgen = smeráka | sdat = smerákovi | sacc = smeráka | sloc = smerákovi | sins = smerákom | pnom = smeráci | pgen = smerákov | pdat = smerákom | pacc = smerákov | ploc = smerákoch | pins = smerákmi }} ==== synonyma ==== # [[ficovec]] ==== související ==== * [[smerácky]] * [[smeračka]] * [[smeráctvo]] == externí odkazy == * {{GBK|sk|smerákov|smerákom|smeráci|smeráka|smerámoch|smerák|smerákovi}} [[Kategorie:Slovenská substantiva]] lv7a03sb7x930n1g901pcmwtt1yrxy1 0 265255 1387392 1309880 2026-05-21T13:58:43Z Palu 1784 upř., linky 1387392 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈʔɔ.jɛ.cɪ.na}} === dělení === * oje-ti-na === etymologie === Od [[ojetý]] pomocí přípony [[-ina]]. === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = ojetina | sgen = [[ojetiny]] | sdat = [[ojetině]] | sacc = [[ojetinu]] | svoc = [[ojetino]] | sloc = [[ojetině]] | sins = [[ojetinou]] | pnom = [[ojetiny]] | pgen = [[ojetin]] | pdat = [[ojetinám]] | pacc = [[ojetiny]] | pvoc = [[ojetiny]] | ploc = [[ojetinách]] | pins = [[ojetinami]] }} ==== význam ==== # [[vozidlo]], [[který|které]] [[již]] [[být|bylo]] [[používáno]] #* {{Příklad|cs|Stejně jako trh nových aut prochází i trh '''ojetin''' v posledních dvou třech letech velmi dramatickou proměnou.}}<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Blažek | jméno = Jan | titul = Auta nejsou. Dramaticky se zvedají i ceny ojetin | periodikum = Echo24 | odkaz na periodikum = w:Echo24 | datum vydání = 2022-05-22 | datum přístupu = 2024-06-21 | url = https://echo24.cz/a/Sf9JF/auta-nejsou-dramaticky-se-zvedaji-i-ceny-ojetin | issn = }}</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady|význam=použité vozidlo | de = {{P|de|Gebrauchtwagen|m}} }} ==== související ==== * [[ojetinový]] * [[ojet]] * [[ojetý]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] s1uzs2tnn3zj8664pquzpl90suonfcd 1387393 1387392 2026-05-21T13:59:29Z Palu 1784 var. 1387393 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈʔɔ.jɛ.cɪ.na}} === dělení === * oje-ti-na === varianty === * {{Příznak2|ob.}} [[vojetina]] === etymologie === Od [[ojetý]] pomocí přípony [[-ina]]. === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = ojetina | sgen = [[ojetiny]] | sdat = [[ojetině]] | sacc = [[ojetinu]] | svoc = [[ojetino]] | sloc = [[ojetině]] | sins = [[ojetinou]] | pnom = [[ojetiny]] | pgen = [[ojetin]] | pdat = [[ojetinám]] | pacc = [[ojetiny]] | pvoc = [[ojetiny]] | ploc = [[ojetinách]] | pins = [[ojetinami]] }} ==== význam ==== # [[vozidlo]], [[který|které]] [[již]] [[být|bylo]] [[používáno]] #* {{Příklad|cs|Stejně jako trh nových aut prochází i trh '''ojetin''' v posledních dvou třech letech velmi dramatickou proměnou.}}<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Blažek | jméno = Jan | titul = Auta nejsou. Dramaticky se zvedají i ceny ojetin | periodikum = Echo24 | odkaz na periodikum = w:Echo24 | datum vydání = 2022-05-22 | datum přístupu = 2024-06-21 | url = https://echo24.cz/a/Sf9JF/auta-nejsou-dramaticky-se-zvedaji-i-ceny-ojetin | issn = }}</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady|význam=použité vozidlo | de = {{P|de|Gebrauchtwagen|m}} }} ==== související ==== * [[ojetinový]] * [[ojet]] * [[ojetý]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] 1ngjm02737oivpntpni0uzbd7lnj25z 1387394 1387393 2026-05-21T14:02:20Z Palu 1784 /* význam */ upř. 1387394 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈʔɔ.jɛ.cɪ.na}} === dělení === * oje-ti-na === varianty === * {{Příznak2|ob.}} [[vojetina]] === etymologie === Od [[ojetý]] pomocí přípony [[-ina]]. === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = ojetina | sgen = [[ojetiny]] | sdat = [[ojetině]] | sacc = [[ojetinu]] | svoc = [[ojetino]] | sloc = [[ojetině]] | sins = [[ojetinou]] | pnom = [[ojetiny]] | pgen = [[ojetin]] | pdat = [[ojetinám]] | pacc = [[ojetiny]] | pvoc = [[ojetiny]] | ploc = [[ojetinách]] | pins = [[ojetinami]] }} ==== význam ==== # [[vozidlo]] [[z druhé ruky]] #* {{Příklad|cs|Stejně jako trh nových aut prochází i trh '''ojetin''' v posledních dvou třech letech velmi dramatickou proměnou.}}<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Blažek | jméno = Jan | titul = Auta nejsou. Dramaticky se zvedají i ceny ojetin | periodikum = Echo24 | odkaz na periodikum = w:Echo24 | datum vydání = 2022-05-22 | datum přístupu = 2024-06-21 | url = https://echo24.cz/a/Sf9JF/auta-nejsou-dramaticky-se-zvedaji-i-ceny-ojetin | issn = }}</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady|význam=použité vozidlo | de = {{P|de|Gebrauchtwagen|m}} }} ==== související ==== * [[ojetinový]] * [[ojet]] * [[ojetý]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] e25pcum9nlxf2vnzolb6jwkqoyszzmb 1387395 1387394 2026-05-21T14:04:10Z Palu 1784 komplexnější definice 1387395 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈʔɔ.jɛ.cɪ.na}} === dělení === * oje-ti-na === varianty === * {{Příznak2|ob.}} [[vojetina]] === etymologie === Od [[ojetý]] pomocí přípony [[-ina]]. === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = ojetina | sgen = [[ojetiny]] | sdat = [[ojetině]] | sacc = [[ojetinu]] | svoc = [[ojetino]] | sloc = [[ojetině]] | sins = [[ojetinou]] | pnom = [[ojetiny]] | pgen = [[ojetin]] | pdat = [[ojetinám]] | pacc = [[ojetiny]] | pvoc = [[ojetiny]] | ploc = [[ojetinách]] | pins = [[ojetinami]] }} ==== význam ==== # [[vozidlo]] [[z druhé ruky]]; [[vozidlo]], [[který|které]] [[již]] [[být|bylo]] [[používat|používáno]] #* {{Příklad|cs|Stejně jako trh nových aut prochází i trh '''ojetin''' v posledních dvou třech letech velmi dramatickou proměnou.}}<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Blažek | jméno = Jan | titul = Auta nejsou. Dramaticky se zvedají i ceny ojetin | periodikum = Echo24 | odkaz na periodikum = w:Echo24 | datum vydání = 2022-05-22 | datum přístupu = 2024-06-21 | url = https://echo24.cz/a/Sf9JF/auta-nejsou-dramaticky-se-zvedaji-i-ceny-ojetin | issn = }}</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady|význam=použité vozidlo | de = {{P|de|Gebrauchtwagen|m}} }} ==== související ==== * [[ojetinový]] * [[ojet]] * [[ojetý]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] bbaad56d488jfiim0r3xlqlqdsqw0if 2 277664 1387418 1386548 2026-05-22T04:55:18Z Dan Polansky 367 1387418 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 06:55 (CEST) jrvnqbsgrpu0z0l8hantuddnfm2jnok 1387419 1387418 2026-05-22T05:01:34Z Dan Polansky 367 /* Zpyty, pravy a jiná zvířena */ 1387419 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvnotřídí PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:01 (CEST) hwo2icogl2sxtp27ened8jh4vrerzbd 1387420 1387419 2026-05-22T05:02:16Z Dan Polansky 367 /* Zpyty, pravy a jiná zvířena */ 1387420 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvnotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:02 (CEST) 0mzvc42lonhei0d424rv2jo5udd5pz3 1387421 1387420 2026-05-22T05:02:36Z Dan Polansky 367 /* Zpyty, pravy a jiná zvířena */ 1387421 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:02 (CEST) kcexzi4zllnq7274s43fiq9k3z7xrml 1387422 1387421 2026-05-22T05:08:35Z Dan Polansky 367 /* Zpyty, pravy a jiná zvířena */ 1387422 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:08 (CEST) 3s1nnajivfzmsrjnevg96earoaawbup 1387423 1387422 2026-05-22T05:13:16Z Dan Polansky 367 /* Zpyty, pravy a jiná zvířena */ 1387423 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout služby vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než vrchol neschopnosti a šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:13 (CEST) sw6euq63g39jah69biid12zoz04pcti 1387424 1387423 2026-05-22T05:15:50Z Dan Polansky 367 /* Zpyty, pravy a jiná zvířena */ 1387424 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) q0639fcfevzrue4jrac2jiop1jdlboy 2 279620 1387425 1386230 2026-05-22T05:28:10Z Dan Polansky 367 1387425 wikitext text/x-wiki Toto či něco podobného jsem beztak už někde psal. V anglickém Wikislovníku snad na podobné téma mám podstránku, s tím, že je to analýza užitečnosti anglického Wikislovníku. Na internetu je řada dobrých a spolehlivých online zdrojů, včetně slovníků. Například Lingea má online jak český definiční slovník tak řadu překladových slovníků mezi češtinou a dalšími jazyky. Otázka je, jakou cenu má vytvářet český Wikislovník (a Wikislovníky vůbec), když informace je beztak lépe pokrytá ve spolehlivých zdrojích, ze kterých obvykle vychází. Nacházím následující unikátní diferenciátory (''unique differentiators'') českého Wikislovníku, které jiné zdroj nevedou/neposkytují: * Etymologie. České zdroje online etymologie nevedou. Na druhé straně lze etymologie cizích slov získat např. z anglických etymologií. A též z anglického Wikislovníku. Rejzek 2001 a pozdější není online. * Synonyma. Český Wikislovník má obecně bohatší informaci v tomto směru než jiné slovníky, přijde mi. Anglický Wikislovník je ostrá konkurence. * Významově související. Pro češtinu něco takového vede Klégr 2007 (tezaurus), ale ten není online. * Český Wikislovník coby obdoba webu OneLook, čili výborné externí odkazy na jednom místě, spojené s daným heslem, vedoucím k údajům pro dané heslo (a nikoli pouze seznam slovníků bez odkazu na jednotlivé heslo). Pro češtinu to znamená nejen odkazy do českých slovníků, ale skrze klik do slovenského hesla i odkazy na vynikající Štúroslovníkoweb, který má i impresivní synonymické slovníky, kde řada slovenských synonym odhaluje podobné české slovo (a tedy do jisté míry slouží jako český synonymní slovník). A to dává důvod nazakládat i slovenštinu, byť by i pouze triviálně překladově. * Informace integrovaně na jednom místě. Tedy je pro české slovo vedena nejen např. definice nýbrž i překlady do angličtiny a němčiny. Anglický Wikislovník je v tomto však konkurent. Na druhé straně definuje anglicky, nikoli česky. * Dodatečná informace a diskuze na diskuzních stránkách hesel (rád říkám mluvních). Nevím o jiném zdroji, který by toto poskytoval. Kdokoli může na diskuzní stránce upozornit na chybu či pochybnost a to i bez přihlášení. Prvotřídní fíčura. V českém Wikislovníku vhodné i pro české rodilé mluvčí, kteří neumí či nechtějí diskutovat anglicky či německy. * Dokumentace hraničně doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Například (byť slovenské) [[ubytko]] je hraničně doloženo v ČNK, ale ve (vynikajícím) slovníkovém portálu od kolegy Štúra (taky se tak trochu věnuje lingvistice; inspirace Holzmannem) nenacházím; since nacházím ve slovníku Čeština 2.0, ale tam se vyskytuje kdejaký neužívaný výmysl. V online slovnících není např. české [[Valmez]] a [[Valmezák]]. * Dokumentace dobře (nikoli hraničně) doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Příklady: [[apropó]], [[mulláh]]. * Dokumentace českých slov chybějících v IJP, i když jsou v PSJČ či SSJČ. Například slovo [[fýrer]] je sice v SSJČ, ale není v IJP; kdo by užil IJP jako centrální server české lexikografie ho nenajde. Sice obecně IJP vede SSJČ, ale v případě slova "fýrer" ho nevede (proč už). Řada zajímavých slov je pouze v PSJČ a nikoli v IJP, proč už. * Dokumentace anglických slov chybějících v LPS, např. [[suboptimal]]. * Hesla českého Wikislovníku jsou na jedno kliknutí vedle anglického a německého Wikislovníku. Tedy co nenajde čtenář v českém Wikislovníku, třeba najde tam. Obecně platí i pro Wikislovníky jiných jazyků; vypíchl jsem dva velké a kulturně blízké. * Kolokace. Obsáhlý český kolokační slovník online neznám. V tom směru sice účinkují SSJČ a další, nicméně jejich kolokační seznamy jsou kratší než by bylo ideální (pracovali za papírově prostorových omezení). * Etymologicky související. Anglický Wikislovník je konkurent. * Lexikografické diskuze v prostoru Wikislovník. Když jsou dobře vedené, mohou být obohacující; když je poškozují hlupáci, neschopáci, polovzdělanci, disruptéři, sabotéři a jiné závadné entity, méně tak. * Vzdělávací účinek historie revizí. Popperovský revizionismus. Lexikografové coby nikoli neomylní dědové vševědové, nýbrž coby někdo, kdo se dokáže učit ze svých chyb a dokáže diskuzí alespoň někdy dospět ke shodě na vhodné změně. * Zdroj hypotéz. Tedy zdroj tvrzení, která nelze přímočaře ověřit ve zdrojích, ale když si dá někdo hodně práce, třeba se mu podaří tvrzení potvrdit/koroborovat či vyvrátit. S tímto diferenciátorem je dlužno zacházet opatrně; neměl by sloužit jako záminka pro to, vkládat do slovníku jakoby pseudonáhodný šrot s tím, že on už to někdo později probere/protřídí (porovnej tristní výsledky v Malagasy Wiktionary vzniklé robotickým tranzitivním uzávěrem netranzitivní relace). * Vyhledávací funkce Wikislovníku jsou bohaté a prvotřídní, náskokové před většinou jazykových a slovníkových webů. Lze vyhledávat pouze v hlavách ("intitle:"), i dle přítomnosti v kategorii ("incategory:"), per default všude v hlavním jmenném prostoru. Lze vyhledávat prostě nebo pomocí regulárních výrazů (užijí se obalovací lomítka). Lze vyhledávat v zdrojvém kódu ("insource:"). A každé další zlepšení vyhledávací funkce MediaWiki se promítne i do Wikislovníku. * Lze stáhnout ''dump'' (obsah celého Wikislovníku v jednom souboru) a ten dále strojově zpracovat. Čili kdyby například ten druh vyhledávání, který je k dispozici online, nestačil, lze si pořídit vlastní v Pythonu (nebo i v Perlu, když to musí být). To je řada úkonů navíc, ale pakliže má někdo dostatečnou motivaci je podniknout, brána je otevřená. Související je otázka po věcech, které naopak nejsou unikátní diferenciátor českého Wikislovníku: * Ohýbání pro češtinu: to je na jeden klik vedle v IJP i LSSČ. Sice IJP nemá ohýbání přídavných jmen, ale to je velmi pravidelné (oproti podstatným jménům) a LSSČ ho má. * Ohýbací tabulka nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny. A info je na jeden klik vedle. * Výslovnost nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny (formát je IPA). A info je na jeden klik vedle. * Dělení -||-. Viz též: * [[WS:Statistika]], např. "přes 1 500 000 návštěv měsíčně kolem května 2023" qaskbj4mm5wndv8w9qwyl0lo8eq8xa9 1387426 1387425 2026-05-22T05:33:10Z Dan Polansky 367 1387426 wikitext text/x-wiki Toto či něco podobného jsem beztak už někde psal. V anglickém Wikislovníku snad na podobné téma mám podstránku, s tím, že je to analýza užitečnosti anglického Wikislovníku. Na internetu je řada dobrých a spolehlivých online zdrojů, včetně slovníků. Například Lingea má online jak český definiční slovník tak řadu překladových slovníků mezi češtinou a dalšími jazyky. Otázka je, jakou cenu má vytvářet český Wikislovník (a Wikislovníky vůbec), když informace je beztak lépe pokrytá ve spolehlivých zdrojích, ze kterých obvykle vychází. Nacházím následující unikátní diferenciátory (''unique differentiators'') českého Wikislovníku, které jiné zdroj nevedou/neposkytují: * Etymologie. České zdroje online etymologie nevedou. Na druhé straně lze etymologie cizích slov získat např. z anglických etymologií. A též z anglického Wikislovníku. Rejzek 2001 a pozdější není online. * Synonyma. Český Wikislovník má obecně bohatší informaci v tomto směru než jiné slovníky, přijde mi. Anglický Wikislovník je ostrá konkurence. * Významově související. Pro češtinu něco takového vede Klégr 2007 (tezaurus), ale ten není online. * Český Wikislovník coby obdoba webu OneLook, čili výborné externí odkazy na jednom místě, spojené s daným heslem, vedoucím k údajům pro dané heslo (a nikoli pouze seznam slovníků bez odkazu na jednotlivé heslo). Pro češtinu to znamená nejen odkazy do českých slovníků, ale skrze klik do slovenského hesla i odkazy na vynikající Štúroslovníkoweb, který má i impresivní synonymické slovníky, kde řada slovenských synonym odhaluje podobné české slovo (a tedy do jisté míry slouží jako český synonymní slovník). A to dává důvod nazakládat i slovenštinu, byť by i pouze triviálně překladově. * Informace integrovaně na jednom místě. Tedy je pro české slovo vedena nejen např. definice nýbrž i překlady do angličtiny a němčiny. Anglický Wikislovník je v tomto však konkurent. Na druhé straně definuje anglicky, nikoli česky. * Dodatečná informace a diskuze na diskuzních stránkách hesel (rád říkám mluvních). Nevím o jiném zdroji, který by toto poskytoval. Kdokoli může na diskuzní stránce upozornit na chybu či pochybnost a to i bez přihlášení. Prvotřídní fíčura. V českém Wikislovníku vhodné i pro české rodilé mluvčí, kteří neumí či nechtějí diskutovat anglicky či německy. * Dokumentace hraničně doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Například (byť slovenské) [[ubytko]] je hraničně doloženo v ČNK, ale ve (vynikajícím) slovníkovém portálu od kolegy Štúra (taky se tak trochu věnuje lingvistice; inspirace Holzmannem) nenacházím; since nacházím ve slovníku Čeština 2.0, ale tam se vyskytuje kdejaký neužívaný výmysl. V online slovnících není např. české [[Valmez]] a [[Valmezák]]. * Dokumentace dobře (nikoli hraničně) doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Příklady: [[apropó]], [[mulláh]]. * Dokumentace českých slov chybějících v IJP, i když jsou v PSJČ či SSJČ. Například slovo [[fýrer]] je sice v SSJČ, ale není v IJP; kdo by užil IJP jako centrální server české lexikografie ho nenajde. Sice obecně IJP vede SSJČ, ale v případě slova "fýrer" ho nevede (proč už). Řada zajímavých slov je pouze v PSJČ a nikoli v IJP, proč už. * Dokumentace anglických slov chybějících v LPS, např. [[suboptimal]]. * Hesla českého Wikislovníku jsou na jedno kliknutí vedle anglického a německého Wikislovníku. Tedy co nenajde čtenář v českém Wikislovníku, třeba najde tam. Obecně platí i pro Wikislovníky jiných jazyků; vypíchl jsem dva velké a kulturně blízké. * Kolokace. Obsáhlý český kolokační slovník online neznám. V tom směru sice účinkují SSJČ a další, nicméně jejich kolokační seznamy jsou kratší než by bylo ideální (pracovali za papírově prostorových omezení). * Etymologicky související. Anglický Wikislovník je konkurent. * Lexikografické diskuze v prostoru Wikislovník. Když jsou dobře vedené, mohou být obohacující; když je poškozují hlupáci, neschopáci, polovzdělanci, disruptéři, sabotéři a jiné závadné entity, méně tak. * Vzdělávací účinek historie revizí. Popperovský revizionismus. Lexikografové coby nikoli neomylní dědové vševědové, nýbrž coby někdo, kdo se dokáže učit ze svých chyb a dokáže diskuzí alespoň někdy dospět ke shodě na vhodné změně. * Zdroj hypotéz. Tedy zdroj tvrzení, která nelze přímočaře ověřit ve zdrojích, ale když si dá někdo hodně práce, třeba se mu podaří tvrzení potvrdit/koroborovat či vyvrátit. S tímto diferenciátorem je dlužno zacházet opatrně; neměl by sloužit jako záminka pro to, vkládat do slovníku jakoby pseudonáhodný šrot s tím, že on už to někdo později probere/protřídí (porovnej tristní výsledky v Malagasy Wiktionary vzniklé robotickým tranzitivním uzávěrem netranzitivní relace). * Vyhledávací funkce Wikislovníku jsou bohaté a prvotřídní, náskokové před většinou jazykových a slovníkových webů. Lze vyhledávat pouze v hlavách ("intitle:"), i dle přítomnosti v kategorii ("incategory:"), per default všude v hlavním jmenném prostoru. Lze vyhledávat prostě nebo pomocí regulárních výrazů (užijí se obalovací lomítka). Lze vyhledávat v zdrojvém kódu ("insource:"). A každé další zlepšení vyhledávací funkce MediaWiki se promítne i do Wikislovníku. * Lze stáhnout ''dump'' (obsah celého Wikislovníku v jednom souboru) a ten dále strojově zpracovat. Čili kdyby například ten druh vyhledávání, který je k dispozici online, nestačil, lze si pořídit vlastní v Pythonu (nebo i v Perlu, když to musí být). To je řada úkonů navíc, ale pakliže má někdo dostatečnou motivaci je podniknout, brána je otevřená. Související je otázka po věcech, které naopak nejsou unikátní diferenciátor českého Wikislovníku: * Ohýbání pro češtinu: to je na jeden klik vedle v IJP i LSSČ. Sice IJP nemá ohýbání přídavných jmen, ale to je velmi pravidelné (oproti podstatným jménům) a LSSČ ho má. * Ohýbací tabulka nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny. A info je na jeden klik vedle. * Výslovnost nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny (formát je IPA). A info je na jeden klik vedle. * Dělení -||-. Související jsou různé náhledy na různé přispěvatele do Wikislovníku: * Neplacený dobrovolník neziskové organizace vytvářející užitečný artefakt pod svobodnou/open source licencí. Dokud neexistuje alternativní slovníkový projekt, užívající třeba více konzervativní způsob řízení projektu, kde ne každý může editovat, být drzý, nesmyslně/nezpůsobile argumentovat a vůbec si dovolovat, není konkurence a nezbývá, než se spokojit s Wikislovníkem, kde každé íčko, čéčko, péčko aj. může editovat. * Někdo, kdo se nudí a zevluje, planě diskutuje (ne všechny diskuze jsou plané, naopak), aj. Viz též: * [[WS:Statistika]], např. "přes 1 500 000 návštěv měsíčně kolem května 2023" fgk2xravzr31o29ha0w2k1qvb2uhqgu 1387427 1387426 2026-05-22T05:34:22Z Dan Polansky 367 1387427 wikitext text/x-wiki Toto či něco podobného jsem beztak už někde psal. V anglickém Wikislovníku snad na podobné téma mám podstránku, s tím, že je to analýza užitečnosti anglického Wikislovníku. Na internetu je řada dobrých a spolehlivých online zdrojů, včetně slovníků. Například Lingea má online jak český definiční slovník tak řadu překladových slovníků mezi češtinou a dalšími jazyky. Otázka je, jakou cenu má vytvářet český Wikislovník (a Wikislovníky vůbec), když informace je beztak lépe pokrytá ve spolehlivých zdrojích, ze kterých obvykle vychází. Nacházím následující unikátní diferenciátory (''unique differentiators'') českého Wikislovníku, které jiné zdroj nevedou/neposkytují: * Etymologie. České zdroje online etymologie nevedou. Na druhé straně lze etymologie cizích slov získat např. z anglických etymologií. A též z anglického Wikislovníku. Rejzek 2001 a pozdější není online. * Synonyma. Český Wikislovník má obecně bohatší informaci v tomto směru než jiné slovníky, přijde mi. Anglický Wikislovník je ostrá konkurence. * Významově související. Pro češtinu něco takového vede Klégr 2007 (tezaurus), ale ten není online. * Český Wikislovník coby obdoba webu OneLook, čili výborné externí odkazy na jednom místě, spojené s daným heslem, vedoucím k údajům pro dané heslo (a nikoli pouze seznam slovníků bez odkazu na jednotlivé heslo). Pro češtinu to znamená nejen odkazy do českých slovníků, ale skrze klik do slovenského hesla i odkazy na vynikající Štúroslovníkoweb, který má i impresivní synonymické slovníky, kde řada slovenských synonym odhaluje podobné české slovo (a tedy do jisté míry slouží jako český synonymní slovník). A to dává důvod nazakládat i slovenštinu, byť by i pouze triviálně překladově. * Informace integrovaně na jednom místě. Tedy je pro české slovo vedena nejen např. definice nýbrž i překlady do angličtiny a němčiny. Anglický Wikislovník je v tomto však konkurent. Na druhé straně definuje anglicky, nikoli česky. * Dodatečná informace a diskuze na diskuzních stránkách hesel (rád říkám mluvních). Nevím o jiném zdroji, který by toto poskytoval. Kdokoli může na diskuzní stránce upozornit na chybu či pochybnost a to i bez přihlášení. Prvotřídní fíčura. V českém Wikislovníku vhodné i pro české rodilé mluvčí, kteří neumí či nechtějí diskutovat anglicky či německy. * Dokumentace hraničně doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Například (byť slovenské) [[ubytko]] je hraničně doloženo v ČNK, ale ve (vynikajícím) slovníkovém portálu od kolegy Štúra (taky se tak trochu věnuje lingvistice; inspirace Holzmannem) nenacházím; since nacházím ve slovníku Čeština 2.0, ale tam se vyskytuje kdejaký neužívaný výmysl. V online slovnících není např. české [[Valmez]] a [[Valmezák]]. * Dokumentace dobře (nikoli hraničně) doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Příklady: [[apropó]], [[mulláh]]. * Dokumentace českých slov chybějících v IJP, i když jsou v PSJČ či SSJČ. Například slovo [[fýrer]] je sice v SSJČ, ale není v IJP; kdo by užil IJP jako centrální server české lexikografie ho nenajde. Sice obecně IJP vede SSJČ, ale v případě slova "fýrer" ho nevede (proč už). Řada zajímavých slov je pouze v PSJČ a nikoli v IJP, proč už. * Dokumentace anglických slov chybějících v LPS, např. [[suboptimal]]. * Hesla českého Wikislovníku jsou na jedno kliknutí vedle anglického a německého Wikislovníku. Tedy co nenajde čtenář v českém Wikislovníku, třeba najde tam. Obecně platí i pro Wikislovníky jiných jazyků; vypíchl jsem dva velké a kulturně blízké. * Kolokace. Obsáhlý český kolokační slovník online neznám. V tom směru sice účinkují SSJČ a další, nicméně jejich kolokační seznamy jsou kratší než by bylo ideální (pracovali za papírově prostorových omezení). * Etymologicky související. Anglický Wikislovník je konkurent. * Lexikografické diskuze v prostoru Wikislovník. Když jsou dobře vedené, mohou být obohacující; když je poškozují hlupáci, neschopáci, polovzdělanci, disruptéři, sabotéři a jiné závadné entity, méně tak. * Vzdělávací účinek historie revizí. Popperovský revizionismus. Lexikografové coby nikoli neomylní dědové vševědové, nýbrž coby někdo, kdo se dokáže učit ze svých chyb a dokáže diskuzí alespoň někdy dospět ke shodě na vhodné změně. * Zdroj hypotéz. Tedy zdroj tvrzení, která nelze přímočaře ověřit ve zdrojích, ale když si dá někdo hodně práce, třeba se mu podaří tvrzení potvrdit/koroborovat či vyvrátit. S tímto diferenciátorem je dlužno zacházet opatrně; neměl by sloužit jako záminka pro to, vkládat do slovníku jakoby pseudonáhodný šrot s tím, že on už to někdo později probere/protřídí (porovnej tristní výsledky v Malagasy Wiktionary vzniklé robotickým tranzitivním uzávěrem netranzitivní relace). * Vyhledávací funkce Wikislovníku jsou bohaté a prvotřídní, náskokové před většinou jazykových a slovníkových webů. Lze vyhledávat pouze v hlavách ("intitle:"), i dle přítomnosti v kategorii ("incategory:"), per default všude v hlavním jmenném prostoru. Lze vyhledávat prostě nebo pomocí regulárních výrazů (užijí se obalovací lomítka). Lze vyhledávat v zdrojvém kódu ("insource:"). A každé další zlepšení vyhledávací funkce MediaWiki se promítne i do Wikislovníku. * Lze stáhnout ''dump'' (obsah celého Wikislovníku v jednom souboru) a ten dále strojově zpracovat. Čili kdyby například ten druh vyhledávání, který je k dispozici online, nestačil, lze si pořídit vlastní v Pythonu (nebo i v Perlu, když to musí být). To je řada úkonů navíc, ale pakliže má někdo dostatečnou motivaci je podniknout, brána je otevřená. Související je otázka po věcech, které naopak nejsou unikátní diferenciátor českého Wikislovníku: * Ohýbání pro češtinu: to je na jeden klik vedle v IJP i LSSČ. Sice IJP nemá ohýbání přídavných jmen, ale to je velmi pravidelné (oproti podstatným jménům) a LSSČ ho má. * Ohýbací tabulka nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny. A info je na jeden klik vedle. * Výslovnost nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny (formát je IPA). A info je na jeden klik vedle. * Dělení -||-. Související jsou různé náhledy na různé přispěvatele do Wikislovníku: * Neplacený dobrovolník neziskové organizace vytvářející užitečný artefakt pod svobodnou/open source licencí. Dokud neexistuje alternativní slovníkový projekt, užívající třeba více konzervativní způsob řízení projektu, kde ne každý může editovat, být drzý, nesmyslně/nezpůsobile argumentovat a vůbec si dovolovat, není konkurence a nejspíš nezbývá, než se spokojit s Wikislovníkem, kde každé íčko, čéčko, déčko, háčko, péčko aj. může editovat. * Někdo, kdo se nudí a zevluje, planě diskutuje (ne všechny diskuze jsou plané, naopak), aj. Viz též: * [[WS:Statistika]], např. "přes 1 500 000 návštěv měsíčně kolem května 2023" ks1v9vn2kvnjlhmm9zduznc7s44jyum 1387428 1387427 2026-05-22T05:34:55Z Dan Polansky 367 1387428 wikitext text/x-wiki Toto či něco podobného jsem beztak už někde psal. V anglickém Wikislovníku snad na podobné téma mám podstránku, s tím, že je to analýza užitečnosti anglického Wikislovníku. Na internetu je řada dobrých a spolehlivých online zdrojů, včetně slovníků. Například Lingea má online jak český definiční slovník tak řadu překladových slovníků mezi češtinou a dalšími jazyky. Otázka je, jakou cenu má vytvářet český Wikislovník (a Wikislovníky vůbec), když informace je beztak lépe pokrytá ve spolehlivých zdrojích, ze kterých obvykle vychází. Nacházím následující unikátní diferenciátory (''unique differentiators'') českého Wikislovníku, které jiné zdroj nevedou/neposkytují: * Etymologie. České zdroje online etymologie nevedou. Na druhé straně lze etymologie cizích slov získat např. z anglických etymologií. A též z anglického Wikislovníku. Rejzek 2001 a pozdější není online. * Synonyma. Český Wikislovník má obecně bohatší informaci v tomto směru než jiné slovníky, přijde mi. Anglický Wikislovník je ostrá konkurence. * Významově související. Pro češtinu něco takového vede Klégr 2007 (tezaurus), ale ten není online. * Český Wikislovník coby obdoba webu OneLook, čili výborné externí odkazy na jednom místě, spojené s daným heslem, vedoucím k údajům pro dané heslo (a nikoli pouze seznam slovníků bez odkazu na jednotlivé heslo). Pro češtinu to znamená nejen odkazy do českých slovníků, ale skrze klik do slovenského hesla i odkazy na vynikající Štúroslovníkoweb, který má i impresivní synonymické slovníky, kde řada slovenských synonym odhaluje podobné české slovo (a tedy do jisté míry slouží jako český synonymní slovník). A to dává důvod nazakládat i slovenštinu, byť by i pouze triviálně překladově. * Informace integrovaně na jednom místě. Tedy je pro české slovo vedena nejen např. definice nýbrž i překlady do angličtiny a němčiny. Anglický Wikislovník je v tomto však konkurent. Na druhé straně definuje anglicky, nikoli česky. * Dodatečná informace a diskuze na diskuzních stránkách hesel (rád říkám mluvních). Nevím o jiném zdroji, který by toto poskytoval. Kdokoli může na diskuzní stránce upozornit na chybu či pochybnost a to i bez přihlášení. Prvotřídní fíčura. V českém Wikislovníku vhodné i pro české rodilé mluvčí, kteří neumí či nechtějí diskutovat anglicky či německy. * Dokumentace hraničně doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Například (byť slovenské) [[ubytko]] je hraničně doloženo v ČNK, ale ve (vynikajícím) slovníkovém portálu od kolegy Štúra (taky se tak trochu věnuje lingvistice; inspirace Holzmannem) nenacházím; since nacházím ve slovníku Čeština 2.0, ale tam se vyskytuje kdejaký neužívaný výmysl. V online slovnících není např. české [[Valmez]] a [[Valmezák]]. * Dokumentace dobře (nikoli hraničně) doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Příklady: [[apropó]], [[mulláh]]. * Dokumentace českých slov chybějících v IJP, i když jsou v PSJČ či SSJČ. Například slovo [[fýrer]] je sice v SSJČ, ale není v IJP; kdo by užil IJP jako centrální server české lexikografie ho nenajde. Sice obecně IJP vede SSJČ, ale v případě slova "fýrer" ho nevede (proč už). Řada zajímavých slov je pouze v PSJČ a nikoli v IJP, proč už. * Dokumentace anglických slov chybějících v LPS, např. [[suboptimal]]. * Hesla českého Wikislovníku jsou na jedno kliknutí vedle anglického a německého Wikislovníku. Tedy co nenajde čtenář v českém Wikislovníku, třeba najde tam. Obecně platí i pro Wikislovníky jiných jazyků; vypíchl jsem dva velké a kulturně blízké. * Kolokace. Obsáhlý český kolokační slovník online neznám. V tom směru sice účinkují SSJČ a další, nicméně jejich kolokační seznamy jsou kratší než by bylo ideální (pracovali za papírově prostorových omezení). * Etymologicky související. Anglický Wikislovník je konkurent. * Lexikografické diskuze v prostoru Wikislovník. Když jsou dobře vedené, mohou být obohacující; když je poškozují hlupáci, neschopáci, polovzdělanci, disruptéři, sabotéři a jiné závadné entity, méně tak. * Vzdělávací účinek historie revizí. Popperovský revizionismus. Lexikografové coby nikoli neomylní dědové vševědové, nýbrž coby někdo, kdo se dokáže učit ze svých chyb a dokáže diskuzí alespoň někdy dospět ke shodě na vhodné změně. * Zdroj hypotéz. Tedy zdroj tvrzení, která nelze přímočaře ověřit ve zdrojích, ale když si dá někdo hodně práce, třeba se mu podaří tvrzení potvrdit/koroborovat či vyvrátit. S tímto diferenciátorem je dlužno zacházet opatrně; neměl by sloužit jako záminka pro to, vkládat do slovníku jakoby pseudonáhodný šrot s tím, že on už to někdo později probere/protřídí (porovnej tristní výsledky v Malagasy Wiktionary vzniklé robotickým tranzitivním uzávěrem netranzitivní relace). * Vyhledávací funkce Wikislovníku jsou bohaté a prvotřídní, náskokové před většinou jazykových a slovníkových webů. Lze vyhledávat pouze v hlavách ("intitle:"), i dle přítomnosti v kategorii ("incategory:"), per default všude v hlavním jmenném prostoru. Lze vyhledávat prostě nebo pomocí regulárních výrazů (užijí se obalovací lomítka). Lze vyhledávat v zdrojvém kódu ("insource:"). A každé další zlepšení vyhledávací funkce MediaWiki se promítne i do Wikislovníku. * Lze stáhnout ''dump'' (obsah celého Wikislovníku v jednom souboru) a ten dále strojově zpracovat. Čili kdyby například ten druh vyhledávání, který je k dispozici online, nestačil, lze si pořídit vlastní v Pythonu (nebo i v Perlu, když to musí být). To je řada úkonů navíc, ale pakliže má někdo dostatečnou motivaci je podniknout, brána je otevřená. Související je otázka po věcech, které naopak nejsou unikátní diferenciátor českého Wikislovníku: * Ohýbání pro češtinu: to je na jeden klik vedle v IJP i LSSČ. Sice IJP nemá ohýbání přídavných jmen, ale to je velmi pravidelné (oproti podstatným jménům) a LSSČ ho má. * Ohýbací tabulka nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny. A info je na jeden klik vedle. * Výslovnost nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny (formát je IPA). A info je na jeden klik vedle. * Dělení -||-. Související jsou různé náhledy na různé přispěvatele do Wikislovníku: * Neplacený dobrovolník neziskové organizace vytvářející užitečný artefakt pod svobodnou/open source licencí. Dokud neexistuje alternativní slovníkový projekt, užívající třeba více konzervativní způsob řízení projektu, kde ne každý může editovat, být drzý, nesmyslně/nezpůsobile argumentovat a vůbec si dovolovat, není konkurence a nejspíš nezbývá, než se spokojit s Wikislovníkem, kde každé íčko, čéčko, déčko, háčko, elko, enko, péčko aj. může editovat. * Někdo, kdo se nudí a zevluje, planě diskutuje (ne všechny diskuze jsou plané, naopak), aj. Viz též: * [[WS:Statistika]], např. "přes 1 500 000 návštěv měsíčně kolem května 2023" oc91aafe8jnqm4dd8wdyt6ldp3fijhx 1387429 1387428 2026-05-22T05:38:06Z Dan Polansky 367 1387429 wikitext text/x-wiki Toto či něco podobného jsem beztak už někde psal. V anglickém Wikislovníku snad na podobné téma mám podstránku, s tím, že je to analýza užitečnosti anglického Wikislovníku. Na internetu je řada dobrých a spolehlivých online zdrojů, včetně slovníků. Například Lingea má online jak český definiční slovník tak řadu překladových slovníků mezi češtinou a dalšími jazyky. Otázka je, jakou cenu má vytvářet český Wikislovník (a Wikislovníky vůbec), když informace je beztak lépe pokrytá ve spolehlivých zdrojích, ze kterých obvykle vychází. Nacházím následující unikátní diferenciátory (''unique differentiators'') českého Wikislovníku, které jiné zdroj nevedou/neposkytují: * Etymologie. České zdroje online etymologie nevedou. Na druhé straně lze etymologie cizích slov získat např. z anglických etymologií. A též z anglického Wikislovníku. Rejzek 2001 a pozdější není online. * Synonyma. Český Wikislovník má obecně bohatší informaci v tomto směru než jiné slovníky, přijde mi. Anglický Wikislovník je ostrá konkurence. * Významově související. Pro češtinu něco takového vede Klégr 2007 (tezaurus), ale ten není online. * Český Wikislovník coby obdoba webu OneLook, čili výborné externí odkazy na jednom místě, spojené s daným heslem, vedoucím k údajům pro dané heslo (a nikoli pouze seznam slovníků bez odkazu na jednotlivé heslo). Pro češtinu to znamená nejen odkazy do českých slovníků, ale skrze klik do slovenského hesla i odkazy na vynikající Štúroslovníkoweb, který má i impresivní synonymické slovníky, kde řada slovenských synonym odhaluje podobné české slovo (a tedy do jisté míry slouží jako český synonymní slovník). A to dává důvod nazakládat i slovenštinu, byť by i pouze triviálně překladově. * Informace integrovaně na jednom místě. Tedy je pro české slovo vedena nejen např. definice nýbrž i překlady do angličtiny a němčiny. Anglický Wikislovník je v tomto však konkurent. Na druhé straně definuje anglicky, nikoli česky. * Dodatečná informace a diskuze na diskuzních stránkách hesel (rád říkám mluvních). Nevím o jiném zdroji, který by toto poskytoval. Kdokoli může na diskuzní stránce upozornit na chybu či pochybnost a to i bez přihlášení. Prvotřídní fíčura. V českém Wikislovníku vhodné i pro české rodilé mluvčí, kteří neumí či nechtějí diskutovat anglicky či německy. * Dokumentace hraničně doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Například (byť slovenské) [[ubytko]] je hraničně doloženo v ČNK, ale ve (vynikajícím) slovníkovém portálu od kolegy Štúra (taky se tak trochu věnuje lingvistice; inspirace Holzmannem) nenacházím; since nacházím ve slovníku Čeština 2.0, ale tam se vyskytuje kdejaký neužívaný výmysl. V online slovnících není např. české [[Valmez]] a [[Valmezák]]. * Dokumentace dobře (nikoli hraničně) doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Příklady: [[apropó]], [[mulláh]]. * Dokumentace českých slov chybějících v IJP, i když jsou v PSJČ či SSJČ. Například slovo [[fýrer]] je sice v SSJČ, ale není v IJP; kdo by užil IJP jako centrální server české lexikografie ho nenajde. Sice obecně IJP vede SSJČ, ale v případě slova "fýrer" ho nevede (proč už). Řada zajímavých slov je pouze v PSJČ a nikoli v IJP, proč už. * Dokumentace anglických slov chybějících v LPS, např. [[suboptimal]]. * Hesla českého Wikislovníku jsou na jedno kliknutí vedle anglického a německého Wikislovníku. Tedy co nenajde čtenář v českém Wikislovníku, třeba najde tam. Obecně platí i pro Wikislovníky jiných jazyků; vypíchl jsem dva velké a kulturně blízké. * Kolokace. Obsáhlý český kolokační slovník online neznám. V tom směru sice účinkují SSJČ a další, nicméně jejich kolokační seznamy jsou kratší než by bylo ideální (pracovali za papírově prostorových omezení). * Etymologicky související. Anglický Wikislovník je konkurent. * Lexikografické diskuze v prostoru Wikislovník. Když jsou dobře vedené, mohou být obohacující; když je poškozují hlupáci, neschopáci, polovzdělanci, disruptéři, sabotéři a jiné závadné entity, méně tak. * Vzdělávací účinek historie revizí. Popperovský revizionismus. Lexikografové coby nikoli neomylní dědové vševědové, nýbrž coby někdo, kdo se dokáže učit ze svých chyb a dokáže diskuzí alespoň někdy dospět ke shodě na vhodné změně. * Zdroj hypotéz. Tedy zdroj tvrzení, která nelze přímočaře ověřit ve zdrojích, ale když si dá někdo hodně práce, třeba se mu podaří tvrzení potvrdit/koroborovat či vyvrátit. S tímto diferenciátorem je dlužno zacházet opatrně; neměl by sloužit jako záminka pro to, vkládat do slovníku jakoby pseudonáhodný šrot s tím, že on už to někdo později probere/protřídí (porovnej tristní výsledky v Malagasy Wiktionary vzniklé robotickým tranzitivním uzávěrem netranzitivní relace). * Vyhledávací funkce Wikislovníku jsou bohaté a prvotřídní, náskokové před většinou jazykových a slovníkových webů. Lze vyhledávat pouze v hlavách ("intitle:"), i dle přítomnosti v kategorii ("incategory:"), per default všude v hlavním jmenném prostoru. Lze vyhledávat prostě nebo pomocí regulárních výrazů (užijí se obalovací lomítka). Lze vyhledávat v zdrojvém kódu ("insource:"). A každé další zlepšení vyhledávací funkce MediaWiki se promítne i do Wikislovníku. * Lze stáhnout ''dump'' (obsah celého Wikislovníku v jednom souboru) a ten dále strojově zpracovat. Čili kdyby například ten druh vyhledávání, který je k dispozici online, nestačil, lze si pořídit vlastní v Pythonu (nebo i v Perlu, když to musí být). To je řada úkonů navíc, ale pakliže má někdo dostatečnou motivaci je podniknout, brána je otevřená. Související je otázka po věcech, které naopak nejsou unikátní diferenciátor českého Wikislovníku: * Ohýbání pro češtinu: to je na jeden klik vedle v IJP i LSSČ. Sice IJP nemá ohýbání přídavných jmen, ale to je velmi pravidelné (oproti podstatným jménům) a LSSČ ho má. * Ohýbací tabulka nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny. A info je na jeden klik vedle. * Výslovnost nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny (formát je IPA). A info je na jeden klik vedle. * Dělení -||-. Související jsou různé náhledy na různé přispěvatele do Wikislovníku: * Neplacený dobrovolník neziskové organizace vytvářející užitečný artefakt pod svobodnou/open source licencí. Dokud neexistuje v něčem podobný alternativní slovníkový projekt otevřený dobrovolníkům, užívající třeba více konzervativní způsob řízení projektu, kde ne každý může editovat, být drzý, nesmyslně/nezpůsobile argumentovat, narušovat, lhát a vůbec si dovolovat, není konkurence a nejspíš nezbývá, než se spokojit s Wikislovníkem, kde každé íčko, čéčko, déčko, háčko, elko, enko, péčko aj. může editovat. * Někdo, kdo se nudí a zevluje, planě diskutuje (ne všechny diskuze jsou plané, naopak), aj. Viz též: * [[WS:Statistika]], např. "přes 1 500 000 návštěv měsíčně kolem května 2023" r8byvakl4wwh33t5yt3fg5b5402cj8y 1387446 1387429 2026-05-22T09:33:47Z Dan Polansky 367 1387446 wikitext text/x-wiki Toto či něco podobného jsem beztak už někde psal. V anglickém Wikislovníku snad na podobné téma mám podstránku, s tím, že je to analýza užitečnosti anglického Wikislovníku. Na internetu je řada dobrých a spolehlivých online zdrojů, včetně slovníků. Například Lingea má online jak český definiční slovník tak řadu překladových slovníků mezi češtinou a dalšími jazyky. Otázka je, jakou cenu má vytvářet český Wikislovník (a Wikislovníky vůbec), když informace je beztak lépe pokrytá ve spolehlivých zdrojích, ze kterých obvykle vychází. Nacházím následující unikátní diferenciátory (''unique differentiators'') českého Wikislovníku, které jiné zdroj nevedou/neposkytují: * Etymologie. České zdroje online etymologie nevedou. Na druhé straně lze etymologie cizích slov získat např. z anglických etymologií. A též z anglického Wikislovníku. Rejzek 2001 a pozdější není online. * Synonyma. Český Wikislovník má obecně bohatší informaci v tomto směru než jiné slovníky, přijde mi. Anglický Wikislovník je ostrá konkurence. * Významově související. Pro češtinu něco takového vede Klégr 2007 (tezaurus), ale ten není online. * Český Wikislovník coby obdoba webu OneLook, čili výborné externí odkazy na jednom místě, spojené s daným heslem, vedoucím k údajům pro dané heslo (a nikoli pouze seznam slovníků bez odkazu na jednotlivé heslo). Pro češtinu to znamená nejen odkazy do českých slovníků, ale skrze klik do slovenského hesla i odkazy na vynikající Štúroslovníkoweb, který má i impresivní synonymické slovníky, kde řada slovenských synonym odhaluje podobné české slovo (a tedy do jisté míry slouží jako český synonymní slovník). A to dává důvod nazakládat i slovenštinu, byť by i pouze triviálně překladově. * Informace integrovaně na jednom místě. Tedy je pro české slovo vedena nejen např. definice nýbrž i překlady do angličtiny a němčiny. Anglický Wikislovník je v tomto však konkurent. Na druhé straně definuje anglicky, nikoli česky. * Dodatečná informace a diskuze na diskuzních stránkách hesel (rád říkám mluvních). Nevím o jiném zdroji, který by toto poskytoval. Kdokoli může na diskuzní stránce upozornit na chybu či pochybnost a to i bez přihlášení. Prvotřídní fíčura. V českém Wikislovníku vhodné i pro české rodilé mluvčí, kteří neumí či nechtějí diskutovat anglicky či německy. * Dokumentace hraničně doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Například (byť slovenské) [[ubytko]] je hraničně doloženo v ČNK, ale ve (vynikajícím) slovníkovém portálu od kolegy Štúra (taky se tak trochu věnuje lingvistice; inspirace Holzmannem) nenacházím; since nacházím ve slovníku Čeština 2.0, ale tam se vyskytuje kdejaký neužívaný výmysl. V online slovnících není např. české [[Valmez]] a [[Valmezák]]. * Dokumentace dobře (nikoli hraničně) doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Příklady: [[apropó]], [[mulláh]]. * Dokumentace českých slov chybějících v IJP, i když jsou v PSJČ či SSJČ. Například slovo [[fýrer]] je sice v SSJČ, ale není v IJP; kdo by užil IJP jako centrální server české lexikografie ho nenajde. Sice obecně IJP vede SSJČ, ale v případě slova "fýrer" ho nevede (proč už). Řada zajímavých slov je pouze v PSJČ a nikoli v IJP, proč už. * Dokumentace anglických slov chybějících v LPS, např. [[suboptimal]]. * Hesla českého Wikislovníku jsou na jedno kliknutí vedle anglického a německého Wikislovníku. Tedy co nenajde čtenář v českém Wikislovníku, třeba najde tam. Obecně platí i pro Wikislovníky jiných jazyků; vypíchl jsem dva velké a kulturně blízké. * Kolokace. Obsáhlý český kolokační slovník online neznám. V tom směru sice účinkují SSJČ a další, nicméně jejich kolokační seznamy jsou kratší než by bylo ideální (pracovali za papírově prostorových omezení). * Etymologicky související. Anglický Wikislovník je konkurent. * Lexikografické diskuze v prostoru Wikislovník. Když jsou dobře vedené, mohou být obohacující; když je poškozují hlupáci, neschopáci, polovzdělanci, disruptéři, sabotéři a jiné závadné entity, méně tak. * Vzdělávací účinek historie revizí. Popperovský revizionismus. Lexikografové coby nikoli neomylní dědové vševědové, nýbrž coby někdo, kdo se dokáže učit ze svých chyb a dokáže diskuzí alespoň někdy dospět ke shodě na vhodné změně. * Zdroj hypotéz. Tedy zdroj tvrzení, která nelze přímočaře ověřit ve zdrojích, ale když si dá někdo hodně práce, třeba se mu podaří tvrzení potvrdit/koroborovat či vyvrátit. S tímto diferenciátorem je dlužno zacházet opatrně; neměl by sloužit jako záminka pro to, vkládat do slovníku jakoby pseudonáhodný šrot s tím, že on už to někdo později probere/protřídí (porovnej tristní výsledky v Malagasy Wiktionary vzniklé robotickým tranzitivním uzávěrem netranzitivní relace). * Vyhledávací funkce Wikislovníku jsou bohaté a prvotřídní, náskokové před většinou jazykových a slovníkových webů. Lze vyhledávat pouze v hlavách ("intitle:"), i dle přítomnosti v kategorii ("incategory:"), per default všude v hlavním jmenném prostoru. Lze vyhledávat prostě nebo pomocí regulárních výrazů (užijí se obalovací lomítka). Lze vyhledávat v zdrojvém kódu ("insource:"). A každé další zlepšení vyhledávací funkce MediaWiki se promítne i do Wikislovníku. * Lze stáhnout ''dump'' (obsah celého Wikislovníku v jednom souboru) a ten dále strojově zpracovat. Čili kdyby například ten druh vyhledávání, který je k dispozici online, nestačil, lze si pořídit vlastní v Pythonu (nebo i v Perlu, když to musí být). To je řada úkonů navíc, ale pakliže má někdo dostatečnou motivaci je podniknout, brána je otevřená. Související je otázka po věcech, které naopak nejsou unikátní diferenciátor českého Wikislovníku: * Ohýbání pro češtinu: to je na jeden klik vedle v IJP i LSSČ. Sice IJP nemá ohýbání přídavných jmen, ale to je velmi pravidelné (oproti podstatným jménům) a LSSČ ho má. * Ohýbací tabulka nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny. A info je na jeden klik vedle. * Výslovnost nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny (formát je IPA). A info je na jeden klik vedle. * Dělení -||-. Související jsou různé náhledy na různé přispěvatele do Wikislovníku: * Neplacený dobrovolník neziskové organizace vytvářející užitečný artefakt pod svobodnou/open source licencí. Dokud neexistuje v něčem podobný alternativní slovníkový projekt otevřený dobrovolníkům, užívající třeba více konzervativní způsob řízení projektu, kde ne každý může editovat, být drzý, nesmyslně/nezpůsobile argumentovat, narušovat, lhát a vůbec si dovolovat, není konkurence a nejspíš nezbývá, než se spokojit s Wikislovníkem, kde každé íčko, čéčko, déčko, háčko, elko, enko, péčko aj. může editovat. * Někdo, kdo se nudí a zevluje, planě diskutuje (ne všechny diskuze jsou plané, naopak), aj. K dodělání: * Nějak inkorporovat toto: https://kizi.vse.cz/wp-content/uploads/seminar/1291/Extrakce-informaci-z-ceskeho-Wikislovniku.pdf Viz též: * [[WS:Statistika]], např. "přes 1 500 000 návštěv měsíčně kolem května 2023" ek49g6aohyt4w4nflpj7iz0mp12jf8z 1387447 1387446 2026-05-22T09:35:55Z Dan Polansky 367 1387447 wikitext text/x-wiki Toto či něco podobného jsem beztak už někde psal. V anglickém Wikislovníku snad na podobné téma mám podstránku, s tím, že je to analýza užitečnosti anglického Wikislovníku. Na internetu je řada dobrých a spolehlivých online zdrojů, včetně slovníků. Například Lingea má online jak český definiční slovník tak řadu překladových slovníků mezi češtinou a dalšími jazyky. Otázka je, jakou cenu má vytvářet český Wikislovník (a Wikislovníky vůbec), když informace je beztak lépe pokrytá ve spolehlivých zdrojích, ze kterých obvykle vychází. Nacházím následující unikátní diferenciátory (''unique differentiators'') českého Wikislovníku, které jiné zdroj nevedou/neposkytují: * Etymologie. České zdroje online etymologie nevedou. Na druhé straně lze etymologie cizích slov získat např. z anglických etymologií. A též z anglického Wikislovníku. Rejzek 2001 a pozdější není online. * Synonyma. Český Wikislovník má obecně bohatší informaci v tomto směru než jiné slovníky, přijde mi. Anglický Wikislovník je ostrá konkurence. * Významově související. Pro češtinu něco takového vede Klégr 2007 (tezaurus), ale ten není online. * Český Wikislovník coby obdoba webu OneLook, čili výborné externí odkazy na jednom místě, spojené s daným heslem, vedoucím k údajům pro dané heslo (a nikoli pouze seznam slovníků bez odkazu na jednotlivé heslo). Pro češtinu to znamená nejen odkazy do českých slovníků, ale skrze klik do slovenského hesla i odkazy na vynikající Štúroslovníkoweb, který má i impresivní synonymické slovníky, kde řada slovenských synonym odhaluje podobné české slovo (a tedy do jisté míry slouží jako český synonymní slovník). A to dává důvod nazakládat i slovenštinu, byť by i pouze triviálně překladově. * Informace integrovaně na jednom místě. Tedy je pro české slovo vedena nejen např. definice nýbrž i překlady do angličtiny a němčiny. Anglický Wikislovník je v tomto však konkurent. Na druhé straně definuje anglicky, nikoli česky. * Dodatečná informace a diskuze na diskuzních stránkách hesel (rád říkám mluvních). Nevím o jiném zdroji, který by toto poskytoval. Kdokoli může na diskuzní stránce upozornit na chybu či pochybnost a to i bez přihlášení. Prvotřídní fíčura. V českém Wikislovníku vhodné i pro české rodilé mluvčí, kteří neumí či nechtějí diskutovat anglicky či německy. * Dokumentace hraničně doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Například (byť slovenské) [[ubytko]] je hraničně doloženo v ČNK, ale ve (vynikajícím) slovníkovém portálu od kolegy Štúra (taky se tak trochu věnuje lingvistice; inspirace Holzmannem) nenacházím; since nacházím ve slovníku Čeština 2.0, ale tam se vyskytuje kdejaký neužívaný výmysl. V online slovnících není např. české [[Valmez]] a [[Valmezák]]. * Dokumentace dobře (nikoli hraničně) doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Příklady: [[apropó]], [[mulláh]]. * Dokumentace českých slov chybějících v IJP, i když jsou v PSJČ či SSJČ. Například slovo [[fýrer]] je sice v SSJČ, ale není v IJP; kdo by užil IJP jako centrální server české lexikografie ho nenajde. Sice obecně IJP vede SSJČ, ale v případě slova "fýrer" ho nevede (proč už). Řada zajímavých slov je pouze v PSJČ a nikoli v IJP, proč už. * Dokumentace anglických slov chybějících v LPS, např. [[suboptimal]]. * Hesla českého Wikislovníku jsou na jedno kliknutí vedle anglického a německého Wikislovníku. Tedy co nenajde čtenář v českém Wikislovníku, třeba najde tam. Obecně platí i pro Wikislovníky jiných jazyků; vypíchl jsem dva velké a kulturně blízké. * Kolokace. Obsáhlý český kolokační slovník online neznám. V tom směru sice účinkují SSJČ a další, nicméně jejich kolokační seznamy jsou kratší než by bylo ideální (pracovali za papírově prostorových omezení). * Etymologicky související. Anglický Wikislovník je konkurent. * Lexikografické diskuze v prostoru Wikislovník. Když jsou dobře vedené, mohou být obohacující; když je poškozují hlupáci, neschopáci, polovzdělanci, disruptéři, sabotéři a jiné závadné entity, méně tak. * Vzdělávací účinek historie revizí. Popperovský revizionismus. Lexikografové coby nikoli neomylní dědové vševědové, nýbrž coby někdo, kdo se dokáže učit ze svých chyb a dokáže diskuzí alespoň někdy dospět ke shodě na vhodné změně. * Zdroj hypotéz. Tedy zdroj tvrzení, která nelze přímočaře ověřit ve zdrojích, ale když si dá někdo hodně práce, třeba se mu podaří tvrzení potvrdit/koroborovat či vyvrátit. S tímto diferenciátorem je dlužno zacházet opatrně; neměl by sloužit jako záminka pro to, vkládat do slovníku jakoby pseudonáhodný šrot s tím, že on už to někdo později probere/protřídí (porovnej tristní výsledky v Malagasy Wiktionary vzniklé robotickým tranzitivním uzávěrem netranzitivní relace). * Vyhledávací funkce Wikislovníku jsou bohaté a prvotřídní, náskokové před většinou jazykových a slovníkových webů. Lze vyhledávat pouze v hlavách ("intitle:"), i dle přítomnosti v kategorii ("incategory:"), per default všude v hlavním jmenném prostoru. Lze vyhledávat prostě nebo pomocí regulárních výrazů (užijí se obalovací lomítka). Lze vyhledávat v zdrojvém kódu ("insource:"). A každé další zlepšení vyhledávací funkce MediaWiki se promítne i do Wikislovníku. * Lze stáhnout ''dump'' (obsah celého Wikislovníku v jednom souboru) a ten dále strojově zpracovat. Čili kdyby například ten druh vyhledávání, který je k dispozici online, nestačil, lze si pořídit vlastní v Pythonu (nebo i v Perlu, když to musí být). To je řada úkonů navíc, ale pakliže má někdo dostatečnou motivaci je podniknout, brána je otevřená. (Dumpy pro český Wikislovník jsou zde: https://dumps.wikimedia.org/cswiktionary/.) Související je otázka po věcech, které naopak nejsou unikátní diferenciátor českého Wikislovníku: * Ohýbání pro češtinu: to je na jeden klik vedle v IJP i LSSČ. Sice IJP nemá ohýbání přídavných jmen, ale to je velmi pravidelné (oproti podstatným jménům) a LSSČ ho má. * Ohýbací tabulka nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny. A info je na jeden klik vedle. * Výslovnost nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny (formát je IPA). A info je na jeden klik vedle. * Dělení -||-. Související jsou různé náhledy na různé přispěvatele do Wikislovníku: * Neplacený dobrovolník neziskové organizace vytvářející užitečný artefakt pod svobodnou/open source licencí. Dokud neexistuje v něčem podobný alternativní slovníkový projekt otevřený dobrovolníkům, užívající třeba více konzervativní způsob řízení projektu, kde ne každý může editovat, být drzý, nesmyslně/nezpůsobile argumentovat, narušovat, lhát a vůbec si dovolovat, není konkurence a nejspíš nezbývá, než se spokojit s Wikislovníkem, kde každé íčko, čéčko, déčko, háčko, elko, enko, péčko aj. může editovat. * Někdo, kdo se nudí a zevluje, planě diskutuje (ne všechny diskuze jsou plané, naopak), aj. K dodělání: * Nějak inkorporovat toto: https://kizi.vse.cz/wp-content/uploads/seminar/1291/Extrakce-informaci-z-ceskeho-Wikislovniku.pdf Viz též: * [[WS:Statistika]], např. "přes 1 500 000 návštěv měsíčně kolem května 2023" 311woyyn9vmz7lu8lcxqq98o8mdkanp 1387448 1387447 2026-05-22T09:38:35Z Dan Polansky 367 1387448 wikitext text/x-wiki Toto či něco podobného jsem beztak už někde psal. V anglickém Wikislovníku snad na podobné téma mám podstránku, s tím, že je to analýza užitečnosti anglického Wikislovníku. Na internetu je řada dobrých a spolehlivých online zdrojů, včetně slovníků. Například Lingea má online jak český definiční slovník tak řadu překladových slovníků mezi češtinou a dalšími jazyky. Otázka je, jakou cenu má vytvářet český Wikislovník (a Wikislovníky vůbec), když informace je beztak lépe pokrytá ve spolehlivých zdrojích, ze kterých obvykle vychází. Nacházím následující unikátní diferenciátory (''unique differentiators'') českého Wikislovníku, které jiné zdroj nevedou/neposkytují: * Etymologie. České zdroje online etymologie nevedou. Na druhé straně lze etymologie cizích slov získat např. z anglických etymologií. A též z anglického Wikislovníku. Rejzek 2001 a pozdější není online. * Synonyma. Český Wikislovník má obecně bohatší informaci v tomto směru než jiné slovníky, přijde mi. Anglický Wikislovník je ostrá konkurence. * Významově související. Pro češtinu něco takového vede Klégr 2007 (tezaurus), ale ten není online. * Český Wikislovník coby obdoba webu OneLook, čili výborné externí odkazy na jednom místě, spojené s daným heslem, vedoucím k údajům pro dané heslo (a nikoli pouze seznam slovníků bez odkazu na jednotlivé heslo). Pro češtinu to znamená nejen odkazy do českých slovníků, ale skrze klik do slovenského hesla i odkazy na vynikající Štúroslovníkoweb, který má i impresivní synonymické slovníky, kde řada slovenských synonym odhaluje podobné české slovo (a tedy do jisté míry slouží jako český synonymní slovník). A to dává důvod nazakládat i slovenštinu, byť by i pouze triviálně překladově. * Informace integrovaně na jednom místě. Tedy je pro české slovo vedena nejen např. definice nýbrž i překlady do angličtiny a němčiny. Anglický Wikislovník je v tomto však konkurent. Na druhé straně definuje anglicky, nikoli česky. * Dodatečná informace a diskuze na diskuzních stránkách hesel (rád říkám mluvních). Nevím o jiném zdroji, který by toto poskytoval. Kdokoli může na diskuzní stránce upozornit na chybu či pochybnost a to i bez přihlášení. Prvotřídní fíčura. V českém Wikislovníku vhodné i pro české rodilé mluvčí, kteří neumí či nechtějí diskutovat anglicky či německy. * Dokumentace hraničně doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Například (byť slovenské) [[ubytko]] je hraničně doloženo v ČNK, ale ve (vynikajícím) slovníkovém portálu od kolegy Štúra (taky se tak trochu věnuje lingvistice; inspirace Holzmannem) nenacházím; since nacházím ve slovníku Čeština 2.0, ale tam se vyskytuje kdejaký neužívaný výmysl. V online slovnících není např. české [[Valmez]] a [[Valmezák]]. * Dokumentace dobře (nikoli hraničně) doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Příklady: [[apropó]], [[mulláh]]. * Dokumentace českých slov chybějících v IJP, i když jsou v PSJČ či SSJČ. Například slovo [[fýrer]] je sice v SSJČ, ale není v IJP; kdo by užil IJP jako centrální server české lexikografie ho nenajde. Sice obecně IJP vede SSJČ, ale v případě slova "fýrer" ho nevede (proč už). Řada zajímavých slov je pouze v PSJČ a nikoli v IJP, proč už. * Dokumentace anglických slov chybějících v LPS, např. [[suboptimal]]. * Hesla českého Wikislovníku jsou na jedno kliknutí vedle anglického a německého Wikislovníku. Tedy co nenajde čtenář v českém Wikislovníku, třeba najde tam. Obecně platí i pro Wikislovníky jiných jazyků; vypíchl jsem dva velké a kulturně blízké. * Kolokace. Obsáhlý český kolokační slovník online neznám. V tom směru sice účinkují SSJČ a další, nicméně jejich kolokační seznamy jsou kratší než by bylo ideální (pracovali za papírově prostorových omezení). * Etymologicky související. Anglický Wikislovník je konkurent. * Lexikografické diskuze v prostoru Wikislovník. Když jsou dobře vedené, mohou být obohacující; když je poškozují hlupáci, neschopáci, polovzdělanci, disruptéři, sabotéři a jiné závadné entity, méně tak. * Vzdělávací účinek historie revizí. Popperovský revizionismus. Lexikografové coby nikoli neomylní dědové vševědové, nýbrž coby někdo, kdo se dokáže učit ze svých chyb a dokáže diskuzí alespoň někdy dospět ke shodě na vhodné změně. * Zdroj hypotéz. Tedy zdroj tvrzení, která nelze přímočaře ověřit ve zdrojích, ale když si dá někdo hodně práce, třeba se mu podaří tvrzení potvrdit/koroborovat či vyvrátit. S tímto diferenciátorem je dlužno zacházet opatrně; neměl by sloužit jako záminka pro to, vkládat do slovníku jakoby pseudonáhodný šrot s tím, že on už to někdo později probere/protřídí (porovnej tristní výsledky v Malagasy Wiktionary vzniklé robotickým tranzitivním uzávěrem netranzitivní relace). * Vyhledávací funkce Wikislovníku jsou bohaté a prvotřídní, náskokové před většinou jazykových a slovníkových webů. Lze vyhledávat pouze v hlavách ("intitle:"), i dle přítomnosti v kategorii ("incategory:"), per default všude v hlavním jmenném prostoru. Lze vyhledávat prostě nebo pomocí regulárních výrazů (užijí se obalovací lomítka). Lze vyhledávat v zdrojvém kódu ("insource:"). A každé další zlepšení vyhledávací funkce MediaWiki se promítne i do Wikislovníku. * Lze stáhnout ''dump'' (obsah celého Wikislovníku v jednom souboru) a ten dále strojově zpracovat. Čili kdyby například ten druh vyhledávání, který je k dispozici online, nestačil, lze si pořídit vlastní v Pythonu (nebo i v Perlu, když to musí být). To je řada úkonů navíc, ale pakliže má někdo dostatečnou motivaci je podniknout, brána je otevřená. (Dumpy pro český Wikislovník jsou zde: https://dumps.wikimedia.org/cswiktionary/; např. cswiktionary-20260501-pages-articles-multistream.xml.bz2 má 53 MB.) Související je otázka po věcech, které naopak nejsou unikátní diferenciátor českého Wikislovníku: * Ohýbání pro češtinu: to je na jeden klik vedle v IJP i LSSČ. Sice IJP nemá ohýbání přídavných jmen, ale to je velmi pravidelné (oproti podstatným jménům) a LSSČ ho má. * Ohýbací tabulka nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny. A info je na jeden klik vedle. * Výslovnost nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny (formát je IPA). A info je na jeden klik vedle. * Dělení -||-. Související jsou různé náhledy na různé přispěvatele do Wikislovníku: * Neplacený dobrovolník neziskové organizace vytvářející užitečný artefakt pod svobodnou/open source licencí. Dokud neexistuje v něčem podobný alternativní slovníkový projekt otevřený dobrovolníkům, užívající třeba více konzervativní způsob řízení projektu, kde ne každý může editovat, být drzý, nesmyslně/nezpůsobile argumentovat, narušovat, lhát a vůbec si dovolovat, není konkurence a nejspíš nezbývá, než se spokojit s Wikislovníkem, kde každé íčko, čéčko, déčko, háčko, elko, enko, péčko aj. může editovat. * Někdo, kdo se nudí a zevluje, planě diskutuje (ne všechny diskuze jsou plané, naopak), aj. K dodělání: * Nějak inkorporovat toto: https://kizi.vse.cz/wp-content/uploads/seminar/1291/Extrakce-informaci-z-ceskeho-Wikislovniku.pdf Viz též: * [[WS:Statistika]], např. "přes 1 500 000 návštěv měsíčně kolem května 2023" o632y3kq5ony7r27d74r10d14o5mose 1387454 1387448 2026-05-22T11:46:44Z Dan Polansky 367 1387454 wikitext text/x-wiki Toto či něco podobného jsem beztak už někde psal. V anglickém Wikislovníku snad na podobné téma mám podstránku, s tím, že je to analýza užitečnosti anglického Wikislovníku. Na internetu je řada dobrých a spolehlivých online zdrojů, včetně slovníků. Například Lingea má online jak český definiční slovník tak řadu překladových slovníků mezi češtinou a dalšími jazyky. Otázka je, jakou cenu má vytvářet český Wikislovník (a Wikislovníky vůbec), když informace je beztak lépe pokrytá ve spolehlivých zdrojích, ze kterých obvykle vychází. Nacházím následující unikátní diferenciátory (''unique differentiators'') českého Wikislovníku, které jiné zdroj nevedou/neposkytují: * Etymologie. České zdroje online etymologie nevedou. Na druhé straně lze etymologie cizích slov získat např. z anglických etymologií. A též z anglického Wikislovníku. Rejzek 2001 a pozdější není online. * Synonyma. Český Wikislovník má obecně bohatší informaci v tomto směru než jiné slovníky, přijde mi. Anglický Wikislovník je ostrá konkurence. * Významově související. Pro češtinu něco takového vede Klégr 2007 (tezaurus), ale ten není online. * Český Wikislovník coby obdoba webu OneLook, čili výborné externí odkazy na jednom místě, spojené s daným heslem, vedoucím k údajům pro dané heslo (a nikoli pouze seznam slovníků bez odkazu na jednotlivé heslo). Pro češtinu to znamená nejen odkazy do českých slovníků, ale skrze klik do slovenského hesla i odkazy na vynikající Štúroslovníkoweb, který má i impresivní synonymické slovníky, kde řada slovenských synonym odhaluje podobné české slovo (a tedy do jisté míry slouží jako český synonymní slovník). A to dává důvod nazakládat i slovenštinu, byť by i pouze triviálně překladově. * Informace integrovaně na jednom místě. Tedy je pro české slovo vedena nejen např. definice nýbrž i překlady do angličtiny a němčiny. Anglický Wikislovník je v tomto však konkurent. Na druhé straně definuje anglicky, nikoli česky. * Dodatečná informace a diskuze na diskuzních stránkách hesel (rád říkám mluvních). Nevím o jiném zdroji, který by toto poskytoval. Kdokoli může na diskuzní stránce upozornit na chybu či pochybnost a to i bez přihlášení. Prvotřídní fíčura. V českém Wikislovníku vhodné i pro české rodilé mluvčí, kteří neumí či nechtějí diskutovat anglicky či německy. * Dokumentace hraničně doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Například (byť slovenské) [[ubytko]] je hraničně doloženo v ČNK, ale ve (vynikajícím) slovníkovém portálu od kolegy Štúra (taky se tak trochu věnuje lingvistice; inspirace Holzmannem) nenacházím; since nacházím ve slovníku Čeština 2.0, ale tam se vyskytuje kdejaký neužívaný výmysl. V online slovnících není např. české [[Valmez]] a [[Valmezák]]. * Dokumentace dobře (nikoli hraničně) doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Příklady: [[apropó]], [[mulláh]]. * Dokumentace českých slov chybějících v IJP, i když jsou v PSJČ či SSJČ. Například slovo [[fýrer]] je sice v SSJČ, ale není v IJP; kdo by užil IJP jako centrální server české lexikografie ho nenajde. Sice obecně IJP vede SSJČ, ale v případě slova "fýrer" ho nevede (proč už). Řada zajímavých slov je pouze v PSJČ a nikoli v IJP, proč už. * Dokumentace anglických slov chybějících v LPS, např. [[suboptimal]]. * Hesla českého Wikislovníku jsou na jedno kliknutí vedle anglického a německého Wikislovníku. Tedy co nenajde čtenář v českém Wikislovníku, třeba najde tam. Obecně platí i pro Wikislovníky jiných jazyků; vypíchl jsem dva velké a kulturně blízké. * Kolokace. Obsáhlý český kolokační slovník online neznám. V tom směru sice účinkují SSJČ a další, nicméně jejich kolokační seznamy jsou kratší než by bylo ideální (pracovali za papírově prostorových omezení). * Etymologicky související. Anglický Wikislovník je konkurent. * Lexikografické diskuze v prostoru Wikislovník. Když jsou dobře vedené, mohou být obohacující; když je poškozují hlupáci, neschopáci, polovzdělanci, disruptéři, sabotéři a jiné závadné entity, méně tak. * Vzdělávací účinek historie revizí. Popperovský revizionismus. Lexikografové coby nikoli neomylní dědové vševědové, nýbrž coby někdo, kdo se dokáže učit ze svých chyb a dokáže diskuzí alespoň někdy dospět ke shodě na vhodné změně. * Zdroj hypotéz. Tedy zdroj tvrzení, která nelze přímočaře ověřit ve zdrojích, ale když si dá někdo hodně práce, třeba se mu podaří tvrzení potvrdit/koroborovat či vyvrátit. S tímto diferenciátorem je dlužno zacházet opatrně; neměl by sloužit jako záminka pro to, vkládat do slovníku jakoby pseudonáhodný šrot s tím, že on už to někdo později probere/protřídí (porovnej tristní výsledky v Malagasy Wiktionary vzniklé robotickým tranzitivním uzávěrem netranzitivní relace). * Vyhledávací funkce Wikislovníku jsou bohaté a prvotřídní, náskokové před většinou jazykových a slovníkových webů. Lze vyhledávat pouze v hlavách ("intitle:"), i dle přítomnosti v kategorii ("incategory:"), per default všude v hlavním jmenném prostoru. Lze vyhledávat prostě nebo pomocí regulárních výrazů (užijí se obalovací lomítka). Lze vyhledávat v zdrojvém kódu ("insource:"). A každé další zlepšení vyhledávací funkce MediaWiki se promítne i do Wikislovníku. * Lze stáhnout ''dump'' (obsah celého Wikislovníku v jednom souboru) a ten dále strojově zpracovat. Čili kdyby například ten druh vyhledávání, který je k dispozici online, nestačil, lze si pořídit vlastní v Pythonu (nebo i v Perlu, když to musí být). To je řada úkonů navíc, ale pakliže má někdo dostatečnou motivaci je podniknout, brána je otevřená. (Dumpy pro český Wikislovník jsou zde: https://dumps.wikimedia.org/cswiktionary/; např. cswiktionary-20260501-pages-articles-multistream.xml.bz2 má 53 MB.) Související je otázka po věcech, které naopak nejsou unikátní diferenciátor českého Wikislovníku: * Ohýbání pro češtinu: to je na jeden klik vedle v IJP i LSSČ. Sice IJP nemá ohýbání přídavných jmen, ale to je velmi pravidelné (oproti podstatným jménům) a LSSČ ho má. * Ohýbací tabulka nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny. A info je na jeden klik vedle. * Výslovnost nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny (formát je IPA). A info je na jeden klik vedle. * Dělení -||-. Související jsou různé náhledy na různé přispěvatele do Wikislovníku: * Neplacený dobrovolník neziskové organizace vytvářející užitečný artefakt pod svobodnou/open source licencí. Dokud neexistuje v něčem podobný alternativní slovníkový projekt otevřený dobrovolníkům, užívající třeba více konzervativní způsob řízení projektu, kde ne každý může editovat, být drzý, nesmyslně/nezpůsobile argumentovat, narušovat, lhát a vůbec si dovolovat, není konkurence a nejspíš nezbývá, než se spokojit s Wikislovníkem, kde každé íčko, čéčko, déčko, háčko, elko, enko, péčko aj. může editovat. * Někdo, kdo se nudí a zevluje, planě diskutuje (ne všechny diskuze jsou plané, naopak), aj. Více k dumpu (lze později přesunout do dedikované stránky): * Př. z Unix/Linux/Windows GNUWin32, testováno pod Windows: grep -B8 "\(username.*Polansky\)" cswiktionary-20260401-pages-articles-multistream.xml | grep title | wc -l *: Vypíše počet založených stránek ve všech jmenných prostorech uživatele, v jehož jménu je řetězec "Polansky" (to jsem nyní pouze já, al emohlo by jich být více) * Př. -||-: grep -B8 "\(username.*Polansky\)" cswiktionary-20260401-pages-articles-multistream.xml | grep title > _.txt *: jako výše, ale místo počítání titulků stránek je vypíše so souboru (užívám "_.txt" konvenčně jako temp.) K dodělání: * Nějak inkorporovat toto: https://kizi.vse.cz/wp-content/uploads/seminar/1291/Extrakce-informaci-z-ceskeho-Wikislovniku.pdf Viz též: * [[WS:Statistika]], např. "přes 1 500 000 návštěv měsíčně kolem května 2023" nwir3zyorwmda3nz19otdqkl3s197s9 1387455 1387454 2026-05-22T11:48:01Z Dan Polansky 367 1387455 wikitext text/x-wiki Toto či něco podobného jsem beztak už někde psal. V anglickém Wikislovníku snad na podobné téma mám podstránku, s tím, že je to analýza užitečnosti anglického Wikislovníku. Na internetu je řada dobrých a spolehlivých online zdrojů, včetně slovníků. Například Lingea má online jak český definiční slovník tak řadu překladových slovníků mezi češtinou a dalšími jazyky. Otázka je, jakou cenu má vytvářet český Wikislovník (a Wikislovníky vůbec), když informace je beztak lépe pokrytá ve spolehlivých zdrojích, ze kterých obvykle vychází. Nacházím následující unikátní diferenciátory (''unique differentiators'') českého Wikislovníku, které jiné zdroj nevedou/neposkytují: * Etymologie. České zdroje online etymologie nevedou. Na druhé straně lze etymologie cizích slov získat např. z anglických etymologií. A též z anglického Wikislovníku. Rejzek 2001 a pozdější není online. * Synonyma. Český Wikislovník má obecně bohatší informaci v tomto směru než jiné slovníky, přijde mi. Anglický Wikislovník je ostrá konkurence. * Významově související. Pro češtinu něco takového vede Klégr 2007 (tezaurus), ale ten není online. * Český Wikislovník coby obdoba webu OneLook, čili výborné externí odkazy na jednom místě, spojené s daným heslem, vedoucím k údajům pro dané heslo (a nikoli pouze seznam slovníků bez odkazu na jednotlivé heslo). Pro češtinu to znamená nejen odkazy do českých slovníků, ale skrze klik do slovenského hesla i odkazy na vynikající Štúroslovníkoweb, který má i impresivní synonymické slovníky, kde řada slovenských synonym odhaluje podobné české slovo (a tedy do jisté míry slouží jako český synonymní slovník). A to dává důvod nazakládat i slovenštinu, byť by i pouze triviálně překladově. * Informace integrovaně na jednom místě. Tedy je pro české slovo vedena nejen např. definice nýbrž i překlady do angličtiny a němčiny. Anglický Wikislovník je v tomto však konkurent. Na druhé straně definuje anglicky, nikoli česky. * Dodatečná informace a diskuze na diskuzních stránkách hesel (rád říkám mluvních). Nevím o jiném zdroji, který by toto poskytoval. Kdokoli může na diskuzní stránce upozornit na chybu či pochybnost a to i bez přihlášení. Prvotřídní fíčura. V českém Wikislovníku vhodné i pro české rodilé mluvčí, kteří neumí či nechtějí diskutovat anglicky či německy. * Dokumentace hraničně doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Například (byť slovenské) [[ubytko]] je hraničně doloženo v ČNK, ale ve (vynikajícím) slovníkovém portálu od kolegy Štúra (taky se tak trochu věnuje lingvistice; inspirace Holzmannem) nenacházím; since nacházím ve slovníku Čeština 2.0, ale tam se vyskytuje kdejaký neužívaný výmysl. V online slovnících není např. české [[Valmez]] a [[Valmezák]]. * Dokumentace dobře (nikoli hraničně) doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Příklady: [[apropó]], [[mulláh]]. * Dokumentace českých slov chybějících v IJP, i když jsou v PSJČ či SSJČ. Například slovo [[fýrer]] je sice v SSJČ, ale není v IJP; kdo by užil IJP jako centrální server české lexikografie ho nenajde. Sice obecně IJP vede SSJČ, ale v případě slova "fýrer" ho nevede (proč už). Řada zajímavých slov je pouze v PSJČ a nikoli v IJP, proč už. * Dokumentace anglických slov chybějících v LPS, např. [[suboptimal]]. * Hesla českého Wikislovníku jsou na jedno kliknutí vedle anglického a německého Wikislovníku. Tedy co nenajde čtenář v českém Wikislovníku, třeba najde tam. Obecně platí i pro Wikislovníky jiných jazyků; vypíchl jsem dva velké a kulturně blízké. * Kolokace. Obsáhlý český kolokační slovník online neznám. V tom směru sice účinkují SSJČ a další, nicméně jejich kolokační seznamy jsou kratší než by bylo ideální (pracovali za papírově prostorových omezení). * Etymologicky související. Anglický Wikislovník je konkurent. * Lexikografické diskuze v prostoru Wikislovník. Když jsou dobře vedené, mohou být obohacující; když je poškozují hlupáci, neschopáci, polovzdělanci, disruptéři, sabotéři a jiné závadné entity, méně tak. * Vzdělávací účinek historie revizí. Popperovský revizionismus. Lexikografové coby nikoli neomylní dědové vševědové, nýbrž coby někdo, kdo se dokáže učit ze svých chyb a dokáže diskuzí alespoň někdy dospět ke shodě na vhodné změně. * Zdroj hypotéz. Tedy zdroj tvrzení, která nelze přímočaře ověřit ve zdrojích, ale když si dá někdo hodně práce, třeba se mu podaří tvrzení potvrdit/koroborovat či vyvrátit. S tímto diferenciátorem je dlužno zacházet opatrně; neměl by sloužit jako záminka pro to, vkládat do slovníku jakoby pseudonáhodný šrot s tím, že on už to někdo později probere/protřídí (porovnej tristní výsledky v Malagasy Wiktionary vzniklé robotickým tranzitivním uzávěrem netranzitivní relace). * Vyhledávací funkce Wikislovníku jsou bohaté a prvotřídní, náskokové před většinou jazykových a slovníkových webů. Lze vyhledávat pouze v hlavách ("intitle:"), i dle přítomnosti v kategorii ("incategory:"), per default všude v hlavním jmenném prostoru. Lze vyhledávat prostě nebo pomocí regulárních výrazů (užijí se obalovací lomítka). Lze vyhledávat v zdrojvém kódu ("insource:"). A každé další zlepšení vyhledávací funkce MediaWiki se promítne i do Wikislovníku. * Lze stáhnout ''dump'' (obsah celého Wikislovníku v jednom souboru) a ten dále strojově zpracovat. Čili kdyby například ten druh vyhledávání, který je k dispozici online, nestačil, lze si pořídit vlastní v Pythonu (nebo i v Perlu, když to musí být). To je řada úkonů navíc, ale pakliže má někdo dostatečnou motivaci je podniknout, brána je otevřená. (Dumpy pro český Wikislovník jsou zde: https://dumps.wikimedia.org/cswiktionary/; např. cswiktionary-20260501-pages-articles-multistream.xml.bz2 má 53 MB.) Související je otázka po věcech, které naopak nejsou unikátní diferenciátor českého Wikislovníku: * Ohýbání pro češtinu: to je na jeden klik vedle v IJP i LSSČ. Sice IJP nemá ohýbání přídavných jmen, ale to je velmi pravidelné (oproti podstatným jménům) a LSSČ ho má. * Ohýbací tabulka nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny. A info je na jeden klik vedle. * Výslovnost nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny (formát je IPA). A info je na jeden klik vedle. * Dělení -||-. Související jsou různé náhledy na různé přispěvatele do Wikislovníku: * Neplacený dobrovolník neziskové organizace vytvářející užitečný artefakt pod svobodnou/open source licencí. Dokud neexistuje v něčem podobný alternativní slovníkový projekt otevřený dobrovolníkům, užívající třeba více konzervativní způsob řízení projektu, kde ne každý může editovat, být drzý, nesmyslně/nezpůsobile argumentovat, narušovat, lhát a vůbec si dovolovat, není konkurence a nejspíš nezbývá, než se spokojit s Wikislovníkem, kde každé íčko, čéčko, déčko, háčko, elko, enko, péčko aj. může editovat. * Někdo, kdo se nudí a zevluje, planě diskutuje (ne všechny diskuze jsou plané, naopak), aj. Více k dumpu, což je docela hezké XML rozbalitelné pod Windows např. 7zipem (lze později přesunout do dedikované stránky): * Př. z Unix/Linux/Windows GNUWin32, testováno pod Windows: grep -B8 "\(username.*Polansky\)" cswiktionary-20260401-pages-articles-multistream.xml | grep title | wc -l *: Vypíše počet založených stránek ve všech jmenných prostorech uživatele, v jehož jménu je řetězec "Polansky" (to jsem nyní pouze já, al emohlo by jich být více) * Př. -||-: grep -B8 "\(username.*Polansky\)" cswiktionary-20260401-pages-articles-multistream.xml | grep title > _.txt *: Jako výše, ale místo počítání titulků stránek je vypíše so souboru (užívám "_.txt" konvenčně jako temp.) K dodělání: * Nějak inkorporovat toto: https://kizi.vse.cz/wp-content/uploads/seminar/1291/Extrakce-informaci-z-ceskeho-Wikislovniku.pdf Viz též: * [[WS:Statistika]], např. "přes 1 500 000 návštěv měsíčně kolem května 2023" 1u3ht98sqdozqxhx5m5rxc9l0uvcl4u 1387456 1387455 2026-05-22T11:48:38Z Dan Polansky 367 1387456 wikitext text/x-wiki Toto či něco podobného jsem beztak už někde psal. V anglickém Wikislovníku snad na podobné téma mám podstránku, s tím, že je to analýza užitečnosti anglického Wikislovníku. Na internetu je řada dobrých a spolehlivých online zdrojů, včetně slovníků. Například Lingea má online jak český definiční slovník tak řadu překladových slovníků mezi češtinou a dalšími jazyky. Otázka je, jakou cenu má vytvářet český Wikislovník (a Wikislovníky vůbec), když informace je beztak lépe pokrytá ve spolehlivých zdrojích, ze kterých obvykle vychází. Nacházím následující unikátní diferenciátory (''unique differentiators'') českého Wikislovníku, které jiné zdroj nevedou/neposkytují: * Etymologie. České zdroje online etymologie nevedou. Na druhé straně lze etymologie cizích slov získat např. z anglických etymologií. A též z anglického Wikislovníku. Rejzek 2001 a pozdější není online. * Synonyma. Český Wikislovník má obecně bohatší informaci v tomto směru než jiné slovníky, přijde mi. Anglický Wikislovník je ostrá konkurence. * Významově související. Pro češtinu něco takového vede Klégr 2007 (tezaurus), ale ten není online. * Český Wikislovník coby obdoba webu OneLook, čili výborné externí odkazy na jednom místě, spojené s daným heslem, vedoucím k údajům pro dané heslo (a nikoli pouze seznam slovníků bez odkazu na jednotlivé heslo). Pro češtinu to znamená nejen odkazy do českých slovníků, ale skrze klik do slovenského hesla i odkazy na vynikající Štúroslovníkoweb, který má i impresivní synonymické slovníky, kde řada slovenských synonym odhaluje podobné české slovo (a tedy do jisté míry slouží jako český synonymní slovník). A to dává důvod nazakládat i slovenštinu, byť by i pouze triviálně překladově. * Informace integrovaně na jednom místě. Tedy je pro české slovo vedena nejen např. definice nýbrž i překlady do angličtiny a němčiny. Anglický Wikislovník je v tomto však konkurent. Na druhé straně definuje anglicky, nikoli česky. * Dodatečná informace a diskuze na diskuzních stránkách hesel (rád říkám mluvních). Nevím o jiném zdroji, který by toto poskytoval. Kdokoli může na diskuzní stránce upozornit na chybu či pochybnost a to i bez přihlášení. Prvotřídní fíčura. V českém Wikislovníku vhodné i pro české rodilé mluvčí, kteří neumí či nechtějí diskutovat anglicky či německy. * Dokumentace hraničně doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Například (byť slovenské) [[ubytko]] je hraničně doloženo v ČNK, ale ve (vynikajícím) slovníkovém portálu od kolegy Štúra (taky se tak trochu věnuje lingvistice; inspirace Holzmannem) nenacházím; since nacházím ve slovníku Čeština 2.0, ale tam se vyskytuje kdejaký neužívaný výmysl. V online slovnících není např. české [[Valmez]] a [[Valmezák]]. * Dokumentace dobře (nikoli hraničně) doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Příklady: [[apropó]], [[mulláh]]. * Dokumentace českých slov chybějících v IJP, i když jsou v PSJČ či SSJČ. Například slovo [[fýrer]] je sice v SSJČ, ale není v IJP; kdo by užil IJP jako centrální server české lexikografie ho nenajde. Sice obecně IJP vede SSJČ, ale v případě slova "fýrer" ho nevede (proč už). Řada zajímavých slov je pouze v PSJČ a nikoli v IJP, proč už. * Dokumentace anglických slov chybějících v LPS, např. [[suboptimal]]. * Hesla českého Wikislovníku jsou na jedno kliknutí vedle anglického a německého Wikislovníku. Tedy co nenajde čtenář v českém Wikislovníku, třeba najde tam. Obecně platí i pro Wikislovníky jiných jazyků; vypíchl jsem dva velké a kulturně blízké. * Kolokace. Obsáhlý český kolokační slovník online neznám. V tom směru sice účinkují SSJČ a další, nicméně jejich kolokační seznamy jsou kratší než by bylo ideální (pracovali za papírově prostorových omezení). * Etymologicky související. Anglický Wikislovník je konkurent. * Lexikografické diskuze v prostoru Wikislovník. Když jsou dobře vedené, mohou být obohacující; když je poškozují hlupáci, neschopáci, polovzdělanci, disruptéři, sabotéři a jiné závadné entity, méně tak. * Vzdělávací účinek historie revizí. Popperovský revizionismus. Lexikografové coby nikoli neomylní dědové vševědové, nýbrž coby někdo, kdo se dokáže učit ze svých chyb a dokáže diskuzí alespoň někdy dospět ke shodě na vhodné změně. * Zdroj hypotéz. Tedy zdroj tvrzení, která nelze přímočaře ověřit ve zdrojích, ale když si dá někdo hodně práce, třeba se mu podaří tvrzení potvrdit/koroborovat či vyvrátit. S tímto diferenciátorem je dlužno zacházet opatrně; neměl by sloužit jako záminka pro to, vkládat do slovníku jakoby pseudonáhodný šrot s tím, že on už to někdo později probere/protřídí (porovnej tristní výsledky v Malagasy Wiktionary vzniklé robotickým tranzitivním uzávěrem netranzitivní relace). * Vyhledávací funkce Wikislovníku jsou bohaté a prvotřídní, náskokové před většinou jazykových a slovníkových webů. Lze vyhledávat pouze v hlavách ("intitle:"), i dle přítomnosti v kategorii ("incategory:"), per default všude v hlavním jmenném prostoru. Lze vyhledávat prostě nebo pomocí regulárních výrazů (užijí se obalovací lomítka). Lze vyhledávat v zdrojvém kódu ("insource:"). A každé další zlepšení vyhledávací funkce MediaWiki se promítne i do Wikislovníku. * Lze stáhnout ''dump'' (obsah celého Wikislovníku v jednom souboru) a ten dále strojově zpracovat. Čili kdyby například ten druh vyhledávání, který je k dispozici online, nestačil, lze si pořídit vlastní v Pythonu (nebo i v Perlu, když to musí být). To je řada úkonů navíc, ale pakliže má někdo dostatečnou motivaci je podniknout, brána je otevřená. (Dumpy pro český Wikislovník jsou zde: https://dumps.wikimedia.org/cswiktionary/; např. cswiktionary-20260501-pages-articles-multistream.xml.bz2 má 53 MB.) Související je otázka po věcech, které naopak nejsou unikátní diferenciátor českého Wikislovníku: * Ohýbání pro češtinu: to je na jeden klik vedle v IJP i LSSČ. Sice IJP nemá ohýbání přídavných jmen, ale to je velmi pravidelné (oproti podstatným jménům) a LSSČ ho má. * Ohýbací tabulka nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny. A info je na jeden klik vedle. * Výslovnost nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny (formát je IPA). A info je na jeden klik vedle. * Dělení -||-. Související jsou různé náhledy na různé přispěvatele do Wikislovníku: * Neplacený dobrovolník neziskové organizace vytvářející užitečný artefakt pod svobodnou/open source licencí. Dokud neexistuje v něčem podobný alternativní slovníkový projekt otevřený dobrovolníkům, užívající třeba více konzervativní způsob řízení projektu, kde ne každý může editovat, být drzý, nesmyslně/nezpůsobile argumentovat, narušovat, lhát a vůbec si dovolovat, není konkurence a nejspíš nezbývá, než se spokojit s Wikislovníkem, kde každé íčko, čéčko, déčko, háčko, elko, enko, péčko aj. může editovat. * Někdo, kdo se nudí a zevluje, planě diskutuje (ne všechny diskuze jsou plané, naopak), aj. Více k dumpu, což je docela hezké XML rozbalitelné pod Windows např. 7zipem (lze později přesunout do dedikované stránky): * Př. z Unix/Linux/Windows GNUWin32, testováno pod Windows: grep -B8 "username.*Polansky" cswiktionary-20260401-pages-articles-multistream.xml | grep title | wc -l *: Vypíše počet založených stránek ve všech jmenných prostorech uživatele, v jehož jménu je řetězec "Polansky" (to jsem nyní pouze já, al emohlo by jich být více) * Př. -||-: grep -B8 "username.*Polansky" cswiktionary-20260401-pages-articles-multistream.xml | grep title > _.txt *: Jako výše, ale místo počítání titulků stránek je vypíše so souboru (užívám "_.txt" konvenčně jako temp.) K dodělání: * Nějak inkorporovat toto: https://kizi.vse.cz/wp-content/uploads/seminar/1291/Extrakce-informaci-z-ceskeho-Wikislovniku.pdf Viz též: * [[WS:Statistika]], např. "přes 1 500 000 návštěv měsíčně kolem května 2023" e70fa1ljkgcves5864kw8mw3nmbqsnl 1387457 1387456 2026-05-22T11:51:05Z Dan Polansky 367 1387457 wikitext text/x-wiki Toto či něco podobného jsem beztak už někde psal. V anglickém Wikislovníku snad na podobné téma mám podstránku, s tím, že je to analýza užitečnosti anglického Wikislovníku. Na internetu je řada dobrých a spolehlivých online zdrojů, včetně slovníků. Například Lingea má online jak český definiční slovník tak řadu překladových slovníků mezi češtinou a dalšími jazyky. Otázka je, jakou cenu má vytvářet český Wikislovník (a Wikislovníky vůbec), když informace je beztak lépe pokrytá ve spolehlivých zdrojích, ze kterých obvykle vychází. Nacházím následující unikátní diferenciátory (''unique differentiators'') českého Wikislovníku, které jiné zdroj nevedou/neposkytují: * Etymologie. České zdroje online etymologie nevedou. Na druhé straně lze etymologie cizích slov získat např. z anglických etymologií. A též z anglického Wikislovníku. Rejzek 2001 a pozdější není online. * Synonyma. Český Wikislovník má obecně bohatší informaci v tomto směru než jiné slovníky, přijde mi. Anglický Wikislovník je ostrá konkurence. * Významově související. Pro češtinu něco takového vede Klégr 2007 (tezaurus), ale ten není online. * Český Wikislovník coby obdoba webu OneLook, čili výborné externí odkazy na jednom místě, spojené s daným heslem, vedoucím k údajům pro dané heslo (a nikoli pouze seznam slovníků bez odkazu na jednotlivé heslo). Pro češtinu to znamená nejen odkazy do českých slovníků, ale skrze klik do slovenského hesla i odkazy na vynikající Štúroslovníkoweb, který má i impresivní synonymické slovníky, kde řada slovenských synonym odhaluje podobné české slovo (a tedy do jisté míry slouží jako český synonymní slovník). A to dává důvod nazakládat i slovenštinu, byť by i pouze triviálně překladově. * Informace integrovaně na jednom místě. Tedy je pro české slovo vedena nejen např. definice nýbrž i překlady do angličtiny a němčiny. Anglický Wikislovník je v tomto však konkurent. Na druhé straně definuje anglicky, nikoli česky. * Dodatečná informace a diskuze na diskuzních stránkách hesel (rád říkám mluvních). Nevím o jiném zdroji, který by toto poskytoval. Kdokoli může na diskuzní stránce upozornit na chybu či pochybnost a to i bez přihlášení. Prvotřídní fíčura. V českém Wikislovníku vhodné i pro české rodilé mluvčí, kteří neumí či nechtějí diskutovat anglicky či německy. * Dokumentace hraničně doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Například (byť slovenské) [[ubytko]] je hraničně doloženo v ČNK, ale ve (vynikajícím) slovníkovém portálu od kolegy Štúra (taky se tak trochu věnuje lingvistice; inspirace Holzmannem) nenacházím; since nacházím ve slovníku Čeština 2.0, ale tam se vyskytuje kdejaký neužívaný výmysl. V online slovnících není např. české [[Valmez]] a [[Valmezák]]. * Dokumentace dobře (nikoli hraničně) doložených (českých) slov, která hlavní slovníky nevedou. Příklady: [[apropó]], [[mulláh]]. * Dokumentace českých slov chybějících v IJP, i když jsou v PSJČ či SSJČ. Například slovo [[fýrer]] je sice v SSJČ, ale není v IJP; kdo by užil IJP jako centrální server české lexikografie ho nenajde. Sice obecně IJP vede SSJČ, ale v případě slova "fýrer" ho nevede (proč už). Řada zajímavých slov je pouze v PSJČ a nikoli v IJP, proč už. * Dokumentace anglických slov chybějících v LPS, např. [[suboptimal]]. * Hesla českého Wikislovníku jsou na jedno kliknutí vedle anglického a německého Wikislovníku. Tedy co nenajde čtenář v českém Wikislovníku, třeba najde tam. Obecně platí i pro Wikislovníky jiných jazyků; vypíchl jsem dva velké a kulturně blízké. * Kolokace. Obsáhlý český kolokační slovník online neznám. V tom směru sice účinkují SSJČ a další, nicméně jejich kolokační seznamy jsou kratší než by bylo ideální (pracovali za papírově prostorových omezení). * Etymologicky související. Anglický Wikislovník je konkurent. * Lexikografické diskuze v prostoru Wikislovník. Když jsou dobře vedené, mohou být obohacující; když je poškozují hlupáci, neschopáci, polovzdělanci, disruptéři, sabotéři a jiné závadné entity, méně tak. * Vzdělávací účinek historie revizí. Popperovský revizionismus. Lexikografové coby nikoli neomylní dědové vševědové, nýbrž coby někdo, kdo se dokáže učit ze svých chyb a dokáže diskuzí alespoň někdy dospět ke shodě na vhodné změně. * Zdroj hypotéz. Tedy zdroj tvrzení, která nelze přímočaře ověřit ve zdrojích, ale když si dá někdo hodně práce, třeba se mu podaří tvrzení potvrdit/koroborovat či vyvrátit. S tímto diferenciátorem je dlužno zacházet opatrně; neměl by sloužit jako záminka pro to, vkládat do slovníku jakoby pseudonáhodný šrot s tím, že on už to někdo později probere/protřídí (porovnej tristní výsledky v Malagasy Wiktionary vzniklé robotickým tranzitivním uzávěrem netranzitivní relace). * Vyhledávací funkce Wikislovníku jsou bohaté a prvotřídní, náskokové před většinou jazykových a slovníkových webů. Lze vyhledávat pouze v hlavách ("intitle:"), i dle přítomnosti v kategorii ("incategory:"), per default všude v hlavním jmenném prostoru. Lze vyhledávat prostě nebo pomocí regulárních výrazů (užijí se obalovací lomítka). Lze vyhledávat v zdrojvém kódu ("insource:"). A každé další zlepšení vyhledávací funkce MediaWiki se promítne i do Wikislovníku. * Lze stáhnout ''dump'' (obsah celého Wikislovníku v jednom souboru) a ten dále strojově zpracovat. Čili kdyby například ten druh vyhledávání, který je k dispozici online, nestačil, lze si pořídit vlastní v Pythonu (nebo i v Perlu, když to musí být). To je řada úkonů navíc, ale pakliže má někdo dostatečnou motivaci je podniknout, brána je otevřená. (Dumpy pro český Wikislovník jsou zde: https://dumps.wikimedia.org/cswiktionary/; např. cswiktionary-20260501-pages-articles-multistream.xml.bz2 má 53 MB.) Související je otázka po věcech, které naopak nejsou unikátní diferenciátor českého Wikislovníku: * Ohýbání pro češtinu: to je na jeden klik vedle v IJP i LSSČ. Sice IJP nemá ohýbání přídavných jmen, ale to je velmi pravidelné (oproti podstatným jménům) a LSSČ ho má. * Ohýbací tabulka nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny. A info je na jeden klik vedle. * Výslovnost nějakého jazyka zkopírovaná z anglického Wikislovníku: není tu téměř žádná hodnota v překladu z angličtiny do češtiny (formát je IPA). A info je na jeden klik vedle. * Dělení -||-. Související jsou různé náhledy na různé přispěvatele do Wikislovníku: * Neplacený dobrovolník neziskové organizace vytvářející užitečný artefakt pod svobodnou/open source licencí. Dokud neexistuje v něčem podobný alternativní slovníkový projekt otevřený dobrovolníkům, užívající třeba více konzervativní způsob řízení projektu, kde ne každý může editovat, být drzý, nesmyslně/nezpůsobile argumentovat, narušovat, lhát a vůbec si dovolovat, není konkurence a nejspíš nezbývá, než se spokojit s Wikislovníkem, kde každé íčko, čéčko, déčko, háčko, elko, enko, péčko aj. může editovat. * Někdo, kdo se nudí a zevluje, planě diskutuje (ne všechny diskuze jsou plané, naopak), aj. Více k dumpu, což je docela hezké XML rozbalitelné pod Windows např. 7zipem (lze později přesunout do dedikované stránky): * Př. z Unix/Linux/Windows GNUWin32, testováno pod Windows: grep -B8 "username.*Polansky" cswiktionary-20260401-pages-articles-multistream.xml | grep title | wc -l *: Vypíše počet založených stránek ve všech jmenných prostorech uživatele, v jehož jménu je řetězec "Polansky" (to jsem nyní pouze já, al emohlo by jich být více) * Př. -||-: grep -B8 "username.*Polansky" cswiktionary-20260401-pages-articles-multistream.xml | grep title > _.txt *: Jako výše, ale místo počítání titulků stránek je vypíše so souboru obalené tagem (užívám "_.txt" konvenčně jako temp.). Obalení lze odhodit pomocí dodatečného sedu v "pipelině". Pak lze i řadit pomocí "sort", ale pozor, že je to nejspíš UTF-8. K dodělání: * Nějak inkorporovat toto: https://kizi.vse.cz/wp-content/uploads/seminar/1291/Extrakce-informaci-z-ceskeho-Wikislovniku.pdf Viz též: * [[WS:Statistika]], např. "přes 1 500 000 návštěv měsíčně kolem května 2023" hamex7ca0ymt8ryrnxij8wfzvr043xg 2 279643 1387436 1379475 2026-05-22T07:45:21Z Dan Polansky 367 1387436 wikitext text/x-wiki Zde budu sbírat chyby ve slovnících. I druzí mohou přidat položky, ale pod svým jménem, aby bylo patrné, co psal kdo. Dan Polansky: * Lingea: rozvodí: https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/rozvodí. Zmiňují povodí ale ne už úmoří. V české Wikipedii je stejná chyba a byla i v českém Wikislovníku, než jsem ji opravil. Chyba je i ve Wikidata:drainage basin, která je pro češtinu chybně mapována jako povodí. * Lingea kupodivu nemá stránku pro [[suboptimal]]. Zda je to chyba je připuštěno diskutabilní; je to nedostatek typu ''neúplnost''. * [https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ryz%C3%AD Lingea ryzí do angličtiny] vede různé překlady jako jeden význam. To není dobře. SSČ má pro ''ryzí'' významy tři a to mi přijde správnější/patřičnější; z hlavy vidím alespoň dva významy. Kusurija: * "Collins [[賛成]] chybně překládá jako [[sympathy]], zatímco jde o souhlas, odfajfkování, schválení, ano. Tedy ne kvůli nějakému souznění, ale prostě technicky." a289nj8uktkf3xr0sur1dt5fkf8c38v 1387438 1387436 2026-05-22T07:48:45Z Dan Polansky 367 1387438 wikitext text/x-wiki Zde budu sbírat chyby ve slovnících. I druzí mohou přidat položky, ale pod svým jménem, aby bylo patrné, co psal kdo. Dan Polansky: * Lingea: rozvodí: https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/rozvodí. Zmiňují povodí ale ne už úmoří. V české Wikipedii je stejná chyba a byla i v českém Wikislovníku, než jsem ji opravil. Chyba je i ve Wikidata:drainage basin, která je pro češtinu chybně mapována jako povodí. * Lingea kupodivu nemá stránku pro [[suboptimal]]. Zda je to chyba je připuštěno diskutabilní; je to nedostatek typu ''neúplnost''. * [https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ryz%C3%AD Lingea ryzí do angličtiny] vede různé překlady jako jeden význam. To není dobře. [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ryz%C3%AD SSČ má pro ''ryzí''] významy tři a to mi přijde správnější/patřičnější; z hlavy vidím alespoň dva významy. Kusurija: * "Collins [[賛成]] chybně překládá jako [[sympathy]], zatímco jde o souhlas, odfajfkování, schválení, ano. Tedy ne kvůli nějakému souznění, ale prostě technicky." sedx1oe8u72sxtbs4vbc5dqwm555lgp 1387439 1387438 2026-05-22T07:50:23Z Dan Polansky 367 1387439 wikitext text/x-wiki Zde budu sbírat chyby ve slovnících. I druzí mohou přidat položky, ale pod svým jménem, aby bylo patrné, co psal kdo. Dan Polansky: * [https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/rozvodí Lingea pro rozvodí] zmiňuje povodí ale ne už úmoří. V české Wikipedii je stejná chyba a byla i v českém Wikislovníku, než jsem ji opravil. Chyba je i ve Wikidata:drainage basin, která je pro češtinu chybně mapována jako povodí. Bylo by to v pořádku, kdyby česká terminologie mapovala ''povodí'' na ''drainage basin'' a etymologicky by to i dávalo smysl, ale dokud česká terminologie provádí bifurkaci na ''povodí'' (ale ale těmi vodami nemůže být moře) a ''úmoří'', nedá se nic dělat. * Lingea kupodivu nemá stránku pro [[suboptimal]]. Zda je to chyba je připuštěno diskutabilní; je to nedostatek typu ''neúplnost''. * [https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ryz%C3%AD Lingea ryzí do angličtiny] vede různé překlady jako jeden význam. To není dobře. [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ryz%C3%AD SSČ má pro ''ryzí''] významy tři a to mi přijde správnější/patřičnější; z hlavy vidím alespoň dva významy. Kusurija: * "Collins [[賛成]] chybně překládá jako [[sympathy]], zatímco jde o souhlas, odfajfkování, schválení, ano. Tedy ne kvůli nějakému souznění, ale prostě technicky." 0ppgrd69uifmsi9fjjlfp5505im3xhl 1387440 1387439 2026-05-22T07:50:49Z Dan Polansky 367 1387440 wikitext text/x-wiki Zde budu sbírat chyby ve slovnících. I druzí mohou přidat položky, ale pod svým jménem, aby bylo patrné, co psal kdo. Dan Polansky: * [https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/rozvodí Lingea pro rozvodí] zmiňuje povodí ale ne už úmoří. V české Wikipedii je stejná chyba a byla i v českém Wikislovníku, než jsem ji opravil. Chyba je i ve Wikidata:drainage basin, která je pro češtinu chybně mapována jako povodí. Bylo by to v pořádku, kdyby česká terminologie mapovala ''povodí'' na ''drainage basin'' a etymologicky by to i dávalo smysl, ale dokud česká terminologie provádí bifurkaci na ''povodí'' (ale těmi vodami nemůže být moře) a ''úmoří'', nedá se nic dělat. * Lingea kupodivu nemá stránku pro [[suboptimal]]. Zda je to chyba je připuštěno diskutabilní; je to nedostatek typu ''neúplnost''. * [https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/ryz%C3%AD Lingea ryzí do angličtiny] vede různé překlady jako jeden význam. To není dobře. [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ryz%C3%AD SSČ má pro ''ryzí''] významy tři a to mi přijde správnější/patřičnější; z hlavy vidím alespoň dva významy. Kusurija: * "Collins [[賛成]] chybně překládá jako [[sympathy]], zatímco jde o souhlas, odfajfkování, schválení, ano. Tedy ne kvůli nějakému souznění, ale prostě technicky." 0tm2fh6ap04cz8ij82qx5rmw40i1io4 2 279725 1387434 1387382 2026-05-22T07:39:30Z Dan Polansky 367 1387434 wikitext text/x-wiki Tato stránka umožňuje flagovat/označovat/trackovat problémy, aniž by to vedlo ihned k diskuzi. Anglicky by to byly ''problem reports''. Nebudu zde sledovat, že chybí celá hesla či celé jejich části/oddíly (výslovnost, etymologie, překlady, synonyma, aj.); k tomu existuje toto: [[:Šablona:Doplnit]]. Co budu sledovat jsou zejména problematické definice. Někdo by mohl argumentovat, že problémy se nemají označovat a mají se ihned opravit. Korporátní praxe ukazuje, že to obecně není dobrý plán. Proč je tomu tak snad naformuluji později. Jedna z výhod je, že jednou již opravený problém může někdo znovu pokazit, a seznam hlášených problémů umožňuje kdykoli znovu provést review a určit, zda jsou problémy opraveny. A s tím souvisí, že flagování problému zde neumožňuje nikomu zahájit revertovací válku revertem opravy, protože k žádné opravě nedošlo. Připomenu, že já jsem z anglického Wikislovníku odborník na ''mapping'' mezi jazyky, i skrze porovnávání definic, nikoli však na tvorbu/konstrukci definic. Tvorba dobrých definic je obecně mnohem náročnější, přijde mi. Proč netrackovat pouze společně nýbrž zde: protože tam mohou druzí trackování odstranit. Někdo tedy může odstranit šablony Ověřit a Upravit. Potřeba zachovat trackování pak snadno vede ke sporu či revertovací válce. Zde je trackování pod mojí kontrolou a žádný narušitel, úmyslný či neúmyslný, ho nemůže jenom tak poškodit. A proč trackovat veřejně zde na wiki namísto pouze v soukromých souborech: protože kdybych se z nějakého důvodu odmlčel, pořád mohou druzí hlášené problémy zkoušet napravit. == Sada 1 == Problémy/chyby k nápravě u jednotlivých hesel: * [[Čechoportugalec]]: hyperspecifické; viz i můj blog, [[Uživatel:Dan Polansky/Blog#Čechojaponec aj.]] * [[Čechofrancouz]]: hyperspecifické; viz i můj blog; možnost revertovat na moji verzi, ale nemám teď nutně chuť se s někým přít * [[Hamburk]]: generická definice selhávající jednoznačně identifikovat; srovnej SSJČ, které dělá lepší práci * [[Znojmo]]: "město na jižní Moravě" není identifikující; chtělo by to kategorii pro města, ale tu pípové smazali * [[wolfram]]: definuje pouze atomovým číslem a zařazením mezi kovy; srovnej M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/tungsten], který kupodivu naopak atomové číslo nezmiňuje vůbec; princip: definice chemického prvku ho má jednoznačně vybrat i bez ohledu na jeho atomové číslo * [[zlato]]: identifikace je zajištěna pouze atomovým číslem; "drahý kov" není identifikující (i stříbro je drahý kov); srovnej M-W * [[Polabí]]: má definici, která pod hlavu řadí i německé Polabí, což si ale nejsem jistý, že se tím obvykle myslí; muselo by se řádně vyšetřit; viz i [[Diskuse:Polabí]] * [[deska]]: def: "pevný předmět vymezený dvěma rovnoběžnými rovinami", podle mě není dobře. Nevidím z toho jasně ''plochost'' (''being flat''?), kterou zmiňují všechny mnou konzultované slovníky, i když tu tvoří snad ty roviny, čili plochost coby nevyboulenost aj. Dále co když jsou ty roviny od sebe daleko? Slovo plochý má ještě jeden význam, jiný než nevyboulený. Dále mi není jasné, jak by dvě roviny mohly ''vymezit'' trojrozměrný předmět; deska je snad ''typicky'' kvádr nízké výšky oproti šířce a délce, byť může být i kruhová deska (např. deska stolu kruhového tvaru) a tedy může být nejspíš tvar desky obecně i jiný, u nějakého umělecky ztvárněného stolu * [[kočka]]: definice "pohledná dívka nebo žena", kterou tam vrátil Pyprilescu, neindikuje pohlednost jako volitelnou, narozdíl od mé "osoba ženského pohlaví, obzvláště když hezká/atraktivní"; viz též [[Talk:kočka]] * [[kočka]]: definice "šelma z čeledi kočkovitých se zatahovacími drápy a výrazně plochým čenichem" má patrně označovat genus/rod, což však z ní není patrné; oproti tomu https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/ko%c4%8dka/0/21771 rod výslovně uvádí, byťza tečkou/kulkou provádí nějaké vylomeniny, jako že do jednoho významu/řádku zahrne, co jsou vlastně další významy, včetně "kočkovitá šelma vůbec" * [[zprznit]]: po Paluově editaci definice nelícují k těm v helse [[prznit]]: jsou tři a formulačně jsou neshodné. Pokud má [[zprznit]] "porušit svátost něčeho", potom by v [[prznit]] mělo být "porušovat svátost něčeho", tedy by jediný rozdíl v definicích měl být v dokonavosti/slovesném vidu. Dále ve mě ty definice i tak budí pochybnost, ale nevím teď rychle, jak ji naformulovat. * [[olympiáda]]: definice "studentská soutěž ze znalostí v určitém oboru" nesedí k matematické olympiádě, kde nejde o znalosti (memory recall/vybavení z paměti), nýbrž o vynalézavost při hledání řešení. Výhrada se téměř jistě vztahuje i na fyzikální olympiádu a šachovou olympiádu. Slovníky IJP tímto defektem netrpí (nebo jsem se přehlédl). * [[olympiáda]]: ony údajně související jako "matematická olympiáda" a "šachová olympiáda" jsou semanticky kompozicionální (joucí součtem částí) kolokace a nikoli odvozené termíny. * [[olympiáda]]: definice "mezinárodní sportovní soutěž" je nedostatečně specifická: ne každá taková soutěž je olympiáda. Definice ze SSČ (je v IJP) působí plauzibilněji co do dostatečné specifičnosti. * [[suboptimální]]: 1) žádné příklady ani odkaz na slovník; 2) existence dvou separátních významů nezřejmá; 3) podivné definice, např. "ne zcela dokonalý" pojmově přepíná z optimálnosti k dokonalosti, což jsou však přísně vzato různé pojmy (což si autor dost možná neuvědomil). * [[Evropa]]: přijde mi podivné definovat Evropu jako poloostrov a např. ASSČ tak nečiní, ani M-W:Europe. Možná je to dobře, co já vím. Byl by to jakýsi makropoloostrov, tedy poloostrov, který v sobě zahrnuje menší poloostrovy včetně Skandinhávie, Italské nohy, Balkánu aj. LSSČ:Evropa má definici téměř prázdnou, proč už. Ale i s přimhouřením oka je pak definice "poloostrov na západě Eurasie ([...])" nejednoznačná, protože např. i Balkán je poloostrov na západě Eurasie; musela by to zachránit závorka, která zmiňuje, že je považován za kontinent, což Balkán jaksi není. Oproti tomu mi přijde, že ASSČ dělá v definici dobrou práci. * [[Europa]]: def: "postava řecké mytologie": chybí differencia; srovnej např. https://www.merriam-webster.com/dictionary/Europa. * [[fašistce]]: ohýbaný tvar co obsahuje související, což by mnedle neměl (ale: není formálně doložený konsenzus na odstranění; lze spravit později roboticky) * [[Saksamaadeks]]: ohýbaný tvar co obsahuje synonyma, což by mnedle neměl (ale: není formálně doložený konsenzus na odstranění; lze spravit později roboticky) * [[lovec]]: v češtině lovíme i ryby, zatímco definice říká "tvor chytající nebo zabíjející zvěř a ptactvo" (a ta druhá je metaforickým rozšířením). Řešení: "zvěř a ptactvo" --> živočichy. Ale co masožravá květina? Je ona "tvor"? Hlavně je však "lovec" činitelské jméno a mělo by se omezit na "kdo loví" (podobně činí SSČ, byť chybně praví, že ''člověk'', přitom to může být i mimolidská osoba) a zbytek analýzy delegovat na heslo "[[lovit]]", přijde mi. * [[lovit]]: 1) příliš uzká definice "odstřelovat nebo chytat zvěř, ryby nebo ptáky; provádět lov"; jistě i mravkolev (hmyz) může lovit mravence aj.<s>, včetně z cs WP:Mucholapka podivná "Jako jediná suchozemská masožravá rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti"</s> (aha, podmět není specifikován, takže mucholapka by nanejvýš zdůraznila možnost lovit hmyz); podobná chyba je v SSČ[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=lovit]; řešení: zobecnit na lov ''živočichů'' (nejužší hyperonymum pro uzly přicházející v úvahu); ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/lovit/0/47973] chybu nemá, ale nechápu, proč neřekne rovnou "živočichy" a začíná zvěří a rybami nebo když už, proč neřekne "živočichy, např. zvěř a ryby,"; 2) jistě "střílet" není synonymum. * [[morfém]]: prý "nejmenší významová a formální, samostatně (bez spojení se slovem) se nevyskytující jazyková jednotka", ale to nesedí k mému poznání/domnění, tedy že existují jednoslovné morfémy, např. anglické ''dog'', čili tam "samostatně (bez spojení se slovem) se nevyskytující" nepatří (jednotku ''dog'' není třeba spojovat se slovem, aby se z ní stalo slovo ''dog''). OneLook[https://www.onelook.com/?w=morpheme] a z něj odkázaná M-W definice[https://www.merriam-webster.com/dictionary/morpheme] odpovídá mému chápání. I pro změně od Pyprilescu mnou zvednutý defekt zůstává. * [[botulinismus]]: zde je definice zbytečně duplikovaná z hesla [[botulismus]]; jako ideální bych viděl něco jako "varianta slova [[botulismus]]". * [[botulismus]]: definice: "paralytické onemocnění, otrava klobásovým jedem – botulinem". Ta užívá čárku způsobem, kterému sémanticky nerozumím; pakliže by čárka oddělovala alternativní definice, bylo by to špatně, protože "paralytické onemocnění" není synonymum pro "otrava botulinem". A nechápu, proč se neřekne jenom "otrava botulinem" a rozvádí se, že botulin je klobásový jed, když ani není jasné, co je "klobásový jed", i vzhledem k tomu, že botulin se jistě nenachází pouze v klobásách; tedy by "klobásový jed" musel být bez toho výraz suprakompozicionální (jsoucí více než součtem částí), k založení odděleného hesla. * [[misrepresentation]]: heslo jsem založil s definicí [[misreprezentace]], což bylo změněno na "chybné zobrazení, znázornění, zastoupení". Nová definice mi přijde zmatená; misreprezentace zahrnuje i chybná tvrzení a není mi jasné, po kterou z hlav toto spadá. Dále nechápu sémantickou roli oněch čárek; sémantická role čárkového seznamu je jasnější, když končí na "či", "nebo" nebo "a". * [[divák]]: 1) definice "člověk, který něco sleduje zrakem, pozoruje" má být např. "kdo něco sleduje zrakem, pozoruje", neboť činitelem/konatelem nemusí být pouze člověk, nýbrž i Marťan, hobit, řecká mytologická postava aj., obecně ''osoba''. Problém se týká řady hesel, např. dle [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C4%8Dlov%C4%9Bk%2C+kter%C3%BD%2F&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=default&fulltext=1 tohoto vyhledávání], včetně [[plavec]], [[kovář]], [[služebník]] a [[lhář]]. 2) Ideální definice je snad "kdo se dívá" a nazdar; žádné převyprávění bázového slovesa. Totiž: je např. divák totéž co pozorovatel, řekněme ''spectator'' (of the show, always staying low, Bjorn) vs. ''observer''? Co na to říkají slovníky? Ale promítá se tedy do "divák" více významů slovesa "dívat se"? * [[služebník]]: definice: "muž, který za mzdu pracuje pro pohodlí druhého, přičemž je mu zpravidla společensky podřízen"; 1) podezírám, že se jedná o generické maskulinum tedy že by to mohla být i žena, a v tom případě je ideální genus ''osoba'', což lze zachytit pomocí "kdo [...]". SSČ to opravdu na muže neomezuje[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=slu%C5%BEebn%C3%ADk], nicméně chybně/nepřesně uvádí jako genus "člověk". 2) Ta definice mi nevoní/se mi nepozdává; opravdu např. služebnící Sauronovi pracují pro pohodlí Sauronovo? Nebo jsou tam pak dva významy? Lze nějak kontrastovat služebník vs. sluha? (Anglicky ''servant'' v obou případech?) * [[ryzí]]: pouze jedna definice, kde SSČ má dle IJP tři; subsumovat tyto definice do jakoby jedné obecné (což se beztoho nezdařilo?) mi přijde jako špatný plán == Sada 2 == Problémy/chyby k nápravě u skupin hesel či jinde: * Dlužno projít definice/charakterizace měst a učinit je jednoznačně identifikujícími. Hodně práce hraniční lexikografické hodnoty; Wikidata plní úkol lépe skrze své ''statementy''. * [[Šablona:IJP]]: dle [[Diskuse:polopatě]] by se někdy hodilo odkazovat via slovo= namísto id=?. Související je snad [[Diskuse k šabloně:IJP#Změna odkazu slovo versus id]] z roku 2024. * chybí kategorie pro chemické prvky, následkem čehož nelze rychle tyto proklikat a získat dojem, v jakém stavu jsou jejich definice; existovala: [[:Kategorie:cs-Chemické prvky]] == Sada 3 == Jiné (viz též [[:Kategorie:Údržba:Ověřit]]): * [[islandštinář]]: patrně nedoloženo ve smyslu [[WS:PZH]] * [[zmimozemšťanštět]]: patrně nedoloženo ve smyslu [[WS:PZH]] * [[myriádtina]]: patrně nedoloženo ve smyslu [[WS:PZH]] Udržovat toto ručně je možná zbytečné. Jeden plus je, že se pak případ nemůže ztratit v případě, že by někdo nesprávně odstranil šablonu Ověřit a zároveň heslo nebylo jmenováno na stránce [[WS:ŽoO]]. Stránka [[WS:ŽoO]] v poslední době (letech?) stejně není administrována, tak to ubírá motivaci pálit vícenáklad spojený s přidáním stránky ještě tam. Na obhajobu správců ve vztahu k [[WS:ŽoO]] lze uvést, že 1) každá taková stránka je označená varovnou cedulí, takže čtenáře nezmate a případný strojový spotřebitel (žádný se nám Pod lípou nebo jinde neohlásil, pokud vím) může filtrovat na takové stránky strojově; 2) případů je za poslední roky stejně přehledně málo, nyní (4. května 2026) má kategorie 80 stránek. == Sada 4 == Stránky, které podle mě "rozbil" Palu, jsou trackovány zde: * [[Uživatel:Dan Polansky/Uživatel Palu#Poškozené stránky]] == Viz též == * [[Uživatel:Dan Polansky/Úkoly a náměty]] – vede "Hesla k založení" * [[Uživatel:JQtt]] – vede oddíl "stránky k úpravě (odbytá či nepovedená definice, chybná IPA atd.)", čili plné podobnou úlohu, jako tato stránka lgibgpw2trexjmbxc3iw36x202qoufv 1387435 1387434 2026-05-22T07:41:30Z Dan Polansky 367 1387435 wikitext text/x-wiki Tato stránka umožňuje flagovat/označovat/trackovat problémy, aniž by to vedlo ihned k diskuzi. Anglicky by to byly ''problem reports''. Nebudu zde sledovat, že chybí celá hesla či celé jejich části/oddíly (výslovnost, etymologie, překlady, synonyma, aj.); k tomu existuje toto: [[:Šablona:Doplnit]]. Co budu sledovat jsou zejména problematické definice. Někdo by mohl argumentovat, že problémy se nemají označovat a mají se ihned opravit. Korporátní praxe ukazuje, že to obecně není dobrý plán. Proč je tomu tak snad naformuluji později. Jedna z výhod je, že jednou již opravený problém může někdo znovu pokazit, a seznam hlášených problémů umožňuje kdykoli znovu provést review a určit, zda jsou problémy opraveny. A s tím souvisí, že flagování problému zde neumožňuje nikomu zahájit revertovací válku revertem opravy, protože k žádné opravě nedošlo. Připomenu, že já jsem z anglického Wikislovníku odborník na ''mapping'' mezi jazyky, i skrze porovnávání definic, nikoli však na tvorbu/konstrukci definic. Tvorba dobrých definic je obecně mnohem náročnější, přijde mi. Proč netrackovat pouze společně nýbrž zde: protože tam mohou druzí trackování odstranit. Někdo tedy může odstranit šablony Ověřit a Upravit. Potřeba zachovat trackování pak snadno vede ke sporu či revertovací válce. Zde je trackování pod mojí kontrolou a žádný narušitel, úmyslný či neúmyslný, ho nemůže jenom tak poškodit. A proč trackovat veřejně zde na wiki namísto pouze v soukromých souborech: protože kdybych se z nějakého důvodu odmlčel, pořád mohou druzí hlášené problémy zkoušet napravit. == Sada 1 == Problémy/chyby k nápravě u jednotlivých hesel: * [[Čechoportugalec]]: hyperspecifické; viz i můj blog, [[Uživatel:Dan Polansky/Blog#Čechojaponec aj.]] * [[Čechofrancouz]]: hyperspecifické; viz i můj blog; možnost revertovat na moji verzi, ale nemám teď nutně chuť se s někým přít * [[Hamburk]]: generická definice selhávající jednoznačně identifikovat; srovnej SSJČ, které dělá lepší práci * [[Znojmo]]: "město na jižní Moravě" není identifikující; chtělo by to kategorii pro města, ale tu pípové smazali * [[wolfram]]: definuje pouze atomovým číslem a zařazením mezi kovy; srovnej M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/tungsten], který kupodivu naopak atomové číslo nezmiňuje vůbec; princip: definice chemického prvku ho má jednoznačně vybrat i bez ohledu na jeho atomové číslo * [[zlato]]: identifikace je zajištěna pouze atomovým číslem; "drahý kov" není identifikující (i stříbro je drahý kov); srovnej M-W * [[Polabí]]: má definici, která pod hlavu řadí i německé Polabí, což si ale nejsem jistý, že se tím obvykle myslí; muselo by se řádně vyšetřit; viz i [[Diskuse:Polabí]] * [[deska]]: def: "pevný předmět vymezený dvěma rovnoběžnými rovinami", podle mě není dobře. Nevidím z toho jasně ''plochost'' (''being flat''?), kterou zmiňují všechny mnou konzultované slovníky, i když tu tvoří snad ty roviny, čili plochost coby nevyboulenost aj. Dále co když jsou ty roviny od sebe daleko? Slovo plochý má ještě jeden význam, jiný než nevyboulený. Dále mi není jasné, jak by dvě roviny mohly ''vymezit'' trojrozměrný předmět; deska je snad ''typicky'' kvádr nízké výšky oproti šířce a délce, byť může být i kruhová deska (např. deska stolu kruhového tvaru) a tedy může být nejspíš tvar desky obecně i jiný, u nějakého umělecky ztvárněného stolu * [[kočka]]: definice "pohledná dívka nebo žena", kterou tam vrátil Pyprilescu, neindikuje pohlednost jako volitelnou, narozdíl od mé "osoba ženského pohlaví, obzvláště když hezká/atraktivní"; viz též [[Talk:kočka]] * [[kočka]]: definice "šelma z čeledi kočkovitých se zatahovacími drápy a výrazně plochým čenichem" má patrně označovat genus/rod, což však z ní není patrné; oproti tomu https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/ko%c4%8dka/0/21771 rod výslovně uvádí, byťza tečkou/kulkou provádí nějaké vylomeniny, jako že do jednoho významu/řádku zahrne, co jsou vlastně další významy, včetně "kočkovitá šelma vůbec" * [[zprznit]]: po Paluově editaci definice nelícují k těm v helse [[prznit]]: jsou tři a formulačně jsou neshodné. Pokud má [[zprznit]] "porušit svátost něčeho", potom by v [[prznit]] mělo být "porušovat svátost něčeho", tedy by jediný rozdíl v definicích měl být v dokonavosti/slovesném vidu. Dále ve mě ty definice i tak budí pochybnost, ale nevím teď rychle, jak ji naformulovat. * [[olympiáda]]: definice "studentská soutěž ze znalostí v určitém oboru" nesedí k matematické olympiádě, kde nejde o znalosti (memory recall/vybavení z paměti), nýbrž o vynalézavost při hledání řešení. Výhrada se téměř jistě vztahuje i na fyzikální olympiádu a šachovou olympiádu. Slovníky IJP tímto defektem netrpí (nebo jsem se přehlédl). * [[olympiáda]]: ony údajně související jako "matematická olympiáda" a "šachová olympiáda" jsou semanticky kompozicionální (joucí součtem částí) kolokace a nikoli odvozené termíny. * [[olympiáda]]: definice "mezinárodní sportovní soutěž" je nedostatečně specifická: ne každá taková soutěž je olympiáda. Definice ze SSČ (je v IJP) působí plauzibilněji co do dostatečné specifičnosti. * [[suboptimální]]: 1) žádné příklady ani odkaz na slovník; 2) existence dvou separátních významů nezřejmá; 3) podivné definice, např. "ne zcela dokonalý" pojmově přepíná z optimálnosti k dokonalosti, což jsou však přísně vzato různé pojmy (což si autor dost možná neuvědomil). * [[Evropa]]: přijde mi podivné definovat Evropu jako poloostrov a např. ASSČ tak nečiní, ani M-W:Europe. Možná je to dobře, co já vím. Byl by to jakýsi makropoloostrov, tedy poloostrov, který v sobě zahrnuje menší poloostrovy včetně Skandinhávie, Italské nohy, Balkánu aj. LSSČ:Evropa má definici téměř prázdnou, proč už. Ale i s přimhouřením oka je pak definice "poloostrov na západě Eurasie ([...])" nejednoznačná, protože např. i Balkán je poloostrov na západě Eurasie; musela by to zachránit závorka, která zmiňuje, že je považován za kontinent, což Balkán jaksi není. Oproti tomu mi přijde, že ASSČ dělá v definici dobrou práci. * [[Europa]]: def: "postava řecké mytologie": chybí differencia; srovnej např. https://www.merriam-webster.com/dictionary/Europa. * [[fašistce]]: ohýbaný tvar co obsahuje související, což by mnedle neměl (ale: není formálně doložený konsenzus na odstranění; lze spravit později roboticky) * [[Saksamaadeks]]: ohýbaný tvar co obsahuje synonyma, což by mnedle neměl (ale: není formálně doložený konsenzus na odstranění; lze spravit později roboticky) * [[lovec]]: v češtině lovíme i ryby, zatímco definice říká "tvor chytající nebo zabíjející zvěř a ptactvo" (a ta druhá je metaforickým rozšířením). Řešení: "zvěř a ptactvo" --> živočichy. Ale co masožravá květina? Je ona "tvor"? Hlavně je však "lovec" činitelské jméno a mělo by se omezit na "kdo loví" (podobně činí SSČ, byť chybně praví, že ''člověk'', přitom to může být i mimolidská osoba) a zbytek analýzy delegovat na heslo "[[lovit]]", přijde mi. * [[lovit]]: 1) příliš uzká definice "odstřelovat nebo chytat zvěř, ryby nebo ptáky; provádět lov"; jistě i mravkolev (hmyz) může lovit mravence aj.<s>, včetně z cs WP:Mucholapka podivná "Jako jediná suchozemská masožravá rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti"</s> (aha, podmět není specifikován, takže mucholapka by nanejvýš zdůraznila možnost lovit hmyz); podobná chyba je v SSČ[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=lovit]; řešení: zobecnit na lov ''živočichů'' (nejužší hyperonymum pro uzly přicházející v úvahu); ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/lovit/0/47973] chybu nemá, ale nechápu, proč neřekne rovnou "živočichy" a začíná zvěří a rybami nebo když už, proč neřekne "živočichy, např. zvěř a ryby,"; 2) jistě "střílet" není synonymum. * [[morfém]]: prý "nejmenší významová a formální, samostatně (bez spojení se slovem) se nevyskytující jazyková jednotka", ale to nesedí k mému poznání/domnění, tedy že existují jednoslovné morfémy, např. anglické ''dog'', čili tam "samostatně (bez spojení se slovem) se nevyskytující" nepatří (jednotku ''dog'' není třeba spojovat se slovem, aby se z ní stalo slovo ''dog''). OneLook[https://www.onelook.com/?w=morpheme] a z něj odkázaná M-W definice[https://www.merriam-webster.com/dictionary/morpheme] odpovídá mému chápání. I pro změně od Pyprilescu mnou zvednutý defekt zůstává. * [[botulinismus]]: zde je definice zbytečně duplikovaná z hesla [[botulismus]]; jako ideální bych viděl něco jako "varianta slova [[botulismus]]". * [[botulismus]]: definice: "paralytické onemocnění, otrava klobásovým jedem – botulinem". Ta užívá čárku způsobem, kterému sémanticky nerozumím; pakliže by čárka oddělovala alternativní definice, bylo by to špatně, protože "paralytické onemocnění" není synonymum pro "otrava botulinem". A nechápu, proč se neřekne jenom "otrava botulinem" a rozvádí se, že botulin je klobásový jed, když ani není jasné, co je "klobásový jed", i vzhledem k tomu, že botulin se jistě nenachází pouze v klobásách; tedy by "klobásový jed" musel být bez toho výraz suprakompozicionální (jsoucí více než součtem částí), k založení odděleného hesla. * [[misrepresentation]]: heslo jsem založil s definicí [[misreprezentace]], což bylo změněno na "chybné zobrazení, znázornění, zastoupení". Nová definice mi přijde zmatená; misreprezentace zahrnuje i chybná tvrzení a není mi jasné, po kterou z hlav toto spadá. Dále nechápu sémantickou roli oněch čárek; sémantická role čárkového seznamu je jasnější, když končí na "či", "nebo" nebo "a". * [[divák]]: 1) definice "člověk, který něco sleduje zrakem, pozoruje" má být např. "kdo něco sleduje zrakem, pozoruje", neboť činitelem/konatelem nemusí být pouze člověk, nýbrž i Marťan, hobit, řecká mytologická postava aj., obecně ''osoba''. Problém se týká řady hesel, např. dle [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?search=insource%3A%2F%C4%8Dlov%C4%9Bk%2C+kter%C3%BD%2F&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=default&fulltext=1 tohoto vyhledávání], včetně [[plavec]], [[kovář]], [[služebník]] a [[lhář]]. 2) Ideální definice je snad "kdo se dívá" a nazdar; žádné převyprávění bázového slovesa. Totiž: je např. divák totéž co pozorovatel, řekněme ''spectator'' (of the show, always staying low, Bjorn) vs. ''observer''? Co na to říkají slovníky? Ale promítá se tedy do "divák" více významů slovesa "dívat se"? * [[služebník]]: definice: "muž, který za mzdu pracuje pro pohodlí druhého, přičemž je mu zpravidla společensky podřízen"; 1) podezírám, že se jedná o generické maskulinum tedy že by to mohla být i žena, a v tom případě je ideální genus ''osoba'', což lze zachytit pomocí "kdo [...]". SSČ to opravdu na muže neomezuje[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=slu%C5%BEebn%C3%ADk], nicméně chybně/nepřesně uvádí jako genus "člověk". 2) Ta definice mi nevoní/se mi nepozdává; opravdu např. služebnící Sauronovi pracují pro pohodlí Sauronovo? Nebo jsou tam pak dva významy? Lze nějak kontrastovat služebník vs. sluha? (Anglicky ''servant'' v obou případech?) * [[ryzí]]: 1) pouze jedna definice, kde SSČ má dle IJP tři; subsumovat tyto definice do jakoby jedné obecné (což se beztoho nezdařilo?) mi přijde jako špatný plán; 2) anglický překlad "genuine" je pro vedoucí význam související se zlatem nevhodný či rovnou chybný (ryzí zlato není ''genuine gold''); vhodný by byl ''pure'' či něco podobného; ''genuine'' je opravdový/nefalšovaný, ale to je něco jiného než "bez příměsí" či *''bezpříměsný''. == Sada 2 == Problémy/chyby k nápravě u skupin hesel či jinde: * Dlužno projít definice/charakterizace měst a učinit je jednoznačně identifikujícími. Hodně práce hraniční lexikografické hodnoty; Wikidata plní úkol lépe skrze své ''statementy''. * [[Šablona:IJP]]: dle [[Diskuse:polopatě]] by se někdy hodilo odkazovat via slovo= namísto id=?. Související je snad [[Diskuse k šabloně:IJP#Změna odkazu slovo versus id]] z roku 2024. * chybí kategorie pro chemické prvky, následkem čehož nelze rychle tyto proklikat a získat dojem, v jakém stavu jsou jejich definice; existovala: [[:Kategorie:cs-Chemické prvky]] == Sada 3 == Jiné (viz též [[:Kategorie:Údržba:Ověřit]]): * [[islandštinář]]: patrně nedoloženo ve smyslu [[WS:PZH]] * [[zmimozemšťanštět]]: patrně nedoloženo ve smyslu [[WS:PZH]] * [[myriádtina]]: patrně nedoloženo ve smyslu [[WS:PZH]] Udržovat toto ručně je možná zbytečné. Jeden plus je, že se pak případ nemůže ztratit v případě, že by někdo nesprávně odstranil šablonu Ověřit a zároveň heslo nebylo jmenováno na stránce [[WS:ŽoO]]. Stránka [[WS:ŽoO]] v poslední době (letech?) stejně není administrována, tak to ubírá motivaci pálit vícenáklad spojený s přidáním stránky ještě tam. Na obhajobu správců ve vztahu k [[WS:ŽoO]] lze uvést, že 1) každá taková stránka je označená varovnou cedulí, takže čtenáře nezmate a případný strojový spotřebitel (žádný se nám Pod lípou nebo jinde neohlásil, pokud vím) může filtrovat na takové stránky strojově; 2) případů je za poslední roky stejně přehledně málo, nyní (4. května 2026) má kategorie 80 stránek. == Sada 4 == Stránky, které podle mě "rozbil" Palu, jsou trackovány zde: * [[Uživatel:Dan Polansky/Uživatel Palu#Poškozené stránky]] == Viz též == * [[Uživatel:Dan Polansky/Úkoly a náměty]] – vede "Hesla k založení" * [[Uživatel:JQtt]] – vede oddíl "stránky k úpravě (odbytá či nepovedená definice, chybná IPA atd.)", čili plné podobnou úlohu, jako tato stránka jr8xrcx0nyjj4hkzhvgdrl9u19jcywy 3 280135 1387430 1386233 2026-05-22T05:41:14Z Dan Polansky 367 /* ad ohýbací tabulka */ 1387430 wikitext text/x-wiki == ad etymologie == Například já ''občas'' přidávám etymologii ze zdrojů v jazyce jazyka hesla, nikoliv z en:wikt. Nebo kombinovaně s en:wikt. (např. litevština, japonština). K Rejzkovi nemám přístup, nepředplacuji si. Takže se může od en:wikt poněkud lišit; výjimečně tak, že v en:wikt chybí. --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 3. 2. 2026, 10:21 (CET) == ad synonyma == Bylo by dobré kolegy (i sami sebe) povzbudit k hojnějšímu doplňování a dohodnout i odstavec ==== podobné výrazy ==== - s '''velmi''' podobným, ale ne totožným významem, které nelze přidávat pod === synonyma === (ale občas/často tak kolegové činí). Hyponyma a/nebo hyperonyma přidávat zejména (jen?) taková, která dosud kolegové měli nutkání přidávat (neoprávněně) k synonymům. --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 3. 2. 2026, 10:32 (CET) : K tomuto účelu máme "Významově související", případně se v oddílu "synonyma" někdy užívá jakýsi štítek označující přibližnost. Viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 13:45 (CEST) == ad ohýbací tabulka == Viděl jsem na mnohých (snadnější by bylo vyjmenovat, kde ne) cizích Wikislovnících závažné chyby v ohýbacích tabulkách (různých jazyků, nejen češtiny), nejčastěji na en.wikt (asi proto, že tam nahlížím nejčastěji, ne proto, že by na tom byl tak špatně), ale i na lt.wikt, ja.wikt, de.wikt, et.wikt, ku.wikt, el.wikt, ko.wikt, pl.wikt, uk.wikt... --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 13. 2. 2026, 12:34 (CET) : Je to žel jenom wiki, kterou může editovat "každý". Když jsem se v anglickém Wikislovníků pokoušel došlápnout na ledabylé vkladatele chyb, naopak mě to přičetli ke zlu (neomarxistická soldateska). Ideální je mít odkazy na dobré externí zdroje, kde se na ohýbání lze více spolehnout; pro češtinu by tedy každé heslo mělo pokud možné vést odkaz na IJP. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:41 (CEST) ilhbz4rq5o5x6cq8rs0x1kdvkj1pi7c 1387431 1387430 2026-05-22T05:42:38Z Dan Polansky 367 /* ad ohýbací tabulka */ 1387431 wikitext text/x-wiki == ad etymologie == Například já ''občas'' přidávám etymologii ze zdrojů v jazyce jazyka hesla, nikoliv z en:wikt. Nebo kombinovaně s en:wikt. (např. litevština, japonština). K Rejzkovi nemám přístup, nepředplacuji si. Takže se může od en:wikt poněkud lišit; výjimečně tak, že v en:wikt chybí. --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 3. 2. 2026, 10:21 (CET) == ad synonyma == Bylo by dobré kolegy (i sami sebe) povzbudit k hojnějšímu doplňování a dohodnout i odstavec ==== podobné výrazy ==== - s '''velmi''' podobným, ale ne totožným významem, které nelze přidávat pod === synonyma === (ale občas/často tak kolegové činí). Hyponyma a/nebo hyperonyma přidávat zejména (jen?) taková, která dosud kolegové měli nutkání přidávat (neoprávněně) k synonymům. --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 3. 2. 2026, 10:32 (CET) : K tomuto účelu máme "Významově související", případně se v oddílu "synonyma" někdy užívá jakýsi štítek označující přibližnost. Viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 13:45 (CEST) == ad ohýbací tabulka == Viděl jsem na mnohých (snadnější by bylo vyjmenovat, kde ne) cizích Wikislovnících závažné chyby v ohýbacích tabulkách (různých jazyků, nejen češtiny), nejčastěji na en.wikt (asi proto, že tam nahlížím nejčastěji, ne proto, že by na tom byl tak špatně), ale i na lt.wikt, ja.wikt, de.wikt, et.wikt, ku.wikt, el.wikt, ko.wikt, pl.wikt, uk.wikt... --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 13. 2. 2026, 12:34 (CET) : Je to žel jenom wiki, kterou může editovat "každý". Když jsem se v anglickém Wikislovníku pokoušel došlápnout na ledabylé vkladatele chyb, naopak mě to přičetli ke zlu (nejspíš neomarxistická soldateska milující ubožáky a jiný lumpenproletariát, ale co já vím). Ideální je mít odkazy na dobré externí zdroje, kde se na ohýbání lze více spolehnout; pro češtinu by tedy každé heslo mělo pokud možné vést odkaz na IJP. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:42 (CEST) 2rq9hckw8mnfi6m9omdenlmblcfooso 0 281701 1387410 1381735 2026-05-21T20:57:12Z ~2026-30579-69 55722 1387410 wikitext text/x-wiki {{Viz|tähdittää}} == finština == === výslovnost === * {{IPA|ˈtæhditːæ}} === dělení === * täh-di-ttä === podstatné jméno === ==== význam ==== # ''abessiv plurálu podstatného jména [[tähti]] ([[hvězda|hvězdy]])'' [[Kategorie:Tvary finských substantiv]] cffzyro7zufdqydbvbgii4b1d8vbiki 0 283139 1387389 2026-05-21T12:18:06Z Fäeændryxhofka yandourqožrout 49904 # [[indignation|indignace]], [[hněv]], [[ajfr]] 1387389 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|rɔzɦɔrlɛɲiː}} === podstatné jméno === * ''rod střední'' ==== význam ==== # [[značný|značné]] [[vzedmutí]] [[emoce|emocí]], [[zejména]] [[negativní]]ch, [[odmítavý]]ch #* {{Příklad|cs|Babiš mluví o tom, že část veřejnosti negativně vnímá chystaný sjezd. Nelze strkat všechny do jednoho pytle. Je ale nápadné, že největší '''rozhorlení''' dávají najevo Okamurovi extremisté a komunisté.}}<ref>Ondřej NEFF: ''[https://hyena.cz/26/05/260520pes.html Marný útěk před odpovědností]'', 20. května 2026</ref> ==== synonyma ==== # {{Příznak2|část.}} [[pobouření]] ==== související ==== * [[horlení]] * [[rozhorlený]] * [[horlit]] * [[rozhorlit se]] * [[horlivý]] == poznámky == <references /> == externí odkazy == * {{Wikizdroje-hledání|cs}} * {{ČNK}} * {{SSJČ}} * {{GBK|cs}} * {{IJP}} [[Kategorie:Česká substantiva]] 123s81nkq0h0om1jenbpo9fgjegx0sq 0 283140 1387404 2026-05-21T15:26:57Z JQtt 31679 nové heslo 1387404 wikitext text/x-wiki {{Viz|odkaž}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ɔtkas}} === dělení === * od-kaz === podstatné jméno === * ''rod mužský neživotný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = odkaz | sgen = odkazu | sdat = odkazu | sacc = odkaz | svoc = odkaze | sloc = odkaze / odkazu | sins = odkazem | pnom = odkazy | pgen = odkazů | pdat = odkazům | pacc = odkazy | pvoc = odkazy | ploc = odkazech | pins = odkazy }} ==== význam ==== # [[soubor]] ([[zejména]] [[abstraktní]]ch) [[entita|entit]], [[který|které]] [[někdo]] [[přímo]] [[či]] [[nepřímo]] [[odkázat|odkázal]], [[zanechat|zanechal]] [[svůj|svým]] [[následovník]]ům, [[dědic]]ům [[apod.]] # [[specifikace]] [[umístění]] [[příslušný|příslušný]] [[informace]] která [[být|je]] [[na]] [[konkrétní]]m [[místo|místě]] [[v]] [[určitý|určitém]] [[text]]u # [[upozornění]], [[výzva]] [[ke]] [[konání]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = dědictví | de = {{P|de|Nachlass|m}}, {{P|de|Erbe|n}} | en = {{P|en|legacy}}, {{P|en|heritage}} | fr = {{P|fr|legs|m}}, {{P|fr|héritage|m}} | sk = {{P|sk|odkaz|m}} }} # {{Překlady | význam = specifikace umístění | de = {{P|de|Link|m}} | en = {{P|en|reference}}, {{P|en|link}} | fr = {{P|fr|référence|f}}, {{P|fr|lien|m}} | sk = {{P|sk|odkaz|m}} }} # {{Překlady | význam = výzva }} ==== synonyma ==== # {{Upřesnění|přibližně:}} [[dědictví]] # {{Příznak2|infor.}} {{Upřesnění|přibližně:}} [[hyperlink]] # [[vzkaz]] ==== související ==== * [[odkázat]] * [[odkázaný]] * [[odkázání]] * [[odkazovat]] * [[odkazovat se]] == poznámky == * {{IJP|odkaz||2026-05-20}} == externí odkazy == * {{Wikipedie|rozcestník=Odkaz}} [[Kategorie:Česká substantiva]] 9abotx2myxt66o0859lkephfmjh0kcd 0 283141 1387405 2026-05-21T15:47:16Z JQtt 31679 nové heslo 1387405 wikitext text/x-wiki {{Viz|sekretariat|Sekretariat}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|sɛkrɛtarɪaːt}} === dělení === * se-k-re-ta-ri-át === podstatné jméno === * ''rod mužský neživotný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = sekretariát | sgen = sekretariátu | sdat = sekretariátu | sacc = sekretariát | svoc = sekretariáte | sloc = sekretariátu / sekretariátě | sins = sekretariátem | pnom = sekretariáty | pgen = sekretariátů | pdat = sekretariátům | pacc = sekretariáty | pvoc = sekretariáty | ploc = sekretariátech | pins = sekretariáty }} ==== význam ==== # [[úřad]] [[tajemník]]a ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = úřad tajemníka | de = {{P|de|Sekretariat|m}} | en = {{P|en|secretariat}} | fr = {{P|fr|secrétariat|m}} | pl = {{P|pl|sekretariat|m}} | sk = {{P|sk|sekretariát|m}} }} ==== související ==== * [[sekretář]] * [[sekretářka]] == poznámky == * {{IJP|sekretariát||2026-05-21}} == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Sekretariát}} [[Kategorie:Česká substantiva]] h5jjcfr87lmgv57ippcyaviz9s4ue3m 0 283142 1387406 2026-05-21T15:48:29Z JQtt 31679 nové heslo 1387406 wikitext text/x-wiki == polština == === výslovnost === * {{IPA|ˌsɛkrɛˈtarʲjat}} * {{Audio|LL-Q809 (pol)-Poemat-sekretariat.wav|sekretariat}} === podstatné jméno === * ''rod mužský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (pl) | snom = sekretariat | sgen = sekretariatu | sdat = sekretariatowi | sacc = sekretariat | sins = sekretariatem | sloc = sekretariacie | svoc = sekretariacie | pnom = sekretariaty | pgen = sekretariatów | pdat = sekretariatom | pacc = sekretariaty | pins = sekretariatami | ploc = sekretariatach | pvoc = sekretariaty }} ==== význam ==== # [[sekretariát]] ==== související ==== * [[sekretarz]] * [[sekretarka]] * [[sekretarski]] [[Kategorie:Polská substantiva]] tnwk1awd8m0gbfjzw5s5srgz5ah9opn 0 283143 1387409 2026-05-21T17:33:14Z JQtt 31679 nové heslo 1387409 wikitext text/x-wiki == angličtina == === výslovnost === * {{Příznak2|en-US}} {{IPA|ˈsɪŋkhəʊl}} * {{Příznak2|en-GB}} {{IPA|ˈsɪŋkhoʊl}} === podstatné jméno === ==== skloňování ==== {{Substantivum (en) | snom = sinkhole | pnom = sinkholes }} ==== význam ==== # [[závrt]] [[Kategorie:Anglická substantiva]] s800p242zcqbumb8k9muf4yrufokf6q 0 283144 1387415 2026-05-22T00:15:20Z Palu 1784 nové 1387415 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈma.tɔʊ̯.t͡siː}} === dělení === * ma-tou-cí === etymologie === Ze slovesa [[mást]]. Historicky zpřídavněním přechodníku [[matouc]] pomocí přípony [[-í]], dnes lze ale vysvětlovat i jako zpřídavnění tvaru přítomného času [[matou]] pomocí přípony [[-cí]].<ref>{{Slovník afixů|-cí|2026-05-22}}</ref> === přídavné jméno === * ''měkké'' * ''slovesné činné, dějové'' * ''nestupňovatelné (pouze opisně – nejvíce, méně, lépe, velmi, ...)'' ==== skloňování ==== {{Adjektivum (cs) | snomm = matoucí | snomf = matoucí | snomn = matoucí | pnomma = matoucí | pnomm = matoucí | pnomf = matoucí | pnomn = matoucí | sgenm = [[matoucího]] | sgenf = matoucí | sgenn = [[matoucího]] | pgenm = [[matoucích]] | pgenf = [[matoucích]] | pgenn = [[matoucích]] | sdatm = [[matoucímu]] | sdatf = matoucí | sdatn = [[matoucímu]] | pdatm = [[matoucím]] | pdatf = [[matoucím]] | pdatn = [[matoucím]] | saccma = [[matoucího]] | saccm = matoucí | saccf = matoucí | saccn = matoucí | paccm = matoucí | paccf = matoucí | paccn = matoucí | slocm = [[matoucím]] | slocf = matoucí | slocn = [[matoucím]] | plocm = [[matoucích]] | plocf = [[matoucích]] | plocn = [[matoucích]] | sinsm = [[matoucím]] | sinsf = matoucí | sinsn = [[matoucím]] | pinsm = [[matoucími]] | pinsf = [[matoucími]] | pinsn = [[matoucími]] }} ==== význam ==== # [[vyvolávající]] [[zmatení]]; [[obtížně]] [[srozumitelný]] #* {{Příklad|cs|'''matoucí''' informace, '''matoucí''' vysvětlení, '''matoucí''' otázka}} # [[svádějící]] [[k]] [[omyl]]u; [[vedoucí]] [[k]] [[nesprávný|nesprávné]] [[interpretace|interpretaci]] #* {{Příklad|cs|'''matoucí''' signály, '''matoucí''' údaje, '''matoucí''' chování}} # [[působící]] [[dojem|dojmem]] [[záměrný|záměrného]] [[klamání]] [[nebo]] [[manipulace]] #* {{Příklad|cs|'''matoucí''' strategie soupeře, '''matoucí''' manévry}} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = vyvolávající zmatení | en = {{P|en|confusing}} }} # {{Překlady | význam = vedoucí k omylu v interpretaci | en = {{P|en|misleading}} }} # {{Překlady | význam = vyvolávající dojem klamání | en = {{P|en|deceptive}}, {{P|en|deceitful}} }} ==== synonyma ==== # [[nejasný]], [[nesrozumitelný]], [[zmatečný]], [[komplikovaný]], [[chaotický]] # [[zavádějící]], [[šálivý]], [[šalebný]], [[mámivý]] # [[klamavý]], [[podvodný]], [[šálivý]], [[lstivý]], [[záludný]], [[mámivý]], {{Příznak2|odb.}} [[deceptivní]] ==== antonyma ==== # [[jasný]], [[srozumitelný]], [[přehledný]], [[jednoduchý]] # [[přesný]], [[jednoznačný]] # [[poctivý]], [[přímý]], [[transparentní]] ==== související ==== * [[mást]] * [[matouc]] * [[matení]] === sloveso === * ''činné příčestí (adjektivizované) / přechodník přítomný slovesa [[mást]]'' * ''ohebné – [[#skloňování|viz přídavné jméno]]'' ==== význam ==== # [[vyvolávající]] [[zmatení]] #* {{Příklad|cs|Padly dvě informace, ovšem obě zcela '''matoucí''' mou mysl.}} # [[svádějící]] [[k]] [[omyl]]u; [[vedoucí]] [[k]] [[nesprávný|nesprávné]] [[interpretace|interpretaci]] #* {{Příklad|cs|Signály '''matoucí''' Jindřišku padaly s ohromnou četností – není se co divit, že nevěděla, kde ji hlava stojí.}} # [[působící]] [[dojem|dojmem]] [[záměrný|záměrného]] [[klamání]] [[nebo]] [[manipulace]] #* {{Příklad|cs|Viděli jsme predátora '''matoucího''' svou oběť.}} ==== synonyma ==== # [[pletoucí]], {{Příznak2|expr.}} [[blbnoucí]] # [[pletoucí]], [[zavádějící]] # [[klamající]], [[šálící]], [[mámící]], {{Příznak2|expr.}} [[oblbující]] ==== antonyma ==== # [[osvětlující]], [[vysvětlující]] # – # – ==== související ==== * [[mást]] * [[matouc]] * [[matení]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Česká adjektiva]] [[Kategorie:Tvary českých sloves]] rgxvboybdr7rimi8dovlla7dfrswdel 1387416 1387415 2026-05-22T00:17:55Z Palu 1784 fix 1387416 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈma.tɔʊ̯.t͡siː}} === dělení === * ma-tou-cí === etymologie === Ze slovesa [[mást]]. Historicky zpřídavněním přechodníku [[matouc]] pomocí přípony [[-í]], dnes lze ale vysvětlovat i jako zpřídavnění tvaru přítomného času [[matou]] pomocí přípony [[-cí]].<ref>{{Slovník afixů|-cí|2026-05-22}}</ref> === přídavné jméno === * ''měkké'' * ''slovesné činné, dějové'' * ''nestupňovatelné (pouze opisně – nejvíce, méně, lépe, velmi, ...)'' ==== skloňování ==== {{Adjektivum (cs) | snomm = matoucí | snomf = matoucí | snomn = matoucí | pnomma = matoucí | pnomm = matoucí | pnomf = matoucí | pnomn = matoucí | sgenm = [[matoucího]] | sgenf = matoucí | sgenn = [[matoucího]] | pgenm = [[matoucích]] | pgenf = [[matoucích]] | pgenn = [[matoucích]] | sdatm = [[matoucímu]] | sdatf = matoucí | sdatn = [[matoucímu]] | pdatm = [[matoucím]] | pdatf = [[matoucím]] | pdatn = [[matoucím]] | saccma = [[matoucího]] | saccm = matoucí | saccf = matoucí | saccn = matoucí | paccm = matoucí | paccf = matoucí | paccn = matoucí | slocm = [[matoucím]] | slocf = matoucí | slocn = [[matoucím]] | plocm = [[matoucích]] | plocf = [[matoucích]] | plocn = [[matoucích]] | sinsm = [[matoucím]] | sinsf = matoucí | sinsn = [[matoucím]] | pinsm = [[matoucími]] | pinsf = [[matoucími]] | pinsn = [[matoucími]] }} ==== význam ==== # [[vyvolávající]] [[zmatení]]; [[obtížně]] [[srozumitelný]] #* {{Příklad|cs|'''matoucí''' informace, '''matoucí''' vysvětlení, '''matoucí''' otázka}} # [[svádějící]] [[k]] [[omyl]]u; [[vedoucí]] [[k]] [[nesprávný|nesprávné]] [[interpretace|interpretaci]] #* {{Příklad|cs|'''matoucí''' signály, '''matoucí''' údaje, '''matoucí''' chování}} # [[působící]] [[dojem|dojmem]] [[záměrný|záměrného]] [[klamání]] [[nebo]] [[manipulace]] #* {{Příklad|cs|'''matoucí''' strategie soupeře, '''matoucí''' manévry}} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = vyvolávající zmatení | en = {{P|en|confusing}} }} # {{Překlady | význam = vedoucí k omylu v interpretaci | en = {{P|en|misleading}} }} # {{Překlady | význam = vyvolávající dojem klamání | en = {{P|en|deceptive}}, {{P|en|deceitful}} }} ==== synonyma ==== # [[nejasný]], [[nesrozumitelný]], [[zmatečný]], [[komplikovaný]], [[chaotický]] # [[zavádějící]], [[šálivý]], [[šalebný]], [[mámivý]] # [[klamavý]], [[podvodný]], [[šálivý]], [[lstivý]], [[záludný]], [[mámivý]], {{Příznak2|odb.}} [[deceptivní]] ==== antonyma ==== # [[jasný]], [[srozumitelný]], [[přehledný]], [[jednoduchý]] # [[přesný]], [[jednoznačný]] # [[poctivý]], [[přímý]], [[transparentní]] ==== související ==== * [[mást]] * [[matouc]] * [[matení]] === sloveso === * ''činné příčestí (adjektivizované) slovesa [[mást]]'' * ''ohebné – [[#skloňování|viz přídavné jméno]]'' ==== význam ==== # [[vyvolávající]] [[zmatení]] #* {{Příklad|cs|Padly dvě informace, ovšem obě zcela '''matoucí''' mou mysl.}} # [[svádějící]] [[k]] [[omyl]]u; [[vedoucí]] [[k]] [[nesprávný|nesprávné]] [[interpretace|interpretaci]] #* {{Příklad|cs|Signály '''matoucí''' Jindřišku padaly s ohromnou četností – není se co divit, že nevěděla, kde ji hlava stojí.}} # [[působící]] [[dojem|dojmem]] [[záměrný|záměrného]] [[klamání]] [[nebo]] [[manipulace]] #* {{Příklad|cs|Viděli jsme predátora '''matoucího''' svou oběť.}} ==== synonyma ==== # [[pletoucí]], {{Příznak2|expr.}} [[blbnoucí]] # [[pletoucí]], [[zavádějící]] # [[klamající]], [[šálící]], [[mámící]], {{Příznak2|expr.}} [[oblbující]] ==== antonyma ==== # [[osvětlující]], [[vysvětlující]] # – # – ==== související ==== * [[mást]] * [[matouc]] * [[matení]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Česká adjektiva]] [[Kategorie:Tvary českých sloves]] pbgarpgddxz2x2k7s7q44efr1a9d56h 1387417 1387416 2026-05-22T00:20:16Z Palu 1784 typo 1387417 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈma.tɔʊ̯.t͡siː}} === dělení === * ma-tou-cí === etymologie === Ze slovesa [[mást]]. Historicky zpřídavněním přechodníku [[matouc]] pomocí přípony [[-í]], dnes lze ale vysvětlovat i jako zpřídavnění tvaru přítomného času [[matou]] pomocí přípony [[-cí]].<ref>{{Slovník afixů|-cí|2026-05-22}}</ref> === přídavné jméno === * ''měkké'' * ''slovesné činné, dějové'' * ''nestupňovatelné (pouze opisně – nejvíce, méně, lépe, velmi, ...)'' ==== skloňování ==== {{Adjektivum (cs) | snomm = matoucí | snomf = matoucí | snomn = matoucí | pnomma = matoucí | pnomm = matoucí | pnomf = matoucí | pnomn = matoucí | sgenm = [[matoucího]] | sgenf = matoucí | sgenn = [[matoucího]] | pgenm = [[matoucích]] | pgenf = [[matoucích]] | pgenn = [[matoucích]] | sdatm = [[matoucímu]] | sdatf = matoucí | sdatn = [[matoucímu]] | pdatm = [[matoucím]] | pdatf = [[matoucím]] | pdatn = [[matoucím]] | saccma = [[matoucího]] | saccm = matoucí | saccf = matoucí | saccn = matoucí | paccm = matoucí | paccf = matoucí | paccn = matoucí | slocm = [[matoucím]] | slocf = matoucí | slocn = [[matoucím]] | plocm = [[matoucích]] | plocf = [[matoucích]] | plocn = [[matoucích]] | sinsm = [[matoucím]] | sinsf = matoucí | sinsn = [[matoucím]] | pinsm = [[matoucími]] | pinsf = [[matoucími]] | pinsn = [[matoucími]] }} ==== význam ==== # [[vyvolávající]] [[zmatení]]; [[obtížně]] [[srozumitelný]] #* {{Příklad|cs|'''matoucí''' informace, '''matoucí''' vysvětlení, '''matoucí''' otázka}} # [[svádějící]] [[k]] [[omyl]]u; [[vedoucí]] [[k]] [[nesprávný|nesprávné]] [[interpretace|interpretaci]] #* {{Příklad|cs|'''matoucí''' signály, '''matoucí''' údaje, '''matoucí''' chování}} # [[působící]] [[dojem|dojmem]] [[záměrný|záměrného]] [[klamání]] [[nebo]] [[manipulace]] #* {{Příklad|cs|'''matoucí''' strategie soupeře, '''matoucí''' manévry}} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = vyvolávající zmatení | en = {{P|en|confusing}} }} # {{Překlady | význam = vedoucí k omylu v interpretaci | en = {{P|en|misleading}} }} # {{Překlady | význam = vyvolávající dojem klamání | en = {{P|en|deceptive}}, {{P|en|deceitful}} }} ==== synonyma ==== # [[nejasný]], [[nesrozumitelný]], [[zmatečný]], [[komplikovaný]], [[chaotický]] # [[zavádějící]], [[šálivý]], [[šalebný]], [[mámivý]] # [[klamavý]], [[podvodný]], [[šálivý]], [[lstivý]], [[záludný]], [[mámivý]], {{Příznak2|odb.}} [[deceptivní]] ==== antonyma ==== # [[jasný]], [[srozumitelný]], [[přehledný]], [[jednoduchý]] # [[přesný]], [[jednoznačný]] # [[poctivý]], [[přímý]], [[transparentní]] ==== související ==== * [[mást]] * [[matouc]] * [[matení]] === sloveso === * ''adjektivizované příčestí činné slovesa [[mást]]'' * ''ohebné – [[#skloňování|viz přídavné jméno]]'' ==== význam ==== # [[vyvolávající]] [[zmatení]] #* {{Příklad|cs|Padly dvě informace, ovšem obě zcela '''matoucí''' mou mysl.}} # [[svádějící]] [[k]] [[omyl]]u; [[vedoucí]] [[k]] [[nesprávný|nesprávné]] [[interpretace|interpretaci]] #* {{Příklad|cs|Signály '''matoucí''' Jindřišku padaly s ohromnou četností – není se co divit, že nevěděla, kde ji hlava stojí.}} # [[působící]] [[dojem|dojmem]] [[záměrný|záměrného]] [[klamání]] [[nebo]] [[manipulace]] #* {{Příklad|cs|Viděli jsme predátora '''matoucího''' svou oběť.}} ==== synonyma ==== # [[pletoucí]], {{Příznak2|expr.}} [[blbnoucí]] # [[pletoucí]], [[zavádějící]] # [[klamající]], [[šálící]], [[mámící]], {{Příznak2|expr.}} [[oblbující]] ==== antonyma ==== # [[osvětlující]], [[vysvětlující]] # – # – ==== související ==== * [[mást]] * [[matouc]] * [[matení]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Česká adjektiva]] [[Kategorie:Tvary českých sloves]] ptzo2tg95j2lig1taq15zbvxaf8f7z9 0 283145 1387432 2026-05-22T07:23:54Z Fäeændryxhofka yandourqožrout 49904 # český superlativ i elativ: ""the most unalloyed"", "the most genuine"" 1387432 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈnɛj.rɪzɛjʃiː}} === přídavné jméno === ==== význam ==== # ''superlativ (nejvyšší stupeň) adjektiva [[ryzí]]'' #* {{Příklad|cs|Bude následovat politická exploatace [krádeže lebky sv. Zdislavy]? Kdyby pachatel byl chirurg z dovozu nebo aspoň Ukrajinec, dala by se čekat další schůze parlamentu svolaná '''nejryzejším''' českým vlastencem, tokijským rodákem Tomio Okamurou. Na cizáka to ale nevypadá.}}<ref>Ondřej NEFF: ''[https://hyena.cz/26/05/260516pes.html Lebka v betonu]'', 16. května 2026</ref> #* {{Příklad|cs|Čtyřiadvacetikarátové (24k) zlato je nejčistší, '''nejryzejší''' a nejcennější forma tohoto kovu na trhu. Představuje ryzí zlato s podílem 999,9 dílů z 1 000 (tedy ryzost 99,99 %).}} ==== překlady ==== # {{Překlady | de = {{P|de|reinste}} | pl = {{P|pl|najczystszy}} }} ==== synonyma ==== # [[nejčistší]], [[nejnefalšovanější]], {{Upřesnění|částečně}} [[nejopravdovější]], [[nejdokonalejší]], [[čtyřiadvacetikarátový]] / [[dvacetičtyřkarátový]] ==== kolokace ==== # nejryzejší [[zlato]], [[city]], [[motiv]]y, nejryzejší [[člověčenství]], [[člověk]] ==== související ==== * [[nejryzeji]] * [[ryzejší]] == poznámky == <references /> == externí odkazy == * {{GBK|cs|nejryzejšími|nejryzejších|nejryzejším|nejryzejšího|nejryzejšímu}} * {{ČNK}} * {{Wikizdroje-hledání|cs}} [[Kategorie:Tvary českých adjektiv]] 18be41z9gbqd8h2x0wb8rszlsl3wih9 0 283146 1387441 2026-05-22T08:37:00Z Fäeændryxhofka yandourqožrout 49904 # české sloveso: [[činit]]i [[krotčí]]m, [[ukázněnější]]m, [[prátelský|přátelštějším]]..., taktéž figurativně 1387441 wikitext text/x-wiki == čeština == {{Pracuje se}} === výslovnost === * {{IPA|krɔcɪt}} === sloveso === * ''nedokonavé'' * ''přechodné'' ==== význam ==== # [[metodicky]], [[systematicky]] [[potlačovat]] [[divokost]], [[činit]] [[krotký]]m, [[více]] [[ukázněný]]m, [[kooperativní]]m, [[přátelský]]m, [[méně]] [[nebezpečný]]m #* {{Příklad|cs|V tom spočívá, milí křesťané, důležité pro nás ponaučení: Chceme-li zvítězit nad pokušením, '''kroťme''' v sobě obžerství, zdržujme se dobrovolně pokrmu a nápoje, zachovávejme půst.}}<ref>Klement MARKRAB, děkan na Smečně: ''Patero ranních řečí postních o obžerství'', únor 1894</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady | de = {{P|de|zähmen}} | el = {{P|el|δαμάζω}} | en = {{P|en|tame}} | fr = {{P|fr|dompter}} | la = {{P|la|domare}} | pl = {{P|pl|poskramiać}}, {{P|pl|oswajać}}, {{P|pl|hamować}} | ru = {{P|ru|приручать}}, {{P|ru|укрощать}} }} ==== synonyma ==== # {{Příznak2|část.}} [[pacifikovat]], [[domestikovat]], [[ochočovat]]; [[brzdit]] ==== kolokace ==== # krotit [[divoký|divokou]] [[zvěř]], krotit [[své]] [[pud]]y, [[emoce]], [[svůj]] [[hněv]]; krotit [[lev|lva]], [[tygr]]a ==== související ==== * [[krotit se]] * [[zkrotit]] * [[krotitel]], [[krotitelka]] * [[krotký]] * [[ukrotit]] * [[krotitelský]] * [[krocení]], [[zkrocení]] == poznámky == <references /> == externí odkazy == * {{Wikizdroje-hledání|cs}} * {{IJP}} * {{GBK|cs|krotil|krotí|kroťme|kroťte|kroceny|krotíme|nekrotí|nekrotíš|kroť|krocen}} * {{KNLA}} * {{PSJČ|krotiti}} [[Kategorie:Česká slovesa]] 25stlpexkjpjkpxci411y3kc39bcnuy 0 283147 1387442 2026-05-22T08:53:04Z Fäeændryxhofka yandourqožrout 49904 # učinit [[méně]] [[vyplašený]]m 1387442 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ɔxɔt͡ʃɪt}} === sloveso === * ''nedokonavé'' * ''přechodné'' ==== význam ==== # [[potlačit]] [[plachost]] či [[divokost]] ''(ve zvířeti)''; [[učinit]] [[krotký]]m, [[méně]] [[bojácný]]m, [[přátelský|přátelštějším]] ==== překlady ==== # {{Překlady | de = {{P|deт|zähmen}}, {{P|de|kirre machen}} | el = {{P|el|δαμάζω}} | en = {{P|en|tame}}, {{P|en|domesticate}} | fr = {{P|fr|apprivoisier}}, {{P|fr|dompter}}, {{P|fr|maitriser}} | la = {{P|la|domare}}, {{P|la|domesticare}} | pl = {{P|pl|poskromić}}, {{P|pl|oswojić}}, {{P|pl|ujarzmić}} | ru = {{P|ru|приручить}}, {{P|ru|укротить}} }} ==== synonyma ==== # {{Příznak2|část.}} [[zkrotit]], [[domestikovat]] ==== související ==== * [[ochočit si]] * [[ochota]] * [[ochotník]] * [[ochočovat]] * [[ochočený]] == externí odkazy == * {{Wikizdroje-hledání|cs}} * {{GBK|cs|ochočena|ochočeni|ochočíme|ochočte|ochočíš|ochočils|ochočilas|ochočila|ochoč|ochočme|ochočily|neochočila|neochočí}} * {{IJP}} * {{ČNK}} * {{PSJČ}} [[Kategorie:Česká slovesa]] j53n53mk128ndcu0pcv77oe31guygre 0 283148 1387443 2026-05-22T09:04:07Z Fäeændryxhofka yandourqožrout 49904 # [[krůta|krůtu]] [[či]] [[krocan]]a [[zbrotit]] [[vlastní]] [[empatie|empatií]], [[trpělivost]]í, [[neústupnost]]í 1387443 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈskrɔ.cɪt}} === sloveso === * ''dokonavé'' * ''přechodné'' ==== význam ==== # [[metodicky]], [[systematicky]] [[potlačit]] [[divokost]], [[učinit]] [[krotký]]m, [[více]] [[ukázněný]]m, [[kooperativní]]m, [[přátelský]]m, [[méně]] [[nebezpečný]]m {{Doplnit|časování|cs}} ==== překlady ==== # {{Překlady | de = {{P|de|zähmen}} | el = {{P|el|δαμάζω}} | en = {{P|en|tame}} | fr = {{P|fr|apprivoisier}}, {{P|fr|dompter}} | la = {{P|la|domare}} | pl = {{P|pl|poskromić}}, {{P|pl|oswojić}} | ru = {{P|ru|приручить}}, {{P|ru|укротить}} }} ==== synonyma ==== # {{Příznak2|část.}} [[zpacifikovat]], [[domestikovat]], [[ochočit]]; [[přibrzdit]] ==== kolokace ==== # zkrotit [[divoký|divokou]] [[zvěř]], zkrotit [[své]] [[pud]]y, [[emoce]], [[svůj]] [[hněv]]; zkrotit [[lev|lva]], [[tygr]]a ==== související ==== * [[zkrocený]] * [[krotit]] * [[zkrocení]] * [[krotitel]], [[krotitelka]] * [[krotký]] * [[ukrotit]] * [[krotitelský]] == externí odkazy == * {{Wikizdroje-hledání|cs|zkrocen|zkrotily|zkrotí|nezkrotila|zkrotila|zkroťte}} * {{ČNK}} * {{IJP}} * {{GBK|cs|zkrotil|zkrotí|zkroťme|zkroťte|zkroceny|zkrotíme|nezkrotí|nezkrotíš|zkroť|zkrocen}} * {{KNLA}} * {{PSJČ}} [[Kategorie:Česká slovesa]] pttsxv92h8otz0ighlwi259g3lsnvc3 0 283149 1387444 2026-05-22T09:12:09Z Fäeændryxhofka yandourqožrout 49904 založena nová stránka s textem „== čeština == === výslovnost === * {{subst:Výslovnost češtiny}} === podstatné jméno === * ''rod mužský životný'' * ''činitelské'' ==== význam ==== # [[člověk]], [[který]] si [[vydělávat|vydělává]] [[na]] [[obživa|obživu]] tím, že [[krotit|krotí]] [[divoký|divokou]] [[zvěř]] [[pro]] [[pobavení]] [[obecenstvo|obecenstva]] ==== překlady ==== # {{Překlady | de = {{P|de|Zähmer|m}} | en = {{P|en|tamer}} | fr = {{…“ 1387444 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|krɔcɪtɛl}} === podstatné jméno === * ''rod mužský životný'' * ''činitelské'' ==== význam ==== # [[člověk]], [[který]] si [[vydělávat|vydělává]] [[na]] [[obživa|obživu]] tím, že [[krotit|krotí]] [[divoký|divokou]] [[zvěř]] [[pro]] [[pobavení]] [[obecenstvo|obecenstva]] ==== překlady ==== # {{Překlady | de = {{P|de|Zähmer|m}} | en = {{P|en|tamer}} | fr = {{P|fr|dompteur|m}} }} ==== synonyma ==== # [[drezér]] ==== související ==== * [[krotitelův]] * [[krotitelský]] * [[krotitelka]] * [[krocení]] == externí odkazy == * {{GBK|cs|krotitelem|krotiteli|krotitelů|krotitelích|krotitele|krotitelema|krotitelé}} * {{ČNK}} * {{IJP}} * {{Wikizdroje-hledání|cs}} * {{SSJČ}} [[Kategorie:Česká substantiva]] gh2z6o3uaqzceyy4p8c4l53s9etorce 1387449 1387444 2026-05-22T09:42:16Z Dan Polansky 367 def: člověk, který --> kdo 1387449 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|krɔcɪtɛl}} === podstatné jméno === * ''rod mužský životný'' * ''činitelské'' ==== význam ==== # [[kdo]] si [[vydělávat|vydělává]] [[na]] [[obživa|obživu]] tím, že [[krotit|krotí]] [[divoký|divokou]] [[zvěř]] [[pro]] [[pobavení]] [[obecenstvo|obecenstva]] ==== překlady ==== # {{Překlady | de = {{P|de|Zähmer|m}} | en = {{P|en|tamer}} | fr = {{P|fr|dompteur|m}} }} ==== synonyma ==== # [[drezér]] ==== související ==== * [[krotitelův]] * [[krotitelský]] * [[krotitelka]] * [[krocení]] == externí odkazy == * {{GBK|cs|krotitelem|krotiteli|krotitelů|krotitelích|krotitele|krotitelema|krotitelé}} * {{ČNK}} * {{IJP}} * {{Wikizdroje-hledání|cs}} * {{SSJČ}} [[Kategorie:Česká substantiva]] tpklna7b0vzjzr9c56ns58ozmp7t4qk 0 283150 1387445 2026-05-22T09:21:44Z Fäeændryxhofka yandourqožrout 49904 # patřící ke [[krotitel]]i, s bajšpílem od Astona 1387445 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|krɔcɪtɛlskiː}} === přídavné jméno === * ''nestupňovatelné'' ==== význam ==== # [[který]] [[funkčně]] [[patřit|patří]] ke [[krotitel]]i či [[krotitelka|krotitelce]] #* {{Příklad|cs|Chvilku se zdálo, že Motoristé do toho nesmyslu nepůjdou, ale chyba lávky! Zbabělý Babiš přenechal '''krotitelský''' bič svého cirkusu Tomio Okamurovi a tenhle proruský kolaborantský spratek udává tempo.}}<ref>Ondřej NEFF: ''[https://hyena.cz/26/05/260518pes.html Ruce pryč od médií]'', 18. května 2026</ref> # [[charakteristický]] [[pro]] [[krotitelku]] či [[krotitel]]e ==== související ==== * [[krotitelův]] * [[krotitelčin]] * [[krotit]], [[zkrotit]] * [[krotící]] == poznámky == <references /> == externí odkazy == * {{ČNK}} * {{GBK|cs|krotitelskou|krotitelských|krotitelská|krotitelské|krotitelští|krotitelskými|krotitelském}} [[Kategorie:Česká adjektiva]] avdlkxegn7cnw3l86sh295855hzxg9q