Wikipedya fonwiki https://fon.wikipedia.org/wiki/W%C3%A9m%C3%A1_Nuk%C9%94nt%C9%94n MediaWiki 1.47.0-wmf.4 first-letter Yɛwliɖonuji Ɖéɖovo Xoɖɔtɛn Wikizantɔ Xoɖɔtɛn wikizantɔ lɛ tɔn Wikipedya Xoɖɔtɛn Wikipedya tɔn Wékpo Xoɖɔtɛn wékpo wú tɛ̀n MediaWiki Xoɖɔtɛn MediaWiki tɔn Kpɔnd'ewu bo blo Xoɖɔtɛn kpɔnd'ewu ɔ tɔ̀n Alɔgɔ Xoɖɔtɛn alɔgɔtɛn ɔ tɔn Akpaxwé Akpaxwé lɛ sín xoɖɔtɛn TimedText TimedText talk Module Discussion module Event Event talk Moussa Tchangari 0 5485 32402 32357 2026-05-29T11:30:36Z Gbehlon 26 Infobox 32402 wikitext text/x-wiki {{Gbɛtɔ tán|nyikɔ=Moussa Tchangari|azɔ é nɔ wa é=xojlazɔwatɔ bo lɛ nyi hunjɛdo gbɛtɔ sin sɛn ji tɔ Nijɛto tɔn kpan|azan é gbé é ji ɖé é=xwe 1969|fǐ é ji ɖé é=Nguimi ɖo Nijɛto mɛ}} '''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ. Nǔ e wu é nɔ kpenjukun do taun wɛ nyí azɔwiwa acɛkpikpa tɔn, acɛ é nyí gbɛtɔ lɛ tɔn e kpodo azɔwiwa sɔja lɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ kpodo Sahel gbeji kpan<ref name=":0">{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/petition/free-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Libérez Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=xwé 2025}}</ref><ref name=":1">{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnestyusa.org/urgent-actions/urgent-action-prominent-human-rights-defender-detained-niger-103-24/|xotá ɔ=PROMINENT HUMAN RIGHTS DEFENDER DETAINED|atɛ ɔ=www.amnestyusa.org|azǎn ɔ=azan 15ɔ liyasun xwe 2025 tɔn}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.frontlinedefenders.org/en/profile/moussa-tchangari|xotá ɔ=Moussa Tchangari HRD, Journalist & General Secretary Alternative Espace Citoyens|atɛ ɔ=www.frontlinedefenders.org|azǎn ɔ=azan 6ɔ alunsun xwe 2016}}</ref> == Gbɛ tɔn == === Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan === Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ. Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ. === Azɔwiwa tɔn === Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan. Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://migreurop.org/article3322.html|xotá ɔ=Communication in support of Moussa Tchangari|atɛ ɔ=migreurop.org|azǎn ɔ=azan 13ɔ alunsun xwe 2025}}</ref>. === E wli do gan === Xwe 2015 tɔn mɛ ɔ, yé wlǐ Tchangari ɖo é kinkɛnxo do gbeyiyi acɛkpikpa Nijɛto tɔn do mɛzunzun malɛnu makpoto "Boko Haram" tɔn kpo nu é gufunfɔn tovi lɛ tɔn dɔn wa lɛ kpo wu. Tutomɛ gbɛ ɔ gege wa alɔgɔ n'î ɖo taji ɔ, Amnesty International kpo xojlazɔwatɔ'gbɛ ma ɖo dogbo tɔn kpo, bɔ yé wa jo é<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.jeuneafrique.com/1638081/politique/au-niger-long-alternative-espaces-citoyens-exige-la-liberation-de-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Au Niger, l’ONG Alternative Espaces Citoyens « exige » la libération de Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.jeuneafrique.com|azǎn ɔ=azan 6ɔ woosun xwe 2024}}</ref>. Azan 3ɔ woosun xwe 2024 tɔn ɔ, kponɔ lɛ zɔn awu yaya mɛ bo wa wlǐ Tchangari ɖo xwe tɔn gbè ɖo Nyamey. Yé wlǐ ɖo yé lɛn ɛ dó <axansuxotɔ lɛ sin gbɛta mɛ>, <mɛ e nɔ gbato lɛ sin gbɛta mɛ> kpo <mɛ é nɔ bado nú nǔ do d'alɔ togudo nu lɛ nu ye na tɔn ahwanmɛ lɛ mɛ sin gbɛta mɛ>. Hwɛdomɛ enɛ lɛ tɔn xokinkɛn tɔn lɛ gudo<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://amnesty.ca/urgent-actions/niger-free-human-rights-defender-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Niger : Libérer le défenseur des droits humains Moussa Tchangari|atɛ ɔ=amnesty.ca|azǎn ɔ=azan 15ɔ alunsun xwe 2025}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/latest/news/2025/06/niger-arbitrary-detention/|xotá ɔ=Niger : La détention arbitraire de six mois du défenseur des droits humains Moussa Tchangari doit cesser|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=azan 3ɔ ayidosun xwe 2025}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://closingspaces.org/incident/niger-activist-moussa-tchangari-detained-amid-growing-human-rights-concerns/|xotá ɔ=L'activiste nigérien Moussa Tchangari arrêté dans un contexte de vives inquiétudes concernant les droits de l'homme|atɛ ɔ=closingspaces.org|azǎn ɔ=azan 3ɔ woosun xwe 2024}}</ref>. Tchangari nɔ gankp̂amɛ ɖo Filingué ɖo xwe 2025 tɔn mɛ. Transparency International Nijɛto tɔn kpo tutomɛ é nɔ liza xa nuɖuɖonumɛ ɖo Nijɛto mɛ e kpo ɖɔ wliwli tɔn ɔ kpodo ganmɛ nunɔ tɔn kpo ɖo lidosun xwe 2025 ɔ kun nyɔ o bo byɔ ɖɔ è ni jo é bleun<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://airinfoagadez.com/2025/04/09/niger-transparency-international-appelle-a-la-liberation-de-mohamed-bazoum-et-des-detenus-politiques/|xotá ɔ=Niger : Transparency International appelle à la libération de Mohamed Bazoum et des détenus politiques|atɛ ɔ=airinfoagadez.com|azǎn ɔ=azan 9ɔ lidosun 2025}}</ref>. == Dodo tɔn == 9bjxp6lxy9f9ymtwj9rhxn1s21qthlg Tɔsisa Ahémé tɔn 0 6147 32383 2026-05-28T22:55:32Z Nitikd545 1942 Nu yɔyɔ 32383 wikitext text/x-wiki '''Tɔsisa Ahémé''' tɔn ɔ, tɔsisa ɖé wɛ bo ɖò tofɔligbé-zǎnzǎnhweji Benɛɛton tɔn, bo ɖò akpáxwé Mono tɔn mɛ jɛ nukɔn. É cá kàn xá Couffo Tɔsisa ɔ kpo Bouche du Roy Tɔsisa ɔ kpo, bɔ enɛ zɔ́n bɔ é nyí sin taji ɖé ɖò tò ɔ mɛ. Tɔsisa ɔ sín gblǒ ɖibla yì kilomɛtlu kantɔn-atɔ́n-bée-wɛ́ɛwè(78km). mɔ̌, bo nyí ɖokpo ɖò tɔsisa ɖaxó hugǎn e ɖò Benin lɛ é mɛ. == Ɖɔkun é nɔ hɛn wa nu to é == Ɖokun tɛnmɛ tɛnmɛ wɛ tn tɔsisa Ahémé tɔn ɔ nn o hɛn wa to ɔ. == Wuntun tɔn == [[Akpaxwé:Tɔsisa Benɛɛto tɔn lɛ]] 0q2zorda3v92kxrl8iy4eyh2csr1k3l 32384 32383 2026-05-28T23:04:39Z Nitikd545 1942 Nu gɔ nan 32384 wikitext text/x-wiki [[Wékpo:VUE DE LA DE LA COTE DU LAC AHEME AU BENIN.jpg|vignette|Ahémé Tɔsisa]] '''Tɔsisa Ahémé''' tɔn ɔ, tɔsisa ɖé wɛ bo ɖò tofɔligbé-zǎnzǎnhweji Benɛɛton tɔn, bo ɖò akpáxwé Mono tɔn mɛ jɛ nukɔn. É cá kàn xá Couffo Tɔsisa ɔ kpo Bouche du Roy Tɔsisa ɔ kpo, bɔ enɛ zɔ́n bɔ é nyí sin taji ɖé ɖò tò ɔ mɛ. Tɔsisa ɔ sín gblǒ ɖibla yì kilomɛtlu kantɔn-atɔ́n-bée-wɛ́ɛwè(78km). mɔ̌, bo nyí ɖokpo ɖò tɔsisa ɖaxó hugǎn e ɖò Benin lɛ é mɛ. == Ɖɔkun é nɔ hɛn wa nu to é == Ɖokun tɛnmɛ tɛnmɛ wɛ tn tɔsisa Ahémé tɔn ɔ nn o hɛn wa to ɔ. == Wuntun tɔn == [[Akpaxwé:Tɔsisa Benɛɛto tɔn lɛ]] 2esowlrgfjucuxyfsqizjbejtyqt5kp 32385 32384 2026-05-28T23:15:21Z Nitikd545 1942 Nu gɔ nan 32385 wikitext text/x-wiki [[Wékpo:VUE DE LA DE LA COTE DU LAC AHEME AU BENIN.jpg|vignette|Ahémé Tɔsisa]] '''Tɔsisa Ahémé''' tɔn ɔ, tɔsisa ɖé wɛ bo ɖò tofɔligbé-zǎnzǎnhweji Benɛɛton tɔn, bo ɖò akpáxwé Mono tɔn mɛ jɛ nukɔn. É cá kàn xá Couffo Tɔsisa ɔ kpo Bouche du Roy Tɔsisa ɔ kpo, bɔ enɛ zɔ́n bɔ é nyí sin taji ɖé ɖò tò ɔ mɛ. Tɔsisa ɔ sín gblǒ ɖibla yì kilomɛtlu kantɔn-atɔ́n-bée-wɛ́ɛwè(78km). mɔ̌, bo nyí ɖokpo ɖò tɔsisa ɖaxó hugǎn e ɖò Benin lɛ é mɛ<ref><nowiki>https://www.petitfute.com/v49368-lac-aheme/</nowiki></ref>. == Ɖɔkun é nɔ hɛn wa nu to é == Ɖokun tɛnmɛ tɛnmɛ wɛ tn tɔsisa Ahémé tɔn ɔ nn o hɛn wa to ɔ. == Wuntun tɔn == [[Akpaxwé:Tɔsisa Benɛɛto tɔn lɛ]] c809x8mudf1kwk9p1rddlot3d6ihumh Amadou Salifou 0 6148 32386 2026-05-29T08:09:58Z Gbehlon 26 Nu yɔyɔ 32386 wikitext text/x-wiki '''Amadou Salifou''' ɔ toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn ɖokpo wɛ, bo ko nyí gan è xwe do ɖɛmɛnugun Nijɛto tɔn sin xwe 2014 wayi jɛ xwe 2016 tɔn. s9vno2g09l22gveqlejuoqxv3pxdvk8 32387 32386 2026-05-29T08:31:45Z Gbehlon 26 Nu gɔ na 32387 wikitext text/x-wiki '''Amadou Salifou''' ɔ toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn ɖokpo wɛ, bo ko nyí gan è xwe do ɖɛmɛnugun Nijɛto tɔn sin xwe 2014 wayi jɛ xwe 2016 tɔn. == Gbɛ tɔn kpo azɔwiwa tɔn kpo == Salifou ɔ, Zarma wɛ n'î, b'ɛ gosin Goudel, toxo kpɛvi Niamey tɔn. Azan atɔn wɛ wɛ yè sɔ ɛ ɖɛmɛnu bo lɛ nyí gan e xwe aza do sɛwamaɖɔgbɛta tokpɔnla Niamey. Yè nyɛ̌ sin kplekplemɛ gbɛ nukɔnyiyi tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn ɔ mɛ ɖo xwe 2013 ɖo é nɔ togan Mahamadou Issoufou ji wutu. Azan ɛnɛ gudo e sɛndodogbasa ɔ ɖe Hama Amadou sin ɖɛmɛnugun'gan zinkpo ji è gudo ɖo azan 24ɔ abɔxwisun xwe 2014 tɔn e ɔ, Salifou yi zinkpo nɛ ɔ kpo kɛn 71 kpo ɖo kɛn 113 ji. Salifou wa ba zinkpo tɔn kpo ɖo sɔmi-sɔmi nuwiwa ɖaxo 2016 tɔn e, bɔ Ousseini Tinni w huzu ɖɛnugun'gan ɖo azan 25ɔ xwejisun xwe 2016 tɔn gbe. 6k00l3shdze10gia61i5swf6x3rpriv 32388 32387 2026-05-29T08:45:51Z Gbehlon 26 Dodo tɔn 32388 wikitext text/x-wiki '''Amadou Salifou''' ɔ toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn ɖokpo wɛ, bo ko nyí gan è xwe do ɖɛmɛnugun Nijɛto tɔn sin xwe 2014 wayi jɛ xwe 2016 tɔn. == Gbɛ tɔn kpo azɔwiwa tɔn kpo == Salifou ɔ, Zarma wɛ n'î, b'ɛ gosin Goudel, toxo kpɛvi Niamey tɔn. Azan atɔn wɛ wɛ yè sɔ ɛ ɖɛmɛnu bo lɛ nyí gan e xwe aza do sɛwamaɖɔgbɛta tokpɔnla Niamey<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www-rfi-fr.translate.goog/fr/afrique/20141124-niger-president-parlement-fuite-remplace-amidou-salifou-hama-amadou?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=fr&_x_tr_hl=fr&_x_tr_pto=sc|xotá ɔ=Niger : Amadou Salifou élu président du Parlement|atɛ ɔ=www-rfi-fr.translate.goog|azǎn ɔ=azan 25ɔ abɔxwisun xwe 2014}}</ref>. Yè nyɛ̌ sin kplekplemɛ gbɛ nukɔnyiyi tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn ɔ mɛ ɖo xwe 2013 ɖo é nɔ togan Mahamadou Issoufou ji wutu. Azan ɛnɛ gudo e sɛndodogbasa ɔ ɖe Hama Amadou sin ɖɛmɛnugun'gan zinkpo ji è gudo ɖo azan 24ɔ abɔxwisun xwe 2014 tɔn e ɔ, Salifou yi zinkpo nɛ ɔ kpo kɛn 71 kpo ɖo kɛn 113 ji. Salifou wa ba zinkpo tɔn kpo ɖo sɔmi-sɔmi nuwiwa ɖaxo 2016 tɔn e, bɔ Ousseini Tinni w huzu ɖɛnugun'gan ɖo azan 25ɔ xwejisun xwe 2016 tɔn gbe. 1pngi5225n0e92lgjm4zfezhml5rbwa 32389 32388 2026-05-29T08:46:27Z Gbehlon 26 Nu gɔ na 32389 wikitext text/x-wiki '''Amadou Salifou''' ɔ toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn ɖokpo wɛ, bo ko nyí gan è xwe do ɖɛmɛnugun Nijɛto tɔn sin xwe 2014 wayi jɛ xwe 2016 tɔn. == Gbɛ tɔn kpo azɔwiwa tɔn kpo == Salifou ɔ, Zarma wɛ n'î, b'ɛ gosin Goudel, toxo kpɛvi Niamey tɔn. Azan atɔn wɛ wɛ yè sɔ ɛ ɖɛmɛnu bo lɛ nyí gan e xwe aza do sɛwamaɖɔgbɛta tokpɔnla Niamey<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www-rfi-fr.translate.goog/fr/afrique/20141124-niger-president-parlement-fuite-remplace-amidou-salifou-hama-amadou?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=fr&_x_tr_hl=fr&_x_tr_pto=sc|xotá ɔ=Niger : Amadou Salifou élu président du Parlement|atɛ ɔ=www-rfi-fr.translate.goog|azǎn ɔ=azan 25ɔ abɔxwisun xwe 2014}}</ref>. Yè nyɛ̌ sin kplekplemɛ gbɛ nukɔnyiyi tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn ɔ mɛ ɖo xwe 2013 ɖo é nɔ togan Mahamadou Issoufou ji wutu. Azan ɛnɛ gudo e sɛndodogbasa ɔ ɖe Hama Amadou sin ɖɛmɛnugun'gan zinkpo ji è gudo ɖo azan 24ɔ abɔxwisun xwe 2014 tɔn e ɔ, Salifou yi zinkpo nɛ ɔ kpo kɛn 71 kpo ɖo kɛn 113 ji. Salifou wa ba zinkpo tɔn kpo ɖo sɔmi-sɔmi nuwiwa ɖaxo 2016 tɔn e, bɔ Ousseini Tinni w huzu ɖɛnugun'gan ɖo azan 25ɔ xwejisun xwe 2016 tɔn gbe. == Dodo tɔn == iaviy5cx1a574zno4m76qlva0zzv21j 32390 32389 2026-05-29T09:00:41Z Gbehlon 26 Dodo tɔn 32390 wikitext text/x-wiki '''Amadou Salifou''' ɔ toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn ɖokpo wɛ, bo ko nyí gan è xwe do ɖɛmɛnugun Nijɛto tɔn sin xwe 2014 wayi jɛ xwe 2016 tɔn. == Gbɛ tɔn kpo azɔwiwa tɔn kpo == Salifou ɔ, Zarma wɛ n'î, b'ɛ gosin Goudel, toxo kpɛvi Niamey tɔn. Azan atɔn wɛ wɛ yè sɔ ɛ ɖɛmɛnu bo lɛ nyí gan e xwe aza do sɛwamaɖɔgbɛta tokpɔnla Niamey<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www-rfi-fr.translate.goog/fr/afrique/20141124-niger-president-parlement-fuite-remplace-amidou-salifou-hama-amadou?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=fr&_x_tr_hl=fr&_x_tr_pto=sc|xotá ɔ=Niger : Amadou Salifou élu président du Parlement|atɛ ɔ=www-rfi-fr.translate.goog|azǎn ɔ=azan 25ɔ abɔxwisun xwe 2014}}</ref>. Yè nyɛ̌ sin kplekplemɛ gbɛ nukɔnyiyi tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn ɔ mɛ ɖo xwe 2013 ɖo é nɔ togan Mahamadou Issoufou ji wutu<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://books.google.bj/books?id=F628CgAAQBAJ&pg=PA125&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false|xotá ɔ=Annuaire de l'Afrique, volume 11 : Politique, économie et société au sud du Sahara en 2014. BRILL. 8 octobre 2015. p. 125–. ISBN 978-90-04-30505-2.|atɛ ɔ=books.google.b|azǎn ɔ=E xa ɖo azan 28ɔ lidosun xwe 2026}}</ref>. Azan ɛnɛ gudo e sɛndodogbasa ɔ ɖe Hama Amadou sin ɖɛmɛnugun'gan zinkpo ji è gudo ɖo azan 24ɔ abɔxwisun xwe 2014 tɔn e ɔ, Salifou yi zinkpo nɛ ɔ kpo kɛn 71 kpo ɖo kɛn 113 ji. Salifou wa ba zinkpo tɔn kpo ɖo sɔmi-sɔmi nuwiwa ɖaxo 2016 tɔn e, bɔ Ousseini Tinni w huzu ɖɛnugun'gan ɖo azan 25ɔ xwejisun xwe 2016 tɔn gbe. == Dodo tɔn == hger4q6jeivr0l0oqqk2rk5i9awv74f 32391 32390 2026-05-29T09:05:41Z Gbehlon 26 Dodo tɔn 32391 wikitext text/x-wiki '''Amadou Salifou''' ɔ toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn ɖokpo wɛ, bo ko nyí gan è xwe do ɖɛmɛnugun Nijɛto tɔn sin xwe 2014 wayi jɛ xwe 2016 tɔn. == Gbɛ tɔn kpo azɔwiwa tɔn kpo == Salifou ɔ, Zarma wɛ n'î, b'ɛ gosin Goudel, toxo kpɛvi Niamey tɔn. Azan atɔn wɛ wɛ yè sɔ ɛ ɖɛmɛnu bo lɛ nyí gan e xwe aza do sɛwamaɖɔgbɛta tokpɔnla Niamey<ref name=":0">{{Dodo kan|kan ɔ=https://www-rfi-fr.translate.goog/fr/afrique/20141124-niger-president-parlement-fuite-remplace-amidou-salifou-hama-amadou?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=fr&_x_tr_hl=fr&_x_tr_pto=sc|xotá ɔ=Niger : Amadou Salifou élu président du Parlement|atɛ ɔ=www-rfi-fr.translate.goog|azǎn ɔ=azan 25ɔ abɔxwisun xwe 2014}}</ref>. Yè nyɛ̌ sin kplekplemɛ gbɛ nukɔnyiyi tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn ɔ mɛ ɖo xwe 2013 ɖo é nɔ togan Mahamadou Issoufou ji wutu<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://books.google.bj/books?id=F628CgAAQBAJ&pg=PA125&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false|xotá ɔ=Annuaire de l'Afrique, volume 11 : Politique, économie et société au sud du Sahara en 2014. BRILL. 8 octobre 2015. p. 125–. ISBN 978-90-04-30505-2.|atɛ ɔ=books.google.b|azǎn ɔ=E xa ɖo azan 28ɔ lidosun xwe 2026}}</ref>. Azan ɛnɛ gudo e sɛndodogbasa ɔ ɖe Hama Amadou sin ɖɛmɛnugun'gan zinkpo ji è gudo ɖo azan 24ɔ abɔxwisun xwe 2014 tɔn e ɔ, Salifou yi zinkpo nɛ ɔ kpo kɛn 71 kpo ɖo kɛn 113 ji<ref name=":0" />. Salifou wa ba zinkpo tɔn kpo ɖo sɔmi-sɔmi nuwiwa ɖaxo 2016 tɔn e, bɔ Ousseini Tinni w huzu ɖɛnugun'gan ɖo azan 25ɔ xwejisun xwe 2016 tɔn gbe<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www-actuniger-com.translate.goog/politique/11412-ousseini-tinni,-d%C3%A9put%C3%A9-du-pnds,-nouveau-pr%C3%A9sident-de-l%E2%80%B2assembl%C3%A9e-nationale-du-niger.html?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=fr&_x_tr_hl=fr&_x_tr_pto=sc|xotá ɔ=Ousseini Tinni, député du PNDS, nouveau président de l'Assemblée nationale du Niger|atɛ ɔ=www-actuniger-com.translate.goog|azǎn ɔ=azan 25ɔ xwejisun 2016}}</ref>. == Dodo tɔn == n37zt2aenrugkx033d811ann72tzxjf 32392 32391 2026-05-29T09:07:28Z Gbehlon 26 /* Gbɛ tɔn kpo azɔwiwa tɔn kpo */ lien 32392 wikitext text/x-wiki '''Amadou Salifou''' ɔ toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn ɖokpo wɛ, bo ko nyí gan è xwe do ɖɛmɛnugun Nijɛto tɔn sin xwe 2014 wayi jɛ xwe 2016 tɔn. == Gbɛ tɔn kpo azɔwiwa tɔn kpo == Salifou ɔ, Zarma wɛ n'î, b'ɛ gosin Goudel, toxo kpɛvi Niamey tɔn. Azan atɔn wɛ wɛ yè sɔ ɛ ɖɛmɛnu bo lɛ nyí gan e xwe aza do sɛwamaɖɔgbɛta tokpɔnla Niamey<ref name=":0">{{Dodo kan|kan ɔ=https://www-rfi-fr.translate.goog/fr/afrique/20141124-niger-president-parlement-fuite-remplace-amidou-salifou-hama-amadou?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=fr&_x_tr_hl=fr&_x_tr_pto=sc|xotá ɔ=Niger : Amadou Salifou élu président du Parlement|atɛ ɔ=www-rfi-fr.translate.goog|azǎn ɔ=azan 25ɔ abɔxwisun xwe 2014}}</ref>. Yè nyɛ̌ sin kplekplemɛ gbɛ nukɔnyiyi tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn ɔ mɛ ɖo xwe 2013 ɖo é nɔ togan [[Mahamadou Issoufou]] ji wutu<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://books.google.bj/books?id=F628CgAAQBAJ&pg=PA125&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false|xotá ɔ=Annuaire de l'Afrique, volume 11 : Politique, économie et société au sud du Sahara en 2014. BRILL. 8 octobre 2015. p. 125–. ISBN 978-90-04-30505-2.|atɛ ɔ=books.google.b|azǎn ɔ=E xa ɖo azan 28ɔ lidosun xwe 2026}}</ref>. Azan ɛnɛ gudo e sɛndodogbasa ɔ ɖe [[Hama Amadou]] sin ɖɛmɛnugun'gan zinkpo ji è gudo ɖo azan 24ɔ abɔxwisun xwe 2014 tɔn e ɔ, Salifou yi zinkpo nɛ ɔ kpo kɛn 71 kpo ɖo kɛn 113 ji<ref name=":0" />. Salifou wa ba zinkpo tɔn kpo ɖo sɔmi-sɔmi nuwiwa ɖaxo 2016 tɔn e, bɔ [[Ousseini Tinni]] huzu ɖɛnugun'gan ɖo azan 25ɔ xwejisun xwe 2016 tɔn gbe<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www-actuniger-com.translate.goog/politique/11412-ousseini-tinni,-d%C3%A9put%C3%A9-du-pnds,-nouveau-pr%C3%A9sident-de-l%E2%80%B2assembl%C3%A9e-nationale-du-niger.html?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=fr&_x_tr_hl=fr&_x_tr_pto=sc|xotá ɔ=Ousseini Tinni, député du PNDS, nouveau président de l'Assemblée nationale du Niger|atɛ ɔ=www-actuniger-com.translate.goog|azǎn ɔ=azan 25ɔ xwejisun 2016}}</ref>. == Dodo tɔn == 5awya57aqxygk5tvneuooq30ejdzlft 32393 32392 2026-05-29T09:21:48Z Gbehlon 26 Infobox 32393 wikitext text/x-wiki {{Toxoɖɔtɔ|gán tɔn=ɖɛmɛnu|nyikɔ=Amadou Salifou|yɛ=Amadou Salifou 2015-07-30.jpg|tinmɛ yɛ ɔ tɔn=Amadou Salifou ɖo 2015|azɔ tɔn=toxoɖɔtɔ|ɖɛmɛnugun=2014|ɖɛmɛnugán é gudo é jɛ é=Hama Amadou|ɖɛmɛnugán é jɛ gudo ni é=Ousseini Tinni|to é mɛ nu wɛ nǐ é=Nijɛto}} '''Amadou Salifou''' ɔ toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn ɖokpo wɛ, bo ko nyí gan è xwe do ɖɛmɛnugun Nijɛto tɔn sin xwe 2014 wayi jɛ xwe 2016 tɔn. == Gbɛ tɔn kpo azɔwiwa tɔn kpo == Salifou ɔ, Zarma wɛ n'î, b'ɛ gosin Goudel, toxo kpɛvi Niamey tɔn. Azan atɔn wɛ wɛ yè sɔ ɛ ɖɛmɛnu bo lɛ nyí gan e xwe aza do sɛwamaɖɔgbɛta tokpɔnla Niamey<ref name=":0">{{Dodo kan|kan ɔ=https://www-rfi-fr.translate.goog/fr/afrique/20141124-niger-president-parlement-fuite-remplace-amidou-salifou-hama-amadou?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=fr&_x_tr_hl=fr&_x_tr_pto=sc|xotá ɔ=Niger : Amadou Salifou élu président du Parlement|atɛ ɔ=www-rfi-fr.translate.goog|azǎn ɔ=azan 25ɔ abɔxwisun xwe 2014}}</ref>. Yè nyɛ̌ sin kplekplemɛ gbɛ nukɔnyiyi tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn ɔ mɛ ɖo xwe 2013 ɖo é nɔ togan [[Mahamadou Issoufou]] ji wutu<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://books.google.bj/books?id=F628CgAAQBAJ&pg=PA125&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false|xotá ɔ=Annuaire de l'Afrique, volume 11 : Politique, économie et société au sud du Sahara en 2014. BRILL. 8 octobre 2015. p. 125–. ISBN 978-90-04-30505-2.|atɛ ɔ=books.google.b|azǎn ɔ=E xa ɖo azan 28ɔ lidosun xwe 2026}}</ref>. Azan ɛnɛ gudo e sɛndodogbasa ɔ ɖe [[Hama Amadou]] sin ɖɛmɛnugun'gan zinkpo ji è gudo ɖo azan 24ɔ abɔxwisun xwe 2014 tɔn e ɔ, Salifou yi zinkpo nɛ ɔ kpo kɛn 71 kpo ɖo kɛn 113 ji<ref name=":0" />. Salifou wa ba zinkpo tɔn kpo ɖo sɔmi-sɔmi nuwiwa ɖaxo 2016 tɔn e, bɔ [[Ousseini Tinni]] huzu ɖɛnugun'gan ɖo azan 25ɔ xwejisun xwe 2016 tɔn gbe<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www-actuniger-com.translate.goog/politique/11412-ousseini-tinni,-d%C3%A9put%C3%A9-du-pnds,-nouveau-pr%C3%A9sident-de-l%E2%80%B2assembl%C3%A9e-nationale-du-niger.html?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=fr&_x_tr_hl=fr&_x_tr_pto=sc|xotá ɔ=Ousseini Tinni, député du PNDS, nouveau président de l'Assemblée nationale du Niger|atɛ ɔ=www-actuniger-com.translate.goog|azǎn ɔ=azan 25ɔ xwejisun 2016}}</ref>. == Dodo tɔn == c5p24hmft5sn4na22syf8z1nxk64hs4 Mamane Oumarou 0 6149 32394 2026-05-29T09:46:45Z Gbehlon 26 Nu yɔyɔ 32394 wikitext text/x-wiki '''Mamane Oumarou''', ɔ é jí ɖo xwe 1945 ɖo Diffa. Toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn wɛ. E sɔ ɛ ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn azɔn we ɖo xwe 1980 tɔn lɛ mɛ, bo lɛ nyí xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ gbe mɛ xa tovǐ lɛ kpo Nijɛto ɔ tɔn kpo ɖo 2008. m94cwk0pmbeo2649ji7vmbmsencyy45 32395 32394 2026-05-29T09:54:45Z Gbehlon 26 Nu gɔ na 32395 wikitext text/x-wiki '''Mamane Oumarou''', ɔ é jí ɖo xwe 1945 ɖo Diffa. Toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn wɛ. E sɔ ɛ ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn azɔn we ɖo xwe 1980 tɔn lɛ mɛ, bo lɛ nyí xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ gbe mɛ xa tovǐ lɛ kpo Nijɛto ɔ tɔn kpo ɖo 2008. == Gbɛ tɔn == Mamane ɔ è jǐ ɖo xwe 1945 tɔn mɛ ɖo Diffa bɔ é nyí Zinder tokpɔn vɩ̌. cmmngkmmzsmhe4psrup81nc1cj7kbmx 32396 32395 2026-05-29T09:57:15Z Gbehlon 26 Nu gɔ na 32396 wikitext text/x-wiki '''Mamane Oumarou''', ɔ é jí ɖo xwe 1945 ɖo Diffa. Toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn wɛ. E sɔ ɛ ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn azɔn we ɖo xwe 1980 tɔn lɛ mɛ, bo lɛ nyí xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ gbe mɛ xa tovǐ lɛ kpo Nijɛto ɔ tɔn kpo ɖo 2008. == Gbɛ tɔn == Mamane ɔ è jǐ ɖo xwe 1945 tɔn mɛ ɖo Diffa bɔ é nyí Zinder tokpɔn vɩ̌. E wa azɔ cobo wa byɔ toxoɖiɖɔ mɛ. jle3nldha3uu5pu4xge3o1tfu3n8ak3 32397 32396 2026-05-29T10:25:08Z Gbehlon 26 Nu gɔ na 32397 wikitext text/x-wiki '''Mamane Oumarou''', ɔ é jí ɖo xwe 1945 ɖo Diffa. Toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn wɛ. E sɔ ɛ ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn azɔn we ɖo xwe 1980 tɔn lɛ mɛ, bo lɛ nyí xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ gbe mɛ xa tovǐ lɛ kpo Nijɛto ɔ tɔn kpo ɖo 2008. == Gbɛ tɔn == Mamane ɔ è jǐ ɖo xwe 1945 tɔn mɛ ɖo Diffa bɔ é nyí Zinder tokpɔn vɩ̌. E wa azɔ cobo wa byɔ toxoɖiɖɔ mɛ. == Toxoɖuɖɔ gbɛ tɔn == Mamane è e gosin togun Kanouri tɔn mɛ ɖo hwetɔnwaji Nijɛto tɔn mɛ ɔ, nyí afɔsɔɖotetɔ Nijɛto tɔn ɖo Canada,bo lɛ tokpɔnlagan Maradi kpo ganhɔnyitɔ jɔwunjɔja lɛ, lɔnyiji-lɔnfɔnkan kpo dɔkun ayijɛ tɔn to ɔ tɔn kpo tɔn ɖo acɛkpikpa Seyni Kountché tɔn glɔ. Togan nɛ ɔ lɛ sɔ ɛ ganhɔnyitɔ nukɔntɔn ɖo azan 24ɔ alunsun xwe 1983 tɔn gbe, loɔ ɖo abɔxwisun xwe ɖokpo nɛ ɔ tɔn, é togan lɛ wa sɔ ɛ do sɛwamaɖɔgbɛ nukɔnyiyi to ɔ tɔn tɔn nu, b'ɛ nɔ finɛ kaka yi jɛ xwe 1988 tɔn. Togan è wa jɛ Kpountché gudo ɔ, bɔ è nɔ ylɔ ɛ ɖɔ Ali Saibou ɔ lɛ sɔ ɛ do ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn nú ɖo lidosun xwe 1989 tɔn, loɔ è wa sunu do ganhɔnyitɔgbasa nɛ ɔ nu. Oumarou sɛn to tɔn hwenu ɖe ɖi afɔsɔɖotetɔ Nijɛto tɔn ɖo Arabie Saoudite. Togan Mamadou Tandja lɛ sɔ ɛ xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ gbe mɛ xa tovǐ lɛ kpo Nijɛto ɔ tɔn kpo ɖo azan 19ɔ avuvɔsun xwe 2008. o01hr81cucwwkjzrk7w8bhwmbrjkayn 32398 32397 2026-05-29T10:34:37Z Gbehlon 26 Dodo tɔn 32398 wikitext text/x-wiki '''Mamane Oumarou''', ɔ é jí ɖo xwe 1945 ɖo Diffa. Toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn wɛ. E sɔ ɛ ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn azɔn we ɖo xwe 1980 tɔn lɛ mɛ, bo lɛ nyí xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ gbe mɛ xa tovǐ lɛ kpo Nijɛto ɔ tɔn kpo ɖo 2008. == Gbɛ tɔn == Mamane ɔ è jǐ ɖo xwe 1945 tɔn mɛ ɖo Diffa bɔ é nyí Zinder tokpɔn vɩ̌. E wa azɔ cobo wa byɔ toxoɖiɖɔ mɛ. == Toxoɖuɖɔ gbɛ tɔn == Mamane è e gosin togun Kanouri tɔn mɛ ɖo hwetɔnwaji Nijɛto tɔn mɛ ɔ, nyí afɔsɔɖotetɔ Nijɛto tɔn ɖo Canada,bo lɛ tokpɔnlagan Maradi kpo ganhɔnyitɔ jɔwunjɔja lɛ, lɔnyiji-lɔnfɔnkan kpo dɔkun ayijɛ tɔn to ɔ tɔn kpo tɔn ɖo acɛkpikpa Seyni Kountché tɔn glɔ<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.lemonde.fr/archives/article/1988/07/17/niger-un-nouveau-premier-ministre_4091861_1819218.html|xotá ɔ=NIGER : un nouveau premier ministre|azǎn ɔ=azan 17ɔ liyasun xwe 1988|atɛ ɔ=www.lemonde.fr}}</ref>. Togan nɛ ɔ lɛ sɔ ɛ ganhɔnyitɔ nukɔntɔn ɖo azan 24ɔ alunsun xwe 1983 tɔn gbe, loɔ ɖo abɔxwisun xwe ɖokpo nɛ ɔ tɔn, é togan lɛ wa sɔ ɛ do sɛwamaɖɔgbɛ nukɔnyiyi to ɔ tɔn tɔn nu, b'ɛ nɔ finɛ kaka yi jɛ xwe 1988 tɔn. Togan è wa jɛ Kpountché gudo ɔ, bɔ è nɔ ylɔ ɛ ɖɔ Ali Saibou ɔ lɛ sɔ ɛ do ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn nú ɖo lidosun xwe 1989 tɔn, loɔ è wa sunu do ganhɔnyitɔgbasa nɛ ɔ nu. Oumarou sɛn to tɔn hwenu ɖe ɖi afɔsɔɖotetɔ Nijɛto tɔn ɖo Arabie Saoudite. Togan Mamadou Tandja lɛ sɔ ɛ xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ gbe mɛ xa tovǐ lɛ kpo Nijɛto ɔ tɔn kpo ɖo azan 19ɔ avuvɔsun xwe 2008. == Dodo tɔn == plcq8fbhysviv0iyl9u40wl8focll38 32399 32398 2026-05-29T10:38:45Z Gbehlon 26 dodo kan 32399 wikitext text/x-wiki '''Mamane Oumarou''', ɔ é jí ɖo xwe 1945 ɖo Diffa. Toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn wɛ. E sɔ ɛ ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn azɔn we ɖo xwe 1980 tɔn lɛ mɛ, bo lɛ nyí xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ gbe mɛ xa tovǐ lɛ kpo Nijɛto ɔ tɔn kpo ɖo 2008. == Gbɛ tɔn == Mamane ɔ è jǐ ɖo xwe 1945 tɔn mɛ ɖo Diffa bɔ é nyí Zinder tokpɔn vɩ̌. E wa azɔ cobo wa byɔ toxoɖiɖɔ mɛ. == Toxoɖuɖɔ gbɛ tɔn == Mamane è e gosin togun Kanouri tɔn mɛ ɖo hwetɔnwaji Nijɛto tɔn mɛ ɔ, nyí afɔsɔɖotetɔ Nijɛto tɔn ɖo Canada,bo lɛ tokpɔnlagan Maradi kpo ganhɔnyitɔ jɔwunjɔja lɛ, lɔnyiji-lɔnfɔnkan kpo dɔkun ayijɛ tɔn to ɔ tɔn kpo tɔn ɖo acɛkpikpa Seyni Kountché tɔn glɔ<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.lemonde.fr/archives/article/1988/07/17/niger-un-nouveau-premier-ministre_4091861_1819218.html|xotá ɔ=NIGER : un nouveau premier ministre|azǎn ɔ=azan 17ɔ liyasun xwe 1988|atɛ ɔ=www.lemonde.fr}}</ref>. Togan nɛ ɔ lɛ sɔ ɛ ganhɔnyitɔ nukɔntɔn ɖo azan 24ɔ alunsun xwe 1983 tɔn gbe, loɔ ɖo abɔxwisun xwe ɖokpo nɛ ɔ tɔn, é togan lɛ wa sɔ ɛ do sɛwamaɖɔgbɛ nukɔnyiyi to ɔ tɔn tɔn nu, b'ɛ nɔ finɛ kaka yi jɛ xwe 1988 tɔn<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.lemonde.fr/archives/article/1983/01/26/niger_2840012_1819218.html|xotá ɔ=Archives Niger|atɛ ɔ=www.lemonde.fr|azǎn ɔ=azan 26ɔ alunsun xwe 1983}}</ref>. Togan è wa jɛ Kpountché gudo ɔ, bɔ è nɔ ylɔ ɛ ɖɔ Ali Saibou ɔ lɛ sɔ ɛ do ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn nú ɖo lidosun xwe 1989 tɔn, loɔ è wa sunu do ganhɔnyitɔgbasa nɛ ɔ nu. Oumarou sɛn to tɔn hwenu ɖe ɖi afɔsɔɖotetɔ Nijɛto tɔn ɖo Arabie Saoudite. Togan Mamadou Tandja lɛ sɔ ɛ xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ gbe mɛ xa tovǐ lɛ kpo Nijɛto ɔ tɔn kpo ɖo azan 19ɔ avuvɔsun xwe 2008. == Dodo tɔn == jsqoz76hr76ytt72xvvsdz1mffrsvnq 32400 32399 2026-05-29T10:43:21Z Gbehlon 26 dodo kan 32400 wikitext text/x-wiki '''Mamane Oumarou''', ɔ é jí ɖo xwe 1945 ɖo Diffa. Toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn wɛ. E sɔ ɛ ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn azɔn we ɖo xwe 1980 tɔn lɛ mɛ, bo lɛ nyí xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ gbe mɛ xa tovǐ lɛ kpo Nijɛto ɔ tɔn kpo ɖo 2008. == Gbɛ tɔn == Mamane ɔ è jǐ ɖo xwe 1945 tɔn mɛ ɖo Diffa bɔ é nyí Zinder tokpɔn vɩ̌. E wa azɔ cobo wa byɔ toxoɖiɖɔ mɛ. == Toxoɖuɖɔ gbɛ tɔn == Mamane è e gosin togun Kanouri tɔn mɛ ɖo hwetɔnwaji Nijɛto tɔn mɛ ɔ, nyí afɔsɔɖotetɔ Nijɛto tɔn ɖo Canada,bo lɛ tokpɔnlagan Maradi kpo ganhɔnyitɔ jɔwunjɔja lɛ, lɔnyiji-lɔnfɔnkan kpo dɔkun ayijɛ tɔn to ɔ tɔn kpo tɔn ɖo acɛkpikpa Seyni Kountché tɔn glɔ<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.lemonde.fr/archives/article/1988/07/17/niger-un-nouveau-premier-ministre_4091861_1819218.html|xotá ɔ=NIGER : un nouveau premier ministre|azǎn ɔ=azan 17ɔ liyasun xwe 1988|atɛ ɔ=www.lemonde.fr}}</ref>. Togan nɛ ɔ lɛ sɔ ɛ ganhɔnyitɔ nukɔntɔn ɖo azan 24ɔ alunsun xwe 1983 tɔn gbe, loɔ ɖo abɔxwisun xwe ɖokpo nɛ ɔ tɔn, é togan lɛ wa sɔ ɛ do sɛwamaɖɔgbɛ nukɔnyiyi to ɔ tɔn tɔn nu, b'ɛ nɔ finɛ kaka yi jɛ xwe 1988 tɔn<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.lemonde.fr/archives/article/1983/01/26/niger_2840012_1819218.html|xotá ɔ=Archives Niger|atɛ ɔ=www.lemonde.fr|azǎn ɔ=azan 26ɔ alunsun xwe 1983}}</ref>. Togan è wa jɛ Kpountché gudo ɔ, bɔ è nɔ ylɔ ɛ ɖɔ Ali Saibou ɔ lɛ sɔ ɛ do ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn nú ɖo lidosun xwe 1989 tɔn, loɔ è wa sunu do ganhɔnyitɔgbasa nɛ ɔ nu. Oumarou sɛn to tɔn hwenu ɖe ɖi afɔsɔɖotetɔ Nijɛto tɔn ɖo Arabie Saoudite. Togan Mamadou Tandja lɛ sɔ ɛ xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ gbe mɛ xa tovǐ lɛ kpo Nijɛto ɔ tɔn kpo ɖo azan 19ɔ avuvɔsun xwe 2008<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.gouv.ne/index.php/primature/les-anciens-premiers-ministres|xotá ɔ=Les Anciens Premiers Ministres|atɛ ɔ=/www.gouv.ne|azǎn ɔ=è xa ɖ'azan 28ɔ lidosun xe 2026}}</ref>. == Dodo tɔn == rkeazlo11s67xxlpohwsadsmqfzmz5k 32401 32400 2026-05-29T11:07:42Z Gbehlon 26 Infobox 32401 wikitext text/x-wiki {{Toxoɖɔtɔ|nyikɔ=Mamane Oumarou|azɔ tɔn=ganhɔnyitɔ lɔnyiji-lɔnf;lonkan, jɔwunjɔja lɛ kpo walɔ to tɔn tɔn kpan Nijɛto tɔn|togan é glɔ é ɖé é=Seyni Kountché|azɔ tɔn-2=ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn|hwenu é w'azɔ-2 ɖé=azan 24ɔ alunsun xwe 1983 wayi abɔxwisun xwe 1983 tɔn|azɔ tɔn-3=xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ mɛ xa tovǐ lɛ kpo to ɔ kpan|hwenu é w'azɔ-3 ɖé=azan 19ɔ avuvɔsun xwe 2008|azán é gbé é ji ɖé é=xwe 1945|fǐ é ji ɖé é=Diffa|to é mɛ nu wɛ nǐ é=Nijɛto}} '''Mamane Oumarou''', ɔ é jí ɖo xwe 1945 ɖo Diffa. Toxoɖɔtɔ Nijɛto tɔn wɛ. E sɔ ɛ ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn azɔn we ɖo xwe 1980 tɔn lɛ mɛ, bo lɛ nyí xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ gbe mɛ xa tovǐ lɛ kpo Nijɛto ɔ tɔn kpo ɖo 2008. == Gbɛ tɔn == Mamane ɔ è jǐ ɖo xwe 1945 tɔn mɛ ɖo Diffa bɔ é nyí Zinder tokpɔn vɩ̌. E wa azɔ cobo wa byɔ toxoɖiɖɔ mɛ. == Toxoɖuɖɔ gbɛ tɔn == Mamane è e gosin togun Kanouri tɔn mɛ ɖo hwetɔnwaji Nijɛto tɔn mɛ ɔ, nyí afɔsɔɖotetɔ Nijɛto tɔn ɖo Canada,bo lɛ tokpɔnlagan Maradi kpo ganhɔnyitɔ jɔwunjɔja lɛ, lɔnyiji-lɔnfɔnkan kpo dɔkun ayijɛ tɔn to ɔ tɔn kpo tɔn ɖo acɛkpikpa Seyni Kountché tɔn glɔ<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.lemonde.fr/archives/article/1988/07/17/niger-un-nouveau-premier-ministre_4091861_1819218.html|xotá ɔ=NIGER : un nouveau premier ministre|azǎn ɔ=azan 17ɔ liyasun xwe 1988|atɛ ɔ=www.lemonde.fr}}</ref>. Togan nɛ ɔ lɛ sɔ ɛ ganhɔnyitɔ nukɔntɔn ɖo azan 24ɔ alunsun xwe 1983 tɔn gbe, loɔ ɖo abɔxwisun xwe ɖokpo nɛ ɔ tɔn, é togan lɛ wa sɔ ɛ do sɛwamaɖɔgbɛ nukɔnyiyi to ɔ tɔn tɔn nu, b'ɛ nɔ finɛ kaka yi jɛ xwe 1988 tɔn<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.lemonde.fr/archives/article/1983/01/26/niger_2840012_1819218.html|xotá ɔ=Archives Niger|atɛ ɔ=www.lemonde.fr|azǎn ɔ=azan 26ɔ alunsun xwe 1983}}</ref>. Togan è wa jɛ Kpountché gudo ɔ, bɔ è nɔ ylɔ ɛ ɖɔ Ali Saibou ɔ lɛ sɔ ɛ do ganhɔnyitɔ nukɔntɔn Nijɛto tɔn nú ɖo lidosun xwe 1989 tɔn, loɔ è wa sunu do ganhɔnyitɔgbasa nɛ ɔ nu. Oumarou sɛn to tɔn hwenu ɖe ɖi afɔsɔɖotetɔ Nijɛto tɔn ɖo Arabie Saoudite. Togan Mamadou Tandja lɛ sɔ ɛ xoɖɔgbo ɖo nyanɛ nyanɛ gbe mɛ xa tovǐ lɛ kpo Nijɛto ɔ tɔn kpo ɖo azan 19ɔ avuvɔsun xwe 2008<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.gouv.ne/index.php/primature/les-anciens-premiers-ministres|xotá ɔ=Les Anciens Premiers Ministres|atɛ ɔ=/www.gouv.ne|azǎn ɔ=è xa ɖ'azan 28ɔ lidosun xe 2026}}</ref>. == Dodo tɔn == 4oeo1fs1ns9ds4khnb3xknvbsmp32zi