Wikipedya fonwiki https://fon.wikipedia.org/wiki/W%C3%A9m%C3%A1_Nuk%C9%94nt%C9%94n MediaWiki 1.47.0-wmf.5 first-letter Yɛwliɖonuji Ɖéɖovo Xoɖɔtɛn Wikizantɔ Xoɖɔtɛn wikizantɔ lɛ tɔn Wikipedya Xoɖɔtɛn Wikipedya tɔn Wékpo Xoɖɔtɛn wékpo wú tɛ̀n MediaWiki Xoɖɔtɛn MediaWiki tɔn Kpɔnd'ewu bo blo Xoɖɔtɛn kpɔnd'ewu ɔ tɔ̀n Alɔgɔ Xoɖɔtɛn alɔgɔtɛn ɔ tɔn Akpaxwé Akpaxwé lɛ sín xoɖɔtɛn TimedText TimedText talk Module Discussion module Event Event talk Joseph Djogbenou 0 515 32453 30750 2026-06-04T00:10:54Z InternetArchiveBot 225 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 32453 wikitext text/x-wiki {{Gbɛtɔ tán | nyikɔ = Joseph Djogbenou | yɛ = Djogbénou.jpg | tinmɛ yɛ ɔ tɔn = Mɛɖaxo Joseph Djogbenou ɖò 2016 | azɔ é nɔ wa é = Sɛnzɔwatɔ | azan é gbé é ji ɖé é = 20 mars 1969 | fǐ é ji ɖé é = [[Agbomɛ]] | azan é gbé é ku é = | fǐ é é ku ɖé é = }} '''Joseph Djogbenou''' ɔ, hwɛɖɔtɔ, sɛnzɔwatɔ, nukplɔnmɛtɔ kplɔnyiji'alavɔ [[Benɛɛtò]] tɔn wɛ. Sin lexwele 2018 ɔ wɛ, ěe nyi gan e xwè aza dó sɛnzɔwaxwé e nɔ yɔlɔ ɖɔ ''Cours constitutionnelle'' e nu. E ji ɖo Agbomɛ ɖo azǎn ko gɔ nuxwasùn xwe 1969 tɔn mɛ. == Azɔ̌ tɔ̀n == Mɛsi sɛnkplɔnmɛ gǎn ɖaxo ɖokpo wɛ e nyi kplɔnyiji'alavɔ Agbomɛ-Kandofi tɔn. E lɛ nyi gǎn nú nunywɛ̀gbasá e nɔ ylɔ ɖɔ Centre de recherche et d'étude en droit et institutions judiciaires en Afrique (CREDIJ) e. Gǎnhwɛɖɔtɔ wɛ nyi Barrot Bénɛɛ tɔn. E lɛ nyi gbɛtɔ nukunɖeji hunjɛdo toji tɔ Benɛɛ tɔn, bo ka ɖo toxoɖɔgbɛ Alternative citoyenne mɛ<ref>https://web.archive.org/web/20231220100647/https://www.beninrevele.com/par-souci-dimpartialite-joseph-djogbenou-quitte-alternative-citoyenne-son-parti-politique/</ref>. == Gan é ɖu lɛ é == Mɛɖaxo Djogbénou(Jɔgbenu) ɖu gan ɖo sɛn gbasa ɖaxo Benɛ tɔn sin azan wɛnɛ gɔ ayidosun xwe 2018 tɔn mɛ. Ɖo liyansun xwé 2022 tɔn mɛ mɛɖaxo sɔ azɔ kɔn yanyi bo na lɛ xwé aza ɖo ta nu sɛngbasa ɖaxo [[Benɛɛto]] ɔ nu a<ref>https://web.archive.org/web/20231220100645/https://www.24haubenin.info/?Le-communique-qui-confirme-la-demission-de-Joseph-Djogbenou</ref>. == Toxo ɖiɖɔ == Mɛɖaxo Djogbénou wɛ nyi gan è xwe aza do toxodɔgbɛta ''UP (Union Progressisse)'' tɔn nu e, sin liyansun xwé 2022 ɔ tɔn mɛ<ref>https://www.rfi.fr/fr/afrique/20220716-b%C3%A9nin-bruno-amoussou-quitte-la-politique-et-laisse-la-pr%C3%A9sidence-de-l-up-%C3%A0-joseph-djogbenou</ref>. == Dodo tɔn == <references/> [[Akpaxwé:Tovi nukun ɖ'éji Benɛɛto tɔn lɛ]] [[Akpaxwé:Gán Benɛɛto tɔn lɛ]] [[Akpaxwé:Jì ɖò xwè 1969 tɔn mɛ]] [[Akpaxwé:Ganhɔnyitɔ Benɛɛ tɔn lɛ]] n6ioy5ggpucm6az6hovgszj67yihw47 Vivi l'internationale 0 902 32454 20201 2026-06-04T00:56:52Z InternetArchiveBot 225 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 32454 wikitext text/x-wiki {{Gbɛtɔ tán | nyikɔ = Vivi l'internationale | yɛ = | tinmɛ yɛ ɔ tɔn = | azɔ é nɔ wa é = Hànsinɔ | azan é gbé é ji ɖé é = 1946 | fǐ é ji ɖé é = [[Xɔgbonu]] | azan é gbé é ku é = 15 février 2022 | fǐ é é ku ɖé é = Xɔgbonu }} '''Vivi l'internationale''' ɔ, hànsinɔ ɖokpó wɛ̀ e nyí ɖò [[Benɛɛtò]] mɛ. == Gbɛ̀ tɔ̀n == Vivi l'internationale ɔ, nyǐkɔ tɔn ɖesú ɔ nɔ nyí Agbato Victorine. E jì i ɖò xwè 1946 abi xwè 1947 tɔn mɛ. E kú ɖo zofinkplɔsun ɔ sin azǎn 15 gɔɔ ɖo xwè 2022 tɔ̀n mɛ. E nɔ jihàn dó xò kàn nu fifá ná t́iìn lobo nú hwinnyà hwinnyà ni yì xɔ̀. Hàn tɔn e é sùn nyǐ ɖɔ " fifá " ɔ wɛ sɔ nǔkɔ́ tɔ̀n d'agà, b'ɛ húzú nyɔ̌nu nukún ɖ'ejì ɖo Benɛɛtò mɛ. == Alì e é gbɔ̀n ɖò hànsinɔ̀ nyínyí tɔ̀n mɛ̀ lɛ é == Vivi l'internationale ɔ, měgègě wɛ̀ túùn ì gbɔ̀n fífá sín hàn e é jì hwènu è Benɛɛtò ɔ́ ɖò Ehúzú hwénu byɔ́ wɛ̀ é. Ɖò [[Kple ɖaxo è blo ɖo Benɛɛto mɛ ɖo zoflinplɔsun xwe 1990 tɔn mɛ e|tòkplé gɛ́nnyì gɛ̀nnyì è e blǒ ɖò zòfínkplɔ̀sùn xwè 1990]] tɔ̀n mɛ̀ ɔ́ sín domɛ̀ ɔ́, é jì fífà hàn tɔ̀n << Un ɖò kòlijí >>. Hàn enɛ̀ ɔ́ nyí kànta bɔ̀ é sɔ́ ná ɖó fífá Benɛɛ tò ɔ tɔ̀n tàmɛ<ref>https://web.archive.org/web/20220202044412/http://news.acotonou.com/h/101307.html</ref>. Zɛ̀ enɛ̀ ɔ wú ɔ́, Vivi l'internationale lɛ́ wá jɛ̀hùn dó tòxó jí. E ɖè eɖée xlɛ́ ɖò nyɔ̌nù e xòkàn nú hùzǔ húzú ná tíìn ɖò Benɛɛ lɛ mɛ. Fífà kàn ɖòkpó nɛ́ ɔ xó wɛ̀ é ɖè lòbó yì jìhàn ɖò xwè 2018 nú gàntɔ́ è e wlǐ dó daavǐgǎnxwé savalu tɔ̀n lɛ e<ref>https://www.agencebeninpresse.info/web/depeche/47/vivi-l-internationale-chante-pour-les-detenus-de-savalou</ref>. Ɖò lěxwèlé 2008 ɔ, e xɔ̀sùsù nî lòbò nɛ̂ wùntùn ajɔ̀ mɛɖagbè kɛ́n è nɔ̀ ná mɛ̀ ɖò Benɛɛ é tɔ̀n. == Hàn tɔn lɛɛ== Ɖò 1982 ɔ́, é jìhàn xá Pédro ɖó xwèkpéxwènù kò gɔ̀ ɔ́ ɖògòwùngbáxwé Benɛɛ tɔ̀n ɔ́ tàmɛ. Vivi l'internationale wá jì Oluwà ɖakun. == Dodo tɔn == <references/> [[Akpaxwé:Hànsinɔ]] 6nptmu9cou48hjt5q8cdzzc982l18g0 Jean-Michel Abimbola 0 1784 32451 30749 2026-06-04T00:07:39Z InternetArchiveBot 225 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 32451 wikitext text/x-wiki {{Toxoɖɔtɔ |gán tɔn= togan Patrice Talon |nyikɔ=Jean-Michel Abimbola |yɛ= Fréjus Fiossi et Jean Michel ABIMBOLA.jpg |tinmɛ yɛ ɔ tɔn= 2023 |azɔ tɔn=Toxódɔtɔ Benɛɛ tɔn |Djigbé zan tɔn= 16 ayidosún 1966 ɖo [[Bennɛɛ]] |Fí é nu wɛ= Ketou (Benɛɛ) |togán é jɛ gudo ni é= |ɖɛmɛnugán é gudo é jɛ é= |ɖɛmɛnugán é jɛ gudo ni é= |tokpɔnlagan é gudo é jɛ é= |azɔ tɔn-2= |hwenu é w'azɔ-2 ɖé= |mɛ é gudo é jɛ é-2= |mɛ é jɛ gudo tɔn é-2= |azɔ tɔn-3= |hwenu é w'azɔ-3 ɖé= |mɛ é gudo é jɛ é-3= |mɛ é jɛ gudo tɔn é-3= |nyikɔ tɔ=Jean-Michel Abimbola |azán é gbé é ji ɖé é= 16 ayidosùn 1966 |fǐ é ji ɖé é = Xogbonu |to é mɛ nu wɛ nǐ é=Benɛɛ |toxoɖɔgbɛ tɔn= UP‚ Le Renouveau |asu tɔn= |azɔ é nɔ wa é= |sisɛn tɔn= |togan é glɔ é ɖé é= |acɛkpikpa é glɔ é ɖé é= Patrice Talon |ganhɔnyitɔ é gudo é jɛ é= Hoswald Homeky}} '''Jean-Michel Hervé Babalola Abimbola''' jɔ wa gbɛ ɖo azan fɔtɔn nunkún dokpo gɔ (16) ayidosún léxwé 1966. E nyi toxódɔtɔ Benɛɛ tɔn bó kǎ klpon nǔ ɖó núnkun kpé wǔ ɖo ajɔli jí.<ref>http://jeanmichelabimbola.over-blog.com/biographie-de-monsieur-babalola-jean-michel-herve-abimbola.html</ref> Togan sisi djɛxa [[Patrice Talon]] zé ganhonyitɔ é nan non kpé nunkún hwɛndomɛnu lɛ wǔ é ɖo azan ayizin gɔ zosún léxwé 2019<ref>https://www.gouv.bj/article/341/remaniement-ministeriel-jean-michel-abimbola-prend-les-renes-du-ministere-du-tourisme-de-la-culture-et-des-arts/</ref>. ==Tán tɔn== Jean-Michel Hervé Babalola jɔ sín Ketou kúnkǎn mɛ. E yi zɔmɛ ɖo Flancétó mɛn bó kunɖé wema tɔn ɖo ajɔli ji ɖo Paris. É nyi nunyɛn kplonmɛtɔ togan xoxó [[Mathieu Kérékou]] tɔn ɖo lexwé 1998. Ɖo léxwé 2005 ɔ‚ é nyi gan é hwe aza nǔ azɔhwe “AZFI” (Agence d'Administration de la zone franche industrielle)<ref>https://en.m.wikipedia.org/wiki/Babalola_Jean-Michel_Herv%C3%A9_Abimbola</ref>. =Ɖo Yayi Boni glwɛ= E jɛ ta ɖé tɔn jí ɖo toxódɔtɔ gbɛta FCBE mɛn jí bɛsín 2008 bó wă ɖu dɛmɛnu ɖo léxwé 2011. Ɖo hwɛ dokpo ɔ mɛn ɔ‚ é gosìn demɛnugbassǎ bo nyi ganhonyitɔ ajɔ wiwa gbɔn ahoyo jí. Ɖo togan xoxó [[Thomas Boni Yayi]] glwɛ dokpo ɔ‚ é wǎ nyi ganhonyitɔ hwɛndomɛnu lɛ tɔn sín 24 zofìnkpɔsùn sɔyi 2 xwejisùn léxwé 2012. E yi sɔmi sɔmi dɛmenu lɛ tɔn ɖo léxwé 2015 bó din yi demɛnu gbassa kpo toxódɔgbɛta FCBE kpo<ref>https://web.archive.org/web/20240224100923/http://news.acotonou.com/h/70724.html</ref>. =Ɖo Patrice Talon hwénǔ= Togan Patrice Talon hwénu ɔn‚ étó biɔ́ toxódɔgbɛta yɔyɔ BR mɛn bo lɛvɔ ɖu dɛmɛnu azɔn atɔn gɔ. É nin gouɖo ɔ‚ togan Patrice Talon zé ganhonyitɔ é nan non kpé nunkún ɖo hwɛndomɛ lɛ ǔ é sín azan atɔ́n gɔ (05) zosún léxwé 2019<ref>https://www.gouv.bj/article/341/remaniement-ministeriel-jean-michel-abimbola-prend-les-renes-du-ministere-du-tourisme-de-la-culture-et-des-arts/</ref><ref>https://www.linvestigateur.info/?Benin-le-ministre-Abimbola-renonce-a-ses-fonctions-de-depute-au-parlement</ref> É gosín toxódɔtɔgbɛta BR mɛ bó biɔ́ toxódɔtɔgbɛta “UP Le Renouveau” ɖo léxwé 2021‚ bo dín nǔ dɛmɛnu léxwé 2023 hwɛ tchó bó jó tɛntɔnmɛ dó nǔ Mɛdaxo Louis Codjo bó nan kpé nunkún do ganhonyitɔ tɔn ǔ<ref>https://lanation.bj/articles/retour-de-lex-ministre-herve-hehomey-au-parlement-les-implications-de-la-decision-de-la-cour-constitutionnelle</ref><ref>https://web.archive.org/web/20240224101342/https://www.24haubenin.com/?Le-ministre-Abimbola-quitte-le-Bloc-Republicain</ref>. == Dodo tɔn == [[Akpaxwé:Jì ɖò xwè 1966 tɔn mɛ]] [[Akpaxwé:Toxoɖɔtɔ Benɛɛ tɔn]] h8lo8o36936el1oyc9c62kdejrwit2e Hwɛɖɔgbasà ɖaxó Benɛɛtò tɔn 0 1828 32450 26221 2026-06-04T00:05:18Z InternetArchiveBot 225 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 32450 wikitext text/x-wiki {{Sɛ̀ngbasà | nyikɔ = Hwɛɖɔgbasà ɖaxó Benɛɛtò tɔn | yɛ = Bâtiment de la Haute Cour de justice du Bénin 02.jpg | tinmɛ yɛ ɔ tɔn = Nɔtɛ̀n hwɛɖɔgbasà ɔ tɔn | mɛ e xwe aza denu e = Dandi Gnamou | to é mɛ é ɖé e = [[Benɛɛtò|Benɛɛ]] | azinkan tɔn = [[Kutɔnu]] | xwè e mɛ e jɔ e = | hwɛɖɔtɔ nabi e ɖo e = }} '''Hwɛɖɔgbasà ɖaxó Benɛɛtò tɔn''' b'ɛ ylɔ ɖɔ (Haute Cour de justice) ɖo flanségbè mɛ ɔ, wɛ sɛ̀ndodò [[Benɛɛtò]] tɔn nà acɛ nú hwɛ é kan togan kpódò ganhɔnyitɔ lɛ kpan. Nanjìnɔ [[Dandi Gnamou]] wɛ nyi gàn yɔyɔ ɖo Hwɛɖɔgbasà ɔ́ bɛsìn axɔsuzangbè azǎn nukɔntɔn xwejisùn 2024 tɔn<ref>https://www.banouto.bj/politique/article/20240301-haute-cour-de-justice-du-benin-dandi-gnamou-elue-presidente</ref>. == Acɛ tɔn lɛ == Hwɛɖɔgbasà daxó ɔ ɖó Sɛ̀ndodó [[Benɛɛtò]] tɔn mɛ sìn léxwlé 1990. Lò ɔ́‚ léxwlé 2001 wɛ yé tùn ɖayi ɖó [[Xɔgbonu]]. Sɛ̀n nɛ̀ acɛ nǔ togan kpó ganhɔnyitɔ lɛ kpǎn sìn hwɛɖiɖɔ́ gbɔn azɔ yétɔ́n kɔ́lì<ref>https://presidence.bj/home/les-institutions/la-haute-cour-de-justice/</ref>. Mɛ é nɔ wazɔ ɖó fìnɛ̀ lɛ ɖié : [[Sɛndodó gbasá Benɛɛtò tɔn|Sɛ̀ndodó gbasà]] sìn awɔzatɔ lɛ‚ ɖɛmɛnu ayizɛn kpodó [[Sɛ̀ngbasà ɖaxó Benɛɛtò tɔn]] ɔ sìn gǎn kpó. == Azɔ wiwa tɔn == Nǔ ɖɔ togan kabĭ ganhɔnyitɔ ɖé gbà sɛ̀n gbɔn azɔ tɔ́n kɔ́n kabì é ɖǎ ahìzì ɔ‚ [[Ɖɛ̌mɛnugbasá Benɛɛtò tɔ̀n]] wɛ sɛ̀n ɖɔ yé nĭ jɛ hwɛ na jɛ nukɔn. [[Ɖɛmɛnu]] lɛ wɛ na na acɛ hwɛ bɔ Hwɛɖɔgbasà ɖaxó nǎ ɖɔ hwɛ ɔ<ref>https://presidence.bj/home/les-institutions/la-haute-cour-de-justice/</ref>. Sìn léxwlé 2001 ɖé é tun Hwɛɖɔgbasà ɖaxó ɖa ayijì ɔ́‚ é kó ɖǎ hwɛ ɖébù ǎ<ref>https://web.archive.org/web/20240302021749/http://news.acotonou.com/h/147221.html</ref>. == Gǎn tɔn lɛ == Sìn léxwlé 2001 wǎ 2024 ɖìn ɔ́‚ nyɔnu ɛnɛ (Dandi Gnamou‚ Marie-Cécile de Dravo Zinzindohoué‚ Marcelline-Claire Gbeha-Afouda Clotilde Medegan-Nougbode) kpodó sùnnù wé ([[Théodore Holo]] kpodo Maurice Ahanhanzo-Glele) kpó wɛ kó ɖǔ gǎn ɖó hwɛɖɔgbasà ɖaxó ɔ nu. == Ɖodó tɔn == [[Akpaxwé:Hwɛɖɔgbasà lɛ]] [[Akpaxwé:Sɛ́ngbasà lɛ]] jvmbnfyqltderb9t3u18ijmwjvrvh1a Gbɛta Claudine Talon 0 2085 32449 30067 2026-06-03T23:57:45Z InternetArchiveBot 225 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 32449 wikitext text/x-wiki '''Gbɛta Claudine Talon''' nyi gbɛta axɔsu-tunwun-bo-ma-do-alɔ-démɛ najinɔ [[Claudine Talon]] tɔn. É ɖó gbɛta sìn xwè 2017 ɖò [[Benɛɛtò]] mɛ<ref>https://fondationclaudinetalon.org/</ref>. [[Wékpo:Logo_de_la_fondation_Claudine_Talon.png|vignette|''Yɛ gbɛta ɔ́ tɔn'']] == Tăn tɔn == [[Wékpo:Siège_de_la_fondation_Claudine_Talon_à_Cotonou_01.jpg|vignette|''Nɔtɛn tɔn ɖo Kutɔnu'']] Gbɛta Claudine Talon jɔ ɖó xwé 2017 tɔn mɛ ɖó [[Kutɔnu]] bó nɔ̀ gɔ alɔ nǔ nyɔnnu kpodó yɔkpɔvu é ɖó ayufìésǎ mɛ lɛ̀ kpǎn<ref>https://www.uicc.org/membership/fondation-claudine-talon</ref>. Tawun tɔ́n ɔ́‚ gbɛta Claudine Talon xo kan nǔ nyɔnnu kpodó yɔkpɔvu lɛ kpó nì mɔ kɔ ɖó safùn ɖo dotoxwé. E lɛvɔ ɖo alɔgɔmɛ nǔ sìnunu nì ɖé nǔ tokpɔnlavì lɛ̀‚ nǔ nyɔnnu lɛ̀ lɔ́ mɔ nì yanuɖé kpodó wemaxɔmɛ yiyì yɔkpɔvu lɛ̀ tɔn kpó<ref>https://web.archive.org/web/20240424151036/http://news.acotonou.com/h/124629.html</ref>. == Nǔ é bló lɛ == Gbɛta Claudine Talon gɔ alɔ nǔ najinɔ sukpɔ bɔ yé mɔn azɔnxingbɔ ɖo dotoxwé [[Benɛɛtò]] tɔn lɛ̀ mɛ sìn xwé 2017<ref>Claudine Brelet, Anthropologie de l'ONU : utopie et fondation / Claudine Brelet, Ed. l'Harmattan. Paris, 1995 </ref>. É zɔ́n bɔ nyɔnnu vì gégé é jó wemaxɔmɛ dó lɛ̀ é kplɔn azɔ ɖo tokpɔn [[Mɔnɔ]] kpodó Couffo kpó kǎnmɛ<ref>https://web.archive.org/web/20240312072210/https://levenementprecis.com/2020/03/02/appui-de-la-fondation-claudine-talon-aux-problemes-de-sante-dans-loueme-plateau-des-maternites-modernes-construites-dans-la-region-des-3a/</ref>. É gɔ alɔ nǔ gbɛta nyɔnnu lɛ̀ tɔn ɖó glékɔxwé Sɛjɛ tɔn ɖo tokpɔnla Ajarra tɔn mɛ nŭ glélilɛ sìn alianǔ ɖo xwé 2019. Bɔ é lɛvɔ nǎn azɔwanǔ nɔntɛn nunkúntɔnmɔnnɔn lɛ̀ tɔn ɖo Djanglanmey sìn tokpɔnla mɛ. Gbɛta Claudine Talon gbǎ vijitin ɖó tokpɔnla Ajarra‚ Avrankou kpodó Akpro-Missérété kpó hwɛ tchó jɛ azɔ ǔ nǔ nyɔnnu lɛ nì gbɔ ɖo azɔn é kùn kpla nyɔnnu xwé lɛ ǔ<ref>https://web.archive.org/web/20240312072210/https://mediapartbenin.com/article/306/benin-lutte-contre-le-vihsida-la-fondation-claudine-talon-lance-lexamen-rouge/</ref><ref>https://benin.unfpa.org/fr/news/fistule-obst%C3%A9tricale-le-pari-de-restaurer-la-dignit%C3%A9-des-femmes</ref>. == Dodo tɔn == [[Akpaxwé:Gbɛta axɔsu-tunwun-bo-ma-do-alɔ-démɛ lɛ]] fm3pqxd1qx4ekkrh4f42sm48w3ukgig Jonas Aliou Gbian 0 2135 32452 15702 2026-06-04T00:09:51Z InternetArchiveBot 225 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 32452 wikitext text/x-wiki {{Gbɛtɔ tán|nyikɔ=Jonas Aliou Gbian|yɛ=A Jonas Gbian-IMG 3930.jpg|tinmɛ yɛ ɔ tɔn=|azɔ é nɔ wa é=Toxòɖɔtɔ‚ ganhonyitɔ xoxó.|azan é gbé é ji ɖé é=25 xwejisùn 1965|fǐ é ji ɖé é=Bembéréké|azan é gbé é ku é=|fǐ é é ku ɖé é=}}'''Jonas Aliou Gbian''' nyi toxòɖɔtɔ ganhonyitɔ xoxó ɖo [[Benɛɛtò]] mɛ. Togan [[Patrice Talon]] ɖé sɛdó akwɛwazɔxwé '''UEMOA''' tɔn sìn lidósún xwé 2017 tɔn<ref>https://lanouvelletribune.info/2017/04/postes-uemoa-talon-propose-gbian-et-adissin/</ref><ref>https://www.uemoa.int/actualites/le-commissaire-jonas-gbian-chez-le-ministre-de-leconomie-des-finances-et-de-la</ref>. == Gbɛzǎn tɔn == Mɛɖaxó Jonas Aliou Gbian jɔ ɖó tokpɔnla Bɛbéréké tɔn mɛ ɖó azan kó atɔ̀n xwejisùn xwé 1965 tɔn. E kplɔn wema ɖó akwɛzìnkan jì ɖo kplonyijìnalavɔ ɖo [[Kodivwatò]] mɛ‚ ɖó [[Senegaltò]] mɛ kpodó Benɛɛ kp<ref>https://web.archive.org/web/20240209024734/http://www.acotonou.com/qui/profil.asp?id=11</ref>ǎn. Jonas Gbian wazɔ ɖo akwɛsɛxwétin BCEAO bó wa nyi nuwɛnkplɔnmɛtɔ togan [[Thomas Boni Yayi]] tɔn hwɛ có ɖu ganhonyitɔ ɖó xwé 2011<ref>https://sgg.gouv.bj/documentheque/decrets/301/</ref>. Togan [[Patrice Talon]] ɖé sɛdó akwɛwazɔxwé UEMOA tɔn sìn azan woo gɔ (10) lidósún xwé 2017 tɔn<ref>https://lanouvelletribune.info/2017/04/postes-uemoa-talon-propose-gbian-et-adissin/</ref>. Jonas Gbian dasi bó jivì atɔn (03). == Dodo tɔn == l9nuqpc9yqg8s7p8eahlihjnr8tpioo Bɔluxotin Charles de Gaulle 0 2209 32448 26836 2026-06-03T23:38:03Z InternetArchiveBot 225 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 32448 wikitext text/x-wiki '''Bɔluxotin Charles de Gaulle''' ɖo [[Xɔgbonu]] toxó mɛ ɖo [[Benɛɛtò]] mɛ. E ɖo tɛnmɛ nǔ afɔzéxobɔlukpɔntɔn 15.000 ɖésu. [[Wékpo:Stade_charles_de_Gaulle_de_Porto-Novo.jpg|vignette|''Bɔluxotin Charles de Gaulle'']] Bɔlugbéta Dragon‚ Mogas 90 kpodó AS kpó nɔn xó bɔlu yétɔn lɛ ɖo finɛn hwɛ hwɛ. Benɛɛtò ɖésu nɔn lɛvɔ xo bɔlu xǎ to ɖévo lɛ ɖo dɔ̀n<ref>https://web.archive.org/web/20240319114130/https://bjfoot.com/2020/12/19/ufoa-b-u20-benin-2020-ghana-burkina-faso-en-finale-ce-jour/</ref><ref>https://web.archive.org/web/20240319113028/http://news.acotonou.com/h/3344.html</ref>. Acɛkpikpa Benɛɛ tɔn ɖɔ mi naa bló xwé ɔ̀ ɖo<ref>https://web.archive.org/web/20240319114130/https://beninrevele.bj/projet/78/construction-rehabilitation-grands-stades-type-international-cotonou-porto-novo-parakou/</ref>. == Dodo tɔn == syu6fi8ax0d5e8ykhppdzcp1u9nhl3k Abra Amedomé 0 5376 32447 30163 2026-06-03T23:17:32Z InternetArchiveBot 225 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 32447 wikitext text/x-wiki {{Gbɛtɔ tán |nyikɔ=Abra Amedomé | tinmɛ yɛ ɔ tɔn = |azɔ é nɔ wa é=toxóɖɔtɔ́ Togo tɔn }} '''Abra Amedomé''' e nɔ nyí '''Abra Julie Mawupé Vovor''' é nyí toxóɖɔtɔ́ Togo tɔn ɖé. É wɛ nyí atínkɛ́nzɔ́watɔ́ nyɔnu nukɔntɔn ɖò Togo. Ðò xwè 1979 mɛ ɔ, é ganhɔnyitɔ nyɔnu, bɔ é nɔ tɛn enɛ mɛ kaka jɛ xwè 1983 mɛ. == Gbɛ tɔn == Abra Amedomé gosin Ewe mɛ. Ee é kplɔ́n nǔ dó atínkɛ́nzɔ́ wu ɖò Lyon, bɔ enɛ gudo ɔ, é kplɔ́n nǔ ɖò Montpellier gudo é ɔ, é lɛkɔ wá Togo bo wà atínkɛ́nzɔ́ ɖò Lomé. Mɔ̌ mɛ ɔ, é huzu ajɔ̌tɔ́<ref>https://dbpedia.org/page/Abra_Amedom%C3%A9</ref>. Ðò xwe 1975 mɛ ɔ, é huzu gǎn nú Kplékplé Nyɔnu lɛ Tɔn Togo Tɔn. E nyi mɛ e nɔ w'azɔ ɖo Rally du Peuple Togolais (RPT) mɛ ɔ, e nyi azɔwatɔ sin gbɛta mɛ bo lɛ nyi gan nu gbɛta nyɔnu Togo tɔn tɔn sin xwe 1975 wayi 1987. E nyi ganhɔnyitɔ nyɔnu lɛ sin gbɛmɛ nu lɛ sin xwe 1979 jɛ 1983. Abra Amedomé nyí ɖokpo ɖò nyɔnu ayizɛ́n e è sɔ́ ɖó toxóɖɔgbɛta ɔ mɛ ɖò Togo sín toxóɖɔgbɛta 1979 tɔn hwenu lɛ é mɛ, mɛ ɖevo lɛ wɛ nyí Marguerite Adjoavi Trénou, Cheffi Meatchi, Kossiwa Monsila, Essohana Péré, kpo Zinabou Touré kpo<ref>https://web.archive.org/web/20200628124431/http://news.alome.com/h/1515.html</ref>. == Dodo tɔn{{Dodo kan}} == <references /> [[Akpaxwé:Ganhɔnyitɔ]] thjvuco4oaqefjppcl4dhqs1xq1r7sv