Wikislovník cswiktionary https://cs.wiktionary.org/wiki/Wikislovn%C3%ADk:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.20 case-sensitive Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikislovník Diskuse k Wikislovníku Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Příloha Diskuse k příloze TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 3394 1398674 1202728 2026-09-19T06:43:44Z Vlakovod 31229 /* externí odkazy */ + * {{Wikicitáty|téma=Infekce}} 1398674 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ɪnfɛkt͡sɛ}} === dělení === * in-fek-ce === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = infekce | sgen = infekce | sdat = [[infekci]] | sacc = [[infekci]] | svoc = infekce | sloc = [[infekci]] | sins = [[infekcí]] | pnom = infekce | pgen = [[infekcí]] | pdat = [[infekcím]] | pacc = infekce | pvoc = infekce | ploc = [[infekcích]] | pins = [[infekcemi]] }} ==== význam ==== # [[vniknutí]] [[choroboplodný]]ch [[zárodek|zárodků]] [[do]] [[tělo|těla]] [[a]] [[jejich]] [[rozmnožení]] #* {{Příklad|cs|Anamnesis: Potator, zřejmý alkoholik. Zastaralý plicní neduh, který se před nějakou dobou znovu probudil, řekněme následkem horečnaté infekce.}}<ref>Karel Čapek: [[s:Povětroň/XI.|Povětroň]]</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = nákaza | de = {{P|de|Infektion|f}}, {{P|de|Ansteckung|f}} | es = {{P|es|infección|f}} | en = {{P|en|infection}} | fr = {{P|fr|infection|f}} | it = {{P|it|infezione|f}} | ru = {{P|ru|инфекция|f}} | sk = {{P|sk|infekcia|f}} }} ==== synonyma ==== # [[nákaza]] ==== související ==== * [[infekční]] * [[infekčnost]] * [[infektolog]] * [[infektologie]] * [[infekcionista]] * [[superinfekce]] == poznámky == * {{IJP|infekce||2017-03-03}} <references /> == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Infekce}} * {{Wikicitáty|téma=Infekce}} [[Kategorie:Česká substantiva]] pmbhx5otxfoxmsoto09cj8q05l3j7pk 0 24397 1398655 1328216 2026-09-18T14:05:35Z Taylor 49 49369 ([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:Tur-at.ogg]] → [[File:Tr-at.oga]] CRIT 4 langcode 1398655 wikitext text/x-wiki {{Viz|seznam=at|ат|АТ}} == čeština == === značka === ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|tech.}} [[atmosféra]] {{Upřesnění|jednotka tlaku}} == angličtina == === výslovnost === * {{IPA|æt}} * {{Audio|En-us-at.ogg|at (USA)}} === podstatné jméno === ==== skloňování ==== {{Substantivum (en) | snom = at | pnom = [[ats]] }} ==== význam ==== # {{Příznaky|en|infor.}} [[zavináč]] # [[dřívější]] [[měnový|měnová]] [[jednotka]] [[Laos]]u, [[setina]] [[kip]]u ==== synonyma ==== # [[ampersat]] # — === předložka === ==== význam ==== # [[v]]/[[ve]] ''(místo, čas, stav)'' #* {{Příklad|en|at five o'clock|v pět hodin}} #* {{Příklad|en|at a hotel|v hotelu}} # [[k]]/[[ke]] #* {{Příklad|en|at 1^st January|k 1. lednu}} # [[do]] #* {{Příklad|en|arrive at|přijet do}} # [[na]] #* {{Příklad|en|Look at me!|Podívej se na mne!}} # [[u]] #* {{Příklad|en|at a court|u soudu}} == latina == === výslovnost === * {{IPA|at}} === spojka === ==== význam ==== # [[avšak]], [[ale]] ==== synonyma ==== # [[sed#latina|sed]], [[autem#latina|autem]] == turečtina == === výslovnost === * {{IPA|ät̪}} {{Audio|Tr-at.oga|at}} === dělení === * at === varianty === * {{Příznak2|stp.}} [[ات]] === podstatné jméno === ==== skloňování ==== {{Substantivum (tr) | snom = at | sgen = atın | sdat = ata | sacc = atı | sabl = attan | sloc = atta | pnom = atlar | pgen = atların | pdat = atlara | pacc = atları | pabl = atlardan | ploc = atlarda }} ==== význam ==== # [[kůň]] #* {{Příklad|tr|Atlar son derece hassas hayvanlar olup çevresindeki her şeye dikkat gösterir ve hareketlerini ona göre ayarlarlar.|Koně jsou krajně citlivá zvířata, jež věnují pozornost všemu, co se kolem nich děje, a podle toho se pohybují.}} ==== synonyma ==== # [[beygir]] ==== související ==== * [[atgiller]] ==== přísloví, rčení a pořekadla ==== * [[atına bakan ardına bakmaz]] * [[arslan kükrerse atın ayağı kösteklenir]] * [[kır atın yanında duran ya huyundan ya suyundan]] * [[yaman komşu, yaman avrat, yaman at; birinden göç, birin boşa, birin sat]] == volapük == {{Doplnit|výslovnost|vo}} === zájmeno === * ''ukazovací'' ==== význam ==== # [[tento]] [[Kategorie:České značky]] [[Kategorie:Anglická substantiva]] [[Kategorie:Anglické předložky]] [[Kategorie:Latinské spojky]] [[Kategorie:Turecká substantiva]] [[Kategorie:Zájmena volapüku]] osu0arjm6ejvvcfnctkzdq6exqvveee 0 28063 1398680 1128692 2026-09-19T08:19:54Z Dan Polansky 367 +eo 1398680 wikitext text/x-wiki == němčina == === výslovnost === * {{IPA|'hoːxʃuːlə}} === etymologie === Spojením slov [[hoch]] a [[Schule]]. === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (de) | snom = die Hochschule | sgen = der Hochschule | sdat = der Hochschule | sacc = die Hochschule | pnom = die Hochschulen | pgen = der Hochschulen | pdat = den Hochschulen | pacc = die Hochschulen }} ==== význam ==== # [[vysoká škola]] ==== související ==== * [[Hochschulabschluss]] * [[Hochschulcampus]] * [[Hochschuldozent]] * [[Hochschüler]] * [[Hochschulgemeinde]] * [[hochschulisch]] * [[Hochschullehrer]] * [[Hochschulreife]] * [[Hochschulsport]] * [[Hochschulstandort]] * [[Hochschulstudium]] === externí odkazy === * {{Duden}} * {{DWDS}} * {{GBK|de}} * {{Wikizdroje-hledání|de}} * {{ČNKI|de|cs}} [[Kategorie:Německá substantiva]] nnas48wg8z8rv952n0blw4oi0dd5818 4 56778 1398687 1398217 2026-09-19T08:45:02Z Dan Polansky 367 +Blok na vlastní žádost - Dan Polansky (2) 1398687 wikitext text/x-wiki {{Wikislovník:Nástěnka správců/Hlavička}} {{Kategorie nahoře|Wikislovník:Komunita|Nástěnka správců}} __NEWSECTIONLINK__ <!-- interwiki at top --><!-- Nechte, prosím, interwiki a kategorii výjimečně zde nahoře, aby se nepletly dole, kde se připisují nové žádosti. --> == Modul:Priznaky == Prosím o ''zamezení'' uživateli Palu opakovaně přidávat nesmyslný příznak <code>farmak.</code> do modulu Modul:Priznaky a i zanášení dalších změn, proti kterým nemalé množství kolegů vystupuje/revertuje. Já tento požadavek sem dávám proto, že jsem ~povolené množství revertů 3 již vyčerpal (Palu již překročil + na výtky a diskusní příspěvky nereaguje a nebere je na vědomí). Děkuji. --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 3. 2. 2026, 12:06 (CET) : Nejedná se patrně technicky o [[Modul:Priznaky]] (zde jsou poslední změny z 9. 3. 2020) nýbrž nejspíš o [[Modul:Priznaky/seznam]]. Na reverty v této stránce jsem upozorňoval v prosinci 2025 zde: [[Wikislovník:Nástěnka_správců/Archiv14#Modul:Priznaky/seznam]]; správci nereagovali. : Mám sto chutí začít revertovat na nějaký dobře určený status quo ante. Nicméně i mnou založená stránka [[Wikislovník:Spisovná čeština]] zůstává v závadném stavu, kam si ji naprorevertoval Palu. V každém případě sporu je vhodné určit, zda je právě toto ten spor, na kterém se vyčerpávat emočně vypjatými revertovacími válkami. Nevím, co je zde nejlépe počít. : Znovu vybízím ostatní, aby podpořili mnou již dříve navržený trvalý (nebo alespoň roční) zákaz revertů pro Palua. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:00 (CET) : Založil jsem toto: [[Wikislovník:Pod lípou#Návrh na omezení přidávání příznaků do stránky Modul:Priznaky/seznam]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:10 (CET) : {{Vyřešeno}} níže. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 4. 2026, 07:00 (CEST) == Revertační válka ve stránce Modul:Priznaky/seznam == Zdravím, asi [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=Modul:Priznaky/seznam&diff=prev&oldid=1346891 před rokem] počal Pyprilescu na základě subjektivního vyhodnocení odebírat některé příznaky. Nedávno se k tomu přidal i Kusurija (pokud to není tedy jen další z jeho mnohých altereg), nicméně ještě agresivněji. Jelikož tím rozbíjejí stránky, bylo by vhodné to zastavit. [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 27. 2. 2026, 06:35 (CET). :Přesně tak (zloděj křičí: „Chyťte zloděje!“), zastavte už konečně někdo toho rozeštvávače a mařiče všeho, co kdo dobrého do projektu vložil - ať už konkrétního textu nebo obecné koncepce. Není ředitelem Wikislovníku, s jeho diktátorskými praktikami nesouhlasím a budu se jim bránit, dokud budu mít takovou možnost. Správci, doba pozice mrtvého brouka skončila, budete muset některé účastníky/některého účastníka sporu zablokovat; kterého - to závisí na míře svědomí a na hodnotové orientaci; stejně jako pokračování v pozici mrtvého brouka... --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 27. 2. 2026, 07:58 (CET) : Palu na stránce [[Modul:Priznaky/seznam]] pokračuje v revertech proti Kus+Pypr+DP (mě) a substanciaci konsenzu per problematizovaný příznak jak jsem žádal nedodal (substanciaci v podobě odkazu na diskuzi o onom příznaku). Můj další plán je už neukazovat další trpělivost a revertovat nadále; prosím ostatní o pomoc. Problém na stránce trvá již příliš mnoho měsíců; je čas jednat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 14:39 (CET) : Změnil jsem nadpis na "Revertační válka ve stránce Modul:Priznaky/seznam" pro jasnou identifikaci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 14:40 (CET) : Ohledně "Kusurija (pokud to není tedy jen další z jeho mnohých altereg)": mám za zřejmé, více než zřejmé, že Kusurija je někdo jiný než Pyprilescu. Jen pro záznam a orientaci nezasvěcených. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 15:07 (CET) Styl příspěvků pana Polanského dlouhodobě působí spíše konfrontačně než jako snaha o spolupráci na encyklopedii. Pokud má někdo pocit, že lidé, kteří se snaží chránit stránky před neodůvodněnými zásahy nebo revertují úpravy rozbíjející stránky, jsou automaticky problém, případně že autority jsou vždy nepřijatelné apod., bývá někdy užitečné takové věci řešit mimo podobné projekty - například i v rámci terapie. Ta může pomoci s prací s frustrací, konflikty s autoritami i se způsobem komunikace s ostatními. Zároveň bych rád požádal i kolegy Kusuriju a Pyprilesca, aby se pokusili držet diskusi co nejvíce věcnou a zaměřenou na spolupráci. A vedli jí nikoliv v editačním shrnutí, ale transparentně v diskusi - pokud existuje reálný důležitý důvod, proč odmazat některé položky. [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 8. 3. 2026, 08:15 (CET) : Já jenom po Paluovi chci, aby natrasoval problematizované příznaky do diskuzí k nim, přímo ve zdroji v komentáři. Nejsem to já, kdo příznaky původně problematizoval. Jen se snažím ukončit dlouhodobou pomalou revertovací válku, kterou s Paluem dlouhodobě vedli Pyprilescu a Kusurija. : Pomlouvačné nepravdy o mě výše neopravuji; bylo by to dosti neplodné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 3. 2026, 08:18 (CET) : Palu, psal jste to výše sám nebo s pomocí GenAI a pokud to druhé, pomocí kterého? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 3. 2026, 08:26 (CET) Pokud zdejší správci nechtějí správcovat spory komunity, navrhuji požádat o tuto službu správce české Wikipedie, pokud budou tak hodní. [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 8. 3. 2026, 08:31 (CET) : Ohledně "spory komunity": myslíte snad spory ''editorů'' v plurálu, ne-li? Nerad bych zažil nějaký ontologický karambol způsobený odkazem na entitu buď neexistující či imaginární. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 3. 2026, 08:45 (CET) Zamknul jsem stránku, že může být editována jen správci. Doufám, že to mobilizuje ke konstruktivnějším diskusím, které by mohly vést k jasným konsenzům a mohlo by pak být možné stránku zase odemknout.--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 9. 3. 2026, 21:48 (CET) :@[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] Nešlo by tohle dělat i jinde? Třeba i na [[WS:FH]]? Aby se to furt nerevertovalo, dokud nebude dosaženo shody? Možná tak i přimět ostatní, aby vyjádřili svůj názor? --[[Uživatel:Pato Yapuq|Pato Yapuq]] ([[Diskuse s uživatelem:Pato Yapuq|diskuse]]) 11. 3. 2026, 01:59 (CET) ::No hlavně bez moderování a vynucování wikipravidel na straně hříšníků je to k ničemu. Protože trollům nejde o domluvu, ale o rozvrat. [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 11. 3. 2026, 06:03 (CET) ::: DF double T. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 3. 2026, 06:12 (CET) : {{Vyřešeno}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 4. 2026, 07:00 (CEST) :[[Modul:Priznaky/seznam]] sice bylo zamknuto, ale nové příznaky byly přidány oklikou úpravou hlavního [[Modul:Priznaky|modulu]] a novým [[Modul:Priznaky/poznamky]] (možná mi unikla nějaká diskuse, ale žádná tam přímo neodkazuje). --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 2. 6. 2026, 09:08 (CEST) ::V tomto případě nejde o obcházení, ale o navazující krok v rozlišování dvou typů položek, které byly v původním seznamu dlouhodobě smíchány a rozporovány, a které vedly k revertační válce. Proto jsem je vyčlenil do zvláštního seznamu, kde už nejsou označeny jako příznaky, ale jako poznámky - kterými ve skutečnosti jsou. ::Teď je naopak potřeba ještě pročistit ten původní smíchaný seznam, ke kterému teď bohužel mají přístup pouze správci. Vedle [[Příloha:Příznaky|klasických lexikálních příznaků]] se tam totiž nachází právě řada položek, které mají spíše povahu poznámek o použití - tedy informace o způsobu vyjádření, stylu, přesnosti nebo formě. A ty patří právě do toho nového seznamu - například: „častěji“, „částečně“, „doslovně“, „dříve“, „fiktivní“, „chatovací zkratka“, „laicky“, „latinsky“, „nepřesně“, „nesprávně“, „nezvratné“, „přibližně“, „starým pravopisem“, „úplným názvem“, „zkráceně“, „zkratkou“, „značka“, „zvratné“ a možná další podobné. ::Pokud byl tento typ položek v seznamu příznaků rozprován, pak je logické vztáhnout to na všechny obdobné případy a dokončit rozdělení. --[[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 2. 6. 2026, 18:14 (CEST) == Blok pro uživatele Pato Yapuq == Uživatel [[User:Pato Yapuq]] dvakrát editoval moji uživatelskou stránku ({{Diff|1378879|zde}} a {{Diff|1378885|zde}}). Pakliže poprvé nevěděl, že si to nepřeji, tak podruhé již zřetelně ano. Své editace doprovází rozsáhlými konverzačními shrnutími editace. Vyhodnotil jsem to jako trolování. Nepřeji si, aby editoval moji uživatelskou stránku. Pro ukázku jeho shrnutí {{Diff|1378885|druhé editace}}: 'Omlouvám se.. je to Vaše stránka. Nemyslel jsem to nijak zle, jen jsem využil toho, že možná jedna "dovolená" už je asi passé, a použil to pro dummy edit... Můžete na to reagovat "Aha, nevšiml jsem si, dám pryč" nebo "Jo, ale chci to tam furt mít"... A ostatní, dal jsem přednost tomuhle, i když asi ne vhodné, než psát veřejně... A myslel jsem to upřímně, ať si užijete volno... nic ironického apod... jen chápu, že není vhodné to psát k editaci mimo diskuzi... Reakce asi jestli dov. 2025 zůstat ok'. Žádám krátký, výstražný blok, např. na jeden den, nebo alespoň pokárání od správce na jeho diskuzní stránce. Apropó, k tomu mi ještě poslal email; ten jsem nečetl a smazal, jak jsem ho viděl. Chování zapadá do předchozího, kde zájem o hlavní jmenný prostor nemá žádný, zato mnohomluvně a nenápomocně diskutuje v diskuzních prostorech. Původně mě nenapadlo, že je to vlastně troll, ale teď už mi to přijde čím dál více plauzibilní. ''Disclaimer'': ano, také někdy edituji uživatelskou stránku druhého, ale jen tam, kde mi to přijde jako výjimečný, dobře zdůvodněný případ: 1) přidání do kategorie masivně mnohoúčtového editora, což není editace obsahu samotného; 2) odstranění GIF animace lebky či čeho: animace nemají na uživatelských stránkách podle mého posouzení co dělat (nichts zu suchen) a zejména ne ty GIFové, protože se okamžitě začnou přehrávat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 06:37 (CET) :Omlouvám se, @[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]], nečekal jsem, že vás to tak pobouří, zvlášť když jsem vám chtěl jen popřát, abyste si užil volno, a použil na to dummy edit, a druhá editace byla možnost, jak na to reagovat (ale chápu, asi by bylo bývalo lepší napsat na diskuzní stránku). Změnu jsem vrátil, abyste měl stránku jako před mými zásahy. :Pokud jde o email, psal jsem v něm, že mě mrzí, že se nám nedaří se spolu bavit nějak normálně, a že třeba si ve dvou něco vysvětíme lépe, když nebudete myslet na to, jak na to bude reagovat Palu a ostatní, tj. mailem, příp. si i zavolat nebo se sejít. :Ohledně diskuzí, DP je jediný, který explicitně říká, že moje komentáře nejsou nápomocné; naopak od pár jiných mi přišla poděkování za editaci, někdo mi i napsal, že to zkoušelo víc lidí, ale nikomu se nepodařilo, ale že možná někdo nový bude mít větší šanci, apod. :--[[Uživatel:Pato Yapuq|Pato Yapuq]] ([[Diskuse s uživatelem:Pato Yapuq|diskuse]]) 9. 3. 2026, 18:51 (CET) Považuji za vyřešené tím, že uživatel dává najevo, že už stránku měnit nebude. --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 9. 3. 2026, 21:51 (CET) : {{Vyřešeno}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 4. 2026, 07:00 (CEST) == Unused interface messages == Please delete the following interface message, as it is no longer used: * [[MediaWiki:Watcheditlist]] See [[:m:Steward requests/Miscellaneous#Deleting unused messages from multiple wikis|this SRM request]] and [[:phab:T234776]]. [[Uživatel:NguoiDungKhongDinhDanh|NguoiDungKhongDinhDanh]] ([[Diskuse s uživatelem:NguoiDungKhongDinhDanh|diskuse]]) 25. 3. 2026, 01:13 (CET) :Deleted. --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 29. 3. 2026, 12:41 (CEST) : {{Vyřešeno}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 4. 2026, 07:00 (CEST) == Žádost o ochranu uživatelské stránky Ares_Aresovič / Žádost o blok tohoto uživatele == Prosím o ochranu své uživatelské stránky [[Uživatel:Ares_Aresovič]] (https://cs.wiktionary.org/wiki/U%C5%BEivatel:Ares_Aresovi%C4%8D), protože dochází k opakovaným nežádoucím úpravám. Děkuji. --[[Uživatel:Ares Aresovič|Ares Aresovič]] ([[Diskuse s uživatelem:Ares Aresovič|diskuse]]) 5. 4. 2026, 21:49 (CEST) :Já naopak žádám o blok tohoto uživatele. Důvod: nevhodné selfpromo, bez jakýchkoli jiných editací na tomto projektu a dvou editací na jediném dalším projektu (Commons) s vložením selfpromo vlastního avataru. Zde není Facebook ani žádná jiná podobná sociální síť - odporuje pravidlům Wikimedia. --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 5. 4. 2026, 22:10 (CEST) + [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Zdenekk2&diff=next&oldid=1382735 OÚ.], [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Zdenekk2&diff=prev&oldid=1382738 +1 OÚ] --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 5. 4. 2026, 22:16 (CEST) [[Uživatel:Ares Aresovič|Ares Aresovič]] zablokován do odvolání jako jednoúčelový účet nepřispívající projektu. --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 6. 4. 2026, 14:58 (CEST) : {{Vyřešeno}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 4. 2026, 07:00 (CEST) == Tmavý režim 2 == [[User:Bazi]] se připojil s prosbou/zájmem o tmavý režim: [[Diskuse k MediaWiki:Common.css]]. Brání něco podporu zavést? Chce se k tomu někdo ještě vyjádřit, třeba i nesprávce? Viz též [[Wikislovník:Nástěnka_správců/Archiv14#Tmavý_režim]], srpen 2025. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 11:13 (CEST) Kopíruji z [[Uživatel:Mykhal/common.css]], pro případ, že by někdo chtěl provést review či porovnat s nějakým řešením v české Wikipedii či jinde: <pre> /* tmavý režim */ /* pozn.: potenciálně problematické řešení v některých prohlížečích / nastaveních, nepřejímat bez rozmyslu */ @media (prefers-color-scheme: dark) { /* skloňovací tabulky */ table.deklinace,table.konjugace,table.komparace { background-color: #222; border-color: #666; } table.deklinace th,table.deklinace td,table.konjugace th,table.konjugace td,table.komparace th,table.komparace td { border-color: #666; } table.deklinace th,table.konjugace th,table.komparace th { background-color: #333; } /* Monitoring box dole (aj. ?) */ .mwg-specialcatlinks { border-color: #444 !important; background: none !important; } /* uvítací box */ div.vitejte { background-color: #333; color: inherit; border-color: #669; } } </pre> Zaráží mě poznámka "potenciálně problematické řešení v některých prohlížečích / nastaveních, nepřejímat bez rozmyslu"; to zní, že místo, aby to správce (či správce rozhraní?) jednouše implementoval, tak má naopak uplatnit jakýsi technický rozmysl. Ale protože je to celé zastřežené "@media (prefers-color-scheme: dark)" a protože v současnosti je výsledek v tmavém režimu tristní, snad by změna představovala ostré vylepšení, s tím, že doladit to lze později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 4. 2026, 11:18 (CEST) :Mykhalovo řešení je "potenciálně problematické", protože trpí stejným prohřeškem proti zásadám přístupnosti, jako stylopis, který napravuje: tedy nastavuje barvu pozadí, ale nenastavuje barvu písma. Pokud by byl v této podobě přenesen do všeobecných nastavení, způsobilo by to problém uživatelům, kteří mají v ohýbacích tabulkách z nějakého důvodu nastavenou barvu písma na #222 či něco podobného. <small>V Mykhalových osobních stylopisech ať si to klidně takto zůstane, je to na něm, aby si případné kolize ohlídal a pořešil.</small>. :Já jsem [[Speciální:Diff/1377937|nedávno navrhl]] pro ohýbací tabulky jednodušší řešení, totiž odmazat v [[Speciální:Permalink/764854|MediaWiki:Commons.css]] řádky 213 a 229. Dosud se ovšem nenašel dostatečně oprávněný uživatel, který by byl ochoten to provést. [[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 7. 6. 2026, 10:20 (CEST) :: 1) Děkuji. Tedy je váš návrh odmazat tyto řádky z [[MediaWiki:Common.css]]: ::: 1.1) Kontext nad: table.komparace { ::: Odmazat: background-color: #f9f9f9; ::: 1.2) Kontext nad: table.komparace th { ::: Odmazat: background-color: #f2f2f2; :: 2) Může se toho ujmout [[User:Tchoř|Tchoř]], coby byrokrat, který si může přidělit příznak ''správce rozhraní''? Zdá se, že [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:U%C5%BEivatel%C3%A9?username=&group=interface-admin&wpsubmit=&wpFormIdentifier=mw-listusers-form&limit=50 v tuto chvíli český Wikislovník žádné správce rozhraní nemá]. Jinak viz též [[W: WP:Správci rozhraní]]. Dalším byrokratem se [[User:Danny B.|Danny B.]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 7. 2026, 06:23 (CEST) == Odemčení stránky == Prosím o odemčení stránky s příznaky nebo přidání příznaku z [[kavita]]. Děkuji. [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 3. 6. 2026, 16:52 (CEST) :O soubor příznaků byly velké spory. Standardní cestou by měla být diskuse, případě déle neoponovaný návrh v [[Diskuse k modulu:Priznaky/seznam]]. --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 5. 7. 2026, 07:35 (CEST) : Pro záznam/jasnost: patrně se výše jedná o žádost odemčení stránky [[Modul:Priznaky/seznam]] a o přidání příznaku "stroj.", jak lze odhadnout z toho, že stránka [[kavita]] obsahuje hlášku "CHYBA: Neznámý příznak/poznámka "stroj.". Bylo by vhodné odpovědět na následující otázky: : 1) Do jakého textu se má zkratka "stroj." rozvinout? Do "ve strojírenství"? Do jiného? : 2) Existuje nějaký český slovník (PSJČ, SSJČ, SSČ, ASCS, ASSČ), který takovou zkratku užívá? 2.1) Do jakého textu rozvíjí tento slovník (či slovníky) tuto zkratku? : Jako ideální místo diskuze navrhuji [[WS:Pod lípou]]; má větší viditelnost/prominenci, než diskuzní stránka [[Diskuse k modulu:Priznaky/seznam]], a zahlcená diskuzemi zatím zdaleka není. Diskuze o přidání příznaku stroj. není při tom pouze pro správce, nýbrž i pro lexikografy, kteří nejsou správci (např. pro mě, Kusuriju, Pyprilescua a JOtta/JQtta, ale i jiné). : Odemčení stránky [[Modul:Priznaky/seznam]] pověžuji za nevhodné/nežádoucí: probíhaly v ní dlouhodobě a opakovaně revertovací války. Přidávání příznaků do stránky cestou změnových požadavků (''change requests'') Pod lípou by mělo fungovat dobře, byť je to trocha byrokracie navíc. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 10:09 (CEST) : Na otázku číslo 2) jsem se pokusil odpovědět sám; mezi slovníky jsem našel https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=kavita a zde ASCS, nicméně zde žádný význam "stroj." nenacházím (což neznamená, že význam neexistuje, pouze není doložený slovníkem, zatím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 10:13 (CEST) [[Uživatel:Tchoř|Tchoř]]: Dobrý den. Myslím si, že správci by neměli podporovat ani trolling, ani trucovitá veta a ani rozbité výpisy hesel. [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 8. 7. 2026, 22:49 (CEST) :Dobrý den, souhlasím zde s kolegou Danem Polanskym a jeho kratším příspěvkem z 6. července – tzn. myslím si, že podmínky pro odemčení stránky ještě zdaleka nenastaly. Nechť je prosím nadále zamčena pro nás nesprávce. Děkuji, --[[Uživatel:Cserebogár sárga cseh bogár|Cserebogár sárga cseh bogár]] ([[Diskuse s uživatelem:Cserebogár sárga cseh bogár|diskuse]]) 16. 9. 2026, 15:33 (CEST) Další rozbitá stránka [[sásar eitilte]]. Situace a způsob jednání správců je tristní. --[[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 15. 9. 2026, 18:57 (CEST) : Pro záznam, stále v principu souhlasím se správcem Tchořem: "O soubor příznaků byly velké spory. Standardní cestou by měla být diskuse, případě déle neoponovaný návrh v [[Diskuse k modulu:Priznaky/seznam]]." Moje drobná výhrada je, že návrh bych nejraději viděl Pod lípou, kde má vyšší vizibilitu/prominenci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 9. 2026, 12:02 (CEST) : Ještě pro referenci/orientaci, viz též toto: [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2026-1#Návrh na omezení přidávání příznaků do stránky Modul:Priznaky/seznam]], únor 2026. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 9. 2026, 17:23 (CEST) == Zamezení trollingu == Jedná se ([https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=%E6%B7%B1%E5%91%BC%E5%90%B8&oldid=prev&diff=1390904 toto]) o ''zdaleka ne první'' případ trollingu multiloutky při vytváření hesel (reálných) s nesmyslným popisem (chybně množství „maličkostí“ - výslovnost, nesmyslné odkazy, nesmysly v kategorizaci, úkolování), inspirovaných mojí činností, vyžadující nadstandardní péči při umravňování hesla (lépe/lehčí by bylo smazat a časem založit znovu pořádně). Nedostatky v kategorizaci znemožňují odhalit taková hesla, pokud zrovna nejsem přítomen jejich vzniku. Btw taková hesla diskreditují český wikislovník na veřejnosti. Požaduji účinnou domluvu. --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 29. 6. 2026, 12:06 (CEST) ([https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=%E5%A4%96%E7%A7%91&diff=prev&oldid=1390177 další]) --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 29. 6. 2026, 14:02 (CEST) :Nemám jazykové znalosti, abych byl schopen posoudit, zda je obvinění z trolování na místě. Možná kdyby byla vidět nějaká diskuse či pokus o ni ... --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 5. 7. 2026, 07:38 (CEST) == Blok na vlastní žádost - Dan Polansky == Žádám o blok na vlastní žádost na řekněme měsíc, nebo řekněme do 31. července 2026. Související diskuze je ve Wikipedii: [[W: Wikipedie:Pod lípou/Archiv_2026/02#Možnost bloku na vlastní žádost]]. Stačí mi blok bez související IP adresy, pakliže to něčemu pomůže. Neznám žádné podle mě silné/solidní důvody, které by institutu bloku na vlastní žádost odporovaly; naopak znám silné důvody pro, jako že v adiktologii se osvědčují tvrdé překážky adiktivnímu jednání. Kdo si ode mne chce počíst více, může zde: [[V:Uživatel:Dan Polansky/Blok na vlastní žádost]] (možná podobné úvahy přesunu na svůj blog v Bloggeru/Blogspotu; uvidíme). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 07:54 (CEST) ''Později'': blok jsem si dodržel sám. Moje žádnost byla implicitně '''zamítnuta'''; škoda. Třeba mi někdo vyhoví příště. Nebo bych mohl pár entit pozurážet, a třeba by to pomohlo (vysloužil bych si blok), ale tím bych si ublížil a to mi za to asi nestojí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:42 (CEST) == Nevyjasněná žádost o smazání hesla == Prosím o vyjasnění [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=%E6%B7%B1%E5%91%BC%E5%90%B8&action=history této] žádosti a nebo odebrání té cedule. Její vkladatel odstranění revertuje. Děkuji. [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 8. 7. 2026, 09:53 (CEST) :Pokud vidím dobře, sám vkladatel se obracel ob sekci výše na správce a pak se odmlčel i tady. Mlčí i zakladatel hesla. Bylo by fajn, aby se někdo věcně vyjádřil, nejlépe přímo v diskusi u hesla.--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 16. 7. 2026, 10:24 (CEST) ::V [[Diskuse:深呼吸|diskusi: 深呼吸]] jsem se vyjádřil. Takže (už; jenom) mlčí zakladatel hesla. Pane správče [[Uživatel:Tchoř|Tchoři]], co ještě požadujete/doporučujete jednotlivým aktérům sporu? Nebo se od své úlohy distancujete? (Založení odkazované diskuse s povděkem kvituji). --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 20. 7. 2026, 12:27 (CEST) :::Takže jsem nakonec vyměknul a podřídil se úkolování (heslo upravil); jenže zlu se ustupovat nemá, takže příště budu takovýto trolling (''na veřejnosti'') ignorovat. --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 7. 8. 2026, 12:36 (CEST) :::: {{Vyřešeno}} Díky! Ono i tematizování s pozdějším ustoupením má hodnotu, pro audit/auditora. Takhle je jasné, že jste se ozval. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 12:43 (CEST) == [[šalina]] - polozámek == Navrhuji trvalý polozámek (anonymové nemohou editovat) na heslo [[šalina]], které bylo v minulosti opakovaně terčem vandalismů od anonymích IP. Můj podobný návrh v minulosti sice nevedl k uskutečnění, ale ani si nepamatuji opozici a pamatuji si jednu podporu. Princip (nikoli formálně schválené pravidlo): : (1) Heslo, které je opakovaně terčem útoků z anonymních adres, může být (nebo má být) trvale polozamčeno. Anonymové mohou pořád činit návrhy na změnu na diskuzní stránce hesla. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 8. 2026, 15:02 (CEST) : Upraveno přidáním "(nikoli formálně schválené pravidlo)". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:39 (CEST) == Blok jednorázového účtu s pouze experimenty == [https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=%C5%BDurkykyky&diff=prev&oldid=1393443 Tato a předchozí i následující] editace a též stejné experimenty na diskusní stránce závadního hesla. --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 10. 8. 2026, 14:36 (CEST) upraveno --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 10. 8. 2026, 22:27 (CEST), upraveno --[[Uživatel:Kusurija|Uživatel:kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 12. 8. 2026, 17:15 (CEST) ::Jakožto nesprávce navrhuji dotyčného novokolegu neblokovat. Nakolik chápu smysl blokování, nenastal pro něj prozatím žádný důvod. Nebo snad ano? --[[Uživatel:Cserebogár sárga cseh bogár|Cserebogár sárga cseh bogár]] ([[Diskuse s uživatelem:Cserebogár sárga cseh bogár|diskuse]]) 12. 8. 2026, 18:51 (CEST) == Blok pro uživatele Clemist == [[User: Clemist]] provádí hromadné změny, které sice nejsou nutně špatně (nevím), nicméně jsou shrnuty v angličtině a provádí je i poté, co obdržel od mě zprávu na své diskuzní stránce. Správné by podle mě bylo poté, co obdržel zprávu, nejprve reagovat na zprávu, věci probrat a pak teprve případně pokračovat ve změnách. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 8. 2026, 12:20 (CEST) :Připojuji se k prosbě o rychlý blok. (Za mne ony změny špatně jsou, především směrem ke <u>zdejší</u> [ne]pokrytosti vznikajících ''lokálních'' odkazů.). Děkuju, --[[Uživatel:Podnapilý Ostříž Štěně z výšky vidí roztří-|Podnapilý Ostříž Štěně z výšky vidí roztří-]] ([[Diskuse s uživatelem:Podnapilý Ostříž Štěně z výšky vidí roztří-|diskuse]]) 14. 8. 2026, 12:46 (CEST) == Žádost o zablokování – ~2026-46748-05 == [[Special:Contributions/~2026-46748-05|~2026-46748-05]] &ndash; Vandalism <small>[[:m:Special:MyLanguage/User:TenWhile6/XReport|XReport]]</small> --[[Uživatel:Icodense|Icodense]] ([[Diskuse s uživatelem:Icodense|diskuse]]) 28. 8. 2026, 15:45 (CEST) == Blok na vlastní žádost - Dan Polansky (2) == Opakuji blok na vlastní žádost na 1 měsíc. Nějaké empiricky vědecky neinformované filozofování o tom, jak má každý svobodnou vůli a tu má rozvíjet atd. atd., sice do jisté omezené míry uznávám, ale podle mě je věci neadekvátní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:45 (CEST) d01wnbpxx60r4wcqstgxxregg1iip14 0 74798 1398638 1395285 2026-09-18T12:47:52Z FathomableFormat 42820 Slout znamena v podstate znit. Znamy/prosluly je takovy, o kterem se mluvim, jeho jmeno zazniva ve verejnem prostoru. 1398638 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|slɔʊ̯t}} === dělení === * slout === sloveso === * ''dokonavé'' ==== časování ==== {{Sloveso (cs) | spre1 = [[sluji]] / {{Příznak2|arch.}} [[slovu]] | ppre1 = slujeme / {{Příznak2|arch.}} sloveme | spre2 = sluješ / {{Příznak2|arch.}} sloveš | ppre2 = slujete / {{Příznak2|arch.}} slovete | spre3 = [[sluje]] / {{Příznak2|arch.}} [[slove]] | ppre3 = [[slují]] / {{Příznak2|arch.}} slovou | pimp1 = slujme | simp2 = [[sluj]] | pimp2 = slujte | sactm = slul / {{Příznak2|arch.}} sloul | pactm = sluli / {{Příznak2|arch.}} slouli | sactf = slula / {{Příznak2|arch.}} sloula | pactf = sluly / {{Příznak2|arch.}} slouly | sactn = slulo / {{Příznak2|arch.}} sloulo | spasm = [[slut]] | ppasm = sluti | spasf = sluta | ppasf = sluty | spasn = sluto | ptram = [[sluje]] / {{Příznak2|arch.}} [[slova]] | ptraf = slujíc / {{Příznak2|arch.}} [[slovouc]] | ptrap = slujíce / {{Příznak2|arch.}} [[slovouce]] | mtra = skrýt }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|kniž.|zast.}} [[jmenovat se]], [[nazývat se]], také [[znít]] #* {{Příklad|cs|Za časův Balbínových latina ovšem ještě slouti mohla jazykem celé Evropy, neboť tehdáž ještě spisy učené většinou psáváno v jazyku latinském.}}<ref>Poznámka Emanuela Tonnera v díle [[s:Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého/§. X.|Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého]] od Bohuslava Balbína</ref> #* {{Příklad|cs|Tu nalezli u břehu prázdný člun, do něhož ihned usedli, a Zuzana, tak slula ta lazebnice, veslovala zase na druhý břeh.}}<ref>Alois Jirásek: ''Staré pověsti české'', [[s:Staré pověsti české/O králi Václavovi IV.|O králi Václavovi IV.]]</ref> # {{Příznaky|cs|kniž.}} [[být]] [[známý]], [[proslulý]] #* {{Příklad|cs|Slunce se usmálo růžovými lícemi na Lichnici, která za časů tehdejších slula hradem velkým a bohatým.}}<ref>Josef Kajetán Tyl: [[s:Slečna Lichnická (vyd. Slezská Kronika 1896)/II|Slečna Lichnická]]</ref> ==== synonyma ==== # [[slynout]] ==== související ==== * [[proslout]] == poznámky == <references /> * {{IJP|slout||2014-12-02}} * {{SSJČ|slouti|2013-05-03}} * {{PSJČ|slouti|2015-07-29}} [[Kategorie:Česká slovesa]] 9wijjq6w6uykj4n1lca2n2vz1tmsihl 1398639 1398638 2026-09-18T12:50:46Z FathomableFormat 42820 Zrušena verze [[Special:Diff/1398638|1398638]] od uživatele [[Special:Contributions/FathomableFormat|FathomableFormat]] ([[User talk:FathomableFormat|diskuse]]) 1398639 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|slɔʊ̯t}} === dělení === * slout === sloveso === * ''dokonavé'' ==== časování ==== {{Sloveso (cs) | spre1 = [[sluji]] / {{Příznak2|arch.}} [[slovu]] | ppre1 = slujeme / {{Příznak2|arch.}} sloveme | spre2 = sluješ / {{Příznak2|arch.}} sloveš | ppre2 = slujete / {{Příznak2|arch.}} slovete | spre3 = [[sluje]] / {{Příznak2|arch.}} [[slove]] | ppre3 = [[slují]] / {{Příznak2|arch.}} slovou | pimp1 = slujme | simp2 = [[sluj]] | pimp2 = slujte | sactm = slul / {{Příznak2|arch.}} sloul | pactm = sluli / {{Příznak2|arch.}} slouli | sactf = slula / {{Příznak2|arch.}} sloula | pactf = sluly / {{Příznak2|arch.}} slouly | sactn = slulo / {{Příznak2|arch.}} sloulo | spasm = [[slut]] | ppasm = sluti | spasf = sluta | ppasf = sluty | spasn = sluto | ptram = [[sluje]] / {{Příznak2|arch.}} [[slova]] | ptraf = slujíc / {{Příznak2|arch.}} [[slovouc]] | ptrap = slujíce / {{Příznak2|arch.}} [[slovouce]] | mtra = skrýt }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|kniž.|zast.}} [[jmenovat se]], [[nazývat se]] #* {{Příklad|cs|Za časův Balbínových latina ovšem ještě slouti mohla jazykem celé Evropy, neboť tehdáž ještě spisy učené většinou psáváno v jazyku latinském.}}<ref>Poznámka Emanuela Tonnera v díle [[s:Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého/§. X.|Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého]] od Bohuslava Balbína</ref> #* {{Příklad|cs|Tu nalezli u břehu prázdný člun, do něhož ihned usedli, a Zuzana, tak slula ta lazebnice, veslovala zase na druhý břeh.}}<ref>Alois Jirásek: ''Staré pověsti české'', [[s:Staré pověsti české/O králi Václavovi IV.|O králi Václavovi IV.]]</ref> # {{Příznaky|cs|kniž.}} [[být]] [[známý]], [[proslulý]] #* {{Příklad|cs|Slunce se usmálo růžovými lícemi na Lichnici, která za časů tehdejších slula hradem velkým a bohatým.}}<ref>Josef Kajetán Tyl: [[s:Slečna Lichnická (vyd. Slezská Kronika 1896)/II|Slečna Lichnická]]</ref> ==== synonyma ==== # [[slynout]] ==== související ==== * [[proslout]] == poznámky == <references /> * {{IJP|slout||2014-12-02}} * {{SSJČ|slouti|2013-05-03}} * {{PSJČ|slouti|2015-07-29}} [[Kategorie:Česká slovesa]] bdya7q64e8ln5ka03e2nez15t2gb7l9 0 97134 1398651 1129737 2026-09-18T13:39:38Z Vlakovod 31229 /* externí odkazy */ + * {{Wikicitáty|téma=Strava}} // rozcestnik 1398651 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|strava}} === dělení === * stra-va === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = strava | sgen = stravy | sdat = stravě | sacc = stravu | svoc = stravo | sloc = stravě | sins = stravou | pnom = stravy | pgen = [[strav]] | pdat = stravám | pacc = stravy | pvoc = stravy | ploc = stravách | pins = stravami }} ==== význam ==== # [[látka]] [[sloužící]] [[živý]]m [[organismus|organismům]] [[jako]] [[výživa]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = strava | de = {{P|de|Kost|f}}, {{P|de|Nahrung|f}}, {{P|de|Verpflegung|f}} | en = {{P|en|food}} | fi = {{P|fi|ruoka}} | fr = {{P|fr|nourriture|m}} | it = {{P|it|nutrimento|m}}, {{P|it|alimento|m}} | lt = {{P|lt|maistas|m}} | ru = {{P|ru|питание}} | sk = {{P|sk|strava|f}} | sr-Cyrl = {{P|sr-Cyrl|храна|f}} | sr-Latn = {{P|sr-Latn|hrana|f}} | sv = {{P|sv|föda|c}} | uk = {{P|uk|страва|f}} }} ==== synonyma ==== # [[potrava]], [[jídlo]] ==== související ==== * [[strávník]] * [[trávit]] * [[strávit]] * [[stravné]] * [[stravenka]] == poznámky == * {{IJP|strava||2015-03-11}} == externí odkazy == * {{Wikipedie|rozcestník=Strava}} * {{Wikicitáty|téma=Strava}} [[Kategorie:Česká substantiva]] j1z35tgqgvpr37ruxohdxzuq5naj7yj 0 134717 1398648 1308769 2026-09-18T13:13:34Z Vlakovod 31229 /* externí odkazy */ + * {{Wikicitáty|téma=Bezdomovec}} 1398648 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈbɛzdɔmɔvɛt͡s}} === dělení === * bez-do-mo-vec === etymologie === Vlastně ''člověk „[[bez]] [[domov]]a“''. === podstatné jméno === * ''rod mužský životný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = bezdomovec | sgen = bezdomovce | sdat = bezdomovci / bezdomovcovi | sacc = bezdomovce | svoc = bezdomovče | sloc = bezdomovci / bezdomovcovi | sins = bezdomovcem | pnom = bezdomovci | pgen = bezdomovců | pdat = bezdomovcům | pacc = bezdomovce | pvoc = bezdomovci | ploc = bezdomovcích | pins = bezdomovci }} ==== význam ==== # [[člověk]] [[nemající]] [[stálý|stálé]] [[ubytování]] ([[zpravidla]] [[kvůli]] [[neuspokojivý|neuspokojivé]] [[finanční]] [[situace|situaci]]) ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = člověk nemající stálé ubytování | de = {{P|de|Obdachloser|m}} | el = {{P|el|άστεγος|m}} | en = {{P|en|homeless}} [[person#angličtina|person]] | fr = {{P|fr|SDF}}, {{P|fr|sans abri}} | lt = {{P|lt|bomžas|m}} | ru = {{P|ru|бомж}}, {{P|ru|бездомный}} }} ==== synonyma ==== # {{Příznak2|zast.|kniž.}} [[bezpřístřešenec]], [[bezpřístřešník]], {{Příznak2|hovor.}} [[bezďák]], [[houmlesák]] ==== související ==== * [[bezdomovkyně]] * [[bezdomovectví]] * [[domov]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Bezdomovec}} * {{Wikicitáty|téma=Bezdomovec}} [[Kategorie:Česká substantiva]] phbida4plo0gylr0cvluhj7iic8yonu 0 180460 1398650 1090418 2026-09-18T13:26:41Z Vlakovod 31229 /* externí odkazy */ + * {{Wikicitáty|téma=Trestnice}} 1398650 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|trɛstɲɪt͡sɛ}} === dělení === * trest-ni-ce === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = trestnice | sgen = trestnice | sdat = trestnici | sacc = trestnici | svoc = trestnice | sloc = trestnici | sins = trestnicí | pnom = trestnice | pgen = trestnic | pdat = trestnicím | pacc = trestnice | pvoc = trestnice | ploc = trestnicích | pins = trestnicemi }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|zast.}} [[zařízení]], [[ve]] [[který|kterém]] [[se]] [[vykonávat|vykonává]] [[trest]] [[odnětí]] [[svoboda|svobody]] #* {{Příklad|cs|Kde nyní zemská '''trestnice''' své žluté zdi se zamříženými okny rozkládá a kterou město zakoupilo a mimo kostelík zbourati dá, vzniknou řady nových domův a ulic, jež se s níže položenými podskalskými ulicemi spojí.}}<ref>Herold, Edvard. ''Svatováclavská zemská trestnice v Praze''. Praha 1890. 16 s. S. 3. Dostupné [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/ontheflypdf_MGetPdf?app=9&id=17952&start=1&end=16 online] (MLP, projekt Kramerius).</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = zařízení pro výkon trestu | de = {{P|de|Arrest|m}}, {{P|de|Gefängnis|n}} | el = {{P|el|φυλακή|f}} | en = {{P|en|prison}}, {{P|en|jail}}, {{P|en|jailhouse}} | fi = {{P|fi|vankila}} | fr = {{P|fr|prison|f}} | it = {{P|it|prigione|f}} | pl = {{P|pl|więzienie|n}} | sk = {{P|sk|väznica|f}} }} ==== synonyma ==== # [[věznice]], [[žalář]], [[vězení]], [[káznice]], {{Příznak2|hovor.|expr.}} [[basa]], [[loch]], [[lapák]]; {{Příznak2|zast.}} [[šatlava]]; {{Příznak2|zast.|nář.}} [[šerhovna]] ==== související ==== * [[trest]] * [[trestat]] * [[trestní]] == poznámky == * {{IJP|trestnice|2008-03-10|2019-12-06}} <references /> == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Věznice}} * {{Wikicitáty|téma=Trestnice}} [[Kategorie:Česká substantiva]] nxpy8cqf8oe3x9041a9cmghf9o2j57t 0 197712 1398653 1371218 2026-09-18T13:55:54Z Vlakovod 31229 /* externí odkazy */ + * {{Wikicitáty|téma=Regál}} 1398653 wikitext text/x-wiki {{Viz|régal|regal|regał|Regal}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|rɛgaːl}} === dělení === * re-gál === podstatné jméno === * ''rod mužský neživotný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = regál | sgen = regálu | sdat = regálu | sacc = regál | svoc = regále | sloc = regálu | sins = regálem | pnom = regály | pgen = regálů | pdat = regálům | pacc = regály | pvoc = regály | ploc = regálech | pins = regály }} ==== význam ==== # [[větší]] [[police]] [[či]] [[několik]] [[polic]] [[ve]] [[stojan]]u [[nad]] [[se]]bou # {{Příznaky|cs|hist.}} [[výsadní]] [[právo]] [[panovník]]a # {{Příznaky|cs|hud.}} [[historický]] [[hudební nástroj]] [[podobný]] [[varhany|varhanům]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = sada polic | en = {{P|en|rack}} }} {{Doplnit|překlady|cs}} ==== synonyma ==== # — # {{Příznak2|řidč.}} [[regále]] # — ==== související ==== * [[regálový]] * [[regální]] * [[regálné]] == poznámky == * {{IJP|regál||2020-12-01}} == externí odkazy == * {{Wikipedie|rozcestník=Regál}} * {{Wikicitáty|téma=Regál}} [[Kategorie:Česká substantiva]] 0m064n89vfhbrrysc1vn7yf1mzrnpwq 14 201858 1398643 1162223 2026-09-18T13:00:21Z Kusurija 3210 výslovnost 1398643 wikitext text/x-wiki == výslovnost == * {{IPA|sɔː³⁵}} [[Kategorie:Kantonské čtení hón cí|so2]] iqdqyispjz9vz1uvwxgs4mkuqv2q4ty 0 222444 1398652 1374998 2026-09-18T13:49:15Z Vlakovod 31229 /* externí odkazy */ + * {{Wikicitáty|téma=Pomlčka}} 1398652 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|pɔmlt͡ʃka}}, {{Audio|LL-Q9056 (ces)-Ghost4Man-pomlčka.wav}} === dělení === * po-mlč-ka === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = pomlčka | sgen = [[pomlčky]] | sdat = [[pomlčce]] | sacc = [[pomlčku]] | svoc = [[pomlčko]] | sloc = [[pomlčce]] | sins = [[pomlčkou]] | pnom = [[pomlčky]] | pgen = [[pomlček]] | pdat = [[pomlčkám]] | pacc = [[pomlčky]] | pvoc = [[pomlčky]] | ploc = [[pomlčkách]] | pins = [[pomlčkami]] }} ==== význam ==== # [[interpunkční znaménko]] [[–]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = interpunkční znaménko | de = {{P|de|Gedankenstrich|m}}, {{P|de|Querstrich|m}} | en = {{P|en|en dash}}, {{P|en|nut dash}} | fr = {{P|fr|tiret|m}} | ga = {{P|ga|dais|f}} | ru = {{P|ru|тире́|n}} | sk = {{P|sk|pomlčka|f}} | sv = {{P|sv|halvfyrkantsminus|n}}, {{P|sv|pratminus|n}}, {{P|sv|tankstreck|n}} }} ==== související ==== * [[mlčet]] * [[pomlka]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Pomlčka}} * {{Wikicitáty|téma=Pomlčka}} [[Kategorie:Česká substantiva]] 3od2stgzcn1lxcf5fehbivzllyobozv 2 277664 1398628 1398627 2026-09-18T11:59:14Z Dan Polansky 367 /* Německé Fachhochschule */ 1398628 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) ''Později'': do [[besteuern]] jsem vložil [[zdanit]], [[danit]]. Mohlo tam též být "zdanit/danit", s lomítkem. Pakliže bychom dokonavost/vid nazírali jako rys sémantický, pak by to bylo vlastně špatně a patřily by tam řádky dva. Dost možná je zde uplatnit "nic se nemá přehánět", poetické heslo. Navíc lze argumentovat, že pakliže německá slovesa dokonavost/vid nemají a nerozlišují (ale je to 100% pravda?), pak by dva řádky navodily dojem členění, které ve zdrojovém jazyce (němčině) neexistuje. Finální/finálnější verdikt odložen. Viz též [[#Český slovesný vid v překladech německých sloves]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:21 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) Co takhle [[psoauto]]? Něco takového přece měli maníci ve filmu Blbý a blbější? Stačí hledat "car dumb and dumber". No a obdobně lze vytvořit další zvířecí auta, včetně [[kočkoauto]]. Plauzibilitní tvorba slov bez ohledu na skutečná užití nemá hranic. No a co [[kytarostrunopočet]]? Jestliže čeština někdy zná trojkmennou složeninu (např. [[čistonosoplena]] a ta je pak známa jako [[trojkmennosloženina]]), pak proč vlastně ne? Který kazič zábavy a škarohlíd by chtěl češtině zakázat taková slova? Kdo chce na věci hledět úzce, bez fantazie? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 17:37 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýšlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad v některých oborech (napadá mě politologie, historie a filozofie) by to mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně obsazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:29 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) Málokterý český akademik edituje českou Wikipedii. Napadá mě pan Jan Sokol, nyní zesnulý. Naopak na webu WikiSkripta vidíme editovat otitulovaného profesora (titul "prof. ... PhD"). A nevím o žádném akademikovi, který by kdy editoval český Wikislovník. Ani nevím o studentech lingvistiky či lexikografie, že by ho editovali. Sice chápu, že situace s pravidly je zde hrubě neuspokojivá. Nicméně kdyby tito lidé začali editovat, možná by se situace hnula k lepšímu. Jenže schopní lidé snad často ani nechtějí dělat správce. Pomohlo by, kdyby editoři českého Wikislovníku museli uvést dosažené vzdělání a jeho obor (nikoli občanské jméno a nikoli foto); to by ještě individuální identitu osoby neprozradilo. Nevím; nemám to tak dobře promyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:34 (CEST) Otázka k bezpečnosti uvedení dosaženého vzdělání a oboru: je to bezpečné? Může to příliš přispět k identifikaci osoby? Nevím. Mě přijde, že by to mělo být bezpečné, ale nemám k ruce seriózní bezpečnostní analýzu. Kdo chce zůstat co nejvíce skryt ale chce toto uvést, tak udělá dobře, když uvede co nejméně dalších údajů. Dokonce může uvést ještě méně, než určitý obor, např. "Magistr oboru z přírodních věd", "Bakalář z demonstrativního/důkazového oboru", "Doktorát z humanitního oboru", "Inženýr technického oboru" aj. A nebo dokonce "Doktorát z jistého oboru na jisté univerzitě". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 15:43 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) == Český slovesný vid v překladech německých sloves == K tomu něco zde: [[#Německé zwingen]]. Zjednodušeně: německá slovesa vid (dokonavost) nemají. Jeden by si mohl myslet, že tedy je ideální řadu z nich přeložit českou vidovou dvojicí, dokonavé i nedokonavé. U kterých to přesně bude fungovat a u kterých méně nevím. Obecně: u překladů se alespoň někdy nežádá přesná jedna-k-jedné korespondence. Např. se anglické [[teacher]] přeloží jako [[učitel]] a [[učitelka]] (tak činí často překladové tabulky v anglickém Wikislovníku), byť zdrojové ''teacher'' žádné takové členění nemá a [[učitel]] a [[učitelka]] synonymní nejsou. Šlo by argumentovat, že s vidy se to má podobně: německé [[besteuern]] se např. smí přeložit na jednom řádku jako [[zdanit]] i [[danit]], i když to se započítáním vidu nejsou přesná synonyma. Kde zdrojový jazyk nečlení, v těchto případech nečlení na řádky ani definiční oddíl. Nevím; nemám to tak dobře rozmyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:27 (CEST) == Německé Fachhochschule == Na stránce [[Talk:Fachhochschule]] jsem zahájil analýzu toho, jak toto slovo přeložit a nadefinovat. Nejsem si však jistý, že je dobré "zatěžovat" tu stránku materiálem, který může reflektovat iniciální fáze analýzy a může to pak být relativně nevýživné čtení. Nevím. Radši nyní pokračuji zde. Analytické tahy následují: : (1) Fachhochschule je německé označení nějakého druhu školy, podobně jako [[Universität]] či [[Gymnasium]]. : (1a) Překlady slov [[Universität]] a [[Gymnasium]] do češtiny jsou přímočaré: [[univerzita]] a [[gymnázium]]. Přeložit [[Gymnasium]] do angličtiny je poněkud méně přímočaré, pokud vím: nabízí se [[grammar school]] a [[high school]]. To upomíná na problém při překládání názvů druhů škol, že různé země mají různě strukturované edukační stupně a druhy škol a přímý jedna-k-jedné mapping někdy havaruje či funguje se skřípěním zubů. Toto pozorování dává pozadí pro analýzu [[Fachhochschule]], které s trochou smůly může být poněkud oříšek (ale třeba ne tak moc, jako svěrákovské kolik třešní, tolik višní). : (2) Fachhochschule je podle zdrojů (kterých?) v Německu a Rakousku vysoká škola (terciální edukační stupeň) zakončená bakalářem či magistrem. V tomto ohledu je to něco jako univerzita, ale univerzia to není. : (2a) Jak se Fachhochschule liší od technické univerzity, jako je v Česku např. [[W:ČVUT|ČVUT]] či [[W:VUT|VUT]]? : (2b) Užívá se v Česku výraz "technická univerzita"? Nebo to mám z angličtiny? Zmíněné příklady výše mají v názvu "vysoké učení technické". : (2c) Co znamená v češtině slovo [[polytechnika]]? Se kterými příklady se spojuje? : (3) Přinejmenším se [[Fachhochschule]] užívá pro reálie v Německu a Rakousku. Užívá se Fachhochschule i pro reálie nacházející se mimo německy mluvící země, např. pro české či britské? : (4) Mohlo české [[vyšší odborná škola]] vzniknout kalkem z [[Fachhochschule]]? : (4a) Od kterého roku je doloženo slovo [[Fachhochschule]] v užití, přibližně? Zejména, od kterého století? : (5) Které iniciální překlady se nabízejí? vyšší odborná škola? odborná vysoká škola? i v češtině fachhochschule? univerzita aplikovaných věd? : (5a) Užívá seriózní česká literatura designaci "univerzita aplikovaných věd"? Nebo to někdo jen ad hoc přeložil ve Wikidata z anglického "university of applied sciences"? : (6) Jak seriózní česká literatura překládá názvy různých individuálních fachhhochschule? : (7) Které Wikidatí ("Wikidata") položky připadají v úvahu? Ony dvě zmíněné v [[Talk:Fachhochschule]]? Dále snad [[D:Q1365560]]: "type of higher educational instituton in Germany"; [[D:Q15850048]]: "vocational university in Austria"; mezi jednotlivými je [[D:Q693069]]: "Fachhochschule Nordwestschweiz", a tím jsme odpověděli na otázku, zda má Švýcarsko alespoň jednu Fachhochschule-jmenovanou vysokou školu; [[D:Q248444]]: "Zürcher Fachhochschule", což je však ''systém'' škol čili několik škol : (8) Možná definice/charakterizace, která ale nemusí být dobře: "druh vysoké školy v Rakousku a Německu". : (8a) Defekt v (8): druh není jinak dále identifikován skrze differencia; není nijak indikováno, jak se liší od univerzity. Ale jako provizorní placeholder pro pozdější zpřěsnění může být užitečný. : (9) Výhrada k (8): co Švýcarsko? Dle jiného bodu, užívá Němčina [[Fachhochschule]] i pro např. české či britské reálie? : (10) Definice (8) by si mohla technicky dokonce vyžádal rozčlenění na dva řádky, druh v Německu a druh v Rakousku, s odkazem na to, že každá země si kodifikuje tento druh v zákoně či vyhlášce jinak. Tento způsob uvažování by však mohl vést v hesle [[čokoláda]] k separátnímu řádku ve smyslu, čokoláda podle definice Evropksé unie. Jazykové slovníky se do podobných tahů obvykle či nikdy nepouští. V anglickém Wikislovníku však byla rozprava, která něco takového připouštěla. : (11) Nalezení českého překladu není klíčový/esenciální úkol; není-li znám, uvede český Wikislovník místo něj definici/charakterizaci. : (11a) Překladatel může jako stopgap measure užít jakoby české [[fachhochschule]] s malým [[f]], pakliže bazíruje na přesnosti a nechce čtenáře niajk zmást. V méně vážné literatuře jako je román lze postupovat relativně kreativně, protože tam často na přesnosti tolik nezáleží. Například použít "odborná vysoká škola" má tu výhodu, že je to přímý kalk (neměnící pořadí slov), a pakliže se vztahuje na německé reálie, čtenář může odhadnout, že vznikl z [[Fachhochschule]]. : (11b) Nevýhoda výrazu "odborná vysoká škola" je, že z něj není patrné (nebo mě není), že je to terminus technikus. Dobře, proč by univerzita nebyla odborná vysoká škola? Protože má různé obory (odbory?), nikoli jeden. A tak ani např. brněnské VUT není "odborná vysoká škola", protože má různé obory, včetně architektury (což je však obor, který tam možná spadá se skřípěním zubů/s odřenýma ušima; nevím). : (12) Vede Lingea PS Fachhochschule? Patrně ne[https://slovniky.lingea.cz/nemecko-cesky/Fachhochschule]. Tak. Jsem z toho unavený. Pokračování příště (snad). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 9. 2026, 13:59 (CEST) oar66rljdcmym9ugm2ph0dk4f71imjk 1398630 1398628 2026-09-18T12:02:08Z Dan Polansky 367 /* Německé Fachhochschule */ 1398630 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) ''Později'': do [[besteuern]] jsem vložil [[zdanit]], [[danit]]. Mohlo tam též být "zdanit/danit", s lomítkem. Pakliže bychom dokonavost/vid nazírali jako rys sémantický, pak by to bylo vlastně špatně a patřily by tam řádky dva. Dost možná je zde uplatnit "nic se nemá přehánět", poetické heslo. Navíc lze argumentovat, že pakliže německá slovesa dokonavost/vid nemají a nerozlišují (ale je to 100% pravda?), pak by dva řádky navodily dojem členění, které ve zdrojovém jazyce (němčině) neexistuje. Finální/finálnější verdikt odložen. Viz též [[#Český slovesný vid v překladech německých sloves]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:21 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) Co takhle [[psoauto]]? Něco takového přece měli maníci ve filmu Blbý a blbější? Stačí hledat "car dumb and dumber". No a obdobně lze vytvořit další zvířecí auta, včetně [[kočkoauto]]. Plauzibilitní tvorba slov bez ohledu na skutečná užití nemá hranic. No a co [[kytarostrunopočet]]? Jestliže čeština někdy zná trojkmennou složeninu (např. [[čistonosoplena]] a ta je pak známa jako [[trojkmennosloženina]]), pak proč vlastně ne? Který kazič zábavy a škarohlíd by chtěl češtině zakázat taková slova? Kdo chce na věci hledět úzce, bez fantazie? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 17:37 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýšlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad v některých oborech (napadá mě politologie, historie a filozofie) by to mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně obsazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:29 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) Málokterý český akademik edituje českou Wikipedii. Napadá mě pan Jan Sokol, nyní zesnulý. Naopak na webu WikiSkripta vidíme editovat otitulovaného profesora (titul "prof. ... PhD"). A nevím o žádném akademikovi, který by kdy editoval český Wikislovník. Ani nevím o studentech lingvistiky či lexikografie, že by ho editovali. Sice chápu, že situace s pravidly je zde hrubě neuspokojivá. Nicméně kdyby tito lidé začali editovat, možná by se situace hnula k lepšímu. Jenže schopní lidé snad často ani nechtějí dělat správce. Pomohlo by, kdyby editoři českého Wikislovníku museli uvést dosažené vzdělání a jeho obor (nikoli občanské jméno a nikoli foto); to by ještě individuální identitu osoby neprozradilo. Nevím; nemám to tak dobře promyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:34 (CEST) Otázka k bezpečnosti uvedení dosaženého vzdělání a oboru: je to bezpečné? Může to příliš přispět k identifikaci osoby? Nevím. Mě přijde, že by to mělo být bezpečné, ale nemám k ruce seriózní bezpečnostní analýzu. Kdo chce zůstat co nejvíce skryt ale chce toto uvést, tak udělá dobře, když uvede co nejméně dalších údajů. Dokonce může uvést ještě méně, než určitý obor, např. "Magistr oboru z přírodních věd", "Bakalář z demonstrativního/důkazového oboru", "Doktorát z humanitního oboru", "Inženýr technického oboru" aj. A nebo dokonce "Doktorát z jistého oboru na jisté univerzitě". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 15:43 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) == Český slovesný vid v překladech německých sloves == K tomu něco zde: [[#Německé zwingen]]. Zjednodušeně: německá slovesa vid (dokonavost) nemají. Jeden by si mohl myslet, že tedy je ideální řadu z nich přeložit českou vidovou dvojicí, dokonavé i nedokonavé. U kterých to přesně bude fungovat a u kterých méně nevím. Obecně: u překladů se alespoň někdy nežádá přesná jedna-k-jedné korespondence. Např. se anglické [[teacher]] přeloží jako [[učitel]] a [[učitelka]] (tak činí často překladové tabulky v anglickém Wikislovníku), byť zdrojové ''teacher'' žádné takové členění nemá a [[učitel]] a [[učitelka]] synonymní nejsou. Šlo by argumentovat, že s vidy se to má podobně: německé [[besteuern]] se např. smí přeložit na jednom řádku jako [[zdanit]] i [[danit]], i když to se započítáním vidu nejsou přesná synonyma. Kde zdrojový jazyk nečlení, v těchto případech nečlení na řádky ani definiční oddíl. Nevím; nemám to tak dobře rozmyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:27 (CEST) == Německé Fachhochschule == Na stránce [[Talk:Fachhochschule]] jsem zahájil analýzu toho, jak toto slovo přeložit a nadefinovat. Nejsem si však jistý, že je dobré "zatěžovat" tu stránku materiálem, který může reflektovat iniciální fáze analýzy a může to pak být relativně nevýživné čtení. Nevím. Radši nyní pokračuji zde. Analytické tahy následují: : (1) Fachhochschule je německé označení nějakého druhu školy, podobně jako [[Universität]] či [[Gymnasium]]. : (1a) Překlady slov [[Universität]] a [[Gymnasium]] do češtiny jsou přímočaré: [[univerzita]] a [[gymnázium]]. Přeložit [[Gymnasium]] do angličtiny je poněkud méně přímočaré, pokud vím: nabízí se [[grammar school]] a [[high school]]. To upomíná na problém při překládání názvů druhů škol, že různé země mají různě strukturované edukační stupně a druhy škol a přímý jedna-k-jedné mapping někdy havaruje či funguje se skřípěním zubů. Toto pozorování dává pozadí pro analýzu [[Fachhochschule]], které s trochou smůly může být poněkud oříšek (ale třeba ne tak moc, jako svěrákovské kolik třešní, tolik višní). : (2) Fachhochschule je podle zdrojů (kterých?) v Německu a Rakousku vysoká škola (terciální edukační stupeň) zakončená bakalářem či magistrem. V tomto ohledu je to něco jako univerzita, ale univerzia to není. : (2a) Jak se Fachhochschule liší od technické univerzity, jako je v Česku např. [[W:ČVUT|ČVUT]] či [[W:VUT|VUT]]? : (2b) Užívá se v Česku výraz "technická univerzita"? Nebo to mám z angličtiny? Zmíněné příklady výše mají v názvu "vysoké učení technické". : (2c) Co znamená v češtině slovo [[polytechnika]]? Se kterými příklady se spojuje? : (3) Přinejmenším se [[Fachhochschule]] užívá pro reálie v Německu a Rakousku. Užívá se Fachhochschule i pro reálie nacházející se mimo německy mluvící země, např. pro české či britské? : (4) Mohlo české [[vyšší odborná škola]] vzniknout kalkem z [[Fachhochschule]]? : (4a) Od kterého roku je doloženo slovo [[Fachhochschule]] v užití, přibližně? Zejména, od kterého století? : (5) Které iniciální překlady se nabízejí? vyšší odborná škola? odborná vysoká škola? i v češtině fachhochschule? univerzita aplikovaných věd? : (5a) Užívá seriózní česká literatura designaci "univerzita aplikovaných věd"? Nebo to někdo jen ad hoc přeložil ve Wikidata z anglického "university of applied sciences"? : (6) Jak seriózní česká literatura překládá názvy různých individuálních fachhhochschule? : (7) Které Wikidatí ("Wikidata") položky připadají v úvahu? Ony dvě zmíněné v [[Talk:Fachhochschule]]? Dále snad [[D:Q1365560]]: "type of higher educational instituton in Germany"; [[D:Q15850048]]: "vocational university in Austria"; mezi jednotlivými je [[D:Q693069]]: "Fachhochschule Nordwestschweiz", a tím jsme odpověděli na otázku, zda má Švýcarsko alespoň jednu Fachhochschule-jmenovanou vysokou školu; [[D:Q248444]]: "Zürcher Fachhochschule", což je však ''systém'' škol čili několik škol : (8) Možná definice/charakterizace, která ale nemusí být dobře: "druh vysoké školy v Rakousku a Německu". : (8a) Defekt v (8): druh není jinak dále identifikován skrze differencia; není nijak indikováno, jak se liší od univerzity. Ale jako provizorní placeholder pro pozdější zpřěsnění může být užitečný. : (9) Výhrada k (8): co Švýcarsko? Dle jiného bodu, užívá Němčina [[Fachhochschule]] i pro např. české či britské reálie? : (10) Definice (8) by si mohla technicky dokonce vyžádal rozčlenění na dva řádky, druh v Německu a druh v Rakousku, s odkazem na to, že každá země si kodifikuje tento druh v zákoně či vyhlášce jinak. Tento způsob uvažování by však mohl vést v hesle [[čokoláda]] k separátnímu řádku ve smyslu, čokoláda podle definice Evropksé unie. Jazykové slovníky se do podobných tahů obvykle či nikdy nepouští. V anglickém Wikislovníku však byla rozprava, která něco takového připouštěla. : (10a) Protože Švýcarsko má zřejmě Fachhochschule-pojmenované univerzity, nabízí se: "druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku". Výhrada (8a) zůstává, stejně jako (10). Ohledně (10), Wikidata to tak patrně opravdu řeší, čili zavádí separátní položky pro FHS DE a FHS AT. : (11) Nalezení českého překladu není klíčový/esenciální úkol; není-li znám, uvede český Wikislovník místo něj definici/charakterizaci. : (11a) Překladatel může jako stopgap measure užít jakoby české [[fachhochschule]] s malým [[f]], pakliže bazíruje na přesnosti a nechce čtenáře niajk zmást. V méně vážné literatuře jako je román lze postupovat relativně kreativně, protože tam často na přesnosti tolik nezáleží. Například použít "odborná vysoká škola" má tu výhodu, že je to přímý kalk (neměnící pořadí slov), a pakliže se vztahuje na německé reálie, čtenář může odhadnout, že vznikl z [[Fachhochschule]]. : (11b) Nevýhoda výrazu "odborná vysoká škola" je, že z něj není patrné (nebo mě není), že je to terminus technikus. Dobře, proč by univerzita nebyla odborná vysoká škola? Protože má různé obory (odbory?), nikoli jeden. A tak ani např. brněnské VUT není "odborná vysoká škola", protože má různé obory, včetně architektury (což je však obor, který tam možná spadá se skřípěním zubů/s odřenýma ušima; nevím). : (12) Vede Lingea PS Fachhochschule? Patrně ne[https://slovniky.lingea.cz/nemecko-cesky/Fachhochschule]. Tak. Jsem z toho unavený. Pokračování příště (snad). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 9. 2026, 14:02 (CEST) m2yyv0y3ai670dpjcj6ikm6a6ngc02u 1398633 1398630 2026-09-18T12:07:12Z Dan Polansky 367 /* Německé Fachhochschule */ 1398633 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) ''Později'': do [[besteuern]] jsem vložil [[zdanit]], [[danit]]. Mohlo tam též být "zdanit/danit", s lomítkem. Pakliže bychom dokonavost/vid nazírali jako rys sémantický, pak by to bylo vlastně špatně a patřily by tam řádky dva. Dost možná je zde uplatnit "nic se nemá přehánět", poetické heslo. Navíc lze argumentovat, že pakliže německá slovesa dokonavost/vid nemají a nerozlišují (ale je to 100% pravda?), pak by dva řádky navodily dojem členění, které ve zdrojovém jazyce (němčině) neexistuje. Finální/finálnější verdikt odložen. Viz též [[#Český slovesný vid v překladech německých sloves]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:21 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) Co takhle [[psoauto]]? Něco takového přece měli maníci ve filmu Blbý a blbější? Stačí hledat "car dumb and dumber". No a obdobně lze vytvořit další zvířecí auta, včetně [[kočkoauto]]. Plauzibilitní tvorba slov bez ohledu na skutečná užití nemá hranic. No a co [[kytarostrunopočet]]? Jestliže čeština někdy zná trojkmennou složeninu (např. [[čistonosoplena]] a ta je pak známa jako [[trojkmennosloženina]]), pak proč vlastně ne? Který kazič zábavy a škarohlíd by chtěl češtině zakázat taková slova? Kdo chce na věci hledět úzce, bez fantazie? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 17:37 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýšlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad v některých oborech (napadá mě politologie, historie a filozofie) by to mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně obsazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:29 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) Málokterý český akademik edituje českou Wikipedii. Napadá mě pan Jan Sokol, nyní zesnulý. Naopak na webu WikiSkripta vidíme editovat otitulovaného profesora (titul "prof. ... PhD"). A nevím o žádném akademikovi, který by kdy editoval český Wikislovník. Ani nevím o studentech lingvistiky či lexikografie, že by ho editovali. Sice chápu, že situace s pravidly je zde hrubě neuspokojivá. Nicméně kdyby tito lidé začali editovat, možná by se situace hnula k lepšímu. Jenže schopní lidé snad často ani nechtějí dělat správce. Pomohlo by, kdyby editoři českého Wikislovníku museli uvést dosažené vzdělání a jeho obor (nikoli občanské jméno a nikoli foto); to by ještě individuální identitu osoby neprozradilo. Nevím; nemám to tak dobře promyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:34 (CEST) Otázka k bezpečnosti uvedení dosaženého vzdělání a oboru: je to bezpečné? Může to příliš přispět k identifikaci osoby? Nevím. Mě přijde, že by to mělo být bezpečné, ale nemám k ruce seriózní bezpečnostní analýzu. Kdo chce zůstat co nejvíce skryt ale chce toto uvést, tak udělá dobře, když uvede co nejméně dalších údajů. Dokonce může uvést ještě méně, než určitý obor, např. "Magistr oboru z přírodních věd", "Bakalář z demonstrativního/důkazového oboru", "Doktorát z humanitního oboru", "Inženýr technického oboru" aj. A nebo dokonce "Doktorát z jistého oboru na jisté univerzitě". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 15:43 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) == Český slovesný vid v překladech německých sloves == K tomu něco zde: [[#Německé zwingen]]. Zjednodušeně: německá slovesa vid (dokonavost) nemají. Jeden by si mohl myslet, že tedy je ideální řadu z nich přeložit českou vidovou dvojicí, dokonavé i nedokonavé. U kterých to přesně bude fungovat a u kterých méně nevím. Obecně: u překladů se alespoň někdy nežádá přesná jedna-k-jedné korespondence. Např. se anglické [[teacher]] přeloží jako [[učitel]] a [[učitelka]] (tak činí často překladové tabulky v anglickém Wikislovníku), byť zdrojové ''teacher'' žádné takové členění nemá a [[učitel]] a [[učitelka]] synonymní nejsou. Šlo by argumentovat, že s vidy se to má podobně: německé [[besteuern]] se např. smí přeložit na jednom řádku jako [[zdanit]] i [[danit]], i když to se započítáním vidu nejsou přesná synonyma. Kde zdrojový jazyk nečlení, v těchto případech nečlení na řádky ani definiční oddíl. Nevím; nemám to tak dobře rozmyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:27 (CEST) == Německé Fachhochschule == Na stránce [[Talk:Fachhochschule]] jsem zahájil analýzu toho, jak toto slovo přeložit a nadefinovat. Nejsem si však jistý, že je dobré "zatěžovat" tu stránku materiálem, který může reflektovat iniciální fáze analýzy a může to pak být relativně nevýživné čtení. Nevím. Radši nyní pokračuji zde. Analytické tahy následují: : (1) Fachhochschule je německé označení nějakého druhu školy, podobně jako [[Universität]] či [[Gymnasium]]. : (1a) Překlady slov [[Universität]] a [[Gymnasium]] do češtiny jsou přímočaré: [[univerzita]] a [[gymnázium]]. Přeložit [[Gymnasium]] do angličtiny je poněkud méně přímočaré, pokud vím: nabízí se [[grammar school]] a [[high school]]. To upomíná na problém při překládání názvů druhů škol, že různé země mají různě strukturované edukační stupně a druhy škol a přímý jedna-k-jedné mapping někdy havaruje či funguje se skřípěním zubů. Toto pozorování dává pozadí pro analýzu [[Fachhochschule]], které s trochou smůly může být poněkud oříšek (ale třeba ne tak moc, jako svěrákovské kolik třešní, tolik višní). : (2) Fachhochschule je podle zdrojů (kterých?) v Německu a Rakousku vysoká škola (terciální edukační stupeň) zakončená bakalářem či magistrem. V tomto ohledu je to něco jako univerzita, ale univerzia to není. : (2a) Jak se Fachhochschule liší od technické univerzity, jako je v Česku např. [[W:ČVUT|ČVUT]] či [[W:VUT|VUT]]? : (2b) Užívá se v Česku výraz "technická univerzita"? Nebo to mám z angličtiny? Zmíněné příklady výše mají v názvu "vysoké učení technické". : (2c) Co znamená v češtině slovo [[polytechnika]]? Se kterými příklady se spojuje? : (3) Přinejmenším se [[Fachhochschule]] užívá pro reálie v Německu a Rakousku. Užívá se Fachhochschule i pro reálie nacházející se mimo německy mluvící země, např. pro české či britské? : (4) Mohlo české [[vyšší odborná škola]] vzniknout kalkem z [[Fachhochschule]]? : (4a) Od kterého roku je doloženo slovo [[Fachhochschule]] v užití, přibližně? Zejména, od kterého století? : (5) Které iniciální překlady se nabízejí? vyšší odborná škola? odborná vysoká škola? i v češtině fachhochschule? univerzita aplikovaných věd? : (5a) Užívá seriózní česká literatura designaci "univerzita aplikovaných věd"? Nebo to někdo jen ad hoc přeložil ve Wikidata z anglického "university of applied sciences"? : (6) Jak seriózní česká literatura překládá názvy různých individuálních fachhhochschule? : (7) Které Wikidatí ("Wikidata") položky připadají v úvahu? Ony dvě zmíněné v [[Talk:Fachhochschule]]? Dále snad [[D:Q1365560]]: "type of higher educational instituton in Germany"; [[D:Q15850048]]: "vocational university in Austria"; mezi jednotlivými je [[D:Q693069]]: "Fachhochschule Nordwestschweiz", a tím jsme odpověděli na otázku, zda má Švýcarsko alespoň jednu Fachhochschule-jmenovanou vysokou školu; [[D:Q248444]]: "Zürcher Fachhochschule", což je však ''systém'' škol čili několik škol : (8) Možná definice/charakterizace, která ale nemusí být dobře: "druh vysoké školy v Rakousku a Německu". : (8a) Defekt v (8): druh není jinak dále identifikován skrze differencia; není nijak indikováno, jak se liší od univerzity. Ale jako provizorní placeholder pro pozdější zpřěsnění může být užitečný. : (9) Výhrada k (8): co Švýcarsko? Dle jiného bodu, užívá Němčina [[Fachhochschule]] i pro např. české či britské reálie? : (10) Definice (8) by si mohla technicky dokonce vyžádal rozčlenění na dva řádky, druh v Německu a druh v Rakousku, s odkazem na to, že každá země si kodifikuje tento druh v zákoně či vyhlášce jinak. Tento způsob uvažování by však mohl vést v hesle [[čokoláda]] k separátnímu řádku ve smyslu, čokoláda podle definice Evropksé unie. Jazykové slovníky se do podobných tahů obvykle či nikdy nepouští. V anglickém Wikislovníku však byla rozprava, která něco takového připouštěla. : (10a) Protože Švýcarsko má zřejmě Fachhochschule-pojmenované univerzity, nabízí se: "druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku". Výhrada (8a) zůstává, stejně jako (10). Ohledně (10), Wikidata to tak patrně opravdu řeší, čili zavádí separátní položky pro FHS DE a FHS AT. : (11) Nalezení českého překladu není klíčový/esenciální úkol; není-li znám, uvede český Wikislovník místo něj definici/charakterizaci. : (11a) Překladatel může jako stopgap measure užít jakoby české [[fachhochschule]] s malým [[f]], pakliže bazíruje na přesnosti a nechce čtenáře niajk zmást. V méně vážné literatuře jako je román lze postupovat relativně kreativně, protože tam často na přesnosti tolik nezáleží. Například použít "odborná vysoká škola" má tu výhodu, že je to přímý kalk (neměnící pořadí slov), a pakliže se vztahuje na německojazyčné reálie, čtenář může odhadnout, že vznikl z [[Fachhochschule]]. : (11b) Nevýhoda výrazu "odborná vysoká škola" je, že z něj není patrné (nebo mě není), že je to terminus technikus. Dobře, proč by univerzita nebyla odborná vysoká škola? Protože má různé obory (odbory?), nikoli jeden. A tak ani např. brněnské VUT není "odborná vysoká škola", protože má různé obory, včetně architektury (což je však obor, který tam možná spadá se skřípěním zubů/s odřenýma ušima; nevím). : (12) Vede Lingea PS Fachhochschule? Patrně ne[https://slovniky.lingea.cz/nemecko-cesky/Fachhochschule]. Tak. Jsem z toho unavený. Pokračování příště (snad). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 9. 2026, 14:07 (CEST) 76xhff1vrdvqadsddyec7hykeclwpmj 1398634 1398633 2026-09-18T12:09:09Z Dan Polansky 367 /* Německé Fachhochschule */ 1398634 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) ''Později'': do [[besteuern]] jsem vložil [[zdanit]], [[danit]]. Mohlo tam též být "zdanit/danit", s lomítkem. Pakliže bychom dokonavost/vid nazírali jako rys sémantický, pak by to bylo vlastně špatně a patřily by tam řádky dva. Dost možná je zde uplatnit "nic se nemá přehánět", poetické heslo. Navíc lze argumentovat, že pakliže německá slovesa dokonavost/vid nemají a nerozlišují (ale je to 100% pravda?), pak by dva řádky navodily dojem členění, které ve zdrojovém jazyce (němčině) neexistuje. Finální/finálnější verdikt odložen. Viz též [[#Český slovesný vid v překladech německých sloves]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:21 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) Co takhle [[psoauto]]? Něco takového přece měli maníci ve filmu Blbý a blbější? Stačí hledat "car dumb and dumber". No a obdobně lze vytvořit další zvířecí auta, včetně [[kočkoauto]]. Plauzibilitní tvorba slov bez ohledu na skutečná užití nemá hranic. No a co [[kytarostrunopočet]]? Jestliže čeština někdy zná trojkmennou složeninu (např. [[čistonosoplena]] a ta je pak známa jako [[trojkmennosloženina]]), pak proč vlastně ne? Který kazič zábavy a škarohlíd by chtěl češtině zakázat taková slova? Kdo chce na věci hledět úzce, bez fantazie? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 17:37 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýšlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad v některých oborech (napadá mě politologie, historie a filozofie) by to mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně obsazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:29 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) Málokterý český akademik edituje českou Wikipedii. Napadá mě pan Jan Sokol, nyní zesnulý. Naopak na webu WikiSkripta vidíme editovat otitulovaného profesora (titul "prof. ... PhD"). A nevím o žádném akademikovi, který by kdy editoval český Wikislovník. Ani nevím o studentech lingvistiky či lexikografie, že by ho editovali. Sice chápu, že situace s pravidly je zde hrubě neuspokojivá. Nicméně kdyby tito lidé začali editovat, možná by se situace hnula k lepšímu. Jenže schopní lidé snad často ani nechtějí dělat správce. Pomohlo by, kdyby editoři českého Wikislovníku museli uvést dosažené vzdělání a jeho obor (nikoli občanské jméno a nikoli foto); to by ještě individuální identitu osoby neprozradilo. Nevím; nemám to tak dobře promyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:34 (CEST) Otázka k bezpečnosti uvedení dosaženého vzdělání a oboru: je to bezpečné? Může to příliš přispět k identifikaci osoby? Nevím. Mě přijde, že by to mělo být bezpečné, ale nemám k ruce seriózní bezpečnostní analýzu. Kdo chce zůstat co nejvíce skryt ale chce toto uvést, tak udělá dobře, když uvede co nejméně dalších údajů. Dokonce může uvést ještě méně, než určitý obor, např. "Magistr oboru z přírodních věd", "Bakalář z demonstrativního/důkazového oboru", "Doktorát z humanitního oboru", "Inženýr technického oboru" aj. A nebo dokonce "Doktorát z jistého oboru na jisté univerzitě". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 15:43 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) == Český slovesný vid v překladech německých sloves == K tomu něco zde: [[#Německé zwingen]]. Zjednodušeně: německá slovesa vid (dokonavost) nemají. Jeden by si mohl myslet, že tedy je ideální řadu z nich přeložit českou vidovou dvojicí, dokonavé i nedokonavé. U kterých to přesně bude fungovat a u kterých méně nevím. Obecně: u překladů se alespoň někdy nežádá přesná jedna-k-jedné korespondence. Např. se anglické [[teacher]] přeloží jako [[učitel]] a [[učitelka]] (tak činí často překladové tabulky v anglickém Wikislovníku), byť zdrojové ''teacher'' žádné takové členění nemá a [[učitel]] a [[učitelka]] synonymní nejsou. Šlo by argumentovat, že s vidy se to má podobně: německé [[besteuern]] se např. smí přeložit na jednom řádku jako [[zdanit]] i [[danit]], i když to se započítáním vidu nejsou přesná synonyma. Kde zdrojový jazyk nečlení, v těchto případech nečlení na řádky ani definiční oddíl. Nevím; nemám to tak dobře rozmyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:27 (CEST) == Německé Fachhochschule == Na stránce [[Talk:Fachhochschule]] jsem zahájil analýzu toho, jak toto slovo přeložit a nadefinovat. Nejsem si však jistý, že je dobré "zatěžovat" tu stránku materiálem, který může reflektovat iniciální fáze analýzy a může to pak být relativně nevýživné čtení. Nevím. Radši nyní pokračuji zde. Analytické tahy následují: : (1) Fachhochschule je německé označení nějakého druhu školy, podobně jako [[Universität]] či [[Gymnasium]]. : (1a) Překlady slov [[Universität]] a [[Gymnasium]] do češtiny jsou přímočaré: [[univerzita]] a [[gymnázium]]. Přeložit [[Gymnasium]] do angličtiny je poněkud méně přímočaré, pokud vím: nabízí se [[grammar school]] a [[high school]]. To upomíná na problém při překládání názvů druhů škol, že různé země mají různě strukturované edukační stupně a druhy škol a přímý jedna-k-jedné mapping někdy havaruje či funguje se skřípěním zubů. Toto pozorování dává pozadí pro analýzu [[Fachhochschule]], které s trochou smůly může být poněkud oříšek (ale třeba ne tak moc, jako svěrákovské kolik třešní, tolik višní). : (2) Fachhochschule je podle zdrojů (kterých?) v Německu a Rakousku vysoká škola (terciální edukační stupeň) zakončená bakalářem či magistrem. V tomto ohledu je to něco jako univerzita, ale univerzia to není. : (2a) Jak se Fachhochschule liší od technické univerzity, jako je v Česku např. [[W:ČVUT|ČVUT]] či [[W:VUT|VUT]]? : (2b) Užívá se v Česku výraz "technická univerzita"? Nebo to mám z angličtiny? Zmíněné příklady výše mají v názvu "vysoké učení technické". : (2c) Co znamená v češtině slovo [[polytechnika]]? Se kterými příklady se spojuje? : (3) Přinejmenším se [[Fachhochschule]] užívá pro reálie v Německu a Rakousku. Užívá se Fachhochschule i pro reálie nacházející se mimo německy mluvící země, např. pro české či britské? : (4) Mohlo české [[vyšší odborná škola]] vzniknout kalkem z [[Fachhochschule]]? : (4a) Od kterého roku je doloženo slovo [[Fachhochschule]] v užití, přibližně? Zejména, od kterého století? : (5) Které iniciální překlady se nabízejí? vyšší odborná škola? odborná vysoká škola? i v češtině fachhochschule? univerzita aplikovaných věd? : (5a) Užívá seriózní česká literatura designaci "univerzita aplikovaných věd"? Nebo to někdo jen ad hoc přeložil ve Wikidata z anglického "university of applied sciences"? : (6) Jak seriózní česká literatura překládá názvy různých individuálních fachhhochschule? : (7) Které Wikidatí ("Wikidata") položky připadají v úvahu? Ony dvě zmíněné v [[Talk:Fachhochschule]]? Dále snad [[D:Q1365560]]: "type of higher educational instituton in Germany"; [[D:Q15850048]]: "vocational university in Austria"; mezi jednotlivými je [[D:Q693069]]: "Fachhochschule Nordwestschweiz", a tím jsme odpověděli na otázku, zda má Švýcarsko alespoň jednu Fachhochschule-jmenovanou vysokou školu; [[D:Q248444]]: "Zürcher Fachhochschule", což je však ''systém'' škol čili několik škol : (8) Možná definice/charakterizace, která ale nemusí být dobře: "druh vysoké školy v Rakousku a Německu". : (8a) Defekt v (8): druh není jinak dále identifikován skrze differencia; není nijak indikováno, jak se liší od univerzity. Ale jako provizorní placeholder pro pozdější zpřěsnění může být užitečný. : (9) Výhrada k (8): co Švýcarsko? Dle jiného bodu, užívá Němčina [[Fachhochschule]] i pro např. české či britské reálie? : (10) Definice (8) by si mohla technicky dokonce vyžádal rozčlenění na dva řádky, druh v Německu a druh v Rakousku, s odkazem na to, že každá země si kodifikuje tento druh v zákoně či vyhlášce jinak. Tento způsob uvažování by však mohl vést v hesle [[čokoláda]] k separátnímu řádku ve smyslu, čokoláda podle definice Evropksé unie. Jazykové slovníky se do podobných tahů obvykle či nikdy nepouští. V anglickém Wikislovníku však byla rozprava, která něco takového připouštěla. : (10a) Protože Švýcarsko má zřejmě Fachhochschule-pojmenované školy, nabízí se: "druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku". Výhrada (8a) zůstává, stejně jako (10). Ohledně (10), Wikidata to tak patrně opravdu řeší, čili zavádí separátní položky pro FHS DE a FHS AT. : (11) Nalezení českého překladu není klíčový/esenciální úkol; není-li znám, uvede český Wikislovník místo něj definici/charakterizaci. : (11a) Překladatel může jako stopgap measure užít jakoby české [[fachhochschule]] s malým [[f]], pakliže bazíruje na přesnosti a nechce čtenáře niajk zmást. V méně vážné literatuře jako je román lze postupovat relativně kreativně, protože tam často na přesnosti tolik nezáleží. Například použít "odborná vysoká škola" má tu výhodu, že je to přímý kalk (neměnící pořadí slov), a pakliže se vztahuje na německojazyčné reálie, čtenář může odhadnout, že vznikl z [[Fachhochschule]]. : (11b) Nevýhoda výrazu "odborná vysoká škola" je, že z něj není patrné (nebo mě není), že je to terminus technikus. Dobře, proč by univerzita nebyla odborná vysoká škola? Protože má různé obory (odbory?), nikoli jeden. A tak ani např. brněnské VUT není "odborná vysoká škola", protože má různé obory, včetně architektury (což je však obor, který tam možná spadá se skřípěním zubů/s odřenýma ušima; nevím). : (12) Vede Lingea PS Fachhochschule? Patrně ne[https://slovniky.lingea.cz/nemecko-cesky/Fachhochschule]. Tak. Jsem z toho unavený. Pokračování příště (snad). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 9. 2026, 14:09 (CEST) 9ma5sdlgc02ks12qspazai73xeue45p 1398669 1398634 2026-09-18T15:53:47Z Dan Polansky 367 /* Německé Fachhochschule */ 1398669 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) ''Později'': do [[besteuern]] jsem vložil [[zdanit]], [[danit]]. Mohlo tam též být "zdanit/danit", s lomítkem. Pakliže bychom dokonavost/vid nazírali jako rys sémantický, pak by to bylo vlastně špatně a patřily by tam řádky dva. Dost možná je zde uplatnit "nic se nemá přehánět", poetické heslo. Navíc lze argumentovat, že pakliže německá slovesa dokonavost/vid nemají a nerozlišují (ale je to 100% pravda?), pak by dva řádky navodily dojem členění, které ve zdrojovém jazyce (němčině) neexistuje. Finální/finálnější verdikt odložen. Viz též [[#Český slovesný vid v překladech německých sloves]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:21 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) Co takhle [[psoauto]]? Něco takového přece měli maníci ve filmu Blbý a blbější? Stačí hledat "car dumb and dumber". No a obdobně lze vytvořit další zvířecí auta, včetně [[kočkoauto]]. Plauzibilitní tvorba slov bez ohledu na skutečná užití nemá hranic. No a co [[kytarostrunopočet]]? Jestliže čeština někdy zná trojkmennou složeninu (např. [[čistonosoplena]] a ta je pak známa jako [[trojkmennosloženina]]), pak proč vlastně ne? Který kazič zábavy a škarohlíd by chtěl češtině zakázat taková slova? Kdo chce na věci hledět úzce, bez fantazie? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 17:37 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýšlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad v některých oborech (napadá mě politologie, historie a filozofie) by to mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně obsazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:29 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) Málokterý český akademik edituje českou Wikipedii. Napadá mě pan Jan Sokol, nyní zesnulý. Naopak na webu WikiSkripta vidíme editovat otitulovaného profesora (titul "prof. ... PhD"). A nevím o žádném akademikovi, který by kdy editoval český Wikislovník. Ani nevím o studentech lingvistiky či lexikografie, že by ho editovali. Sice chápu, že situace s pravidly je zde hrubě neuspokojivá. Nicméně kdyby tito lidé začali editovat, možná by se situace hnula k lepšímu. Jenže schopní lidé snad často ani nechtějí dělat správce. Pomohlo by, kdyby editoři českého Wikislovníku museli uvést dosažené vzdělání a jeho obor (nikoli občanské jméno a nikoli foto); to by ještě individuální identitu osoby neprozradilo. Nevím; nemám to tak dobře promyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:34 (CEST) Otázka k bezpečnosti uvedení dosaženého vzdělání a oboru: je to bezpečné? Může to příliš přispět k identifikaci osoby? Nevím. Mě přijde, že by to mělo být bezpečné, ale nemám k ruce seriózní bezpečnostní analýzu. Kdo chce zůstat co nejvíce skryt ale chce toto uvést, tak udělá dobře, když uvede co nejméně dalších údajů. Dokonce může uvést ještě méně, než určitý obor, např. "Magistr oboru z přírodních věd", "Bakalář z demonstrativního/důkazového oboru", "Doktorát z humanitního oboru", "Inženýr technického oboru" aj. A nebo dokonce "Doktorát z jistého oboru na jisté univerzitě". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 15:43 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) == Český slovesný vid v překladech německých sloves == K tomu něco zde: [[#Německé zwingen]]. Zjednodušeně: německá slovesa vid (dokonavost) nemají. Jeden by si mohl myslet, že tedy je ideální řadu z nich přeložit českou vidovou dvojicí, dokonavé i nedokonavé. U kterých to přesně bude fungovat a u kterých méně nevím. Obecně: u překladů se alespoň někdy nežádá přesná jedna-k-jedné korespondence. Např. se anglické [[teacher]] přeloží jako [[učitel]] a [[učitelka]] (tak činí často překladové tabulky v anglickém Wikislovníku), byť zdrojové ''teacher'' žádné takové členění nemá a [[učitel]] a [[učitelka]] synonymní nejsou. Šlo by argumentovat, že s vidy se to má podobně: německé [[besteuern]] se např. smí přeložit na jednom řádku jako [[zdanit]] i [[danit]], i když to se započítáním vidu nejsou přesná synonyma. Kde zdrojový jazyk nečlení, v těchto případech nečlení na řádky ani definiční oddíl. Nevím; nemám to tak dobře rozmyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:27 (CEST) == Německé Fachhochschule == Na stránce [[Talk:Fachhochschule]] jsem zahájil analýzu toho, jak toto slovo přeložit a nadefinovat. Nejsem si však jistý, že je dobré "zatěžovat" tu stránku materiálem, který může reflektovat iniciální fáze analýzy a může to pak být relativně nevýživné čtení. Nevím. Radši nyní pokračuji zde. Analytické tahy následují: : (1) Fachhochschule je německé označení nějakého druhu školy, podobně jako [[Universität]] či [[Gymnasium]]. : (1a) Překlady slov [[Universität]] a [[Gymnasium]] do češtiny jsou přímočaré: [[univerzita]] a [[gymnázium]]. Přeložit [[Gymnasium]] do angličtiny je poněkud méně přímočaré, pokud vím: nabízí se [[grammar school]] a [[high school]]. To upomíná na problém při překládání názvů druhů škol, že různé země mají různě strukturované edukační stupně a druhy škol a přímý jedna-k-jedné mapping někdy havaruje či funguje s odřenýma ušima. Toto pozorování dává pozadí pro analýzu [[Fachhochschule]], které s trochou smůly může být poněkud oříšek (ale třeba ne tak moc, jako svěrákovské kolik třešní, tolik višní). : (2) Fachhochschule je podle zdrojů (kterých?) v Německu a Rakousku vysoká škola (terciální edukační stupeň) zakončená bakalářem či magistrem. V tomto ohledu je to něco jako univerzita, ale univerzia to není. : (2a) Jak se Fachhochschule liší od technické univerzity, jako je v Česku např. [[W:ČVUT|ČVUT]] či [[W:VUT|VUT]]? : (2b) Užívá se v Česku výraz "technická univerzita"? Nebo to mám z angličtiny? Zmíněné příklady výše mají v názvu "vysoké učení technické". : (2c) Co znamená v češtině slovo [[polytechnika]]? Se kterými příklady se spojuje? : (3) Přinejmenším se [[Fachhochschule]] užívá pro reálie v Německu a Rakousku. Užívá se Fachhochschule i pro reálie nacházející se mimo německy mluvící země, např. pro české či britské? : (4) Mohlo české [[vyšší odborná škola]] vzniknout kalkem z [[Fachhochschule]]? : (4a) Od kterého roku je doloženo slovo [[Fachhochschule]] v užití, přibližně? Zejména, od kterého století? : (5) Které iniciální překlady se nabízejí? vyšší odborná škola? odborná vysoká škola? i v češtině fachhochschule? univerzita aplikovaných věd? : (5a) Užívá seriózní česká literatura designaci "univerzita aplikovaných věd"? Nebo to někdo jen ad hoc přeložil ve Wikidata z anglického "university of applied sciences"? : (6) Jak seriózní česká literatura překládá názvy různých individuálních fachhhochschule? : (7) Které Wikidatí ("Wikidata") položky připadají v úvahu? Ony dvě zmíněné v [[Talk:Fachhochschule]]? Dále snad [[D:Q1365560]]: "type of higher educational instituton in Germany"; [[D:Q15850048]]: "vocational university in Austria"; mezi jednotlivými je [[D:Q693069]]: "Fachhochschule Nordwestschweiz", a tím jsme odpověděli na otázku, zda má Švýcarsko alespoň jednu Fachhochschule-jmenovanou vysokou školu; [[D:Q248444]]: "Zürcher Fachhochschule", což je však ''systém'' škol čili několik škol : (8) Možná definice/charakterizace, která ale nemusí být dobře: "druh vysoké školy v Rakousku a Německu". : (8a) Defekt v (8): druh není jinak dále identifikován skrze differencia; není nijak indikováno, jak se liší od univerzity. Ale jako provizorní placeholder pro pozdější zpřěsnění může být užitečný. : (9) Výhrada k (8): co Švýcarsko? Dle jiného bodu, užívá Němčina [[Fachhochschule]] i pro např. české či britské reálie? : (10) Definice (8) by si mohla technicky dokonce vyžádal rozčlenění na dva řádky, druh v Německu a druh v Rakousku, s odkazem na to, že každá země si kodifikuje tento druh v zákoně či vyhlášce jinak. Tento způsob uvažování by však mohl vést v hesle [[čokoláda]] k separátnímu řádku ve smyslu, čokoláda podle definice Evropksé unie. Jazykové slovníky se do podobných tahů obvykle či nikdy nepouští. V anglickém Wikislovníku však byla rozprava, která něco takového připouštěla. : (10a) Protože Švýcarsko má zřejmě Fachhochschule-pojmenované školy, nabízí se: "druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku". Výhrada (8a) zůstává, stejně jako (10). Ohledně (10), Wikidata to tak patrně opravdu řeší, čili zavádí separátní položky pro FHS DE a FHS AT. : (11) Nalezení českého překladu není klíčový/esenciální úkol; není-li znám, uvede český Wikislovník místo něj definici/charakterizaci. : (11a) Překladatel může jako stopgap measure užít jakoby české [[fachhochschule]] s malým [[f]], pakliže bazíruje na přesnosti a nechce čtenáře niajk zmást. V méně vážné literatuře jako je román lze postupovat relativně kreativně, protože tam často na přesnosti tolik nezáleží. Například použít "odborná vysoká škola" má tu výhodu, že je to přímý kalk (neměnící pořadí slov), a pakliže se vztahuje na německojazyčné reálie, čtenář může odhadnout, že vznikl z [[Fachhochschule]]. : (11b) Nevýhoda výrazu "odborná vysoká škola" je, že z něj není patrné (nebo mě není), že je to terminus technikus. Dobře, proč by univerzita nebyla odborná vysoká škola? Protože má různé obory (odbory?), nikoli jeden. A tak ani např. brněnské VUT není "odborná vysoká škola", protože má různé obory, včetně architektury (což je však obor, který tam možná spadá se skřípěním zubů/s odřenýma ušima; nevím). : (12) Vede Lingea PS Fachhochschule? Patrně ne[https://slovniky.lingea.cz/nemecko-cesky/Fachhochschule]. Tak. Jsem z toho unavený. Pokračování příště (snad). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 9. 2026, 17:53 (CEST) i58kcg7jt9buhvuo6lf0rkyniep5890 1398670 1398669 2026-09-18T16:02:59Z Dan Polansky 367 /* Německé Fachhochschule */ 1398670 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) ''Později'': do [[besteuern]] jsem vložil [[zdanit]], [[danit]]. Mohlo tam též být "zdanit/danit", s lomítkem. Pakliže bychom dokonavost/vid nazírali jako rys sémantický, pak by to bylo vlastně špatně a patřily by tam řádky dva. Dost možná je zde uplatnit "nic se nemá přehánět", poetické heslo. Navíc lze argumentovat, že pakliže německá slovesa dokonavost/vid nemají a nerozlišují (ale je to 100% pravda?), pak by dva řádky navodily dojem členění, které ve zdrojovém jazyce (němčině) neexistuje. Finální/finálnější verdikt odložen. Viz též [[#Český slovesný vid v překladech německých sloves]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:21 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) Co takhle [[psoauto]]? Něco takového přece měli maníci ve filmu Blbý a blbější? Stačí hledat "car dumb and dumber". No a obdobně lze vytvořit další zvířecí auta, včetně [[kočkoauto]]. Plauzibilitní tvorba slov bez ohledu na skutečná užití nemá hranic. No a co [[kytarostrunopočet]]? Jestliže čeština někdy zná trojkmennou složeninu (např. [[čistonosoplena]] a ta je pak známa jako [[trojkmennosloženina]]), pak proč vlastně ne? Který kazič zábavy a škarohlíd by chtěl češtině zakázat taková slova? Kdo chce na věci hledět úzce, bez fantazie? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 17:37 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýšlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad v některých oborech (napadá mě politologie, historie a filozofie) by to mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně obsazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:29 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) Málokterý český akademik edituje českou Wikipedii. Napadá mě pan Jan Sokol, nyní zesnulý. Naopak na webu WikiSkripta vidíme editovat otitulovaného profesora (titul "prof. ... PhD"). A nevím o žádném akademikovi, který by kdy editoval český Wikislovník. Ani nevím o studentech lingvistiky či lexikografie, že by ho editovali. Sice chápu, že situace s pravidly je zde hrubě neuspokojivá. Nicméně kdyby tito lidé začali editovat, možná by se situace hnula k lepšímu. Jenže schopní lidé snad často ani nechtějí dělat správce. Pomohlo by, kdyby editoři českého Wikislovníku museli uvést dosažené vzdělání a jeho obor (nikoli občanské jméno a nikoli foto); to by ještě individuální identitu osoby neprozradilo. Nevím; nemám to tak dobře promyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:34 (CEST) Otázka k bezpečnosti uvedení dosaženého vzdělání a oboru: je to bezpečné? Může to příliš přispět k identifikaci osoby? Nevím. Mě přijde, že by to mělo být bezpečné, ale nemám k ruce seriózní bezpečnostní analýzu. Kdo chce zůstat co nejvíce skryt ale chce toto uvést, tak udělá dobře, když uvede co nejméně dalších údajů. Dokonce může uvést ještě méně, než určitý obor, např. "Magistr oboru z přírodních věd", "Bakalář z demonstrativního/důkazového oboru", "Doktorát z humanitního oboru", "Inženýr technického oboru" aj. A nebo dokonce "Doktorát z jistého oboru na jisté univerzitě". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 15:43 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) == Český slovesný vid v překladech německých sloves == K tomu něco zde: [[#Německé zwingen]]. Zjednodušeně: německá slovesa vid (dokonavost) nemají. Jeden by si mohl myslet, že tedy je ideální řadu z nich přeložit českou vidovou dvojicí, dokonavé i nedokonavé. U kterých to přesně bude fungovat a u kterých méně nevím. Obecně: u překladů se alespoň někdy nežádá přesná jedna-k-jedné korespondence. Např. se anglické [[teacher]] přeloží jako [[učitel]] a [[učitelka]] (tak činí často překladové tabulky v anglickém Wikislovníku), byť zdrojové ''teacher'' žádné takové členění nemá a [[učitel]] a [[učitelka]] synonymní nejsou. Šlo by argumentovat, že s vidy se to má podobně: německé [[besteuern]] se např. smí přeložit na jednom řádku jako [[zdanit]] i [[danit]], i když to se započítáním vidu nejsou přesná synonyma. Kde zdrojový jazyk nečlení, v těchto případech nečlení na řádky ani definiční oddíl. Nevím; nemám to tak dobře rozmyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:27 (CEST) == Německé Fachhochschule == Na stránce [[Talk:Fachhochschule]] jsem zahájil analýzu toho, jak toto slovo přeložit a nadefinovat. Nejsem si však jistý, že je dobré "zatěžovat" tu stránku materiálem, který může reflektovat iniciální fáze analýzy a může to pak být relativně nevýživné čtení. Nevím. Radši nyní pokračuji zde. Analytické tahy následují: : (1) Fachhochschule je německé označení nějakého druhu školy, podobně jako [[Universität]] či [[Gymnasium]]. : (1a) Překlady slov [[Universität]] a [[Gymnasium]] do češtiny jsou přímočaré: [[univerzita]] a [[gymnázium]]. Přeložit [[Gymnasium]] do angličtiny je poněkud méně přímočaré, pokud vím: nabízí se [[grammar school]] a [[high school]]. To upomíná na problém při překládání názvů druhů škol, že různé země mají různě strukturované edukační stupně a druhy škol a přímý jedna-k-jedné mapping někdy havaruje či funguje s odřenýma ušima. Toto pozorování dává pozadí pro analýzu [[Fachhochschule]], které s trochou smůly může být poněkud oříšek (ale třeba ne tak moc, jako svěrákovské kolik třešní, tolik višní). : (2) Fachhochschule je podle zdrojů (kterých?) v Německu a Rakousku vysoká škola (terciální edukační stupeň) zakončená bakalářem či magistrem. V tomto ohledu je to něco jako univerzita, ale univerzia to není. : (2a) Jak se Fachhochschule liší od technické univerzity, jako je v Česku např. [[W:ČVUT|ČVUT]] či [[W:VUT|VUT]]? : (2b) Užívá se v Česku výraz "technická univerzita"? Nebo to mám z angličtiny? Zmíněné příklady výše mají v názvu "vysoké učení technické". : (2c) Co znamená v češtině slovo [[polytechnika]]? Se kterými příklady se spojuje? : (3) Přinejmenším se [[Fachhochschule]] užívá pro reálie v Německu a Rakousku. Užívá se Fachhochschule i pro reálie nacházející se mimo německy mluvící země, např. pro české či britské? : (4) Mohlo české [[vyšší odborná škola]] vzniknout kalkem z [[Fachhochschule]]? : (4a) Od kterého roku je doloženo slovo [[Fachhochschule]] v užití, přibližně? Zejména, od kterého století? : (5) Které iniciální překlady se nabízejí? vyšší odborná škola? odborná vysoká škola? i v češtině fachhochschule? univerzita aplikovaných věd? : (5a) Užívá seriózní česká literatura designaci "univerzita aplikovaných věd"? Nebo to někdo jen ad hoc přeložil ve Wikidata z anglického "university of applied sciences"? : (6) Jak seriózní česká literatura překládá názvy různých individuálních fachhhochschule? : (7) Které Wikidatí ("Wikidata") položky připadají v úvahu? Ony dvě zmíněné v [[Talk:Fachhochschule]]? Dále snad [[D:Q1365560]]: "type of higher educational instituton in Germany"; [[D:Q15850048]]: "vocational university in Austria"; mezi jednotlivými je [[D:Q693069]]: "Fachhochschule Nordwestschweiz", a tím jsme odpověděli na otázku, zda má Švýcarsko alespoň jednu Fachhochschule-jmenovanou vysokou školu; [[D:Q248444]]: "Zürcher Fachhochschule", což je však ''systém'' škol čili několik škol : (8) Možná definice/charakterizace, která ale nemusí být dobře: "druh vysoké školy v Rakousku a Německu". : (8a) Defekt v (8): druh není jinak dále identifikován skrze differencia; není nijak indikováno, jak se liší od univerzity. Ale jako provizorní placeholder pro pozdější zpřěsnění může být užitečný. : (9) Výhrada k (8): co Švýcarsko? Dle jiného bodu, užívá Němčina [[Fachhochschule]] i pro např. české či britské reálie? : (10) Definice (8) by si mohla technicky dokonce vyžádal rozčlenění na dva řádky, druh v Německu a druh v Rakousku, s odkazem na to, že každá země si kodifikuje tento druh v zákoně či vyhlášce jinak. Tento způsob uvažování by však mohl vést v hesle [[čokoláda]] k separátnímu řádku ve smyslu, čokoláda podle definice Evropksé unie. Jazykové slovníky se do podobných tahů obvykle či nikdy nepouští. V anglickém Wikislovníku však byla rozprava, která něco takového připouštěla. : (10a) Protože Švýcarsko má zřejmě Fachhochschule-pojmenované školy, nabízí se: "druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku". Výhrada (8a) zůstává, stejně jako (10). Ohledně (10), Wikidata to tak patrně opravdu řeší, čili zavádí separátní položky pro FHS DE a FHS AT. : (11) Nalezení českého překladu není klíčový/esenciální úkol; není-li znám, uvede český Wikislovník místo něj definici/charakterizaci. : (11a) Překladatel může jako stopgap measure užít jakoby české [[fachhochschule]] s malým [[f]], pakliže bazíruje na přesnosti a nechce čtenáře niajk zmást. V méně vážné literatuře jako je román lze postupovat relativně kreativně, protože tam často na přesnosti tolik nezáleží. Například použít "odborná vysoká škola" má tu výhodu, že je to přímý kalk (neměnící pořadí slov), a pakliže se vztahuje na reálie zemí, kde je dominantní němčina (Německo, Rakousko, Švýcarsko, jiné?), čtenář může odhadnout, že vznikl z [[Fachhochschule]]. : (11b) Nevýhoda výrazu "odborná vysoká škola" je, že z něj není patrné (nebo mě není), že je to terminus technikus. Dobře, proč by univerzita nebyla odborná vysoká škola? Protože má různé obory (odbory?), nikoli jeden. A tak ani např. brněnské VUT není "odborná vysoká škola", protože má různé obory, včetně architektury (což je však obor, který tam možná spadá se skřípěním zubů/s odřenýma ušima; nevím). : (12) Vede Lingea PS Fachhochschule? Patrně ne[https://slovniky.lingea.cz/nemecko-cesky/Fachhochschule]. Tak. Jsem z toho unavený. Pokračování příště (snad). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 9. 2026, 18:02 (CEST) lstus5m12rd0hxv756i0yuf766qdjg8 1398672 1398670 2026-09-19T05:48:59Z Dan Polansky 367 /* Německé Fachhochschule */ 1398672 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) ''Později'': do [[besteuern]] jsem vložil [[zdanit]], [[danit]]. Mohlo tam též být "zdanit/danit", s lomítkem. Pakliže bychom dokonavost/vid nazírali jako rys sémantický, pak by to bylo vlastně špatně a patřily by tam řádky dva. Dost možná je zde uplatnit "nic se nemá přehánět", poetické heslo. Navíc lze argumentovat, že pakliže německá slovesa dokonavost/vid nemají a nerozlišují (ale je to 100% pravda?), pak by dva řádky navodily dojem členění, které ve zdrojovém jazyce (němčině) neexistuje. Finální/finálnější verdikt odložen. Viz též [[#Český slovesný vid v překladech německých sloves]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:21 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) Co takhle [[psoauto]]? Něco takového přece měli maníci ve filmu Blbý a blbější? Stačí hledat "car dumb and dumber". No a obdobně lze vytvořit další zvířecí auta, včetně [[kočkoauto]]. Plauzibilitní tvorba slov bez ohledu na skutečná užití nemá hranic. No a co [[kytarostrunopočet]]? Jestliže čeština někdy zná trojkmennou složeninu (např. [[čistonosoplena]] a ta je pak známa jako [[trojkmennosloženina]]), pak proč vlastně ne? Který kazič zábavy a škarohlíd by chtěl češtině zakázat taková slova? Kdo chce na věci hledět úzce, bez fantazie? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 17:37 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýšlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad v některých oborech (napadá mě politologie, historie a filozofie) by to mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně obsazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:29 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) Málokterý český akademik edituje českou Wikipedii. Napadá mě pan Jan Sokol, nyní zesnulý. Naopak na webu WikiSkripta vidíme editovat otitulovaného profesora (titul "prof. ... PhD"). A nevím o žádném akademikovi, který by kdy editoval český Wikislovník. Ani nevím o studentech lingvistiky či lexikografie, že by ho editovali. Sice chápu, že situace s pravidly je zde hrubě neuspokojivá. Nicméně kdyby tito lidé začali editovat, možná by se situace hnula k lepšímu. Jenže schopní lidé snad často ani nechtějí dělat správce. Pomohlo by, kdyby editoři českého Wikislovníku museli uvést dosažené vzdělání a jeho obor (nikoli občanské jméno a nikoli foto); to by ještě individuální identitu osoby neprozradilo. Nevím; nemám to tak dobře promyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:34 (CEST) Otázka k bezpečnosti uvedení dosaženého vzdělání a oboru: je to bezpečné? Může to příliš přispět k identifikaci osoby? Nevím. Mě přijde, že by to mělo být bezpečné, ale nemám k ruce seriózní bezpečnostní analýzu. Kdo chce zůstat co nejvíce skryt ale chce toto uvést, tak udělá dobře, když uvede co nejméně dalších údajů. Dokonce může uvést ještě méně, než určitý obor, např. "Magistr oboru z přírodních věd", "Bakalář z demonstrativního/důkazového oboru", "Doktorát z humanitního oboru", "Inženýr technického oboru" aj. A nebo dokonce "Doktorát z jistého oboru na jisté univerzitě". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 15:43 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) == Český slovesný vid v překladech německých sloves == K tomu něco zde: [[#Německé zwingen]]. Zjednodušeně: německá slovesa vid (dokonavost) nemají. Jeden by si mohl myslet, že tedy je ideální řadu z nich přeložit českou vidovou dvojicí, dokonavé i nedokonavé. U kterých to přesně bude fungovat a u kterých méně nevím. Obecně: u překladů se alespoň někdy nežádá přesná jedna-k-jedné korespondence. Např. se anglické [[teacher]] přeloží jako [[učitel]] a [[učitelka]] (tak činí často překladové tabulky v anglickém Wikislovníku), byť zdrojové ''teacher'' žádné takové členění nemá a [[učitel]] a [[učitelka]] synonymní nejsou. Šlo by argumentovat, že s vidy se to má podobně: německé [[besteuern]] se např. smí přeložit na jednom řádku jako [[zdanit]] i [[danit]], i když to se započítáním vidu nejsou přesná synonyma. Kde zdrojový jazyk nečlení, v těchto případech nečlení na řádky ani definiční oddíl. Nevím; nemám to tak dobře rozmyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:27 (CEST) == Německé Fachhochschule == Na stránce [[Talk:Fachhochschule]] jsem zahájil analýzu toho, jak toto slovo přeložit a nadefinovat. Nejsem si však jistý, že je dobré "zatěžovat" tu stránku materiálem, který může reflektovat iniciální fáze analýzy a může to pak být relativně nevýživné čtení. Nevím. Radši nyní pokračuji zde. Analytické tahy následují: : (1) Fachhochschule je německé označení nějakého druhu školy, podobně jako [[Universität]] či [[Gymnasium]]. : (1a) Překlady slov [[Universität]] a [[Gymnasium]] do češtiny jsou přímočaré: [[univerzita]] a [[gymnázium]]. Přeložit [[Gymnasium]] do angličtiny je poněkud méně přímočaré, pokud vím: nabízí se [[grammar school]] a [[high school]]. To upomíná na problém při překládání názvů druhů škol, že různé země mají různě strukturované edukační stupně a druhy škol a přímý jedna-k-jedné mapping někdy havaruje či funguje s odřenýma ušima. Toto pozorování dává pozadí pro analýzu [[Fachhochschule]], které s trochou smůly může být poněkud oříšek (ale třeba ne tak moc, jako svěrákovské kolik třešní, tolik višní). : (2) Fachhochschule je podle zdrojů (kterých?) v Německu a Rakousku vysoká škola (terciální edukační stupeň) zakončená bakalářem či magistrem. V tomto ohledu je to něco jako univerzita, ale univerzia to není. : (2a) Jak se Fachhochschule liší od technické univerzity, jako je v Česku např. [[W:ČVUT|ČVUT]] či [[W:VUT|VUT]]? : (2b) Užívá se v Česku výraz "technická univerzita"? Nebo to mám z angličtiny? Zmíněné příklady výše mají v názvu "vysoké učení technické". : (2c) Co znamená v češtině slovo [[polytechnika]]? Se kterými příklady se spojuje? : (3) Přinejmenším se [[Fachhochschule]] užívá pro reálie v Německu a Rakousku. Užívá se Fachhochschule i pro reálie nacházející se mimo německy mluvící země, např. pro české či britské? : (4) Mohlo české [[vyšší odborná škola]] vzniknout kalkem z [[Fachhochschule]]? : (4a) Od kterého roku je doloženo slovo [[Fachhochschule]] v užití, přibližně? Zejména, od kterého století? : (5) Které iniciální překlady se nabízejí? vyšší odborná škola? odborná vysoká škola? i v češtině fachhochschule? univerzita aplikovaných věd? : (5a) Užívá seriózní česká literatura designaci "univerzita aplikovaných věd"? Nebo to někdo jen ad hoc přeložil ve Wikidata z anglického "university of applied sciences"? : (6) Jak seriózní česká literatura překládá názvy různých individuálních fachhhochschule? : (7) Které Wikidatí ("Wikidata") položky připadají v úvahu? Ony dvě zmíněné v [[Talk:Fachhochschule]]? Dále snad [[D:Q1365560]]: "type of higher educational instituton in Germany"; [[D:Q15850048]]: "vocational university in Austria"; mezi jednotlivými je [[D:Q693069]]: "Fachhochschule Nordwestschweiz", a tím jsme odpověděli na otázku, zda má Švýcarsko alespoň jednu Fachhochschule-jmenovanou vysokou školu; [[D:Q248444]]: "Zürcher Fachhochschule", což je však ''systém'' škol čili několik škol : (8) Možná definice/charakterizace, která ale nemusí být dobře: "druh vysoké školy v Rakousku a Německu". : (8a) Defekt v (8): druh není jinak dále identifikován skrze differencia; není nijak indikováno, jak se liší od univerzity. Ale jako provizorní placeholder pro pozdější zpřěsnění může být užitečný. : (9) Výhrada k (8): co Švýcarsko? Dle jiného bodu, užívá Němčina [[Fachhochschule]] i pro např. české či britské reálie? : (10) Definice (8) by si mohla technicky dokonce vyžádal rozčlenění na dva řádky, druh v Německu a druh v Rakousku, s odkazem na to, že každá země si kodifikuje tento druh v zákoně či vyhlášce jinak. Tento způsob uvažování by však mohl vést v hesle [[čokoláda]] k separátnímu řádku ve smyslu, čokoláda podle definice Evropksé unie. Jazykové slovníky se do podobných tahů obvykle či nikdy nepouští. V anglickém Wikislovníku však byla rozprava, která něco takového připouštěla. : (10a) Protože Švýcarsko má zřejmě Fachhochschule-pojmenované školy, nabízí se: "druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku". Výhrada (8a) zůstává, stejně jako (10). Ohledně (10), Wikidata to tak patrně opravdu řeší, čili zavádí separátní položky pro FHS DE a FHS AT. : (11) Nalezení českého překladu není klíčový/esenciální úkol; není-li znám, uvede český Wikislovník místo něj definici/charakterizaci. : (11a) Překladatel může jako stopgap measure užít jakoby české [[fachhochschule]] s malým [[f]], pakliže bazíruje na přesnosti a nechce čtenáře niajk zmást. V méně vážné literatuře jako je román lze postupovat relativně kreativně, protože tam často na přesnosti tolik nezáleží. Například použít "odborná vysoká škola" má tu výhodu, že je to přímý kalk (neměnící pořadí slov), a pakliže se vztahuje na reálie zemí, kde je dominantní němčina (Německo, Rakousko, Švýcarsko, jiné?), čtenář může odhadnout, že vznikl z [[Fachhochschule]]. : (11b) Nevýhoda výrazu "odborná vysoká škola" je, že z něj není patrné (nebo mě není), že je to terminus technikus. Dobře, proč by univerzita nebyla odborná vysoká škola? Protože má různé obory (odbory?), nikoli jeden. A tak ani např. brněnské VUT není "odborná vysoká škola", protože má různé obory, včetně architektury (což je však obor, který tam možná spadá se skřípěním zubů/s odřenýma ušima; nevím). : (12) Vede Lingea PS Fachhochschule? Patrně ne[https://slovniky.lingea.cz/nemecko-cesky/Fachhochschule]. Tak. Jsem z toho unavený. Pokračování příště (snad). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 9. 2026, 18:02 (CEST) Další odkazy: * https://www.berufsberatung.ch/de/fachhochschulen * https://www.sbfi.admin.ch/de/fachhochschulen --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 07:48 (CEST) sh2fq07za5mt7dx57het69h9kejh5f3 1398673 1398672 2026-09-19T05:50:25Z Dan Polansky 367 /* Německé Fachhochschule */ 1398673 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) ''Později'': do [[besteuern]] jsem vložil [[zdanit]], [[danit]]. Mohlo tam též být "zdanit/danit", s lomítkem. Pakliže bychom dokonavost/vid nazírali jako rys sémantický, pak by to bylo vlastně špatně a patřily by tam řádky dva. Dost možná je zde uplatnit "nic se nemá přehánět", poetické heslo. Navíc lze argumentovat, že pakliže německá slovesa dokonavost/vid nemají a nerozlišují (ale je to 100% pravda?), pak by dva řádky navodily dojem členění, které ve zdrojovém jazyce (němčině) neexistuje. Finální/finálnější verdikt odložen. Viz též [[#Český slovesný vid v překladech německých sloves]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:21 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) Co takhle [[psoauto]]? Něco takového přece měli maníci ve filmu Blbý a blbější? Stačí hledat "car dumb and dumber". No a obdobně lze vytvořit další zvířecí auta, včetně [[kočkoauto]]. Plauzibilitní tvorba slov bez ohledu na skutečná užití nemá hranic. No a co [[kytarostrunopočet]]? Jestliže čeština někdy zná trojkmennou složeninu (např. [[čistonosoplena]] a ta je pak známa jako [[trojkmennosloženina]]), pak proč vlastně ne? Který kazič zábavy a škarohlíd by chtěl češtině zakázat taková slova? Kdo chce na věci hledět úzce, bez fantazie? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 17:37 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýšlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad v některých oborech (napadá mě politologie, historie a filozofie) by to mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně obsazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:29 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) Málokterý český akademik edituje českou Wikipedii. Napadá mě pan Jan Sokol, nyní zesnulý. Naopak na webu WikiSkripta vidíme editovat otitulovaného profesora (titul "prof. ... PhD"). A nevím o žádném akademikovi, který by kdy editoval český Wikislovník. Ani nevím o studentech lingvistiky či lexikografie, že by ho editovali. Sice chápu, že situace s pravidly je zde hrubě neuspokojivá. Nicméně kdyby tito lidé začali editovat, možná by se situace hnula k lepšímu. Jenže schopní lidé snad často ani nechtějí dělat správce. Pomohlo by, kdyby editoři českého Wikislovníku museli uvést dosažené vzdělání a jeho obor (nikoli občanské jméno a nikoli foto); to by ještě individuální identitu osoby neprozradilo. Nevím; nemám to tak dobře promyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:34 (CEST) Otázka k bezpečnosti uvedení dosaženého vzdělání a oboru: je to bezpečné? Může to příliš přispět k identifikaci osoby? Nevím. Mě přijde, že by to mělo být bezpečné, ale nemám k ruce seriózní bezpečnostní analýzu. Kdo chce zůstat co nejvíce skryt ale chce toto uvést, tak udělá dobře, když uvede co nejméně dalších údajů. Dokonce může uvést ještě méně, než určitý obor, např. "Magistr oboru z přírodních věd", "Bakalář z demonstrativního/důkazového oboru", "Doktorát z humanitního oboru", "Inženýr technického oboru" aj. A nebo dokonce "Doktorát z jistého oboru na jisté univerzitě". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 15:43 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) == Český slovesný vid v překladech německých sloves == K tomu něco zde: [[#Německé zwingen]]. Zjednodušeně: německá slovesa vid (dokonavost) nemají. Jeden by si mohl myslet, že tedy je ideální řadu z nich přeložit českou vidovou dvojicí, dokonavé i nedokonavé. U kterých to přesně bude fungovat a u kterých méně nevím. Obecně: u překladů se alespoň někdy nežádá přesná jedna-k-jedné korespondence. Např. se anglické [[teacher]] přeloží jako [[učitel]] a [[učitelka]] (tak činí často překladové tabulky v anglickém Wikislovníku), byť zdrojové ''teacher'' žádné takové členění nemá a [[učitel]] a [[učitelka]] synonymní nejsou. Šlo by argumentovat, že s vidy se to má podobně: německé [[besteuern]] se např. smí přeložit na jednom řádku jako [[zdanit]] i [[danit]], i když to se započítáním vidu nejsou přesná synonyma. Kde zdrojový jazyk nečlení, v těchto případech nečlení na řádky ani definiční oddíl. Nevím; nemám to tak dobře rozmyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:27 (CEST) == Německé Fachhochschule == Na stránce [[Talk:Fachhochschule]] jsem zahájil analýzu toho, jak toto slovo přeložit a nadefinovat. Nejsem si však jistý, že je dobré "zatěžovat" tu stránku materiálem, který může reflektovat iniciální fáze analýzy a může to pak být relativně nevýživné čtení. Nevím. Radši nyní pokračuji zde. Analytické tahy následují: : (1) Fachhochschule je německé označení nějakého druhu školy, podobně jako [[Universität]] či [[Gymnasium]]. : (1a) Překlady slov [[Universität]] a [[Gymnasium]] do češtiny jsou přímočaré: [[univerzita]] a [[gymnázium]]. Přeložit [[Gymnasium]] do angličtiny je poněkud méně přímočaré, pokud vím: nabízí se [[grammar school]] a [[high school]]. To upomíná na problém při překládání názvů druhů škol, že různé země mají různě strukturované edukační stupně a druhy škol a přímý jedna-k-jedné mapping někdy havaruje či funguje s odřenýma ušima. Toto pozorování dává pozadí pro analýzu [[Fachhochschule]], které s trochou smůly může být poněkud oříšek (ale třeba ne tak moc, jako svěrákovské kolik třešní, tolik višní). : (2) Fachhochschule je podle zdrojů (kterých?) v Německu a Rakousku vysoká škola (terciální edukační stupeň) zakončená bakalářem či magistrem. V tomto ohledu je to něco jako univerzita, ale univerzia to není. : (2a) Jak se Fachhochschule liší od technické univerzity, jako je v Česku např. [[W:ČVUT|ČVUT]] či [[W:VUT|VUT]]? : (2b) Užívá se v Česku výraz "technická univerzita"? Nebo to mám z angličtiny? Zmíněné příklady výše mají v názvu "vysoké učení technické". : (2c) Co znamená v češtině slovo [[polytechnika]]? Se kterými příklady se spojuje? : (3) Přinejmenším se [[Fachhochschule]] užívá pro reálie v Německu a Rakousku. Užívá se Fachhochschule i pro reálie nacházející se mimo německy mluvící země, např. pro české či britské? : (4) Mohlo české [[vyšší odborná škola]] vzniknout kalkem z [[Fachhochschule]]? : (4a) Od kterého roku je doloženo slovo [[Fachhochschule]] v užití, přibližně? Zejména, od kterého století? : (5) Které iniciální překlady se nabízejí? vyšší odborná škola? odborná vysoká škola? i v češtině fachhochschule? univerzita aplikovaných věd? : (5a) Užívá seriózní česká literatura designaci "univerzita aplikovaných věd"? Nebo to někdo jen ad hoc přeložil ve Wikidata z anglického "university of applied sciences"? : (6) Jak seriózní česká literatura překládá názvy různých individuálních fachhhochschule? : (7) Které Wikidatí ("Wikidata") položky připadají v úvahu? Ony dvě zmíněné v [[Talk:Fachhochschule]]? Dále snad [[D:Q1365560]]: "type of higher educational instituton in Germany"; [[D:Q15850048]]: "vocational university in Austria"; mezi jednotlivými je [[D:Q693069]]: "Fachhochschule Nordwestschweiz", a tím jsme odpověděli na otázku, zda má Švýcarsko alespoň jednu Fachhochschule-jmenovanou vysokou školu; [[D:Q248444]]: "Zürcher Fachhochschule", což je však ''systém'' škol čili několik škol : (8) Možná definice/charakterizace, která ale nemusí být dobře: "druh vysoké školy v Rakousku a Německu". : (8a) Defekt v (8): druh není jinak dále identifikován skrze differencia; není nijak indikováno, jak se liší od univerzity. Ale jako provizorní placeholder pro pozdější zpřěsnění může být užitečný. : (9) Výhrada k (8): co Švýcarsko? Dle jiného bodu, užívá Němčina [[Fachhochschule]] i pro např. české či britské reálie? : (10) Definice (8) by si mohla technicky dokonce vyžádal rozčlenění na dva řádky, druh v Německu a druh v Rakousku, s odkazem na to, že každá země si kodifikuje tento druh v zákoně či vyhlášce jinak. Tento způsob uvažování by však mohl vést v hesle [[čokoláda]] k separátnímu řádku ve smyslu, čokoláda podle definice Evropksé unie. Jazykové slovníky se do podobných tahů obvykle či nikdy nepouští. V anglickém Wikislovníku však byla rozprava, která něco takového připouštěla. : (10a) Protože Švýcarsko má zřejmě Fachhochschule-pojmenované školy, nabízí se: "druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku". Výhrada (8a) zůstává, stejně jako (10). Ohledně (10), Wikidata to tak patrně opravdu řeší, čili zavádí separátní položky pro FHS DE a FHS AT. : (11) Nalezení českého překladu není klíčový/esenciální úkol; není-li znám, uvede český Wikislovník místo něj definici/charakterizaci. : (11a) Překladatel může jako stopgap measure užít jakoby české [[fachhochschule]] s malým [[f]], pakliže bazíruje na přesnosti a nechce čtenáře niajk zmást. V méně vážné literatuře jako je román lze postupovat relativně kreativně, protože tam často na přesnosti tolik nezáleží. Například použít "odborná vysoká škola" má tu výhodu, že je to přímý kalk (neměnící pořadí slov), a pakliže se vztahuje na reálie zemí, kde je dominantní němčina (Německo, Rakousko, Švýcarsko, jiné?), čtenář může odhadnout, že vznikl z [[Fachhochschule]]. : (11b) Nevýhoda výrazu "odborná vysoká škola" je, že z něj není patrné (nebo mě není), že je to terminus technikus. Dobře, proč by univerzita nebyla odborná vysoká škola? Protože má různé obory (odbory?), nikoli jeden. A tak ani např. brněnské VUT není "odborná vysoká škola", protože má různé obory, včetně architektury (což je však obor, který tam možná spadá se skřípěním zubů/s odřenýma ušima; nevím). : (12) Vede Lingea PS Fachhochschule? Patrně ne[https://slovniky.lingea.cz/nemecko-cesky/Fachhochschule]. Tak. Jsem z toho unavený. Pokračování příště (snad). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 9. 2026, 18:02 (CEST) Další odkazy: * https://www.berufsberatung.ch/de/fachhochschulen -- "In der Schweiz gibt es 10 Fachhochschulen und mehrere Fachhochschulinstitute." * https://www.sbfi.admin.ch/de/fachhochschulen --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 07:50 (CEST) kh6ldnjsurrum2kiirwemjbwwn4he9d 1398675 1398673 2026-09-19T08:11:42Z Dan Polansky 367 /* Německé Fachhochschule */ 1398675 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) ''Později'': do [[besteuern]] jsem vložil [[zdanit]], [[danit]]. Mohlo tam též být "zdanit/danit", s lomítkem. Pakliže bychom dokonavost/vid nazírali jako rys sémantický, pak by to bylo vlastně špatně a patřily by tam řádky dva. Dost možná je zde uplatnit "nic se nemá přehánět", poetické heslo. Navíc lze argumentovat, že pakliže německá slovesa dokonavost/vid nemají a nerozlišují (ale je to 100% pravda?), pak by dva řádky navodily dojem členění, které ve zdrojovém jazyce (němčině) neexistuje. Finální/finálnější verdikt odložen. Viz též [[#Český slovesný vid v překladech německých sloves]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:21 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) Co takhle [[psoauto]]? Něco takového přece měli maníci ve filmu Blbý a blbější? Stačí hledat "car dumb and dumber". No a obdobně lze vytvořit další zvířecí auta, včetně [[kočkoauto]]. Plauzibilitní tvorba slov bez ohledu na skutečná užití nemá hranic. No a co [[kytarostrunopočet]]? Jestliže čeština někdy zná trojkmennou složeninu (např. [[čistonosoplena]] a ta je pak známa jako [[trojkmennosloženina]]), pak proč vlastně ne? Který kazič zábavy a škarohlíd by chtěl češtině zakázat taková slova? Kdo chce na věci hledět úzce, bez fantazie? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 17:37 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýšlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad v některých oborech (napadá mě politologie, historie a filozofie) by to mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně obsazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:29 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) Málokterý český akademik edituje českou Wikipedii. Napadá mě pan Jan Sokol, nyní zesnulý. Naopak na webu WikiSkripta vidíme editovat otitulovaného profesora (titul "prof. ... PhD"). A nevím o žádném akademikovi, který by kdy editoval český Wikislovník. Ani nevím o studentech lingvistiky či lexikografie, že by ho editovali. Sice chápu, že situace s pravidly je zde hrubě neuspokojivá. Nicméně kdyby tito lidé začali editovat, možná by se situace hnula k lepšímu. Jenže schopní lidé snad často ani nechtějí dělat správce. Pomohlo by, kdyby editoři českého Wikislovníku museli uvést dosažené vzdělání a jeho obor (nikoli občanské jméno a nikoli foto); to by ještě individuální identitu osoby neprozradilo. Nevím; nemám to tak dobře promyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:34 (CEST) Otázka k bezpečnosti uvedení dosaženého vzdělání a oboru: je to bezpečné? Může to příliš přispět k identifikaci osoby? Nevím. Mě přijde, že by to mělo být bezpečné, ale nemám k ruce seriózní bezpečnostní analýzu. Kdo chce zůstat co nejvíce skryt ale chce toto uvést, tak udělá dobře, když uvede co nejméně dalších údajů. Dokonce může uvést ještě méně, než určitý obor, např. "Magistr oboru z přírodních věd", "Bakalář z demonstrativního/důkazového oboru", "Doktorát z humanitního oboru", "Inženýr technického oboru" aj. A nebo dokonce "Doktorát z jistého oboru na jisté univerzitě". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 15:43 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) == Český slovesný vid v překladech německých sloves == K tomu něco zde: [[#Německé zwingen]]. Zjednodušeně: německá slovesa vid (dokonavost) nemají. Jeden by si mohl myslet, že tedy je ideální řadu z nich přeložit českou vidovou dvojicí, dokonavé i nedokonavé. U kterých to přesně bude fungovat a u kterých méně nevím. Obecně: u překladů se alespoň někdy nežádá přesná jedna-k-jedné korespondence. Např. se anglické [[teacher]] přeloží jako [[učitel]] a [[učitelka]] (tak činí často překladové tabulky v anglickém Wikislovníku), byť zdrojové ''teacher'' žádné takové členění nemá a [[učitel]] a [[učitelka]] synonymní nejsou. Šlo by argumentovat, že s vidy se to má podobně: německé [[besteuern]] se např. smí přeložit na jednom řádku jako [[zdanit]] i [[danit]], i když to se započítáním vidu nejsou přesná synonyma. Kde zdrojový jazyk nečlení, v těchto případech nečlení na řádky ani definiční oddíl. Nevím; nemám to tak dobře rozmyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:27 (CEST) == Německé Fachhochschule == Na stránce [[Talk:Fachhochschule]] jsem zahájil analýzu toho, jak toto slovo přeložit a nadefinovat. Nejsem si však jistý, že je dobré "zatěžovat" tu stránku materiálem, který může reflektovat iniciální fáze analýzy a může to pak být relativně nevýživné čtení. Nevím. Radši nyní pokračuji zde. Analytické tahy následují: : (1) Fachhochschule je německé označení nějakého druhu školy, podobně jako [[Universität]] či [[Gymnasium]]. : (1a) Překlady slov [[Universität]] a [[Gymnasium]] do češtiny jsou přímočaré: [[univerzita]] a [[gymnázium]]. Přeložit [[Gymnasium]] do angličtiny je poněkud méně přímočaré, pokud vím: nabízí se [[grammar school]] a [[high school]]. To upomíná na problém při překládání názvů druhů škol, že různé země mají různě strukturované edukační stupně a druhy škol a přímý jedna-k-jedné mapping někdy havaruje či funguje s odřenýma ušima. Toto pozorování dává pozadí pro analýzu [[Fachhochschule]], které s trochou smůly může být poněkud oříšek (ale třeba ne tak moc, jako svěrákovské kolik třešní, tolik višní). : (2) Fachhochschule je podle zdrojů (kterých?) v Německu a Rakousku vysoká škola (terciální edukační stupeň) zakončená bakalářem či magistrem. V tomto ohledu je to něco jako univerzita, ale univerzia to není. : (2a) Jak se Fachhochschule liší od technické univerzity, jako je v Česku např. [[W:ČVUT|ČVUT]] či [[W:VUT|VUT]]? : (2b) Užívá se v Česku výraz "technická univerzita"? Nebo to mám z angličtiny? Zmíněné příklady výše mají v názvu "vysoké učení technické". : (2c) Co znamená v češtině slovo [[polytechnika]]? Se kterými příklady se spojuje? : (3) Přinejmenším se [[Fachhochschule]] užívá pro reálie v Německu a Rakousku. Užívá se Fachhochschule i pro reálie nacházející se mimo německy mluvící země, např. pro české či britské? : (4) Mohlo české [[vyšší odborná škola]] vzniknout kalkem z [[Fachhochschule]]? : (4a) Od kterého roku je doloženo slovo [[Fachhochschule]] v užití, přibližně? Zejména, od kterého století? : (5) Které iniciální překlady se nabízejí? vyšší odborná škola? odborná vysoká škola? i v češtině fachhochschule? univerzita aplikovaných věd? : (5a) Užívá seriózní česká literatura designaci "univerzita aplikovaných věd"? Nebo to někdo jen ad hoc přeložil ve Wikidata z anglického "university of applied sciences"? : (6) Jak seriózní česká literatura překládá názvy různých individuálních fachhhochschule? : (7) Které Wikidatí ("Wikidata") položky připadají v úvahu? Ony dvě zmíněné v [[Talk:Fachhochschule]]? Dále snad [[D:Q1365560]]: "type of higher educational instituton in Germany"; [[D:Q15850048]]: "vocational university in Austria"; mezi jednotlivými je [[D:Q693069]]: "Fachhochschule Nordwestschweiz", a tím jsme odpověděli na otázku, zda má Švýcarsko alespoň jednu Fachhochschule-jmenovanou vysokou školu; [[D:Q248444]]: "Zürcher Fachhochschule", což je však ''systém'' škol čili několik škol : (8) Možná definice/charakterizace, která ale nemusí být dobře: "druh vysoké školy v Rakousku a Německu". : (8a) Defekt v (8): druh není jinak dále identifikován skrze differencia; není nijak indikováno, jak se liší od univerzity. Ale jako provizorní placeholder pro pozdější zpřěsnění může být užitečný. : (9) Výhrada k (8): co Švýcarsko? Dle jiného bodu, užívá Němčina [[Fachhochschule]] i pro např. české či britské reálie? : (10) Definice (8) by si mohla technicky dokonce vyžádal rozčlenění na dva řádky, druh v Německu a druh v Rakousku, s odkazem na to, že každá země si kodifikuje tento druh v zákoně či vyhlášce jinak. Tento způsob uvažování by však mohl vést v hesle [[čokoláda]] k separátnímu řádku ve smyslu, čokoláda podle definice Evropksé unie. Jazykové slovníky se do podobných tahů obvykle či nikdy nepouští. V anglickém Wikislovníku však byla rozprava, která něco takového připouštěla. : (10a) Protože Švýcarsko má zřejmě Fachhochschule-pojmenované školy, nabízí se: "druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku". Výhrada (8a) zůstává, stejně jako (10). Ohledně (10), Wikidata to tak patrně opravdu řeší, čili zavádí separátní položky pro FHS DE a FHS AT. : (11) Nalezení českého překladu není klíčový/esenciální úkol; není-li znám, uvede český Wikislovník místo něj definici/charakterizaci. : (11a) Překladatel může jako stopgap measure užít jakoby české [[fachhochschule]] s malým [[f]], pakliže bazíruje na přesnosti a nechce čtenáře niajk zmást. V méně vážné literatuře jako je román lze postupovat relativně kreativně, protože tam často na přesnosti tolik nezáleží. Například použít "odborná vysoká škola" má tu výhodu, že je to přímý kalk (neměnící pořadí slov), a pakliže se vztahuje na reálie zemí, kde je dominantní němčina (Německo, Rakousko, Švýcarsko, jiné?), čtenář může odhadnout, že vznikl z [[Fachhochschule]]. : (11b) Nevýhoda výrazu "odborná vysoká škola" je, že z něj není patrné (nebo mě není), že je to terminus technikus. Dobře, proč by univerzita nebyla odborná vysoká škola? Protože má různé obory (odbory?), nikoli jeden. A tak ani např. brněnské VUT není "odborná vysoká škola", protože má různé obory, včetně architektury (což je však obor, který tam možná spadá se skřípěním zubů/s odřenýma ušima; nevím). : (12) Vede Lingea PS Fachhochschule? Patrně ne[https://slovniky.lingea.cz/nemecko-cesky/Fachhochschule]. : (13) Co je v České republice [[vyšší odborná škola]]? Dle [[W:Vyšší odborná škola]]: "Vyšší odborná škola (VOŠ) poskytuje absolventům středních škol zakončených maturitní zkouškou možnost dalšího zvyšování kvalifikace. Ve srovnání se studiem na vysokých školách (VŠ) jsou obory vzdělání na vyšších odborných školách zaměřeny především na praktickou profesní orientaci a trvají zpravidla 3 roky[zdroj?]. Vyšší odborná škola tedy není vysoká škola ani typem vysoké školy (respektive univerzity), nicméně podobně jako vysoké školy, či konzervatoře, tak i vyšší odborné školy se řadí mezi instituce, které poskytují terciární vzdělání. Podle Rejstříku škol a školských zařízení je v České republice 167 VOŠ (k 1. 9. 2026)." : (14) Výhrada: Citace výše nemá zdroj, který by ji potvrzoval. : (15) Jestliže ČR:VOŠ trvá typicky 3 roky a DE:FHS má jak bakalářské a magisterské studium, pak je otázka, zda už toto lze vzít jako silný důvod nepřekládat FHS jako VOŠ. (Potřeboval bych více energie na identifikaci znaků diferencia.) Tak. Jsem z toho unavený. Pokračování příště (snad). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 9. 2026, 18:02 (CEST) Další odkazy: * https://www.berufsberatung.ch/de/fachhochschulen -- "In der Schweiz gibt es 10 Fachhochschulen und mehrere Fachhochschulinstitute." * https://www.sbfi.admin.ch/de/fachhochschulen A rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:11 (CEST) ja57mys49fpqvp0uum2z1vy1wyzu0ll 1398688 1398675 2026-09-19T08:54:13Z Dan Polansky 367 /* Německé Fachhochschule */ 1398688 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) ''Později'': do [[besteuern]] jsem vložil [[zdanit]], [[danit]]. Mohlo tam též být "zdanit/danit", s lomítkem. Pakliže bychom dokonavost/vid nazírali jako rys sémantický, pak by to bylo vlastně špatně a patřily by tam řádky dva. Dost možná je zde uplatnit "nic se nemá přehánět", poetické heslo. Navíc lze argumentovat, že pakliže německá slovesa dokonavost/vid nemají a nerozlišují (ale je to 100% pravda?), pak by dva řádky navodily dojem členění, které ve zdrojovém jazyce (němčině) neexistuje. Finální/finálnější verdikt odložen. Viz též [[#Český slovesný vid v překladech německých sloves]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:21 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) Co takhle [[psoauto]]? Něco takového přece měli maníci ve filmu Blbý a blbější? Stačí hledat "car dumb and dumber". No a obdobně lze vytvořit další zvířecí auta, včetně [[kočkoauto]]. Plauzibilitní tvorba slov bez ohledu na skutečná užití nemá hranic. No a co [[kytarostrunopočet]]? Jestliže čeština někdy zná trojkmennou složeninu (např. [[čistonosoplena]] a ta je pak známa jako [[trojkmennosloženina]]), pak proč vlastně ne? Který kazič zábavy a škarohlíd by chtěl češtině zakázat taková slova? Kdo chce na věci hledět úzce, bez fantazie? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 17:37 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýšlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad v některých oborech (napadá mě politologie, historie a filozofie) by to mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně obsazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:29 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) Málokterý český akademik edituje českou Wikipedii. Napadá mě pan Jan Sokol, nyní zesnulý. Naopak na webu WikiSkripta vidíme editovat otitulovaného profesora (titul "prof. ... PhD"). A nevím o žádném akademikovi, který by kdy editoval český Wikislovník. Ani nevím o studentech lingvistiky či lexikografie, že by ho editovali. Sice chápu, že situace s pravidly je zde hrubě neuspokojivá. Nicméně kdyby tito lidé začali editovat, možná by se situace hnula k lepšímu. Jenže schopní lidé snad často ani nechtějí dělat správce. Pomohlo by, kdyby editoři českého Wikislovníku museli uvést dosažené vzdělání a jeho obor (nikoli občanské jméno a nikoli foto); to by ještě individuální identitu osoby neprozradilo. Nevím; nemám to tak dobře promyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:34 (CEST) Otázka k bezpečnosti uvedení dosaženého vzdělání a oboru: je to bezpečné? Může to příliš přispět k identifikaci osoby? Nevím. Mě přijde, že by to mělo být bezpečné, ale nemám k ruce seriózní bezpečnostní analýzu. Kdo chce zůstat co nejvíce skryt ale chce toto uvést, tak udělá dobře, když uvede co nejméně dalších údajů. Dokonce může uvést ještě méně, než určitý obor, např. "Magistr oboru z přírodních věd", "Bakalář z demonstrativního/důkazového oboru", "Doktorát z humanitního oboru", "Inženýr technického oboru" aj. A nebo dokonce "Doktorát z jistého oboru na jisté univerzitě". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 15:43 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) == Český slovesný vid v překladech německých sloves == K tomu něco zde: [[#Německé zwingen]]. Zjednodušeně: německá slovesa vid (dokonavost) nemají. Jeden by si mohl myslet, že tedy je ideální řadu z nich přeložit českou vidovou dvojicí, dokonavé i nedokonavé. U kterých to přesně bude fungovat a u kterých méně nevím. Obecně: u překladů se alespoň někdy nežádá přesná jedna-k-jedné korespondence. Např. se anglické [[teacher]] přeloží jako [[učitel]] a [[učitelka]] (tak činí často překladové tabulky v anglickém Wikislovníku), byť zdrojové ''teacher'' žádné takové členění nemá a [[učitel]] a [[učitelka]] synonymní nejsou. Šlo by argumentovat, že s vidy se to má podobně: německé [[besteuern]] se např. smí přeložit na jednom řádku jako [[zdanit]] i [[danit]], i když to se započítáním vidu nejsou přesná synonyma. Kde zdrojový jazyk nečlení, v těchto případech nečlení na řádky ani definiční oddíl. Nevím; nemám to tak dobře rozmyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:27 (CEST) == Německé Fachhochschule == Na stránce [[Talk:Fachhochschule]] jsem zahájil analýzu toho, jak toto slovo přeložit a nadefinovat. Nejsem si však jistý, že je dobré "zatěžovat" tu stránku materiálem, který může reflektovat iniciální fáze analýzy a může to pak být relativně nevýživné čtení. Nevím. Radši nyní pokračuji zde. Analytické tahy následují: : (1) Fachhochschule je německé označení nějakého druhu školy, podobně jako [[Universität]] či [[Gymnasium]]. : (1a) Překlady slov [[Universität]] a [[Gymnasium]] do češtiny jsou přímočaré: [[univerzita]] a [[gymnázium]]. Přeložit [[Gymnasium]] do angličtiny je poněkud méně přímočaré, pokud vím: nabízí se [[grammar school]] a [[high school]]. To upomíná na problém při překládání názvů druhů škol, že různé země mají různě strukturované edukační stupně a druhy škol a přímý jedna-k-jedné mapping někdy havaruje či funguje s odřenýma ušima. Toto pozorování dává pozadí pro analýzu [[Fachhochschule]], které s trochou smůly může být poněkud oříšek (ale třeba ne tak moc, jako svěrákovské kolik třešní, tolik višní). : (2) Fachhochschule je podle zdrojů (kterých?) v Německu a Rakousku vysoká škola (terciální edukační stupeň) zakončená bakalářem či magistrem. V tomto ohledu je to něco jako univerzita, ale univerzia to není. : (2a) Jak se Fachhochschule liší od technické univerzity, jako je v Česku např. [[W:ČVUT|ČVUT]] či [[W:VUT|VUT]]? : (2b) Užívá se v Česku výraz "technická univerzita"? Nebo to mám z angličtiny? Zmíněné příklady výše mají v názvu "vysoké učení technické". : (2c) Co znamená v češtině slovo [[polytechnika]]? Se kterými příklady se spojuje? : (3) Přinejmenším se [[Fachhochschule]] užívá pro reálie v Německu a Rakousku. Užívá se Fachhochschule i pro reálie nacházející se mimo německy mluvící země, např. pro české či britské? : (4) Mohlo české [[vyšší odborná škola]] vzniknout kalkem z [[Fachhochschule]]? : (4a) Od kterého roku je doloženo slovo [[Fachhochschule]] v užití, přibližně? Zejména, od kterého století? : (5) Které iniciální překlady se nabízejí? vyšší odborná škola? odborná vysoká škola? i v češtině fachhochschule? univerzita aplikovaných věd? : (5a) Užívá seriózní česká literatura designaci "univerzita aplikovaných věd"? Nebo to někdo jen ad hoc přeložil ve Wikidata z anglického "university of applied sciences"? : (6) Jak seriózní česká literatura překládá názvy různých individuálních fachhhochschule? : (7) Které Wikidatí ("Wikidata") položky připadají v úvahu? Ony dvě zmíněné v [[Talk:Fachhochschule]]? Dále snad [[D:Q1365560]]: "type of higher educational instituton in Germany"; [[D:Q15850048]]: "vocational university in Austria"; mezi jednotlivými je [[D:Q693069]]: "Fachhochschule Nordwestschweiz", a tím jsme odpověděli na otázku, zda má Švýcarsko alespoň jednu Fachhochschule-jmenovanou vysokou školu; [[D:Q248444]]: "Zürcher Fachhochschule", což je však ''systém'' škol čili několik škol : (8) Možná definice/charakterizace, která ale nemusí být dobře: "druh vysoké školy v Rakousku a Německu". : (8a) Defekt v (8): druh není jinak dále identifikován skrze differencia; není nijak indikováno, jak se liší od univerzity. Ale jako provizorní placeholder pro pozdější zpřěsnění může být užitečný. : (9) Výhrada k (8): co Švýcarsko? Dle jiného bodu, užívá Němčina [[Fachhochschule]] i pro např. české či britské reálie? : (10) Definice (8) by si mohla technicky dokonce vyžádal rozčlenění na dva řádky, druh v Německu a druh v Rakousku, s odkazem na to, že každá země si kodifikuje tento druh v zákoně či vyhlášce jinak. Tento způsob uvažování by však mohl vést v hesle [[čokoláda]] k separátnímu řádku ve smyslu, čokoláda podle definice Evropksé unie. Jazykové slovníky se do podobných tahů obvykle či nikdy nepouští. V anglickém Wikislovníku však byla rozprava, která něco takového připouštěla. : (10a) Protože Švýcarsko má zřejmě Fachhochschule-pojmenované školy, nabízí se: "druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku". Výhrada (8a) zůstává, stejně jako (10). Ohledně (10), Wikidata to tak patrně opravdu řeší, čili zavádí separátní položky pro FHS DE a FHS AT. : (11) Nalezení českého překladu není klíčový/esenciální úkol; není-li znám, uvede český Wikislovník místo něj definici/charakterizaci. : (11a) Překladatel může jako stopgap measure užít jakoby české [[fachhochschule]] s malým [[f]], pakliže bazíruje na přesnosti a nechce čtenáře niajk zmást. V méně vážné literatuře jako je román lze postupovat relativně kreativně, protože tam často na přesnosti tolik nezáleží. Například použít "odborná vysoká škola" má tu výhodu, že je to přímý kalk (neměnící pořadí slov), a pakliže se vztahuje na reálie zemí, kde je dominantní němčina (Německo, Rakousko, Švýcarsko, jiné?), čtenář může odhadnout, že vznikl z [[Fachhochschule]]. : (11b) Nevýhoda výrazu "odborná vysoká škola" je, že z něj není patrné (nebo mě není), že je to terminus technikus. Dobře, proč by univerzita nebyla odborná vysoká škola? Protože má různé obory (odbory?), nikoli jeden. A tak ani např. brněnské VUT není "odborná vysoká škola", protože má různé obory, včetně architektury (což je však obor, který tam možná spadá se skřípěním zubů/s odřenýma ušima; nevím). : (12) Vede Lingea PS Fachhochschule? Patrně ne[https://slovniky.lingea.cz/nemecko-cesky/Fachhochschule]. : (13) Co je v České republice [[vyšší odborná škola]]? Dle [[W:Vyšší odborná škola]]: "Vyšší odborná škola (VOŠ) poskytuje absolventům středních škol zakončených maturitní zkouškou možnost dalšího zvyšování kvalifikace. Ve srovnání se studiem na vysokých školách (VŠ) jsou obory vzdělání na vyšších odborných školách zaměřeny především na praktickou profesní orientaci a trvají zpravidla 3 roky[zdroj?]. Vyšší odborná škola tedy není vysoká škola ani typem vysoké školy (respektive univerzity), nicméně podobně jako vysoké školy, či konzervatoře, tak i vyšší odborné školy se řadí mezi instituce, které poskytují terciární vzdělání. Podle Rejstříku škol a školských zařízení je v České republice 167 VOŠ (k 1. 9. 2026)." : (14) Výhrada: Citace výše nemá zdroj, který by ji potvrzoval. : (15) Jestliže ČR:VOŠ trvá typicky 3 roky a DE:FHS má jak bakalářské a magisterské studium, pak je otázka, zda už toto lze vzít jako silný důvod nepřekládat FHS jako VOŠ. (Potřeboval bych více energie na identifikaci znaků diferencia.) Tak. Jsem z toho unavený. Pokračování příště (snad). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 9. 2026, 18:02 (CEST) Další odkazy: * https://www.berufsberatung.ch/de/fachhochschulen -- "In der Schweiz gibt es 10 Fachhochschulen und mehrere Fachhochschulinstitute." * https://www.sbfi.admin.ch/de/fachhochschulen A rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:11 (CEST) Dobře. Tady je potřeba připomenout kontrast mezi vágními a technickými pojmy. Například je rozdíl mezi ''řeka'' a ''řeka dle OSM''; to druhé je technicky definované. A tak by bylo možné nazírat rozdíl mezi ''vyšší odborná škola'' a ''vyšší odborná škola podle českého zákonodárství''. A ostatně ''čokoláda'' a ''čokoláda podle definice EU''. No a dále ''vysoká škola'' a ''vysoká škola podle technické definice českého zákona''. Protože já bych klidně vágně a intuitivně řekl, že co je terciární, to je ''vysoká škola ve vágním smyslu''. A tedy by i VOŠ a konzervatoře byly ''vysoké školy ve vágním smyslu''. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:54 (CEST) lvcmoak9zzxs8krvrwxka75cilqup55 1398689 1398688 2026-09-19T08:56:24Z Dan Polansky 367 /* Německé Fachhochschule */ 1398689 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) ''Později'': do [[besteuern]] jsem vložil [[zdanit]], [[danit]]. Mohlo tam též být "zdanit/danit", s lomítkem. Pakliže bychom dokonavost/vid nazírali jako rys sémantický, pak by to bylo vlastně špatně a patřily by tam řádky dva. Dost možná je zde uplatnit "nic se nemá přehánět", poetické heslo. Navíc lze argumentovat, že pakliže německá slovesa dokonavost/vid nemají a nerozlišují (ale je to 100% pravda?), pak by dva řádky navodily dojem členění, které ve zdrojovém jazyce (němčině) neexistuje. Finální/finálnější verdikt odložen. Viz též [[#Český slovesný vid v překladech německých sloves]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:21 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) Co takhle [[psoauto]]? Něco takového přece měli maníci ve filmu Blbý a blbější? Stačí hledat "car dumb and dumber". No a obdobně lze vytvořit další zvířecí auta, včetně [[kočkoauto]]. Plauzibilitní tvorba slov bez ohledu na skutečná užití nemá hranic. No a co [[kytarostrunopočet]]? Jestliže čeština někdy zná trojkmennou složeninu (např. [[čistonosoplena]] a ta je pak známa jako [[trojkmennosloženina]]), pak proč vlastně ne? Který kazič zábavy a škarohlíd by chtěl češtině zakázat taková slova? Kdo chce na věci hledět úzce, bez fantazie? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 17:37 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýšlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad v některých oborech (napadá mě politologie, historie a filozofie) by to mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně obsazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:29 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) Málokterý český akademik edituje českou Wikipedii. Napadá mě pan Jan Sokol, nyní zesnulý. Naopak na webu WikiSkripta vidíme editovat otitulovaného profesora (titul "prof. ... PhD"). A nevím o žádném akademikovi, který by kdy editoval český Wikislovník. Ani nevím o studentech lingvistiky či lexikografie, že by ho editovali. Sice chápu, že situace s pravidly je zde hrubě neuspokojivá. Nicméně kdyby tito lidé začali editovat, možná by se situace hnula k lepšímu. Jenže schopní lidé snad často ani nechtějí dělat správce. Pomohlo by, kdyby editoři českého Wikislovníku museli uvést dosažené vzdělání a jeho obor (nikoli občanské jméno a nikoli foto); to by ještě individuální identitu osoby neprozradilo. Nevím; nemám to tak dobře promyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:34 (CEST) Otázka k bezpečnosti uvedení dosaženého vzdělání a oboru: je to bezpečné? Může to příliš přispět k identifikaci osoby? Nevím. Mě přijde, že by to mělo být bezpečné, ale nemám k ruce seriózní bezpečnostní analýzu. Kdo chce zůstat co nejvíce skryt ale chce toto uvést, tak udělá dobře, když uvede co nejméně dalších údajů. Dokonce může uvést ještě méně, než určitý obor, např. "Magistr oboru z přírodních věd", "Bakalář z demonstrativního/důkazového oboru", "Doktorát z humanitního oboru", "Inženýr technického oboru" aj. A nebo dokonce "Doktorát z jistého oboru na jisté univerzitě". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 15:43 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) == Český slovesný vid v překladech německých sloves == K tomu něco zde: [[#Německé zwingen]]. Zjednodušeně: německá slovesa vid (dokonavost) nemají. Jeden by si mohl myslet, že tedy je ideální řadu z nich přeložit českou vidovou dvojicí, dokonavé i nedokonavé. U kterých to přesně bude fungovat a u kterých méně nevím. Obecně: u překladů se alespoň někdy nežádá přesná jedna-k-jedné korespondence. Např. se anglické [[teacher]] přeloží jako [[učitel]] a [[učitelka]] (tak činí často překladové tabulky v anglickém Wikislovníku), byť zdrojové ''teacher'' žádné takové členění nemá a [[učitel]] a [[učitelka]] synonymní nejsou. Šlo by argumentovat, že s vidy se to má podobně: německé [[besteuern]] se např. smí přeložit na jednom řádku jako [[zdanit]] i [[danit]], i když to se započítáním vidu nejsou přesná synonyma. Kde zdrojový jazyk nečlení, v těchto případech nečlení na řádky ani definiční oddíl. Nevím; nemám to tak dobře rozmyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 9. 2026, 15:27 (CEST) == Německé Fachhochschule == Na stránce [[Talk:Fachhochschule]] jsem zahájil analýzu toho, jak toto slovo přeložit a nadefinovat. Nejsem si však jistý, že je dobré "zatěžovat" tu stránku materiálem, který může reflektovat iniciální fáze analýzy a může to pak být relativně nevýživné čtení. Nevím. Radši nyní pokračuji zde. Analytické tahy následují: : (1) Fachhochschule je německé označení nějakého druhu školy, podobně jako [[Universität]] či [[Gymnasium]]. : (1a) Překlady slov [[Universität]] a [[Gymnasium]] do češtiny jsou přímočaré: [[univerzita]] a [[gymnázium]]. Přeložit [[Gymnasium]] do angličtiny je poněkud méně přímočaré, pokud vím: nabízí se [[grammar school]] a [[high school]]. To upomíná na problém při překládání názvů druhů škol, že různé země mají různě strukturované edukační stupně a druhy škol a přímý jedna-k-jedné mapping někdy havaruje či funguje s odřenýma ušima. Toto pozorování dává pozadí pro analýzu [[Fachhochschule]], které s trochou smůly může být poněkud oříšek (ale třeba ne tak moc, jako svěrákovské kolik třešní, tolik višní). : (2) Fachhochschule je podle zdrojů (kterých?) v Německu a Rakousku vysoká škola (terciální edukační stupeň) zakončená bakalářem či magistrem. V tomto ohledu je to něco jako univerzita, ale univerzia to není. : (2a) Jak se Fachhochschule liší od technické univerzity, jako je v Česku např. [[W:ČVUT|ČVUT]] či [[W:VUT|VUT]]? : (2b) Užívá se v Česku výraz "technická univerzita"? Nebo to mám z angličtiny? Zmíněné příklady výše mají v názvu "vysoké učení technické". : (2c) Co znamená v češtině slovo [[polytechnika]]? Se kterými příklady se spojuje? : (3) Přinejmenším se [[Fachhochschule]] užívá pro reálie v Německu a Rakousku. Užívá se Fachhochschule i pro reálie nacházející se mimo německy mluvící země, např. pro české či britské? : (4) Mohlo české [[vyšší odborná škola]] vzniknout kalkem z [[Fachhochschule]]? : (4a) Od kterého roku je doloženo slovo [[Fachhochschule]] v užití, přibližně? Zejména, od kterého století? : (5) Které iniciální překlady se nabízejí? vyšší odborná škola? odborná vysoká škola? i v češtině fachhochschule? univerzita aplikovaných věd? : (5a) Užívá seriózní česká literatura designaci "univerzita aplikovaných věd"? Nebo to někdo jen ad hoc přeložil ve Wikidata z anglického "university of applied sciences"? : (6) Jak seriózní česká literatura překládá názvy různých individuálních fachhhochschule? : (7) Které Wikidatí ("Wikidata") položky připadají v úvahu? Ony dvě zmíněné v [[Talk:Fachhochschule]]? Dále snad [[D:Q1365560]]: "type of higher educational instituton in Germany"; [[D:Q15850048]]: "vocational university in Austria"; mezi jednotlivými je [[D:Q693069]]: "Fachhochschule Nordwestschweiz", a tím jsme odpověděli na otázku, zda má Švýcarsko alespoň jednu Fachhochschule-jmenovanou vysokou školu; [[D:Q248444]]: "Zürcher Fachhochschule", což je však ''systém'' škol čili několik škol : (8) Možná definice/charakterizace, která ale nemusí být dobře: "druh vysoké školy v Rakousku a Německu". : (8a) Defekt v (8): druh není jinak dále identifikován skrze differencia; není nijak indikováno, jak se liší od univerzity. Ale jako provizorní placeholder pro pozdější zpřěsnění může být užitečný. : (9) Výhrada k (8): co Švýcarsko? Dle jiného bodu, užívá Němčina [[Fachhochschule]] i pro např. české či britské reálie? : (10) Definice (8) by si mohla technicky dokonce vyžádal rozčlenění na dva řádky, druh v Německu a druh v Rakousku, s odkazem na to, že každá země si kodifikuje tento druh v zákoně či vyhlášce jinak. Tento způsob uvažování by však mohl vést v hesle [[čokoláda]] k separátnímu řádku ve smyslu, čokoláda podle definice Evropksé unie. Jazykové slovníky se do podobných tahů obvykle či nikdy nepouští. V anglickém Wikislovníku však byla rozprava, která něco takového připouštěla. : (10a) Protože Švýcarsko má zřejmě Fachhochschule-pojmenované školy, nabízí se: "druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku". Výhrada (8a) zůstává, stejně jako (10). Ohledně (10), Wikidata to tak patrně opravdu řeší, čili zavádí separátní položky pro FHS DE a FHS AT. : (11) Nalezení českého překladu není klíčový/esenciální úkol; není-li znám, uvede český Wikislovník místo něj definici/charakterizaci. : (11a) Překladatel může jako stopgap measure užít jakoby české [[fachhochschule]] s malým [[f]], pakliže bazíruje na přesnosti a nechce čtenáře niajk zmást. V méně vážné literatuře jako je román lze postupovat relativně kreativně, protože tam často na přesnosti tolik nezáleží. Například použít "odborná vysoká škola" má tu výhodu, že je to přímý kalk (neměnící pořadí slov), a pakliže se vztahuje na reálie zemí, kde je dominantní němčina (Německo, Rakousko, Švýcarsko, jiné?), čtenář může odhadnout, že vznikl z [[Fachhochschule]]. : (11b) Nevýhoda výrazu "odborná vysoká škola" je, že z něj není patrné (nebo mě není), že je to terminus technikus. Dobře, proč by univerzita nebyla odborná vysoká škola? Protože má různé obory (odbory?), nikoli jeden. A tak ani např. brněnské VUT není "odborná vysoká škola", protože má různé obory, včetně architektury (což je však obor, který tam možná spadá se skřípěním zubů/s odřenýma ušima; nevím). : (12) Vede Lingea PS Fachhochschule? Patrně ne[https://slovniky.lingea.cz/nemecko-cesky/Fachhochschule]. : (13) Co je v České republice [[vyšší odborná škola]]? Dle [[W:Vyšší odborná škola]]: "Vyšší odborná škola (VOŠ) poskytuje absolventům středních škol zakončených maturitní zkouškou možnost dalšího zvyšování kvalifikace. Ve srovnání se studiem na vysokých školách (VŠ) jsou obory vzdělání na vyšších odborných školách zaměřeny především na praktickou profesní orientaci a trvají zpravidla 3 roky[zdroj?]. Vyšší odborná škola tedy není vysoká škola ani typem vysoké školy (respektive univerzity), nicméně podobně jako vysoké školy, či konzervatoře, tak i vyšší odborné školy se řadí mezi instituce, které poskytují terciární vzdělání. Podle Rejstříku škol a školských zařízení je v České republice 167 VOŠ (k 1. 9. 2026)." : (14) Výhrada: Citace výše nemá zdroj, který by ji potvrzoval. : (15) Jestliže ČR:VOŠ trvá typicky 3 roky a DE:FHS má jak bakalářské a magisterské studium, pak je otázka, zda už toto lze vzít jako silný důvod nepřekládat FHS jako VOŠ. (Potřeboval bych více energie na identifikaci znaků diferencia.) Tak. Jsem z toho unavený. Pokračování příště (snad). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 9. 2026, 18:02 (CEST) Další odkazy: * https://www.berufsberatung.ch/de/fachhochschulen -- "In der Schweiz gibt es 10 Fachhochschulen und mehrere Fachhochschulinstitute." * https://www.sbfi.admin.ch/de/fachhochschulen A rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:11 (CEST) Dobře. Tady je potřeba připomenout kontrast mezi vágními a technickými pojmy. Například je rozdíl mezi ''řeka'' a ''řeka dle OSM''; to druhé je technicky definované. A tak by bylo možné nazírat rozdíl mezi ''vyšší odborná škola'' a ''vyšší odborná škola podle českého zákonodárství''. A ostatně ''čokoláda'' a ''čokoláda podle definice EU''. No a dále ''vysoká škola'' a ''vysoká škola podle technické definice českého zákona''. Protože já bych klidně vágně a intuitivně řekl, že co je terciární, to je ''vysoká škola ve vágním smyslu''. A tedy by i VOŠ a konzervatoře byly ''vysoké školy ve vágním smyslu''. Toto je v návaznosti na analýzu zde: [[Diskuse:Fachhochschule#Vyšší odborná škola coby nikoli vysoká_škola]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:56 (CEST) lffkvume0f6e4dztirevplf6e0cizyi 0 283580 1398676 1398453 2026-09-19T08:14:59Z Dan Polansky 367 def: vyšší odborná škola --> (''význam nejistý'') druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku (výzkum u mě na blogu; něco i na diskuzní stránce) 1398676 wikitext text/x-wiki == němčina == === výslovnost === * {{IPA|ˈfaxhoːxˌʃuːlə}}, {{Audio|De-Fachhochschule.ogg}} === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (de) | snom = die Fachhochschule | sgen = der Fachhochschule | sdat = der Fachhochschule | sacc = die Fachhochschule | pnom = die Fachhochschulen | pgen = der Fachhochschulen | pdat = den Fachhochschulen | pacc = die Fachhochschulen }} ==== význam ==== # (''význam nejistý'') druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku ==== synonyma ==== # {{Příznak2|zkrat.}} [[FHS]] ==== související ==== * [[Hochschule]] * [[Fachhochschulgesetz]] === externí odkazy === * {{Duden}} * {{DWDS}} * {{GBK|de}} * {{Wikizdroje-hledání|de}} * {{ČNKI|de|cs}} [[Kategorie:Německá substantiva]] q3um7o0uzlra06c6h6frc2myazs1gzv 1398682 1398676 2026-09-19T08:23:36Z Dan Polansky 367 pryč "v Rakousku, Německu a Švýcarsku": v DWDS to není (potřebujeme více rešerže/výzkumu) 1398682 wikitext text/x-wiki == němčina == === výslovnost === * {{IPA|ˈfaxhoːxˌʃuːlə}}, {{Audio|De-Fachhochschule.ogg}} === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (de) | snom = die Fachhochschule | sgen = der Fachhochschule | sdat = der Fachhochschule | sacc = die Fachhochschule | pnom = die Fachhochschulen | pgen = der Fachhochschulen | pdat = den Fachhochschulen | pacc = die Fachhochschulen }} ==== význam ==== # (''význam nejistý'') druh vysoké školy ==== synonyma ==== # {{Příznak2|zkrat.}} [[FHS]] ==== související ==== * [[Hochschule]] * [[Fachhochschulgesetz]] === externí odkazy === * {{Duden}} * {{DWDS}} * {{GBK|de}} * {{Wikizdroje-hledání|de}} * {{ČNKI|de|cs}} [[Kategorie:Německá substantiva]] cv6172a4f6v01xw0wlp3q7hvs08p69c 2 287261 1398659 1398430 2026-09-18T15:30:17Z Dan Polansky 367 1398659 wikitext text/x-wiki Rozhodl jsem se začít sbírat defekty proti závadným shrnutím editace, ať už je jejich původce kdokoli. Ustoupím od činnosti pod vlivem 50% většiny splnivší argumentační povinnost. Místo slova "závadná" jsem možná mohl užít "suboptimální"; to by stačilo. Jde o to, aby si ti, kteří o to stojí, uvědomili, jak dobré shrnutí vypadat (podle mě) má či nemá. Defekty/suboptimality: * {{Diff|1273455|misantrop}}: "+ === výslovnost === * {{IPA|mɪzantrɔp}} ; dílčí zprzněníčko dle stále ještě převažujícího úzu)": 1) oním "zprzněníčkem" dle úzu se patrně myslí přepnutí nadpisu externích odkazů z úrovně 3 na úroveň 2, byť naprosto jasné to není; stačilo uvést "eo z ú3 na ú2 dle úzu"; o "zprzněníčko" se doopravdy nejedná a slovo "zprzněníčko" mám obecně za pro shrnutí nevhodné - za slovo "zprznit" byl v české Wikipedii blokován Auvajs a já ho vnímám jako nikoli neutrální; 2) došlo ke změně definice, ale o tom shrnutí mlčí, tedy je nepravdivé * {{Diff|1398423|naoi}}: "# heslo založen9": (nejspíš) reakce na mé založení této stránky má sice svůj vtip ("9"), ale až se do historie revizí podívá někdo o hodně později, tento vtip už nejspíš neocení. Lepší by bylo, kdyby vkladatel svůj humor realizoval u sebe v uživatelském prostoru. * {{Diff|1398647|אוֹפַנַּיִם}}: " + bajšpíl šlohnutý z hung.wikt' u": 1) běžný uživatel češtiny neví, co je "bajšpíl", ale může se dovtípit, že je to příklad a to z němčiny; rozhodně to není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 2) "šlohnutý" není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 3) " u" nedává smysl. 6or6n5j45e617bwc1xm7ggi3sj4e2du 1398660 1398659 2026-09-18T15:30:56Z Dan Polansky 367 1398660 wikitext text/x-wiki Rozhodl jsem se začít sbírat defekty proti závadným shrnutím editace, ať už je jejich původce kdokoli. Ustoupím od činnosti pod vlivem 50% většiny splnivší argumentační povinnost. Místo slova "závadná" jsem možná mohl užít "suboptimální"; to by stačilo. Jde o to, aby si ti, kteří o to stojí, uvědomili, jak dobré shrnutí vypadat (podle mě) má či nemá. Defekty/suboptimality: * {{Diff|1273455|misantrop}}: "+ === výslovnost === * {{IPA|mɪzantrɔp}} ; dílčí zprzněníčko dle stále ještě převažujícího úzu)": 1) oním "zprzněníčkem" dle úzu se patrně myslí přepnutí nadpisu externích odkazů z úrovně 3 na úroveň 2, byť naprosto jasné to není; stačilo uvést "eo z ú3 na ú2 dle úzu"; o "zprzněníčko" se doopravdy nejedná a slovo "zprzněníčko" mám obecně za pro shrnutí nevhodné - za slovo "zprznit" byl v české Wikipedii blokován Auvajs a já ho vnímám jako nikoli neutrální; 2) došlo ke změně definice, ale o tom shrnutí mlčí, tedy je nepravdivé * {{Diff|1398423|naoi}}: "# heslo založen9": (nejspíš) reakce na mé založení této stránky má sice svůj vtip ("9"), ale až se do historie revizí podívá někdo o hodně později, tento vtip už nejspíš neocení. Lepší by bylo, kdyby vkladatel svůj humor realizoval u sebe v uživatelském prostoru. * {{Diff|1398647|אוֹפַנַּיִם}}: " + bajšpíl šlohnutý z hung.wikt' u": 1) běžný uživatel češtiny neví, co je "bajšpíl", ale může se dovtípit, že je to příklad a to z němčiny; rozhodně to není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 2) "šlohnutý" není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 3) "' u" nedává smysl. sw7l82nbzxb1sc9019e13ejf69woegk 1398661 1398660 2026-09-18T15:31:28Z Dan Polansky 367 1398661 wikitext text/x-wiki Rozhodl jsem se začít sbírat defekty proti závadným shrnutím editace, ať už je jejich původce kdokoli. Ustoupím od činnosti pod vlivem 50% většiny splnivší argumentační povinnost. Místo slova "závadná" jsem možná mohl užít "suboptimální"; to by stačilo. Jde o to, aby si ti, kteří o to stojí, uvědomili, jak dobré shrnutí vypadat (podle mě) má či nemá. Defekty/suboptimality: * {{Diff|1273455|misantrop}}: "+ === výslovnost === * {{IPA|mɪzantrɔp}} ; dílčí zprzněníčko dle stále ještě převažujícího úzu)": 1) oním "zprzněníčkem" dle úzu se patrně myslí přepnutí nadpisu externích odkazů z úrovně 3 na úroveň 2, byť naprosto jasné to není; stačilo uvést "eo z ú3 na ú2 dle úzu"; o "zprzněníčko" se doopravdy nejedná a slovo "zprzněníčko" mám obecně za pro shrnutí nevhodné - za slovo "zprznit" byl v české Wikipedii blokován Auvajs a já ho vnímám jako nikoli neutrální; 2) došlo ke změně definice, ale o tom shrnutí mlčí, tedy je nepravdivé * {{Diff|1398423|naoi}}: "# heslo založen9": (nejspíš) reakce na mé založení této stránky má sice svůj vtip ("9"), ale až se do historie revizí podívá někdo o hodně později, tento vtip už nejspíš neocení. Lepší by bylo, kdyby vkladatel svůj humor realizoval u sebe v uživatelském prostoru. * {{Diff|1398647|אוֹפַנַּיִם}}: " + bajšpíl šlohnutý z hung.wikt' u": 1) běžný uživatel češtiny neví, co je "bajšpíl", ale může se dovtípit, že je to příklad a to z němčiny; rozhodně to není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 2) "šlohnutý" není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 3) "' u" nedává smysl nebo je to jakoby z "wiktu" z "Wikislovníku" (nevím; takovou konvenci v češtině neznám) l5un4jhse5f9vgs4ym18qrfs34zhmcv 1398662 1398661 2026-09-18T15:32:06Z Dan Polansky 367 1398662 wikitext text/x-wiki Rozhodl jsem se začít sbírat defekty proti závadným shrnutím editace, ať už je jejich původce kdokoli. Ustoupím od činnosti pod vlivem 50% většiny splnivší argumentační povinnost. Místo slova "závadná" jsem možná mohl užít "suboptimální"; to by stačilo. Jde o to, aby si ti, kteří o to stojí, uvědomili, jak dobré shrnutí vypadat (podle mě) má či nemá. Defekty/suboptimality: * {{Diff|1273455|misantrop}}: "+ === výslovnost === * {{IPA|mɪzantrɔp}} ; dílčí zprzněníčko dle stále ještě převažujícího úzu)": 1) oním "zprzněníčkem" dle úzu se patrně myslí přepnutí nadpisu externích odkazů z úrovně 3 na úroveň 2, byť naprosto jasné to není; stačilo uvést "eo z ú3 na ú2 dle úzu"; o "zprzněníčko" se doopravdy nejedná a slovo "zprzněníčko" mám obecně za pro shrnutí nevhodné - za slovo "zprznit" byl v české Wikipedii blokován Auvajs a já ho vnímám jako nikoli neutrální; 2) došlo ke změně definice, ale o tom shrnutí mlčí, tedy je nepravdivé * {{Diff|1398423|naoi}}: "# heslo založen9": (nejspíš) reakce na mé založení této stránky má sice svůj vtip ("9"), ale až se do historie revizí podívá někdo o hodně později, tento vtip už nejspíš neocení. Lepší by bylo, kdyby vkladatel svůj humor realizoval u sebe v uživatelském prostoru. * {{Diff|1398647|אוֹפַנַּיִם}}: " + bajšpíl šlohnutý z hung.wikt' u": 1) běžný uživatel češtiny neví, co je "bajšpíl", ale může se dovtípit, že je to příklad a to z němčiny; rozhodně to není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 2) "šlohnutý" není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 3) "' u" nedává smysl nebo je to jakoby z "wiktu" z "Wikislovníku" (nevím; takovou konvenci v češtině neznám). Ale: cením si přiznání zdroje příkladu! 0c7a0v2epeubk7rylmge4cq2exqkbhl 1398663 1398662 2026-09-18T15:35:11Z Dan Polansky 367 1398663 wikitext text/x-wiki Rozhodl jsem se začít sbírat defekty proti závadným shrnutím editace, ať už je jejich původce kdokoli. Ustoupím od činnosti pod vlivem 50% většiny splnivší argumentační povinnost. Místo slova "závadná" jsem možná mohl užít "suboptimální"; to by stačilo. Jde o to, aby si ti, kteří o to stojí, uvědomili, jak dobré shrnutí vypadat (podle mě) má či nemá. Defekty/suboptimality: * {{Diff|1273455|misantrop}}: "+ === výslovnost === * {{IPA|mɪzantrɔp}} ; dílčí zprzněníčko dle stále ještě převažujícího úzu)": 1) oním "zprzněníčkem" dle úzu se patrně myslí přepnutí nadpisu externích odkazů z úrovně 3 na úroveň 2, byť naprosto jasné to není; stačilo uvést "eo z ú3 na ú2 dle úzu"; o "zprzněníčko" se doopravdy nejedná a slovo "zprzněníčko" mám obecně za pro shrnutí nevhodné - za slovo "zprznit" byl v české Wikipedii blokován Auvajs a já ho vnímám jako nikoli neutrální; 2) došlo ke změně definice, ale o tom shrnutí mlčí, tedy je nepravdivé * {{Diff|1398423|naoi}}: "# heslo založen9": (nejspíš) reakce na mé založení této stránky má sice svůj vtip ("9"), ale až se do historie revizí podívá někdo o hodně později, tento vtip už nejspíš neocení. Lepší by bylo, kdyby vkladatel svůj humor realizoval u sebe v uživatelském prostoru. * {{Diff|1398647|אוֹפַנַּיִם}}: " + bajšpíl šlohnutý z hung.wikt' u": 1) běžný uživatel češtiny neví, co je "bajšpíl", ale může se dovtípit, že je to příklad a to z němčiny; rozhodně to není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 2) "šlohnutý" není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 3) "' u" nedává smysl nebo je to jakoby z "wiktu" z "Wikislovníku" (nevím; takovou konvenci v češtině neznám). Ale: cením si přiznání zdroje příkladu! * [[ordinacím]]: "N tvar substantiva cs": docela prima, ale kosmeticky lze zvednout: 1) na mě působí nepřirozeně, že nejprve je užito velké N jako jakási zkratka za "nový", což je sice v návodu ke shrnutí, ale česká konvence pro tvorbu zkratek to není nebo ji neznám (to by bylo např. "n."); 2) "cs" působí konstrastně k plnému "substantiva". Když už tedy stručně, spíš bych to viděl na "n. cs tvar. substan.", coby "nový český tvar substantiva". Ale jak říkám, to už je asi dosti kosmetické. 2sd05082x7gvz61trirbpko6bts45pj 1398664 1398663 2026-09-18T15:36:36Z Dan Polansky 367 1398664 wikitext text/x-wiki Rozhodl jsem se začít sbírat defekty proti závadným shrnutím editace, ať už je jejich původce kdokoli. Ustoupím od činnosti pod vlivem 50% většiny splnivší argumentační povinnost. Místo slova "závadná" jsem možná mohl užít "suboptimální"; to by stačilo. Jde o to, aby si ti, kteří o to stojí, uvědomili, jak dobré shrnutí vypadat (podle mě) má či nemá. Defekty/suboptimality: * {{Diff|1273455|misantrop}}: "+ === výslovnost === * {{IPA|mɪzantrɔp}} ; dílčí zprzněníčko dle stále ještě převažujícího úzu)": 1) oním "zprzněníčkem" dle úzu se patrně myslí přepnutí nadpisu externích odkazů z úrovně 3 na úroveň 2, byť naprosto jasné to není; stačilo uvést "eo z ú3 na ú2 dle úzu"; o "zprzněníčko" se doopravdy nejedná a slovo "zprzněníčko" mám obecně za pro shrnutí nevhodné - za slovo "zprznit" byl v české Wikipedii blokován Auvajs a já ho vnímám jako nikoli neutrální; 2) došlo ke změně definice, ale o tom shrnutí mlčí, tedy je nepravdivé * {{Diff|1398423|naoi}}: "# heslo založen9": (nejspíš) reakce na mé založení této stránky má sice svůj vtip ("9"), ale až se do historie revizí podívá někdo o hodně později, tento vtip už nejspíš neocení. Lepší by bylo, kdyby vkladatel svůj humor realizoval u sebe v uživatelském prostoru. * {{Diff|1398647|אוֹפַנַּיִם}}: " + bajšpíl šlohnutý z hung.wikt' u": 1) běžný uživatel češtiny neví, co je "bajšpíl", ale může se dovtípit, že je to příklad a to z němčiny; rozhodně to není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 2) "šlohnutý" není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 3) "' u" nedává smysl nebo je to jakoby z "wiktu" z "Wikislovníku" (nevím; takovou konvenci v češtině neznám). Ale: cením si přiznání zdroje příkladu! * [[ordinacím]]: "N tvar substantiva cs": docela prima, ale kosmeticky lze zvednout: 1) na mě působí nepřirozeně, že nejprve je užito velké N jako jakási zkratka za "nový", což je sice v návodu ke shrnutí, ale česká konvence pro tvorbu zkratek to není nebo ji neznám (to by bylo např. "n."); 2) "cs" působí konstrastně k plnému "substantiva". Když už tedy stručně, spíš bych to viděl na "n. cs tvar. substan.", coby "nový český tvar substantiva" (a nebo radši "nový tvar českého substantiva"?). Ale jak říkám, to už je asi dosti kosmetické. Prázdné shrnutí by bylo za mě ok, stejně jako "+cs". mvcn5g66jtz5zccdctnogle5u5fzra8 1398665 1398664 2026-09-18T15:37:52Z Dan Polansky 367 Dan Polansky přesunul stránku [[Uživatel:Dan Polansky/Závadná shrnutí editací]] na [[Uživatel:Dan Polansky/Suboptimální shrnutí editací]]: "Suboptimální" mi přijde méně útočné než "závadný" 1398664 wikitext text/x-wiki Rozhodl jsem se začít sbírat defekty proti závadným shrnutím editace, ať už je jejich původce kdokoli. Ustoupím od činnosti pod vlivem 50% většiny splnivší argumentační povinnost. Místo slova "závadná" jsem možná mohl užít "suboptimální"; to by stačilo. Jde o to, aby si ti, kteří o to stojí, uvědomili, jak dobré shrnutí vypadat (podle mě) má či nemá. Defekty/suboptimality: * {{Diff|1273455|misantrop}}: "+ === výslovnost === * {{IPA|mɪzantrɔp}} ; dílčí zprzněníčko dle stále ještě převažujícího úzu)": 1) oním "zprzněníčkem" dle úzu se patrně myslí přepnutí nadpisu externích odkazů z úrovně 3 na úroveň 2, byť naprosto jasné to není; stačilo uvést "eo z ú3 na ú2 dle úzu"; o "zprzněníčko" se doopravdy nejedná a slovo "zprzněníčko" mám obecně za pro shrnutí nevhodné - za slovo "zprznit" byl v české Wikipedii blokován Auvajs a já ho vnímám jako nikoli neutrální; 2) došlo ke změně definice, ale o tom shrnutí mlčí, tedy je nepravdivé * {{Diff|1398423|naoi}}: "# heslo založen9": (nejspíš) reakce na mé založení této stránky má sice svůj vtip ("9"), ale až se do historie revizí podívá někdo o hodně později, tento vtip už nejspíš neocení. Lepší by bylo, kdyby vkladatel svůj humor realizoval u sebe v uživatelském prostoru. * {{Diff|1398647|אוֹפַנַּיִם}}: " + bajšpíl šlohnutý z hung.wikt' u": 1) běžný uživatel češtiny neví, co je "bajšpíl", ale může se dovtípit, že je to příklad a to z němčiny; rozhodně to není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 2) "šlohnutý" není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 3) "' u" nedává smysl nebo je to jakoby z "wiktu" z "Wikislovníku" (nevím; takovou konvenci v češtině neznám). Ale: cením si přiznání zdroje příkladu! * [[ordinacím]]: "N tvar substantiva cs": docela prima, ale kosmeticky lze zvednout: 1) na mě působí nepřirozeně, že nejprve je užito velké N jako jakási zkratka za "nový", což je sice v návodu ke shrnutí, ale česká konvence pro tvorbu zkratek to není nebo ji neznám (to by bylo např. "n."); 2) "cs" působí konstrastně k plnému "substantiva". Když už tedy stručně, spíš bych to viděl na "n. cs tvar. substan.", coby "nový český tvar substantiva" (a nebo radši "nový tvar českého substantiva"?). Ale jak říkám, to už je asi dosti kosmetické. Prázdné shrnutí by bylo za mě ok, stejně jako "+cs". mvcn5g66jtz5zccdctnogle5u5fzra8 1398667 1398665 2026-09-18T15:38:52Z Dan Polansky 367 1398667 wikitext text/x-wiki Rozhodl jsem se začít sbírat defekty proti závadným či alespoň suboptimálním shrnutím editace, ať už je jejich původce kdokoli. Ustoupím od činnosti pod vlivem 50% většiny splnivší argumentační povinnost. Jde o to, aby si ti, kteří o to stojí, uvědomili, jak dobré shrnutí vypadat (podle mě) má či nemá. Suboptimalita musí překročit nějakou míru, jinak by suboptimální mohlo být téměř vše. Jinými slovy je "suboptimální" typicky eufemismus. Defekty/suboptimality: * {{Diff|1273455|misantrop}}: "+ === výslovnost === * {{IPA|mɪzantrɔp}} ; dílčí zprzněníčko dle stále ještě převažujícího úzu)": 1) oním "zprzněníčkem" dle úzu se patrně myslí přepnutí nadpisu externích odkazů z úrovně 3 na úroveň 2, byť naprosto jasné to není; stačilo uvést "eo z ú3 na ú2 dle úzu"; o "zprzněníčko" se doopravdy nejedná a slovo "zprzněníčko" mám obecně za pro shrnutí nevhodné - za slovo "zprznit" byl v české Wikipedii blokován Auvajs a já ho vnímám jako nikoli neutrální; 2) došlo ke změně definice, ale o tom shrnutí mlčí, tedy je nepravdivé * {{Diff|1398423|naoi}}: "# heslo založen9": (nejspíš) reakce na mé založení této stránky má sice svůj vtip ("9"), ale až se do historie revizí podívá někdo o hodně později, tento vtip už nejspíš neocení. Lepší by bylo, kdyby vkladatel svůj humor realizoval u sebe v uživatelském prostoru. * {{Diff|1398647|אוֹפַנַּיִם}}: " + bajšpíl šlohnutý z hung.wikt' u": 1) běžný uživatel češtiny neví, co je "bajšpíl", ale může se dovtípit, že je to příklad a to z němčiny; rozhodně to není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 2) "šlohnutý" není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 3) "' u" nedává smysl nebo je to jakoby z "wiktu" z "Wikislovníku" (nevím; takovou konvenci v češtině neznám). Ale: cením si přiznání zdroje příkladu! * [[ordinacím]]: "N tvar substantiva cs": docela prima, ale kosmeticky lze zvednout: 1) na mě působí nepřirozeně, že nejprve je užito velké N jako jakási zkratka za "nový", což je sice v návodu ke shrnutí, ale česká konvence pro tvorbu zkratek to není nebo ji neznám (to by bylo např. "n."); 2) "cs" působí konstrastně k plnému "substantiva". Když už tedy stručně, spíš bych to viděl na "n. cs tvar. substan.", coby "nový český tvar substantiva" (a nebo radši "nový tvar českého substantiva"?). Ale jak říkám, to už je asi dosti kosmetické. Prázdné shrnutí by bylo za mě ok, stejně jako "+cs". 1ykx65cuxdoxumymfuibj15qpcfjj4r 1398668 1398667 2026-09-18T15:39:18Z Dan Polansky 367 eufemizovat 1398668 wikitext text/x-wiki Rozhodl jsem se začít sbírat defekty proti závadným či alespoň suboptimálním shrnutím editace, ať už je jejich původce kdokoli. Ustoupím od činnosti pod vlivem 50% většiny splnivší argumentační povinnost. Jde o to, aby si ti, kteří o to stojí, uvědomili, jak dobré shrnutí vypadat (podle mě) má či nemá. Suboptimalita musí překročit nějakou míru, jinak by suboptimální mohlo být téměř vše. Jinými slovy je "suboptimální" typicky eufemismus. Suboptimality: * {{Diff|1273455|misantrop}}: "+ === výslovnost === * {{IPA|mɪzantrɔp}} ; dílčí zprzněníčko dle stále ještě převažujícího úzu)": 1) oním "zprzněníčkem" dle úzu se patrně myslí přepnutí nadpisu externích odkazů z úrovně 3 na úroveň 2, byť naprosto jasné to není; stačilo uvést "eo z ú3 na ú2 dle úzu"; o "zprzněníčko" se doopravdy nejedná a slovo "zprzněníčko" mám obecně za pro shrnutí nevhodné - za slovo "zprznit" byl v české Wikipedii blokován Auvajs a já ho vnímám jako nikoli neutrální; 2) došlo ke změně definice, ale o tom shrnutí mlčí, tedy je nepravdivé * {{Diff|1398423|naoi}}: "# heslo založen9": (nejspíš) reakce na mé založení této stránky má sice svůj vtip ("9"), ale až se do historie revizí podívá někdo o hodně později, tento vtip už nejspíš neocení. Lepší by bylo, kdyby vkladatel svůj humor realizoval u sebe v uživatelském prostoru. * {{Diff|1398647|אוֹפַנַּיִם}}: " + bajšpíl šlohnutý z hung.wikt' u": 1) běžný uživatel češtiny neví, co je "bajšpíl", ale může se dovtípit, že je to příklad a to z němčiny; rozhodně to není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 2) "šlohnutý" není neutrální/bezpříznaková čeština a ani spisovná; 3) "' u" nedává smysl nebo je to jakoby z "wiktu" z "Wikislovníku" (nevím; takovou konvenci v češtině neznám). Ale: cením si přiznání zdroje příkladu! * [[ordinacím]]: "N tvar substantiva cs": docela prima, ale kosmeticky lze zvednout: 1) na mě působí nepřirozeně, že nejprve je užito velké N jako jakási zkratka za "nový", což je sice v návodu ke shrnutí, ale česká konvence pro tvorbu zkratek to není nebo ji neznám (to by bylo např. "n."); 2) "cs" působí konstrastně k plnému "substantiva". Když už tedy stručně, spíš bych to viděl na "n. cs tvar. substan.", coby "nový český tvar substantiva" (a nebo radši "nový tvar českého substantiva"?). Ale jak říkám, to už je asi dosti kosmetické. Prázdné shrnutí by bylo za mě ok, stejně jako "+cs". gpszivv6gourcuxloowm78j3t96wbnj 1 287266 1398671 1398441 2026-09-19T05:44:27Z Dan Polansky 367 /* Gemini */ 1398671 wikitext text/x-wiki == Překlad do češtiny == Jak podotkl {{Ping|JQtt}}, překlad [[vyšší odborná škola]] není možná zcela přesný. ČNKI tento překlad nepodporuje, jak jsem zjistil. Přímo etymologizující je překlad "odborná vysoká škola"; bylo by vyšetřit, zda tento překlad užívají profesionální překladatelé a zda to sémanticky postačuje.--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 11:51 (CEST) == Německé ale i jinojazyčné lexikony či encyklopedie == Tyto (můžeme je asi i přidat jako EO): * https://brockhaus.de/ecs/enzy/article/fachhochschule - ale neukazuje plný text * https://wirtschaftslexikon.gabler.de/definition/fachhochschule-123061 * https://www.britannica.com/topic/Fachhochschule A kdo chce věřit Wikipedii, která je třeba někdy i dobře ozdrojovaná: * [[:de:W: Fachhochschule]] - Wikidatí propojení je na [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" Ještě k Wikidata: [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola". Motto: podle ''frame semantics'' jsou lepší odborné zdroje jako jsou encyklopedie než (nenaučné) slovníky, leda bych to popletl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:03 (CEST) == Univerzita aplikovaných věd == "univerzita aplikovaných věd" by možná byl ten vhodný překlad do češtiny, ale to by se muselo vyšetřit. Například, ale je to pouze Wikipedie: * [[W:Vorarlberská univerzita aplikovaných věd]] (článek založen 10. 6. 2021) <--> Fachhochschule Vorarlberg Nebo: * "Univerzita aplikovaných věd v Hamburku" je v https://www.mygermanuniversity.com/cs/articles/engineering-universities-in-germany Nebezpečí je, že zdroje se mohly orientovat na Wikidata, takže to není nutně nezávislé. Wikidata [https://www.wikidata.org/w/index.php?title=Q17028020&oldid=143420288 v roce 2014] obsahovala anglicky "University of applied sciences", což mohl někdo slovo-za-slovem přeložit jako "univerzita aplikovaných věd". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:39 (CEST) == Gemini == Sice zvažuji už Gemini neužívat, z různých důvodů. Ale jako generátor domněnek k nezávislému ověření není nutně špatný. Dotaz na Gemini: : Jak se česky řekne Fachhochschule? Část odpovědi: : [...] Použití a kontext: V českém prostředí se tento pojem nejčastěji překládá jako vysoká škola odborná (případně méně často jako odborná vysoká škola). V Německu a Rakousku jde o typ vysoké školy, který klade větší důraz na praktické zužitkování poznatků, povinné odborné praxe a úzké propojení s průmyslem. [...] Takže follow-up je hledat "vysoká škola odborná" a najít, zda se to užívá. To pořád však nedává definici; tu budeme asi muset zkomponovat sami nebo nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:27 (CEST) Jak jsem ukázal ve svém blogovém příspěvku, dezignace/označení či pojmenování "Fachhochschule" se vztahuje i na švýcarské reálie. Otázka je, zda Švýcarsko kodifikuje v zákoně, co je "Fachhochschule" a zda FHS CH má Wikidatí položku, jako ji má FHS DE a FHS AT. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 07:44 (CEST) == Wikidata == V úvahu připadá toto: * [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" * [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola" Problém je, že položky Wikidat někdy slučují podstatně odlišné entity/pojmy, zejména napříč různými jazyky. Wikidatům žel nelze důvěřovat, jinak by zde [[D:Q17028020]] byla patřičná položka. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 13:56 (CEST) lw8ypbesupcfntt7pcpltew4jkqlmbq 1398677 1398671 2026-09-19T08:17:37Z Dan Polansky 367 1398677 wikitext text/x-wiki == Překlad do češtiny == Jak podotkl {{Ping|JQtt}}, překlad [[vyšší odborná škola]] není možná zcela přesný. ČNKI tento překlad nepodporuje, jak jsem zjistil. Přímo etymologizující je překlad "odborná vysoká škola"; bylo by vyšetřit, zda tento překlad užívají profesionální překladatelé a zda to sémanticky postačuje.--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 11:51 (CEST) == Německé ale i jinojazyčné lexikony či encyklopedie == Tyto (můžeme je asi i přidat jako EO): * https://brockhaus.de/ecs/enzy/article/fachhochschule - ale neukazuje plný text * https://wirtschaftslexikon.gabler.de/definition/fachhochschule-123061 * https://www.britannica.com/topic/Fachhochschule A kdo chce věřit Wikipedii, která je třeba někdy i dobře ozdrojovaná: * [[:de:W: Fachhochschule]] - Wikidatí propojení je na [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" Ještě k Wikidata: [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola". Motto: podle ''frame semantics'' jsou lepší odborné zdroje jako jsou encyklopedie než (nenaučné) slovníky, leda bych to popletl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:03 (CEST) == Univerzita aplikovaných věd == "univerzita aplikovaných věd" by možná byl ten vhodný překlad do češtiny, ale to by se muselo vyšetřit. Například, ale je to pouze Wikipedie: * [[W:Vorarlberská univerzita aplikovaných věd]] (článek založen 10. 6. 2021) <--> Fachhochschule Vorarlberg Nebo: * "Univerzita aplikovaných věd v Hamburku" je v https://www.mygermanuniversity.com/cs/articles/engineering-universities-in-germany Nebezpečí je, že zdroje se mohly orientovat na Wikidata, takže to není nutně nezávislé. Wikidata [https://www.wikidata.org/w/index.php?title=Q17028020&oldid=143420288 v roce 2014] obsahovala anglicky "University of applied sciences", což mohl někdo slovo-za-slovem přeložit jako "univerzita aplikovaných věd". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:39 (CEST) == Gemini == Sice zvažuji už Gemini neužívat, z různých důvodů. Ale jako generátor domněnek k nezávislému ověření není nutně špatný. Dotaz na Gemini: : Jak se česky řekne Fachhochschule? Část odpovědi: : [...] Použití a kontext: V českém prostředí se tento pojem nejčastěji překládá jako vysoká škola odborná (případně méně často jako odborná vysoká škola). V Německu a Rakousku jde o typ vysoké školy, který klade větší důraz na praktické zužitkování poznatků, povinné odborné praxe a úzké propojení s průmyslem. [...] Takže follow-up je hledat "vysoká škola odborná" a najít, zda se to užívá. To pořád však nedává definici; tu budeme asi muset zkomponovat sami nebo nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:27 (CEST) Jak jsem ukázal ve svém blogovém příspěvku, dezignace/označení či pojmenování "Fachhochschule" se vztahuje i na švýcarské reálie. Otázka je, zda Švýcarsko kodifikuje v zákoně, co je "Fachhochschule" a zda FHS CH má Wikidatí položku, jako ji má FHS DE a FHS AT. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 07:44 (CEST) == Wikidata == V úvahu připadá toto: * [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" * [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola" Problém je, že položky Wikidat někdy slučují podstatně odlišné entity/pojmy, zejména napříč různými jazyky. Wikidatům žel nelze důvěřovat, jinak by zde [[D:Q17028020]] byla patřičná položka. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 13:56 (CEST) == Fachhochschule coby vysoká škola == Dle DWDS je Fachhochschule [[Hochschule]], což překládám jako "vysoká škola". Podle [[W:Vyšší odborná škola]] je tato něco, co není vysoká škola, ale zdroj pro to nemám. A sice "Vyšší odborná škola tedy není vysoká škola ani typem vysoké školy (respektive univerzity), nicméně podobně jako vysoké školy, či konzervatoře, tak i vyšší odborné školy se řadí mezi instituce, které poskytují terciární vzdělání" No zase patří do terciárního vzdělání. To je nějaký technický zmatek, pro mě. Možná to právně technicky není vysoká škola, ale vlastně obecně vágně je? Nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:17 (CEST) 9goh3tdys2y4zusmbvojggt7ucyjsa3 1398678 1398677 2026-09-19T08:18:40Z Dan Polansky 367 /* Fachhochschule coby vysoká škola */ 1398678 wikitext text/x-wiki == Překlad do češtiny == Jak podotkl {{Ping|JQtt}}, překlad [[vyšší odborná škola]] není možná zcela přesný. ČNKI tento překlad nepodporuje, jak jsem zjistil. Přímo etymologizující je překlad "odborná vysoká škola"; bylo by vyšetřit, zda tento překlad užívají profesionální překladatelé a zda to sémanticky postačuje.--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 11:51 (CEST) == Německé ale i jinojazyčné lexikony či encyklopedie == Tyto (můžeme je asi i přidat jako EO): * https://brockhaus.de/ecs/enzy/article/fachhochschule - ale neukazuje plný text * https://wirtschaftslexikon.gabler.de/definition/fachhochschule-123061 * https://www.britannica.com/topic/Fachhochschule A kdo chce věřit Wikipedii, která je třeba někdy i dobře ozdrojovaná: * [[:de:W: Fachhochschule]] - Wikidatí propojení je na [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" Ještě k Wikidata: [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola". Motto: podle ''frame semantics'' jsou lepší odborné zdroje jako jsou encyklopedie než (nenaučné) slovníky, leda bych to popletl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:03 (CEST) == Univerzita aplikovaných věd == "univerzita aplikovaných věd" by možná byl ten vhodný překlad do češtiny, ale to by se muselo vyšetřit. Například, ale je to pouze Wikipedie: * [[W:Vorarlberská univerzita aplikovaných věd]] (článek založen 10. 6. 2021) <--> Fachhochschule Vorarlberg Nebo: * "Univerzita aplikovaných věd v Hamburku" je v https://www.mygermanuniversity.com/cs/articles/engineering-universities-in-germany Nebezpečí je, že zdroje se mohly orientovat na Wikidata, takže to není nutně nezávislé. Wikidata [https://www.wikidata.org/w/index.php?title=Q17028020&oldid=143420288 v roce 2014] obsahovala anglicky "University of applied sciences", což mohl někdo slovo-za-slovem přeložit jako "univerzita aplikovaných věd". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:39 (CEST) == Gemini == Sice zvažuji už Gemini neužívat, z různých důvodů. Ale jako generátor domněnek k nezávislému ověření není nutně špatný. Dotaz na Gemini: : Jak se česky řekne Fachhochschule? Část odpovědi: : [...] Použití a kontext: V českém prostředí se tento pojem nejčastěji překládá jako vysoká škola odborná (případně méně často jako odborná vysoká škola). V Německu a Rakousku jde o typ vysoké školy, který klade větší důraz na praktické zužitkování poznatků, povinné odborné praxe a úzké propojení s průmyslem. [...] Takže follow-up je hledat "vysoká škola odborná" a najít, zda se to užívá. To pořád však nedává definici; tu budeme asi muset zkomponovat sami nebo nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:27 (CEST) Jak jsem ukázal ve svém blogovém příspěvku, dezignace/označení či pojmenování "Fachhochschule" se vztahuje i na švýcarské reálie. Otázka je, zda Švýcarsko kodifikuje v zákoně, co je "Fachhochschule" a zda FHS CH má Wikidatí položku, jako ji má FHS DE a FHS AT. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 07:44 (CEST) == Wikidata == V úvahu připadá toto: * [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" * [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola" Problém je, že položky Wikidat někdy slučují podstatně odlišné entity/pojmy, zejména napříč různými jazyky. Wikidatům žel nelze důvěřovat, jinak by zde [[D:Q17028020]] byla patřičná položka. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 13:56 (CEST) == Fachhochschule coby vysoká škola == Dle DWDS je Fachhochschule [[Hochschule]], což překládám jako "vysoká škola". Podle [[W:Vyšší odborná škola]] je tato něco, co není vysoká škola, ale zdroj pro to nemám. A sice "Vyšší odborná škola tedy není vysoká škola ani typem vysoké školy (respektive univerzity), nicméně podobně jako vysoké školy, či konzervatoře, tak i vyšší odborné školy se řadí mezi instituce, které poskytují terciární vzdělání" No zase patří do terciárního vzdělání. To je nějaký technický zmatek, pro mě. Možná to právně technicky není vysoká škola, ale vlastně obecně vágně je? Nevím. Co znamená závorka "(respektive univerzity)", jakože proč se někdo až v závorce probudil a popírá, že VO3 je univerzita, to nevím. WP je nespolehlivá. Potřebujeme lepší zdroj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:18 (CEST) n8i6r3top8yjvjfktyyjadrvqonskks 1398679 1398678 2026-09-19T08:19:00Z Dan Polansky 367 /* Fachhochschule coby vysoká škola */ 1398679 wikitext text/x-wiki == Překlad do češtiny == Jak podotkl {{Ping|JQtt}}, překlad [[vyšší odborná škola]] není možná zcela přesný. ČNKI tento překlad nepodporuje, jak jsem zjistil. Přímo etymologizující je překlad "odborná vysoká škola"; bylo by vyšetřit, zda tento překlad užívají profesionální překladatelé a zda to sémanticky postačuje.--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 11:51 (CEST) == Německé ale i jinojazyčné lexikony či encyklopedie == Tyto (můžeme je asi i přidat jako EO): * https://brockhaus.de/ecs/enzy/article/fachhochschule - ale neukazuje plný text * https://wirtschaftslexikon.gabler.de/definition/fachhochschule-123061 * https://www.britannica.com/topic/Fachhochschule A kdo chce věřit Wikipedii, která je třeba někdy i dobře ozdrojovaná: * [[:de:W: Fachhochschule]] - Wikidatí propojení je na [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" Ještě k Wikidata: [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola". Motto: podle ''frame semantics'' jsou lepší odborné zdroje jako jsou encyklopedie než (nenaučné) slovníky, leda bych to popletl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:03 (CEST) == Univerzita aplikovaných věd == "univerzita aplikovaných věd" by možná byl ten vhodný překlad do češtiny, ale to by se muselo vyšetřit. Například, ale je to pouze Wikipedie: * [[W:Vorarlberská univerzita aplikovaných věd]] (článek založen 10. 6. 2021) <--> Fachhochschule Vorarlberg Nebo: * "Univerzita aplikovaných věd v Hamburku" je v https://www.mygermanuniversity.com/cs/articles/engineering-universities-in-germany Nebezpečí je, že zdroje se mohly orientovat na Wikidata, takže to není nutně nezávislé. Wikidata [https://www.wikidata.org/w/index.php?title=Q17028020&oldid=143420288 v roce 2014] obsahovala anglicky "University of applied sciences", což mohl někdo slovo-za-slovem přeložit jako "univerzita aplikovaných věd". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:39 (CEST) == Gemini == Sice zvažuji už Gemini neužívat, z různých důvodů. Ale jako generátor domněnek k nezávislému ověření není nutně špatný. Dotaz na Gemini: : Jak se česky řekne Fachhochschule? Část odpovědi: : [...] Použití a kontext: V českém prostředí se tento pojem nejčastěji překládá jako vysoká škola odborná (případně méně často jako odborná vysoká škola). V Německu a Rakousku jde o typ vysoké školy, který klade větší důraz na praktické zužitkování poznatků, povinné odborné praxe a úzké propojení s průmyslem. [...] Takže follow-up je hledat "vysoká škola odborná" a najít, zda se to užívá. To pořád však nedává definici; tu budeme asi muset zkomponovat sami nebo nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:27 (CEST) Jak jsem ukázal ve svém blogovém příspěvku, dezignace/označení či pojmenování "Fachhochschule" se vztahuje i na švýcarské reálie. Otázka je, zda Švýcarsko kodifikuje v zákoně, co je "Fachhochschule" a zda FHS CH má Wikidatí položku, jako ji má FHS DE a FHS AT. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 07:44 (CEST) == Wikidata == V úvahu připadá toto: * [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" * [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola" Problém je, že položky Wikidat někdy slučují podstatně odlišné entity/pojmy, zejména napříč různými jazyky. Wikidatům žel nelze důvěřovat, jinak by zde [[D:Q17028020]] byla patřičná položka. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 13:56 (CEST) == Fachhochschule coby vysoká škola == Dle DWDS je Fachhochschule [[Hochschule]], což překládám jako "vysoká škola". Podle [[W:Vyšší odborná škola]] je tato něco, co není vysoká škola, ale zdroj pro to nemám. A sice "Vyšší odborná škola tedy není vysoká škola ani typem vysoké školy (respektive univerzity), nicméně podobně jako vysoké školy, či konzervatoře, tak i vyšší odborné školy se řadí mezi instituce, které poskytují terciární vzdělání" No zase patří do terciárního vzdělání. To je nějaký technický zmatek, pro mě. Možná to právně technicky není vysoká škola, ale vlastně obecně vágně je? Nevím. Co znamená závorka "(respektive univerzity)", jakože proč se někdo až v závorce probudil a popírá, že VOŠ je univerzita, to nevím. WP je nespolehlivá. Potřebujeme lepší zdroj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:19 (CEST) 3lfr4ecukih0hjpegm0b1p2seofsy5m 1398681 1398679 2026-09-19T08:20:29Z Dan Polansky 367 /* Fachhochschule coby vysoká škola */ 1398681 wikitext text/x-wiki == Překlad do češtiny == Jak podotkl {{Ping|JQtt}}, překlad [[vyšší odborná škola]] není možná zcela přesný. ČNKI tento překlad nepodporuje, jak jsem zjistil. Přímo etymologizující je překlad "odborná vysoká škola"; bylo by vyšetřit, zda tento překlad užívají profesionální překladatelé a zda to sémanticky postačuje.--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 11:51 (CEST) == Německé ale i jinojazyčné lexikony či encyklopedie == Tyto (můžeme je asi i přidat jako EO): * https://brockhaus.de/ecs/enzy/article/fachhochschule - ale neukazuje plný text * https://wirtschaftslexikon.gabler.de/definition/fachhochschule-123061 * https://www.britannica.com/topic/Fachhochschule A kdo chce věřit Wikipedii, která je třeba někdy i dobře ozdrojovaná: * [[:de:W: Fachhochschule]] - Wikidatí propojení je na [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" Ještě k Wikidata: [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola". Motto: podle ''frame semantics'' jsou lepší odborné zdroje jako jsou encyklopedie než (nenaučné) slovníky, leda bych to popletl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:03 (CEST) == Univerzita aplikovaných věd == "univerzita aplikovaných věd" by možná byl ten vhodný překlad do češtiny, ale to by se muselo vyšetřit. Například, ale je to pouze Wikipedie: * [[W:Vorarlberská univerzita aplikovaných věd]] (článek založen 10. 6. 2021) <--> Fachhochschule Vorarlberg Nebo: * "Univerzita aplikovaných věd v Hamburku" je v https://www.mygermanuniversity.com/cs/articles/engineering-universities-in-germany Nebezpečí je, že zdroje se mohly orientovat na Wikidata, takže to není nutně nezávislé. Wikidata [https://www.wikidata.org/w/index.php?title=Q17028020&oldid=143420288 v roce 2014] obsahovala anglicky "University of applied sciences", což mohl někdo slovo-za-slovem přeložit jako "univerzita aplikovaných věd". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:39 (CEST) == Gemini == Sice zvažuji už Gemini neužívat, z různých důvodů. Ale jako generátor domněnek k nezávislému ověření není nutně špatný. Dotaz na Gemini: : Jak se česky řekne Fachhochschule? Část odpovědi: : [...] Použití a kontext: V českém prostředí se tento pojem nejčastěji překládá jako vysoká škola odborná (případně méně často jako odborná vysoká škola). V Německu a Rakousku jde o typ vysoké školy, který klade větší důraz na praktické zužitkování poznatků, povinné odborné praxe a úzké propojení s průmyslem. [...] Takže follow-up je hledat "vysoká škola odborná" a najít, zda se to užívá. To pořád však nedává definici; tu budeme asi muset zkomponovat sami nebo nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:27 (CEST) Jak jsem ukázal ve svém blogovém příspěvku, dezignace/označení či pojmenování "Fachhochschule" se vztahuje i na švýcarské reálie. Otázka je, zda Švýcarsko kodifikuje v zákoně, co je "Fachhochschule" a zda FHS CH má Wikidatí položku, jako ji má FHS DE a FHS AT. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 07:44 (CEST) == Wikidata == V úvahu připadá toto: * [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" * [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola" Problém je, že položky Wikidat někdy slučují podstatně odlišné entity/pojmy, zejména napříč různými jazyky. Wikidatům žel nelze důvěřovat, jinak by zde [[D:Q17028020]] byla patřičná položka. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 13:56 (CEST) == Fachhochschule coby vysoká škola == Dle DWDS je Fachhochschule [[Hochschule]], což překládám jako "vysoká škola". (Nelze vyloučit, že právně technicky DE.Hochschule vyjde trochu jinak než CZ.vysoká-škola.) Podle [[W:Vyšší odborná škola]] je tato něco, co není vysoká škola, ale zdroj pro to nemám. A sice "Vyšší odborná škola tedy není vysoká škola ani typem vysoké školy (respektive univerzity), nicméně podobně jako vysoké školy, či konzervatoře, tak i vyšší odborné školy se řadí mezi instituce, které poskytují terciární vzdělání" No zase patří do terciárního vzdělání. To je nějaký technický zmatek, pro mě. Možná to právně technicky není vysoká škola, ale vlastně obecně vágně je? Nevím. Co znamená závorka "(respektive univerzity)", jakože proč se někdo až v závorce probudil a popírá, že VOŠ je univerzita, to nevím. WP je nespolehlivá. Potřebujeme lepší zdroj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:20 (CEST) 0auz6gdyv1qz43f2vxum05bff9gchlc 1398683 1398681 2026-09-19T08:25:40Z Dan Polansky 367 1398683 wikitext text/x-wiki == Překlad do češtiny == Jak podotkl {{Ping|JQtt}}, překlad [[vyšší odborná škola]] není možná zcela přesný. ČNKI tento překlad nepodporuje, jak jsem zjistil. Přímo etymologizující je překlad "odborná vysoká škola"; bylo by vyšetřit, zda tento překlad užívají profesionální překladatelé a zda to sémanticky postačuje.--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 11:51 (CEST) == Německé ale i jinojazyčné lexikony či encyklopedie == Tyto (můžeme je asi i přidat jako EO): * https://brockhaus.de/ecs/enzy/article/fachhochschule - ale neukazuje plný text * https://wirtschaftslexikon.gabler.de/definition/fachhochschule-123061 * https://www.britannica.com/topic/Fachhochschule A kdo chce věřit Wikipedii, která je třeba někdy i dobře ozdrojovaná: * [[:de:W: Fachhochschule]] - Wikidatí propojení je na [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" Ještě k Wikidata: [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola". Motto: podle ''frame semantics'' jsou lepší odborné zdroje jako jsou encyklopedie než (nenaučné) slovníky, leda bych to popletl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:03 (CEST) == Univerzita aplikovaných věd == "univerzita aplikovaných věd" by možná byl ten vhodný překlad do češtiny, ale to by se muselo vyšetřit. Například, ale je to pouze Wikipedie: * [[W:Vorarlberská univerzita aplikovaných věd]] (článek založen 10. 6. 2021) <--> Fachhochschule Vorarlberg Nebo: * "Univerzita aplikovaných věd v Hamburku" je v https://www.mygermanuniversity.com/cs/articles/engineering-universities-in-germany Nebezpečí je, že zdroje se mohly orientovat na Wikidata, takže to není nutně nezávislé. Wikidata [https://www.wikidata.org/w/index.php?title=Q17028020&oldid=143420288 v roce 2014] obsahovala anglicky "University of applied sciences", což mohl někdo slovo-za-slovem přeložit jako "univerzita aplikovaných věd". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:39 (CEST) == Gemini == Sice zvažuji už Gemini neužívat, z různých důvodů. Ale jako generátor domněnek k nezávislému ověření není nutně špatný. Dotaz na Gemini: : Jak se česky řekne Fachhochschule? Část odpovědi: : [...] Použití a kontext: V českém prostředí se tento pojem nejčastěji překládá jako vysoká škola odborná (případně méně často jako odborná vysoká škola). V Německu a Rakousku jde o typ vysoké školy, který klade větší důraz na praktické zužitkování poznatků, povinné odborné praxe a úzké propojení s průmyslem. [...] Takže follow-up je hledat "vysoká škola odborná" a najít, zda se to užívá. To pořád však nedává definici; tu budeme asi muset zkomponovat sami nebo nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:27 (CEST) Jak jsem ukázal ve svém blogovém příspěvku, dezignace/označení či pojmenování "Fachhochschule" se vztahuje i na švýcarské reálie. Otázka je, zda Švýcarsko kodifikuje v zákoně, co je "Fachhochschule" a zda FHS CH má Wikidatí položku, jako ji má FHS DE a FHS AT. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 07:44 (CEST) == Wikidata == V úvahu připadá toto: * [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" * [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola" Problém je, že položky Wikidat někdy slučují podstatně odlišné entity/pojmy, zejména napříč různými jazyky. Wikidatům žel nelze důvěřovat, jinak by zde [[D:Q17028020]] byla patřičná položka. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 13:56 (CEST) == Fachhochschule coby vysoká škola == Dle DWDS je Fachhochschule [[Hochschule]], což překládám jako "vysoká škola". (Nelze vyloučit, že právně technicky DE.Hochschule vyjde trochu jinak než CZ.vysoká-škola.) Podle [[W:Vyšší odborná škola]] je tato něco, co není vysoká škola, ale zdroj pro to nemám. A sice "Vyšší odborná škola tedy není vysoká škola ani typem vysoké školy (respektive univerzity), nicméně podobně jako vysoké školy, či konzervatoře, tak i vyšší odborné školy se řadí mezi instituce, které poskytují terciární vzdělání" No zase patří do terciárního vzdělání. To je nějaký technický zmatek, pro mě. Možná to právně technicky není vysoká škola, ale vlastně obecně vágně je? Nevím. Co znamená závorka "(respektive univerzity)", jakože proč se někdo až v závorce probudil a popírá, že VOŠ je univerzita, to nevím. WP je nespolehlivá. Potřebujeme lepší zdroj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:20 (CEST) == Provizorní definice == Vložil jsem provizorní definici: # druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku Pak jsem to zredukoval na toto: # druh vysoké školy Ta je pochopitelně neuspokojivá: jaký druh? Chce-li někdo, může přeložit z Duden či DWDS. Ale otázky rozhodně zůstávají: užívá se "Fachhochschule" pro instituce mimo DE, AT, CH? Atd. atd. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:25 (CEST) ddyhacxop3chmt1a7nc7t2m653y8hvm 1398684 1398683 2026-09-19T08:26:14Z Dan Polansky 367 /* Provizorní definice */ 1398684 wikitext text/x-wiki == Překlad do češtiny == Jak podotkl {{Ping|JQtt}}, překlad [[vyšší odborná škola]] není možná zcela přesný. ČNKI tento překlad nepodporuje, jak jsem zjistil. Přímo etymologizující je překlad "odborná vysoká škola"; bylo by vyšetřit, zda tento překlad užívají profesionální překladatelé a zda to sémanticky postačuje.--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 11:51 (CEST) == Německé ale i jinojazyčné lexikony či encyklopedie == Tyto (můžeme je asi i přidat jako EO): * https://brockhaus.de/ecs/enzy/article/fachhochschule - ale neukazuje plný text * https://wirtschaftslexikon.gabler.de/definition/fachhochschule-123061 * https://www.britannica.com/topic/Fachhochschule A kdo chce věřit Wikipedii, která je třeba někdy i dobře ozdrojovaná: * [[:de:W: Fachhochschule]] - Wikidatí propojení je na [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" Ještě k Wikidata: [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola". Motto: podle ''frame semantics'' jsou lepší odborné zdroje jako jsou encyklopedie než (nenaučné) slovníky, leda bych to popletl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:03 (CEST) == Univerzita aplikovaných věd == "univerzita aplikovaných věd" by možná byl ten vhodný překlad do češtiny, ale to by se muselo vyšetřit. Například, ale je to pouze Wikipedie: * [[W:Vorarlberská univerzita aplikovaných věd]] (článek založen 10. 6. 2021) <--> Fachhochschule Vorarlberg Nebo: * "Univerzita aplikovaných věd v Hamburku" je v https://www.mygermanuniversity.com/cs/articles/engineering-universities-in-germany Nebezpečí je, že zdroje se mohly orientovat na Wikidata, takže to není nutně nezávislé. Wikidata [https://www.wikidata.org/w/index.php?title=Q17028020&oldid=143420288 v roce 2014] obsahovala anglicky "University of applied sciences", což mohl někdo slovo-za-slovem přeložit jako "univerzita aplikovaných věd". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:39 (CEST) == Gemini == Sice zvažuji už Gemini neužívat, z různých důvodů. Ale jako generátor domněnek k nezávislému ověření není nutně špatný. Dotaz na Gemini: : Jak se česky řekne Fachhochschule? Část odpovědi: : [...] Použití a kontext: V českém prostředí se tento pojem nejčastěji překládá jako vysoká škola odborná (případně méně často jako odborná vysoká škola). V Německu a Rakousku jde o typ vysoké školy, který klade větší důraz na praktické zužitkování poznatků, povinné odborné praxe a úzké propojení s průmyslem. [...] Takže follow-up je hledat "vysoká škola odborná" a najít, zda se to užívá. To pořád však nedává definici; tu budeme asi muset zkomponovat sami nebo nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:27 (CEST) Jak jsem ukázal ve svém blogovém příspěvku, dezignace/označení či pojmenování "Fachhochschule" se vztahuje i na švýcarské reálie. Otázka je, zda Švýcarsko kodifikuje v zákoně, co je "Fachhochschule" a zda FHS CH má Wikidatí položku, jako ji má FHS DE a FHS AT. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 07:44 (CEST) == Wikidata == V úvahu připadá toto: * [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" * [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola" Problém je, že položky Wikidat někdy slučují podstatně odlišné entity/pojmy, zejména napříč různými jazyky. Wikidatům žel nelze důvěřovat, jinak by zde [[D:Q17028020]] byla patřičná položka. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 13:56 (CEST) == Fachhochschule coby vysoká škola == Dle DWDS je Fachhochschule [[Hochschule]], což překládám jako "vysoká škola". (Nelze vyloučit, že právně technicky DE.Hochschule vyjde trochu jinak než CZ.vysoká-škola.) Podle [[W:Vyšší odborná škola]] je tato něco, co není vysoká škola, ale zdroj pro to nemám. A sice "Vyšší odborná škola tedy není vysoká škola ani typem vysoké školy (respektive univerzity), nicméně podobně jako vysoké školy, či konzervatoře, tak i vyšší odborné školy se řadí mezi instituce, které poskytují terciární vzdělání" No zase patří do terciárního vzdělání. To je nějaký technický zmatek, pro mě. Možná to právně technicky není vysoká škola, ale vlastně obecně vágně je? Nevím. Co znamená závorka "(respektive univerzity)", jakože proč se někdo až v závorce probudil a popírá, že VOŠ je univerzita, to nevím. WP je nespolehlivá. Potřebujeme lepší zdroj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:20 (CEST) == Provizorní definice == Vložil jsem provizorní definici: # druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku Pak jsem to zredukoval na toto: # druh vysoké školy Ta je pochopitelně neuspokojivá: jaký druh? Chce-li někdo, může přeložit z Duden či DWDS, až na riziko copyvio. Ale otázky rozhodně zůstávají: užívá se "Fachhochschule" pro instituce mimo DE, AT, CH? Atd. atd. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:26 (CEST) 1vty2q1llu2vzk86ju5w7egcfxomdey 1398685 1398684 2026-09-19T08:40:55Z Dan Polansky 367 /* Fachhochschule coby vysoká škola */ 1398685 wikitext text/x-wiki == Překlad do češtiny == Jak podotkl {{Ping|JQtt}}, překlad [[vyšší odborná škola]] není možná zcela přesný. ČNKI tento překlad nepodporuje, jak jsem zjistil. Přímo etymologizující je překlad "odborná vysoká škola"; bylo by vyšetřit, zda tento překlad užívají profesionální překladatelé a zda to sémanticky postačuje.--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 11:51 (CEST) == Německé ale i jinojazyčné lexikony či encyklopedie == Tyto (můžeme je asi i přidat jako EO): * https://brockhaus.de/ecs/enzy/article/fachhochschule - ale neukazuje plný text * https://wirtschaftslexikon.gabler.de/definition/fachhochschule-123061 * https://www.britannica.com/topic/Fachhochschule A kdo chce věřit Wikipedii, která je třeba někdy i dobře ozdrojovaná: * [[:de:W: Fachhochschule]] - Wikidatí propojení je na [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" Ještě k Wikidata: [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola". Motto: podle ''frame semantics'' jsou lepší odborné zdroje jako jsou encyklopedie než (nenaučné) slovníky, leda bych to popletl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:03 (CEST) == Univerzita aplikovaných věd == "univerzita aplikovaných věd" by možná byl ten vhodný překlad do češtiny, ale to by se muselo vyšetřit. Například, ale je to pouze Wikipedie: * [[W:Vorarlberská univerzita aplikovaných věd]] (článek založen 10. 6. 2021) <--> Fachhochschule Vorarlberg Nebo: * "Univerzita aplikovaných věd v Hamburku" je v https://www.mygermanuniversity.com/cs/articles/engineering-universities-in-germany Nebezpečí je, že zdroje se mohly orientovat na Wikidata, takže to není nutně nezávislé. Wikidata [https://www.wikidata.org/w/index.php?title=Q17028020&oldid=143420288 v roce 2014] obsahovala anglicky "University of applied sciences", což mohl někdo slovo-za-slovem přeložit jako "univerzita aplikovaných věd". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:39 (CEST) == Gemini == Sice zvažuji už Gemini neužívat, z různých důvodů. Ale jako generátor domněnek k nezávislému ověření není nutně špatný. Dotaz na Gemini: : Jak se česky řekne Fachhochschule? Část odpovědi: : [...] Použití a kontext: V českém prostředí se tento pojem nejčastěji překládá jako vysoká škola odborná (případně méně často jako odborná vysoká škola). V Německu a Rakousku jde o typ vysoké školy, který klade větší důraz na praktické zužitkování poznatků, povinné odborné praxe a úzké propojení s průmyslem. [...] Takže follow-up je hledat "vysoká škola odborná" a najít, zda se to užívá. To pořád však nedává definici; tu budeme asi muset zkomponovat sami nebo nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:27 (CEST) Jak jsem ukázal ve svém blogovém příspěvku, dezignace/označení či pojmenování "Fachhochschule" se vztahuje i na švýcarské reálie. Otázka je, zda Švýcarsko kodifikuje v zákoně, co je "Fachhochschule" a zda FHS CH má Wikidatí položku, jako ji má FHS DE a FHS AT. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 07:44 (CEST) == Wikidata == V úvahu připadá toto: * [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" * [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola" Problém je, že položky Wikidat někdy slučují podstatně odlišné entity/pojmy, zejména napříč různými jazyky. Wikidatům žel nelze důvěřovat, jinak by zde [[D:Q17028020]] byla patřičná položka. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 13:56 (CEST) == Fachhochschule coby vysoká škola == Dle DWDS je Fachhochschule [[Hochschule]], což překládám jako "vysoká škola". (Nelze vyloučit, že právně technicky DE.Hochschule vyjde trochu jinak než CZ.vysoká-škola.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:40 (CEST) == Vyšší odborná škola coby nikoli vysoká škola == Podle [[W:Vyšší odborná škola]] je tato něco, co není vysoká škola, ale zdroj pro to nemám. A sice "Vyšší odborná škola tedy není vysoká škola ani typem vysoké školy (respektive univerzity), nicméně podobně jako vysoké školy, či konzervatoře, tak i vyšší odborné školy se řadí mezi instituce, které poskytují terciární vzdělání" No zase patří do terciárního vzdělání. To je nějaký technický zmatek, pro mě. Možná to právně technicky není vysoká škola, ale vlastně obecně vágně je? Nevím. Co znamená závorka "(respektive univerzity)", jakože proč se někdo až v závorce probudil a popírá, že VOŠ je univerzita, to nevím. WP je nespolehlivá. Potřebujeme lepší zdroj. https://www.nuov.cz/terciarni-vzdelavani (Národní ústav odborného vzdělávání): : "Terciární sektor vzdělávání se člení na vzdělávání vysokoškolské a vyšší odborné. Vysokoškolské vzdělávání poskytují tradičně vysoké školy, a to na úrovni ISCED 5A a 6, vyšší odborné vzdělávání organizují prakticky zaměřené vyšší odborné školy na úrovni ISCED 5B. Vyšší odborné vzdělávání poskytují také konzervatoře." --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:40 (CEST) == Provizorní definice == Vložil jsem provizorní definici: # druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku Pak jsem to zredukoval na toto: # druh vysoké školy Ta je pochopitelně neuspokojivá: jaký druh? Chce-li někdo, může přeložit z Duden či DWDS, až na riziko copyvio. Ale otázky rozhodně zůstávají: užívá se "Fachhochschule" pro instituce mimo DE, AT, CH? Atd. atd. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:26 (CEST) liwtitw9hqclzzppqxvzrcvestdad33 1398686 1398685 2026-09-19T08:42:20Z Dan Polansky 367 /* Vyšší odborná škola coby nikoli vysoká škola */ 1398686 wikitext text/x-wiki == Překlad do češtiny == Jak podotkl {{Ping|JQtt}}, překlad [[vyšší odborná škola]] není možná zcela přesný. ČNKI tento překlad nepodporuje, jak jsem zjistil. Přímo etymologizující je překlad "odborná vysoká škola"; bylo by vyšetřit, zda tento překlad užívají profesionální překladatelé a zda to sémanticky postačuje.--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 11:51 (CEST) == Německé ale i jinojazyčné lexikony či encyklopedie == Tyto (můžeme je asi i přidat jako EO): * https://brockhaus.de/ecs/enzy/article/fachhochschule - ale neukazuje plný text * https://wirtschaftslexikon.gabler.de/definition/fachhochschule-123061 * https://www.britannica.com/topic/Fachhochschule A kdo chce věřit Wikipedii, která je třeba někdy i dobře ozdrojovaná: * [[:de:W: Fachhochschule]] - Wikidatí propojení je na [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" Ještě k Wikidata: [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola". Motto: podle ''frame semantics'' jsou lepší odborné zdroje jako jsou encyklopedie než (nenaučné) slovníky, leda bych to popletl. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:03 (CEST) == Univerzita aplikovaných věd == "univerzita aplikovaných věd" by možná byl ten vhodný překlad do češtiny, ale to by se muselo vyšetřit. Například, ale je to pouze Wikipedie: * [[W:Vorarlberská univerzita aplikovaných věd]] (článek založen 10. 6. 2021) <--> Fachhochschule Vorarlberg Nebo: * "Univerzita aplikovaných věd v Hamburku" je v https://www.mygermanuniversity.com/cs/articles/engineering-universities-in-germany Nebezpečí je, že zdroje se mohly orientovat na Wikidata, takže to není nutně nezávislé. Wikidata [https://www.wikidata.org/w/index.php?title=Q17028020&oldid=143420288 v roce 2014] obsahovala anglicky "University of applied sciences", což mohl někdo slovo-za-slovem přeložit jako "univerzita aplikovaných věd". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:39 (CEST) == Gemini == Sice zvažuji už Gemini neužívat, z různých důvodů. Ale jako generátor domněnek k nezávislému ověření není nutně špatný. Dotaz na Gemini: : Jak se česky řekne Fachhochschule? Část odpovědi: : [...] Použití a kontext: V českém prostředí se tento pojem nejčastěji překládá jako vysoká škola odborná (případně méně často jako odborná vysoká škola). V Německu a Rakousku jde o typ vysoké školy, který klade větší důraz na praktické zužitkování poznatků, povinné odborné praxe a úzké propojení s průmyslem. [...] Takže follow-up je hledat "vysoká škola odborná" a najít, zda se to užívá. To pořád však nedává definici; tu budeme asi muset zkomponovat sami nebo nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 12:27 (CEST) Jak jsem ukázal ve svém blogovém příspěvku, dezignace/označení či pojmenování "Fachhochschule" se vztahuje i na švýcarské reálie. Otázka je, zda Švýcarsko kodifikuje v zákoně, co je "Fachhochschule" a zda FHS CH má Wikidatí položku, jako ji má FHS DE a FHS AT. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 07:44 (CEST) == Wikidata == V úvahu připadá toto: * [[D:Q17028020]], kde se česky píše "univerzita aplikovaných věd" a "Fachhochschule" * [[D:Q9369203]] je "vyšší odborná škola" Problém je, že položky Wikidat někdy slučují podstatně odlišné entity/pojmy, zejména napříč různými jazyky. Wikidatům žel nelze důvěřovat, jinak by zde [[D:Q17028020]] byla patřičná položka. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 9. 2026, 13:56 (CEST) == Fachhochschule coby vysoká škola == Dle DWDS je Fachhochschule [[Hochschule]], což překládám jako "vysoká škola". (Nelze vyloučit, že právně technicky DE.Hochschule vyjde trochu jinak než CZ.vysoká-škola.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:40 (CEST) == Vyšší odborná škola coby nikoli vysoká škola == Podle [[W:Vyšší odborná škola]] je tato něco, co není vysoká škola, ale zdroj pro to nemám. A sice "Vyšší odborná škola tedy není vysoká škola ani typem vysoké školy (respektive univerzity), nicméně podobně jako vysoké školy, či konzervatoře, tak i vyšší odborné školy se řadí mezi instituce, které poskytují terciární vzdělání" No zase patří do terciárního vzdělání. To je nějaký technický zmatek, pro mě. Možná to právně technicky není vysoká škola, ale vlastně obecně vágně je? Nevím. Co znamená závorka "(respektive univerzity)", jakože proč se někdo až v závorce probudil a popírá, že VOŠ je univerzita, to nevím. WP je nespolehlivá. Potřebujeme lepší zdroj. https://www.nuov.cz/terciarni-vzdelavani (Národní ústav odborného vzdělávání): : "Terciární sektor vzdělávání se člení na vzdělávání vysokoškolské a vyšší odborné. Vysokoškolské vzdělávání poskytují tradičně vysoké školy, a to na úrovni ISCED 5A a 6, vyšší odborné vzdělávání organizují prakticky zaměřené vyšší odborné školy na úrovni ISCED 5B. Vyšší odborné vzdělávání poskytují také konzervatoře." --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:40 (CEST) Podle bakalářské práce: : "Vyšší odborné školy patří do české vzdělávací soustavy od roku 1995." --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:42 (CEST) == Provizorní definice == Vložil jsem provizorní definici: # druh vysoké školy v Rakousku, Německu a Švýcarsku Pak jsem to zredukoval na toto: # druh vysoké školy Ta je pochopitelně neuspokojivá: jaký druh? Chce-li někdo, může přeložit z Duden či DWDS, až na riziko copyvio. Ale otázky rozhodně zůstávají: užívá se "Fachhochschule" pro instituce mimo DE, AT, CH? Atd. atd. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 9. 2026, 10:26 (CEST) m4jttrtd4yaictl3fp0sqvua7rht2av 0 287333 1398629 2026-09-18T12:00:54Z Kusurija 3210 N subst ja 1398629 wikitext text/x-wiki == japonština == === výslovnost === * {{IPA|kɯsɯnokɪka}} ==== homofony ==== * [[楠科]] * [[クスノキ科]] === etymologie === Výraz se skládá z kandži [[樟]] ([[kafr]], [[kafrovník lékařský]]) a [[科]] ([[oddělení]], [[obor]], ''zde: [[čeleď]]''), čtení prvního je japonské, čtení druhého je sinojaponské. === varianty === * [[クスノキ科]] ''častěji používaný alternativní odborný a fonetický zápis slova 樟科'' === podstatné jméno === ==== přepis ==== * {{Hiragana|くすのきか}} * {{Rómadži|kusunokika}} ==== význam ==== # {{Příznaky|ja|bot.}} [[vavřínovité]] ''([[Lauraceae]]) [[název]] [[čeleď|čeledi]]'' ==== synonyma ==== # [[楠科]], [[クスノキ科]] ==== související ==== * [[樟]] * [[樟目]] * [[Příloha:Vyšší botanické taxony (japonština)]] == poznámky == * Vavřín, podle kterého je [[čeleď]] pojmenována v češtině, je japonsky [[月桂樹]]. V japonštině je [[čeleď]] pojmenována podle [[kafrovník lékařský|kafrovníku lékařského]]. == externí odkazy == * {{Wikidruhy|taxon=Lauraceae}} * {{Commons|kategorie=Lauraceae}} [[Kategorie:Japonská substantiva|くすのきか]] [[Kategorie:Japonské taxony|くすのきか]] [[Kategorie:Obsahuje 樟 čtené jako くすのき|くすのきか]] [[Kategorie:Obsahuje 科 čtené jako カ (呉漢音)|くすのきか]] abvmpsd2sgy5xnmx77i5758rvo7kq5g 1398632 1398629 2026-09-18T12:06:16Z Kusurija 3210 /* etymologie */ odkaz 1398632 wikitext text/x-wiki == japonština == === výslovnost === * {{IPA|kɯsɯnokɪka}} ==== homofony ==== * [[楠科]] * [[クスノキ科]] === etymologie === Výraz se skládá z [[kandži]] [[樟]] ([[kafr]], [[kafrovník lékařský]]) a [[科]] ([[oddělení]], [[obor]], ''zde: [[čeleď]]''), čtení prvního je japonské, čtení druhého je sinojaponské. === varianty === * [[クスノキ科]] ''častěji používaný alternativní odborný a fonetický zápis slova 樟科'' === podstatné jméno === ==== přepis ==== * {{Hiragana|くすのきか}} * {{Rómadži|kusunokika}} ==== význam ==== # {{Příznaky|ja|bot.}} [[vavřínovité]] ''([[Lauraceae]]) [[název]] [[čeleď|čeledi]]'' ==== synonyma ==== # [[楠科]], [[クスノキ科]] ==== související ==== * [[樟]] * [[樟目]] * [[Příloha:Vyšší botanické taxony (japonština)]] == poznámky == * Vavřín, podle kterého je [[čeleď]] pojmenována v češtině, je japonsky [[月桂樹]]. V japonštině je [[čeleď]] pojmenována podle [[kafrovník lékařský|kafrovníku lékařského]]. == externí odkazy == * {{Wikidruhy|taxon=Lauraceae}} * {{Commons|kategorie=Lauraceae}} [[Kategorie:Japonská substantiva|くすのきか]] [[Kategorie:Japonské taxony|くすのきか]] [[Kategorie:Obsahuje 樟 čtené jako くすのき|くすのきか]] [[Kategorie:Obsahuje 科 čtené jako カ (呉漢音)|くすのきか]] hn8unhfh0m32bgco05aeo22n91l1rr7 0 287334 1398631 2026-09-18T12:05:23Z Kusurija 3210 N subst ja 1398631 wikitext text/x-wiki == japonština == === výslovnost === * {{IPA|kɯsɯnokɪka}} ==== homofony ==== * [[楠科]] * [[クスノキ科]] === etymologie === Výraz se skládá z [[kandži]] [[楠]] ([[kafrovník lékařský]]) a [[科]] ([[oddělení]], [[obor]], ''zde: [[čeleď]]''), čtení prvního je japonské, čtení druhého je sinojaponské. === varianty === * [[クスノキ科]] ''častěji používaný alternativní odborný a fonetický zápis slova 楠科'' === podstatné jméno === ==== přepis ==== * {{Hiragana|くすのきか}} * {{Rómadži|kusunokika}} ==== význam ==== # {{Příznaky|ja|bot.}} [[vavřínovité]] ''([[Lauraceae]]) [[název]] [[čeleď|čeledi]]'' ==== synonyma ==== # [[楠科]], [[クスノキ科]] ==== související ==== * [[楠]] * [[楠目]] * [[Příloha:Vyšší botanické taxony (japonština)]] == poznámky == * Vavřín, podle kterého je [[čeleď]] pojmenována v češtině, je japonsky [[月桂樹]]. V japonštině je [[čeleď]] pojmenována podle [[kafrovník lékařský|kafrovníku lékařského]]. == externí odkazy == * {{Wikidruhy|taxon=Lauraceae}} * {{Commons|kategorie=Lauraceae}} [[Kategorie:Japonská substantiva|くすのきか]] [[Kategorie:Japonské taxony|くすのきか]] [[Kategorie:Obsahuje 楠 čtené jako くすのき|くすのきか]] [[Kategorie:Obsahuje 科 čtené jako カ (呉漢音)|くすのきか]] apnzs6cs6jw7tjlqb6b059vdqivy6om 0 287335 1398635 2026-09-18T12:10:13Z Kusurija 3210 N tvar substantiva cs 1398635 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ɔrdɪnat͡siːm}} === dělení === * or-di-na-cím === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== význam ==== # ''dativ množného čísla podstatného jména [[ordinace]]'' == poznámky == <references /> [[Kategorie:Tvary českých substantiv]] fmvsxe74wqk2hsaev2td1yo7ntzw0m2 0 287336 1398636 2026-09-18T12:17:50Z Ciřřího z Koděkradtt 43528 založena nová stránka s textem „== hebrejština == === výslovnost === * {{IPA|hitħaməˈmuːt ʕolaˈmiːt]|itχammut olaˈmit]}} === varianty === * [[התחממות עולמית]] === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== význam ==== # {{Příznaky|he|ekol.}} [[globální oteplování]] ==== synonyma ==== # [[הִתְחַמְּמוּת כַּדּוּר הָאָרֶץ]]; {{Upřesnění|částečně}} [[שִׁינוּי אַקְלִים]] ==== související ==== * …“ 1398636 wikitext text/x-wiki == hebrejština == === výslovnost === * {{IPA|hitħaməˈmuːt ʕolaˈmiːt]|itχammut olaˈmit]}} === varianty === * [[התחממות עולמית]] === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== význam ==== # {{Příznaky|he|ekol.}} [[globální oteplování]] ==== synonyma ==== # [[הִתְחַמְּמוּת כַּדּוּר הָאָרֶץ]]; {{Upřesnění|částečně}} [[שִׁינוּי אַקְלִים]] ==== související ==== * [[לְהִתְחַמֵּם]] * [[עוֹלָם]] * [[שִׁינוּי אַקְלִים]] == externí odkazy == * {{GBK|he}} * {{LPS|he}} * {{Wikizdroje-hledání|he}} * {{ČNKI|he|cs}} [[Kategorie:Hebrejská slovní spojení]] {{DEFAULTSORT:התחממות עולמית}} atdt7zawwo30rvqahudhyfygkst5ihu 0 287337 1398637 2026-09-18T12:35:10Z Ciřřího z Koděkradtt 43528 založena nová stránka s textem „== hebrejština == === výslovnost === * {{Audio|LL-Q9288 (heb)-YaronSh-זקפה.wav}} * {{IPA|zikˈpa}} === varianta zápisu === * [[זיקפה]] * [[זקפה]] === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== význam ==== # {{Příznaky|he|fyziol.}} [[ztopoření]], [[erekce]] ==== synonyma ==== # {{Příznak2|hovor.|fam.}} [[עֲמִידָה]] ; [[עוֹמֵד לוֹ]] ==== slovní spojení ==== * [[זִקְפַּת בֹּקֶר]] ''(„rann…“ 1398637 wikitext text/x-wiki == hebrejština == === výslovnost === * {{Audio|LL-Q9288 (heb)-YaronSh-זקפה.wav}} * {{IPA|zikˈpa}} === varianta zápisu === * [[זיקפה]] * [[זקפה]] === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== význam ==== # {{Příznaky|he|fyziol.}} [[ztopoření]], [[erekce]] ==== synonyma ==== # {{Příznak2|hovor.|fam.}} [[עֲמִידָה]] ; [[עוֹמֵד לוֹ]] ==== slovní spojení ==== * [[זִקְפַּת בֹּקֶר]] ''(„ranní tvrďoch“; noční ztopoření, NPT)'' * [[הַפְרָעָה בַּזִּקְפָּה]] ''(erektilní dysfunkce)'' * [[זִקְפַּת יֶתֶר]] ''(priapismus)'' ==== související ==== * [[הִזְדַּקֵּף]] * [[לִזְקֹף]] * [[זָקוּף]] * [[לְהַזְקִיף]] == externí odkazy == * {{GBK|he}} * {{Wikipedie|článek=he:זקפה}} * {{LPS|he}} * {{Wikizdroje-hledání|he}} * {{ČNKI|he|cs}} [[Kategorie:Hebrejská substantiva]] {{DEFAULTSORT:זיקפה}} 5nq0rko3ukjmz2es5xiicqgm5bn3dnb 0 287338 1398640 2026-09-18T12:53:56Z Ciřřího z Koděkradtt 43528 založena nová stránka s textem „== hebrejština == === výslovnost === * {{IPA|tola'at sfaˈʁim}} === varianty === * [[תולעת ספרים]] === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== význam ==== # {{Příznaky|he|hovor.}} [[knihomol]], [[vášnivý]] [[čtenář]], [[bibliofil]] # {{Příznaky|he|hovor.}} [[knihomolka]], [[zapálený|vášnivá]] [[čtenářka]], [[bibliofilka]] ==== synonyma ==== # [[מֶקֶק סְפָרִים]] , בִּיבְלִיּוֹפִי…“ 1398640 wikitext text/x-wiki == hebrejština == === výslovnost === * {{IPA|tola'at sfaˈʁim}} === varianty === * [[תולעת ספרים]] === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== význam ==== # {{Příznaky|he|hovor.}} [[knihomol]], [[vášnivý]] [[čtenář]], [[bibliofil]] # {{Příznaky|he|hovor.}} [[knihomolka]], [[zapálený|vášnivá]] [[čtenářka]], [[bibliofilka]] ==== synonyma ==== # [[מֶקֶק סְפָרִים]] , [[בִּיבְלִיּוֹפִיל]] , [[עַכְבַּר סִפְרִיָּה]] # [[מֶקֶק סְפָרִים]] , [[בִּיבְלִיּוֹפִיל]] ==== související ==== * [[תּוֹלַעַת מַחְשֵׁב]] ''(počítačový virus)'' * [[תּוֹלַעַת פָּארָאזִיטִית]] ''(parazitický červ)'' * [[חֲנוּת סְפָרִים]] ''(knihkupectví)'' * [[תּוֹלַעַת שָׁנִי]] ''(červec karmínový)''' * [[סִפְרִיָּה]] ''(knihovna, bibliotéka)'' * [[סִפְרוּת]] ''(literatura, písemnictví)'' == externí odkazy == * {{GBK|he}} * {{LPS|he}} * {{Wikizdroje-hledání|he}} * {{ČNKI|he|cs}} [[Kategorie:Hebrejská substantiva]] {{DEFAULTSORT:תולעת ספרים}} [[Kategorie:Hebrejská slovní spojení]] khakuutgzo52spxpph4frpmipzep7hz 0 287339 1398641 2026-09-18T12:57:08Z Kusurija 3210 N subst ja, yue 1398641 wikitext text/x-wiki == japonština == === výslovnost === * {{IPA|ɕɪɴɽjoːɕo|ɕɪɴɽjoːd͡ʑo}} === etymologie === Výraz se skládá z kandži [[診]] ([[kontrola]], [[prohlídka]], [[vidění]], [[diagnostikovat]], [[prohlédnout]], [[vyšetřit]], [[zkoumat]]), [[療]] ([[léčit]], [[uzdravovat]]) a [[所]] ([[místo]]), čtení všech je sinojaponské. === podstatné jméno === ==== přepis ==== * {{Hiragana|しんりょうしょ}}, {{Hiragana|しんりょうじょ}} * {{Rómadži|šinrjóšo}}, {{Rómadži|šinrjódžo}} ==== význam ==== # {{Příznaky|ja|med.}} [[klinika]], [[poliklinika]] ==== synonyma ==== # [[医院]], [[クリニック]], ~[[診察室]] ([[ordinace]]), ~[[病院]] ([[nemocnice]]), ~[[療養所]] ([[sanatorium]]) ==== související ==== * [[診療]] * [[診療する]] == kantonština == === výslovnost === * {{IPA|t͡sʰɐn³⁵ liːu̯²¹ sɔː³⁵}} === podstatné jméno === ==== přepis ==== * ''Jyutping:'' can2 liu4 so2 ==== význam ==== # {{Příznaky|yue|med.}} [[klinika]], [[poliklinika]] # {{Příznaky|yue|med.}} [[sanatorium]], [[dispansér]] == poznámky == * V čínštině (mandarínské; moderní) se používá zjednodušený zápis [[诊疗所]]. === externí odkazy === * {{GBK|ja}} [[Kategorie:Japonská substantiva|しんりょうしょ]] [[Kategorie:Obsahuje 診 čtené jako シン (呉漢音)|しんりょうしょ]] [[Kategorie:Obsahuje 療 čtené jako リョウ (呉漢音)|しんりょうしょ]] [[Kategorie:Obsahuje 所 čtené jako ショ (呉音)|しんりょうしょ]] [[Kategorie:Obsahuje 所 čtené jako ジョ (呉音, změna znělosti)|しんりょうじょ]] [[Kategorie:Kantonská substantiva|can2liu4so2]] [[Kategorie:Obsahuje 診 čtené jako can2 (yue)|can2liu4so2]] [[Kategorie:Obsahuje 療 čtené jako liu4 (yue)|can2liu4so2]] [[Kategorie:Obsahuje 所 čtené jako so2 (yue)|can2liu4so2]] ane775p6br9og3deoybmsifsxwja6tu 14 287340 1398642 2026-09-18T12:58:49Z Kusurija 3210 Kategorie 1398642 wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 所 (kantonština)|so2]] [[Kategorie:Obsahuje hón cí čtené jako so2|所]] [[Kategorie:Čtení hón cí|so2]] 5d71exlhjcnqguop3vafn4l418xg3hh 14 287341 1398644 2026-09-18T13:01:14Z Kusurija 3210 Kategorie 1398644 wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 所|kantonština]] [[Kategorie:Hón cí|所]] ircio4zs0h76j1ym3hqk3l9z2iaib24 0 287342 1398645 2026-09-18T13:07:57Z Ciřřího z Koděkradtt 43528 založena nová stránka s textem „== hebrejština == {{Pracuje se}} === výslovnost === * {{Audio|LL-Q9288 (heb)-Buffer-אופניים.wav}} * {{IPA|ʔɔfaˈna.jim}} === varianty === * [[אופניים]] * [[אופנים]] * [[]] === podstatné jméno === * ''rod mužský'' * ''podvojné'' ==== význam ==== # [[bicykl]], [[jízdní kolo]], [[velociped]] ==== synonyma ==== # [[זוּג אוֹפַנַּיִם]] ; {{Příznak2|hovor}} [[דוּ־גַּלְגַּלִּי]] ==== souvi…“ 1398645 wikitext text/x-wiki == hebrejština == {{Pracuje se}} === výslovnost === * {{Audio|LL-Q9288 (heb)-Buffer-אופניים.wav}} * {{IPA|ʔɔfaˈna.jim}} === varianty === * [[אופניים]] * [[אופנים]] * [[]] === podstatné jméno === * ''rod mužský'' * ''podvojné'' ==== význam ==== # [[bicykl]], [[jízdní kolo]], [[velociped]] ==== synonyma ==== # [[זוּג אוֹפַנַּיִם]] ; {{Příznak2|hovor}} [[דוּ־גַּלְגַּלִּי]] ==== související ==== * [[רוֹכֵב אוֹפַנַּיִם]] ''(cyklista)'' * [[תְּלַת־אוֹפַן]] ''(tříkolka)'' * [[אוֹפַנּוֹעַ]] ''(motocykl, motorka)'' == externí odkazy == * {{GBK|he}} * {{LPS|he}} * {{Wikizdroje-hledání|he}} * {{ČNKI|he|cs}} [[Kategorie:Hebrejská substantiva]] {{DEFAULTSORT:אופנים}} hlnvnsfq87jg1hinqqufn5pfecqzu4o 1398646 1398645 2026-09-18T13:08:26Z Ciřřího z Koděkradtt 43528 /* hebrejština */ 1398646 wikitext text/x-wiki == hebrejština == === výslovnost === * {{Audio|LL-Q9288 (heb)-Buffer-אופניים.wav}} * {{IPA|ʔɔfaˈna.jim}} === varianty === * [[אופניים]] * [[אופנים]] === podstatné jméno === * ''rod mužský'' * ''podvojné'' ==== význam ==== # [[bicykl]], [[jízdní kolo]], [[velociped]] ==== synonyma ==== # [[זוּג אוֹפַנַּיִם]] ; {{Příznak2|hovor.}} [[דוּ־גַּלְגַּלִּי]] ==== související ==== * [[רוֹכֵב אוֹפַנַּיִם]] ''(cyklista)'' * [[תְּלַת־אוֹפַן]] ''(tříkolka)'' * [[אוֹפַנּוֹעַ]] ''(motocykl, motorka)'' == externí odkazy == * {{GBK|he}} * {{LPS|he}} * {{Wikizdroje-hledání|he}} * {{ČNKI|he|cs}} [[Kategorie:Hebrejská substantiva]] {{DEFAULTSORT:אופנים}} 1pcimh8rt7hve71teoar2fp8b80axs4 1398647 1398646 2026-09-18T13:11:28Z Tříští sanice Pankáč 37299 /* hebrejština */ + bajšpíl šlohnutý z hung.wikt' u 1398647 wikitext text/x-wiki == hebrejština == === výslovnost === * {{Audio|LL-Q9288 (heb)-Buffer-אופניים.wav}} * {{IPA|ʔɔfaˈna.jim}} === varianty === * [[אופניים]] * [[אופנים]] === podstatné jméno === * ''rod mužský'' * ''podvojné'' ==== význam ==== # [[bicykl]], [[jízdní kolo]], [[velociped]] #* {{Příklad|he|הַרְבֵּה סְטוּדֶנְטִים רוֹכְבִים '''עַל אוֹפַנַּיִם''' בָּאוּנִיבֶרְסִיטָה|Mnoho studentů jezdí na univerzitu na kole.}} ==== synonyma ==== # [[זוּג אוֹפַנַּיִם]] ; {{Příznak2|hovor.}} [[דוּ־גַּלְגַּלִּי]] ==== související ==== * [[רוֹכֵב אוֹפַנַּיִם]] ''(cyklista)'' * [[תְּלַת־אוֹפַן]] ''(tříkolka)'' * [[אוֹפַנּוֹעַ]] ''(motocykl, motorka)'' == externí odkazy == * {{GBK|he}} * {{LPS|he}} * {{Wikizdroje-hledání|he}} * {{ČNKI|he|cs}} [[Kategorie:Hebrejská substantiva]] {{DEFAULTSORT:אופנים}} ngzhcwtpci195col2vk49n4shjewmx0 0 287343 1398649 2026-09-18T13:18:58Z Ciřřího z Koděkradtt 43528 založena nová stránka s textem „== hebrejština == === výslovnost === * {{IPA|saχjaˈnit}} === varianta zápisu === * [[שחיינית]] === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== význam ==== # [[plavkyně]] ==== související ==== * [[שַׂחְיָן]] ''(plavec)'' * [[בְּרֵכַת שְׂחִיָּה]] ''(bazén)'' * [[לִשְׂחוֹת]] ''(plavat)'' * [[בִּגְדֵי שְׂחִיָּה]] ''(plavky)'' == externí odkazy == * {{GBK|he}} * {{LPS|he}} * {{Wik…“ 1398649 wikitext text/x-wiki == hebrejština == === výslovnost === * {{IPA|saχjaˈnit}} === varianta zápisu === * [[שחיינית]] === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== význam ==== # [[plavkyně]] ==== související ==== * [[שַׂחְיָן]] ''(plavec)'' * [[בְּרֵכַת שְׂחִיָּה]] ''(bazén)'' * [[לִשְׂחוֹת]] ''(plavat)'' * [[בִּגְדֵי שְׂחִיָּה]] ''(plavky)'' == externí odkazy == * {{GBK|he}} * {{LPS|he}} * {{Wikizdroje-hledání|he}} * {{ČNKI|he|cs}} [[Kategorie:Hebrejská substantiva]] {{DEFAULTSORT:שחיינית}} 15qb0j5u3ibem8na22x2hp4uuqs0cx5 14 287344 1398654 2026-09-18T14:03:37Z Kusurija 3210 Kategorie 1398654 wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 診 (kantonština)|can2]] [[Kategorie:Obsahuje hón cí čtené jako can2|診]] [[Kategorie:Čtení hón cí|can2]] 80tywwvv07oye6ivodl2u9emyqffb39 14 287345 1398656 2026-09-18T14:06:22Z Kusurija 3210 Kategorie 1398656 wikitext text/x-wiki == výslovnost == * {{IPA|t͡sʰɐn³⁵}} [[Kategorie:Kantonské čtení hón cí|can2]] jm648483o93am8fy2wt2dkwwsz6ya8e 14 287346 1398657 2026-09-18T14:07:02Z Kusurija 3210 Kategorie 1398657 wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 診|kantonština]] [[Kategorie:Hón cí|診]] rbtjf0nwzvi28ei44elj7nameffsl81 0 287347 1398658 2026-09-18T14:58:02Z Ciřřího z Koděkradtt 43528 založena nová stránka s textem „== hebrejština == === výslovnost === * {{IPA|ʃeħiˈtut}} === varianta zápisu === * [[שחיתות]] === etymologie === Ze souhláskového kořene ''ש־ח־ת''. === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== význam ==== # [[uplácení]], [[korupce]], [[úplatkářství]] {{Doplnit|skloňování|he}} ==== související ==== * [[הִשְׁחִית]] ''(kazit, korumpovat)'' * [[מֻשְׁחָת]] ''(uplacený, zkorumpovaný, úplatný)'…“ 1398658 wikitext text/x-wiki == hebrejština == === výslovnost === * {{IPA|ʃeħiˈtut}} === varianta zápisu === * [[שחיתות]] === etymologie === Ze souhláskového kořene ''ש־ח־ת''. === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== význam ==== # [[uplácení]], [[korupce]], [[úplatkářství]] {{Doplnit|skloňování|he}} ==== související ==== * [[הִשְׁחִית]] ''(kazit, korumpovat)'' * [[מֻשְׁחָת]] ''(uplacený, zkorumpovaný, úplatný)'' * [[נִשְׁחַת]] ''(být korumpován)'' * [[מַשְׁחִית]] ''(torpédoborec; zkaženost)'' == externí odkazy == * {{GBK|he}} * {{LPS|he}} * {{Wikizdroje-hledání|he}} * {{ČNKI|he|cs}} [[Kategorie:Hebrejská substantiva]] {{DEFAULTSORT:שחיתות}} iwgaf2o91oax6j23lumugl61vo0dqsv 2 287348 1398666 2026-09-18T15:37:52Z Dan Polansky 367 Dan Polansky přesunul stránku [[Uživatel:Dan Polansky/Závadná shrnutí editací]] na [[Uživatel:Dan Polansky/Suboptimální shrnutí editací]]: "Suboptimální" mi přijde méně útočné než "závadný" 1398666 wikitext text/x-wiki #PŘESMĚRUJ [[Uživatel:Dan Polansky/Suboptimální shrnutí editací]] 59ifxdc6cdfeya59gbj9p24quoq6zpt 0 287349 1398690 2026-09-19T11:43:55Z Ciřřího z Koděkradtt 43528 založena nová stránka s textem „== hebrejština == === výslovnost === * {{IPA|ˈkaːma|ˈkaːmah|qɔːˈmah|kʰɔːˈmʌh}} === varianta zápisu === * [[כמה]] === etymologie === Ze souhláskového kmene ''כ־מ־הּ''. === sloveso === * ''nepřechodné'' ==== význam ==== # {{Příznaky|he|kniž.}} [[tesknit]], [[toužit]] #* {{Příklad|he|אֱלֹהִים אֵלִי אַתָּה אֲשַׁחֲרֶךָּ צָמְאָה לְךָ נַפְשִׁי '''כָּמַהּ''' לְ…“ 1398690 wikitext text/x-wiki == hebrejština == === výslovnost === * {{IPA|ˈkaːma|ˈkaːmah|qɔːˈmah|kʰɔːˈmʌh}} === varianta zápisu === * [[כמה]] === etymologie === Ze souhláskového kmene ''כ־מ־הּ''. === sloveso === * ''nepřechodné'' ==== význam ==== # {{Příznaky|he|kniž.}} [[tesknit]], [[toužit]] #* {{Příklad|he|אֱלֹהִים אֵלִי אַתָּה אֲשַׁחֲרֶךָּ צָמְאָה לְךָ נַפְשִׁי '''כָּמַהּ''' לְךָ בְשָׂרִי בְּאֶרֶץ־צִיָּה וְעָיֵף בְּלִי־מָיִם׃|Bože, můj Bože, usilovně Tě hledám; má duše po Tobě žízní, mé tělo po Tobě '''prahne''' tak jako suchá a bezvodá země.}} ==== související ==== * [[כְּמִיהָה]] ''(touha, prahnutí, toužení, craving, bažení)'' * [[כֶּמַהּ]] ''(tužba)'' * [[כָּמֵהַּ]] ''(dychtivý, dychtící, bažící)'' == externí odkazy == * {{GBK|he}} * {{LPS|he}} * {{Wikizdroje-hledání|he}} * {{ČNKI|he|cs}} [[Kategorie:Hebrejská slovesa]] {{DEFAULTSORT:כמה}} 4oxjx45vnhu3241fz3bgbxes6gyavxs