Wikipedia
eewiki
https://ee.wikipedia.org/wiki/Axa_do_%C5%8Ag%C9%94
MediaWiki 1.47.0-wmf.3
first-letter
Media
Special
Talk
User
User talk
Wikipedia
Wikipedia talk
File
File talk
MediaWiki
MediaWiki talk
Template
Template talk
Help
Help talk
Category
Category talk
TimedText
TimedText talk
Module
Module talk
Event
Event talk
Christian Atsu
0
10635
61642
61598
2026-05-24T20:42:41Z
Azorbli
4435
61642
wikitext
text/x-wiki
{{Databox}}
[[File:Christian Atsu 20150331 Mali vs Ghana 039 (cropped).jpg|thumb|]
'''Christian Atsu Twasam''' (Dzove 10lia, 1992 - Dzodze 6lia, 2023) nye Ghana [[:en:Association_football|aboƒola]] bibi aɖe. Togbɔ be eƒe nɔƒe koŋ le aboƒoƒo mee nye [[:en:Midfielder#Winger|axadziƒola]] nɔƒe hã la, ete ŋu [[:en:Midfielder#Attacking_midfielder|ƒoa domedome]] alo [[:en:Defender_(association_football)#Full-back|megbe miawɔla]] ƒe nɔƒe hã.<ref>https://web.archive.org/web/20150809220849/http://m.premierleague.com/en-gb/news/article.080815-2015-2016-premier-league-squad-numbers-released.html</ref><ref>https://www.premierleague.com/players/4859/Christian-Atsu/overview</ref>
Atsu dze eƒe abo fofo gɔme le Porto, eye woyi edzi le Rio Ave hã. Le 2013, Chelsea xoe €3.5 million, kẽ wotsoena Vitesse Arnhem, Everton, Bournemouth kple Málaga.
== Nyasiawo ƒe tsoƒe ==
[[Category:Ghanatɔwo]]
[[Category:Bɔlƒolawo]]
7di7jx4pfpop52cm8fo5at21eva6j80
Jazz Kings
0
11330
61641
61640
2026-05-24T16:35:28Z
Wonder Genya
16309
A
61641
wikitext
text/x-wiki
<small>Tso Wikipedia dzi la, numekugbalẽ si woate ŋu azã faa</small>
Jazz Kings nye [[:en:Ga_people|Gɛ]] hadzilawo ƒe habɔbɔ aɖe abe haƒoha ƒe ɣeɖuɖuha gbãtɔ ene le [[:en:Gold_Coast_(British_colony)|Gold Coast]] .<ref name=":0">"[https://www.graphic.com.gh/features/opinion/gh-jazz-then-and-now.html GH jazz: Then and now]". ''[[:en:Daily_Graphic_(Ghana)|Daily Graphic]]''. Accra, Ghana. Retrieved 2020-08-09</ref> <ref name=":1">Collins, Edmund John (1987). "[http://www.jstor.org/stable/3052161 Jazz Feedback to Africa]". ''American Music''. '''5''' (2): 176–193. [[:en:Doi_(identifier)|doi]]:[[doi:10.2307/3052161|10.2307/3052161]]. [[:en:ISSN_(identifier)|ISSN]] [https://search.worldcat.org/issn/0734-4392 0734-4392.] [[:en:JSTOR_(identifier)|JSTOR]] [https://www.jstor.org/stable/3052161 3052161].</ref><ref>Therson-Cofie, M. (1957-04-27). ''[https://books.google.com/books?id=Vd1mAAAAcAAJ&q=jazz+kings+of+Accra&pg=PA12 Daily Graphic: Issue 2051, April 27 1957]''. Graphic Communications Group.</ref>
== Nyadzɔdzɔ ==
Le [[:en:World_War_I|Xexemeʋa Gbãtɔ]] megbe la, Gɛ hadzila aɖewo ɖo haƒoha gbãtɔ sia le Gold Coast si woyɔna be Jazz Kings.<ref name=":1" />
== Ghanatɔwo ƒe ɣeɖuhawo (ƒe 1950-1970) . ==
* [[E. T. Mensah]] kple Tempos<ref name=":0" />
* Black Beats<ref name=":0" />
* Ramblers<ref name=":1" />
* Uhuru, Broadway<ref name=":0" />
* Globemasters<ref name=":0" />
* Rhythm Aces<ref name=":0" />
* Star Gazers<ref name=":0" />
== Etsoƒewo ==
<references />
Nyadu sia si ku ɖe [[:en:Music_of_Ghana|hadzidzi ŋu le Ghana]] nye [[:en:Wikipedia:Stub|stub]]. Àte ŋu akpe ɖe Wikipedia ŋu to [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Jazz_Kings&action=edit nyatakaka siwo bu la tsɔtsɔ kpee me].
Nyadu sia si ku ɖe Afrikatɔwo ƒe haƒoha alo haƒoha bubu aɖe ŋu la nye [[:en:Wikipedia:Stub|stub]]. Àte ŋu akpe ɖe Wikipedia ŋu to [https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Jazz_Kings&action=edit nyatakaka siwo bu la tsɔtsɔ kpee me].
[[Category:Ghanaviwo hadzidzi habɔbɔwo]]
[[Category:Highlife]]
rr257sxdyy2x37q1m124q7kk1edlj4l
Koo Nimo
0
11333
61643
61614
2026-05-24T21:46:01Z
PAM Parku
16285
61643
wikitext
text/x-wiki
[[File:|thumb|]]Agya Koo Nimo.jpg
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ- adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya e nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le 5e 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le 5e 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le afisi wo tso]]] ==
<references />
== Gotagome kadodowo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
px7cvopryjd7u3mcmty5biwejlw4rh5
61644
61643
2026-05-24T21:48:01Z
PAM Parku
16285
61644
wikitext
text/x-wiki
[[File:Agya Koo Nimo.jpg|thumb|]]
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ- adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya e nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le 5e 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le 5e 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le afisi wo tso]]] ==
<references />
== Gotagome kadodowo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
jj3ysbu59gs4fqgsgwkc2goxq2o7omq
61645
61644
2026-05-24T21:58:23Z
PAM Parku
16285
61645
wikitext
text/x-wiki
[[File:Agya Koo Nimo.jpg|thumb|Wodzi Kwabena Boa-Amponsem Foase, Asante nutome le Ghana
Dz4tso5e G0, Denkyira le Ghana
Ha 5omeviwo Highlife. Afrobeat. Jazz.
Palm wine ha
D4w42ui Gita5o5o.ha`l4la. Ban2`g4n4la. Rek42iw4la
D4w4w4 5e 5ewo Tso 5e 1950s 5e nuwu5e l45o va se 2e fifia
]]
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ- adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya e nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le 5e 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le 5e 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le afisi wo tso]]] ==
<references />
== Gotagome kadodowo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
lyfzq50qzv1gr5qssv5l20hwaa4zm9f
61646
61645
2026-05-24T22:08:39Z
PAM Parku
16285
additional information and image
61646
wikitext
text/x-wiki
[[File:Agya Koo Nimo.jpg|thumb|Koo Nimo ʄe nɔnɔmetata
Wodzi Kwabena Boa-Amponsem Foase, Asante nutome le Ghana
Dzɔtsoʄe Gԑ, Denkyira le Ghana
Ha ʄomeviwo Highlife. Afrobeat. Jazz. Palm wine ha
Dɔwɔɖui Gitaʄoʄo.haŋlɔla.Banŋgɔnɔla. Rekɔɖiwɔla
Dɔwɔwɔ ʄe ʄewo tso ʄe 1950s e nuwuʄe lɔʄo va se ɖe fifia
]]
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ- adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya e nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le 5e 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le 5e 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le afisi wo tso]]] ==
<references />
== Gotagome kadodowo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
jlbpbokf3gnyc1920tgxaous9vs6ftq
61647
61646
2026-05-24T22:37:38Z
PAM Parku
16285
61647
wikitext
text/x-wiki
[[File:Agya Koo Nimo.jpg|thumb|Koo NimoKoo Nimo ʄe nɔnɔmetata
Wodzi Kwabena Boa-Amponsem Foase, Asante nutome le Ghana
Dzɔtsoʄe Gԑ, Denkyira le Ghana
Ha ʄomeviwo Highlife. Afrobeat. Jazz. Palm wine ha
Dɔwɔɖui Gitaʄoʄo.haŋlɔla.Banŋgɔnɔla. Rekɔɖiwɔla
Dɔwɔwɔ ʄe ʄewo tso ʄe 1950s e nuwuʄe lɔʄo va se ɖe fifia
]]
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ- adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya e nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le 5e 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le 5e 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le afisi wo tso]]] ==
<references />
== Gotagome kadodowo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
poitmx2klvexsovkyzqpdwajhfuhfcp
61648
61647
2026-05-24T22:39:18Z
PAM Parku
16285
61648
wikitext
text/x-wiki
[[Koo NimoFile:Agya Koo Nimo.jpg|thumb|Koo Nimo ʄe nɔnɔmetata
Wodzi Kwabena Boa-Amponsem Foase, Asante nutome le Ghana
Dzɔtsoʄe Gԑ, Denkyira le Ghana
Ha ʄomeviwo Highlife. Afrobeat. Jazz. Palm wine ha
Dɔwɔɖui Gitaʄoʄo.haŋlɔla.Banŋgɔnɔla. Rekɔɖiwɔla
Dɔwɔwɔ ʄe ʄewo tso ʄe 1950s e nuwuʄe lɔʄo va se ɖe fifia
]]
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ- adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya e nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le 5e 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le 5e 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le afisi wo tso]]] ==
<references />
== Gotagome kadodowo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
ag450t0ucun6xlzjtgkhheu53orz2nr
61649
61648
2026-05-24T22:40:58Z
PAM Parku
16285
61649
wikitext
text/x-wiki
[[File:Agya Koo Nimo.jpg|thumb|Koo Nimo ʄe nɔnɔmetata
Wodzi Kwabena Boa-Amponsem Foase, Asante nutome le Ghana
Dzɔtsoʄe Gԑ, Denkyira le Ghana
Ha ʄomeviwo Highlife. Afrobeat. Jazz. Palm wine ha
Dɔwɔɖui Gitaʄoʄo.haŋlɔla.Banŋgɔnɔla. Rekɔɖiwɔla
Dɔwɔwɔ ʄe ʄewo tso ʄe 1950s e nuwuʄe lɔʄo va se ɖe fifia
]]
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ- adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya e nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le 5e 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le 5e 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le afisi wo tso]]] ==
<references />
== Gotagome kadodowo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
jlbpbokf3gnyc1920tgxaous9vs6ftq
61650
61649
2026-05-24T22:49:52Z
PAM Parku
16285
additional editing
61650
wikitext
text/x-wiki
[[File:Agya Koo Nimo.jpg|thumb|Koo Nimo ʄe nɔnɔmetata
'''Nyatakaka tso eŋu'''
'''Wodz'''i Kwabena Boa-Amponsem Foase, Asante nutome le Ghana
'''Dzɔtsoʄe''' Gԑ, Denkyira le Ghana
Ha ʄomeviwo Highlife. Afrobeat. Jazz. Palm wine ha
'''Dɔwɔɖui''' Gitaʄoʄo.haŋlɔla.Banŋgɔnɔla. Rekɔɖiwɔla
'''Dɔwɔwɔ ʄe ʄewo''' tso ʄe 1950s e nuwuʄe lɔʄo va se ɖe fifia
]]
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ- adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya e nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le 5e 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le 5e 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le afisi wo tso]]] ==
<references />
== Gotagome kadodowo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
gpy5tcztfpip2krevgfz646s876bwq0
61651
61650
2026-05-24T22:54:08Z
PAM Parku
16285
61651
wikitext
text/x-wiki
[[File:Agya Koo Nimo.jpg|thumb|Koo Nimo ʄe nɔnɔmetata
'''Nyatakaka tso eŋu'''
'''Wodzi Kwabena Boa-Amponsem Foase, Asante nutome le Ghana
'''Dzɔtsoʄe''' Gԑ, Denkyira le Ghana
Ha ʄomeviwo Highlife. Afrobeat. Jazz.Palm wine ha
'''Dɔwɔɖui''' Gitaʄoʄo.haŋlɔla.Banŋgɔnɔla. Rekɔɖiwɔla
'''Dɔwɔwɔ ʄe ʄewo''' tso ʄe 1950s e nuwuʄe lɔʄo va se ɖe fifia
]]
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ- adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya e nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le 5e 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le 5e 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le afisi wo tso]]] ==
<references />
== Gotagome kadodowo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
p4lv5a8co544ff934zab0kv99pe6ab4
61652
61651
2026-05-24T22:55:31Z
PAM Parku
16285
61652
wikitext
text/x-wiki
[[File:Agya Koo Nimo.jpg|thumb|Koo Nimo ʄe nɔnɔmetata
'''Nyatakaka tso eŋu'''
'''Wodzi Kwabena Boa-Amponsem Foase, Asante nutome le Ghana
'''Dzɔtsoʄe''' Gԑ, Denkyira le Ghana
Ha ʄomeviwo Highlife. Afrobeat. Jazz.Palm wine hadzidzi
'''Dɔwɔɖui'''Gitaʄoʄo.haŋlɔla.Banŋgɔnɔla. Rekɔɖiwɔla
'''Dɔwɔwɔ ʄe ʄewo''' tso ʄe 1950s e nuwuʄe lɔʄo va se ɖe fifia
]]
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ- adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya e nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le 5e 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le 5e 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le afisi wo tso]]] ==
<references />
== Gotagome kadodowo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
90zb36qadc9sgg7oas53kqewvehgxqz
61653
61652
2026-05-24T23:04:45Z
PAM Parku
16285
editing
61653
wikitext
text/x-wiki
[[File:Agya Koo Nimo.jpg|thumb|Koo Nimo ʄe nɔnɔmetata
'''Nyatakaka tso eŋu'''
'''Wodzi Kwabena Boa-Amponsem Foase, [[Asante]] nutome le Ghana'''
'''Dzɔtsoʄe Gԑ, Denkyira le Ghana'''
'''
Ha ʄomeviwo Highlife. Afrobeat. Jazz.Palm wine hadzidzi
'''Dɔwɔɖui'''Gitaʄoʄo.haŋlɔla.Banŋgɔnɔla. Rekɔɖiwɔla
'''Dɔwɔwɔ ʄe ʄewo''' tso ʄe 1950s e nuwuʄe lɔʄo va se ɖe fifia'''
]]
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ- adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya e nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le 5e 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le 5e 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le afisi wo tso]]] ==
<references />
== Gotagome kadodowo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
4a59rv3e704e5dehplr2l9s88jgtwtk
61654
61653
2026-05-24T23:32:04Z
~2026-30953-86
17534
61654
wikitext
text/x-wiki
[[File:Agya Koo Nimo.jpg|thumb|Koo Nimo ʄe nɔnɔmetata
'''Nyatakaka tso eŋu'''
'''Wodzi Kwabena Boa-Amponsem Foase, [[Asante]] nutome le Ghana'''
'''Dzɔtsoʄe Gԑ, Denkyira le Ghana'''
'''
Ha ʄomeviwo Highlife. Afrobeat. Jazz.Palm wine hadzidzi
'''Dɔwɔɖui'''Gitaʄoʄo.haŋlɔla.Banŋgɔnɔla. Rekɔɖiwɔla
'''Dɔwɔwɔ ʄe ʄewo''' tso ʄe 1950s e nuwuʄe lɔʄo va se ɖe fifia'''
]]
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ- adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya e nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
[[ File: KooNimo-Yaw-2000.jpg| thumb |Yaw Amponsah and Koo Nimo ]]
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le 5e 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le 5e 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le afisi wo tso]]] ==
<references />
== Gotagome kadodowo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
1op83wwdnf8rs06618d96jutmkrm0wo
61655
61654
2026-05-24T23:36:45Z
~2026-30953-86
17534
slight editing
61655
wikitext
text/x-wiki
[[File:Agya Koo Nimo.jpg|thumb|Koo Nimo ʄe nɔnɔmetata
'''Nyatakaka tso eŋu'''
'''Wodzi Kwabena Boa-Amponsem Foase, [[Asante]] nutome le Ghana'''
'''Dzɔtsoʄe Gԑ, Denkyira le Ghana'''
'''
Ha ʄomeviwo Highlife. Afrobeat. Jazz.Palm wine hadzidzi
'''Dɔwɔɖui'''Gitaʄoʄo.haŋlɔla.Banŋgɔnɔla. Rekɔɖiwɔla
'''Dɔwɔwɔ ʄe ʄewo''' tso ʄe 1950s e nuwuʄe lɔʄo va se ɖe fifia'''
]]
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ- adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya e nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
[[ File: KooNimo-Yaw-2000.jpg| thumb |Yaw Amponsah and Koo Nimo ]]
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le 5e 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le 5e 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le afisi wo tso]]] ==
<references />
mioldweb7ebcua4vgrf0nttqlo7loz7
Molo (lute)
0
11336
61656
61615
2026-05-24T23:45:20Z
~2026-30953-86
17534
61656
wikitext
text/x-wiki
Molo nye ŋkɔ si Hausatɔ siwo tso Niger kple northern Nigeria kple [[:en:Molo_(lute)#:~:text=Nigeria%20and%20the-,Songhay%20people,-of%20Niger.|Songhaytɔwo]] tso Niger na lute. <ref name=":0">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)</ref> Le [[:en:Molo_(lute)#:~:text=1%5D%20In-,Ghana,-%2C%20it%20is%20called|Ghana]] la, [[:en:Molo_(lute)#:~:text=called%20M%C9%94%C9%A3lo%20in-,Dagbanli,-.%5B2|Dagbanlitɔwo]] yɔne be '''Mɔɣlo.''' <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute</ref>
[[ File: Molo, African lute.jpg| thumb |Molo si D4kita Lorenzo Dow Turner x4 tso Hausat4 siwo tso Nigeria gb4 le 5e 1951 me la. ]]
Molo nye ŋkɔ si woɖe na Afrikatɔwo ʄe lute tɔxԑ aɖe, esi ʄe ŋutilã alo gbeɖiɖiɖaka le abe tɔdziʋu ene, si wotsɔ ati kpa eye wotsɔa ʋugo goglo aɖe naa kɔ. <ref name=":0" /> Gbeɖiɖiɖaka la tame le ʋuʋu ɖi, eye [[:en:Molo_(lute)#:~:text=top%2C%20covered%20by-,duiker,-hide%20or%20goatskin|duiker]] lãgbalẽ alo gbɔ̃gbalẽ tsyɔ edzi.<ref name=":0" />
Molo hã va zu nya gbadza si wozãna na kaʄomɔ ɖe sia ɖe si woɖe le Hausatɔwo dome le Nigeria. <ref name=":0" /> Abe ŋkɔ tɔxԑ na saŋku ʄomevi aɖe ko le Hausatɔwo dome ene la, haʄonua nye Hausa saŋku vovovo adre ya teti dometɔ ɖeka, si hã dometɔ ɖewoe nye [[:en:Molo_(lute)#:~:text=the%20round%20bodied-,garaya,-(2%2Dstring.%20wood|garaya]] si ƒe ŋutilã me goglo (ati ka eve ʄe ŋutilã), [[:en:Molo_(lute)#:~:text=string.%20wood%20body)%2C-,gurmi,-(3%2Dstring%20gourd|gurmi]] (si nye ka etɔ̃ le go ŋuti), gurumi (si nye ka eve le tre ŋuti ene), komo (si ʄe ŋutilã nye go si ŋu ka eve le), si nye kwamsa (alo komsa, si ʄe ŋutilã nye go si ŋu ka eve le) kple [[:en:Molo_(lute)#:~:text=bodied)%20and%20the-,kontigi,-.%5B3|''kontigi'']].<ref name=":1">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)</ref>
== Kadodo si le wo kple banjo dome [<nowiki/>[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
Haʄonua xɔ ŋkɔ vie esi [[:en:Molo_(lute)#:~:text=it%20identified%20by-,Lorenzo%20Dow%20Turner,-as%20possibly%20being|Lorenzo Dow Turner]] de dzesii be ɖewohĩĩ eyae nye haʄonu si le [[:en:Molo_(lute)#:~:text=the%20instrument%20in-,The%20Old%20Plantation,-print%2C%20the%20earliest|“The Old Plantation]]” tata me, si nye banjo eʄ nɔnɔmetata gbãtɔ le United States.<ref name=":1" /> Gake nugɔmekula siwo dzro dɔwɔnu eveawo siaa me tsitotsito la טli nya le nugɔmekukua ŋuti. <ref name=":2">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)#cite_note-Winans-3</ref> Le afisiwo molo ʄe ŋutilã le abe tɔdziטu ene, kɔ goglo si toa ŋutilããa me le akpa ɖeka ko, eye ka 2-3 siwo wobla ɖe "slip rings” ŋu le haʄonua ʄe kɔ ŋu le la, Afrika-Amerika banjo si le nɔnɔmetata la me eʄ ŋutilã le goglome si nye go, kɔ gbadza si toa ŋutliã ʄe axa eve, kple ka ene siwo wotsɔ bla ɖe “tuning pegs" ŋu le haʄonua ʄe kɔ ŋuti.<ref name=":2" />
[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3:~:text=%5B4%5D-,Victor%20Grauer,-%2C%20another%20who%20credited|Victor Grauer]], ame bubu si gblɔ be haʄonua ate ŋu anye tɔgbui na banjo la, tu eʄe susu ɖe molo ʄe ka kpui si wowɔ be wòaʄo toŋgɔ ɖeka ko si sɔ kple banjo ʄe ka atɔ̃lia, si ʄoa toŋgɔ ɖeka ko dzi).<ref name=":1" />
== Dekɔnumɔnu siwo wozãne lena [<nowiki/>[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3|trɔ asi le estoʄe ŋu]]] ==
Wozã garaya kple molo la siaa hena mawubsubɔ ʄe wɔnawo, si nye “[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3:~:text=religious%20ceremony%2C%20the%20%22-,Bori,-spirit%20possession%20cult|''Bori'']] gbɔgbɔ ʄe amedzinɔnɔ ʄe subsubɔha”. <ref name=":0" /><ref name=":3">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)#cite_note-Winans-3</ref> Wozã woame etɔ̃a katã le egbea hena modzakaɖeɖe eye wotsɔ kpea ɖe “kafukafu hadzidzi ŋu.” <ref name=":0" /><ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)#cite_note-Winans-3</ref><ref name=":3" />
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
ptc5v1btp7k049uxp7w99ynsf1rb97r
61657
61656
2026-05-24T23:49:11Z
~2026-30953-86
17534
image and description
61657
wikitext
text/x-wiki
Molo nye ŋkɔ si Hausatɔ siwo tso Niger kple northern Nigeria kple [[:en:Molo_(lute)#:~:text=Nigeria%20and%20the-,Songhay%20people,-of%20Niger.|Songhaytɔwo]] tso Niger na lute. <ref name=":0">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)</ref> Le [[:en:Molo_(lute)#:~:text=1%5D%20In-,Ghana,-%2C%20it%20is%20called|Ghana]] la, [[:en:Molo_(lute)#:~:text=called%20M%C9%94%C9%A3lo%20in-,Dagbanli,-.%5B2|Dagbanlitɔwo]] yɔne be '''Mɔɣlo.''' <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute</ref>
[[ File: Molo, African lute.jpg| thumb |Molo si Dɔkita Lorenzo Dow Turner xɔ tso Hausatɔ siwo tso Nigeria gbɔ le ʄe 1951 me la. ]]
Molo nye ŋkɔ si woɖe na Afrikatɔwo ʄe lute tɔxԑ aɖe, esi ʄe ŋutilã alo gbeɖiɖiɖaka le abe tɔdziʋu ene, si wotsɔ ati kpa eye wotsɔa ʋugo goglo aɖe naa kɔ. <ref name=":0" /> Gbeɖiɖiɖaka la tame le ʋuʋu ɖi, eye [[:en:Molo_(lute)#:~:text=top%2C%20covered%20by-,duiker,-hide%20or%20goatskin|duiker]] lãgbalẽ alo gbɔ̃gbalẽ tsyɔ edzi.<ref name=":0" />
Molo hã va zu nya gbadza si wozãna na kaʄomɔ ɖe sia ɖe si woɖe le Hausatɔwo dome le Nigeria. <ref name=":0" /> Abe ŋkɔ tɔxԑ na saŋku ʄomevi aɖe ko le Hausatɔwo dome ene la, haʄonua nye Hausa saŋku vovovo adre ya teti dometɔ ɖeka, si hã dometɔ ɖewoe nye [[:en:Molo_(lute)#:~:text=the%20round%20bodied-,garaya,-(2%2Dstring.%20wood|garaya]] si ƒe ŋutilã me goglo (ati ka eve ʄe ŋutilã), [[:en:Molo_(lute)#:~:text=string.%20wood%20body)%2C-,gurmi,-(3%2Dstring%20gourd|gurmi]] (si nye ka etɔ̃ le go ŋuti), gurumi (si nye ka eve le tre ŋuti ene), komo (si ʄe ŋutilã nye go si ŋu ka eve le), si nye kwamsa (alo komsa, si ʄe ŋutilã nye go si ŋu ka eve le) kple [[:en:Molo_(lute)#:~:text=bodied)%20and%20the-,kontigi,-.%5B3|''kontigi'']].<ref name=":1">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)</ref>
== Kadodo si le wo kple banjo dome [<nowiki/>[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
Haʄonua xɔ ŋkɔ vie esi [[:en:Molo_(lute)#:~:text=it%20identified%20by-,Lorenzo%20Dow%20Turner,-as%20possibly%20being|Lorenzo Dow Turner]] de dzesii be ɖewohĩĩ eyae nye haʄonu si le [[:en:Molo_(lute)#:~:text=the%20instrument%20in-,The%20Old%20Plantation,-print%2C%20the%20earliest|“The Old Plantation]]” tata me, si nye banjo eʄ nɔnɔmetata gbãtɔ le United States.<ref name=":1" /> Gake nugɔmekula siwo dzro dɔwɔnu eveawo siaa me tsitotsito la טli nya le nugɔmekukua ŋuti. <ref name=":2">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)#cite_note-Winans-3</ref> Le afisiwo molo ʄe ŋutilã le abe tɔdziטu ene, kɔ goglo si toa ŋutilããa me le akpa ɖeka ko, eye ka 2-3 siwo wobla ɖe "slip rings” ŋu le haʄonua ʄe kɔ ŋu le la, Afrika-Amerika banjo si le nɔnɔmetata la me eʄ ŋutilã le goglome si nye go, kɔ gbadza si toa ŋutliã ʄe axa eve, kple ka ene siwo wotsɔ bla ɖe “tuning pegs" ŋu le haʄonua ʄe kɔ ŋuti.<ref name=":2" />
[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3:~:text=%5B4%5D-,Victor%20Grauer,-%2C%20another%20who%20credited|Victor Grauer]], ame bubu si gblɔ be haʄonua ate ŋu anye tɔgbui na banjo la, tu eʄe susu ɖe molo ʄe ka kpui si wowɔ be wòaʄo toŋgɔ ɖeka ko si sɔ kple banjo ʄe ka atɔ̃lia, si ʄoa toŋgɔ ɖeka ko dzi).<ref name=":1" />
== Dekɔnumɔnu siwo wozãne lena [<nowiki/>[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3|trɔ asi le estoʄe ŋu]]] ==
Wozã garaya kple molo la siaa hena mawubsubɔ ʄe wɔnawo, si nye “[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3:~:text=religious%20ceremony%2C%20the%20%22-,Bori,-spirit%20possession%20cult|''Bori'']] gbɔgbɔ ʄe amedzinɔnɔ ʄe subsubɔha”. <ref name=":0" /><ref name=":3">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)#cite_note-Winans-3</ref> Wozã woame etɔ̃a katã le egbea hena modzakaɖeɖe eye wotsɔ kpea ɖe “kafukafu hadzidzi ŋu.” <ref name=":0" /><ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)#cite_note-Winans-3</ref><ref name=":3" />
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
29igqb64jcnx9ulj7vrvn1apunfqk81
61658
61657
2026-05-24T23:55:46Z
~2026-30953-86
17534
61658
wikitext
text/x-wiki
Molo nye ŋkɔ si Hausatɔ siwo tso Niger kple northern Nigeria kple [[:en:Molo_(lute)#:~:text=Nigeria%20and%20the-,Songhay%20people,-of%20Niger.|Songhaytɔwo]] tso Niger na lute. <ref name=":0">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)</ref> Le [[:en:Molo_(lute)#:~:text=1%5D%20In-,Ghana,-%2C%20it%20is%20called|Ghana]] la, [[:en:Molo_(lute)#:~:text=called%20M%C9%94%C9%A3lo%20in-,Dagbanli,-.%5B2|Dagbanlitɔwo]] yɔne be '''Mɔɣlo.''' <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute</ref>
[[ File: Molo, African lute.jpg| thumb |Molo si Dɔkita Lorenzo Dow Turner xɔ tso Hausatɔ siwo tso Nigeria gbɔ le ʄe 1951 me la. ]]
Molo nye ŋkɔ si woɖe na Afrikatɔwo ʄe lute tɔxԑ aɖe, esi ʄe ŋutilã alo gbeɖiɖiɖaka le abe tɔdziʋu ene, si wotsɔ ati kpa eye wotsɔa ʋugo goglo aɖe naa kɔ. <ref name=":0" /> Gbeɖiɖiɖaka la tame le ʋuʋu ɖi, eye [[:en:Molo_(lute)#:~:text=top%2C%20covered%20by-,duiker,-hide%20or%20goatskin|duiker]] lãgbalẽ alo gbɔ̃gbalẽ tsyɔ edzi.<ref name=":0" />
[[ File: Molo or Xalam, lute, back.jpg| thumb |Molo si D4kita Lorenzo Dow Turner, x4 tso Hausat4 siwo tso Nigeria gb4 le 5e 1951 me la 5e megbe. Wots4a l7bal8 ƒ5u5u siwo le ha5onua ƒ5e megbe la léa gbe2i2im-a 2e te eye wòten1. ]]
Molo hã va zu nya gbadza si wozãna na kaʄomɔ ɖe sia ɖe si woɖe le Hausatɔwo dome le Nigeria. <ref name=":0" /> Abe ŋkɔ tɔxԑ na saŋku ʄomevi aɖe ko le Hausatɔwo dome ene la, haʄonua nye Hausa saŋku vovovo adre ya teti dometɔ ɖeka, si hã dometɔ ɖewoe nye [[:en:Molo_(lute)#:~:text=the%20round%20bodied-,garaya,-(2%2Dstring.%20wood|garaya]] si ƒe ŋutilã me goglo (ati ka eve ʄe ŋutilã), [[:en:Molo_(lute)#:~:text=string.%20wood%20body)%2C-,gurmi,-(3%2Dstring%20gourd|gurmi]] (si nye ka etɔ̃ le go ŋuti), gurumi (si nye ka eve le tre ŋuti ene), komo (si ʄe ŋutilã nye go si ŋu ka eve le), si nye kwamsa (alo komsa, si ʄe ŋutilã nye go si ŋu ka eve le) kple [[:en:Molo_(lute)#:~:text=bodied)%20and%20the-,kontigi,-.%5B3|''kontigi'']].<ref name=":1">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)</ref>
== Kadodo si le wo kple banjo dome [<nowiki/>[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
Haʄonua xɔ ŋkɔ vie esi [[:en:Molo_(lute)#:~:text=it%20identified%20by-,Lorenzo%20Dow%20Turner,-as%20possibly%20being|Lorenzo Dow Turner]] de dzesii be ɖewohĩĩ eyae nye haʄonu si le [[:en:Molo_(lute)#:~:text=the%20instrument%20in-,The%20Old%20Plantation,-print%2C%20the%20earliest|“The Old Plantation]]” tata me, si nye banjo eʄ nɔnɔmetata gbãtɔ le United States.<ref name=":1" /> Gake nugɔmekula siwo dzro dɔwɔnu eveawo siaa me tsitotsito la טli nya le nugɔmekukua ŋuti. <ref name=":2">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)#cite_note-Winans-3</ref> Le afisiwo molo ʄe ŋutilã le abe tɔdziטu ene, kɔ goglo si toa ŋutilããa me le akpa ɖeka ko, eye ka 2-3 siwo wobla ɖe "slip rings” ŋu le haʄonua ʄe kɔ ŋu le la, Afrika-Amerika banjo si le nɔnɔmetata la me eʄ ŋutilã le goglome si nye go, kɔ gbadza si toa ŋutliã ʄe axa eve, kple ka ene siwo wotsɔ bla ɖe “tuning pegs" ŋu le haʄonua ʄe kɔ ŋuti.<ref name=":2" />
[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3:~:text=%5B4%5D-,Victor%20Grauer,-%2C%20another%20who%20credited|Victor Grauer]], ame bubu si gblɔ be haʄonua ate ŋu anye tɔgbui na banjo la, tu eʄe susu ɖe molo ʄe ka kpui si wowɔ be wòaʄo toŋgɔ ɖeka ko si sɔ kple banjo ʄe ka atɔ̃lia, si ʄoa toŋgɔ ɖeka ko dzi).<ref name=":1" />
== Dekɔnumɔnu siwo wozãne lena [<nowiki/>[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3|trɔ asi le estoʄe ŋu]]] ==
Wozã garaya kple molo la siaa hena mawubsubɔ ʄe wɔnawo, si nye “[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3:~:text=religious%20ceremony%2C%20the%20%22-,Bori,-spirit%20possession%20cult|''Bori'']] gbɔgbɔ ʄe amedzinɔnɔ ʄe subsubɔha”. <ref name=":0" /><ref name=":3">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)#cite_note-Winans-3</ref> Wozã woame etɔ̃a katã le egbea hena modzakaɖeɖe eye wotsɔ kpea ɖe “kafukafu hadzidzi ŋu.” <ref name=":0" /><ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)#cite_note-Winans-3</ref><ref name=":3" />
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
iv6xnpsobtgqovnxom15lbxin3ezswn
61659
61658
2026-05-25T00:07:22Z
~2026-30953-86
17534
image and description
61659
wikitext
text/x-wiki
Molo nye ŋkɔ si Hausatɔ siwo tso Niger kple northern Nigeria kple [[:en:Molo_(lute)#:~:text=Nigeria%20and%20the-,Songhay%20people,-of%20Niger.|Songhaytɔwo]] tso Niger na lute. <ref name=":0">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)</ref> Le [[:en:Molo_(lute)#:~:text=1%5D%20In-,Ghana,-%2C%20it%20is%20called|Ghana]] la, [[:en:Molo_(lute)#:~:text=called%20M%C9%94%C9%A3lo%20in-,Dagbanli,-.%5B2|Dagbanlitɔwo]] yɔne be '''Mɔɣlo.''' <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute</ref>
[[ File: Molo, African lute.jpg| thumb |Molo si Dɔkita Lorenzo Dow Turner xɔ tso Hausatɔ siwo tso Nigeria gbɔ le ʄe 1951 me la. ]]
Molo nye ŋkɔ si woɖe na Afrikatɔwo ʄe lute tɔxԑ aɖe, esi ʄe ŋutilã alo gbeɖiɖiɖaka le abe tɔdziʋu ene, si wotsɔ ati kpa eye wotsɔa ʋugo goglo aɖe naa kɔ. <ref name=":0" /> Gbeɖiɖiɖaka la tame le ʋuʋu ɖi, eye [[:en:Molo_(lute)#:~:text=top%2C%20covered%20by-,duiker,-hide%20or%20goatskin|duiker]] lãgbalẽ alo gbɔ̃gbalẽ tsyɔ edzi.<ref name=":0" />
[[ File: Molo or Xalam, lute, back.jpg| thumb |Molo si Dɔkita Lorenzo Dow Turner, xɔ tso Hausatɔ siwo tso Nigeria gbɔ le ʄe 1951 me la ʄe megbe. Wotsɔa lãgbalɵ̃ ʄuʄu siwo le haʄonua ʄe megbe la léa gbeɖiɖimɔ̃a ɖe te eye wòtenɛ. ]]
Molo hã va zu nya gbadza si wozãna na kaʄomɔ ɖe sia ɖe si woɖe le Hausatɔwo dome le Nigeria. <ref name=":0" /> Abe ŋkɔ tɔxԑ na saŋku ʄomevi aɖe ko le Hausatɔwo dome ene la, haʄonua nye Hausa saŋku vovovo adre ya teti dometɔ ɖeka, si hã dometɔ ɖewoe nye [[:en:Molo_(lute)#:~:text=the%20round%20bodied-,garaya,-(2%2Dstring.%20wood|garaya]] si ƒe ŋutilã me goglo (ati ka eve ʄe ŋutilã), [[:en:Molo_(lute)#:~:text=string.%20wood%20body)%2C-,gurmi,-(3%2Dstring%20gourd|gurmi]] (si nye ka etɔ̃ le go ŋuti), gurumi (si nye ka eve le tre ŋuti ene), komo (si ʄe ŋutilã nye go si ŋu ka eve le), si nye kwamsa (alo komsa, si ʄe ŋutilã nye go si ŋu ka eve le) kple [[:en:Molo_(lute)#:~:text=bodied)%20and%20the-,kontigi,-.%5B3|''kontigi'']].<ref name=":1">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)</ref>
== Kadodo si le wo kple banjo dome [<nowiki/>[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
Haʄonua xɔ ŋkɔ vie esi [[:en:Molo_(lute)#:~:text=it%20identified%20by-,Lorenzo%20Dow%20Turner,-as%20possibly%20being|Lorenzo Dow Turner]] de dzesii be ɖewohĩĩ eyae nye haʄonu si le [[:en:Molo_(lute)#:~:text=the%20instrument%20in-,The%20Old%20Plantation,-print%2C%20the%20earliest|“The Old Plantation]]” tata me, si nye banjo eʄ nɔnɔmetata gbãtɔ le United States.<ref name=":1" /> Gake nugɔmekula siwo dzro dɔwɔnu eveawo siaa me tsitotsito la טli nya le nugɔmekukua ŋuti. <ref name=":2">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)#cite_note-Winans-3</ref> Le afisiwo molo ʄe ŋutilã le abe tɔdziטu ene, kɔ goglo si toa ŋutilããa me le akpa ɖeka ko, eye ka 2-3 siwo wobla ɖe "slip rings” ŋu le haʄonua ʄe kɔ ŋu le la, Afrika-Amerika banjo si le nɔnɔmetata la me eʄ ŋutilã le goglome si nye go, kɔ gbadza si toa ŋutliã ʄe axa eve, kple ka ene siwo wotsɔ bla ɖe “tuning pegs" ŋu le haʄonua ʄe kɔ ŋuti.<ref name=":2" />
[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3:~:text=%5B4%5D-,Victor%20Grauer,-%2C%20another%20who%20credited|Victor Grauer]], ame bubu si gblɔ be haʄonua ate ŋu anye tɔgbui na banjo la, tu eʄe susu ɖe molo ʄe ka kpui si wowɔ be wòaʄo toŋgɔ ɖeka ko si sɔ kple banjo ʄe ka atɔ̃lia, si ʄoa toŋgɔ ɖeka ko dzi).<ref name=":1" />
== Dekɔnumɔnu siwo wozãne lena [<nowiki/>[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3|trɔ asi le estoʄe ŋu]]] ==
Wozã garaya kple molo la siaa hena mawubsubɔ ʄe wɔnawo, si nye “[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3:~:text=religious%20ceremony%2C%20the%20%22-,Bori,-spirit%20possession%20cult|''Bori'']] gbɔgbɔ ʄe amedzinɔnɔ ʄe subsubɔha”. <ref name=":0" /><ref name=":3">https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)#cite_note-Winans-3</ref> Wozã woame etɔ̃a katã le egbea hena modzakaɖeɖe eye wotsɔ kpea ɖe “kafukafu hadzidzi ŋu.” <ref name=":0" /><ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Molo_(lute)#cite_note-Winans-3</ref><ref name=":3" />
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [<nowiki/>[[:en:Molo_(lute)#cite_note-Winans-3|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
noqmjvdajkq3ax78o1nj6cqrwoq2plo